KRESLENI. krok za krokem. SvOJTKAŽXo MATERIÁLY A VYBAVENÍ MĚKKÉ TUŽKY PASTELKY KRESLENÍ GUMOU! VIDĚT BARVY V BÍLÉ ' Z M

MATERIÁLY

' Z M

A VYBAVENÍ

• MĚKKÉ TUŽKY

• PASTELKY

• KRESLENÍ

GUMOU ! VIDĚT

BARVY V B Í L É

KRESLENI krok za krokem

SvOJTKAŽXo N A K L A D A T E L S T V Í

•

FROTÁŽ

GRAFITOVÉ

TYČINKY

MATERIÁLY A VYBAVENÍ |MĚKKÉ g"""

TUŽKY

KURZ

KRESLENÍ krok za krokem

ANGELA GAIR

^

S v O J T K A & X o . NAKLADATELSTVÍ

ÚVOD DO

kreslení

ZADÁNÍ 1 ZADÁNÍ 4

ZADÁNÍ 5

Z A D Á N Í 13

Kreslení ze uvést mnoho důvodů, proč začít s kreslením. Především proto, že tato aktivita je zdrojem potěšení a uspokojení. Kresby a skici jsou pro zaznamenání informací, pokud se připravuje te malovat, mnohem lepší než fotografie. Co je ale ještě důležitější, kreslení kultivuje naše vizuál ní vnímání, pomáhá vidět svět kolem nás zvídavýma očima. Nyní je umělcům dostupná široká škála kreslicích potřeb, papírů a veškerého potřebného vybavení. Každá technika má své vlastní charakteristiky, a tak jsou možnosti pro osobní výraz zcela bez omezení. Například uhel je perfektní na hrubé, expresivní kresby v širokém měřítku, zatímco barevné tužky mimořádně vyhovují jemné, detailní práci v malém měřítku. Vaše volba techniky bude záviset na tom, jak pracujete, a na důvodu, proč kreslíte. Snažte si vytvořit návyk kreslit alespoň chvilku každý den, experimentujte s množstvím prostředků a technik.

L

K

K f

s

r

M A T E R I Á L Y

* v í

A

V Y B JT fcjÉB V f

Materiály a vybavení Kresleni se tradičně spojuje s jednoduchými čarami nakreslenými tužkou nebo perem. ovšem v dnešní dobé zahrnuje termín kreslení širokou paletu monochromatických i barevných médií, jež lze použít mnoha vzrušujícími a expresivními způsoby. TUŽKY Tužka je v kreslení n e j o b v y k l e j i nástroj. Existuje v široké paletě typů, umožňujících dělat jak měkké sametové tónv, tak jemné linky a detaily. Obvyklé dřevěné tužky se skládají z tenké tyčinky grafitu v dutém dřevěném pouzdře. Tyčinka grafitu je běžně známá jako .tuha* - termín se datuje do 16. století kdy byl poprvé grafit objeven a omylem považován za tuhu.

Tužky jsou odstupňovány podle systému H a B, tj. podle relativní tvrdosti nebo měkkosti grafitového jádra. Tradičně jsou tvrdé tužky značeny 9H (nejtvrdší) až H. a měkké tužky 8B (nejDole Výběr prostředků pro kreslení a skicování; tvrdé a měkké tužky. barevné tužky, grafitové tyčinky. plastická guma. ořezávátko, bloček brusného papíru na ostřeni tužek a paspartovaci nůž.

měkčí) až B. Stupně F a HB jsou na polovině cesty mezi tvrdostí a měkkostí. Velmi měkké tuhy umožňují dělat široké, měkké čáiv, zatímco tvrdé tuhy lze naostřit do těch nejjemnějšfch hrotů a jsou vhodné pro tenké čáry a precizní detaily. Střední stupně typu 2B a 3B patří pravděpodobně v kreslení k najpopulárnejším. Mezi další typy tužek patří krajonv a verzatilkv zkonstruované tak. že se v nich dají různé tuhy vyměňovat. Ty mají před dřevěnými tužkami výhodu, protože je není třeba ořezávat a ostřit. Tesařské ä zednické tužky map plochou obdänikoTOu tuhu, která umožňuje dělat široké, hrubé stopy, stejně jako tenké čáry. Existují i extrémně měkké tužky, známé jako grafitové tyčinky. Jsou poměrně tlusté a produkují silné, tmavé stopy, které jsou mimořádné efektivní na hrubém papíře.

Sobore

Barevnými

tužkami lze vytvářet širokou

škálu tónů a struktur prostým aplikováním ného tlaku na tužku a využíváním

růz-

ke křeslem

jak bratu, tak boku tuby. Pro naostření tužek použije paspartovaci nůž nebo skalpel - v ořezávátku se často tuha zkxní. a to obvykle právě v okamžiku, kdy je vhodně naostřena. Tužka, která byla naostřena nožem, si udrží špičku mnohem déle než tužka upravená v ořezávátku. Barevné tužky Stále populárnější technika kreslení barevnými tužkami nabízí stejně živou lineami kvalitu jako grafitové tužky, ale s bonusem barvy navíc. „Tuha* Q jádro pastelky je z barevného pigmentu. lepidla a plnidla. to vše spojeno arabskou gumou a voskem.

K

K E S ť E S t

I pastelky se od sebe liší svou tvrdostí, a to podle množství vosku, jaké obsahují. V praxi lze tahy pastelkou na sebe vrstvit, aby vytvářely pocit vizuálního splývání barev, ale nelze je míchat jako barvy. Z tohoto důvodu jsou vyráběny v mnoha různých barvách, tónech a odstínech. Vodou r o z m ý v a t e l n é p a s t e l k y Tvoří hranici mezi pastelkami a akvarely Barvu můžete nanášet za sucha jako normální pastelkou. ale vlhkým akvarelovým štětcem či namočeným prstem můžete pigment rozetřít a vytvořit jemný akvarelový efekt. Když barva zaschne, můžete nanášet další vrstvy a detaily suchou pastelkou. Pokud papír před prací navlhčíte, stopa se lehce rozpije a vytvoří měkkou linii

UHEL Uhel je nejstarä kreslicí prostředek. Prehistorický člověk používal saze a kousky ohořelého dřeva jako nástroj ke zpodobení zvířat na stěnách jeskvně Dnešní malířsky uhel se wiábí z vinných. Vpravo Uhel reaguje na nejjemněji! změřiv tlaku, takže můžete vytvářet čáry a tóny v rozmezí od jemně šedé po hlubokou, sytou čerň.

bukových a vrbových haluzek pálených ve spe- j dálních pecích bez přístupu vzduchu. Uhel je jednoduchý na použití a vhodný pro expresivní, spontánní prácí. Snadno se roztírá, ale i rozmazává. proto musíte kreslit s rukama nad papírem a konečnou kresbu chránit sprejovým fixativem. Přírodní uhel je k dispozici v různých průměrech. Tenké uhly jsou vhodné ke skicování a delikátní, detailní práci. Silnější uhly jsou lepší pro hrubou práci a pro rychlé pokrytí rozsáhlých ploch. lisovaný uhel se vyrábí z práškového uhlu smíchaného s pojiva, slisovaného do krátkých válečků- Je pevnější nežli přírodní uhel, tak snadno se! neláme a je užitečný k nanášení barvy v širokých j plochách. Vytváří intenzivní sametovou čerň. Tužky s lisovaným uhlem se skládají z tenkého válečku lisovaného uhlu zasazeného do dřeva. Práce s nimi je čistší, snadněji se ovládají než přírodní uhel a mají tvrdší strukturu. Dělají pevné čárv a tahy a hrot lze snadno zaostřit pro jemnou práci

KH^rasíH ÍK/SM

K

R

E

S

L

E

N

Í

M A T E R I Á L Y

A

V Y B A V E N Í

razné čáry a detaily. Na rozdíl od měkkých pas-

nů (tmavé tóny). Světlejších valérů se dosahuje

telů se tak snadno nedrolí a „neucpávají" struktu-

postupným přidáváním bílého pigmentu do neře-

ru papíru, a proto se často používají v počáteč-

děné barvy a tmavých odstínů přidáváním černé.

ních stadiích kreslení na nástin kompozice nebo na závěr pro doplnění detailů.

Tónová škála každé barvy je vymezena číselným systémem, který koresponduje s různou si-

Pastelové tužky jsou tenké válečky pastelu zasa-

lou každé jednotlivé barvy. Na papírovém obalu

zené do dřeva, podobné normálním tužkám. Pra-

tyčinky je uvedeno číslo barvy a odstínu určitého

Icuje se s nimi velmi čistě, nelámou se ani nedrolí

pastelu - předtím, než ho zahodíte, naneste si

fjako tradiční pastely a můžeme s nimi kreslit mno-

trochu barvy na list papíru a vedle napište jméno

hem přesněji. Pastelové tužky jsou skvělé pro ski-

barvy, odstín a značku. Tímto způsobem budete

Eování linií i detailní práci v malém rozměru a mo-

při doplňování zásob svých barev přesné vědět,

hou se používat ve spojem s tyčinkami pastelů.

které znovu koupit.

Olejové pastely mají od tradičních pastelů odlišný charakter. Pigment a křída jsou namísto s gumou jako pojivem kombinovány s živočišným tokem nebo voskem. Vzhledem k tomu jsou pevnější, tvrdší a méně se lámou. Olejové pastely dělají hutné, jakoby „máslové tahy" a jejich barvy jsou jasné a zářivé. Přestože se nedají tak kontrolovat jako měkké pastely, mají kvalitu robustnosti, díky níž jsou ideální pro přímou, spontánní práci.

TUŽKY CONTÉ Svou stavbou a vzhledem jsou podobné pastelům, jsou ale poněkud tvrdší a mastnější. Jsou vyrobeny ze směsi pigmentu a grafitu smíchané s arabskou gumou a trochou oleje. Prodávají se ve tvaru tužek nebo ve své původní formě - čtyřhranných tyčinek o délce asi 75 mm. Tradičně byly používány na tónované kresby a v minulosti se tužky Conté omezovaly jen na černou,

Valéry a odstíny Pastelové barvy nelze před použitím míchat tak jako barvy, a proto se každá jednotlivá barva vyskytuje v široké škále valérů (svědé tóny) a odstíNaboře Ukázka ze široké škály pastelů a pastelových tužek, které mají malíři k dispozici: A tužky Conté, B tvrdé pastely, C měkké pastely. D olejové pastely, E poloviční pastely, F pastelové tužky, G těrka (na roztíráni').

PASTELY Hlavním kouzlo pastelů spočívá v jejich univerzalitě. Jsou dostupné ve stovkách různých barev, mohou být matné, měkké a jemné nebo silné a výrazné. Pastely se vyrábějí z jemně rozemletého pigmentu, který po stmelení arabskou gumou vytvoří pevnou pastu, která se potom formuje do tyčinek ve tvaru válečků nebo hranolů a nechá se ztvrdnout. Existují čtyři hlavní typy:

Měkké pastely jsou ze všech různých typů pou žívány nejčastěji, protože umožňují vytvořit onu zázračnou sametovou plochu, která patří k největším přednostem, jimiž je malba pastelem tak přitažlivá. Obsahují více pigmentu a méně pojiva takže jejich barvy jsou syté. Díky své hebkosti a hutnosti působí měkké pastely ve svém účinku podobně bohatě jako olejomalby. Snadno se aplikují, udělat stopu vyžaduje minimum tlaku a lze je mísit a roztírat prstem, zmuchlaným kouskem měkkého hadříku nebo těrkou. Tvrdé pastely obsahují méně pigmentu a více pojiva než měkký typ. Přestože mají pevnější strukturu, barvy jsou méně jásavé. Tvrdé pastely lze seříznutím naostřit do špičky a použít na vý-

bílou, šedou a tři hnědé odstíny - sépie, červená terakota a bistr (studená hnéd). V současnosti byla uvedena na trh široká škála jemných barev, dostupných jak jednotlivě, tak v souborech. Vlevo Pastely a křídy mají výhodu rychlostí a přímočarosti. Není třeba předem míchat žádné barvy, čistit palety a štětce, ani se strachovat o usychání. Krátce řečeno, nic nestojí v cestě vaší přímé reakci na subjekt.

PERA A TUŠE

Díky současnému rozvoji průmyslového zpracování je škála dostupných per a kreslicích tuší nesmírně široká, což dává fantazii široké pole působnosti a umožňuje vytvořit cokoli - jednobarevnou skicu černou indickou tuší, nebo podrobnou studit rozkvetlé zahrady v oslnivých barvách. Tuše ke k r e s l e n í Existují dva typy barevných tuší: ředitelné vodou a vůči vodě odolné. Oba typy se objevují v široké škále barev, stejně jako v tradiční černé. Linie nakreslené ředitelnou tuší lze rozpustit ve vodě a rozetřít štětcem. Linie vytvořené tuší odolnou vůči vodě zůstávají stabilní a jakmile zaschnou, už se nerozpustí, takže lze na závěr kresby přidat tónování nebo lazuru, aniž by to liniím uškodilo. Nerozpustné tuše by se neměly nikdy používat v plnicích nebo technických perech, protože obsahují šelak, který po zaschnutí pero ucpe. Barevné tuše se vyskytují v celé škále zářivých barev, obsahují však spíše rozředěnou barvu než pigmenty, proto nejsou stálé na světle a časem

Vpravo Kreslení perem a tuší je excelentní disciplína, protože vás nutí pečlivě pozorovat zvolený subjekt a dělat promyšlené tahy- chyby nemůžete vygumovat!

blednou. Abyste tuto nevýhodu minimalizovali chraňte dokončené kresby před přímým slunečním svědem. Pera Pera z přirozených materiálů - brku, rákosu a bambusu - se používala po staletí. Jsou lehká pružná a citlivá na tlak, takže vytvářejí živé, via;, ní stopy. Prostá namáčecí pera se skládají z násadky, do níž lze vsadit množství různých ocelových špiček. Vytváříme s nimi plynulé linie, které lze dakem na násadku rozšířit nebo ztenčit. Plnicí pera s jejich vestavěným zásobníkem \ inkoustu jsou užitečná při skicování v plenéru, protože je není třeba opakovaně namáčet. Kreslí hladčeji než namáčecí pera, škála hrotů je ale 1 omezenější a můžeme je plnit pouze inkoustem*! nebo rozředěnou tuší, aby se neucpala. Pera s vláknitým hrotem a značkovače jsou dostupné v široké škále barev. Technická pera mají trub!- i covité, ocelové hroty, které používáme pro kon-» trolované, rovné čáry a jsou vhodné pro práci na liniích detailu.

