Kreativní účetnictví

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra finančního účetnictví a auditingu Hlavní specializace: Účetnictví a finanční řízení podniku

Kreativní účetnictví

Vypracoval: Bc. Zdeněk Havlůj Vedoucí práce: Ing. Jiří Pelák, Ph. D. Rok obhajoby: 2011

Čestné prohlášení: Prohlašuji, ţe diplomovou práci na téma „Kreativní účetnictví“ jsem vypracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a podkladové materiály jsem řádně uvedl v přiloţeném seznamu literatury.

V Praze dne 9. května 2011

----------------------------

II

Poděkování: Rád bych poděkoval Ing. Jiřímu Pelákovi Ph. D. za odborné vedení diplomové práce a věcné připomínky a rodičům za podporu v průběhu studia.

III

Abstrakt: V této diplomové práci se snaţím objasnit pojem „kreativní účetnictví“. Nejdříve vymezuji rozdíl mezi chybou a podvodem. Následně se snaţím porovnat dva různé účetní systémy (IFRS a Českou účetní legislativu), u kterých naznačuji jejich nejdůleţitější rozdíly (různá ocenění aktiv, odlišný princip uznání výnosů, atd.) a posuzuji jejich vlivy na účetní výkazy. Na konec uvádím, jaký vliv má přijetí Sarbanes-Oxley Act na kreativní účetnictví.

Abstract: In this thesis I try to clarify the concept of "creative accounting ". First I define the difference between error and fraud. Then I try to compare two different accounting systems (IFRS and Czech accounting standards). I specify the major differences between these two systems (the valuation of assets, the principle of revenue recognition etc.) and I compare their impact on the financial statements. In the end I consider the role of adoption of the Sarbanes-Oxley Act in relation to the creative accounting.

Klíčová slova: kreativní účetnictví, účetní podvod, účetní chyba, techniky kreativního účetnictví, Sarbanes-Oxley Act, věrný a poctivý obraz

Key words: creative accounting, financial fraud, accounting errors, creative accounting techniques, Sarbanes-Oxley Act, true and fair view

IV

Osnova 1

ÚVOD.............................................................................................................................. 1

2

DEFINICE POJMU KREATIVNÍ ÚČETNICTVÍ ....................................................................... 3

3

CHARAKTERISTIKA PODVODU ......................................................................................... 5 3.1

PODVODNÉ ÚČETNÍ VÝKAZNICTVÍ ............................................................................................. 5

3.1.1

Příklady rizikových faktorů podvodu ...................................................................... 6

3.1.2

Rizikové faktory týkající se nesprávností z podvodného účetního výkaznictví ....... 6

3.2

ZPRONEVĚRA MAJETKU ........................................................................................................ 12

3.2.1 3.3 4

PŘÍKLADY SKUTEČNOSTÍ, KTERÉ NAZNAČUJÍ MOŽNÝ VÝSKYT PODVODU........................................... 14

TECHNIKY KREATIVNÍHO ÚČETNICTVÍ ........................................................................... 16 4.1

AKTIVA............................................................................................................................. 16

4.1.1

Ocenění majetku .................................................................................................. 17

4.1.2

Záměna opravy a modernizace ............................................................................ 19

4.1.3

Změna v hodnotě aktiv ........................................................................................ 22

4.2

OPERACE S PODNIKEM ........................................................................................................ 25

4.2.1

Konsolidace .......................................................................................................... 25

4.2.2

Účelová změna obchodních společností .............................................................. 35

4.2.3

Jednotka zvláštního určení (Special Purpose Entity) ............................................ 42

4.3

5

Rizikové faktory vyplývající z nesprávnosti způsobené zpronevěrou majetku ..... 12

ZKRESLENÍ VÝNOSŮ ............................................................................................................. 49

4.3.1

Definice výnosů .................................................................................................... 49

4.3.2

Využití kreativního účetnictví v oblasti výnosů .................................................... 53

SARBANES-OXLEY ACT (SOX)......................................................................................... 62 5.1

PODSTATA ........................................................................................................................ 62

5.2

DOPAD NA KREATIVNÍ ÚČETNICTVÍ ......................................................................................... 63

5.3

PŘÍNOSY ........................................................................................................................... 65

5.4

KRITIKY ............................................................................................................................ 66

6

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 68

7

POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................... 70

8

SEZNAM GRAFŮ, TABULEK, ÚČTOVÝCH SCHÉMAT ........................................................ 73

V

1 Úvod Finanční účetnictví můţeme chápat jako model, který se snaţí zachytit hospodářské operace, ke kterým dochází v průběhu určitého časového období v účetní jednotce. Jedním z hlavních úkolů finančního účetnictví je vytvořit předpoklady k sestavení účetních výkazů pro externí uţivatele. Ačkoliv se mohou výkazy z různých zemí jevit na první pohled jako velice podobné, existují mezi nimi rozdíly, které vyplývají z různých právních, ekonomických a jiných poměrů dané země. Tyto poměry potom mohou vést k tomu, ţe se národní úpravy v jednotlivých zemích liší: v definování základních prvků účetních výkazů, v kritériích pro jejich uznání, ve výši jejich ocenění, ve stanovení cílů účetního výkaznictví, ve vymezení vztahu účetnictví a daní a v samotných účetních zásadách. V úpravě Mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS) a v České účetní legislativě (v Zákoně o účetnictví) bychom však mohli najít zásady, které mají obě tyto regulace společné a které zároveň tvoří pilíře těchto systémů. Těmito zásadami jsou: věrné a poctivé zobrazení podniku (z anglického „true and fair view“) 1 a věrné zobrazení (z anglického fair presentation) finanční pozice, výkonnosti a změn ve finanční pozici. Naproti tomu je kreativní účetnictví povaţováno za účetnictví, jehoţ primárním cílem není podávat věrný a poctivý obraz. Kreativní účetnictví se snaţí manipulovat účetní údaje, aby bylo dosaţeno poţadovaných výsledků (především poţadovaného výsledku hospodaření). O problému kreativního účetnictví se začalo více hovořit aţ na začátku 21. století. Hlavní měrou se o to zaslouţily společnosti typu Enron, Xerox, Parmalat či Worldcom. Na základě těchto případů začaly vznikat po světě různé studie, které dospěly k podobným závěrům: počet a kvalita podvodů se neustále zvyšuje. Zatímco dříve byly problémy spojené především s odcizením aktiv (peněz z pokladny, materiálu na skladě, zboţí, atd.) ze strany zaměstnanců účetní jednotky, v současné době dochází k mnohem propracovanějším podvodům. Nové, sofistikované

1

V České účetní legislativě bychom našli tuto zásadu v Zákonu o účetnictví v § 7: „Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami… Zobrazení je poctivé, když jsou použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti.“ 1

podvody jsou hůře odhalitelné a souvisí se samotnou manipulací účetních výkazů. Často se na zkreslení účetních výkazů podílí i nejvyšší vedení společnosti. Takováto machinace má na účetní jednotku mnohem závaţnější dopad a vede k větším ztrátám. V případě odhalení potom účetní jednotce hrozí v lepším případě pokles trţní hodnoty a v horším případě i bankrot. Právě z důvodu rostoucího mnoţství výskytů účetních podvodů v oblasti finančních výkazů jsem se rozhodl, ţe budu tématu kreativní účetnictví věnovat svoji diplomovou práci. Cílem této práce bude vymezení problematiky kreativního účetnictví ve vztahu k mezinárodním účetním standardům (IAS/IFRS) a České účetní legislativě. Tato diplomová práce by měla pomoci zhodnotit výše uvedené účetní systémy a učinit závěr, který z těchto systémů více naplňuje zásadu věrného a poctivého zobrazení a tedy „dává“ menší prostor pro kreativní účetnictví a kde mají jednotlivé systémy „mezery“, které můţe kreativní účetnictví vyuţít. V první části mé práce se zaměřím na samotnou definici kreativního účetnictví. Přiloţím definice kreativního účetnictví různých profesních skupin. Ve druhé části práce se budu věnovat vymezením rozdílu mezi chybou a podvodem. Zároveň se zde pokusím vymezit indikátory, které naznačují zvýšené riziko podvodu, a také zde uvedu určité motivy, které vedou k vyuţití kreativního účetnictví. Kapitolu „techniky kreativního účetnictví“ rozdělím do tří skupin: aktiva, operace s podnikem a výnosy. U všech těchto skupin se pokusím spojit teoretickou a praktickou část, kde se pokusím zobrazit rozdílný přístup obou výše zmíněných účetních systémů. V poslední části se budu zabývat samotným zákonem Sarbanes-Oxley Act. Rozeberu jeho samotnou podstatou, jeho dopady na kreativní účetnictví a jeho přínosy a nedostatky.

2

2 Definice pojmu kreativní účetnictví Slovní spojení „kreativní účetnictví“ je do jisté míry zavádějící. Běţný čtenář (myslím tím osobu, která nemá účetní vzdělání) můţe při vyslovení tohoto spojení nabýt dojmu, ţe je kreativní účetnictví něco pozitivního, ţe je to určité optimum, ke kterému by se měly všechny účetní jednotky blíţit. Bohuţel opak je pravdou. Kreativní účetnictví, jak níţe uvedu, je něco, co ve značné míře překračuje etiku a v některých případech i stávající legislativu. Proto by bylo vhodné vyuţívat jiný termín, který by lépe vystihoval podstatu. Bohuţel se toto slovní spojení natolik vţilo, ţe se s ním běţně setkáme i v odborné literatuře. Z tohoto důvodu ho budu pro účely této práce pouţívat i já. Slovní spojení „kreativní účetnictví“ je v době doznívající globální ekonomické krize stále ještě do značné míry zmiňováno. Do podvědomí veřejnosti se dostává nejen díky soukromé, ale i veřejné sféře. V oblasti soukromé sféry podnikání hrály hlavní roli společnosti typu: Enron, Worldcom (obě USA), Parmalat (Itálie), Skanska, Deloitte (obě ČR). Z veřejné sféry stojí za zmínku Řecko, které se opakovaně snaţilo zakrýt skutečnou výši státního deficitu a porušovalo „Pakt stability a růstu“ (i kdyţ bylo později konstatováno, ţe operace, kterým si Řecko uměle sniţovalo deficit, nebyly nelegální, přesto nešlo ve skutečnosti o faktické sniţování dluhu). Definice kreativního účetnictví se můţe značně lišit. Záleţí na kaţdém z nás, do jaké míry chápeme hranici mezi tím, co je ještě etické a co uţ je chápáno jako překročení zákona. Níţe uvedu několik definic od různě profesně zaměřených osob. Michael Jameson (účetní) uvádí následující definici kreativního účetnictví: „Během účetního procesu se člověk potýká s mnoha aspekty posuzování a řešení konfliktů mezi různými navzájem si konkurujícími přístupy k prezentování výsledků v rámci finančních případů a transakcí, tato flexibilita poskytuje příležitosti pro manipulaci, podvod a klamavou prezentaci. Tyto aktivity, praktikovány méně svědomitými členy účetní profese, vešly ve známost jako kreativní účetnictví“.2

2

Zdroj: Michael Jameson: A Practical Guide to Creative Accounting, Kogan Page Ltd., rok 1987, ISBN 1850913013. 3

Ian Griffiths (novinář společnosti Guardien pro oblast financí) definuje kreativní účetnictví takto: „Každý podnik v zemi švindluje svůj zisk, Každá sada publikovaných účtů je založena na knihách, které byly pečlivě uvařeny nebo kompletně opečeny. Čísla, kterými je otravována na dvakrát za rok investující veřejnost, byla všechna změněna kvůli obraně před vinou. Je to největší podfuk od Trojského koně“.3 Kamal H. M. Naser (akademik) definuje kreativní účetnictví dvěma způsoby: „jedná se o proces manipulace s účetními údaji, přičemž jsou využívány mezery v účetních pravidlech a možnosti výběru v rámci používaných měřítek a ve způsobu vykazování za účelem transformace finančních výkazů do podoby, kterou jejich zhotovitelé preferují, místo toho, kterou by měly mít“, „ proces, při kterém jsou transakce strukturovány tak, aby vytvářely požadované účetní výsledky, spíše než aby byly prezentovány neutrálním způsobem“.4 Z výše uvedených definic tedy vyplývá, ţe je kreativní účetnictví chápáno jako zneuţívání účetnictví. Obecně lze tedy definovat kreativní účetnictví takto: jedná se o manipulaci s účetními údaji, jejímţ cílem je přetvářet výkazy z podoby, jakou by mělo mít, do podoby, která je pro účetní jednotku ţádoucí.

3

Zdroj: Ian Griffiths: Creative accounting: New Creative Accounting: How to make your profits what you want them to be, Trans-Atlantic Pubns, rok 1995, ISBN 9780333628652. 4 Zdroj: Kamal H. M. Naser: Creative Financial Accounting: Its Nature and Use, Prentice Hall, rok 1993, 250 stran, ISBN 978-0546895285. 4

3 Charakteristika podvodu Ještě neţ se začnu zabývat samotnými technikami podvodu (viz kapitola 4 – techniky kreativního účetnictví), povaţuji za vhodné nejprve vymezit, jaký je vlastně rozdíl mezi podvodem a chybou. Pro účely tohoto vymezení mi nejlépe poslouţí standard „ISA 240 – Postup auditorů při posuzování možných podvodů při auditu účetní závěrky“5. V tomto standardu (v části - charakteristika podvodu) se jasně definují následující pojmy: chyba a podvod. Chybou je myšleno neúmyslné uvedení nesprávných údajů v účetní závěrce. Zároveň se povaţuje za chybu i nezveřejnění některé skutečnosti či vynechání částky. Standard ISA 240 uvádí určité příklady chyb, mezi nimi jsou například: nesprávný účetní odhad v důsledku přehlédnutí nebo nesprávné interpretace skutečností; chyba v aplikaci

účetních

principů

v souvislosti

s oceněním,

klasifikací,

prezentací

či zaúčtováním. Pod pojmem podvod se myslí úmyslný čin, jehoţ se můţe dopustit jedna či více osob. Těmito osobami mohou být samotní zaměstnanci, členi podnikového vedení, apod. Cílem podvodu je získání neoprávněné či protiprávní výhody. Pro účely této práce bude pod pojmem „podvod“ chápán podvod, který vede ke zkreslení účetní závěrky (tento výklad je v souladu se samotným standardem ISA 240). Jak

tedy

z výše

uvedených

definic

vyplývá,

spočívá

hlavní

rozdíl

v (ne)úmyslnosti daného jednání.

3.1 Podvodné účetní výkaznictví Podvodné účetní výkaznictví je chápáno jako úmyslná nesprávnost s cílem oklamat uţivatele. Příkladem této nesprávnosti můţe být: nesprávné uvedení (případně neuvedení) událostí, transakcí nebo jiných významných informací v účetní závěrce; úmyslné neuplatnění účetních principů vztahující se k částce, klasifikaci, prezentaci nebo způsobu jejich zveřejnění; podvod v důsledku zmanipulování, zfalšování

5

Zdroj: KACR. Komora auditorů České republiky *online+, 2010, Dostupné z . 5

WWW:

či pozměnění účetní evidence (případně podkladů), podle nichţ byla účetní závěrka zpracována. Zjišťování těchto podvodů ztěţuje skutečnost, ţe podnikové vedení často obchází kontrolní mechanismy. Způsoby obcházení kontrolního systému mohou být: vyhotovení

smyšlených

deníkových

záznamů

s cílem

zmanipulovat

výsledek

hospodaření (či pro dosaţení jiných cílů); vynechání, zpoţdění či předčasné zaúčtování transakcí, k nimţ došlo během účetního období, v účetní závěrce; utajování skutečností, které by mohly ovlivnit částky v účetní závěrce; účasti ve sloţitých transakcích s cílem chybně vykazovat údaje o finanční situaci či výkonnosti podniku; nepřiměřená změna v odhadech pouţitých pro odhad účetních zůstatků, atd.

3.1.1 Příklady rizikových faktorů podvodu Standard ISA 240 uvádí (v příloze 1 – příklady faktorů rizika podvodu) dva druhy podvodu, se kterými se můţe auditor při své profesi setkat. Těmito podvody jsou: podvodné účetní výkaznictví a zpronevěra majetku. U obou těchto podvodů se vyskytují určité rizikové faktory, které bychom mohli členit na základě tří kritérií: pobídka (nátlak), příleţitost a postoj (ospravedlnění). Standard dále uvádí, ţe se ve své příloze nevyskytuje úplný výčet veškerých rizikových faktorů a ţe ne všechny zmíněné faktory jsou v kaţdé situaci relevantní (vţdy je třeba mít na paměti, jaký je druh podnikatelské činnosti účetní jednotky, jak velká je účetní jednotka, jak členitá je vlastnická struktura, atd.), dále se ještě zmiňuje, ţe pořadí neurčuje frekvenci výskytu či její relativní významnost.

3.1.2 Rizikové faktory týkající se nesprávností z podvodného účetního výkaznictví Níţe uvedu dle příslušného standardu příklady určitých indikátorů, které se týkají nesprávností způsobených úmyslným zkreslením účetní závěrky.

A. Pobídky (nátlak) 1. Ohrožení finanční stability či ziskovost účetní jednotky Příkladem takovéto situace jsou: silná konkurence na trhu doprovázená klesajícími marţemi; výrazný pokles poptávky v daném odvětví či dokonce v celé 6

ekonomice; vysoká citlivost na rychlé (technologické) změny; nové regulační, zákonné či účetní poţadavky; rychlý nárůst ziskovosti, který je v porovnání s minulým obdobím neobvyklý; atd. 2. Na podnikové vedení je vyvíjen vysoký tlak v souvislosti se splněním určitých poţadavků Takými poţadavky můţe být: dosaţení ziskovosti dle očekávání vedení (investičních analytiků, investorů, věřitelů či jiných zainteresovaných osob); potřeba získat další kapitálové zdroje pro zachování konkurenceschopnosti; zakrývání špatných finančních výsledků kvůli významným probíhajícím akcím typu podnikových kombinací; omezená schopnost účetní jednotky dodrţovat stávající smlouvy; atd. 3. Osobní finanční zainteresovanost osob pověřených řízením na finanční výsledky účetní jednotky Tato situace můţe nastat v následujících případech: osoba z vedení vlastní významný finanční podíl na dané účetní jednotce; značná část jeho odměn je závislá na vymezených cílech spojených s cenou akcií, peněţními toky či výsledku hospodaření; osoby z vedení poskytly osobní záruky za závazky společnosti.

Studie PricewaterhouseCoopers Ze studie „Hospodářská kriminalita v období hospodářské krize“, kterou zpracovala v listopadu 2009 společnost PricewaterhouseCoopers, vyplývá, ţe pro spáchání podvodu musí být splněny tři podmínky: 

pohnutka,



zdůvodnění,



příleţitost.

Dle mého názoru není tato formulace nejšťastnější, jelikož k tomu, aby byl spáchán podvod, není nutné splnění všech výše uvedených podmínek. Proto bych navrhoval

následující

formulaci:

V případě,

že

například

auditor

(či

jiná

zainteresovaná osoba) zjistí, že existuje některý z výše uvedených faktorů (pohnutka, zdůvodnění a příležitost), může konstatovat, že se zvyšuje riziko možného podvodu a tedy existence kreativního účetnictví.

