Krevní oběh. (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Krevní oběh (stavba cév, malý a velký krevní oběh, fyziologie krevního oběhu, mízní oběh)

Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Stavba cév ●

cévní systém je systém uzavřených trubic –

●

L

(1)

v jednotlivých úsecích se liší stavbou

arteriae (tepny), venae (žíly), kapiláry (vlásečnice) -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla – ddž, hdž 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um

arteriola

kapiláry

venuly

P

Stavba cév

(2)

●

Tunica intima (vnitřní vrstva cév)

●

tvořena 1 vrstvou plochých endotelových buněk

●

hladký nesmáčivý povrch

●

vrstva je nejsilnější u aorty a a.pulmonalis

●

Tunica media (střední vrstva)

●

hladká svalovina – spirálně a kruhovitě uspořádaná

●

–

umožňuje změnu průsvitu, tím regulaci krevního průtoku = pružnost stěny

–

velké cévy → nejsilnější vrstva

+ síť elastických a kolagenních vláken

Stavba cév –

(3)

podle toho, která složka převládá ● ●

tepny typu elastického – aorta, karotidy … tepny typu svalového – tepny malého kalibru

●

Tunica externa (vnější vrstva)

●

vazivový obal cévy

●

elastická vlákna zvyšují pružnost stěny, kolagenní vlákna

●

nervy

●

Tepny

●

vysokotlaký systém, stavba viz. výše

Stavba cév ● ●

● ●

●

●

(4)

Kapiláry: redukovaná střední a zevní vrstva, stěnu tvoří pouze endotel → snadno prostupný

Žíly slabší stěna než u cév → nízkotlaký systém, směrem k srdci se tlak snižuje redukovaná svalová vrstva – někdy není schopnost udržet průsvit a tvoří výdutě v žilách endotel vytváří žilní chlopně (valvae venarum) – někdy vyztužené svalovinou

Stavba cév ●

●

(5)

uloženy –

povrchově - v podkožním vazivu, viditelné pod kůží

–

hluboce – často provázejí tepny a nervy, příčně se spojují

silná tunica externa

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photog allery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77

http://www.kardiosystem.websnadno.cz/Cevy.html

http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=77

Krevní oběh A) Malý krevní oběh (plicní) B) Velký krevní oběh (tělní)

A) Malý krevní oběh ● ●

(1)

Truncus pulmonalis žilní (odkysličená) krev z pravé komory, ústí oddělené valva pulmonalis

●

míří vlevo pod oblouk aorty, pod ním se větví na:

●

A.pulmonalis dextra et a.pulmonalis sinistra

●

dextra –

je delší, jde za vena cava superior a aorta ascendens

–

vstupuje do plicního hilu a zde se větví na 2 větve – pro horní a střední; dolní lalok

A) Malý krevní oběh ●

sinistra –

●

(2)

jde pod arcus aortae, po vstupu do plicního hilu se větví na 2 větve – dolní a horní lalok

každá se pak větví na menší a menší, jdou spolu s bronchy → až kapilární síť opřádající alveoly

●

Venae pulmonales

●

začínají drobnými kapilárami, venuly →

●

2 venae pulmonales dextrae –

z horního a středního; dolního laloku http://leccos.com/index.php/clanky/srdce

A) Malý krevní oběh ●

2 venae pulmonales sinistrae –

●

z horního a dolního laloku

venae pulmonales –

okysličená krev do levé síně

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor :Illu_pulmonary_circuit.jpg

(3)

a.pulmonalis sinistra truncus pulmonalis a.pulmonalis dextra vena cava superior

http://www.eurolab.ua/anatomy/310/

venae pulmonales sinistrae

B) Velký krevní oběh

(1)

AORTA (srdečnice) ●

z levé komory (LK), ústí opatřeno valva aortae

A) Pars ascendens (vzestupná aorta) –

místo výstupu je rozšířené → bulbus aortae

–

těsně nad výstupem z LK odstupují ze sinus aortae aa.coronariae

B) Arcus aortae (oblouk aorty) ●

odstupují 3 větve pro hlavu a pravou a levou HK

http://cs.wikipedia.org/wiki/Aorta

B) Velký krevní oběh 1) Truncus brachiocephalicus (hlavopažní kmen) ●

●

po 2-4 cm se štěpí na: a.carotis communis dextra a a.subsclavia dextra

2) A. carotis communis sinistra 3) A. subclavia sinistra

http://www.imaios.com/en/e-Anatomy/Thorax-AbdomenPelvis/Mediastinum-Illustrations