R g S I

E >

'

M A T E R I Á L Y

PAPÍRY NA KRESLENÍ

"*^flfW> M M ii imi 11 M >wn/

Papá na kreslení ie dostupný v široké ä á k vah Bodává se v gramechmetr čtvereční), struktur b barev a h e ho nakupovat po jedDOtfňfdi ar sob. vbkxjdb ( o t í r a n é archy, slepené na [editor. konci gumovým lepidlem a zpevněné podE ä r u ) nebo jako malířské skicáky. I Charakter papíru muže kvaltu kreslení wební ucamatidcy ovtivmt. a proto je ( ť i H i f voGt p e S ň i Je iíndné vyzkoušet účinky konkrétního méďa na fôznétn pspBe. protože ty se mohou obrovsky líši. Hrubý papír É ä o i i média, jako je pastel nebo pmodm n d vyžadují oporu v papóu s dostatečnou hrupost .diiupatostř). aby udržel častice pigmentu. Hladké papíry nevyhovují, protože pastelové 'nebo uhlové tyčinky po nich kloužou a stopa se •Radno rozmaže. B Papíry- pro prád s pastely se vyskytují v nižných biukmiách - o d mékkého, hebkého papóu, který dává bohatý, sametový účinek, k hrubému, pískově zrnitému papóu, vhodnému pro důraznou, Semperamenim práci D\ a nejznáméjší druhy papíru pro kresbu pastelem jsou Ingres, lisovaný papír s nrdým a uhlazeným povrchem, a Canson, lehce Mžený hadrový papír se vzorkem jako jemné pleBwx Jsou dostupné v široké škále barev. PS kresbě pastelem často zůstávají prázdné plosky, které jrpciuutváréjí obraz. I barva papóu proto může být polena tak, aby ze zobrazovaným objektem bud parmoniawala, nebo vytvářela kontrasL Hladký papír ; Za tepla hlazený jemný papír se doporučuje pro detaiii prácí tužkou čí tuší. Normální, manilový Vlevo Pastelové papíry existují v obrovské škále \barev a struktur: A papír Canson, B sameto; vý(.vlněný") papír, C akvarelový papír s hrubým ^povrchem, D papír Ingres.

y r 3

.*•

Hm

s

í l

v S 5

besfid papír je všrarmnr použádny l a e k í papír Jeho potich se však různí pode značek a výrobců

DALŠÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ Gumy Ve vybavení byste n d m* plastickou i pryžovou (tzv. joddam) gumu. P n M guaty jsou poměrné tuhé. pn mazání mohou zašpinit nebo dokonce poškodí povrch papíru, na druhou stranu je však můžeme rozkmit nebo sefenoul do osné špíčky, chceme-fi je využít pra tvarování detailů. Plastickou gumu lze využít pg odstranění nechtěných fitm a ploch - lednoduše p přitiskneme na dané méK> na papíru. Takio sní lze pracovat pfi kresbě uhlem. graííovxxi tužkou nebo pastelem Papírové těrky Používají se pro roztírání a stínování kreseb v uhlu. pastelu nebo měkkém grafitu. Jsou vyrobeny z pevné .stočeného papóu. Pro práa na velkých plochách konec kužekjviě zbrousíme, chceme-lí pracovat i na detailech zbrousíme konec do ostré špíčky. Nože a ořezávátka Pro naostření tužek a řezání papíru budete potřeboval ceny paspartovad nůž nebo skalpd. Ořezávátko je tradiční nástroj, nicméně ostrým nožem dokážete vytvořil mnohem delší a přesnější špíčku tím, že odříznete delší kousek dřeva z boku tužky Bločky s brusným papírem. Kreslicí deska Pokud obvykle kreslíte na valné archy papóu, budete potřebovat pevnou podložku pro papír i tuku. Můžete si koupit standardní kreslíd desku v obchodě s malířskými potřebami ale podstatně levnější je vyrobit si desku z překližky či jemné dřevotnsky. Její povrch můžete změkčit několika archy kreslicího papóu. Fixatív Když pracujete s pastelem, křídou, uhlem nebo měkkou grafitovou tužkou, je nelepším způsobem ochrany kreseb před poničením nasprejovat jefixativem.Tato laku podobná tekutina přilepí částice pigmentu k povrchu papóu. takže se nemohou rozmazat, setřít nebo setřást. J

m

K R B S Í í

ě k k é

r Vit.

K Y

AT f

Měkké tužky Pauline Fazakerleyová LIMEHOUSE BASIS Umělkyně, vyzbrojená pouze měkkými tužkami a skicákem, dokázala pracovat na místě a shromáždit všechny potřebně informace, aby tento motiv následně v ateliéru zpracovala akvarely. Jemných nuanci tónování se dosahuje různou hustotou šrafovaní a šrafování křížem.

Umělecké tužky se vyskytují v různých stupních, od těch nejměkčích (8B) po nejtvrdší (9H), F a HB leží uprostřed. Tvrdé tužky dělají jemné, stříbřité stopy, vhodné pro jemnou a podrobnou kresbu. Měkké tužky jsou mnohostrannější, protože produkují větší rozmanitost čar a odstínů. Když se naostří do jemného hrotu, lze s nimi dělat plynulé linie s možností postupného přechodu ze silných na tenké. Když jsou tupé, dělají široké, zrnité stopy a vy můžete použít boční stranu tuhy k tvorbě sytých ploch tónování. Také můžete položené stopy roztírat a rozmazávat, abyste docílili jemných, neurčitých tónů a gradací, potom vytvořit odlesky jemným rozetřením měkkou gumou. Technika Jejich bezprostřednost, všestrannost a citlivost dělá z tužek nejpopulárnější nástroj ke kreslení. Čáry tužkou mohou být měkké a klikaté, energické a výrazné nebo kontrolované a ostré.

Charakter a odstín stopy tužky budou záviset m tvrdosti a měkkosti tuhy, ostrosti hrotu, použitém tlaku a rychlosti, se kterou byla čára nakreslena. Pravidelnou praxí získáte zkušenost s různými stopami, jaké lze tvořit, a současně zlepšíte své kreslířské schopnosti. Uchopte tužku dostatečně vysoko nad kreslicím hrotem a začněte dělat lehké, pokusné stopy. Snažte se vcítit do tvarů a forem, které kreslíte. Plynulými, rychlými črtami nechte tužku .tančit" po papíře. Nestarejte se o množství čar, které uděláte - piáce tužkou vám dovolí tolik propracovávání a oprav, kolik chcete; řada malířů však chyby negumuje a přepracovává je dalšími tahy. Hotová kresba tak získává živost a vitalitu.

BUDETE POTŘEBOVAT . arch kvalitního manilového kreslicího papíru 42x34 cm ^

Košík se zeleninou

1 I

tužku 6B

\

I j/

bílou křídu

1

I ^

lisovaný uhel

1 ^ gumu 1 v' ý 1

kreslicí prkho upevňovací špendlíky nebo pásku

Jeden stupeň tvrdosti tuhy stačí k tomu, aby udělal mnoho různých druhů stop. Měkké tužky zanechávají na papíře jak výrazné lineární stopy, tak měkké, sametové tóny - jako u kresby tohoto zátiší, které obsahuje svěží kontrast tónu a struktury.

K R B S ľ B

N í

M Ě K K É

K Y

•

Upevněte papír na kreslicí prkno špendlíky nebo páskou. Uchopte tužku dostatečně vysoko nad kreslicím hrotem a držte ruce mimo povrch papíru. Pracujte uvolněně z loktů a naskicujte hlavní obrysy zátiší, nejprve košík, potom zeleninu. Linie kreslete řídce a slabé, abyste mohli všechny chyby snadno vymazat. Na žádnou oblast se nesoustřeďujte příliš dlouho - nechte tužku volně klouzat po papíře a snažte se celý motiv zaznamenat jako plynulý proces zrodu; obraz se postupně zjeví.

U ž i t e č n á rada l AS OD ČASjU O D SVÉ K R E S B Y B D S T U P T E ; P Ř E S V Ě D Č Í T E SE TAK, ZDA J S T E SE N E O D C H Ý L I L I OD Z V O l í ^ f f l T r a C I f f Í R U .

T'-,UÍŽ

Pokračujte v pokládám tmavších tónů tím, že zvýšíte tlak na tužku. Měňte typ stop, které děláte, abyste mohli zachytit nejen formy, ale i barvy, povrch plodů a výplet košíku -využijte k tomu strukturu papíru. A znovu: postupujte soustavně po jednotlivých oblastech, aby se obraz zvolna vynořil jako celek. Všimněte si, že jednodivé plody vpředu jsou detailněji zpracovány a mají výraznější kontrast světlých a tmavých odstínů než zelenina v pozadí. To vytváří iluzi hloubky a zabraňuje, aby se košík „překotil" dopředu.

Věnujte pozornost nejen tvarům jednotlivých plodů zeleniny, ale i „negativním" prostorám mezi nimi - dodá to vaší kresbě na přesnosti. Až budete spokojeni s kompozicí, začněte definovat tvar a objem s použitím temnějších linií ke zdůraznění oblých křivek tykve a lilků. Naznačte výplet a držadla proutěného košíku a začněte pracovat na stínování zeleniny uvolněnými, šrafovacími tahy. Použijte stejnou techniku pro vyjádření tmavých lupenů klobouků hub. Udržujte stabilní vzdálenost s kresleným objektem, abyste zachovali správné proporce a mohli během práce opravovat všechny chyby.

Košík a lilky vystínujte silnou tužkou s použitím boku tuhy na tvorbu měkkých stop. Nyní rozmažte linie u stínování špičkami prstů, abyste vytvořili měkce tónované plochy, které vyjádří oblost forem. Tím získá vaše kresba .barvu" - jako kdybyste tužkou malovali.

Stínování tykve je provedeno řídkými, horizontálními tahy, které znázorňují její proužkování. Na papriky použijte výrazné šrafování otáčením zápěstí, aby linie kopírovaly jejich oblé tvary. Ponechte oblastí bílého papíru nedotčené pro znázornění svědejších barev a odlesků.

Bok tuhy použijte ke stínování lesklé, temné slupky lilků. Vetřete tužku do papíru konečky prstů.

Užitečná rada KDYŽ ZKOMPONUJETE ZÁTIŠÍ PODLE S J # £ H P Ř E D S T A V . N E V R H E J T E SE B E Z H L A V Ě DO K R E S L E N Í . VĚNJJJTE N Ě K O L I K D A L Š Í C H M I N U T BEDLIVÉMU POZOROVÁNÍ A ZKOUMÁNÍ V Y T V O Ř E N É K O M P O Z I C E - ODLIŠNÝM 1 T V A R Ů M ' P Ř E D M Ě T Ů A J E J I C H STÍNŮM.

K

M B S K t

\

I

MĚKKÉ

H

Nyní doplňte charakteristické detaily zátiší bokem tuhy i jejnn hrotem. Postupujte po kresbě a pracujte systematicky na všech oblastech, f mierni a tónováním vypracujte tvanr a struktury d b o E a česneku. Zpevněte kresbu výpletu. košíku, rázným tlakem na tužku znázorněte světlo a stíny. Plastickou; gumou vyzdvihněte měkké odlesky na lesklých stupkách zeleniny.

r in t K Y

Prohlubte nejtemněji tóny na paprikách, houbách a lilcích kouskem lisovaného uhlu, vetřete ho do kresby konečky prstů. Bokem tuhy lehce naznačte pruhovanou Brku pozadí Skloněným hrotem položte stíny mezí kousky zeleniny a doplňte další strukturu výpletu košíku, především vpředu, aby košík vystoupil do popředí.

NejsvětJejší odlesky zaneste do kresby Mou křídou. Soustřeďte se především na tmavé Klky v popředí skupiny a vytvořte silné odlesky, abyste je na ptánu obrazu tzv. .vytáhli'do popředí.

Užitečná rada

K D Y ^ > O U Ž Í V Á T S MĚ K k 01 : L ŽKl~. Ľ H E L A K Ř Í D U . J E DOBKÉ POSTŘÍKAT DOKONČENOU KRESBU FIXATIVEM. piBYSTE ^ H n n t S R f S SSHODNÉMU SETiEsrmrofsAZÁsi BAREV.

E U

U dokončené kresby si všimněte, jak se cfiky silně tmavým plochám zdají být svědé plochy jasnější. Tento kontrast tónů zvýrazňuje krásu struktur i forem kompozice a opravdu obrázek oživíme

K

R e S ĽE

N í

P A S T Bil

Pastelky

Mnoho malířů používá oba typy - tvrdší tužky pro jemné linie a měkké pro pokládání hutných, sytých barev na plochu i pro účinky podobné J pastelti._ Techniky Při kreslení malých, složitých detailů je třeba dri žet tužku pevně a blízko u hrotu. Při pokládání širokých ploch s řídkým šrafováním držte pastelku volně, výše na korpusu, a pracujte s ní přiroI zeným kývavým pohybem, který si vytvoří svůj t vlastní rytmus. Pastelky se nejčastěji používají na manilovém j papíře, který je trochu „chlupatý". Při jemném f tlaku na tužku se barva zachycuje pouze na „vrcholech" nepravidelné plochy, a vzniká tak (jemná, zrnitá povrchová úprava. Při větším daku [ je barva vdačována i do prohlubní na povrchu [ papíru. Je nanášena stejnoměrněji, strukturu par píru poněkud zarovnává a výsledkem je hladká, I plynulá vrstva.

Philip Wildman BÍLÝ DÚM V této svěží kresbě malíř aplikoval jednu barvu přes druhou řídkým šrafováním a vytvořil účinek „lámání barev". Všimněte si, jak jsou linie tužky položené různými směry, a svádějí tak oko k proniknutí do hloubky kompozice. Mnozí z nás mají pastelky spojené se školou, a v důsledku toho jejich hodnotu pro malíře podceňují. Díky své lehkosti, přenosnosti a snadnému ovládání jsou pastelky vynikající médium pro rychlé kresby a skicování v plenéru. Stejně tak jimi lze ale dosáhnout působivého, vysoce detailního účinku a bohatého míchání barev.

Díky jejich poloprůhlednému pigmentu se svědo odráží bílým papírem skrze barvy zpět a propůjčuje jim měkkou zářivost. Pro většinu kreseb pastelkami je charakteristická jemně strukturovaná a delikátní povrchová úprava, která je velmi atraktivní. Základem či jádrem pastelky je barevný pigment spojený arabskou gumou a doplněný voskem. Čím vyšší obsah vosku, tím tvrdší tužka. Vyzkoušejte si různé druhy pastelek, abyste zjisl li, kterým dáte přednost - jejich charakter se liší od měkkých, křídových a neprůhledných přes měkké a voskové až k tvrdým a průsvitným. Měkké pastelky nanášejí barvu hladce a stejnoměrně. Tvrdé pastelky zanechávají jemnou barevnou stopu a vyhovují pro delikátní práci.

Bohatšího, „naleštěného" účinku se dosahuje I vtíráním barvy do povrchu papíru silným dakem a bokem nebo skloněným hrotem tuhy pastelky. Silný tlak způsobí, že se barvy smísí jiným způsobem než při jemném překrývání barevných blQafrJI Zářivost barvy lze dále zvýšit, když povrch rozetřete prstem, hadříkem nebo těrkou a vytvoříte lehký povrchový lesk. Při nanášení hutných vrstev barev se může povrch papíru rychle nasytit, což bude aplikaci dalších vrstev barev ztěžovat, a proto se ujistěte, že volíte papír, který pigmentu udrží hodně. Mixování barev Barevnými tužkami můžete dosáhnout lesku a třpytu pomocí takových metod, jako je šrafování, šrafování křížem, stínování

K

Y

a črtání. To vytváří odstíny, které jsou bohatší a více zaujmou pohled než plocha čisté barvy. Tak například linie modré, položené přes žlutou, vytváří zelenou, která je jemnější, vitálnější a zajímavější než čistá barva, kterou získáte zelenou tužkou. Původní modrá a žlutá se dají stále rozeznat, ale z odpovídající vzdálenosti je „čtete" jako zelenou. Navíc můžete tuto zelenou také kontrolováním množství žluté a modré modulovat. Stejně jako u pastelů i zde je nejlepší pokládat barvy postupně, počínaje lehkými, řídkými liniemi, které nechávají prosvítat mnoho bílého papíru. Šrafování a šrafování křížem jsou dobré způsoby, jak to provést, protože jemné, pravidelné linie vám dávají maximální kontrolu nad výsledkem.