7

Během období hospodářské krize význam těchto faktorů narůstal. Následující Graf 1 – Co vede ke spáchání podvodu - ukazuje význam těchto faktorů ve světě (význam těchto faktorů je shodný se stavem v České republice).

Graf 1 (Zdroj:[17])

Hlavní pohnutky vedoucí k podvodům, které vyplývají z výše zmíněné studie, ukazuje následující Graf 2 – Pohnutky ke spáchání podvodu.

Pohnutky ke spáchání podvodu 37

Obava ze ztáty zaměstnání

13

Přesvědčení, že konkurence uplácí pro získání…

33

Příliš vysoké cíle společnosti Společnost nevýplácí tento rok bonusy

17

Falšování výsledků kvůli získání bonusů

17

Snaha top - managementu vykázat požadované… Tlak na udržení finanční výkonosti kvůli věřitelům

8 0

Svět

10

58

17 18 20

47

25 23 27 25

30

40

50

60

70

ČR

Graf 2 (Zdroj: [17])

Jak bylo uvedeno výše, pohnutek (motivů) vedoucích k podvodům je celá řada. Nyní se pokusím nastínit některé, podle mého názoru nejdůleţitější.

8

Z podnětu managementu Hlavní představou veřejnosti je, ţe je prvořadým cílem managementu dosahování co moţná nejvyššího zisku. Tato představa nemusí být milná v případě, kdy je plat manaţerů odvozen od dosáhnutí určité výše zisku. Chování manaţerů můţe být ale ovlivněno i jinými faktory neţ jen ziskem. Některé moderní teorie vysvětlují chování manaţerů tím, ţe chtějí maximalizovat svoji uţitečnost pro společnost. Ta se můţe projevovat nejen výší jejich příjmu, ale mnoţstvím přímých podřízených, mnoţstvím benefitů (firemní, mobilní telefon či byt pro soukromé účely), anebo i mnoţstvím financí, kterým mohou v rámci společnosti disponovat.

Tlak ze strany investorů Investoři mohou mít různé zájmy. Zpravidla je jejich prvořadým cílem co moţná nejvyšší výplata dividend.

Snaha o snížení daní Výpočet základu daně vychází téměř vţdy z účetního výsledku hospodaření, proto je jeho vykázání v systému výpočtu daně obzvlášť náchylné na případné podvody. Výše vykázaného zisku bude hrát roli především ve státech, kde je účetnictví silně spjato s daňovou legislativou. Je zřejmé, ţe Česká republika spadá do této kategorie.

„Nekvalitní“ management Pod pojmem „nekvalitní“ management je myšleno, ţe vedení společnosti nezvládá plnit cíle, které byly zadány vlastníky, a proto se snaţí svoji neschopnost maskovat před vlastníky pomocí různých technik kreativního účetnictví, aby v případě, kdy je situace natolik váţná, alespoň oddálilo svůj případný odchod ze společnosti.

Problém s oceňováním aktiv a pasiv Tento motiv by měl být svojí důleţitostí řazen mezi nejvýznamnější. Ve většině států převládá u aktiv a pasiv ocenění pomocí historické ceny. Toto ocenění totiţ splňuje jeden z nejdůleţitějších poţadavků účetnictví - zásadu opatrnosti. Tato zásada vyţaduje, aby účetní jednotka nenadhodnocovala svoje aktiva a nepodhodnocovala svoje závazky. Hlavním argumentem odpůrců této metody je fakt, ţe aktiva, která jsou 9

vedená v historické ceně, například budovy neodráţí skutečnou trţní cenu (tj. cena v historické ceně je zpravidla niţší neţ trţní), a tak dochází de facto k podhodnocení aktiv (a vzniku tichých rezerv). Na základě tohoto stavu se tedy odpůrci ocenění historickou cenou uchylují k tzv. mimobilančnímu financování (a tedy ke kreativnímu účetnictví), kdy některé pasiva (dluhy) nejsou vykázány v rozvaze.

Snížení rizika a nejistoty Společnost se v dnešní době v rámci své podnikatelské aktivity nevyhne celé řadě rizik. Mezi hlavní rizika, které společnost podstupuje, patří: trţní, finanční a provozní riziko. Cílem společnosti je zkreslit tato rizika před svými vlastníky tak, aby vyhovovala potřebám managementu.

Snaha o vyhnutí se poklesu ceny akcií (při nesplnění očekávané výše zisku) V situaci, kdy investoři očekávají určitou výši zisku, a společnost tohoto zisku není schopna legální cestou dosáhnout, můţe být tato situace důvodem k uchýlení ke kreativnímu účetnictví.

Prvotní úpis akcií na regulovaném trhu (IPO) Prvotní úpis akcií je k manipulaci velmi citlivý. Hlavním důvodem je skutečnost, ţe společnost v době nového (prvotního) úpisu ještě neměla ţádnou srovnávací trţní hodnotu z předchozích let. Proto budou mít osoby v rámci společnosti jednodušší cestu k ovlivnění upraveného zisku a tím cestu k nadhodnocení ceny společnosti.

Dodržování pravidel u úvěrových smluv Kdyţ společnost ţádá od banky úvěr, jsou ze strany banky kladeny na společnost striktní poţadavky, které musí splnit (výše vykazovaných aktiv musí dosáhnout určité výše, hodnota celkových dluhů k celkové bilanční sumě nesmí překročit určité procento, atd.). Kdyby tyto podmínky nebyly během doby trvání smluvního vztahu plněny, mohou banky ukládat sankční poplatky, zvýšit úrokovou sazbu či si vyţádat předčasné splacení dluţné částky. Proto se management v případě neplnění výše uvedených podmínek snaţí vykazovat před bankou lepší pozici neţ kterou má společnost ve skutečnosti, aby se vyhnul případným sankcím. 10

B. Příležitosti 1. Povaha účetní jednotky (nebo odvětví) dává možnosti k podvodnému jednání Takové situace mohou nastat v následujících případech: dochází k významným transakcím mezi propojenými osobami (tyto transakce vybočují z běţného rámce podnikatelského prostředí); existuje moţnost diktovat si podmínky (ceny) ve vztahu k zákazníkům (dodavatelům), coţ vyplývá ze silné finanční pozice; hodnota aktiv a pasiv (respektive nákladů a výnosů) vychází ze subjektivních hodnot, které není moţné snadno doloţit; existují významné a zároveň nestandardní transakce, které jsou uzavírané ke konci období (kde je obtíţné určit, zda je dodrţena zásada „podstaty nad formou); účetní jednotka vyuţívá zprostředkovatelů, jejichţ uţití není z obchodního hlediska nutné; společnost uţívá významné bankovní účty v daňových rájích, jejichţ uţívání nemá z hlediska předmětu podnikání opodstatnění. 2. Vedení není dostatečně kontrolováno Nedostatečná kontrola můţe nastat ve dvou situacích. Buď tím, ţe není v účetní jednotce proces vnitřních kontrol (a proces účetního výkaznictví) efektivní, anebo tím, ţe vedení dominuje jedna osoba (či malý počet osob), která nepodléhá kontrolám. 3. Účetní jednotka nemá stabilní organizační strukturu Nestabilita můţe být zapříčiněna: vysokou fluktuací podnikového vedení; příliš sloţitou organizační strukturou s nezvyklou manaţerskou hierarchií a obtíţným určením osob, které vlastní rozhodující podíl. 4. Nefunkční vnitřní kontrolní systém Nefunkčnost kontrolního systému můţe být způsobena jednak velkou fluktuací zainteresovaných osob (interní auditor, účetní); dále také neúčinností samotného účetního (či jiného informačního) systému; anebo také nedostatečným sledováním (automatizovaných) kontrol včetně kontrol mezitímního výkaznictví.

11

C. Postoje (ospravedlnění) Úmyslné zkreslení výkazů ovlivňuje zcela jistě i postoj zaměstnance k účetní jednotce. Níţe uvedu několik situací, kdy zaměstnanec nepociťuje loajalitu k účetní jednotce (či se snaţí ospravedlnit svoje jednání) a tím pádem dochází k tomu, ţe se zvyšuje riziko zpronevěry. Těmito situacemi jsou: nízká snaha vedení odstranit chyby ve vnitřním kontrolním systému; postup vedení dosáhnout výsledků, které odpovídají agresivním a nereálným prognózám analytiků, věřitelů a jiných stran; zájem vedení o určitý vývoj zisku na akcii (udrţení, změna vývoje); neadekvátní zapojení členů vedení z nefinanční oblasti do problematiky stanovení účetních pravidel a postupů; špatná morálka podnikového vedení; snaha vedení o ospravedlnění nesprávného účtování na základě zásady významnosti; spory mezi akcionáři; zájem vedení o vyuţívání prostředků vedoucí k minimalizaci vykazovaných zisků pro potřeby daňové optimalizace, atd.

3.2 Zpronevěra majetku Zpronevěry majetku se dopouštějí jak zaměstnanci, tak podnikové vedení. Zatímco u zaměstnanců bývá hodnota zpronevěry relativně nízká, u podnikového vedení je tomu přesně naopak. Důvodem je fakt, ţe podnikové vedení má lepší moţnosti, jak tuto skutečnost utajit. Příkladem zpronevěry vedení můţe být: krádeţ majetku (či jiných aktiv) pro osobní potřebu, nebo pro případný prodej; zpronevěra výnosů (například převod z firemního účtu na účet osobní); zajištění toho, aby účetní jednotka zaplatila za zboţí a sluţby, které neobdrţela. Zpronevěry majetku je často spojená s falešnými doklady, nebo doklady, které mají zakrýt skutečnost (například to, ţe majetek chybí, či byl pouţit do zástavy).

3.2.1 Rizikové faktory vyplývající z nesprávnosti způsobené zpronevěrou majetku I zde můţeme rozdělit rizikové faktory do tří kategorií: pobídka (nátlak), příleţitost a postoj (ospravedlnění). Některé faktory, které byly zmíněny výše (jako například neúčinné sledování vedení) se mohou vyskytnout jak v souvislosti s podvodným výkaznictvím tak se zpronevěrou majetku. 12

A. Pobídky (nátlak) 1. Osobní finanční závazky Vlastní závazky vedení vytváří tlak na zaměstnance, kteří přichází do kontaktu k majetku či finančním prostředkům a můţe je svádět k jejich zpronevěře. 2. Negativní vztah mezi účetní jednotkou a zaměstnanci Tento negativní vztah můţe být způsoben: hrozbou propuštění zaměstnanců; změnou v systému odměňování zaměstnanců; rozdílem mezi očekávaným a skutečným platem či dobou povýšení.

B. Příležitosti Moţnosti ke zpronevěře majetku se zvyšují v následujících situacích: zaměstnanec má k dispozici velké mnoţství peněţních prostředků; pracuje se zásobami velké hodnoty; má k dispozici snadno směnitelný majetek (dluhopisy na doručitele, elektroniku). Náchylnost k zpronevěře se zvyšuje v situaci, kdy má společnost nedostatečný či neexistující vnitřní kontrolu nad majetkem. Ke zpronevěře můţe dojít z těchto důvodů: nedostatečná kontrola výdajů vrcholového vedení (cestovné, náklady na reprezentaci); nedostatečná kontrola zaměstnanců, kteří mají přístup k majetku; nedostatečné vedení záznamů o stavu majetku; nedostatečné úplné a včasné odsouhlasování majetku; nedostatečné zdokumentování transakcí s majetkem (dobropis), nedostatečná ochrana majetku,

zásob

a

peněţních

prostředků;

nedostatečné

oddělení

povinností

a zodpovědnosti.

C. Postoje (ospravedlnění) Nerespektování potřeby sledovat a zároveň sniţovat rizika spojená se zpronevěrou majetku. Tolerování krádeţí s nízkou hodnotou majetku. Změny ve stylu chování zaměstnance, který je doprovázen zvýšením ţivotní úrovně. Chování zaměstnance, který je nespokojen se situací v účetní jednotce (například s chováním vůči zaměstnancům).

13

3.3 Příklady skutečností, které naznačují možný výskyt podvodu Standard ISA 240 uvádí (ve své příloze číslo 3 – příklady skutečností, které naznačují možný výskyt podvodu) příklady, které mohou naznačovat moţnost, ţe účetní závěrka obsahuje významnou nesprávnost způsobenou podvodem. Tyto příklady můţeme rozdělit do tří skupin. 1. Chybějící či vzájemně si odporující důkazy Do této kategorie patří případy, kdy: dokument je upraven, nebo existuje pouze v kopiích (respektive v elektronické podobě) či dokonce zcela chybí; existují problémy týkající se konfirmací – například nesoulad mezi obdrţenými konfirmacemi a záznamy účetní jednotky, případně účetní jednotka obdrţí větší či menší počet konfirmací neţ očekávala; existuje velký počet kreditních poloţek na účtu pohledávek či existují značné nevyřešené rozdíly mezi saldokontem odběratelů a kontrolním účtem (případně rozdíl mezi saldokontem odběratelů a záznamy zákazníků); absence zrušených šeků v situacích, kdy jsou tyto šeky obvykle vráceny jednotce spolu s výpisem z bankovního účtu, atd. 2. Nesrovnalosti v účetních záznamech Nesrovnalosti mohou vznikat za těchto podmínek: dochází k úpravám na poslední chvíli, coţ má značný vliv na výši vykazovaného výsledku; dochází k transakcím, u kterých není potřebná podpůrná dokumentace (nebo chybí její schválení); do systému vstupují zaměstnanci, kteří nemají vstup do účetního systému v popisu svojí práce; dochází k transakcím, které nejsou zaúčtovány v plné výši a včas, anebo jsou zaúčtovány v nesprávné výši či v nesprávném období či jsou nevhodně klasifikovány (tj. jsou zaúčtovány jinak, neţ odpovídá pravidlům účetní jednotky), apod. 3. Problematické či nestandardní vztahy mezi auditorem a vedením Další moţností, která můţe indikovat moţnost podvodu, je vztah auditora a podnikového vedení. I zde ISA 240 naznačuje určité situace, které mohou poskytnout auditorovi určité vodítko. Takovéto situace jsou: neadekvátní zdrţení, neochota

14

či odepření přístupu při poskytování vyţádaných informací ze strany auditora; neochota upřesňovat a upravovat informace zveřejňované v účetní závěrce (tak, aby byly srozumitelné a úplné); nepřiměřené lhůty poţadované vedením účetní jednotky při řešení sloţitějších záleţitostí; takové účetní zásady, které jsou očividně v rozporu se standardy pro dané odvětví; časté změny v účetních odhadech, jejichţ změna není v důsledku změny situace, atd.

15

4 Techniky kreativního účetnictví V této kapitole se budu zabývat samotnými technikami kreativního účetnictví. Tyto techniky jsem rozdělil do tří skupin. Do první skupiny jsem zařadil techniky spojené s aktivy, do druhé skupiny operace s podnikem jako takovým a do třetí skupiny jsem zařadil manipulaci s výnosy.

4.1 Aktiva Problematiku hmotných a nehmotných aktiv řeší Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (dále jen IFRS) v několika standardech. Pro potřeby této práce budu vyuţívat zejména následující standardy: IAS 16 – pozemky, budovy a zařízení, IAS 23 – výpůjční náklady a dále IAS 36 – snížení hodnoty aktiv. IFRS stanoví podmínky uznání aktiva jiţ v samotném koncepčním rámci. Aktivum je zde vymezeno jako zdroj, který je ovládán účetní jednotkou, zároveň je výsledkem minulých událostí a očekává se od něj budoucí ekonomický prospěch. Aby bylo moţné uznat náklady na pořízení jako aktivum, musí být splněny následující poţadavky: 

je moţno dané pořizovací náklady spolehlivě ocenit a



je pravděpodobné, ţe budoucí ekonomické uţitky spojené s danou poloţkou poplynou do účetní jednotky. Z výše uvedeného vyplývá, ţe IFRS nepovaţuje poloţky typu zřizovacích

výdajů, výdajů na výzkumu, nebo výdajů na reklamní činnost za aktivum a měly by tedy být přiřazeny do nákladů okamţitě (v období svého vzniku). Tento přístup se poněkud liší od situace v České republice. V České účetní legislativě (dále jen ČÚL) se s definicí aktiv nesetkáme, důvodem je fakt, ţe je zdejší účetnictví orientováno hlavně daňově (z tohoto důvodu se právě poloţky jako jsou zřizovací výdaje či výzkum a vývoj objevují v rozvaze). V oblasti aktiv lze dosahovat kreativního účetnictví především následujícími způsoby: prvotním oceněním aktiv, odpisy majetku, záměnou opravy a modernizace a následným přeceněním, případně sníţením hodnoty aktiva.

16

4.1.1 Ocenění majetku Dlouhodobý hmotný majetek se při pořízení oceňuje pořizovacími náklady. Tyto náklady obsahují cenu pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Prostor pro kreativní účetnictví se nalézá především ve vedlejších pořizovacích nákladech. Standard IAS 16 stanovuje příklady poloţek, které lze uplatnit do hodnoty ocenění aktiva jako vedlejší pořizovací náklady. Těmito poloţkami jsou: cla, daně, veškeré náklady přímo přiřaditelné dopravě aktiva na místo určení (včetně zajištění stavu potřebného k pouţívání aktiva v míře zamýšlené účetní jednotkou), odhadované náklady na demontáţ a přemístění aktiva a uvedení do původního stavu (pokud tato povinnost vzniká), náklady na přípravu místa, odměny specialistům, atd. Problém nastává v situaci, kdy si účetní jednotka pořizuje dané aktivum na úvěr. Zde vzniká otázka, v jaké hodnotě se má dané aktivum vykázat. Zda má účetní jednotka ocenit aktivum v jeho hodnotě včetně úroků z úvěru, či nikoliv. Obě varianty řešení mají své stoupence i odpůrce. Mezi hlavní argumenty zahrnutí úrokových nákladů do hodnoty aktiv patří fakt, ţe do pořizovacích nákladů by měly patřit veškeré náklady, které souvisí s daným aktivem. Tyto náklady se bezprostředně projeví v hodnotě daného aktiva, ze kterého se následně vypočítává hodnota odpisů, které vstupují do nákladů. Takto vyjádřené odpisy vyhovují zásadě matching principle (tj. přiřazování výnosů nákladům). Naopak zastánci situace, kdy vstupují úroky přímo do nákladů, argumentují tím, ţe se snaţí dodrţovat zásadu akruálního principu (tj. úroky jsou účtovány do nákladů v okamţiku svého vzniku). Dalším důvodem je fakt, ţe tento princip nezvyšuje rozdíl mezi peněţními toky a ziskem účetní jednotky a samotný princip úroků spíše naznačuje řešení samotného financování a nikoliv pořízení aktiva. Do roku 2009 měly společnosti vyuţívávající IFRS moţnost volby. Jedno tzv. základní řešení – vykazování úroků přímo v nákladech, druhé tzv. alternativní řešení – které doporučovalo aktivaci úroků. Moţnost dvou alternativ měla důsledky nejen v odlišných hodnotách vykazovaných aktiv, ale měla i dopad do výsledku hospodaření po celou dobu ţivotnosti aktiva. Pro názornost uvedu jednoduchý příklad.