(2)

B) Velký krevní oběh

(3)

C) Pars descendens (sestupná aorta) ● ●

●

Pars thoracica (aorta thoracica) přímé pokračování oblouku aorty, je uložena před páteří, v místě prostupu bránicí (hiatus aorticus) se mění na aorta abdominalis odstupují –

aa. intercostales – párové

–

aa. bronchiales

–

aa. oesophagicae

–

a. phrenica superior

B) Velký krevní oběh ● ●

(4)

Pars abdominalis (aorta abdominalis) pokračování hrudní aorty po průchodu bránicí, končí v místě bifurkace ve výšce L4

●

probíhá před páteří na zadní stěně břišní dutiny

●

větve párové: –

aa. phrenicae inferiores – pro bránici

–

aa. suprarenales – nadledviny

–

aa. renales – ledviny

–

aa. ovaricae (aa. testiculares) – ovaria (testes)

B) Velký krevní oběh ●

(5)

větve nepárové: –

truncus coeliacus ● ●

●

a. gastrica sinistra - žaludek a. hepatica communis – játra, žaludek, pankreas, horní část duodena, žlučník a. lienalis – pankreas a slezina

–

a. mesenterica superior (horní okružní tepna) – pankreas, a střevo po flexura coli sinistra lienalis)

–

a. mesenterica inferior (dolní okružní tepna) – od levé flexury po horní část konečníku

a.hepatica communis a.gastrica sinistra

a.lienalis

www.gastrocompel.cz%2Fshared%2Fuploaded_files%2F1000062_de_srdce.ppt&ei=KeeTruKO8Wq8QPbho2uBA&usg=AFQjCNF9eyr6bfm91fgqzDIxt2IlbbPL9A

arteria mesenterica superior a její větvení

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Superior_mesenteric_a.gif

http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext

arteria mesenterica superior a její větvení

1 – colon transversum; 2 – a.mesenterica sup.; 3 – jejunum, 4 – aa. jejunales; 5 – aa. rectae; 6 – duodenum; 7 – a. ileocolica; 8 – a. colica media http://www.chirurgenmanual.charite.de/pgs/01/st11/01st11a.htm

1 – a. mesenterica sup; 2 – aa. ileales; 3 – ileum; 4 – caecum; 5 – a. ileocolica

arteria mesenterica inferior a její větvení

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray537.png

http://www.scielo.cl/scielo.php?pid=S0717-95022010000100005&script=sci_arttext

B) Velký krevní oběh ●

Bifurkace břišní aorty:

●

ve výši L4 se břišní aorta dělí na –

a. illiaca communis dextra

–

a. illiaca communis sinistra

(6)

B) Velký krevní oběh (7) větvení a. carotis communis 1) A. carotis interna ●

●

vstupuje do lebky a podílí se na vytvoření Willisova okruhu vyživuje očnici a mozek

2) A. carotis externa ●

vyživuje obličejovou část hlavy a krk

●

odstupuje řada větví –

a. maxilaris, a. thyroidea, a. temporalis, a. occipitalis, a. ligualis, a. facialis …......

a. carotis communis

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Gray513.png

a. carotis externa

http://www.medeco.de/dentalatlas/zahn-mundkieferheilkunde/anatomie/gefaessversorgung-von-kopf-und-kiefer/

B) Velký krevní oběh (8) větvení a. subclavia ●

cévně zásobuje HK

●

dextra vychází z truncus brachiocephalicus

●

sinistra přímo z arcus aortae

1) A. vertebralis, a. thoracica int. …. 2) A. axillaris (tepna podpažní) ●

přímé pokračování podklíčkové tepny, má větve pro paži a hrudník

3) A. brachialis (tepna pažní) ●

na vnitřní straně paže mezi dvojhlavým a 3hlavým svalem

a. axillaris

http://med.aidia.cz/arteria-axillaris/

a. brachialis

http://nds.wikipedia.org/wiki/Bild:Gray523.png

B) Velký krevní oběh (9) větvení a. subclavia ●

pažní tepna se v oblasti loketního kloubu dále dělí na:

4) A. radialis (tepna vřetení) 6) A. ulnaris (tepna loketní) ●

●

●

obě vyživují předloktí a na dlani vytvářejí: arcus palmaris superficialis (povrchový oblouk) arcus palmaris profundus (hluboký oblouk) –

odstupují pak z nich cévy pro dlaň a prsty

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%9Bhov %C3%A1_soustava

arcus palmaris superficialis

http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/5.php

arcus palmaris profundus

B) Velký krevní oběh (10) větvení a. iliaca communis ●

vzniká větvením aorta abdominalis ve výši L4

●

A. iliaca communis (dextra et sinistra)

●

po krátkém průběhu se dělí na:

1) A. iliaca interna (vnitřní kyčelní tepna) ●

výživa orgánů malé pánve

●

větve: –

aa. vesicales sup. et. inf. - pro močový měchýř

–

a. uterina – pro dělohu

–

a. rectalis media – konečník

1 - aorta abdominalis; 2 - a. mesenterica inferior; 3 - a. colica sinistra; 4 - aa. sigmoideae; 5 - a. rectalis superior; 6 - a. sacralis media; 7 - a. iliaca communis; 8 - a. iliaca externa; 9 - a. iliaca interna; 10 - a. umbilicalis; 11 - a. glutaea superior; 12 - a. obturatoria; 13 - a. sacralis lateralis; 14 - a. glutaea inferior; 15 - a. Tectalis media; 16 - a. pudenda interna; 17 - a. rectalis inferior.

http://anatomiea.sweb.cz/

B) Velký krevní oběh (11) větvení a. iliaca communis –

a. pudenda int. - konečník a zevní pohl. orgány

–

aa. gluteae sup. et inf. - hýžďové svaly

–

...

2) A. iliaca externa (zevní kyčelní tepna) ●

výživa laterální a dolní části přední stěny břišní

●

prochází pod tříselným vazem na stehno

3) A. femoralis (stehenní tepna) ●

vyživuje stehno

http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Gray550.png&filetimestamp=20070123181053

B) Velký krevní oběh (12) větvení a. iliaca communis 4) A. poplitea (tepna zákolení) ●

●

pokračování stehenní tepny vydává větve pro kolenní kloub a okolní svaly a dělí se na:

5) A. tibialis anterior (přední tepna holení) ●

svaly přední strany bérce, hřbetu nohy a prsty nohy

●

a. dorsalis pedis – přímé pokračování

●

vytváří arcus dorsalis pedis

6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení) http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.png

B) Velký krevní oběh (13) větvení a. iliaca communis 6) A. tibialis posterior (zadní tepna holení) ●

za vnitřní kotník na plosku nohy

●

arcus plantaris pedis

http://www.gla.ac.uk/ibls/US/fab/tutorial/generic/sapulse.html

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Popliteal_artery.png

arcus dorsalis pedis

http://www.ask.com/wiki/Posterior_tibial_artery

arcus plantaris pedis

http://www.cardiogenes.dp.ua/sapin/6.php

Žíly velkého oběhu

(1)

A) VENA CAVA SUPERIOR ●

●

do pravé komory přivádí krev z HKK a hlavy, stěny hrudníku dlouhá asi 6-7 cm, průměr asi 2cm, tenká stěna

B) VENA CAVA INFERIOR ●

do pravé komory přivádí krev z DKK a splanchnické oblasti

●

●

žilní systém na končetinách probíhá jako hluboký a povrchový, mezi nimi jsou četné spojky

Žíly velkého oběhu (2) vena cava superior a její přítoky ●

vena cava superior je bez chlopní

Z oblasti HKK ●

Povrchové žíly

●

vytvářejí na –

hřbetu ruky rete venosum dorsale manus

–

oblasti zápěstí rete carpi dorsale

1) V. cephalica (hlavová žíla) ●

začíná z rete venosum dorsale manus, probíhá po palcové straně paže http://en.wikipedia.org/wiki/Cephalic_vein

vena cephalica

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray574.png

vena basilica

Žíly velkého oběhu (3) vena cava superior a její přítoky 2) V. basilica (královská žíla) ●

na loketní straně paže

●

ústí do v. brachialis

●

● ●

●

V oblasti loketní jsou obě spojeny řadou spojek (ve tvaru „V“ nebo „N“)