Jane Strotherová STUDIE JABLEK Tato kresba vznikla jako ilustrace k článku v časopise. Malířka dovedně kombinovala subtilní akvarelové tahy štětcem s jemnou šrafurou pastelek, aby definovala trojrozměrné tvary jablek. Malé ostrůvky nedotčeného bílého papíru pomáhají znázornit prosluněnou a svůdně šťavnatou strukturu slupky jablek.

PAS K

R E S t E N t

r

K

Y

'

0

Začněte volným naskicováním základních obrysů kompozice hrotem svědě modré tužky. Iánie by měly být lehké a plynulé -stabilní, kompaktní náčit dá vaší kresbě pevný, „vyřezávaný" vzhled.

Váza petúnií Zářivé barvy tohoto džbánu s petúniemi inspirovaly malíře, aby je pojednal technikou „naleštění" pastelkami. Vrstvy sytých barev byly pokládány bokem tuhy tužek, pigment byl vtlačen do zrnitého povrchu papíru, aby vznikla hladká, měkce strukturovaná povrchová úprava.

Přejděte na únavě modrou a věnujte se tmavým oblastem vázy, vystihujte je I bokem tuhy. Stejnou barvou vystínujte tmavé středy petúnií Zůstávejte u světlých stop - temnější tóny položíte, až s kresbou pokročíte.

Užitečná rada

PRQ^fUTQ T E C H N I K U J E D Ů L t j j T É , AjBY T U H A P A S T E L E K BYLA'® B O K U Z A O B L E N Á , P R O T O TUŽKY V TOMTO P Ř Í P A D Ě OSTŘETE O Ř E Z Á V Á T K E M f W I K O L I P i S ť U ř l OVACÍM NOŽEM.

BAREV: 5 světle modrá • • • • •

tmavě modrá fialová tmavě fialová světle růžová tmavě zelená

• žlutozelená • sépiová • skořicová • zlatý okr • vínově rudá

Pokračujte v práci na květinách fialovou pastelkou. A znovu - na tvotbu měkkých I tónů použijte bok tuhy. Začínejte u středů a postupujte dó stran, barvu postupně pokládejte bokem tuhy. Vyplňte mezery mezí květinami fialovou, abyste definovali okvětní plátky a vytáhli květiny dopředu. Pokračujte v práci na váze, hladkými tahy fialové na modrý podklad zdůrazněte odstíny.

I^M

K

R E S CE

N f

P A S T H ! K Y

H

Jemným stínováním světle růžovou tužkou znázorněte subtilní růžové žilkování okvětních plátků a definujte jejich okraje. Trochu této barvy naneste i na spodní partie vázy.

Postupně vytvořte proužky vzorku na váze tahy světle růžovou překrytou zlatým okrem. Vyplňte středy fialovou. Položte střední tóny měkkými tahy svědě modrou a obloukovitými tahy tužkou postupujte podle kontur. Ponechte ostrůvky nedotčeného bílého papíru pro nejsvětlejší odlesky.

i

\

T Y

-fV JáS fÉ 1 Vyplňte tmavý pruh kolem základny vázy sépiovou a použijte skořicovou na terakotový proužek dna. Vínově červenou pastelkou prohlubte stínování džbánu, zejména na uchu a obrubě. Stejnou barvou postupujte po liniích okvětních plátků a vymezte i kontury květin v popředí.

8

Pokračujte v práci na květinách tmavě fialovou tužkou, stínujte přes již existující vrstvy barvy, abyste vypracovali purpurově růžové středy, Využijte stejnou barvu pro vystínování tmavých linií jednodivých plátků a prohloubení stínů mezi květy.

Definujte olistění mezi květinami pomocí tmavě zelené a žlutozelené tužky. Tmavě zelenou použijte na nakreslení zelených kroužků vzorku vázy a pro naznačení stínu vrhaného vázou i květů spadlých na zelený ubrus.

9

1 Zakončete kresbu vystihováním I ubrusu - přidejte trochu svědě zelené _ bokem tuhy. Lehkými tahy svědě zelenou dokreslete také trochu listů a stonků mezi květy a podle vlastního zvážení přidejte odstín růžové okvětním plátkům v pozadí.

fC R S*S

L"V

N

t

K R E S L E N I

MOV

Kreslení gumou vytvořením negativních linií a tvarů.

Sarah Donaldsonová PŘES POLE V této působivé kompozici je centrum pozornosti soustředěno na vysoké traviny v popředí Malířka zpracovala stopy ublu pryžovou gumou, aby zvýraznila obloukovitý pohyb stonků trav, který vede oko do krajiny v pozadí

Guma, jak plastická, tak pryžová, se nepoužívá jen na vygumování chyb - lze ji také použít jako svébytného tvůrce stop. Místo toho, abychom při znázornění světlých tónů ponechávali části papíru čisté nebo jen částečně pokryté barvou, můžeme do celistvých bloků tmavých ploch „zakreslit" gumou odlesky a světlé plochy

Tuto techniku lze použít s kterýmkoli měkkým kreslířským médiem, jako je grafitová tyčinka, tužka nebo uhel. V závislosti na použitém typu gumy a vyvíjeném daku je možné znázorňovat a vytvářet povrchy s různou náladou a kvalitou. Chcete-li dosáhnout něžného, lyrického účinku, použijete plastickoů gumu a lehkým tlakem docílíte stopy s měkkým okrajem, které vnášejí do hotové kresby kvalitu mlžného světélkování. Pro výraznější, spíše grafický účinek zvolte tvrdou gumu a při zvýrazňování přesných tvarů s ostrou hranou se nebojte trochu přitlačit.

Gumy Existuje několik typů gum, z nichž každý vyhovuje určité funkci a papíru. Některé jsou vhodnější na tvrdých, hladkých papírech, zatímco ostatní jsou účinnější na měkkém a hrubším povrchu. Plastické gumy jsou měkké a dají se použít na vygumování širokých tvarů. Zkuste kousek uhníst do ostré špičky pro vytažení jemných detailů. Aplikací silného tlaku se můžete dostat až zpět na bílý papír, nebo můžete prostě odstín jen prosvětlit jemným hlazením povrchu. Pryžové gumy jsou pevné a jejich tvrdé hrany a rohy (které lze případně i seříznout) jsou ideální pro tvorbu ostrých stop s tvrdým okrajem.

BUDETE POTŘEBOVAT ý arch

kvalitního

manilového papíru 61x43

cm

ý silné a slabé lisovaného ý

Sloni na safari

pryžovou a plastickou

tyčinky ublu gumu

Tato přitažlivá kresba ukazuje, jak může být guma použita nejen na opravu chyb, ale i jako svébytný kreslicí prostředek. Umělec dosáhl silného kontrastu tónů tím, že zpracoval stíny technikou stínování uhlem, a potom použil rohu pryžové gumy, aby vytáhl světlé tóny a vytvořil škálu zajímavých negativních tvarů.

K R E S L E N Í

O V M O V

K R E S L "B N í

Pokračujte ve vypracovávání charakteristických rysů a detailů sloní hlavy, použijte hranu tyčinky lisovaného uhlu. Věnujte se tělu, různým tlakem na tyčinku vytvářejte světlé a tmavší linie odrážející hru světla na záhybech a vráskách kůže.

Tenkou tyčinkou lisovaného uhlu naskicujte obrysy slonů a vyznačte horizont.

Naznačte bokem tyčinky uhlu obrysy stromů v pozadí. V tomto stadiu lze každou chybu snadno odstranit pouhým přitisknutím kousku plastické gumy. Naskicujte základní motiv, tj. tvary slonů a záhyby na chobotu. Na uhel příliš netlačte a jednotlivými tahy se nezabývejte příliš dlouho - celek kresby se pokládáním tónování a stínování na plochu vyvine postupně.

•

Pomocí silnějšího kousku uhlu propracujte tónování těl obou slonů, abyste vyjádřili jejich hmotnost a masivnost. Použijte řídké šrafování, ponechávejte prázdný papír pro odlesk. Při práci na uhel nedačte -nechte ho dělat stopu vlastní vahou. Měňte směr črtů, aby kopírovaly tvar sloních těl, a vytvořte vrásčitou strukturu kůže. Stejnou technikou vystínujte strom vlevo. V této fázi kresbu nasprejujte fixativem, abyste zabránili setření či rozmazání stop, které jste dosud vytvořili.

Zhruba naznačte stíny vthané tělv slonů, potom pokračujte v piád silnějším kouskem uhlu na tónování a struktuře listoví a kmenů stromů. Měňte směr čttů a hustom Šrafovaní tak. aby tlumočily kontrasty struktur jednotlivých objektů. Načrtněte vzdálené hory a stromy, které pomohou zvýraznit velikost slonů v popředí. Ponechte nepokreslené plochy papóu prosvítat uhlem, aby vytvořily odlesky slunečních paprsků prosvítajících listovím a ozařujících šedého slona vpředu.

1

6

Přidejte více stínování

• tělu slona v pozadí. Pia• čujte s tenkým kouskem uhlu, jemnými tahy se snažte zvýraznit detaily, ale pozor—mezí jednotlivými tahy by stále mělo prosvitat spodní tónování. Ztmavte vzdálené stromy, naznačte jimi vthané stíny a zvýrazněte tónování na levé straně koruny stromů pro znázornění silného slunečního svitu, pocházejícího zprava. Detail (vpravo) ukazuje, jak se jemně pokládané stopy uhlu lámou t n hrabě struktuře papóu. což pomáhá charakterizovat vráskami zbrázděnou sloní kůži. Plochy šrafovár-í a křížového šrafovaní. ubíhajíd v nižných směrech, zobrazují hmotnost a masivnost těla zvířete a dodávají kresbě phuihvou povrchovou snukturu

Nyní začněte používat plastickou gumu, abyste vymazali plochy uhlu ve prospěch výraznějších odlesků - například tam, kde slunce zasahuje chobot a hřbet slona. Propracujte některé z tmavých oblastí tenkým kouskem uhlu. Takto vzniklé kontrasty tónů zvýrazní většího slona do popředí, napomohou optickému rozlišení velikostí a vzdáleností. Použijte gumu nejen na vytvoření světla a stínu, ale také pro vyjádření vrásQté struktury kůže. Ostrou hranou pryžové gumy zvýrazněte záhyby a charakteristické linie na sloním těle.

Dokončete obraz detailnějším prokiesleonn a zvýrazněním amů větším dakem na uheL Nasprejujte kresbu fixatí vetn, abyste p ochrán® pred setřenán-V dokončené kresbě se všedmy išáe, tvary, formy a tóny otganidtyspojuř a vytvářejí výrazný. vitální portrét lědao nádherných zvSaL

K

H K s trns

V I D Ě T

N 1

Vidět barvy v bílé Nezkušení malíři mívají často problémy při zobrazování bílých objektů, jako jsou letní mraky, sníh, bílý měsíční svit, oceánské ledovce, bílé budovy, při portrétování osoby v bílých šatech apod. Při povrchním pohledu se zdá byt úkol snadný - prostě použijete bílou na odlesky a šedou na stíny. Ovšem výsledný obraz vypadá přinejlepším ploše a monotónně, ale zachytit barevnou výraznost a svědost subjektu se mu, bohužel, nedaří.

CbarmUm Edgertonová HOUSLISTKA Sklila modrých, růiotýcb a zelených na obleku sedící ženY Je souhrnné „člena" jako bííti.

Tento problém nastává tehdy, když malíř ignoruje, co skutečně vidí, a místo toho maluje to, co si myslí, že vidí. Když se podíváte opravdu zblízka na bílý objekt, především ve slunečný den, brzy objevíte, že ve skutečnosti obsahuje překvapivé množství barev: od hřejivě růžových, žlutých a zlatých v ozářených částech až po chladné modré, fialové a zelené ve stínech. Tyto jemné nuance barev vám nemusejí být zprvu zřejmé, ale jsou to právě tyto neočekávané záblesky barev a odraženého světla, které zářivost bílých barev vyzdvihují a bělostným sněhovým scenériím nebo naopak zatažené obloze dodávají magický dotek světélkování.

Odražené barvy Bílá ve skutečností sama o sobě barvou není, ale sbírá a odráží barvy ze svého okolí, takže téměř nikdy není opravdu bílou, ale směsí mnoha ostatních barev. Například bílý sníh se může ve slunečný den jevit jako nažloudý, zatímco stíny, které na něj padají, se mohou jevit jako modré nebo fialové, protože odrážejí oblohu. Podobně stíny na bílém oblečení se venku, za slunného dne, mohou zdát modré nebo fialové, ale v místnosti při umělém osvědení budou mít zelenavý nebo žlutavý nádech. Malíři mají naprostou svobodu barvy viděné v přírodě obohatít nebo přehnaně zveličit - záleží na jejich uměleckém záměru a na tom, jak sami objekt vidí. Například Monetovy malby zasněžených zimních krajin neobsahují bílou téměř vůbec - namísto toho se na nich spojují chladné, ale životem kypící modré, fialové a zelené, kompenzované hřejivě růžovými a žlutými odstíny barev. Protože jsou barvy pokládány vedle sebe v drobných skvrnách, prolínají se, aby tak evokovaly dojem třpytivě bílé mnohem výrazněji a působivěji než plochy čistě bílé. Pro kreslení barevné bílé jsou výjimečně vhodné pastely. Nanášením tahů různých barev vedle sebe nebo přes sebe je možné znázornit ty nejjemnější náznaky mnoha odstínů. Postupné vypracovávání obrazu drobnými tahy překrývaných barev mu dodává opticky chvějivou kvalitu, jež se projevuje hrou světel ä stínů a vytváří bohaté, kompaktní wstvy, které jsou mnohem působivější než jen prostá bílá.

B A R V Y

V

B t L

t

Jackíe Símmondsová PĚT ŘECKÝCH KOČEK, LINDOS Bílé budovy odrážejí množství světla. V jasném slunci je toto světlo hřejivé a zlatavé, oblasti stínu jsou pak korespondujícím způsobem chladné —jeví se jako modré nebo fialové. Pro sluncem zalité plochy použila proto malířka namísto čisté bílé vebni světlé odstíny žluté a okrové. Žlutooranžová je komplementární k modrofialové, a když jsou tyto barvy položeny vedle sebe, obohacují se navzájem a vytvářejí tetelení, které jasné sluneční světlo účinně evokuje.

MflL K

R E S r s

V I D Ě T

N í

B A R V Y

b í l í

Naskicujte baletní střevíčk y uhlem a čistým hadříkem jemně odstraňte veškerý přebytečný prach z uhlu, aby se nesmísil s pastely a barvy se nezašpinily.

Baletní střevíčky Malíři pastelem velmi často pracují na barevném pozadí, ale pro subtilní motiv nebo objekt vyhovuje i pozadí bílé. V této studii baletních střevíčků prozařují skvrny bílého papíru skrze pastelem pokreslenou plochu, rozkládají barvu a vytvářejí působivou světlost a chvění.

Položte celou plochu pozadí svědými odstíny blankytné a kobaltové modře. Stejnoměrnou barevnou vrstvu docílíte použitím krátkých kousků pastelu - kreslíte boční hranou, nikoli hrotem. Přes tuto vrstvu položte tmavší modré odstíny, aby vznikl dojem světía a stínu. Použijte střední tón ultramarínové modře a potom ji, v místech nejhlubších stínů (pod baletními střevíčky) překryjte sytou fialovou a tmavou šedomodrou. Konečky prstů jemně rozetřete a smíchejte barvy dohromady, abyste zahladili jakákoli ostrá rozhraní.