17

Příklad 4.1 – aktivace úroků Zadání: Pro zjednodušení uvaţujme dvě společnosti: Amalgan a.s. a Betagen a.s. Obě tyto společnosti mají stejný předmět podnikání, stejný počet a hodnotu emitovaných akcií (500 kusů akcií, 1 kus za 100 Kč) a jejich účetní výkazy před nákupem dlouhodobého majetku jsou totoţné (viz. „Tabulka 1“). Předpokládejme, ţe v průběhu roku dojde u obou společností k nákupu naprosto stejného dlouhodobého majetku na úvěr (při 15 % úroku z úvěru) v hodnotě 10 000 Kč. Vedení společnosti Amalgan se rozhodlo, ţe nebude úroky z úvěru na rozdíl od společnosti Betagen aktivovat do hodnoty daného aktiva. Mým úkolem je nastínit, jak se výše zmíněná situace projeví ve výkazech obou společností a zároveň jaký dopad bude mít tato situace na ukazatele finanční analýzy (sazbu daně z příjmu stanovím na hodnotu 20 %). Rozvahy před nákupem DM Název položky

Rozvahy po nákupu DM

Amalgan Betagen

Název položky

Amalgan Betagen

Dlouhodobý majetek

70 000

70 000

Dlouhodobý majetek

80 000

81 500

Oběžný majetek

30 000

30 000

Oběžný majetek

30 000

30 000

Hodnota celkem

100 000 100 000

Hodnota celkem

Základní kapitál

50 000

50 000

Základní kapitál

Hospodářský výsledek

10 000

10 000

Hospodářský výsledek

Dlouhodobé závazky

30 000

30 000

Dlouhodobé závazky

10 000

10 000

Krátkodobé závazky

Krátkodobé závazky Hodnota celkem

100 000 100 000

Hodnota celkem

Výsledovky před nákupem DM Název položky

110 000 111 500 50 000

50 000

8 500

10 000

41 500

41 500

10 000

10 000

110 000 111 500

Výsledovky po nákupu DM

Amalgan Betagen

Název položky

Amalgan Betagen

Výnosy

40 000

40 000

Výnosy

40 000

40 000

Náklady

30 000

30 000

Náklady

31 500

30 000

10 000

10 000

8 500

10 000

Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření

Tabulka 1 (Zdroj: vlastní)


Řešení „Tabulka 1“ naznačuje, jaký dopad má variantní řešení pro finanční výkazy obou společností. Investory potom bude především zajímat „Tabulka 3 – Vybrané ukazatele finanční analýzy“, kde jsou srovnané vybrané ukazatele finanční analýzy. V případě, kdy neaktivujeme úroky do hodnoty majetku (případ společnosti Amalgan) 18

bude celková hodnota aktiv niţší, zároveň bude niţší i výše rentability výnosů i rentability nákladů neţ v případě Betagenu. Celková hodnota čistého zisku na akcii bude také niţší, zatímco hodnota zadluţenosti se zvýší. Vybrané ukazatele finanční analýzy Název položky EPS

Amalgan Betagen 17,00

20,00

Celková zadluženost

0,47

0,46

ROE

0,15

0,17

Rentabilita tržeb

0,17

0,20

Rentabilita nákladů

0,22

0,27


Čtenář si tedy můţe povšimnout, jak snadno lze jednou operací upravit velké mnoţství poloţek ve finančních výkazech, které mají dopad na ukazatele finanční analýzy. V současné době se IFRS k problematice aktivace úroků stanovuje jednoznačně – účetní jednotky musí v případě úroků zahrnout jejich hodnotu do hodnoty aktiv. Tímto přístupem se de facto IFRS snaţí zabránit prostoru pro kreativní účetnictví. V České republice však i nadále existuje moţnost volby. US GAAP problém aktivace úroků řeší také a to tak, ţe obecně nedoporučují aktivaci úroků do hodnoty aktiva (pozemků, zásob, atd.)6. Jak vidíme, existuje zde značná diference mezi jednotlivými účetními regulacemi.

4.1.2 Záměna opravy a modernizace Záměna opravy a modernizace je jistě jednou z nejvyuţívanějších technik kreativního účetnictví. Prostor pro kreativní účetnictví je zde díky tomu, ţe účetní jednotka můţe svými rozhodnutími ovlivnit, zda se bude jednat o zhodnocení či jen o opravu. V případě, ţe určí, ţe se jedná o technické zhodnocení, můţe dále ovlivnit samotné načasování a také samotnou cenu.

6

Zahrnutí úroků do hodnoty aktiv je možné při splnění jedné z následujících podmínek: aktivum je pořízeno pro účely leasingu či prodeje; aktivum je pořízeno pro potřeby společnosti; při využití ekvivalenční metody při účtování investic (kdy společnosti, v nichž vlastníme podíl, využívají úvěry pro pořízení majetku, přičemž realizace doposud nezačala). 19

V České republice se s definicí technického zhodnocení setkáme v Zákoně o dani z příjmů (§33). Tento zákon říká, ţe za technické zhodnocení lze povaţovat: „výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily ve zdaňovacím období u jednotlivého majetku v úhrnu částku 40 000 Kč“. Z této definice vyplývá, ţe je pro účetní jednotku stanovena minimální hranice (která je shodná jak pro účetnictví, tak pro daně)7. Dokončením je pro potřeby zákona rozuměno zabezpečení veškerých technických funkcí, které jsou nezbytné k uţívání majetku a zároveň uvedení technické zhodnocení do pouţívání. V situaci, kdy dochází ke zhodnocení jednoho majetku vícekrát za rok, potom stačí, aby byla hranice 40 000 Kč překročena v úhrnu. Zatímco oprava a udrţování vstupují do nákladů v období svého vzniku, technické zhodnocení se aktivuje do ocenění aktiva a tím pádem se do nákladů dostává zprostředkovaně v podobě odpisů z daného aktiva (analogie viz výše – aktivace úroků 4.1.1). V praxi bývá obtíţné posoudit, kdy se jedná o pouhou opravu a kdy jde jiţ o technické zhodnocení. V případě, kdy má účetní jednotka zájem zaměnit běţnou opravu za technické zhodnocení, stačí, aby se domluvila se svým dodavatelem, který pouze změní náleţitosti (obsah účetního případu) na daňovém dokladu - faktuře, čímţ se pro třetí strany (především auditory) stává daná transakce obtíţně kontrolovatelná (pro bliţší vysvětlení příklad 4.2). Další problémy můţou nastat při stanovení částky zhodnocení majetku, kdy se provádí během účetního období více operací a při načasování daných operací. Čím větší počet transakcí, tím větší je prostor pro kreativní účetnictví. Příklad 4.2 – záměna opravy a technického zhodnocení Zadání: Představme si účetní jednotku, která své účetní odpisy generuje v účetním systému vţdy na konci roku. V průběhu roku došlo k několika opravám a k několika

7

Pokud provedené úpravy na dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku nedosáhnou hranice 40 000 Kč, není považována tato transakce za technické zhodnocení, leda že by o tom rozhodla sama účetní jednotka. 20

transakcím, které splňují definici technického zhodnocení pro jedno aktivum – výrobní stroj na pevné lékové formy. Na daném stroji bylo v průběhu roku provedeno následující technické zhodnocení: v únoru 20 000 Kč – nákup nového integrovaného čipu řízení (umoţňuje zvýšení produkce výrobků), v dubnu 16 000 Kč – nákup nové formy (umoţňuje vyrábět větší počet kusů), v červnu 5 000 Kč – nákup nových těsnících částí (sniţují hluk o 50 %) a v červenci 7 000 Kč – nákup výkonnějšího razícího zařízení (opět zvyšuje funkčnost stroje). Vedení účetní jednotky má v letošním účetním období zájem na tom, aby byly vyšší náklady kvůli daňové optimalizaci. Proto zvaţuje, jak klasifikovat uskutečněné transakce, týkající se technického zhodnocení a jak je v hodně načasovat. Řešení Správně by měla účetní jednotka vyuţít tzv. modifikovanou konvenci poloviny roku, která lze pouţít v případě, kdy bylo provedeno technické zhodnocení do konce poloviny roku (do června dosáhla hodnota TZ 41 000 Kč). V takovém případě se vypočítá odpis jako by proběhlo technické zhodnocení jiţ na začátku roku. Tento postup by však pro účetní jednotku znamenal niţší roční náklady a tedy vyšší daňový základ. Po zváţení daných okolností se účetní jednotka domluvila s dodavatelem, ať je faktura z června na nákup nových těsnících částí označena jako výměna stávajících částí a tedy bude na ni nahlíţeno jako na opravu a nikoliv jako na technické zhodnocení. Díky tomu můţe vedení vyuţít tzv. konvenci poloviny roku. Ta pohlíţí na technické zhodnocení majetku tak, jako by bylo provedeno přesně v polovině roku (TZ dosáhlo hodnoty 43 000 Kč v červenci). V takovém případě dojde k technickému zhodnocení aţ v druhé polovině roku a odpis se bude počítat jen za šest měsíců a bude tím tak splněn cíl vedení o daňové optimalizaci. Na tomto příkladě lze vidět, ţe vedení účetní jednotky společně se svým dodavatelem má moţnost provést určitou daňovou optimalizaci a prostor pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu, auditora či jiné zainteresované osoby je zde velmi malý.

21

4.1.3 Změna v hodnotě aktiv Pohled IFRS Změnu hodnoty aktiv řeší IFRS především ve standardech IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení a ve standardu IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv. Pokud chce účetní jednotka vést účetnictví podle IFRS, měla by vţdy ke konci kaţdého účetního období (k rozvahovému dni) posoudit, zda neexistují určité indikátory, které by naznačovaly, ţe došlo ke sníţení hodnoty penězotvorné jednotky8. Pokud takové nebezpečí hrozí, musí účetní jednotka zjistit tzv. zpětně získatelnou částku dané penězotvorné jednotky. Hodnotu zpětně získatelné částky určí účetní jednotka jako vyšší z následujících hodnot: 

hodnoty z užívání (z anglického „value in use“) – coţ je současná hodnota budoucích peněţních toků aktualizované pomocí diskontní míry před zdaněním (tato diskontní míra by měla odráţet rizika daného aktiva), které bude dané aktivum generovat včetně jeho hodnoty, kterou účetní jednotka získá na konci ţivotnosti aktiva jeho prodejem.



reálná hodnota aktiva ponížená o náklady spojené s prodejem – coţ je hodnota, kterou účetní jednotka získá prodejem aktiva sníţená o případné náklady související se samotným prodejem (například náklady na přemístění aktiva). Poté co účetní jednotka zjistí hodnotu zpětně získatelné částky, musí tuto částku

porovnat s tzv. účetní hodnotou (z anglického „carrying amount“). Účetní hodnotu zjistí účetní jednotka z rozvahy s tím, ţe jí poníţí o veškeré odpisy a případné ztráty ze sníţení hodnoty. V situaci, kdy je penězotvorná jednotka jiţ přeceněná v reálné hodnotě (byla v minulosti přeceněná směrem nahoru), bere se nejdříve případná ztráta ze sníţení hodnoty jako sníţení dříve vytvořeného přebytku z přecenění dané penězotvorné jednotky. Pokud toto sníţení je následně zrušeno, opět se hodnota upraví na zpětně

8

Pěnězotvornou jednotku definuje standard IAS 36 jako nejmenší identifikovatelnou skupinu aktiv, která generuje peněžní příjmy, které jsou nezávislé na peněžních příjmech jiných aktiv. V našich podmínkách by mohla být příkladem lanová dráha v pražské zoo či lanová dráha na petřínskou rozhlednu v systému pražské integrované dopravy. 22

získatelnou částku, přičemţ část je účtována výsledkově – jako výnos (do hodnoty pořizovací ceny sníţené o odpisy) a reziduální část je pak účtována kapitálově (do fondu z přecenění). Pohled ČÚL Česká účetní legislativa přecenění směrem nahoru na rozdíl od IFRS nepovoluje. Při přecenění směrem dolů se ČÚL zmiňuje o odpisech a ztrátách ze sníţení hodnoty. Stejně jako IFRS nařizuje ČÚL na konci kaţdého účetního období k rozvahovému dni zjištění hodnoty aktiv, bohuţel neposkytuje ţádné vodítko, jakým způsobem má toto zjištění probíhat. V případě, kdy účetní jednotka účtuje o sníţení, musí nejdříve rozhodnout, jakého charakteru je toto sníţení. V případě trvalého sníţení se zaúčtuje jednorázový odpis, přičemţ toto zaúčtování je jiţ nevratné (shodné s úpravou US GAAP). Pokud se sníţení hodnoty aktiva jeví jako dočasné, účtuje jednotka o opravné poloţce. U této transakce je moţné zrušení v případě, kdy pominou důvody předchozího účtování (technicky se účtuje opačným zápisem – jako zrušení předtím vytvořeného nákladu). Právě zde je prostor pro kreativní účetnictví. Účetní jednotky si mohou prostřednictvím tvorby opravných poloţek sniţovat a později jejich rušením zvyšovat zisk a tím de facto manipulovat s výší zisku. Pro názornost uvedu příklad. Příklad 4.3 – změna v hodnotě aktiva Zadání: Účetní jednotka Baxa koupila na začátku roku 20x0 obráběcí stroj v pořizovací ceně 120 000 Kč. Ţivotnost tohoto stroje byla stanovena na dobu 5 let, účetní jednotka aplikuje lineární odpisy. Ostatní údaje jsou uvedeny v následující tabulce („Tabulka 4“). Společnost Baxa doposud vedla účetnictví podle platné ČÚL, v současné době se rozhoduje, zda nemá začít účtovat podle IFRS (účetní jednotka by pouţila pro dané aktivum revaluation model). Cílem účetní jednotky je v prvním roce sníţit výsledek hospodaření a v dalším roce výsledek hospodaření zvýšit a zároveň zvýšit celkovou hodnotu aktiv.

23

Změna v hodnotě aktiva Obráběcí stroj 20x0 Název položky

Obráběcí stroj 20x1

Hodnota v Kč

Počáteční zůstatek

120 000

Název položky

Hodnota v Kč

Počáteční zůstatek

80 000

Odpisy

24 000

Odpisy

20 000

Zůstatková hodnota

96 000

Zůstatková hodnota

60 000

Reálná hodnota

80 000

Reálná hodnota

90 000


Řešení Změna v hodnotě aktiva - řešení

ČÚL Číslo transakce

Název účetní operace Nákup obráběcího stroje

1

DPH - 20 % Platba za stroj

IFRS Hodnota MD v Kč

D

120 000 022

x

24 000 343 144 000

x

Číslo transakce

Název účetní operace Nákup obráběcího stroje

1

x 221

DPH - 20 % Platba za stroj

Hodnota MD v Kč

D

120 000 022

x

24 000 343 144 000

x

x 221

2

Odpisy k 31.12.20x0

24 000 551

082

2

Odpisy k 31.12.20x0

24 000 551

082

3

Tvorba OP k 31.12.20x0

16 000 559

092

3

Ztráta ze snížení hodnoty k 31.12.20x0

16 000 548

082

4

Odpisy k 31.12.20x1

20 000 551

082

4

Odpisy k 31.12.20x1

20 000 551

082

5

Zrušení OP ke stroji k 31.12.20x1

16 000 092

559

5

Zrušení ztráty ze snížení hodnoty k 31.12.20x1

16 000 082

648

14 000 082

414


Komentář k výpočtům Transakce číslo 3 Z pohledu ČÚL dojde k vytvoření opravné poloţky v důsledku sníţení reálné hodnoty pod hodnotu aktiva (sníţeného o doposud zaúčtované odpisy). V našem případě dojde v konečném důsledku ke sníţení částky stroje o 16 000 Kč.

Bude

účtováno výsledkově. Z pohledu IFRS je ztráta ze sníţení hodnoty daná jako rozdíl mezi hodnotou aktiva sníţeného o odpisy (96 000 Kč) a zpětně získatelnou částkou (coţ je v našem případě částka 80 000 Kč). V důsledku toho musí účetní jednotka zaúčtovat vzniklou ztrátu ve výši 16 000 Kč. Tato ztráta bude opět účtována výsledkově.

24

Transakce číslo 5 Zatímco ČÚL zachycuje účetně zvýšení hodnoty aktiva jako sníţení dříve zaúčtovaných nákladů a to jen do výše 80 000 Kč (jelikoţ není dovoleno přeceňovat aktiva směrem nahoru – viz výše). IFRS přistupuje ke zrušení ztráty jako k rozdílu mezi zpětně získatelnou částkou a účetní hodnotou aktiva (sníţeného o odpisy) před zrušením původního sníţení aktiva. Část tedy vstupuje do výsledku hospodaření jako výnos (tj. 16 000 Kč) a část (14 000 Kč) je pak účtována do vlastního kapitálu jako fond z přecenění.

4.2 Operace s podnikem Další oblastí, kde se můţeme setkat s kreativním účetnictvím, jsou operace s podnikem. Do této kategorie řadíme v zásadě tři případy. Zaprvé jde o situace, kdy má účetní jednotka povinnost provést konsolidaci. Zadruhé jde o situace, kdy dochází k přeměně obchodních společností a zatřetí jde o situaci, kdy účetní jednotka vyuţije účelově zaloţenou jednotku – tzv. jednotku zvláštního určení.

4.2.1 Konsolidace Nejdříve se budu zabývat problematikou konsolidací. V souvislosti s konsolidací musí účetní jednotka brát v potaz v zásadě tři problémy. Jednak se musí zabývat otázkou, zda vůbec ke konsolidaci má dojít, pokud ano, tak jakou konsolidační metodu pouţít a v neposlední řadě, jaké reciproční vztahy musí eventuálně účetní jednotka vyloučit. Jak jsem jiţ naznačil, tak je důleţité i jakou konsolidační metodu si účetní jednotka „vybere“. Zákon o účetnictví rozlišuje tři konsolidační metody: a) plnou konsolidaci, b) poměrnou konsolidaci, c) konsolidaci ekvivalencí (protihodnotou). Pouţití různých konsolidačních metod má vliv nejen na výši hospodářského výsledku, ale i na výši částky, kterou musíme vylučovat v souvislosti s recipročními vztahy. Tyto reciproční vztahy mají pak zpětně vliv kromě výsledku hospodaření

25

i na jiné poloţky rozvahy, v závislosti na typu vztahu, který chceme eliminovat. Mezi hlavní reciproční vztahy, které musí být vyloučeny, patří: a) zásoby, b) dividendy, c) dlouhodobý hmotný majetek. Pro názornost ukáţu dopady kreativního účetnictví na hospodaření fiktivní účetní jednotky v některých výše zmíněných situacích. Sestavení konsolidované rozvahy bude řešeno nejdřív v souladu s následujícími standardy: IAS 27 – Konsolidovaná a individuální účetní závěrka, IAS 28 – Investice do přidružených podniků, IAS 31 – Účasti ve společném podnikání a IFRS 3 – Podnikové kombinace. Pro řešení problematiky goodwillu bude dále vyuţit standard IAS 36 – Snížení hodnoty aktiv. Poté naznačím postupy pro kreativní účetnictví. Příklad 4.4 – konsolidace plnou a poměrnou metodou Mým úkolem je sestavit rozvahu propojených společností, jako by šlo o jednu účetní jednotku. Zadání: Společnost Mastičkář a.s. je mateřským podnikem a oceňuje ve své individuální rozvaze investice do společností v pořizovacích nákladech. Pokud není stanoveno jinak, rozdělování dividend se neuvaţuje (výjimkou je společnost Drogista a.s.). Podílová účast mezi dvěma společnostmi odpovídá procentu hlasovacích práv v investované společnosti. Pro zjednodušení se neuvaţuje odloţená daň. Jednotlivé poloţky čistých aktiv jsou uvedené ve fair value. Případná existence spoluovládané jednotky se do konsolidace začlení pomocí poměrné metody.