Hluboké žíly: bývají až po v. axillaris párové a jdou podél stejnojmenné tepny vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný oblouk

Žíly velkého oběhu (4) vena cava superior a její přítoky ●

vv. digitales, vv. metacarpicae → tvoří neúplný oblouk, formují se z nich

1) vv. radiales (vřetení žíly) 2) vv. ulnares (loketní žíly) ●

jejich spojením vznikne

3) vv. brachiales (pažní žíly) 4) v.axillaris (žíla podpažní) –

hlavní sběrná žíla HK

–

přítoky z přední a boční stěny hrudníku ...

v. jugularis interna

v. jugularis externa

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Gray576.png

http://www.bartleby.com/107/168.html

Žíly velkého oběhu (5) vena cava superior a její přítoky 5) v. subclavia (žíla podklíčková) ●

přímé pokračování v. axillaris směrem k srdci. Spolu s v. jugularis interna tvoří po spojení v. brachiocephalica dx. et sin.

Z oblasti hlavy 1) v. jugularis interna (vnitřní hrdelní žíla) ●

odvádí skoro všechnu krev z lební oblasti, lebečních splavů

Žíly velkého oběhu (6) vena cava superior a její přítoky 2) v. jugularis externa (vnější hrdelní žíla) ●

tenká

●

vlévá se do v. jugularis interna nebo v. subclavia

●

●

V. brachiocephalica dx. et sin. (hlavověpažní žíla pravá a levá) spojením v. jugularis interna a v. subclavia → téměř pod pravým úhlem = angulus venosus dx. et sin. (žilní úhel pravý a levý)

http://www.bartleby.com/107/168.html http://en.wikipedia.org/wiki/File:Venenwinkel.png

Žíly velkého oběhu (7) vena cava inferior a její přítoky ●

vzniká soutokem společných vv. iliacae communes ve výši L4

●

sbírá krev z orgánů pánve a dutiny břišní – viscerální:

●

Vv. testiculares (v. ovaricae) dx. et sin.

●

Vv. renales (žíly ledvinné)

●

–

na levé straně přibírá v. suprarenalis

–

vystupuje několika větvemi z hilu ledviny

V. suprarenalis (žíla nadledvinová) –

pravá ústí přímo do v. cava inferior

http://medicinembbs.blogspot.com/2011_04_01_archive.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray1121.png

Žíly velkého oběhu (8) vena cava inferior a její přítoky ●

Vv. hepaticae (žíly jaterní) –

●

2 – 3, spojují se s v.cava inferior těsně před jejím prostupem bránicí

dalšími přítoky jsou vv. lumbales (nejčastěji 4 páry) a vv. phrenicae inferiores)

●

Hluboké žíly DKK

●

mají chlopně

●

hluboké žíly bérce se spojují ve v. poplitea

Žíly velkého oběhu (9) vena cava inferior a její přítoky 1) V. poplitea (žíla podkolení) ●

●

má 2-3 chlopně, se stejnojmennou tepnou je spojena vazivem přijímá větve kloubní a svalové a v. saphena parva

2) V. femoralis (tepna stehenní) ●

má 3-5 párů chlopní

●

přijímá –

svalové větve

–

hluboké žíly – provázejí tepny

http://www.rci.rutgers.edu/~uzwiak/AnatPhys/Blood_Vessels.html

http://legacy.owensboro.kctcs.edu/gcaplan/anat2/notes/APIINote s5%20Circulatory%20Anatomy.htm

Žíly velkého oběhu (10) vena cava inferior a její přítoky – ●

povrchové žíly

vtéká do →

3) V. iliaca externa (vnější kyčelní žíla) ●

Povrchové žíly DKK

●

mají chlopně

●

začínají na –

chodidle – rete venosum plantare

–

hřbetě – rete venosum dorsale

1) V. saphena parva (krátká žíla skrytá)

Žíly velkého oběhu (11) vena cava inferior a její přítoky ●

začíná za fibulárním kotníkem, cestou přijímá povrchové žíly

●

5-8 chlopní

●

vtéká do v. poplitea

2) V. saphena magna (velká žíla skrytá) ●

začíná před mediálním kotníkem, má četné chlopně (až 20, s rostoucím věkem atrofují a zůstává jich jen několik)