2

BUDETE POTŘEBOVAT ý arch nebo deska bílého papíru s hrubým povrchem, 43 x 34 cm ^ kreslicí desku a lepicí pásku ý

uhel

^

čistý hadřík

Zvýrazněte obrysy baletních střevíčků třemi tóny fialové. Vnitřky vybarvěte středním tónem fialové, překryjte sytou fialovou smíchanou s purpurově hnědou pro temné stíny. Na stuhu a paty střevíčků použijte velmi svědou fialovou - jak ukazuje obrázek. Barvy aplikujte lehce, nechte prosvítat skvrnky bílého papíru. Tím zabráníte příliš rychlému „nasycení" papíru a budete moci přidávat další vrstvy.

3

MĚKKÉ PASTELY NÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: • světlý odstín blankytně modře • • světlý odstín kobaltově modře • • střední tón ultramarínově • modře • • tmavě zelenomodrá • • světlefialovd • • střední tón fialově tmavě fialovd

světlý odstín zelenomodré smetanově ctironově žlutá jasně žlutá světlý odstín oranžově světlá smetanová purpurově bnědd

V I D Ě T

Základní vrstva svědě fialového pastelu na mašli bude mezi vitálními tahy modrozelené, oranžové a žluté místy prosvítat (viz detail). Tento výrazný přístup u pastelů velmi dobře působí, dodává subjektu živost.

Užitečná rada

Pomoci svědé modrozelené obtáhněte obrysy kolem střevíčků, abyste je jemně zvýraznili. Pro tento účel ulomte kousek pastelu a použijte ostrou hranu, jak je ukázáno na obrázku. Hrubá struktura papíru přitom láme tahy pastelu i dodává barvám kvalitu jiskřivého třpytu.

V"

B f L

É

Do špiček střevíčků přidejte nádech stínu řídkými črtami svědé modrozelené a kobaltově modré. Kolem obrysů bot a do stínů naneste nádechy kobaltově modrou. Přidejte odlesky do špiček střevíčků tahy smetanově citronové žlutí a svědě smetanové. Konečky prstů jemně zahladte šrafuru na stuze - jednodivé odstíny a barvy začnou navzájem splývat a vytvoří účinek blýskavého saténu.

6

Přidejte odstíny svědé zelenomodré na vnější okraje stuhy a hranu střevíčků, kam dopadá svědo. Přidejte šrafování smetanově citronovou žlutí na mašli a stuhu. Použijte trochu svědě oranžové na stíny a záhyby na mašli. Prosvětlete špičky střevíčku drobnými tahy smetanově citronovou a jasně žlutou.

K D Y Ž Y Á M Z PASTELU ZBÝVÁ POUZE DÄOPNÝ ŠPALÍČEK, NEZAHAZUJTE HO - TYTO M A L É KOUSKY JSOU IDEÁLNÍ NA K R E S B U OfiTATLv A SLOŽITÝCH T V A R Ů .

B A R V Y

B

Bříšky prstů citlivě rozetřete stopy na špičkách střevíčků, abyste získali stejný saténový lesk povrchu. Ale nepřežeňte to-některé stopy ponechte jak jsou, abyste získali živější účinek, než vytváří hladce rozetřená plocha barvy. Nakreslete tkaničky ve špičce bot -na odlesky použijte svědě žlutou, na stíny kobaltově modrou (na tyto jemné linie budete potřebovat drobné kousíčky pastelu s ostrými hra nami)- A nakonec přidejte jen minimální náznak zvýraznění obrysů botek sytě fialovou.

^ é y X

*

*

n

n

t

*

Šrafování křížem ÍJentmGmert AUCHrracrosKxt IXTAiL V téUi štúdii chrámutéift interiéru tí nejpri* týUitntík nanutlr/tcA akturdem rt/zrrítmi tzétía. PrAom írafotáttfm perem a černým iniumtUrm tytutŕtt tvary.

wafoľáflí a feív/áííí Mžsŕfl m f / j natetí y j j s f e > jsswtísdefc m vytvrfcní Kinu a íôiáíäasy afcsseSSjipe«w» a teäí, Víi $rd V'/Í7Íŕ'sj> tak tÚmoKMOu S.'- /U vtArtú m p o ž t a ném áänku tsxétm bfi ferte bud vypraumné, ntht> twiikftvmé jsw wiíié, Hixcným ifalttm na py/Stttttcxrž íswíer mna lanmí t » zäka( Zíuóné od wédýdl k Onavýni tfjnúm - O m vétíí thk a užtt tt-A/vM. tím t*Mr>

ser

Lodě u pláže

BIDETE POTŘEBOVAT • ard>MadkSbo kuáttníbo mmůueébopapiru, 61x43 cm • tvefísae, IMy neúplnému zakrytí bílého papíro M Ión podrží wéteinoct, loerá Je jednín z aktív léto Iŕdmíky

technické pero viúsrti <) 2 mm

ý luíkuaupné H

i

Pro tuto černobílou kresbu rybářských lodí u pláže bylo zvoleno technické pero s velmi jemným hrotem, protože tvoří rovné, pravidelné linie. Struktury a výsledného dojmu je dosahováno trpělivým pokládáním malých plošek šrafovaných a příčně šrafovaných línií.

K R E S

S R A P O V Á N Í

N í

D

Lehce načrtněte hlavní kontury scenérie ostrou tužkou tvrdosti H Když vás kresba uspokojí, postupujte pečlivě po liniích obrázku technickým perem velikosti 0,2 mm.

Vystihujte útesy v pozadí krížovým šrafováním pomocí krátkých vertikálních, horizontálních a diagonálních linií, korespondujících s tvary skal. Horizontální linie použijte na nejtmavší oblasti. Proti položeným tónům pozadí tak postupně plasticky vystoupí obrysy lodí v popředí. Na detailu (dole) můžete vidět, jak jsou tmavé oblasti tónování pokládány, ploška za ploškou, v sériích rychle nakreslených vertikálních, horizontálních a diagonálních čar. Technické pero se pohybuje po papíru plynule a snadno mění směr, takže pro šrafování křížem je mimořádné vhodné.

2

46

K Ř Í Ž E M

Začněte pracovat na třech lodích vzadu. Použijte řídkou šrafuw „a světlejší odstíny trupu, potom dále propracujte oblasti sytějšího tónu křížovým šrafováním s hustěji pokládanými čarami. Nakreslete stožáry a přidejte detaily kabin. Bílý papír nechte prosvítat, aby charakterizoval nejsvědejší tóny. Série krátkých, vertikálních linií vytvoří dojem kamenité pláže. Pro znázornění oblázků použijte krátké tečky a čárky. Detail názorně ukazuje, jak proměnlivým dakem na pero a různou hustotou čar šrafování křížem lze dosáhnout jemných variací světla a stínu.

0

Nyní se věnujte lodi v popřeď. Vybarvěte ji šrafurou a křížovým šrafováním, postupujte pečlivě podle tvarů lodi, ale pokuste se na objekt dívat jako na celek - jen tak bude vaše I kresba jednotná, každý tvar bude mít vazbu na tvar sousední. Nakreslete kabinu, námořníka a svinutou plachtu pomocí krátkých vertikálních a horizontálních tahů vytvářejících škálu svědých 3 tmavých odstínů. Znázorněte odrazy * od vodní hladiny na bok trupu překrývajícími se ploškami křížového šrafování.

47

K

R

€s

f'E

N /

S R A F O V Á S !

Zvýrazněte odstín lodi v popřeď hustou sítí čar perem, abyste jí na plánu obrazu opticky vyzdvihli do popředí. Pečlivě nakreslete lanoví mezi stožáry tenkými, pavučinovými čarami - budete na to potřebovat pevnou ruku! Několika výstižnými tahy vystihujte postavu naklánějící se přes bok lodi. Naznačte vlny narážející tu pobřeží řídkou šrafúrou a ponechte prosvítat bflý papír, aby představoval linii bílého příboje. Menší plošky temnějšího křížového šrafování naznačují stíny vržené lodí na zvlněnou vodní hladinu.

Nakreslete lanoví lodí v pozadí a potom naznačte kontury pláže rychle načrtnutými tahy perem, vedenými různými směry. Nepřetéžujte tuto oblast - nechte ji dostatečné volnou a provzdušněnou jako kontrast k detailní práci provedené na lodích.

K fí / ž

\fe srovnání s hustě zpracovanými formami lodí a útesů vyžaduje zobrazení oblohy uvolněnější přístup. Uchopte tubus pera níž a lehce jím pohybujte po papíru, abyste vytvořili plynulé, uvolněné stopy. Pečlivěji zvýrazněnými plochami šrafování a šrafováním křížem naznačte mraky. Prohlédněte si náš obrázek: všimněte si, jak diagonální linie mraků rezonují s diagonálními liniemi lodí a .vedou" očí dovnitř obrazu.

Užitečná rada

P A M A T U J T E , Ž E O B R A Z .NESMÍTE PŔE.IÉZOVAI - BĚLOST PAPÍRU P y t P i V Á I POCITU SVĚTLOSTI A NECHÁVÁ OBRAZ D Ý C H A T .

Pokračujte v zobrazování pláže - řídkým šrafováním položte oblasti strnu přes načítané stopy. Znovu přejděte celou kresbu, vyplňte lodě a útesy šrafováním a křížovým šrafováním, abyste vyjádřili silný pocit struktury a tónových kontrastů.

Přidejte finální tahy - pokud je zapotřebí, vyjasněte tónování nebo zvýrazněte obrysy. Tato technika je sice poněkud „puntičkářská", ale výsledek za tu námahu určitě stojí. Konečný obraz charakterizuje grafická jednoduchost a vyváženost volných ploch a hustě strukturovaných povrchů.

e

*

jrv»*

' K

R E S L t

N

t

L O M E N É

Lomené barvy

Když jsou vedle sebe pokládány barvy komplementární (opačné), účinek se ještě prohlubuje. Tak například když se tečky či tahy červené a zelené, případně žluté a fialové navzájem pronáší, barvy se kontrastem vzájemně rozvíjejí a účinek je nápadně přitažlivý. Impresionisté Tato technika se používá jak v malování, tak křeslem a obvykle bývá spojována s francouzskými impresionistickými malíři, kteří na konci 19. století jako první objevili její plný potenciál. Impresionisté byli uchváceni prchavými účinky světla v krajině a zjistili, že pomocí malých flíčků a skvrn barvy na plátně dokážou zachytit takové vizuální vjemy, jako jsou záblesky slunečních paprsků na vodní hladině nebo světlo pronikající listovím stromů. Množství barevných skvrn dodávalo zobrazenému motivu neobvyklou živost, kvalitu .tetelení", jako kdyby světlem v obraze tančilo a vibrovalo.

Derek

dající vzdálenosti jednotlivé tahy zdánlivě splýva-

Daníells

jí do souvislé barevné masy, ale jejich účinek je

ŽIDLE, LÉTO V této rozkošné kombinace

zahradní

chvějivých

vého slunečného Je vystavěna jako

scenérií

dne. Každá

oblast

masa lomených

žená ze vzájemně propletených ných

evokuje

barev atmosféru

a

záři-

obrazu

barev,

slo-

překrýva-

stop.

odlišný od dojmu, kterým působí kompaktní plocha předem smíšených barev. Trik, kterým k tomu dochází, je v podstatě jednoduchý: oddělené flíčky barev pohlcují méně svěda než barvy smíchané, „vibrují" na sítnici oka a zdánlivě jiskří a mihotají se, takže jejich účinek je jásavější, než dává jednolitá plocha barvy.

Termín lomené barvy odkazuje k metodě výstavby obrazu drobnými tahy a doteky čistých barev, které nejsou smíchány, ale nechávají částečně prosvítat tónovaný papír. Pří pohledu z odpoví-

Pracovní metody Pastely a pastelky jsou pro techniku lomených barev výjimečně vhodné díky svým čistým, pulzujícím tónům a snadné manipulaci. Přesto je rozumné přidržet se poměrně omezené škály barev, aby bylo dosaženo celkové harmonie, namísto aby vznikla nesourodá a nepřirozená změť. Je také vhodné volit

BARVY

barvy tónově blízce příbuzné, jinak je požadovaný účinek ztracen. Cílem této techniky je dosáhnout pocitu bezprostřednosti - barvy je třeba nanášet rázné a sebejistě, bez jakéhokoli dalšího míchání a .vylepšování". Vždy se snažte obměňovat velikost, tvar a hustotu stop, jinak bude účinek monotónní. Různým tlakem na tužku nebo křídu je možné udělat rozličnou škálu tečkovaných bodů a lomených skvrn, které dávají obrazu život a pohyb.

Maureen Jordánová ODPOČÍVAJÍCÍ DÍVKA Malířka naznačila kompozici volně akvarelem a potom přepracovala pastelem. Tato kombinace průsvitných, plynulých akvarelových lazúr a zrnitých, lomených stop pastelu má hloubku a křehkost, která prchavé účinky světla a stínu dokáže tlumočit mimořádně efektivně.

K R E

1

LOMENÉ

Luční kvetiny

S prací na hladké straně papíru začněte zakreslením polohy kamenné polní zídky __ a krajiny za ní. Použijte tenký kousek uhlu. Modrošedý papír poskytuje vhodný střední tón, k němuž lze ostatní svěda a stíny snadno přizpůsobovat.

Tento okouzlující výjev louky ve Španělsku vznikl přímo v pleném. Ve snaze postihnout různorodost hustě zarostlé louky, listoví, trav a květin kombinoval umělec měkce ztvárněné celistvé plochy s lineárními stopami, vytvářejícími bohatou impresi barvy a struktury.

BUDETE POTŘEBOVAT 1H 1 I 1 1 j/

jemný kousek uhlu

I •

papírový

1•

jixativ ve spreji

ubrousek

1 1

-'íXJ^/lT'

M W

r

Ě F L .

-Jr

Zhruba si naznačte hlavní barevné plochy uhlem položeným na bok. Použijte modrozelenou na vzdálené stromy, potom pokračujte v práci na popředí rudohnědou a okry. Na zídku přidejte tahy šedopurpurové barvy. Rozmažte ledabyle načrtané tahy papírovým ubrouskem. Tak vznikne jemná podmalba, která poslouží jako podpora pro tahy, které budete následně přes ni nanášet.

1 1

arch šedomodrého pastelového papíru, 70x50 cm

BARVY

MĚKKÉ PASTELY NÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: • červenobnédá • okrová • modrozelená • šedopurpurová • světle kobaltová • modrá • olivová - střední • zelená

• • • • • • •

•

citronově žlutá modrošedá světle smetanová zlatožlutá hnědá - střední tmavě hnědá purpurová

• • • • • • • •

tyrkysové modrá světle modrá červenošedá oranžovočervená světle růžová purpurově růžová světle levandulová žlutozelená

Naznačte oblohu svědým odstínem kobaltově modré a šedomodrým pastelem znázorněte vzdálené pahorky. Zaneste do louky v popředí tahy chladnou modrozelenou 3 te ou P' olivově zelenou. Postupným nanášením barvy ve vrstvách a jejich mícháním vytvoříte bohatý a různorodý povrch. Dlouhými, rozmáchlými tahy znázorněte bujný, dravý růst trav. Stejnou barvu Použijte pro definování shluků listoví na stromech.

L O M E N É

K R E S L E N Í

•

Znázorněte chladné, stříbřité plochy listoví středním tónem tyrkysové modré. Přidejte tahy této barvy také do louky v popředí, abyste vytvořili barevnou ozvěnu, která pomůže obraz sjednotit. Světle smetanovou naneste jasnější tóny a rozmažte je prstem. Na detailu popředí louky (dole) vidíme chvějivý účinek vytvořený kombinací míchaných a lineárních stop.