26

Stav k datu akvizice Společnosti

Antibol

Drogista

Datum akvizice

1. 2. 2009

1. 3. 2009

Majetková účast

5 000

500

Podíl

80%

40%

ZK

1 500

200

OVK

5 100

800

VH

-100

40

VK

6 500

1 040


Rozvahy k 31.12.2009 Společnosti

Rozvahy k 31.12.2010

Mastičkář Antibol Drogista

Společnosti

Mastičkář Antibol Drogista

Majetková účast

8 550

0

0

Majetková účast

8 550

0

0

DHA

10 000

5 000

980

DHA

12 000

5 500

1 180

OA

5 300

2 600

270

OA

5 500

3 000

321

∑ Aktiv

23 850

7 600

1 250

∑ Aktiv

26 050

8 500

1 501

ZK

8 000

1 500

200

ZK

8 000

1 500

200

OVK HV DL.ZÁV

8 520 530 3 500

5 500 100 300

850 55 122

OVK HV DL.ZÁV

9 000 950 3 900

6 500 200 200

984 42 232

KR. ZÁV

3 300

200

23

KR. ZÁV

4 200

100

43

∑ Pasiv

23 850

7 600

1 250

∑ Pasiv

26 050

8 500

1 501


Zpětně získatelná částka goodwillu Společnosti

Antibol

Drogista

2009

120

90

2010

100

85


Investice do Antibolu a.s. Společnost Antibol se zabývá výrobou a prodejem farmaceutických výrobků. Jejím hlavním produktem, který tvoří 90 % trţeb, je lék na rakovinu tlustého střeva. Tento výrobek nemá doposud na trhu konkurenci, proto se společnost Mastičkář rozhodla, ţe investuje do společnosti Antibol. Hodnota transakce, za kterou společnost Mastičkář koupila svůj podíl na společnosti Antibol, byla 5000. Za tuto částku získala společnost Mastičkář 80% podíl. Tato transakce se uskutečnila 1. 2. 2009. Po datu akvizice se uskutečnily mezi společnostmi následující transakce: společnost Mastičkář prodala společnosti Antibol během roku 20 kusů zboţí, kaţdý kus za 12. Toto zboţí bylo Mastičkářem nakoupeno mimo skupinu za celkovou částku 200. 27

Antibolu se v roce 2009 povedlo prodat pouze 5 kusů, kaţdý za 15. Neuhrazená pohledávka z prodeje tohoto zboţí společností Mastičkář za společností Antibol v roce 2009 činila 20. V roce 2010 byl na trhu o toto zboţí větší zájem, a tak Antibol prodal dalších 10 kusů, tentokrát však za 16 za kus. V tomto roce byly jiţ vzájemné pohledávky mezi společnostmi vyrovnány. Investice do Drogisty a.s. Společnost Mastičkář uzavřela dohodu se společností Zentiva a.s. (stojící mimo skupinu) na společném ovládání. Pořizovací náklady na investici u společnosti Mastičkář činily 500. Společnosti Zentiva a Mastičkář společně vlastní 75% (z toho Mastičkář 40%) na hlasovacích právech společnosti Drogista. Společnost Mastičkář vlastní stroj, který se v důsledku nákupu nového stroje, který byl zakoupen v roce 2009, stal pro společnost jiţ nadbytečný. Rozhodla se tedy, ţe tento stroj prodá společnosti Drogista, která jej bude schopná i nadále efektivně vyuţívat. Původní pořizovací hodnota stroje, který byl koupen společností Mastičkář 1.6.2008, činila 330. Odpisový plán byl stanoven na 3 roky a odepisovalo se lineárně. Transakce mezi společnostmi se uskutečnila 1. 4. 2009. Společnost Mastičkář prodala stroj za 288. Společnost Drogista si vzhledem k dobrému stavu stroje stanovila dobu odpisování 3 roky. Stroj se bude vyuţívat obdobně jako ve společnosti Mastičkář. Valná hromada společnosti Drogista a.s. se rozhodla, ţe za rok 2008 z celkového zisku 100 vyplatí svým akcionářům na dividendách 60. Společnosti Mastičkář a.s. byla jiţ zaplacena polovina (12) z celkového nároku na dividendy. Řešení Investice do Antibol a.s. Jelikoţ vlastní mateřská společnost Mastičkář a.s. 80 % hlasovacích práv na společnosti Antibol, pouţije plnou metodu konsolidace. V tomto případě uplatňuje matka na dceři rozhodující vliv. Vzhledem k tomu, ţe došlo během roku 2009 a 2010 k vzájemným transakcím mezi podniky (prodej a nákup zásob), musíme tyto vztahy vyloučit, jelikoţ nejsou realizované vůči osobě stojící mimo skupinu. Důleţité je také neopomenout neuhrazenou pohledávku společnosti Mastičkář za společností Antibol, která vznikla v důsledku prodeje tohoto zboţí. Její výše byla 20 a v následujícím roce byla jiţ uhrazena. 28

Prodej zboží 2009

Výnosy

Náklady

HV

Zboží

Ner. Zisk

M D

240 75

200 60

40 15

0 180

0 0

∑

315

260

55

180

0

Δ

-240

-210

-30

-30

0

K

75

50

25

150

0

2010

Výnosy

Náklady

Zboží

HV

Ner. Zisk

M

0

0

0

0

40

D

160

120

40

60

15

∑

160

120

40

60

55

Δ

0

-20

20

-10

-30

K

160

100

60

50

25


Vybrané výpočty za rok 2009 ±R

= 5000 – 0,8 * 6500 = -200 (tento rozdíl jde do výsledku hospodaření9)

OA

= 2600 - 30 - 20 = 2550

OVK

= 0,8 * (5500 – 5100) = 320

VH

= 0,8 * (100- (-100)) + 200 - 30 = 330

Kr. závazky

= 200 - 20 = 180

MPzk

= 0,2 * 1500 = 300

MPvh

= 0,2 * (100- (-100)) = 40

MPovk

= 0,2 * (5500 + (-100) = 1080

Vybrané výpočty za rok 2010 OA

= 3000 - 10 = 2990

OVK

= 0,8 * [6500 - (5100 + (-100))] + 200 - 30 = 1370

VH

= 0,8 * 200 + 20 = 180

MPzk

= 0,2 * 1500 = 300

MPvh

= 0,2 * 200 = 40

9

Vzhledem k tomu, že zde vzniknul „záporný rozdíl“, je zpětně získatelná částka u goodwillu irelevantní. 29

MPovk

= 0,2 * 6500 = 1300

Využití kreativního účetnictví v konsolidaci Jak jsem uvedl výše, má účetní jednotka v oblasti kreativního účetnictví několik moţností. Jednou z moţností je nezahrnutí účetní jednotky Antibol do rozvahy společnosti Mastičkář (v takovém případě by tedy nešlo o konsolidovanou rozvahu). Následkem této situace by byla rozvaha společnosti Mastičkář v původním zadání, coţ by mělo za následek, ţe budou všechny poloţky rozvahy zkreslené. Tento postup si však mateřská společnost vybere jen těţko, jelikoţ by to mělo negativní vliv na velikost bilanční sumy (byla by niţší) a zároveň by došlo k podhodnocení výsledku hospodaření, coţ je aţ na malé výjimky (například kvůli daňové optimalizaci) neţádoucí. Výhodnější pro společnost Mastičkář je varianta, kdy nedojde k vyloučení recipročních vztahů. Nyní budu předpokládat, ţe dochází ke konsolidaci, ale není respektováno pravidlo o vylučování recipročních vztahů. Recipročním vztahem je v tomto případě nákup a prodej zboţí. Dopady této situace znázorníme v posledním sloupci následující tabulky („Tabulka 10“), přičemţ pro výpočet nám můţe slouţit i „Tabulka 9“. Jak si můţeme povšimnout, nerespektování zásad dochází k ovlivnění tří poloţek rozvahy: zboţí (oběţných aktiv), hospodářského výsledku a nerozděleného zisku (ostatního vlastního kapitálu). V našem případě by nerespektování účetních zásad mělo v prvním roce pozitivní vliv na výši zmíněných poloţek, zatímco v následujícím roce by se hospodářský výsledek sníţil a zbylé poloţky by se zvýšily. Přikonsolidování společnosti Antibol – kreativní účetnictví 2009 Majetková účast DHA OA

Mastičkář 8 550 10 000 5 300

Přikonsolidování M+A

Antibol


-5 000 5 000 2 550

3 550 15 000 7 850

3 550 15 000 7 880

0

0

0

GW ∑ Aktiv

23 850

2 550

26 400

26 430

ZK OVK HV

8 000 8 520 530

0 320 330

8 000 8 840 860

8 000 8 840 890

DL.ZÁV

3 500

300

3 800

3 800

KR. ZÁV

3 300

180

3 480

3 480

300

300

300

MPzk

30

MPovk

1 080

1 080

1 080

MPvh

40

40

40

2 550

26 400

26 430

∑ Pasiv

23 850

Mastičkář

2010 Majetková účast

8 550 12 000 5 500

DHA OA


Antibol


-5 000 5 500 2 990

3 550 17 500 8 490

3 550 17 500 8 500

0

0

0

3 490

29 540

29 550

GW ∑ Aktiv

26 050

ZK

8 000

0

8 000

8 000

OVK HV

9 000 950

1 370 180

10 370 1 130

10 400 1 110

Mastičkář

2010 DL.ZÁV KR. ZÁV


Antibol

3 900 4 200


200 100

4 100 4 300

4 100 4 300

MPzk

300

300

300

MPovk

1 300

1 300

1 300

MPvh

40

40

40

3 490

29 540

29 550

∑ Pasiv

26 050


Investice do Drogisty I v tomto případě je nutné vyloučit vzájemné vztahy. Důleţitá je ale skutečnost, ţe úpravy budou prováděny pouze ve výši podílu společnosti Mastičkář na společnosti Drogista. Prodej dlouhodobého hmotného aktiva 2009 Trţby

2009

Náklady -ZC

Odpisy

HV

DHA

M D

288 0

248 0

28 72

13 -72

0 216

∑

288

248

100

-59

216

Δ

-288

-248

11

-51

-51

K

0

0

110

-110

165

-20

-20

Δ*p Tabulka 11 (Zdroj: vlastní)

Prodej dlouhodobého hmotného aktiva 2010 2010

Trţby

Náklady -ZC

Odpisy

HV

DHA

Ner. Zisk

M D

0 0

0 0

0 96

0 96

0 120

13 -72

∑

0

0

96

96

120

-59

31

Δ

0

0

14

-206

-65

-51

K

0

0

110

-110

55

-110

-82

-26

-20

Δ*p Tabulka 12 (Zdroj: vlastní)

Výplata dividend 2009

Pohledávka

Závazek

12

0

D

0

∑

12

Δ K

M

HV

Ner. Zisk 24

0

12

0

-24

12

24

-24

-12

-12

-24

24

0

0

0

0


Vybrané výpočty za rok 2009 ±R

= 500 – 0,4 * 1040 = 84 10

DHA

= 0,4 * 980 - 20,4 = 371,6

OA

= 0,4 * 270 - 12 = 96

OVK

= 0,4 * (850 -800) + 24 = 44

VH

= 0,4 * (55 - 40) - 20,4 - 24 = -38,4

Dl. závazky

= 0,4 * 22 = 8,8

Kr. závazky

= 0,4 * 123 - 12 = 37,2

Vybrané výpočty za rok 2010

10

DHA

= 0,4 * 1180 - 26 = 446

OA

= 0,4 * 321 = 128,4

OVK

= 0,4 * [984 - (800 + 40)] - 20,4 = 37,2

VH

= 0,4 * 42 - 5,6 = 11,2

Dl. závazky

= 0,4 * 232 = 92,8

Kr. závazky

= 0,4 * 43 = 17,2

Goodwill je vyšší než zpětně získatelná částka – nepromítne se do VH. 32

Využití kreativního účetnictví v konsolidaci I zde by mohla mateřská společnost zatajit skutečnost, ţe byl majetek prodán v rámci jednoho konsolidovaného celku. Dopady této transakce opět naznačím v posledním sloupci těchto tabulek: „Tabulka 14 – Přikonsolidování společnosti Drogista 2009“ a „Tabulka 15 - Přikonsolidování společnosti Drogista 2010“. Zároveň zde budeme uvaţovat i o situaci, ţe záměrně nedojde ke správnému zohlednění výplaty dividend. Jak si lze povšimnout, obě výše zmíněné transakce ovlivní hned celou řadu poloţek rozvahy. Při prodeji aktiv nás bude především zajímat, ţe dojde k ovlivnění hospodářského výsledku, velikosti aktiv či výši nerozděleného zisku. V druhém případě, tj. výplaty dividend, budou ovlivněny kromě výsledku hospodaření a nerozděleného zisku také výše pohledávek a závazků. Přikonsolidování společnosti Drogista 2009 2009


Drogista

Konsolidovaná rozvaha za M + A + D


Majetková účast

3 550

-500

3 050

3 050

DHA OA

15 000 7 850

372 96

15 372 7 946

15 392 7 958

GW

0

84

84

84

∑ Aktiv

26 400

52

26 452

26 484

ZK

8 000

0

8 000

8 000

OVK HV DL.ZÁV KR. ZÁV

8 840 860 3 800 3 480

44 -38 9 37

8 884 822 3 809 3 517

8 860 866 3 809 3 529

MPzk

300

0

300

300

MPovk

1 080

0

1 080

1 080

MPvh

40

0

40

40

26 400

52

26 452

26 484

∑ Pasiv


Přikonsolidování společnosti Drogista 2010 2010


Drogista

Konsolidovaná rozvaha za M + A + D


Majetková účast

3 550

-500

3 050

3 050

DHA OA

17 500 8 490

446 128

17 946 8 618

17 972 8 618

GW

0

84

84

84

∑ Aktiv

29 540

158

29 698

29 724

ZK

8 000

0

8 000

8 000

OVK HV

10 370 1 130

37 11

10 407 1 141

10 427 1 147

33

DL.ZÁV

4 100

93

4 193

4 193

KR. ZÁV

4 300

17

4 317

4 317

MPzk

300

0

300

300

MPovk

1 300

0

1 300

1 300

MPvh

40

0

40

40

29 540

158

29 698

29 724

∑ Pasiv


Příklad 4.5 – záporný vlastní kapitál nabývané jednotky V předcházejícím příkladu jsem naznačil, ţe by pro mateřskou účetní jednotku (Mastičkář) bylo výhodné konsolidaci provést. Důvodem byl fakt, ţe dceřiné společnosti (Antibol a Drogista) dosahovaly kladného výsledku hospodaření. Nyní situaci obrátím a budu uvaţovat jinou dceřinou společnost s tím, ţe její výsledek hospodaření (popřípadě nerozdělený zisk/ztráta) bude dosahovat tak velké záporné hodnoty, ţe bude záporný celý vlastní kapitál této účetní jednotky. Zadání: Společnost Mastičkář vlastní ve společnosti Injekce 80% podíl na hlasovacích právech, takţe provedu konsolidaci plnou metodou11. Mezi společnostmi neproběhly v roce 2009 ţádné reciproční vztahy. K datu akvizice byla výše základního kapitálu 1500, coţ byla jediná poloţka vlastního kapitálu. Řešení: Vybrané výpočty pro rok 2009 ±R

= 8550 – 0,8 * 1500 = 7350

DHA

= 10000 + 500 = 10500

OA

= 5300 + 2500 = 7800

OVK

= 8520 + 0,8 * (2000 – 0) = 10120

VH

= 530 + 0,8 * (-4000- 0) = -2670

Dl. závazky

= 3500 + 2700 = 6200

Kr. závazky

= 3300 + 800 = 4100

11

Postup pro výpočet záporného výsledku hospodaření by byl shodný i pro poměrnou metodu. 34

MPzk

= 0,2 * 1500 = 300

MPvh

= 0,2 * (2000 + 0) = 400

MPovk

= 0,2 * (-4000 + 0) = -800

Rozvahy k 31.12.2009 Společnosti Majetková účast DHA OA

Mastičkář

Injekce

Konsolidace za M + I

Kreativní účetnictví 8 550 10 000 5 300

8 550

-

0

10 000 5 300

500 2 500

10 500 7 800 7 350

GW ∑ Aktiv

23 850

3 000

ZK OVK HV DL.ZÁV KR. ZÁV MP zk MP ovk

8 000 8 520 530 3 500 3 300

25 650

23 850

1 500

8 000

2 000 -4 000 2 700 800

10 120 -2 670 6 200 4 100 300 400

8 000 8 520 530 3 500 3 300

-800

MP hv ∑ Pasiv

23 850

3 000

25 650

23 850


Využití kreativního účetnictví v konsolidaci Neprovedení konsolidace ze strany společnosti Mastičkář by vedlo k lepšímu výsledku hospodaření, neţ v případě konsolidace. Dále by došlo ke sníţení (o polovinu) závazků, zatímco hodnota aktiv by se jen nepatrně sníţila.