●

spojuje se s dalšími povrchovými žilami

●

vtéká do v. femoralis

rete venosum plantare

http://www.cardiogenes.dp.ua/anatomy-atlas/713.php http://nl.wikipedia.org/wiki/Vena_saphena_parva http://en.wikipedia.org/wiki/Great_saphenous_vein

http://www.eurolab.ua/anatomy/348/

Žíly velkého oběhu (12) vena cava inferior a její přítoky ● ●

●

●

V. iliaca interna (vnitřní kyčelní žíla) sbírá většinu krve z pánve směrem kraniálním se pak spojuje s v. iliaca externa a tvoří →

V. iliaca communis (společná kyčelní žíla)

Portální oběh

(1)

●

Vena portae (vrátnicová žíla)

●

sbírá krve z nepárových orgánů dutiny břišní –

●

●

●

žaludek, střeva, slezina

průměr cca 18mm, dlouhá cca 6-8cm k jaterní brance (porta hepatis) vstupuje jako trias hepatica (v. portae, a. hepatica propria a ductus choledochus), větví se na pravou a levou větev pro každý jaterní lalok v játrech se rozpadají na síť kapilár, v jaterních lalůčcích se dostávají do kontaktu s jaterní buňkou

Portální oběh ●

(2)

stěna kapilár je velmi prostupná –

zejména pro bílkoviny, do jaterní buňky se tak rychle dostávají látky vstřebané střevní sliznicí

●

z kapilár se poté sbírá do jaterní sinusoidů a odtud do:

●

v. centralis → vv. hepaticae → vena cava inferior

●

V. portae vzniká za hlavou pankreatu soutokem:

1) v. mesenterica superior ●

krev z vv.jejunales, ileales, v. apendicularis, v. ileocolica ...

Portální oběh

(3)

2) v. lienalis ●

● ●

●

ze sleziny, stěny žaludku, těla a ocasu pankreatu + z

v. mesenterica inferior vlévá se do v. lienalis a sbírá krev z oblasti sigmoidea, rekta a levé části tlustého střeva Portální systém má řadu spojek s v.cava inf. = portokavální anastomózy → rozšiřují se při poškození portálního oběhu

v. lienalis

v. mesenterica superior

v. mesenterica inferior

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Port%C3%A1ln%C3%AD_ob%C4%9Bh

Fyziologie krevního oběhu

Proudění krve cévami ●

(1)

Proudění krve cévní soustavou je udržováno čerpací funkcí srdce – to vykonává funkci:

1) statickou a) objemová složka – každou systolou přečerpá určitý TO z venozního do arteriálního systému b) tlaková složka – udržuje tlakový spád v cévní soustavě → od nejvyššího na počátku aorty a plicnice po nejmenší v celém oběh. systému 2) kinetickou (akcelerační) ●

udělí vypuzenému objemu krve určité zrychlení

Proudění krve cévami ●

(2)

statická práce Ws = SV (TO.TF) * Ts (arteriální tlak) –

zvyšuje se, zvětší-li se SV nebo Ts nebo oboje

–

→ neúměrné zatížení srdce → hypertrofuje, posléze dilatuje → selhání

Odpory v krevním oběhu ● ●

●

(1)

PASIVNÍ zabezpečeno aortou, velkými a středními elastickými arteriemi – jejich funkcí je –

odvést krev pod tlakem na periferii

–

přeměnit nárazový tok krve na kontinuální

= funkce pružníku → pulsová vlna se šíří na periferii –

vypuzený objem vyklene stěnu, ta se smrští a posune krev dále

–

pružníková hypertenze – ve stáří, ubývá elast. vláken, nahrazují s kolagenními …. ↑ odporu

Odpory v krevním oběhu ●

AKTIVNÍ

●

malé arterie a arterioly = rezistentní

●

● ●

(2)

regulují průtok krve orgány, díky hladké svalovině ho regulují na podkladě humorálních nebo nervových podnětů

tzv. kritický (uzavírací) tlak velmi nízký TK = spasmus arteriol → centralizace oběhu → šoková ledvina

Proudění krve ●

●

Průsvit cévy = základní regulační mechanismus proudění krve Laminární proudění → za normálních okolností –