9! Přidejte trochu svědě kobaltově modré do listoví stromů, abyste je otevřeli, a naznačte, jak skrze ně prosvítá nebe. Pár tahů zlatožlutou naneste znova na kameny v místech, kde se do nich opírá slunce. Nyní začněte vypracovávat lineární detail přes míchané stopy v popředí. Užitím smetanové, světíe modré, světle levandulové i červenošedé udělejte hrotem pastelu živé, expresivní stopy u hlaviček lučních květin. Dlouhými tahy tmavozelené, olivově zelené, červenohnědé a okrové dodejte travám bohatost růstu.

-

54

V V

Matné zelené a smetanové tóny použijte k vyzdvižení světlejších trav a pokračujte v práci na květinách s použitím stejných barev jako předtím. Tu a tam přidejte jeden dva zářivě žluté a oranžově červené květy - pastelem vytvořte hutné skvrny a potom je zadačte do papíru, aby vznikly vitální, syté barevné šmouhy. Abyste dodali obrazu hloubku, použijte pro nejbližší květy větší, konkrétnější stopy a pro ty vzdálenější, tvoň'cí pozadí louky, stopy menší a měkčí. Tahy matně růžovou a purpurově růžovou zvýrazněte shluk lučních květů v popředí, tzv. ohnisko pozorností. Na tomto detailu lze vidět, jak jsou tvary květů znázorněny prostřednictvím matně růžové pro vnitřek okvětních plátků a purpurově růžové pro jejich vnější strany.

Lehce nastříkejte kresbu fixativem, abyste konzervovali povrch před aplikací dalších vrstev barev. Krátkými tahy citronově žlutou naznačte pole v pozadí. Drobnými črty purpurovou, modrošedou a kobaltově modrou bokem uhlu znázorněte plochy stínů na zídce. Vyzdvihněte sluneční paprsky ozařující kameny odstíny měkké žlutí, růžové a smetanové, potom zvýrazněte jednotlivé kameny naskicováním krátkými tahy uhlem. Kmeny stromů nakreslete teplými a chladnými tóny hnědé a purpurové - použijte k tomu hrot pastelu.

T

B AR

Posuňte kopce dál do pozadí matnou světlemodrou, abyste vyjádřili pocit vzdálenosti. Zdůrazněte strukturu tmavých | trav v popředí krátkými tahy, tečkami a čárkami tyrkysové modrou, modrozelenou a okrovou - pro naznačení pohybu. Naznačte spleť listů a trav náhodnými tečkami a malými kruhovitými črtami. Pro zvýraznění chvějivých barev květů udělejte mezi nimi modrozelené flíčky.

Přidejte ostrůvky žlutozelené pro znázornění nasvícených ploch v listoví na stromech. Přidejte nádech stejné barvy travám v popředí, abyste obrázek sjednotili. A nakonec přidejte kamenům a květinám odlesky tahy svědě smetanovou, která dodá obrazu jiskru.

Užitečná rada

K D Y Ž SE VÁM P R O V E D E N Ý TAH NEBO Z V O L E K Á B A R V A JMELÍBÍ. ODSTRAŇTE PRÁŠEK B A R V Y Š T Ě T C E M S T U H Ý M I ŠTĚTINAMI. PROBLÉM MŮŽETE VYŘEŠIT I KOUSKEM JEOTNE P K T T L Ä C E N Í E L A S T I C K É GUMY. 55

K

R E S C E N

I

T U Ž K Y

Tužky Conté

dí Podobně jako pastel a uhel vyžadují i tužky Conté dostatečně hrubý papír, aby se na něm práškový pigment udržel. Viditelná, zrnitá strukCrístiana Angelini DÝNĚ Na tuto jemni propracovanou studii zátiší byly použity pastely Conté v tradičních zemitých barvách. Umělkyně dosáhla subtilního stujmování tónu pomoci bustě šrafovaných čar, umožňujících, aby pablesky šedého papíru posloužily jako přirozené odlesky.

Tužky Conté pocházejí z Francie a poprvé je vyrobil Nicolas-Jacques Conté, který v 18. století přispěl i ke vzniku moderní grafitové tužky. Tužky Conté jsou podobné měkkým pastelům, ale poněkud tvrdší a mastnější. Jsou vyrobeny ze směsi pigmentu a grafitu smíchané s arabskou gumou a trochou oleje a tvarované do čtyřhranných tyčinek. Prodávají se i ve formě tužek. Stupně Černé a bílé tužky Conté se vyskytují ve třech různých stupních tvrdosti: HB (střední), B a 2B (nejměkči). Všechny ostatní barvy mají jen jedno provedení - přibližně 2B. Čím měkčí tužka, tím intenzivnější dělá stopu, a tím snadněji se roztírá. 56

tura papíru se stává integrální součástí kresby, vyzdvihuje jedinečné kvality stop tužek a dodává výtvarné práci mimořádnou dimenzi. Postupy Stejně jako u pastelů je nejpraktičtější metodou práce nalámat hranolky Conté na malé kousky a jejich ostrými rohy kreslit lineární stopy, boky hranolků pak využít k pokládání tónovaných ploch. Tužky Conté jsou dostatečně měkké, aby umožňovaly míchat barvy a roztírat odstíny prstem, tamponem nebo těrkou. Technika známá jako kreslení trois crayons (třemi barvami), při níž se krvavě rudá, černá a bílá tužka používají společně, byla výjimečně populární v 17. století a zůstává v oblibě dodnes. Když se s ní pracuje na šedém nebo svědehně-

C <MV

r

É

dém papíře, umožňuje snadno dumočit syté odstíny, barvy i formy. Temně červená tužka (terakota) se používá na křeslem obrysů, tónování a stínování, zatímco černá a bflá se střídmé užívají ke zvýraznění tmavších tónů a odlesků. Můžete použít i šrafování se šrafováním křížem bílou a krvavě rudou, abyste získali růžové tóny různých odstínů a intenzit.

Crístiana Angeliniová ZÁTIŠÍ SE SUŠENÝM OVOCEM Zde byly použity tužky Conté k tvorbě kresby plodů s převahou světlých barev (obrázek ostře kontrastuje s převážně tmavými, zemitými barvami předchozího zátiší). Malířka použila pouze omezenou škálu barev, aby zachovala celkovou harmonii

Barvy Tužky Conté, tradičně používané na tónované kresby, se v minulosti omezovaly na bílou, šedou, černou a tři hnědé odstíny - sépie (sytá červenohnědá), červená terakota a bistr (studená hněd). Přestože jsou nyní tužky Conté dostupné v široké škále barev, mnoho malířů dává stále přednost omezené harmonii tradičních barev, které dodávají kresbě „klasický" vzhled, jenž je reminiscencí na překrásné kresby křídou Leonarda da Vinciho, Michelangela a Rubense. Papíry Tužky Conté dávají nejlepší výsledky na šedém, smetanovém nebo žlutohnědém papíru, který poskytuje nanášeným barvám nejvhodnější poza57

*

H B I £ £

y

f

T

v ž

K Y

(N*

n r$

Začněte lehkým naskicováním kompozice tužkou bistr. Použijte ostrý roh ítverhranné tyčinky, aby byly linie jemné. Několik lehkých horizontálních a vertikálních čar rozdělujících plochu na menší celky rfm pomůže objekty na papír přesně umístit.

1

Elffi

Užitečná rada

v POČÁTEČNÍCH S T A D I Í C H KRESBY ŠRAFUJTE POUZE Ř Í D C E A N E C H T E SI D O S T A T E Č N Ý P R O S T O R PRO DALŠÍ TAHY; K D Y Ž Z A Č N E T E OD P O Č Á T K U P Ř Í L I Š H U S T Ě . J E O B T f f W É V Y S Ý T H N O U T P O Ž A D O V A N O U BARVU A K O N T R O L O V A T D Í T S I O D S T Í N Ě N Í TÓNŮ.

BUDETE POTŘEBOVAT t/ I I

arch šedého pastelového papíru. 60 x 45 cm

i • fixaliv ve spreji

TUŽKY CONTÉ NÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: • • • •

bistr (tmavé hnědá) Siena pálená zlatá okrová žhli bílá

Pekařova chlouba Teplé zemité tóny tradičních barev tužek Conté jsou perfektní pro znázornění zlatých kůrek těchto čerstvě upečených bochánků. Tužky Conté vypadají nejlépe na papíře s určitým odstínem, který, pokud je zaáeněn do kompozice, dodává kresbě mimořádnou hloubku a rozměr. Zde poskytuje šedý papír tóny chladných stínů i kontrast pro teplé zemní a žluté valéry.

Sienou pálenou začněte nanášel barvu chleba a pečiva lehkým šrafováním a šrafováním křížem. Při práci mějte uvolněné zápěstí a snažte se jednotlivými tahy zachytit nejprve oblý tvar a strukturu pečiva. Neznepokojujte se tím. že některé plochy zůstávají dosud nedotčené.

«

T

K R E S R E N Í

Vraťte se k tužce bistr a jednotlivé obrysy výrazněji obtáhněte. Nebojte se použít šrafuru a šrafování křížem, abyste dosáhli požadované plastičnosti a hloub ky, a tak zdůraznili formy bochníčků, ale stále nechávejte hodně pozadí prosvítat. Rychlými tahy šrafování křížem naznačte stíny vržené na prkénko. Lehce vystínujte pozadí: bok ulomeného hranolku Conté použijte k položení širokých, rozmáchlých, uvolněných tahů.

3


m l i

'íS

:

:

's

1 WWmww ^afeiFV!1 J / 'ämBBB

^BmSBmL '

^r

v t

K

Y

r o

Af r

t.

5

Zvýrazněte nejsvětlejší odlesky nanášením dalI ších vrstev, a to pomocí šrafování a šrafování ^ H křížem bílou tužkou Conté. Potom použijte bistr, abyste znovu přesně vymezili tvary jednodivých kousků pečiva. Nakreslete slunečnicová semínka na žemlích kombinací barev bistr a okrová žluť.

Nyní se věnujte prkénku: znázorněte odlesky volnými tahy bílé tužky Conté. Nakreslete spadlá semínka na desce tužkou bistr a přidělejte jim odlesky doteky zlatou okrovou žlutí.

Q

l Dopadající svědo ostře I zvýrazňuje dozlatava I vypečenou kůrku bochníčků. K vyšrafování nasvícených ploch použijte tužku Conté se zlatou okrovou žlutí a postupujte po konturách bochníků, abyste podtrhli dojem oblých forem a kompaktností, stejně tak jako jejich struktury. Soustředte více svěda na bochník s připečenou korunkou v popředí celé kompozice, aby byl vyzdvižen jako ústřední bod hotové kresby. Detail vpravo ukazuje, že i v tomto stadiu kresby jsou tahy poměrně řídké, aby bylo možno doplnit později svědejší odlesky v bílé Conté.

Znovu přejděte celou kresbu tužkami bistr a zlatá okrová žluť, upravte definitivní tvary i odstíny, přidejte tmavší akcenty a finální světlé tahy. Na vrchol bochníků a žemlí přidejte pár doteků bílou pro naznačení moučného poprašku. Zafixujte kresbu lehkým postřikem fixativem, abyste zabránili stírání barev.

H

K R E S L E N Í

M Í C H Á N Í

Míchání barev

p rozmíchat. Barevný povrch lehce rozmažte bříškem prstu, aby se stopy nenásilně slily do souvislého tónu. Když potřebujete mít tón tmavší, proces opakujte. Obdobným způsobem lze dvě sousední barvy smíchat v místě, kde se setkávají, aby bylo dosaženo postupného barevného přechodu. Dvě barvy lze nanášet jednu přes druhou k vytvoření kompaktní třetí barvy. Nejcítlivějším míchacím „nástrojem" je pravděpodobně lidský prst, ale podle účinku, kterého chcete dosáhnout, můžete použít hadřík, hedvábný papír, štětec nebo těrku (trubička pevně stočeného papíru ve tvaru tužky). Prstu použijte k rozetření a zintenzívnění odstínu nebo barvy na malé plošce. Hadříky, hedvábný papír a štětce jsou vhodnější k rozetření větších ploch a pro změkčení a odlehčení barvy. Těrka je ideální pro precizní detaily.

Jackie Simmondsovd VEČERNÍ SVĚTLO Měkce míchané tóny dodávají této kresbě zátiší pastelem bohatost a kvalitu olejové barvy. Umělkyně roztírala barvy pouze minimálně konečky prstů -snažila se vyhnout „zašpinění" barev. Namísto tobo používala boky pastelových tyčinek, pokládala jednu barvu přes druhou a nechala je na papíře přirozeně prolínat. Měkká, drobívá média jako pastel, tužka Conté, uhel a měkká tužka lze snadno roztírat i míchat a vytvářet celou škálu subtilních struktur a Účinků. U kreseb krajiny lze například míchané barvy používat k vyjádření měkkého, amorfního cha-

rakteru oblohy, vody i hebkého listoví a vytvoření iluze pocitu prostoru, vzdálenosti a atmosféry. Tato technika má i mnoho dalších využití, například pro zvýraznění formy a objemu objektů pomocí plynulého stupňování od světlého k tmavému, změkčování lineárních stop a detailů, znázornění hladkých povrchů, vylehčování tónů a prolínání či spojování tvarů dohromady. ' Postupy Abyste vytvořili plochu s míchaným tónem, načrtněte tahy bud lehce hrotem kreslicího nástroje, nebo použijte širší hranu pro pokrytí větší plochy či vytvoření stopy široké. Není vhodné na kreslicí nástroj příliš tlačit - když je stopa přehnaně vtlačená do papíru, bývá obtížné plynule

Živost barvy Míchání je velmi svůdná technika, ale když ji přeženete, může být výsledkem poněkud unylá, „bezzubá" kresba. Konkrétně u pastelů může přehnané slévání a roztírání okrádat barvy o jejich svěžest a lesk (tento lesk vzniká odrazem švéda od drobných zrnek pigmentu přichycených k povrchu papíru). Nemusíte barvy vždy míchat nebo roztírat - když budete používat pastely položené bokem, zjistíte, že postupné překrývání tahů způsobí jejich slití v místech, kde si to přejete, i bez rozmazávání. Vždy mějte na paměti, že lehká, neroztíraná aplikace jedné barvy přes druhou je působi-

B A R

B4v

vější, chvějivější a přitažlivější než hutná, kompaktní plocha. Zkušenost říká, že nepepší je zachovat co nejvíce strukturální kvalitu použitých materiálů a míchání použít pouze v kombinaci s jinými, lineárnějšími tahy pro kontrast

Tiki Regwunová STUDIE FIGURY Pastel s akvarelem se mimořádně vhodně doplňují V této kresbě malířka spojila vlhkost a průhlednost akvarelu s měkkým, drobivým charakterem pastelu, aby vytvořila zamlžené „kaluže" barev, které dodávají obrazu hloubku a tajemnost

K R E S ľ'E

N

M Í C H Á N

t

l

B A R E V

D

l Při uměleckém ztvárňování oblohy je nejlepší vyI hnout se jakýmkoli konturám, protože chcete obraz I udržet měkký a uvolněný. Nalámejte krátké kousky pastelů a jejich bokem volnými, rychlými tahy naneste škálu barev vhodných na nebe i krajinu. Na dešťové mraky a kopcovitou krajinu použijte modropurpurovou, purpurově šedou a myší šedou, zatímco na nebe a jeho odraz ve vodě budete potřebovat kobaltově modrou, růžovou, žlutý okr, sienu pálenou a zlatou žluť.

Pro změkčení a rozmazání stop pastelu a zintenzívnění barev použijte zmuchlaný měkký hadřík. Vytváříte tak vlastně volnou podmalbu, která poslouží jako vodítko pro barvy, jež budete přes ni aplikovat.