4.2.2 Účelová změna obchodních společností Pro potřebu této práce se budu zabývat fúzí sloučením. Mým cílem je ukázat, jakým způsobem se liší pojetí fúzí a to především problematika identifikace nabyvatele v českých právních předpisech a mezinárodních účetních standardech. Tyto rozdíly se pokusím vysvětlit i na praktickém příkladu. ČÚL – ZPOSD V České republice je upravena problematika přeměn obchodních společností a druţstev v Zákoně č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností a druţstev (dále jen ZPOSD). V tomto zákoně jsou řešeny následující typy přeměn: fúze, převod jmění na společníka, rozdělení obchodních společností a změna právní formy. 35

IFRS 3 – Podnikové kombinace Nabyvatelem je taková účetní jednotka, která má moc řídit finanční a provozní politiky. Kontrolu nabyvatel získá, jestli vlastní nadpoloviční polovinu hlasovacích práv. Pokud však účetní jednotka nevlastní nadpoloviční většinu hlasovacích práv, neznamená to, ţe účetní jednotka není nabyvatelem. Kontrolu můţe účetní jednotka získat i v následujících situacích: 1) pokud získá nadpoloviční většinu hlasovacích práv na základě dohody s ostatními investory, 2) pokud získá nadpoloviční většinu hlasovacích práv na základě stanov, 3) pokud má moc jmenovat nebo odvolat většinu členů představenstva, 4) pokud má moc uplatnit většinu hlasů na zasedáních představenstva. V případě, ţe by nebylo nadále moţné identifikovat nabyvatele, stanoví tento standard následující indikátory: 1) reálná hodnota (účetní jednotka je nabyvatelem v případě, ţe má výrazně vyšší reálnou hodnotou neţ je reálná hodnota druhé účetní jednotky), 2) nástroj vlastního kapitálu (účetní jednotka je nabyvatelem v případě, ţe získává nástroje vlastního kapitálu s hlasovacími právy za finanční či jiná aktiva), 3) management výsledné jednotky (účetní jednotka je nabyvatelem v případě, ţe dominuje sestavování manaţerského týmu výsledné účetní jednotky). Příklad 4.6 (a) – Fúze akciových společností Zadání: Fúze sloučením – A zaniká, B pokračuje

Obrázek 1 (Zdroj: vlastní)

Společnost A – malá a.s. (dále jen A) a společnost B – velká a.s. (dále jen B) byly dvě nezávislé společnosti. Společnost A vlastní minoritní podíl ve společnosti B v hodnotě 1 mil. Kč. Představenstva obou společností se dohodly, ţe zahájí přípravu

36

procesu fúze sloučením s tím, ţe společnost A zanikne (bez likvidace) a společnost B bude ve své činnosti pokračovat. Společnost A měla na svůj základní kapitál vydáno 10 akcií v nominální hodnotě 1 milion Kč. Kapitál společnosti B byl tvořen 20 akciemi v nominální hodnotě 1 milion Kč. Znalec ocenil čistý obchodní majetek společnosti A na částku 55 milionů (čistý obchodní majetek na jednu akcii činil 5,5 miliony Kč) a čistý obchodní majetek společnosti B na 100 milionů (čistý obchodní majetek na jednu akcii činil 2 miliony Kč). V návrhu projektu fúze sloučením byl stanoven poměr výměny akcií společnosti A za akcie společnosti B 1:1. Akcionářům společnosti A bude vydáno 10 akcií v hodnotě 1 milion Kč, společnost B získává zpět svoji vlastní akcii (vlastněnou zanikající společností) v hodnotě 1 milion Kč. Vlastní akcie získané nástupnickou společností budou evidované na podrozvahovém účtu. Akcie určené na výměnu budou částečně nově emitovány, tzn. nástupnická společnost B zvýší základní kapitál o 9 milionů a jedna akcie, kterou zpětně získala společnost B, bude taktéţ pouţita na výměnu (akcie akcionářů společnosti B nepodléhají výměně). Pro zjednodušení uvaţujeme výplatu dividend aţ za období 2010. V projektu fúze bylo dále stanoveno, ţe poloţky rezerv a časového rozlišení budou zachovány. Poloţka starého oceňovacího rozdílu k nabytému majetku společnosti A bude zrušena. Konečné účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2009 jsou uvedeny v druhém a pátém sloupci následující tabulky („Tabulka 17 “ – Rozvahy společností A a B). Rozhodným dnem fúze bude 1. 1. 2010. Vzhledem k situaci, ţe budou vydávány nově emitované akcie, musí dojít u společnosti A k ocenění majetku a závazků znalcem na reálné hodnoty.12 Nově oceněné poloţky společnosti A jsou naznačeny ve čtvrtém sloupci následující tabulky. Takto vzniklé rozdíly budou zaúčtovány do kapitálového fondu: 418 – Oceňovací rozdíly při přeměnách. Menšinový podíl nebyl přeceněn na reálnou hodnotu. V projektu fúze bylo dále uvedeno, jakým způsobem bude rozdělen počet hlasovacích práv v nástupnické společnosti (ze společnosti A je počet hlasovacích práv dvakrát niţší neţ počet hlasovacích práv ze společnosti B).

12

Dle § 73 (1) Zákona č.125/2008 Sb. POSD 37

Řešení (dle české úpravy i úpravy IFRS): Fúze (a) - Rozvahy společností A & B Název položky Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Apřeceněná znalcem 40 000

A 40 000 (1) -10 000

Oprávky

OR k nabytému majetku

113 500

8 500 -45 000

0

12 000

12 000

12 000

1 000

1 000

0

1 000

10 000

10 000

0

10 000

-8 000

-8 000

-8 000

-2 000

-2 000

28 500

28 500 (2)

Přechodná aktiva

8 500

105 000

-45 000

(4)

Pohledávky mezi A a B

65 000

Zahajovací rozvaha

-35 000

Oprávky k OR Oběţná aktiva

Úpravy

Agregace

-10 000

Finanční investice Cenné papíry a podíly A v B

B

82 000

-2 500

(6)

-1 000

0 0

110 500

108 000

-2 500

30 000

30 000

30 000

60 000

2 000

2 000

5 000

7 000

(8) -60 000

0 7 000

∑ Aktiv

93 500

97 500 159 000

256 500

-61 000

195 500

Vlastní kapitál

44 000

50 000

78 000

128 000

3 000

131 000

10 000

10 000

20 000

30 000

(7)

-1 000

29 000

(6)

-1 000

0

(7)

1 000

8 500 (10)

-8 000

0

(10)

8 000

40 000

(12)

19 000

(13)

13 000

Základní kapitál Vlastní akcie

OR z přecenění při přeměně

(1)

8 500

(2)

-2 500

-2 500

(3)

4 000

4 000

(5)

-2 000

-2 000

Emisní áţio Kapitálové fondy 19 000

19 000

18 000

18 000

22 000

41 000

Zisk minulých let

18 000 (9)

5 000

(11)

-1 000

26 000

(12) -19 000 15 000

15 000

VH běţného období (4) Závazky a časové rozlišení Rezervy

18 000

-2 000

33 000 -2 000

(13) -13 000 -64 000

49 500

47 500

81 000

128 500

500

500

6 000

6 500

6 500

2 000

2 000

45 000

42 000

(5)

Odloţená daň 15 000

(3) 32 000

2 000 15 000

Závazky

30 000

-4 000 32 000

-4 000 33 000

65 000

Závazky mezi A a B Přechodná pasiva

18 000

(11) 1 000 (8) -60 000 (9)

2 000

2 000

38

12 000

14 000

64 500

0

-5 000 14 000

∑ Pasiv

93 500

97 500 159 000

256 500

-61 000

195 500


Poznámky: (1)

Znalec ocenil DHM a DNM na reálnou hodnotu, která je o 10 000 Kč vyšší neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(2)

Znalec ocenil oběţná aktiva na reálnou hodnotu, která je o 3 000 Kč vyšší, neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(3)

Znalec ocenil závazky na reálnou hodnotu, která je o 5 000 Kč niţší, neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(4)

Výpočet odloţené daně vznikající z přecenění na reálnou hodnotu.

(5)

Eliminace menšinového podílu A v B, souvztaţně s vykázáním vlastních akcií pro společnost B.

(6)

Zánik základního kapitálu společnosti B. Část bude odpovídat nově vydaným akciím společnosti A a část bude odpovídat vlastním akciím společnosti A, které jsou určeny k výměně.

(7)

Vyloučení vzájemných vztahů (pohledávek a závazků).

(8)

Přebytek vzájemných závazků byl převeden do zisku minulých let.

(9)

Uznání závazků k pouţití vlastních akcií pro akcionáře zanikající společnosti B (převeden do zisku minulých let společnosti A).

(10)

Převedení OR z přecenění při přeměnách do emisního áţia (kapitálových fondů).

(11)

Převod zisku minulých let do emisního áţia (kapitálových fondů).

(12)

Převod zisku běţného období zanikající společnosti B do emisního áţia (kapitálových fondů).

Výpočet Goodwillu Aktiva: 97 500 – 30 000 (vzájemné pohledávky) – 2000 (starý OR k nabytému majetku) = 65 500 Závazky: 47 500 – 32 000 (vzájemné závazky) = 15 500 ČOM = 55 000 – 2000 (ODZ) – 2000 (OR k nabytému majetku) – 1000 (vlastní akcie) = 50 000 ± R = 50 000 (PCA) – [65 500 (Aktiva) – 15 500 (Závazky)] = 0

Příklad 4.6 (b) – Fúze akciových společností Zadání: Fúze sloučením – A pokračuje, B zaniká

Obrázek 2 (Zdroj: vlastní)

39

Vycházejme z původního zadání příkladu 6.6 (a) – fúze akciových společností. Změna bude spočívat pouze v tom, ţe dojde v projektu fúze ke změně pokračující společnosti. Pokračující společností bude společnost A a zanikající (bez likvidace) společnost B. Konečné účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2009 jsou uvedeny v druhém a pátém sloupci následující tabulky. Vzhledem k situaci, ţe budou vydávány nově emitované akcie, musí dojít u společnosti B k ocenění majetku a závazků znalcem na reálné hodnoty.13 Nově oceněné poloţky společnosti B jsou naznačeny v pátém sloupci následující tabulky. V projektu fúze bylo taktéţ uvedeno, jakým způsobem bude rozdělen počet hlasovacích práv v nástupnické společnosti (společnost A má dvakrát menší počet hlasovacích práv neţ je počet hlasovacích práv ve společnosti B). Řešení (dle české úpravy): Fúze (b) - Rozvahy společností A & B Název položky Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Oprávky Finanční investice Cenné papíry a podíly A vB OR k nabytému majetku Oprávky k OR

A

B

40 000

65 000

Bpřeceněná Agregace znalcem 65 000 115 000 (1)

-10 -35 000 000 12 000

Zahajovací rozvaha 115 000

10 000 -35 000

-45 000

-45 000

12 000

12 000

12 000

1 000

0

0

1 000

10 000

0

0

2 000

2 000

(5)

-1 000

0

82 000

82 000

113 500

113 500

-8 000 28 500

Oběţná aktiva

3 000

(2) 30 000

30 000

30 000

60 000

Přechodná aktiva

2 000

5 000

5 000

7 000

∑ Aktiv

93 500

172 000

265 500

-61 000

204 500

Vlastní kapitál

44 000

159 000 78 000

92 400

136 400

3 000

139 400

10 000

20 000

20 000

30 000

(6)

-1 000

29 000

(5)

-1 000

0

(6)

1 000

Pohledávky mezi A a B

Základní kapitál Vlastní akcie

OR z přecenění při přeměně

(1)

10 000

(2)

3 000

(3)

5 000

(4)

-3 600

(7) -60 000

Dle § 73 (1) Zákona č.125/2008 Sb. POSD 40

0 7 000

14 400 (10) -14 400

(10)

Emisní áţio

13

Úpravy

14 400

0

54 400

Kapitálové fondy 19 000

18 000

18 000

18 000

22 000

22 000

41 000

Zisk minulých let

(11)

22 000

(12)

18 000 18 000

(8)

5 000

(9)

-1 000

23 000

(11) -22 000 VH běţného období Závazky a časové rozlišení Rezervy

15 000

18 000

18 000

49 500

81 000

79 600

129 100

500

6 000

6 000

6 500

6 500

3 600

3 600

3 600

30 000

40 000

41 000

(4)

Odloţená daň 15 000

30 000

Závazky

(3) 32 000

33 000

33 000 (12) -18 000

-5 000 33 000

65 000

Závazky mezi A a B Přechodná pasiva ∑ Pasiv

-64 000

(9) 1 000 (7) -60 000 (8)

2 000

12 000

12 000

14 000

93 500

159 000

172 000

265 500

15 000 65 100

0

-5 000 14 000 -61 000

204 500


Poznámky: (1)

Znalec ocenil DHM a DNM na reálnou hodnotu, která je o 10 000 TCZK vyšší neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(2)

Znalec ocenil oběţná aktiva na reálnou hodnotu, která je o 3 000 TCZK vyšší neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(3)

Znalec ocenil závazky na reálnou hodnotu, která je o 5 000 TCZK niţší neţ je účetní hodnota k datu účetní závěrky.

(4)

Výpočet odloţené daně vznikající z přecenění na reálnou hodnotu.

(5)

Eliminace menšinového podílu A v B, souvztaţně s vykázáním vlastních akcií pro společnost B.

(6)

Zánik základního kapitálu společnosti B. Část bude odpovídat nově vydaným akciím společnosti A a část bude odpovídat vlastním akciím společnosti A, které jsou určeny k výměně.

(7)

Vyloučení vzájemných vztahů (pohledávek a závazků).

(8)

Přebytek vzájemných závazků byl převeden do zisku minulých let.

(9)

Uznání závazků k pouţití vlastních akcií pro akcionáře zanikající společnosti B (převeden do zisku minulých let společnosti A).

(10)

Převedení OR z přecenění při přeměnách do emisního áţia (kapitálových fondů).

(11)

Převod zisku minulých let do emisního áţia (kapitálových fondů).

(12)

Převod zisku běţného období zanikající společnosti B do emisního áţia (kapitálových fondů).

Výpočet Goodwillu Aktiva: 172 000 – 30 000 (vzájemné pohledávky) = 142 000 Závazky: 79600 – 33 000 (vzájemné závazky) = 46 600 41

ČOM = 100 000 – 3 600 (ODZ) – 1000 (vlastní akcie) = 95 400

± R = 95 400 (PCA) – [142 000 (Aktiva) – 46 600 (Závazky)] = 0

Využití kreativního účetnictví při fúzi společností České účetnictví dává přednost právní úpravě. Účetnictví se tedy řídí podle toho, co je zapsáno v projektu přeměny (který se zapisuje do obchodního rejstříku). Z tohoto důvodu mohou být rozdílné: výsledky hospodaření či dokonce bilanční sumy nástupnické společnosti (viz příklad 6.6 (a) a 6.6 (b). České účetnictví dává tedy moţnost volby a do jisté míry tedy i prostor pro kreativní účetnictví. Pohled IFRS upřednostňuje obsah nad formou (zásady substance over form). Z tohoto důvodu bude rozvaha nástupnické společnosti vypadat dle řešení příkladu 6.6 (a) bez ohledu na to, jestli je nástupnická společnost A či B (a není tady tedy prostor pro kreativní účetnictví). Identifikace nabyvatele v předcházejícím příkladu vycházela jednak z moci řídit finanční a provozní politiky (coţ je podpořeno i právem uplatnit většinu hlasů či reálnou hodnotou nabyvatele).

4.2.3 Jednotka zvláštního určení (Special Purpose Entity) Další moţností v oblasti operací s podnikem je vytvoření jednotky zvláštního určení (z anglického Special Purpose Entity). V české právní úpravě se s tímto pojmem nesetkáme. Ještě neţ nastíním, jakým způsobem lze vyuţít SPE, povaţuji za vhodné vymezit, co je pod tímto pojmem myšleno. Vymezení a fungování SPE Special Purpose Entity není jediným názvem, který se v souvislosti s Jednotkou Zvláštního Určení pouţívá. V Evropě se vyuţívá název Special Purpose Vehicle - SPV, v Irsku zase Financial Vehicle Corporation - FVC14. Cílem této právní jednotky je splnění úzce a jasně definovaného cíle. Cílů, které mohou SPE plnit, je celá řada, například: poskytování pronájmu, sekuritizace finančních aktiv, provádění výzkumu a vývoje, apod. SPE mohou mít různou právní formu (obchodní společnost, trust, partnerský podnik, atd.).

14

Pro potřeby této práce budu využívat název – Special Purpose Entity (dále jen SPE). 42

Hlavním znakem SPE je fakt, ţe právní úprava jasně vymezuje či dokonce omezuje rozhodovací pravomoci managementu, správců a jiných představitelů. Z toho vyplývá, ţe zásadní změnu v systému řízení SPE můţe učinit pouze zřizovatel (v takovém případě má management v SPE vlastně funkci autopilota). Aby měl zřizovatel z vytvořené SPE prospěch, převádí do jím zaloţené jednotky (SPE) aktiva a na oplátku získává právo s daným aktivem manipulovat, nebo poskytuje SPE sluţby, zatímco jiné strany (poskytovatelé kapitálu) se mohou starat o doplnění kapitálu této jednotky. Důleţité je, ţe zřizovatel de facto SPE ovládá (má významný podíl na uţitcích SPE), i kdyţ nemusí vlastnit rozhodující či dokonce podstatný vliv na této jednotce. Prospěchem pro zřizovatele můţe být: dluhový nástroj, nástroj vlastního kapitálu, pronájem, atd. Konsolidace SPE Standard IAS 27 – Konsolidovaná a individuální účetní závěrka, odstavec 13 poţaduje konsolidaci účetních jednotek, které jsou ovládány vykazující účetní jednotkou. Podle definice IAS 27.04 však samotná schopnost ovládat rozhodování není dostačující pro stanovení ovládání. Schopnost ovládat rozhodování musí být doprovázena cílem získat uţitky z činnosti této jednotky. Nicméně tento standard výslovně neposkytuje vodítko pro konsolidaci SPE. Dle SIC-12.8 by SPE měla být konsolidována, kdyţ podstata vztahu mezi zřizovatelem a SPE naznačuje, ţe účetní jednotka ovládá SPE. IAS 27.13 uvádí několik okolností, které ústí v ovládání i tehdy, kdy účetní jednotka vlastní polovinu nebo méně hlasovacích práv jiné účetní jednotky (tyto podmínky se shodují s podmínkami stanovenými v IFRS 3 – Podnikové kombinace, které jsem uvedl v kapitole 4.2.2 Účelová změna obchodních společností). Navíc k situacím popsaným v IAS 27.13 mohou například následující okolnosti naznačit vztah, při němţ účetní jednotka ovládá SPE a následně by měla konsolidovat takovou SPE: a) činnosti SPE jsou v podstatě řízeny ve prospěch zřizovatele v souladu s jejími specifickými podnikatelskými potřebami tak, ţe zřizovatel obdrţí uţitky z provozování SPE; 43

b) zřizovatel má v podstatě rozhodovací pravomoci k tomu, aby získala většinu uţitků z činností SPE, nebo účetní jednotka delegovala tyto rozhodovací pravomoci zavedením mechanismu „autopilota“; c) zřizovatel má v podstatě právo získat většinu uţitků z SPE, a tudíţ můţe být vystavena rizikům provázejícím činnosti SPE; nebo d) zřizovatel si v podstatě ponechává většinu zbytkových nebo vlastnických rizik vztahujících se k SPE nebo jejím aktivům za účelem získání uţitků z její činnosti. Jak jsem jiţ uvedl výše, SPE často operují předem určeným způsobem, takţe po jejich vytvoření nemá ţádná účetní jednotka výlučnou rozhodovací pravomoc nad probíhajícími činnostmi SPE (tj. jsou provozovány způsobem „autopilota“). De facto jsou ale všechna práva, závazky a aspekty činností, které mohly být ovládány, od počátku vymezeny a omezeny smluvními ustanoveními při zaloţení. Dodatek k SIC 12 V tomto dodatku jsou stanoveny indikátory ovládání. Mezi hlavní indikátory ovládání SPE patří: a) Činnosti Činnosti SPE jsou v podstatě prováděny ve prospěch účetní jednotky, která přímo nebo nepřímo vytvořila SPE v souladu se svými specifickými podnikatelskými potřebami. Příklady: 

SPE je podstatně zapojená do poskytování zdrojů dlouhodobého kapitálu účetní jednotky nebo do financování podpory stále probíhajících hlavních či ústředních operací účetní jednotky;



SPE poskytuje dodávku zboţí nebo sluţeb, která je v souladu s probíhajícími hlavními nebo ústředními operacemi účetní jednotky, a která by bez existence SPE musela být zajišťována účetní jednotkou samotnou. Ekonomická závislost jednotky na vykazující jednotce (jako bývají vztahy

dodavatele k významnému zákazníkovi) samy o sobě nevedou k ovládání.