●

pohyb všech vrstev je rovnoměrný, rychleji se pohybuje vrstva uprostřed; nejpomaleji vrstvy na krajích (větší tření)

Turbulentní proudění = změna laminárního při zvýšení rychlosti

Tlakový gradient (spád)

(1)

1) Arteriální systém – nejvyšší TK v aortě (cca 120/70) → vysokotlaký systém 2) Kapiláry (mikrocirkulace) ●

●

tlakový gradient důležitý pro proces filtrace na počátku kapiláry 4kPa (30mmHg), na konci 2kPa (15mmHg) TK 4kPa

arteriální konec

onkotický tlak 3,3 – 4 kPa

TK 2kPa

venózní konec

Tlakový gradient (spád) ●

●

(2)

Onkotický tlak –

„nasává“ tekutinu z intersticia zpět do kapiláry

–

arteriální konec – převažuje filtrace (mimo cévu)

–

venózní konec – reabsoprce (zpět do kapiláry)

Edém → změna rovnováhy –

snížení onkotického tlaku nebo zvýšení kapilárního tlaku

–

snížené množství albuminu = ↓ onkot.tlaku

3) Venózní systém ●

velmi malý gradient ve venulách, v žilách 0,7kPa (5mmHg)

Tlakový gradient (spád) ●

(3)

krev teče k srdci proti gravitaci, k tomu napomáhá:

a) svalová pumpa – činností svalů je krev vytlačována k srdci b) hrudní pumpa – vliv dýchání. Nádech= snížení nitrohrudního tlaku → krev je nasávána do dutých žil a PS c) sací síla srdce – cípaté chlopně jsou v ejekční fázi tažené dolů → roztažení síní a snížení tlaku v nich d) žilní pumpa – cirkulární svalová vlákna pomáhají posouvat krev k srdci. Při ústí do síní nejsou chlopně ●

spořádání cévních svazků v končetinách – vedle sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v

Tlakový gradient (spád)

(4)

e) spořádání cévních svazků v končetinách – vedle sebe arterie a véna → pulzace arterie = posun krve v žilách k srdci

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (1) MÍSTNÍ regulační mechanismy 1) Autoregulační a) metabolické ●

snížený průtok tkáněmi = nahromadění katabolitů

●

místní pokles pO2 a místní zvýšení pCO2 → pokles pH

●

●

toto všechno = VAZODILATACE → zvýší průtok a odplaví katabolity, přivede okysličenou krev → následné zúžení cév vše se opakuje

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (2) b) myogenní ●

●

↑ náplň žíly = ↑ distenčního tlaku (rozpínání zevnitř) – mohlo by dojít až k ruptuře stěny cévy kompenzací je vazokonstrikce → omezení průtoku → snížení distenčního tlaku

2) Vazodilatační metabolity a situace ●

●

↓ pO2, ↑ CO2, ↓ pH, ↑ TT (vždy při ↑ metabol. tkání), ↑ osmolarita, adenosin – v tkáních se objeví štěpením ATP → ADP → AMP → adenosin

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (3) ●

↑ K+ v krvi a extracelulárních tekutinách

●

histamin

3) Lokální vazokonstrikce ●

●

serotonin – v TROM, uvolňován některými nervovými zakončeními ↓ TT

4) Endoteliální faktory ●

edotelin – tvořený cévním endotelem - vazokonstrikce

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (4) ●

NO (oxid dusnatý) – tvořený v cévním endotelu vazodilatace

CELKOVÉ regulační mechanismy 1) Vazoaktivní substance v cirkulaci a) kininy – vznikají z plazmat. bílkovin → relaxace svalstva cév b) ANF (atriový natriurický faktor) – v pravé síni. ↑ tvorba při vyšším žilním návratu → vyšší ztráta Na+ močí → pokles TK c) cirkulující vazokonstriktory

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (5) c) cirkulující vazokonstriktory –

vasopresin

–

noradrenalin

–

angiotensin II – v krevním oběhu z angiotensinogenu; přeměna se děje za pomoci reninu (ledviny) – v případě poklesu TK → pokles glomerulární filtrace