Mraky a déšť

BUDETE POTŘEBOVAT

Pro zachycení prchavých okamžiků v přírodě jsou ideální měkké pastely a díky relativně snadné manipulaci s nimi výborně vyhovují právě pro práci v plenéru. V této okouzlující studii bouřkových mraků umělkyně zachytila amorfní tvary mraků tím, že tahy pastelem rozmazávala prsty a zmačkaným hadříkem.

•

arcb hladkého šedého pastelového papíru, 65 x50 cm ý fixativ ve spreji •

měkké hadříky

MĚKKÉ PASTELY NÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: • • • • •

modmpurpurovd purpurově šedá kobaltově modrá myší šedá lososově růžová

• • • • •

žlutá okrová světle žlutá okrová střední purpurová siena pálená zlatá žluf

• • • •

světlá modropurpurová světlá smetanová světlá modrošedá světlá béžová

1 Zachyťte masu zalesněných I kopců zahalených mraky ši— ! rokými tahy bokem pastelu, pro bližší část použijte purpurovou, pro vzdálenější purpurově šedou. Rozmažte stopy konečkem pistu a zmačkaným hadříkem. Začněte propracovávat dešťové mraky - přes smíchané plochy pokládejte bokem pastelu vrstvy modrošedé a myší šedé. Pro světlejší místa na obloze použijte zlatou žluť a sienu pálenou, stejně jako na jejich zrcadlení ve vodní hladině. Bříšky prstů změkčete a rozetřete kontury mraků; stahujte barvu směrem dolů, aby vznikl pocit pohybu.

3

K R E S L E N Í

M Í C H Á N /

•

Občas od obrazu ustupte, abyste zhodnotili celkový efekt. Pokračujte v práci na bouřkových mracích pomocí rozmazaných tahů světlé modropuiputové. Světlým žlutým okrem naznačte slabé sluneční paprsky probleskující vpravo a opět rozmažte pastel jemným dotekem prstu. Stejnou barvu použijte pro prosvědení odrazu na vodě; naneste ji lehce širokými tahy.

Naneste náznak růžové do nebe vlevo, potom použijte svědou smetanovou pro zvýraznění jasnějších oblaků. Několik tahů svědé modrošedé přidejte na vrchol oblaků prosvědených slunečními paprsky. Pár doteků stejnou barvou věnujte menším mrakům poblíž horizontu, abyste vytvořili iluzi ustupujícího prostoru a hloubky. V dolní I části každý tah rozmažte, abyste ho smíchali s temnějšími mraky níže.

Užitečná rada

TÁCEK Z POLYSTYRENU (KUPUJETE V NICH NAJŔÍKLAD BALENOU ZELENINU, OVOCE, MRAŽENÉ VÝROBKY A P O D . ) POSLOUŽÍ JAKO LEHKÁ A PRAKTICKÁ „PALETA", IFJŤ NÍŽ SI MŮŽETE PŘEHLEDNI ROZLOŽIT PASTELY, KTERÉ K URČITÉ KRESBĚ POUŽÍVÁTE.

Detail znázorňuje škálu jemných stop, které byly použity k zobrazení mraků. Měkké, mlžné dešťové mraky jsou naznačeny rozmazanými tahy, zatímco roztrhané vrcholky oblačností poblíž horizontu jsou znázorněny krátkými, těrkou rozetřenými tahy.

B A R

ajÍV

Přes vodní plochu naneste rozmáchlé tahy modrošedým pastelem položeným na bok. V místech odrazu slunečního světla přidejte trochu žlutého okru. Směrem k popředí obrazu dělejte tahy řidší. Několika uvolněnými tahy myší šedou naznačte stromy a porost na úpatí kopců. Pastelem svědé smetanové barvy naznačte lehkými črtami do ztracena nadýchané útržky svědých mráčků plujících oblohou. Přidejte něco tahů svědou béžovou nahoru vpravo, nad plochu marného mraku, potom lehce setřete barvu hadříkem směrem dolů pro evokaci dojmu mlhy a deště (viz detail nalevo).

Užitečná rada KDYŽ MÁTE H O D N Ě PASTELŮ, UKLÁDEJTE JE ODDĚLENĚ V PLOCHE KRABICI NEBO POUZDŘE S JEDNOTLIVÝMI PŘIHRÁDKAMI | UŠETŘÍ VÁM TO SPOUSTU z S ^ E U N É H O KRAMAŘENÍ!

I

Nižší kopce v popředí obrazu zvýrazněte měkkými odstíny zelené a purpurové. Pár lehounkých tahů modrošedou nechte vznášet nad vzdálenějšími horami, které jsou oblaky částečně zahaleny. Svědou modrou a svědou smetanovou doplňte odlesky na vodní hladině.

K

R E S l~~E N f

Linie a lazura nebo akvarelem doplňují formu, pohyb a světlo. Zdání jakési uspěchanosti či nedokončenosti, které je technice linií a lazury vlastní, ji činí ideální pro portrétování živých, pohyblivých objektů, jako jsou postavy, zvířata a květiny. Především krajináři v ní nacházejí nedocenitelný prostředek pro rychlé naskicování prchavých okamžiků osvětlení nebo pohybu oblaků. Některé z nejnádhernějších Rembrandtových kreseb byly provedeny právě technikou linií a lazury. Několika úspornými čarami a křivkami perem či štětcem namáčeným do inkoustu byl schopen s vytříbenou jednoduchostí zachytit atmosféru, |charakter prostředí a hru světla. Philip Wildman HRÁČI KARET Základem dobrého obrazu vytvořeného technikou linii a lazúry je stručnost a výstižnost Tajemství úspěchu spočívá v přesném odhadu kam barvu nanést a kde nechat volnou plochu, aby mohla vstoupit do hry vlastní imaginace diváka. Tato rychlá jednobarevná kresba vytvořená Uniemi a lazurou má velkou vypovídací sílu právě díky maximální úspornosti použitých prostředků. Linie a lazura je výjimečně expresivní a atraktivní technika, v níž jemně kreslené čáry a měkká lazura působí v perfektní harmonii. Linie - tvořené perem nebo tužkou - dávají kresbě základní strukturu a živý výraz, zatímco rozpité lazúry tuší

68

Postupy Tradiční metoda začíná kresbou perem. Po zaschnutí základních obrysů se přes ně pokládají lehké, jakoby průhledné lazury tuší nebo akvarelem. Tyto lazury mohou být bud jednobarevné, nejčastěji v odstínech černé, nebo barevné. Když první lazury zaschnou, přidávají se další pro výstavbu tmavých a středních tónů, zatímco plochy prázdného papíru znázorňují dopadající či odrážené svědo. Jiným způsobem je opačný postup: nejprve jsou naneseny lazury pro určení základních tónů, následně jsou do těchto lazur zakreslovány linie obrysů jednodivých znázorňovaných . objektů. Někteří malíři oba postupy kombinují a vypracovávají obrysové linie i lazury současně. Přitažlivost kreseb liniemi a lazurou spočívá v jejich icvalítě skicovitého „nedokončení", které

naznačuje víc, než je skutečně zobrazeno. Divák je tak „vtažen" do obrazu, je schopen na jeho obsahu participovat, pomocí vlastní fantazie si v duchu dotvářet pouze naznačené detaily. Kresbu linií a lazurou nikdy nepřetěžujte - několik načrtnutých stop a prosté, široké lazury jsou vše, co je pro dumočení toho, co chcete říci, nezbytné. Pera Jaký typ pera pro kresbu zvolíte, bude záviset na účinku, jehož chcete dosáhnout. Proto je vhodné s výběrem různých per a štětců experimentovat, abyste poznali, které vašemu stylu kresby nejlépe vyhovují. Brky a rákosovými pery vytvoříte velmi expresivní linie, které se rozšiřují a zužují podle množství daku, jaký na hrot vyvíjíte. Jsou ideální pro syté, spontánní stopy. Naproti tomu technická pera mají velmi jemné hroty, kterými

lze tvořit tenké, vlásečnicové nebo přímo pavučinové linie a jsou vhodné pro poněkud kontrolovanější, grafický styl křeslem. Štětce Pro techniku linie a lazury lze použít akvarelové štětce. Nepracujte s příliš malými štětci, protože svádějí k váhavým, bojácným stopám. S velkým štětcem dobré kvality můžete dělat rozmáchlé tahy a jsou vhodné i k malování detailu. Tuše Pro kreslení čar je důležité zvolit vhodný typ tuše. Když chcete pokládat lazury, aniž by se nakreslené linie rozpily, zvolte ve vodě nerozpustné tuše. Pokud chcete mít možnost některé z linií ředit a míchat, zvolte namísto toho tuše s vodou mísitelné a rozpustné. Anna Woodová KRAJINA VTUSCANV Tato svěží kresba vytvořená v ateliéru na základě vzpomínek a představivosti tlumočí pocit světla a pohybu. Malířka pracovala intuitivně: nejprve zachytila kompozici oblohy a krajiny řídkými lazurami barevné tuše a ponechala mezi nimi menši plochy bílého papíru, aby dodávaly áojem jiskření. Potom několika lebce rozvernými liniemi pera zvýraznila obrysy mraků, stromů a trav.

69

jSflH

*

* E S ĽE

N Í

L I N I E

A

L A Z U R A

Tužkou HB lehce nakreslete obrys hlavní skupiny zátiší.

V kalíSku smíchejte trochu černé nerozpustné tuše s malým přídavkem hnědé pro změkčení barvy. Překreslete tahy tužkou namáčecím perem a tuší. Pokuste se tvořit uvolněné, plynulé linie. Měňte tlak na hrot pera - vzniknou tak čáry a linie různé síly. Všimněte si, jak malířka používá v místech stínů silné linie a tenké, zužující se linky všude tam, kam dopadá světlo. Pro zvýraznění některých obrysových tahů znovu linie dokreslete, případně je zesilte tlakem na hrot pera. Některé plochy lze vystínovat úplně, ale v počáteční fázi tvorby se nepouštějte do mnoha detailů, konečný výsledek by mohl působit přesyceně.

2

Červené cibule

BUDETE POTŘEBOVAT Ir arch akvarelového papíru bez lesku, 38 x 56 cm

V

černou a hnědou vodou nerozpustnou tuš

ý

násadku a pero

ý

tužku tvrdosti HB

ý

gumu

ý

kulatý akvarelový Štětec č. 2

Námětem této kresby liniemi a lazurou je prostá kompozice čerstvé zeleniny. Nejdříve byly namáčecím perem a tuší nakresleny hlavní kontury. Potom byly naneseny jemné a decentní akvarelové lazury. Výsledkem této kombinace ostrých linií NÁSLEDUJÍCÍ AKVARELOVÉ a křehkých BARVY: j a z u r j e sv ěží • • • •

francouzsky ultramarín kadmiová žluť kadmiová červeň modrofialová

• • • •

stena pálená citronovd žlut Siávní zeleň růžová

i

l

j-t

chající životem.

Užitečná rada

POUŽÍVÁNÍ NAMÁČECÍHO PERA NA NASADCE SI P&EDEM NACVIČTE, ABYSTE* SI BYJULZCELA JISTI, ŽE S NÍM UMÍTE ZACHÁZET A ZVLÁDNETE NAKRESLIT STEJNOMĚRNOU ČÁRU. UCHOPTE PERO ZCELA UVOLNĚNĚ, ALE V Z Á D N E M PŘÍPADĚ J E NESMÍTE PŘETÁČET - JEN TAK NAKRESLÍTE VÝRAZNÉ A PLYNULÉ LINIE. 3

Prohlubte tónování tmavších stínů na zelenině přidáním horizontálních I a vertikálních čar šrafováním křížem přes předchozí šikmé linie. Na tomto zvětšeném detailu viďte plynulé, výrazné linie, kterých docílíte držením násadky pod různým úhlem a vyvíjením většího či menšího daku na hrot pera. Při práci se sice zpočátku trochu zapotíte, ale až získáte praxi, budete schopni udělat zužující se čáru, aniž byste zvedli pero z papíru.

K R E S Z H£ N /

L I N I E

B

Znázorněte stíny na prkénku a stíny vrhané zeleninou; použijte síť čar, které se diagonálně protínají. Pracujte rychle a uvolněně - když jste příliš precizní, výsledek vyzní škrobeně, nepřirozeně, příliš vyumělkovaně.

5

Pokračujte ve výstavbě struktury a kontrastnosti kresby pomocí šrafování a šrafováním křížem. Čas od času od kresby ustupte, abyste se ujistili, že ji nezahlcujete přílišným množstvím detailů - pamatujte, že kresba technikou linií a lazury má být především vzdušná a skicovitá.

M M

6

Nyní můžete nanášet do své kresby akvarelové lazury. Nejdříve smíchejte sienu páleJ nou s trochou kadmiově žluté a rozřeďte směs vodou na velmi matný odstín. Kulatým štětcem číslo 2 naneste tento odstín na prkénko pod zeleninou. Červenou cibuli vybarvěte směsí francouzského ultramarínu, růžové a odstínem kadmiové červeně. Zvolené plošky ponechte prázdné pro nejsvětlejší odlesky. Při nanášení lazury na cibuli začínejte zředěnou barvou, posléze přidejte hutnou, tmavší lazuru pro oblasti stínů. Toto použití světlých a tmavých tónů vytváří na cibuli efekt oblosti formy. Stonek celeru vymalujte matnými lazurami šťávní zeleně a citronové žlutě.

A

L A Z XT R A

Skleněnou karafu vymalujte velmi matnou šedou, vzniklou smícháním modrofialové s trochou kadmiové červeně. Lazuru nanášejte volně, ponechte prázdný papír pro nejsvětlejší odlesky a odrazy na skle. Nyní vymalujte překrojenou cibuli směsí francouzského ultramarínu a růžové. Trochu kadmiové červeně přidejte do směsi na zachycení tmavší vnější slupky.

8

Použitím různých směsí růžové, I kadmiové červeně a kadmiové žlutí naneste subtilní růžové tóny na slupky stroužků česneku. Přidejte špetku ultramarínu pro temnější plochy. Pro znázornění oleje v karafě namíchejte směs citronové žlutí, kadmiové žlutí a trochu kadmiové červeně. Nakonec přidejte náznak stínu v pozadí použitím sytého roztoku modrofialové a kadmiové červeně.

• H B M i

K

R E S I E N í

P A S T E L O V É

Pastelové tužky Sarab Donaldsonová STUDIE NAHOTY Pastelovými tužkami lze dociUt efektu prúsvitnosti, který je výjimečně vhodný pro studie figur a portrétů. Malířka zachytila jemné odstíny lidské pleti pomocí červených, žlutých, modrých a zelených tužek, šrafovaním i šrafováním křížem a ledabyle položenými črtami

Pastely existují zasazené ve dřevěném pouzdře jako klasické tužky i v běžnější formě jako tyčinky. Pastelové tužky jsou jakýmsi hybridem mezi pastelem a pastelkou a kombinují mnohé z výhod obou. Dříve než se nezvratně rozhodnete pro koupi celé sady pastelových tužek, vyplatí se jednotlivé značky zkoušet, dokud nenajdete takovou, která bude vašemu stylu práce nejvíc vyhovovat Stejně jako u měkkých pastelů se konzistence a „pociť u pastelových tužek od značky ke značce liší. Některé jsou trochu tvrdší a mastnější než měkké pastely, jiné dělají stejně jemnou, suchou a prašnou stopu jako uhel.