44

b) Rozhodování Vykazující účetní jednotka má v podstatě rozhodovací pravomoci ovládat nebo získat ovládání SPE nebo jejích aktiv včetně určitých rozhodovacích pravomocí vznikajících po vytvoření SPE. Takové rozhodovací pravomoci mohly být převedeny ustanovením mechanismu „autopilota“. Příklady: 

pravomoc jednostranně zrušit SPE;



pravomoc změnit oprávnění či stanovy SPE;



právo vetovat navrhované změny oprávnění či stanov SPE.

c) Užitky Vykazující účetní jednotka má v podstatě právo získat většinu uţitků z činností SPE pomocí stanov, smlouvy, dohody nebo záruky, nebo jakéhokoli záměru, úmluvy nebo plánu. Taková práva na uţitky z SPE mohou být indikátory ovládání, jsou-li specifikovány ve prospěch účetní jednotky, která je angaţována na transakcích s SPE, které tato účetní jednotka stanovuje, aby získala takové uţitky z finanční výkonnosti SPE. Příklady: 

práva na většinu ekonomických uţitků rozdělených jednotkou v podobě budoucích čistých peněţních toků, výnosů, čistých aktiv nebo jiných ekonomických uţitků, nebo



práva na většinu likvidačního podílu při plánovaných zbytkových rozděleních či při likvidaci SPE.

d) Rizika Náznak existence ovládání můţe být získán vyhodnocením rizik kaţdé ze stran, které se účastní transakcí s SPE. Vykazující účetní jednotka často zaručuje přímo nebo nepřímo prostřednictvím SPE návratnost úvěrové pomoci ostatním investorům, kteří poskytují veškerý kapitál SPE. Následkem záruky drţí účetní jednotka zbytková nebo vlastnická rizika a investoři jsou v podstatě pouze jen věřiteli, protoţe jejich míra rizika vztahující se k ziskům či ztrátám je omezena. 45

Příklady: 

poskytovatelé kapitálu nemají podstatný vliv na základních čistých aktivech SPE;



poskytovatelé kapitálu nemají práva na budoucí ekonomické uţitky plynoucí z SPE;



poskytovatelé

kapitálu

nejsou

skutečně

vystaveni

průvodním

rizikům

ze základních čistých aktiv nebo operací SPE; nebo 

poskytovatelé kapitálu získávají v podstatě hlavně protihodnotu odpovídající věřitelovu výnosu prostřednictvím dluhových nástrojů a nástrojů vlastního kapitálu. Srovnání SPE podle ČR a IFRS ČR

IFRS SPE musí být konsolidovány, kdyţ podstata

Pro rozhodnutí, zda jednotku konsolidovat,

vztahu mezi účetní jednotkou a SPE

je rozhodující právní status. Jednotky,

naznačuje, ţe SPE je touto účetní jednotkou

které mají být konsolidovány, jsou řízeny

ovládána. (SIC-12.8)

nebo ovládány jinou jednotkou, tzv. ovládající osobou. (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §66a) Tabulka 19 (Zdroj: vlastní)

Využití SPE v kreativním účetnictví Primárním cílem zřizovatele SPE z hlediska kreativního účetnictví je nezahrnutí této jednotky do konsolidačního celku (z tohoto důvodu jsem výše podrobně rozebíral situace, kdy má ke konsolidaci SPE dojít). Ke zkreslení účetních výkazů na straně zřizovatele dochází v případě, kdyţ nedojde k vyloučení transakcí uskutečněných mezi SPE a zřizovatelem. Příkladem takových transakcí můţe být pronájem či sekuritizace aktiv pomocí SPE. Pronájem aktiv pomocí SPE Hlavními motivy zřizovatele k vyuţití SPE při pronájmu aktiv jsou: snahy získat další kapitál na financování rozvoje; dosáhnout, co moţná nejniţšího daňového zatíţení

46

(například vyhnout se dani z převodu nemovitosti); snaha o dosaţení, co moţné nejlepších úvěrových podmínek; atd. Pronájem aktiv pomocí SPE Externí investoři

Vlastní kapitál

Dividendy

Leasingové platby Zřizovatel SPE

SPE Vyuţívání aktiva Půjčky

Platby Záruka za půjčku

Velká banka

Obrázek 3 (Zdroj:[24])

Předpokládejme, ţe problém zřizovatele spočívá v tom, ţe buď nemá volné finanční prostředky anebo dosahuje příliš velkého úvěrového rizika, takţe mu banka nechce půjčit anebo mu půjčí při vysokých úrokových sazbách. Z těchto důvodů se tedy rozhodne zaloţit SPE. Zároveň se ale musí zřizovatel ujistit, ţe nevlastní příliš mnoho akcií SPE, proto do hry vstupují externí investoři, kteří oficiálně vystupují jako vlastníci této jednotky. Externí investoři samozřejmě vyţadují za své vloţené prostředky dividendy, které jsou ale pro zřizovatele při jeho vysokém zadluţení menším nákladem, neţ který by zaplatil při získání úvěru od banky. SPE získá od banky hypotéku (finanční prostředky na dané aktivum), za které odvádí bance splátky. Z daného aktiva má pak uţitky zřizovatel. Z pohledu banky je pak celá transakce méně riziková. Do této doby se o kreativní účetnictví nejedná. Nyní

naznačím

kroky,

které

by

vedly

ke

kreativnímu

účetnictví.

Předpokládejme, ţe by chtěl zřizovatel prostřednictvím SPE ještě sníţit úrokové sazby z úvěru od banky. Zřizovatel by se tedy zaručil za hypotéku, kterou si sjednala SPE. Následně by tedy dosáhla zvýhodněných podmínek. Díky této transakci by pak

47

zřizovatel získal nejen lepší podmínky oproti tomu, které by měl, kdyby SPE nevytvořil, ale dokonce by dostal lepší podmínky neţ samotné SPE, jelikoţ by vystupoval jako ručitel. Z faktického hlediska by tedy ručil zřizovatel sám za sebe a došlo by tak ke zkreslení reality. Sekuritizace aktiv pomocí SPE Sekuritizace aktiv je proces, kdy jsou určitá aktiva přeměněna na jinou formu aktiv, konkrétně cenných papírů. Aktiva jsou převedena ze zakládající společnosti na SPE, která pak (zjednodušeně řečeno) emituje cenné papíry zajištěné převzatými aktivy. V praxi jde často o sekuritizaci úvěrových aktiv (hypotečních úvěrů, úvěrů z kreditních karet aj.), které se objevují v bilancích velkých bank. SPE pak tato úvěrová aktiva pouţije jako zajištění k různým typům strukturovaných cenných papírů. Známé jsou třeba zajištěné dluhové obligace (CDO – Collateralized Debt Obligations). Kreativní účetnictví spočívá v tom, ţe je velmi častou praxí, ţe tato úvěrová aktiva nemají příliš velkou kvalitu. Pravděpodobnost, ţe budou tyto úvěry splaceny, je tak velmi nízká. Přesto se však díky SPE bankám daří z nekvalitních úvěrových portfolií vytvořit pro investory atraktivní investiční instrumenty. Tyto instrumenty jsou pro investory (zejména podílové fondy, penzijní fondy nebo pojišťovny) natolik neprůhledné, ţe nejsou schopni jejich hodnotu a rizika ocenit. Svou roli také hraje ohodnocení těchto instrumentů ratingovými agenturami. Ratingové stupně jsou často nadhodnocené a neodpovídají realitě. Nejdříve věřitel poskytne půjčku dluţníkovi, který se zaváţe za poskytnutí půjčky platit pravidelné splátky. Následně věřitel prodá původní půjčku SPE a dluţník tedy začíná platit pravidelné splátky SPE. V dalším kroku prodá SPE investorům cenné papíry. Ratingová agentura oceňuje kvalitu emitovaných cenných papírů.

48

Sekuritizace aktiv pomocí SPE

Dluţník

Věřitel (Banka) Půjčka Půjčka

Peníze Měsíční platby SPE

Peníze

Cenné papíry

Měsíční platby

Správce Upisovatel Ratingová agentura

Investoři Credit Enhancement Provider Obrázek 4 (Zdroj: [25])

4.3 Zkreslení výnosů 4.3.1 Definice výnosů Ještě neţ se budu zabývat samotnou problematikou kreativního účetnictví v oblasti výnosů, povaţuji za nutné nejprve vymezit, co je pod pojmem „výnos“ vlastně myšleno. V české právní úpravě se s definicí výnosů nesetkáme. Mezinárodní účetní standardy mají definici výnosů obsaţenou jiţ v samotném koncepčním rámci. Výnosem (income) je dle koncepčního rámce chápáno: „zvýšení ekonomického prospěchu, který se projeví buď zvýšením aktiv, anebo snížením závazků, ke kterému dojde v průběhu účetního období jiným způsobem než vkladem vlastníka“15.

15

Koncepční rámec se zmiňuje o dvojích typech výnosu: revenues a gains (zisky, přírůstky, přínosy). Standardy IAS 11 a IAS 18 se pojmem gains nezabývají. 49

Dále jsou pro problematiku výnosů vydány dva samostatné standardy: IAS 11 – Smlouvy o zhotovení (Dlouhodobé zakázky, Construction Contracts) a IAS 18 – Výnosy (Revenue). Výnosy dle standardu IAS 18: „jsou hrubé přírůstky ekonomických užitků během období, které vznikají běžnými činnostmi účetní jednotky, jestliže tyto přírůstky vedou ke zvýšení vlastního kapitálu odlišnému od jeho zvýšení v souvislosti s příspěvky vlastníků“. Výnosy jsou oceněny v reálné hodnotě přijaté nebo nárokované protihodnoty (se zahrnutím obchodních slev). Příklad 4.7 – obchodní sleva Zadání: Společnost Oblečto vyrábějící pracovní oblečení má smlouvy se svými odběrateli, ţe pokud během 12 měsíců (od 1. června do 31. května) překročí odebrané zboţí hodnotu 1 milion, získá odběratel slevu ve výši 5 %. Společnost Oblečto má účetní období shodné s kalendářním rokem, tzn., ţe rozvahovým dnem je 31. prosinec. Od 1. června do 31. prosince prodala společnost Oblečto společnosti Skanska (odběratel) pracovní oblečení v hodnotě 630 000. Předpokládejme, ţe si společnost Skanska objednává zboţí rovnoměrně (objednávka nepodléhá sezónním vlivům). Jak bude společnost Oblečto vykazovat výnosy za společnosti Skanska? Řešení: Společnost Oblečto si nejprve musí vypočítat, kolik budou očekávané trţby aţ do 30. května roku 2011. Výpočet bude následující: (630 000 / 7) * 12 = 1 080 000. Vzhledem ke skutečnosti, ţe očekávané trţby převýší hranici 1 milionu, musí společnost sníţit vykázané trţby k rozvahovému datu o 5 %. Společnost Oblečto tedy vykáţe ve výnosech částku 598 500 (630 000 * 0,95 = 598 500). Dále tento standard hovoří o tom, ţe částky, které jsou přijaty jménem třetích stran (například daně) nejsou ekonomickými uţitky a tedy jsou z výnosů vyloučeny. Vyloučeny jsou i částky, které jsou přijaté jménem mandanta (výnosem je pouze přijatá provize).

50

Příklad 4.8 – komisní prodej Zadání: Společnost Bazar – PC, zabývající se komisním prodejem v oblasti výpočetní techniky, přijala do komisního prodeje notebook od pana Nováka. Pan Novák ţádá, aby prodejní cena notebooku byla 10 000 Kč. Bazar - PC si za své sluţby účtuje 15% podíl z celkové prodejní ceny. Společnost v průběhu měsíce tento notebook prodala. Jak zachytí společnost Bazar - PC tuto transakci v účetnictví při vzetí notebooku do komise a po uskutečnění prodeje? Řešení: Zachycení transakce při vzetí notebooku do komise Společnost nebude o přijetí zboţí do komise účtovat. Pouze bude veden v evidenci společnosti. Zachycení transakce po uskutečnění prodeje Peníze 1.) 10 000

V - zprostředkování 1.) 1 500

Závazek vůči klientovi 1.) 8 500

Účtové schéma 1: Komisní prodej (Zdroj: [1])

Společnost Bazar – PC bude vykazovat ve výnosech pouze svoji provizi (jedná se o netto princip). Zbytek z přijaté částky je příjmem pana Nováka a tedy závazek společnosti. V případě, ţe by byl příjem peněz odloţen, vyţaduje standard diskontování při pouţití implicitní úrokové sazby16. Standard řeší i trţby z barterových transakcí. IAS 18 říká, ţe pokud proběhne směna stejného zboţí či sluţeb za obdobné zboţí či sluţby, nejedná se o transakci, při které vzniká výnos. Pokud se jedná o odlišné zboţí či sluţby, výnos při této transakci vzniká. Cílem této úpravy je zabránit kreativnímu účetnictví v oblasti zásob.

16

V ČR není pohledávka ani závazek upravován o diskont. 51

Příklad 4.9 – Výměna zásob Zadání: Předpokládejme, ţe se dvě účetní jednotky, mající shodné zásoby (obě společnosti prodávají mobilní telefon stejné značky), dohodnou na tom, ţe si kaţdá z nich zvýší ocenění svých zásob a zlepší výsledek hospodaření. Účetní jednotky si navzájem prodají svoje zásoby, které mají obě v hodnotě 200 za částku 250. Tímto tahem si obě účetní jednotky zvýši hodnotu zásob o 50 a zároveň jim vznikne výnos z prodeje ve výši 50. Řešení: IFRS ve svém standardu IAS 2 - Zásoby nedovolují přecenit zásoby směrem nahoru. Proto je z těchto transakcí zakázáno vykazovat výnosy. Dopad na výsledek hospodaření a hodnotu zásob tedy bude nulový. Standard 18 hovoří o výnosech, které mohou být generovány z následujících transakcí: prodej zboţí, poskytování sluţeb a uţití aktiv jinými stranami přinášející úroky, licenční poplatky a dividendy. Výnos z prodeje zboží můţe být vykázán pouze v případě, ţe jsou splněny všechny následující podmínky:17 1. účetní jednotka převedla významná rizika a odměny plynoucí z vlastnictví aktiva na kupujícího18, 2. účetní jednotka si nezachovává manaţerskou angaţovanost ani skutečnou kontrolu nad zboţím, 3. je pravděpodobné, ţe ekonomické uţitky poplynou nabyvateli, 4. částku výnosu lze spolehlivě ocenit, 5. vzniklé a budoucí náklady lze spolehlivě ocenit. Nejkritičtější podmínkou je z hlediska praxe stanovení okamţiku, kdy společnost převedla podstatná rizika a odměny vypívající z vlastnictví na kupujícího.

17

V ČR je výnos zpravidla uznán v okamžiku vystavení faktury (faktura však neprokazuje pohledávku, pouze prokazuje, že byl vznesen nárok na zaplacení; lepším dokladem pro uznání výnosu je dodací list). 18 Standard uvádí situaci, kdy si může jednotka významná rizika a odměny z vlastnictví ponechat, v takovém případě se nejedná o výnos. 52

Pokud tedy z okolností vyplívá, ţe rizika a odměny nebyly doposud převedeny na kupujícího, nesmí být prodej a výnosy vykázány (v případě nepodstatného rizika lze výnosy vykázat). Standard definuje podmínky uznání výnosů i pro poskytování služeb. Opět pro uznání výnosů musí být splněny všechny následující podmínky: 1. je pravděpodobné, ţe ekonomické uţitky poplynou nabyvateli, 2. částku výnosu lze spolehlivě ocenit, 3. vzniklé náklady a náklady na dokončení lze spolehlivě ocenit. 4. k rozvahovému dni lze stanovit stupeň dokončení transakce19, Důleţité je ještě zmínit, ţe splátky a zálohy často neodpovídají skutečně vykonaným sluţbám.

4.3.2 Využití kreativního účetnictví v oblasti výnosů V oblasti výnosů má účetní jednotka velké moţnosti, jak ovlivnit jejich výši. Účetním jednotkám nahrává fakt, ţe mezinárodní účetní standardy dávají v mnoha případech moţnost volby (například u vykazování výnosů z poskytnutých sluţeb, u výnosů z dlouhodobých stavebních smluv, nebo prodej na splátky), a také skutečnost, ţe některé situace nejsou ve standardech dostatečně řešeny (například neexistuje samostatný standard pro problematiku vykazování výnosů ze sluţeb či nemovitostí). Předpokládejme, ţe si společnost chce navýšit výnosy (o motivech jsem hovořil v kapitole 3 „podvodné účetní výkaznictví“). Pokud si společnost bude chtít navýšit obrat o (fiktivní) výnosy, bude pro společnost lepší, kdyţ budou tyto výnosy pocházet z poskytování sluţeb. Hlavním důvodem je fakt, ţe kdyby společnost chtěla navýšit výnos o prodeje zboţí, muselo by být plnění oproti poskytnutému aktivu (a musely by vzniknout náklady spojené s prodejem daného aktiva). Pro ukázku postupů, které společnost můţe vyuţít pro realizaci (fiktivních) výnosů, uvedu několik příkladů.

19

Využívá se metoda procenta rozpracovanosti. Výnosy nastávají v tom období, kdy byly služby poskytnuty (vyhovuje i IAS 11 Smlouvy o zhotovení). 53

Výnos z poskytnutých služeb Cílem níţe uvedeného příkladu je ukázat, ţe lze volbou metody vykazování ovlivnit okamţik uznání výnosu. Příklad 4.10 – okamžik uznání výnosu Zadání: Společnost Zabloudil podniká jako jazyková škola. Za své sluţby vyţaduje kurzovné ve výši 10 000 Kč. Kurz trvá 4 týdny. Po uplynutí 4 týdnů student skládá závěrečnou zkoušku a po jejím úspěšném absolvování získá certifikát. Vyhotovení tohoto certifikátu s mezinárodní platností trvá přibliţně 2 týdny. Student se přihlásil dne 21. prosince 2010 (tento den také zaplatil kurzovné) výuka se koná vţdy v úterý, středu a ve čtvrtek. Certifikát byl vystaven dne 10. ledna 2011. Otázkou je, zda výnosy vykazovat průběţně během 4 týdnů, co jsou sluţby poskytovány či vykázat výnos jednorázově v době, kdy bude certifikát vystaven. Řešení metodou proporcionálního výkonu Tuto metodu lze pouţít v zásadě ve třech případech. Zaprvé v situaci, kdy se sluţba skládá z několika stejných nebo podobných činností (příkladem můţe být týdenní odvoz domovního odpadu). Zadruhé v situaci, kdy se sluţba skládá z několika nestejných, ale jednoznačně definovaných činností (příkladem můţe být autoškola, která kromě jízd, provádí i výuku teorie). Zatřetí v situaci, kdy sluţba obsahuje neurčité mnoţství činností, ale je omezena časem – výnos vykazován rovnoměrně (příkladem je sauna, která můţe vykazovat výnosy rovnoměrně po dobu členství zákazníka). Předpokládejme, ţe společnost bude výnosy vykazovat rovnoměrně po celou dobu trvání kurzu. 20

20

Další možností by byla metoda vykazování na základě nákladů školy. V takovém případě by byl výpočet následující: (přímé náklady jednotlivé činnosti / celkové náklady) * celkové výnosy. 54

Výnosy 2.) 2 500 3.) 2 500 4.) 2 500 5.) 2 500

Výnosy příštích období 1.) 10 000 2.) 2 500 3.) 2 500 4.) 2 500 5.) 2 500

Peníze 1.) 10 000

Účtové schéma 2: Řešení metodou proporcionálního výkonu (Zdroj: vlastní)

1.) příjem kurzovného dne 21. prosince 2010 2.) – 3.) výnosy za 1. aţ 2. týden roku 2010 4.) – 5.) výnosy za 3. aţ 4. týden roku 2011 Řešení metodou kompletního výkonu V tomto případě budeme vykazovat výnosy po jejich dokončení. Tuto metodu vyuţijeme, pokud se sluţba skládá z několika dílčích činností, avšak finální činnost je natolik stěţejní, ţe bez ní nelze povaţovat sluţbu za dokončenou (příkladem je zásilková společnost, která sice zboţí můţe zabalit a poslat, rozhodným momentem pro vykázání výnosu je však okamţik předání zboţí zákazníkovi). Výnosy 2.) 10 000

Výnosy příštích období 1.) 10 000 2.) 10 000

Peníze 1.) 10 000

Účtové schéma 3: Řešení metodou kompletního výkonu (Zdroj: vlastní)

1.) příjem kurzovného 21. prosince 2010 2.) vykázání výnosů dne 10. ledna 2011, tj. v den kdy byl vystaven certifikát (byl dokončen kompletní výkon) Výnos ovlivněný slevovým kupónem 21 Příklad 4.11 – slevový kupón Zadání: Obchodní řetězec se v rámci své předvánoční akce rozhodl, ţe bude svým zákazníkům, kteří nakoupí v průběhu měsíce prosince nad 1000 Kč, poskytovat slevový kupón v hodnotě 100 Kč, platný v lednu příštího roku. Naším úkolem je zachytit danou situaci v účetnictví.