2) Neurogenní regulační mechanismy (prodl.mícha) ●

vasomotorické centrum –

↑ tonus = vasokonstrikce (především arterioly) ●

způsobené působením sympatiku

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (6) –

↓ tonus = vasodilatace (především arterioly) ●

–

vazodilatace = kůra mozková → hypotalamus → spinální mícha → sympatické vlákno v cévě uvolní acetylcholin → dilatace ●

●

důsledek snížení vzruchové aktivity z centra k cévám pomocí sympatiku

mechanismus vzniká při ↑ prokrvení svalu = trénovaný jedinec → rychlejší a mohutnější dilatace → tím menší a kratší práce na kyslíkový dluh

kardioinhibiční centrum –

(jádro n.vagus) ↑ tonus = zpomalení TF, omezení stažlivosti a dráždivosti myokardu

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (7) ●

kardioexcitační centrum –

opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny

3) Neurogenní mechanismy CNS ●

jedná se o hypotalamus a limbický systém

●

aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF

●

stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost …

4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8) a) baroreceptory ●

v cévní stěně, drážděny ↑ TK. informace do vasomotorického centra → snížení TK

b) atriové „napínací“ receptory ●

●

●

uložené v pravém ♥ , dvou typů: –

typ A – drážděné ↑ venózním návratem

–

typ B – při systole síní

výsledkem podráždění je ↓ TK následkem vazodilatace arteriol, ale naopak ↑ TF

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (9) c) plicní receptory ●

●

v cévních stěnách plicního oběhu drážděním se dilatují stěny plicních cév → zpomalení TF a ↓TK

d) glomus caroticus a glomus aorticus ●

●

●

při bifurkaci a.carotis communis (1) a v arcus aortae (3) leží mimo cévu a vedou aferentně vzruch. Charakter chemoreceptorů, jsou citlivé na ↓ pO2 a ↑ pCO2 → vazokonstrikce a vzestup TK Přímé vlivy na vasomotorické centrum

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (10) 5) Přímé vlivy na vasomotorické centrum ●

hypoxie (↓ pO2)

●

hyperkapnie (↑ pCO2)

stimulace vasomotorického centra

Řízení oběhu krve a srdeční činnosti (8) ●

kardioexcitační centrum –

opačný účinek, zprostředkován sympatickými vlákny

3) Neurogenní mechanismy CNS ●

jedná se o hypotalamus a limbický systém

●

aktivní jsou při emocích, zprostředkují změnu TK a TF

●

stav závisí na druhu emoce – vztek, deprese, radost ...

4) Aferentní vlivy modifikující periferní neurogenní regul.mechanismy a) baroreceptory ●

Mízní oběh (vasa lymphatica)

Mízní cévy ●

●

●

(1)

cévy mají tenkou stěnu a jsou opatřené chlopněmi vznikají z mízních vlásečnic → tvoří se v mezibuněčných štěrbinách NODI LYMPHATICI (mízní uzliny) –

vkládají se do průběhu mízních cév

–

filtry

–

tvorba lymfocytů

–

sběrné uzliny → sbírají lymfu z určitých oblastí těla

Mízní cévy ●

Hlava – několik skupin – týlní, tvářové, příušní, podčelistní ….

●

Krk – povrchové a hluboké

●

Nodi lymphatici axillares –

●

sběrné uzliny z HK

Nodi lymphatici inguinales –

●

(2)

sběrné uzliny z DK v tříselné krajině

Truncus lumbalis dx. et sin. (bederní kmen) –

po obou stranách břišní aorty

Mízní cévy ●

Truncus intestinalis (střevní mízní kmen) –

●

sběrné uzliny z DK v tříselné krajině

CISTERNA CHYLI –

●

(3)

vzniká spojením truncus intestinalis a truncus lumbalis dx.+sin.

Ductus thoracicus –

vystupuje z cisterny, probíhá v zadním mediastinu

–

přijímá přítoky z L poloviny hlavy a krku, z LHK a L poloviny hrudní

–

ústí do levého žilního úhlu

Mízní cévy ●

(4)

Ductus lymphaticus dx. (pravostranný kmen) –

sbírá lymfu z PHK, pravé poloviny hlavy a krku, P poloviny hrudníku

–

ústí do pravého žilního úhlu ductus thoracicus cisterna chyli

http://en.wikipedia.org/wiki/Right_lymphatic_duct

Zdroje Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s. Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8