Pastelové tužky existují v široké škále barev a použití je pohodlné. Vedle výhody, že prsty zůstanou čisté, jsou proti tyčinkám uhlu také méně náchylné ke zlomení, takže s nimi můžete dělat jasně ohraničené tahy, především naostřeným hrotem. Techniky Mnohé z technik, které se používají u pastelových tyčinek, jsou vhodné i pro pastelové tužky. Rozdíl spočívá ve větším stupni kontroly, který vám dává zašpičatělý hrot. Díky tomu, že můžete vybrousit hrot do jakéhokoli tvaru - ostře zašpičatělého, zakulaceného nebo z k o s e n é h o - jsou

pastelové tužky ideální pro komplikovanou práci jakou reprezentují květiny a architektonické objekty. Lineární kvality pastelových tužek také můžete zužitkovat k závěrečným ostrým tahům na kresbě měkkým pastelem. Existuje mnoho různých způsobů, jak barvy na papíře „míchat". Použitím techniky pokládání sérií hrubých paralelních linek různých barev nebo tónů získáte živější a přirozenější optický účinek splynutí než nanesením kompaktní plochy jedné barvy. Při pohledu z odstupu se budou barvy mísit, ale zblízka lze jednotlivé stopy dešifrovat Také můžete položit jeden soubor šrafovaných čar přes jiný pro zajímavější barevný účinek. Tato technika byla již na předchozích stránkách popsána jako šrafování křížem. Další alternativou je použití zkoseného boku hrotu k vytvoření hladkých tónů a barev pokládáním tenkých vrstev barvy jedné přes druhou. Příliš netlačte, poškodili byste povrch papíru, a ten pak získá nepříjemný povrchový lesk. Barvy lze prohloubit či obohatit tím, že je rozmažete konečkem prstu, nebo můžete pro jemné detaily použít těrku z papíru.

T V T. K Y

- Jk

Způsob, jakým tužku držíte, má značný vlhna stopy, jaké děláte. Pro práci na detailu držte tužku blízko u hrotu. Pro širší plochy barev držte tužku volně a výše, pohybujte s ní tam a zpět přirozeným kývavým pohybem a při ptáci se snažte zcela uvolnit zápěstí. Pastel a lazura Pastelové tužky jsou ve vodě rozpustné, což znamená, že můžete efekt lazury vytvořit prostě „přemalováním" stop pastelu měkkým štětcem a čistou vodou. Tato technika může být užitečná pro vytvoření „podmalby", která, jakmile zaschne, může být znovu přepracována dalšími vrstvami suché barvy. Barry Freeman ZIMNÍ KRAJINA Malíř použil kombinaci pastelových tužek a olejových pastelů na skicu, která se později stala předlohou pro olejomalbu.

A . >1

K

R

Bfl?

N

i

U břehu moře Pastelové tužky, kombinující „malířské" kvality tyčinek pastelu a lineárni kvality barevných tužek, jsou vynikající pro zachycení takových přírodních subjektů, jako jsou tyto mořské lastury. Matných, vybělených barev, jež jsou reminiscencí jasného slunečního svitu za horkého dne u moře, se dosahuje pokládáním jedné barvy přes druhou malými, jemnými tahy.

W

m

Jfŕ

ÉE*f

"m

w

m

M*

Mtm

M

i-V

> J

nechte hodně papíru prosvítat. Přejděte na kadmiovou žluť, definujte s ní závity a žlábky na mušlích .

a lasturách i závity na provazu.

m

m

#

M

1•

arch bílého,

,y

hrubě

strukturovaného akvarelového 36x26 ý i (/ I/ jt/

cm

plastickou tužku flxativ

papíru, gumu

tvrdosti

HB

ve spreji

hedvábný

papír

PASTELOVÉ TUŽKY NÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: růžovobéžová neapolská žluť kadmiová žluť tyrkysová oranžová světle purpurová

tvary mušlí a pozorně se zadívejte, které ploš-

ky jsou ve stínu. Užijte lehké, nadýchané tahy a mírný

mm

É

Začněte stavět barvu neapolskou žlutí. Zapracujte na obrysech rúžovobéžovou, definujte

tlak na tužku. Vystínujte lastury měkkým šrafováním,

€Š

BUDETE POTŘEBOVAT

2

• fialová • tmavě zelená • tmavě modrá • siena pálená • tmavě purpurová • černá

Užitečná rada

U PESTRÉHO SUBJEKTU, JAKO JE TENTO, Z A H N Ě T E P O L O Ž E N Í M Š I R O K É PLOOHY B A R V M E H K O T J KRESBOU. T O VÁM D Á Z Á K L A D , P R O T I N Ě M U Ž P A K MŮŽETE P O S U Z O V A T NÁSLEDUJÍCÍ TÓNY A B A R V Y , A Z A K R Y J E T A Ř I V O U BĚLOST P O Z A D Í .

B

Začněte charakterizovat formu a objem mušlí i provazu jemným šrafováním křížem oblastí stínu tyrkysovou tužkou. Zadačujte - ale nestírejte jím! - kousek zmačkaného měkkého papíru do povrchu kresby, abyste odstranili přebytečný pigment pastelu. To zabrání ucpání nosné struktury papíru a umožní přidávat další vrstvy barev.

S

/

T E

L

6

Oranžovou tužkou zvýrazněte strukturu a posilte detail na lasturách, SilnějSíml, xrtmtSmž vedenými tahy začněte s výstavIxw ploch stínu křížovým šrafováním světlou purpurovou přes tyrkysovou - spoustu papíru stále necháváte prosvítat, aby dával barvám průhlednost. Použijte prst ke /.měkčení každého tahu tužky, který vám připadá příliš výrazný. Na detailu můžete vidět, jak Šrafování klíženi různými barvami vytváří Iluzi míchání barev v místě křížení čar. Například světic purpurová v kombinaci s tyrkysovou dává odstín Halové, Aplikaci několika vrstev světlé barvy namísto jedné hutné vrstvy |e vystižen křehký, efemérni charakter mušliček.

O V É

T V t

Kn Y

Pro tlumočení jemných barevných variant a struktur škebliček volte takovou tužku, která barevně konkrétní lastuře nejlépe

odpovídá. Tmavě zelená tužka je použita k zachycení nazelenalých ploch na mušli, zatímco tahy tmavě modrou a tmavou purpurovou ke zvýraznění sytějších stínů. Naneste barvy na pozadí tak, abyste nechali prosvítat bílý papír, který dává kresbě dýchat. Vytvořte světlejší stíny dlouhými tahy svědě modré, abyste otupili žluté tóny, které na lasturách stále dominují. Definováním žlábků na povrchu každé mušle Sienou pálenou rozviňte detail.

Užitečná rada

PASTELOVÉ T U Ž K Y ČASTO OSTŘETE, ABY SI ^ C H O V A L Y Š P I Č A T Ý HROT A OURAZ ZŮSTAL O S T R Ý A ČISTÝ. NA B R O U Š E N I J E N E J L E P Š f PASPARTOVÁCÍ N Ů Ž . OŘEZÁVÁTKA MAJI ™ ' M f T U H U V TUŽCE LÁMAT. Veškerou přebytečnou barvu jemně odstraňte kouskem zmačkaného hedvábného _ | papíru. To zabrání přílišnému hromadění pigmentu a zajistí, že tahy barvou zůstanou chvějivě čisté a nezašpiní se. Hrotem fialové tužky začněte definovat stíny ve žlábcích na povrchu lastur a prohlubte vržené stíny mezi schránkami měkkýšů. Pro zachycení jednoho dvou světlých odlesků na lasturách a písku použijte plastickou gumu - rohem gumy krátkými vertikálními tahy plochy s barvou odgumujte.

Zdůrazněte okraje lastur a žlábky na jejich povrchu jednodivými tahy modré, purpurové a sieny pálené. Stopy, které uděláte, by měly korespondovat s liniemi mušlí, a tak charakterizovat jejich individuální formy.

A

Na závěr naneste trochu tyrkysové do stínů a jemnými černými liniemi posilte některé z okrajů mušlí v popředí, abyste je na plánu obrazu opticky vytáhli vpřed. Odstupte a svůj obraz kriticky zhodnoťte; ujistěte se, že jste při vyvažování teplých a chladných tónů popisujících tvary a kontury mušlí dosáhli jemné rovnováhy. Až budete s výsledkem spokojeni, nasprejujte celou kresbu na ochranu před rozmazáním barev fixativem.

8

U H E L K

R P s r

N

A

K Ř Í D A

í

Uhel a křída Cristiana Angelirtiová j BÍLÉ RÚŽE Tato kresba potvrzuje\ schopnost uhlu tvořil citlivou rukou ijetími a subtilní účinky, stejné jako působit syté. Malířka pracovala na bílém papíru, který u okvětních plátků růže vytváří odlesky. Všimněte si použití kontrastu mezi stopami míchanými a stopami ponechanými bez jakéhokoli dalšího zásahu Uhel jako kreslicí médium má za sebou dlouhou a působivou historii sahající až k počátkům malířství. Je to jedinečné expresivní médium a skvělý pocit z poddajného, klouzajícího uhlu po papíru lze slovy obtížně vylíčit. Mírné změny tlaku stačí k vytvoření celé škály tónů, od hlubokých černých až po mlhavě šedé. Ostrý roh ulomeného kousku uhlu bude vytvářel silné a temperamentní linie, zatímco bok je vhodný pro pokrývání širokých ploch. Měkká, drobivá kvalita uhlu umožňuje tahy snadno rozmazat konečky prstů nebo papírovou těrkou a odlesky je možné vytvořit plastickou gumou nebo malou kuličkou uhnětenou z měkké střídy bílého chleba. T ó n o v a n é kresby Prachová kvalita bílé křídy dobře doplňuje suché, zrnité stopy uhlu. Společně vyjádří celou tónovací škálu. Uhel lze aplikovat sytým způsobem, aby reprezentoval hlubokou čerň, obdobně

nanášíme i křídu k zachycení výrazných odlesků. Palety tónů od sytých po nejjemnější se dosahuje použitím menšího daku nebo smícháním uhlu a křídy v určitém poměru. Nejlepší volbou pro kresby uhlem a křídou je svědešedý papír, proti němuž se snadněji vymezují svědé i tmavé tóny, protože je barevně uprostřed. Papíry Canson a Ingres jsou dostupné v celé škále barev a mají zrnitý, měkce strukturovaný povrch, vhodný pro uhel i křídu. Měkký charakter uhlu a křídy je činí náchylné náhodnému setření. Pracovat byste měli pouze prsty a zápěstím. Části kresby, na nichž právě nepracujete, můžete opatrně zakrýt kusem papíru a prsty si průběžně otírejte mokrým hadříkem. Dokončenou kresbu vždy nasprejujte fixativem.

BUDETE POTŘEBOVAT l ^

arch šedého kreslicího papíru Ingres, 55 • 41 cm §f

uhly tenkého a středního průměru

l/

bílá křída

•

plastická

guma

Dary moře

Uhel a křída jsou při použití tak bezprostřední a citlivé, jako by byly téměř prodloužením ma řova prstu. V této svěží studii zátiší linie uhler zvýrazňují kontury forem, zatímco rozmazané bílé a černobílé tóny charakterizují obsah a stí turu. Šedý papír poskytuje efektivní tón uprostřed, zatímco bílá křída znázorňuje odlesky.

K

K P S T, B N I

V H B L

Tenkým uhlem volní naskicujte hlavni obrysy zátiší. Unie by měly byt lehké, ale jejich sila a tloušťka by míly byt výrazně rozlišeny, Vymezte stíny na slupce citronu a na záhybech voskového papíru vytvořením sytých linií uhlem, jež smícháte a rozetřete do stran konečkem prstu.

Užitečná rada

Pokračujte v práci na kresbě, kombinujte linie s kompaktními tóny a znovu zpřesněte obrysy jednotlivých objektů celé kompozice, Nesnažte se soustřeďoval na jednotlivosti, rozvíjejte obraz jako celek. Nakreslete tmavší stíny na citronu, naneste uhel na papír a rozmažte jej prstem. Tenkým uhlem definujte kontury langust, sytými tahy zvýrazníte tělo a odlehčenéjšíml tahy zachyťte plochy stínu.

3

K k t n A

Q

Nyní, když vaše kompozice začíná získávat tvar, můžete se více zamířit na detaily. I Irotem a bokem malého kousku uhlu přldílejte další rýhy a záhyby na voskovaném papíru pod zátiším. Gumou „nakreslete" míkké odlesky na papíru a langustách,

Použijte sllníjšl kus uhlu pro zvýrazněni forem důkladnějšími tahy, Rozetřete je koncem prstu, aby vznikly bohaté, sametové tóny, Ulomte kousek uhlu a použijte Jeho bok pro položeni středních tónů lehkými, načrtanyml tahy, V tomto stadiu se nestarejte o detail, ale soustřeďte se na zpřesněni tvarů a praporci langust I oloupaného citronu. Pro vystiženi subtilních světlých nohou langust použijte růžek měkké gumy pro „kresleni" do uhlu (viz detail nalevo),

2

L E H K É LINIE NAKRESLENÉ IIIII.KM SE DAJÍ SNADNO OPRAVIT. lvl>Y/ U D Ě L Á T E C H Y l U g P R O S T Ě T A K O V É STOPY V Y M A Ž T E P L A S T I C K O U GUMOU N EIIO S T f t Í D K O U C I I I K B A r H N E T K N Ě H O MEZI Í R S T Y A POTOM Ml.STO TVTIKRE.SLETE.

A

Užitečná rada

U H E L JK K Ŕ K I I K Ý A T L A K E M Sľ. L Á M E . P I U ) Z A Č Á T E Č N Í K Y PROTO MIJ2E BÝT SNAZŠÍ KKUSLIT K R Á T K Ý M K O U S K E M NEŽ C E L Ý M UHLEM.

Bílou křídu použijte ke zdůraznění nejostřejších, nejjasníjších odlesků na langustách a slupce citronu I záhybů na voskovaném papíře. Miňte smír tahů podle tvarů varhánků vytvořených papírem,

Na závěr celou kresbu prohlédněte z dostatečného odstupu, Pokud je to nutné, zvýrazníte tahy uhlem, připadni posilte odlesky a kontrasty. Nasprejujte kresbu jednou nebo dvíma lehkými postřiky flxatlvu na ochranu proti otíru,

K R F. S 1. E N i

P R O T

Frotáž Philip Wildman STUDIE STROMŮ Skupina domů a stromů je zde reprezentována dvourozměrným vzorem podobným katedrálním oknům. Strukturní zajímavosti se áosahuje použitím frotáže v různých částech kresby. Papír byl položen přes rubovou stranu dřevotřískové desky a jemně překreslen barevnou tužkou.