21

Dle interpretace IFRIC 13 – Zákaznické věrnostní programy. 55

Řešení: IFRS Mezinárodní účetní standardy hovoří o tom, ţe by při poskytování kupónu měla účetní jednotka transakci rozdělit na dvě části: hodnotu prodaného zboţí nebo sluţby a hodnotu kupónu (benefitu) pro zákazníka (splňuje poţadavek IAS 18 – Výnosy, aby jednotlivé části trţby byly posuzovány samostatně). První je jiţ zaslouţený výnos realizovaný jiţ v okamţiku prodeje, který je ve výši 900 (hodnota celkového výnosu bez nominální hodnoty kupónu). Druhá část je ve výši nominální hodnoty slevového kupónu, která bude v budoucnu poskytnuta za nákup dalšího zboţí, tento kupón bude časově rozlišen a vykázán jako závazek (výnosy příštích období). Kupón tedy představuje částku, za kterou zákazník zaplatí jiţ nyní. Hodnota kupónu bude rozpuštěna do výnosů v okamţiku jeho čerpání zákazníkem. Metoda A Pohledávky

V - tržby za vl. výrobky

1a.) 900

1a.) 900

2a.) 100

3a.) 100 Zboží

PS X

VPO 2a.) 100 3a.) 100

N - Prodané zboží

1b.) 600

1b.) 600

3b.) 67

3b.) 67

Účtové schéma 4: Metoda A -Výnos ovlivněný slevovým kupónem (Zdroj: [1]) Výnosy za rok 2010

900

Náklady za rok 2010

600

Výnosy za rok 2011

100


67

HV roku 2010

300

HV roku 2011

33


ČÚL Česká právní úprava je v oblasti účtování kupónu nejednoznačná. V takovém případě by mohla účetní jednotka zvolit dva přístupy. První by byl totoţný s postupem mezinárodních účetních standardů (viz. uvedené Účtové schéma 4: Metoda A -Výnos ovlivněný slevovým kupónem (Zdroj: [1]). Druhý přístup by spočíval v tom, ţe by účetní jednotka v okamţiku prodeje vykázala kromě výnosu i závazek (v podobě rezervy) ve výši budoucích nákladů na poskytnutí zboţí nebo sluţby. Druhá metoda je 56

znázorněna na následujícím Účtové schéma 5: Metoda B – Výnos ovlivněný slevovým kupónem (Zdroj: [1]). Metoda B Pohledávky 1a.) 1000

Zboží 1b.) 600 2a.) 67

PS X

V - tržby za vl. výrobky 1a.) 1000

N - Prodané zboží 1b.) 600 2a.) 67

N - tvorba rezervy 1c.) 100 2b.) 100 Rezerva 1c.) 100 2b.) 100

Účtové schéma 5: Metoda B – Výnos ovlivněný slevovým kupónem (Zdroj: [1]) Výnosy za rok 2010

1000


700

Výnosy za rok 2011

0


-33

HV roku 2010

300

HV roku 2011

33


Rozdíl mezi oběma přístupy spočívá v ocenění závazku (zda budeme vykazovat rezervu či výnosy příštích období). V rámci IFRS přístupu je závazek zaloţen na prodejní ceně. Přístup dle ČR oceňuje závazek na úrovní odhadovaných nákladů. Oba tyto postupy vedou ke stejnému výsledku hospodaření, ale výše výnosů a nákladů je rozdílná (coţ dokazuje přiloţená tabulka s výpočty). Zde se tedy nachází prostor, pro české účetní jednotky, aby si v případě potřeby vykazování vyšších výnosů zvolili metodu, která je pro účetní jednotku výhodnější. Předpokládejme následující dva scénáře. (1) Předpokládejme, ţe je finanční ředitel společnosti hodnocen i na základě dosaţených výnosů. Prémii dostane v situaci, kdy společnost překročí určitý limit dosaţených výnosů (limit bude překročen, bude-li vyuţita metoda B). Na základě této skutečnosti se finanční ředitel rozhodl říci hlavní účetní, aby zachytila výše uvedenou transakci (prodej s vystavením kupónu) metodou B (s úplnou hodnotou výnosů tj. 1000 a vytvořením příslušné rezervy). Tímto způsobem se zvednou dosaţené výnosy a ředitel tak dosáhne stanoveného limitu výnosů. (2) Opět předpokládejme, ţe je finanční ředitel společnosti hodnocen i na základě dosaţených výnosů (dostane prémie v situaci, kdy společnost překročí určitý limit dosaţených výnosů). V tomto roce jiţ byl limit pro výpočet prémie

57

překročen a chce tedy, aby byla část výnosů přenesena do dalšího období. V takovéto situaci bude chtít po hlavní účetní, aby se výnosy zachytily ve výši 900 souvztaţně s vytvořením VPO (metoda A). Předčasné uznání výnosů V případě předčasného uznání výnosů jde o skutečný prodej zboţí (na rozdíl od fiktivních výnosů). Tento prodej však nerespektuje účetní zásady. Příkladem předčasného výnosu je situace, kdy je zboţí od třetí strany objednáno, ale nebylo účetní jednotkou dodáno. Agresivnějším způsobem, jak si vylepšit výnosy a tedy výsledek hospodaření je situace, kdy je zboţí zákazníkovi posláno, aniţ by bylo toto zboţí zákazníkem objednáno. Tato technika uţ můţe být fiktivním výnosem (o předčasné uznání výnosů by se jednalo v případě, kdyby zboţí bylo později skutečně zákazníkem objednáno). Prodej s velkým procentem vratek U některých odvětví dochází k situaci, kdy existuje mezi výrobcem a prodejcem dohoda, kdy je neprodané zboţí vráceno výrobci za plnou cenu (náhradu). Mezi takové odvětví patří prodej: týdenního tisku, knih, kompaktních disků, oblečení apod. Problém vykazování nastává u výrobce. Ten totiţ má moţnost vykázat celý prodej bez ohledu na moţné vratky, anebo vykázat výnos z prodeje aţ po uplynutí lhůty, kterou má prodejce na vrácení zboţí. Mezinárodní účetní standard udává ve svých podmínkách o uznání výnosů, ţe rizika zůstávají na výrobci, a tedy nemají být výnosy uznání okamţitě, ale aţ po uplynutí sjednané lhůty. Výbor pro mezinárodní standardy (IFRIC) však stanoví, ţe v případě, kdy účetní jednotka dokáţe spolehlivě odhadnout procento vratek, lze tyto výnosy uznat jiţ v okamţiku prodeje. Toto lze uskutečnit například v oblasti týdenního tisku (který je v prodeji několik let a lze tedy procenta vratek spolehlivě odhadnout). Tuto výjimku pravděpodobně nelze vyuţít u jiných odvětví, kde je stanovení procenta velmi obtíţné, jako například prodeje nové kolekce sportovního oblečení.

58

Fiktivní výnos Ve výše uvedených příkladech jsem předpokládal, ţe výnos je skutečně „zaslouţený“, tj. byl skutečný, pouze jsem měnil změnou metody dobu jeho uznání. Nyní se pokusím nastínit situace, kdy půjde o výnosy „nezaslouţené“, tj. fiktivní. Zápočet fiktivní pohledávky a závazku Zápočet pohledávky a závazku je moţný dle Občanského (§ 580 aţ 581) a Obchodního zákoníku (§ 358 aţ 364). Zákon stanoví podmínky, při kterých lze připustit automatický zápočet. Tyto podmínky jsou zjednodušeně následující (veškeré musí být splněny): 1) stejná částka, 2) stejný druh, 3) nepromlčený závazek ani pohledávka, 4) jsou soudně vymahatelné. Příklad 4.12 – zápočet pohledávek a závazků Zadání: Předpokládejme, ţe si účetní jednotka (hlavní paní účetní na pokyn svého finančního ředitele) „vymyslí“ výnos v hodnotě 1000, přičemţ chce vyuţít dřívější závazek pro zápočet s fiktivní pohledávkou. Dřívější závazek je za subjektem, který svůj závazek nijak neurguje (od splatnosti závazku jiţ uplynul více jak půl roku, faktura je jiţ z části nečitelná a během této doby nastoupila do naší účetní jednotky nová hlavní účetní) a účetní jednotka tedy tento závazek nehodlá zaplatit. Zjednodušené schéma bude následující: Pohledávky 1.) 1000

V - služby

Závazky

1.) 1000 2.) 1000

PZ X 2.) 1000

Účtové schéma 6: Zápočet fiktivní pohledávky a závazku (Zdroj: [1])

59

Odpis fiktivní pohledávky Příklad 4.13 – odpis fiktivní pohledávky Zadání: Předpokládejme, ţe si společnost v prosince roku 2010 „vymyslí“ výnos v hodnotě 1000. U této transakce je nevýhoda, ţe musí být zapojeno více osob, protoţe je pohledávka za skutečným subjektem (je nutná dohoda se třetí stranou). Jelikoţ však cílem účetní jednotky není inkasovat peníze, ale pouze navýšit výnosy, lze tuto transakci realizovat s tím, ţe musí být pohledávka v dalším roce odepsána do nákladů jako nedobytná. Pohledávky

V - služby

1.) 1000

N - odpis pohledávky

1.) 1000 2.) 1000

2.) 1000

Účtové schéma 7: Odpis fiktivní pohledávky (Zdroj: [1])

Storno fiktivní pohledávky Metoda storna fiktivní pohledávky nelze pouţít v situaci mezi koncem a počátkem období. Pokud bychom vyuţili storno fiktivní pohledávky, účtovalo by se to jako oprava chyby a to by nesplnilo náš účel. Z tohoto důvodu lze pouţít tuto metodu pro storno fiktivní pohledávky v případě, kdyţ chceme zkreslit měsíční, respektive čtvrtletní výkazy. Příklad 4.14 – storno fiktivní pohledávky Zadání: Předpokládejme, ţe hlavní účetní paní Marie Novotná má syna Petra, se kterým se dohodla na tom, ţe vyuţijí nedostatečného vnitřního kontrolního systému společnosti a připraví společnost o výrobek společnosti (televizní přistroj). Pan Petr Novotný (syn) si objedná zboţí ze společnosti, toto zboţí mu bude dodáno a bude mu vystavena faktura. Tuto fakturu nezaplatí a dohodne se s paní Novotnou (matkou), ţe bude tato faktura v účetnictví společnosti stornována. V takovém případě zanikne pohledávka i výnos, ale zboţí bylo jiţ vydáno.

60

Pohledávky

V - služby

1.) 1000

1.) 1000 2.) 1000

2.) 1000

Účtové schéma 8: Storno fiktivní pohledávky (Zdroj: [1])

Postup pro odhalení V případě práce auditora lze fiktivní výnosy odhalit několika způsoby. Auditor můţe pouţít: speciální software (který testuje výnosové účty souvztaţně s penězi nebo pohledávkami), nebo inventarizaci. Pro ověření existence pohledávek lze vyuţít: konfirmace či úhradu (v takovém případě se pravděpodobně nebude jednat o fiktivní pohledávku).

61

5 Sarbanes-Oxley Act (SOX) 5.1 Podstata Oficiální název zákona přijatého 30. června 2002 v americkém senátu je: „An act to protect investors by improving the accuaracy and reliability of corporate disclosures made pusruant to the securities laws, and for the purposes”22, coţ bych volně přeloţil jako „Zákon pro zvýšení správnosti a věrohodnosti účetních výkazů za účelem ochrany investorů“. V běţném ţivotě se však více ujaly názvy „Sarbanes-Oxley Act23“ či zjednodušeně „SOX“. Tento zákon vznikl jako reakce na velké mnoţství (účetních) skandálů typu: Enron, Tyco International, Adelphia či Worldcom. Mezi hlavní cíle SOXu patří: snaha o navrácení důvěryhodnosti investorů; zvýšení přesnosti a transparentnosti účetních výkazů; zpřísnění systému vnitropodnikových kontrol; zavádění přísnějších postihů v případě hospodářské kriminality; snaha dosáhnout prevence v oblasti finančních machinací; atd. Zákon SOX je rozdělen do 11 sekcí. Strukturu zákona nám nejlépe pomůţe vysvětlit následující tabulka („Tabulka 22“). SARBANES-OXLEY ACT I.

Oddíl 101–109

II.

Oddíl 201–209

III

Oddíl 301–308

IV

Oddíl 401–409

V

Oddíl 501

VI

Oddíl 601–604

VII

Oddíl 701–705

Public Company Accounting Oversight Board (PCAOB) Rada pro dohled nad veřejně obchodovanými společnostmi Auditor Independence Nezávislost auditora Corporate Responsibility Zodpovědnost společnosti Enhanced Financial Disclosures Rozšířená povinnost zveřejňování údajů ve finančních výkazech Analyst Conflicts of Interest Konflikt zájmů finančních analytiků Commission Resources and Authority US SEC – prostředky a pravomoc Studies and Reports

22

Zdroj: http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/PLAW-107publ204/pdf/PLAW-107publ204.pdf V bílém domě byl předložen jako zákon 'Corporate and Auditing Accountability and Responsibility Act'. 23 Název vychází ze jmen jeho předkladatelů: senátorem Paulem Sarbanesem a členem sněmovny reprezentantů Michaelem G. Oxleyem. 62

Studie a zprávy VIII

Oddíl 801–807

IX

Oddíl 901–906

X

Oddíl 1001

XI

Oddíl 1101– 1107

Corporate and Criminal Fraud Accountability Odpovědnost za podvodné a trestné jednání White-Collar Crime Penalty Enhancements Postihování hospodářské kriminality Corporate Tax Return Přiznání k dani z příjmů Corporate Fraud and Accountability Odpovědnost za podvodné jednání Tabulka 22 (Zdroj:[23])

5.2 Dopad na kreativní účetnictví Pro účely této práce se nebudu snaţit o vysvětlení všech výše zmíněných oddílů, nýbrţ vyberu nejdůleţitější oddíly, jejichţ dopady povaţuji z hlediska kreativního účetnictví za nejdůleţitější. Před vznikem SOXu byl prostor pro kreativní účetnictví značný. Tento stav byl způsoben následujícími skutečnostmi: 

auditoři kontrolovali práci sami po sobě (docházelo tedy ke konfliktu zájmů);



docházelo k beztrestnému zničení dokladů (v případě podezření, ţe se účetní jednotka dopustila podvodného jednání, se snaţila tuto skutečnost zamaskovat zničením relevantních důkazů);



docházelo

ke

konfliktu

zájmů

mezi

jednotlivými

ratingovými

agenturami; 

nebylo moţné identifikovat jednoznačného viníka;



probíhalo zastrašování zaměstnanců, kteří upozorňovali na podivné transakce uvnitř účetní jednotky;



účtovaly se transakce bez řádných dokladů;



předkládaly se různé verze výkazů podle toho, kdo byl jejich uţivatelem (jiné výkazy pro investory a jiné pro daňové úřady); atd.

Všechny výše zmíněné situace se snaţil SOX postihnout tak, aby byly pokud moţno zcela eliminovány, nebo alespoň rizika jejich výskytu sníţeny na minimum.

63

PCAOB Jeden z nejdůleţitějších problémů, tj. dohled nad auditory (a auditorskými společnostmi), byl řešen vznikem výboru (nezávislá komise) pro dohled nad auditorskými společnostmi - PCAOB (z anglického „Public Company Accounting Oversight Board, dále jen PCAOB). Na základě činnosti PCAOB jako nezávislé komise vznikly auditorům nové povinnosti. Mezi nově vzniklé úkoly auditorů patřilo: zlepšování kvality auditorských sluţeb, povinnost registrovat se u PCAOB, poskytnout seznam auditovaných společností, poskytnout přehled odměn za poskytnuté sluţby, povinnost posoudit vnitřní kontrolní systém, anebo povinnost archivovat podklady pro auditorskou zprávu nejméně 7 let. Všechny tyto povinnosti pomohly k zuţování prostoru pro kreativní účetnictví. Předmětem činnosti samotné PCAOB je například: sledování dodrţování standardů; sledování dodrţování pravidel, vydaných komisí; dohlíţení nad dodrţováním zákona provádění výkladu o cenných papírech vztahující se k účetní a auditorské profesi; provádění kontrol a uskutečňování vyšetřování včetně ukládaní případných sankcí; atd. PCAOB je tvořena 5 členy, kteří jsou vybráni Komisí pro cenné papíry – SEC (z anglického „Security of Exchange Comission). Nezávislost auditora a zodpovědnost společnosti Další problém, tj. nezávislost auditora, řešil SOX dvěma způsoby. Jednak taxativně vyjmenoval sluţby, které auditor (auditorská společnost) nemůţe spolu s prováděním auditu dělat (mezi takové sluţby patří například: vedení účetnictví, návrh informačního systému, oceňovací sluţby, interní audit, atd.), čímţ se snaţil eliminovat kontrolu auditora po sobě samém. A také zavedl povinnost vytvořit tzv. výbor pro audit24. Tento výbor by měl ze zákona plnit následující úkoly: měl by nést plnou odpovědnost za jmenování auditorů, měl by nést odpovědnost za stanovení výše odměn pro auditory, měl by provádět dozor nad prací auditorů, měl by sbírat informace od zaměstnanců týkajících se moţných podvodů; měl by se seznámit se všemi problémy v účetnictví; atd.