Frotáž je metoda vytváření vzorů nebo struktur kresby tfm způsobem, že se arch papíru položí přes výraznou strukturu, například drsné dřevo nebo hrubý kámen, a jemné se překreslí měkkou tužkou, uhlem nebo pastelem tak, aby struktura vystoupila. Slovo „frotáž" pochází z francouzského slova frotter, což znamená otírat. Nejobvyklejší formou využití frotáže je znázornění takových specifických struktur, jako je skála, kámen nebo dřevo, a to nejčastěji na kresbách vyznačujících se nespoutaností forem, Frotáž je také užitečná, když potřebujete jemný, ale výrazný vzor pro oživení široké plochy, jako je prázdné popředí obrazu. Také ji můžete kreativně použil tak, že otěr určitého objektu použijete ve zcela specifickém kontextu. Otěry listů můžete například použít pro znázornění stromů v krajině. Na počátku 20. století používal metodu

frotáže německý surrealista Max Ernst, často v kombinaci s kolážemi, pro vytvoření děsivých obrazů, Vzory a účinky dosahované frotáží se široce liší, neboť jsou podmíněny jak tloušťkou papíru, tak nástroji použitými k otírání. Můžete s technikou experimentovat, zkoušet otisky z takových povrchů, jako je silný pískový papír, neohoblované dřevo nebo drsná hobra, strukturované tkaniny typu pytlovlny a plachtoviny... Zajímavých Účinků lomených barev lze dosáhnout tak, že například vytvoříte otěr modrým pastelem, potom papír jemně posunete a znovu vytvoříte otěr žlutým pastelem, aby vznikl svěží zelený tón.

mm*

BUDETE POTŘEBOVAT Iý j

arch silného, tužšího papíru, M 16x51 cm archy barevného hedvábného papíru: tmavozeleného světlezeleného tmavomodrého žlutého světle oranžového tmavě oranžového hnědého | ^ ananas I Ý pomeranč | \/ citron t/ struhadlo na ořechy fixativ ve spreji 1 ^

Citrusy Pokusy s novými technikami a materiály bezesporu rozšíří škálu vašich výrazových prostředků. Toto temperamentní zátiší bylo sestaveno z kousků barevného hedvábného papíru. Potom byly přepracovány olejovými OLEJOVÉ PASTELY pastely, techniNÁSLEDUJÍCÍCH BAREV: kou frotáže pro • purpurová • tmavě hnědá • oranžová • červenohnědd znázornění růz• světle zelená • olivově zelená ných struktur • tmavé zelená • sytá akvamarínovd plodů. • žlutá

K

Q

R

E

S

l

E

S

í

F

Začnete výrobou jednotlivých prvku na koláž

odlesky oranžovým, svétle zeleným a tmavé zeleným esejovým pastelem, abyste získali charakteristidíé barvy plodu. Celý postup opakujte ještě jednou, abyste získali materiál z hedvábného papóu ipro dnihý ananas •kompozici.

A Ž

ložte odstnžek tmavomodrého hedvábného papóu přes listy a udělejte jemné otěr jejich obrysů svědě zeleným pastelem. Papír lehce posunujte a opakované oba listy překreslujte, až z překrývajících se listů vytvoříte vějíř. Použijte další barvy - o l i vově zelenou, rudohnědou a sytý akvamarín - abyste lístkům dodali zajímavost a vyjádřili trojrozměrnou formu. Opakujte tentýž proces u druhého ananasu.

2

Připravte si tři kousky Sutého papíru pro tvorbu citronu. Přeložte odstŕĺžky papáni I pres struhadlo na ořechy a bokem žlutAo pastelu na né nakreslete obrysy citronu v reálné velikosti. Přidejte stínování svétle zeleným pastelem, ale část plochy papóu nechte nedotčenou Takto vyrobené jcáioakŕ cxSožIe prozatím stranou.

Stejným způsobem si pripravte ses .pomerančů* r oranžového I hedvábného papíru svédŕho a tmavého odsunu Frotáží purpurovým a tmavohnědým pastelem udflejK sliny na pomennädí a Sutou znázorněte odlesky

T

užijete je na frotáž celé korunky Estovi Pře-

Pevné pnkěte kus tmavě zeleného papóu na

lem purpurové barvy položeným na bok. Vyzdvihněte

O

Utrhněte z ananasu velký a malý Kstek. Po-

z hedvábného papíru pomocí techniky frotáže.

ananas a jemně jeho povrch překreslete olejovým paste

R

M budete hotoví s fitxážemí struktur plodů, rvarv pripravené pro poskládáni do koláže vytrhejte Kdybyste tvary vystríhali nůžkami jejšch presné zarovnané okraje by vypadaly nepřirozené. Pro změkčení okrajů preložte každý odstiižek 6" aräk papku pies korespondující plod, kolem okrajů p a p í r navlhčete a potom ho perlivé vytrhej^

Nyní můžete svůj kolážový obraz sestavit- Položte na dřevěnou podložku švéde zelený hedvábný papír a přest/íkejte ho sprejem. Utrhněte kousek svétle oranžového hedvábného papíru pro znázornění dřeveného prkénka. Na néj začněte aranžoval papírové plody lak, aby se některé překrývaly. Až budete s kompozici spokojení, upevněte ovoce v požadované pozici fixatívem ve sprep.

6

K R E S L E N Í

F H O T A Ť.

B

Pokračujte v připevňování ovoce, přidejte kousky hnedého papíru pod citrony a äiHý papír pro odlesky na ptkénku. Natrhanými kousky tmavozeleného papíru udělejte stmy vrhané skupinkou na zelený ubrus. Tyto stíny pomohou celé zátiší ukotvit a také dodají barvám a tvarům zajímavost

Přejděte k oranžovému pastelu a doplňte ívětlé odlesky na vrchol těla plodů a okraje listů ananasu.

Užitečná rada

HEDVÁBNÉ P A P Í R Y SEJ>.VAÍJ.\0 P O T R H A J Í PSOTO BÉHEM J PŘILEPOVÁNÍ TVAR ^ffJfTrirriSK.VÉTE

A FIXATIV NANÁŠEJTE

SMÍREM OD STŘEDU K OKRAJI.

Wznaéte purpurový olejový pastel, nakreslete kolem okrajů plodů hrubé linie pro lepší definováni a zvýraznění tvarů. Zdůrazněte některé z jednotlivých listú ananasu a ztmavte stíny bezprostředné pod ovo-

;

Žlutým pastelem zvýrazněte odlesky na pórovitém povrchu ananasu a pomerančích v pozadí celé kompozice.

K

R F S r

E N í G R A F I T O V É

Grafitové tyčinky

Gail Reeigaiiovti STUDIE ZÁTIŠÍ Tato tónová skica je přípravou na olejovou malbu. Umělkyně použila grafitově tyčinky, klen? maji hladké, volně klouzavé vlastností a mobou být míchány k vytvářeni Široké škály tónu. Cisty grafit - stejný jako v konvenčních kreslicích tužkách - lze používat i ve formě robustních tyčinek bez dřevěného pouzdra. Grafitové tyčinky existují odstupňované od tvrdých k měkkým a ve dvou různých typech - válcovitých špalíčkách a šestiúhelníkových tyčinkách, které jsou vynikající k tvorbě Širokých črtů. Grafitové tyčinky připomínají svým vzhledem velmi silně kreslící tužky, ale jsou mnohem těžší. Důvodem je skutečnost, že jsou pouze z lisovaného grafitu a pojiva. ii

T Y Č I fT K

Y

\ b

Grafitové tyčinky jsou velmi přitažlivé médium. Sametový pocit z mhy, která je temná a měkká, je velmi příjemný a váha i robustnost tyčinky má ve vaši ruce osvobozující účinek - svádí člověka hodit veškeré obavy za hlavu a dělat energické, silné, spontánní kresby. Grafitové tyčinky lehce kloužou po povrchu papíru a umožňuj! vytvářet expresivní Unie a snadno pokládat kompaktní plochy. Lehkým tlakem na grafit uděláte měkké, stříbřité stopy, které dovolují struktuře papíru, aby zřetelně vynikla. Silnějším tlakem získáte syté a intenzivní tóny. Stopy lze obměňovat použitím bud hrotu, hrany hrotu, mpého konce, nebo boku celé tyčinky. Grafitové tyčinky jsou také mimořádně vhodné pro techniky roztírání a míchání.

BUDETE POTŘEBOVAT

—,,

\ •

arch kvalitního kreslicího

^ \

Studie g^,.

papíru.

grafitové válečky tvrdosti 4B a 6B

1

J

•

ve

_

S T l T U l Z T U i C í C I j

. plastickou a pryžovou

\ v gumu

L

~ \

J Ta nejlepší zátiší vznikají 1 čaSto zcela náhodně, stačí pozorně se zadívat kolem sebe. Tento košík s různými papíry a látkami prezentuje škálu struktur a tónových variací, které umělec velmi působivě zužitkoval. S grafitovými tyčinkami je radost pracovat, protože dovolují dělat expresivní, lineární stopy a syté, měkce stupňované tóny se sametovým leskem.

K R E S Ľ'E

N

G R A F I T O V É

Í

Připevněte papír ke kreslicí desce připínáčky nebo lepicí páskou. Celý výjev slabě naskicujte grafitovým válečkem 6B - dbejte na to, aby vaše kompozice stránku symetricky vyplňovala. Pracujte uvolněně z loktů, bokem válečku naznačte širokou oblast stínu. Zpočátku ponechávejte kresbu světlou a skicovitou pro možnost dalšího překreslení, až se obraz v další fázi začne rozvíjet.

3 t

Užitečná rada

AT K

K

Pokračujte ve vypracovávání výpletu košíku, užijte hrot grafitu pro kreslení jednotlivých prutů

a hranu pro stínování. Stále mějte na mysli hru světla a stínu na košíku, pro vyjádření těchto relativních odstínů a tónů použijte

w-

slabší a sytější linie. Definujte kroucený

4

okraj košíku, rozmažte některé z linií pro znázornění stínů a odlesků. Vezměte měkčí váleček 6B a jeho bokem ztmavte vržený stín pod košíkem, abyste mu dodali patřičnou hutnost a důraz.

1

Použijte váleček 4B pro kresbu proužkovaného vzoru na ubrousku, pečlivě dodržujte kontury záhybů a varhánků na látce. Vyplňte proužky vrstvami jemně šrafovaných linií a stínování. Hroty válečků častěji přiostřete, aby si zachovaly výraznost tahů.

Nyní můžete začít kresbu zpevňovat, přitom často srovnávejte svůj výtvor s předlohou a kontrolujte správnost tvarů a proporcí. Začněte pracovat na výpletu košíku - použijte váleček 4B na silnější linie. Všimněte si, jak proutí výpletu postupně tmavne a tvar oblého košíku postupně mizí v prostoru. Použijte ostrý roh gumy na vymazání menších plošek výpletu, na něž dopadá světlo (viz detail). Vzorek výpletu košíku je značně

C H Y B Y OPRAVUJTE PŘEKRESLENÍM NESPRÁVNÝCH L I N I Í D A L Š Í M I TAHY. P Ř Í L I Š N É GUMOVÁNÍ, P R E C I Z N O S T A DOKONALÁ ČISTOTA TAHŮ U B f l W y r K R l S B Ě G R A F I T E M NA Ž I V O T N O S T I .

T Y Č I

komplikovaný, potřebujete ho zjednodušit. Podívejte se podrobně na výplet okraje košíku. Volně naznačte nejdříve několik vertikálních prutů, potom přidejte pruty horizontální, které vpředu matně prosvítají. V tomto stadiu zachovejte kresbu dost světlou - bohatší, temnější tóny můžete doplnit později.

Nyní se soustředte na práci na pomačkaném papírovém pytlíku: nejprve zakreslete 1 ostrými tahy výrazné záhyby, potom bokem tuhy vyjádřete měkčí varhánky a stíny. Pokračujte v práci na výpletu košíku, upevňujte strukturu, jejíž základy již byly položeny. Pokuste se zvýraznit vinutí horizontálních prutů a současně mějte na mysli zaoblený tvar košíku. Všimněte si, jak se pruty, v souladu se zakřivováním koše dozadu, zdají být slabší, tmavší a blíže u sebe.

S

K R E S L E N Í

Slovníček

Dokončete košík vystihováním jednotliI vých prutů jemně šrafovanými tahy naostrenou špičkou grafitového válečku 4B. Doplňte také tmavé tóny mezi pruty, abyste dodali koši hloubku a formu. Tam, kde se košík ztrácí ve stínu v pozadí, užijte hustější šrafování. Plošky nepokresleného papíru ponechte pro znázornění drobných odlesků na proutí. Tam, kde podle vašeho názoru chybějí, je přidělejte ostrým růžkem gumy.

6

Kaligrafie: termín užívaný k popisu malířské techniky. „Kaligrafické" tahy štětcem nebo linie znamenají volné, řídké tahy produkující vizuální rytmus podobný jako při psaní rukou. Kombinované techniky: v kresbě a malbě se tento termín týká použití různých médií na jednom obraze (například tuš, vodové barvy a pastel). Dále i kombinace podkladů (například lepenka a novinový papír). Kompozice: uspořádání prvků na malbě nebo kresbě.

JVžiteäiiá rada

GRAFIT SE LEHCE ROZMAŽE, PROTO SE SNAŽTE UDRŽOVAT OBE RUCE MIMO PRACOVNÍ PLOCHU. ČÁSTI KRESBY, NA KTERÝCH PRÁVĚ NEPRACUJETE, MŮŽETE Z A K R Ý T ARCHEMTAPIRTT A RUKU SI JÍM P O D K L Á D A T .

H

Dokončete práci naznačením několika dalších měkkých stínů kolem košíku a za ním bokem grafitového válečku 6B. Tyto stíny však mají sloužit jeho zvýraznění - uvědomte si, že koš je základním objektem celé kompozice -, proto je zachovejte lehké a sklcovité. Jakmile provedete finální tahy, zlehka postříkejte kresbu fixatívem na ochranu proti otěru.

Lineární perspektiva: zkreslení nebo změna vzhledu linií a tvarů v důsledku působení vzdálenosti nebo změny úhlu pozorování, takže se objekty ustupující od pozorovatele jeví jako menší. Plenér: francouzsky „v krajině". Plocha: místo, které je vyplněno kresbou nebo malbou. Podklad: speciálně připravený materiál pro malbu nebo kresbu. Nejčastěji plátno, deska, papír atd. Proporce: vztah mezi jednotlivými částmi obrazu nebo částí obrazu a celku.

Přenos kresby: metoda, při níž můžeme s velikou přesností přenést malbu či kresbu na větší nebo menší formát. Na originální verzi se přiloží čtverečkovaný papír, poté je každé políčko přeneseno na podklad a přitom je zmenšeno nebo zvětšeno. Rudka: červenohnědá křída. Skica: náčrtek kompozice kresby; není nutno, aby byla vypracována se stejnou přesností jako malba samotná. Skici se často používají jako možnost zdokonalování umělcovy techniky a pozorovacích schopností. Stříbrná tužka: technika kresby, která bývá zcela nahrazována kreslením obyčejnou tužkou. Kus kovu, obvykle stříbrný drát, byl často používán ke kresbě na podklad upravený čínskou bělobou, někdy smíchanou s nějakým barvivem. Při této technice byla velmi malá pravděpodobnost, že by kresba byla smazána. Technika je často nazývána kovová tužka. Studie: detailní kresba nebo malba zachycující jeden či více komponentů určitého obrazu, který má být později namalován.

Světelná stálost: termín užívaný k popsání pigmentů, které jsou odolné vůči vyblednutí, když jsou vystaveny dennímu švédu (viz Nestálé barvy). Sytost: intenzita a jas barev. Šrafování křížené: více než jeden soubor paralelních, blízko sebe sousedících čar, které se navzájem protínají v ostrých úhlech. Tím je možno naznačit tóny (viz Šrafování). Šrafování: technika prostorového zpracování, naznačení tónu, světla a stínu při kreslení tužkou, pastelem nebo malování temperou (viz Šrafování křížené). Těrka: trubička z pevně stočeného papíru k jednomu konci zúžená, která se používá k roztírání a míchání kreslířských materiálů, jako je pastel, uhel nebo křída. Zředěná barva: tenká, obvykle široce rozetřená vrstva průsvitné nebo silně zředěné barvy nebo tuše. Žánr: kategorie nebo typ malby klasifikovaný obsaženými předměty: zátiší, krajinomalba, portrét atd. Termín je také často používán k označení scén zobrazujících domácký život.