24

Některé americké společnosti, jejichž akcie byly obchodovány na newyorské burze, měly výbor pro audit ještě před platností SOX, nutno však podotknout, že tento výbor působil spíše formálně a neplnil svojí funkce. 64

V reakci na skutečnost, ţe se do procesu kreativního účetnictví zapojovalo i nejvyšší podnikové vedení, začal tento zákon klást na podnikové vedení zvýšené poţadavky (nově vznikla odpovědnost vedení). Mezi hlavní poţadavky patřilo, ţe: generální – CEO25 a finanční ředitel – CFO ručí svými podpisy za správnost údajů předkládaných ve finančních zprávách (například ve čtvrtletní nebo výroční zprávě); musí informovat auditora o případném podezření ze zpronevěry majetku; musí prohlásit, ţe prověřili funkčnost a správnost vnitřních kontrolních mechanismů (toto prohlášení je součástí přílohy k výroční zprávě); atd. Rozšířená povinnost zveřejňování údajů ve fin ančních výkazech Tato část zákona se zabývá vztahy mezi firmou a manaţery – například zakazuje poskytování půjček manaţerům. Dále zde SOX důsledně poţaduje dodrţování všeobecně uznávaných účetních zásad a zobrazování mimobilančních poloţek v rozvaze (například viz kapitola 4.2.3 – SPE). Dále jsou zde kladeny nové poţadavky na auditory (povinnost prověřit efektivnost vnitřního kontrolního systému) a nové poţadavky na samotné manaţery (kteří jsou nově zodpovědní za vnitřní kontrolní systém účetní jednotky).

5.3 Přínosy Bezpochyby nejdůleţitějším přínosem SOXu bylo obnovení ztracené důvěry (především investorů). Uţivatelé finančních výkazů mohli po zavedení SOXu do praxe opět důvěřovat finančním výkazům (auditovaných) účetních jednotek. Díky tomu se investoři opětovně začali vracet k investování, a tak mohly společnosti opětovně získávat externí zdroje financování. Díky vysokým poţadavkům na IT spojeným se samotným zaváděním tohoto zákona došlo ke snížení rizika lidské chyby, dále ke zvýšení rychlosti zpracování účetních případů a v konečném důsledku i ke snížení nákladů spojeným se zaúčtováním účetních procesů. Pozitivní dopad měl zákon i na vnitřní procesy uvnitř účetních jednotek a na samotnou motivaci vrcholového vedení. Společnosti se více začaly soustředit

25

CEO je z anglického „Chief Executive Officer, CFO je z anglického „Chief Finance Officer 65

na svoje procesy a začalo docházet k eliminaci neefektivních a zbytečně nákladných činností. Další přínos byl i v oblasti auditu. Jednak došlo ke zvýšení auditorské nezávislosti a také začali auditoři získávat kvalitnější podpůrnou dokumentaci (v důsledku SOXu byly zvýšeny poţadavky na dokumentaci jako takovou).

5.4 Kritiky V prvé řadě vyvolalo zavedení samotného zákona do běţné praxe pro účetní jednotky ohromné transakční náklady spojené s implementací do informačních systémů. Informační systémy musely v důsledku přijetí zákona: zpracovávat větší mnoţství informací, třídit informace novým způsobem, poskytovat nové výstupy a následně informace vhodným způsobem archivovat. To vše znamenalo pro účetní jednotky buď pořídit si upgrade ke stávajícím softwarům, nebo si pořídit softwary zcela nové. Takto vzniklé náklady se nakonec mohly (a můţou) stát nepřekonatelnou bariérou pro menší a střední společnosti, které chtěli (chtějí) vyuţít americkou burzu pro přístup k externím zdrojům. Pro názornost přiloţím tabulky, které vychází z uskutečněné studie (provedené Georgem Stadtmannem a Markusem F. Wißmannem z července roku 2007) k hodnocení časové a finanční náročnosti implementace SOXu u 16 německých společností emitující svoje akcie v USA. Dle této studie byly vytvořeny tři nákladové úrovně (nízká, střední a vysoká). Níţe uvedená tabulka („Tabulka 23“ – Počet hodin vynaložených při prvotní implementaci) znázorňuje vynaloţené hodiny na prvotní splnění poţadavků SOX 404 (sloupec vynaloţené hodiny) a následné ještě potřebné hodiny (sloupec hodiny k vynaloţení). Z této tabulky vyplývá, ţe více jak polovina společností překročila nejniţší kategorii.

66

Počet hodin vynaložených při prvotní implementaci

název počet hodin Nízké do 25 000 Střední 25 000 - 50 000 Vysoké nad 50 000 CELKEM

Vynaložené Hodiny k hodiny vynaložení kolikrát v % kolikrát v % 8 50 7 43,8 4 25 4 25 4 25 5 31,2 16

100

16

100

Tabulka 23 (Zdroj:[20])

Z následující tabulky („Tabulka 24“ – Náklady při prvotní implementaci) můţeme vyčíst, ţe hodnota nákladů potřebných pro implementaci SOX 404 překračuje nejniţší úroveň téměř ze 44 % a hodnota nákladů se bude pravděpodobně v budoucnosti zvyšovat aţ na 50 %. Náklady při prvotní implementaci

název Nízké Střední Vysoké

mil. EUR do 2,5 2,5 - 5 nad 5 CELKEM

Vynaložené Náklady k náklady vynaložení kolikrát v % kolikrát v % 7 43,8 8 50 4 25 2 12,5 5 31,2 6 37,5 16

100

16

100

Tabulka 24 (Zdroj:[20])

Zvýšením funkcionality informačních systému došlo i ke zvýšení poţadavků, které jsou kladeny na auditory, coţ zpětně vyvolalo větší časovou náročnost (mnoţství hodin strávených na zakázce ze strany auditora) a tedy i konečnou cenu za provedený audit. Zároveň došlo přijetím zákona i ke zvýšení postihů samotných auditorů, coţ mělo za následek sníţení počtu udělených výroku bez výhrad (zvýšení počtu následujících výroků: výrok se zdůrazněním skutečnosti, výrok s výhradou, záporný výrok) či zvýšení počtu odmítnutých zakázek ze strany auditora (auditorské společnosti). Další nevýhodou, kterou zmíním, jsou tzv. oportunitní náklady. Tj. náklady, které účetní jednotka musela vynaloţit v souvislosti se zavedením nových systémů a nemohla je tedy vyuţít jinde (například ve výzkumu a vývoji, v oblasti marketingu, atd.).

67

6 Závěr Kreativní účetnictví můţe kaţdý z nás chápat různě, dle mého názoru překračuje kreativní účetnictví nejen hranice etiky, ale i hranice zákona. Základní rozdíl mezi chybou a podvodem je v úmyslu. U podvodu dochází k úmyslnému jednání, u chyby nikoliv. Z hlediska kreativního účetnictví je tedy podstatný podvod, jelikoţ při něm dochází k získání neoprávněné a protiprávní výhody. Pokud bychom porovnávali výsledky jedné malé společnosti z pohledu mezinárodních účetních standardů a České účetní legislativy, výsledky by se pravděpodobně zásadně nelišily. Důvodem by byla skutečnost, ţe současné rozdíly v obou systémech by u běţné účetní jednotky nehrály v celkovém počtu všech operací, které se uskuteční během účetního období, významnou roli. Avšak pokud bychom se pokusili účelově vyuţít určité operace (například kdyby účetní jednotka vyuţívala jednotky zvláštního určení - SPE, přeceňovala aktiva podle svých představ, či zkreslovala výnosy, atd.), rozdíl by mohl být významný. Tento fakt je způsoben tím, ţe je česká legislativa orientována značně daňově. Proto se zdejší účetní jednotky mohou spíše soustředit na zmenšení výsledku hospodaření, coţ můţe být i důsledek nedostatečně rozvinutého kapitálového trhu. Naproti tomu na vyspělých trzích se spíše setkáme s účetními postupy, jejichţ hlavním cílem bude vyuţití praktik, které vedou ke zvýšení hospodářského výsledku. Rozdíl mezi ČÚL a IFRS je také v tom, ţe IFRS neposkytují primárně návod pro účtování, nýbrţ poskytují návod pro vyhotovování a zveřejňovaní účetních výkazů, díky němuţ si mohou externí uţivatelé udělat názor na současný a budoucí vývoj účetní jednotky. Při zpracování této diplomové práce jsem nalezl rozdíly mezi oběma účetními systémy. Jak jsem jiţ výše zmínil, je tento stav způsoben odlišnými prioritami (cíly) účetních systémů. Obecně lze konstatovat, ţe IFRS nabízí oproti české legislativě více variantních řešení, a tedy zdánlivě více prostoru pro kreativní účetnictví. Na základě přepokládaného vývoje se bude moţnost volby (existence alternativních řešení) u IFRS neustále redukovat. Podle mého názoru je systém IFRS (i přes existenci variantních řešení) z hlediska eliminace kreativního účetnictví vhodnější, jelikoţ se primárně snaţí zachytit skutečnou realitu transakce a nikoliv jen právní formu (coţ jsem dokázal například při 68

účelové změně obchodní společnosti, nebo při vyuţití kreativního účetnictví v oblasti výnosů). Přechod českých účetních jednotek na IFRS bude tedy, podle mého názoru, znamenat:

zvýšení

důvěryhodnosti;

dosaţení

srovnatelnosti

výsledků v rámci

konkurence (coţ bude mít pozitivní dopad na postavení českých firem v rámci globalizovaného kapitálového trhu) a sníţení prostoru pro kreativní účetnictví. Existence SOXu sama o sobě nedává externím uţivatelům jistotu, ţe je obraz účetní jednotky věrný a poctivý. I kdyţ přinesla existence tohoto zákona mnoho pozitivního, vyskytly se případy, kdy i tento předpis selhal. Tento fakt je způsoben tím, ţe jsou účetní jednotky vţdy oproti stávající legislativě napřed a vţdy si najdou nové moţnosti, jak obcházet stávající předpisy. I z tohoto důvodu povaţuji prostor pro kreativní účetnictví nadále jako značný a na základě obecných předpokladů lze konstatovat, ţe bude kreativní účetnictví i v budoucnu hrát důleţitou roli v oblasti zkreslování účetních výkazů. .

69

7 Použitá literatura Knižní monografie a podklady k přednáškám [1]

Přednášky Ing. Jiřího Peláka Ph. D, k předmětu 1FU450 – Vybrané problémy účetnictví a auditingu.

[2]

KRUPOVÁ Lenka, Kreativní účetnictví: zneuţívání účetnictví – moţnosti a meze, 1. vydání, Praha: Komora auditorů České republiky, 2001, 64 stran.

[3]

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS – International Financial Reporting Standards ®, as issued at 1 January 2010, 30 Cannon Street, London, United Kingdom, ISBN 978-1-907026-60-7, Zejména: IFRS 3 – Business Combinations, IAS 2 – Inventories, IAS 11 – Construction Contracts, IAS 16 – Property, Plant and Equipment, IAS 18 – Revenue, IAS 23 – Borrowing Costs, IAS 27 Consolidated and Separete Financial Statements, IAS 28 – Investmensts in Associates, IAS 31 – Interests in Joint Ventures, IAS 36 – Impairment of assets, IAS 38 – Intangible Assets.

[4]

KOVANICOVÁ Dana, Finanční účetnictví: světový koncept IFRS/IAS, 5. aktualizované vydání, Praha: BOVA POLYGON, 2005, 526 stran, ISBN 807273-129-7.

[5]

Přednášky ing. Vladimíra Zelenky Ph. D, k předmětu 1FU571 – Konsolidované účetní závěrka.

[6]

VOMÁČKOVÁ Hana, Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí (vyšší účetnictví), 4. aktualizované vydání, Praha: BOVA POLYGON, 2009, 552 stran, ISBN 978-80-7273-157-2.

[7]

Studijní materiál vedlejší specializace Poradce – auditor, Zákon Sarbanes Oxley podle diplomové práce Ing. Evy Roubalové, VŠE 2006 a seminární práce Jana Hurdy, VŠE 2008, upravil Jiří Dvořáček.

[8]

Michael Jameson, A Practical Guide to Creative Accounting, Kogan Page Ltd., rok 1987, ISBN 1850913013.

70

[9]

Ian Griffiths, Creative accounting: New Creative Accounting: How to make your profits what you want them to be, Trans-Atlantic Pubns, rok 1995, ISBN 9780333628652.

[10]

Kamal H. M. Naser, Creative Financial Accounting: Its Nature and Use, Prentice Hall, rok 1993, 250 stran, ISBN 978-0546895285.

Zákony a jiná legislativa [11]

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů.

[12]

Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví).

[13]

České účetní standardy pro účetní jednotky (které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.).

[14]

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev.

[15]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů.

Internetové zdroje [16]

ISA 240, Komora auditorů České republiky, http://www.kacr.cz [online], 2010 [cit. 2011-04-07], Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/Data/files/Metodika/Auditing/Handbook%202010/17_ISA% 20240.pdf.

[17]

PWC, http://www.pwc.com [online], 2009 [cit. 2010-12-27], Hospodářská kriminalita v období hospodářské krize, Dostupné z WWW: http://www.pwc.com/cs_CZ/cz/hospodarska-kriminalita/celosvetovy-pruzkumhosodarske-kriminality-2009-cz.pdf.

[18]

PWC, http://www.pwc.com [online], 2004 [cit. 2010-12-27], IFRS and Czech GAAP Similatities and Diferences, Dostupné z WWW: http://www.pwc.com/en_CZ/cz/ucetnictvi/ifrs-publikace/ifrs-and-cz-gaapsimilarities-differences.pdf.

71

[19]

Rick Antle, The Saxe Lectures in Accounting, The Crisis in Financial Reporting, 2002, Dostupné z WWW: http://newman.baruch.cuny.edu/digital/saxe/saxe_2002/antle_2002.htm

[20]

Georg Stadtmann a Markus F. Wißmann, SOX Around the World – Konsequezen für Risokomanagement und – berichterstattung deutscher Emittenten, Otto–von–Guericke-Universität Magdeburg, Lehrstuhl Interantionale Wirtschaft, 2007, strany 20-21, Dostupné z WWW: http://www.uni-magdeburg.de/vwl4/deutsch/publikationen/stadtmann/SOX Studie_1_1_2007.pdf

[21]

Sarbanes Oxley Act, www. Findlaw.com, 2002, Dostupné z WWW: http://www.news.findlaw.com/cnn/docs/gwbush/sarbanesoxley072302.pdf

[22]

Středoevropské centrum pro finance a management, Sarbanes Oxley (SOX), Dostupné z WWW: http://www.finance-management.cz/080vypisPojmu.php?X=SarbanesOxley+SOX&IdPojPass=42

[23]

Ing. Mgr. Jana Markovičová, Komora účetních, www.komora-ucetnich.cz, Bulletin 03 /2005, strana 5, Dostupné z WWW: http://www.komora-ucetnich.cz/files/useruploads/bulletin komory/bull_05_3_web.pdf,

[24]

Pronájem aktiv pomocí SPE, Dostupné z WWW: http://newman.baruch.cuny.edu/digital/saxe/saxe_2002/antle_2002.htm

[25]

Sekuritizace aktiv pomocí SPE, Dostupné z WWW: http://rpmedia.ask.com/ts?u=/wikipedia/commons/thumb/0/08/Borrowing_Unde r_a_Securitization_Structure.gif/300pxBorrowing_Under_a_Securitization_Structure.gif

72

8 Seznam grafů, tabulek, účetních schémat Seznam grafů a obrázků GRAF 1: CO VEDE KE SPÁCHÁNÍ PODVODU (ZDROJ:[17]) ......................................................... 8 GRAF 2: POHNUTKY KE SPÁCHÁNÍ PODVODU (ZDROJ: [17]) .................................................... 8 OBRÁZEK 1: FÚZE SLOUČENÍM – A ZANIKÁ, B POKRAČUJE (ZDROJ: VLASTNÍ)........................ 36 OBRÁZEK 2: FÚZE SLOUČENÍM – A POKRAČUJE, B ZANIKÁ (ZDROJ: VLASTNÍ)........................ 39 OBRÁZEK 3: PRONÁJEM AKTIV POMOCÍ SPE (ZDROJ:[24]) ..................................................... 47 OBRÁZEK 4: SEKURITIZACE AKTIV POMOCÍ SPE (ZDROJ: [25]) ................................................ 49

Seznam tabulek TABULKA 1: ROZVAHY PŘED NÁKUPEM DM........................................................................... 18 TABULKA 2: ROZVAHY PO NÁKUPU DM ................................................................................. 18 TABULKA 3: VYBRANÉ UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY ......................................................... 19 TABULKA 4: ZMĚNA V HODNOTĚ AKTIVA (ZDROJ: VLASTNÍ) .................................................. 24 TABULKA 5: ZMĚNA V HODNOTĚ AKTIVA - ŘEŠENÍ (ZDROJ: VLASTNÍ) .................................... 24 TABULKA 6: STAV K DATU AKVIZICE (ZDROJ: VLASTNÍ) .......................................................... 27 TABULKA 7: ROZVAHY K 31.12.2009, 31.12.2010 (ZDROJ: VLASTNÍ) ....................................... 27 TABULKA 8: ZPĚTNĚ ZÍSKATELNÁ ČÁSTKA (ZDROJ: VLASTNÍ).................................................. 27 TABULKA 9: PRODEJ ZBOŽÍ (ZDROJ: VLASTNÍ) ........................................................................ 29 TABULKA 10: PŘIKONSOLIDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI ANTIBOL (ZDROJ: VLASTNÍ) ....................... 31 TABULKA 11: PRODEJ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO AKTIVA 2009 (ZDROJ: VLASTNÍ) .......... 31 TABULKA 12: PRODEJ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO AKTIVA 2010 (ZDROJ: VLASTNÍ) .......... 32 TABULKA 13: VÝPLATA DIVIDEND (ZDROJ: VLASTNÍ) .............................................................. 32 TABULKA 14: PŘIKONSOLIDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI DROGISTA 2009 (ZDROJ: VLASTNÍ) ............ 33 TABULKA 15: PŘIKONSOLIDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI DROGISTA 2010 (ZDROJ: VLASTNÍ) ............ 34 TABULKA 16: ROZVAHY K 31.12.2009 (ZDROJ: VLASTNÍ) ........................................................ 35 TABULKA 17: FÚZE (A) - ROZVAHY SPOLEČNOSTÍ A & B (ZDROJ: VLASTNÍ) ............................. 39 TABULKA 18: FÚZE (B) ROZVAHY SPOLEČNOSTÍ A & B (ZDROJ: VLASTNÍ) ............................... 41

73

TABULKA 19: SROVNÁNÍ SPE PODLE ČR A IFRS (ZDROJ: VLASTNÍ) .......................................... 46 TABULKA 20: METODA A - VÝNOS OVLIVNĚNÝ SLEVOVÝM KUPÓNEM (ZDROJ: VLASTNÍ) ...... 56 TABULKA 21: METODA B - VÝNOS OVLIVNĚNÝ SLEVOVÝM KUPÓNEM (ZDROJ: VLASTNÍ) ...... 57 TABULKA 22: SARBANES-OXLEY ACT (ZDROJ:[23]) ................................................................. 63 TABULKA 23: POČET HODIN PŘI PRVOTNÍ IMPLEMENTACI (ZDROJ:[20]) ................................ 67 TABULKA 24: NÁKLADY PŘI PRVOTNÍ IMPLEMENTACI (ZDROJ:[20]) ....................................... 67

Seznam účetních schémat ÚČTOVÉ SCHÉMA 1: KOMISNÍ PRODEJ (ZDROJ: [1]) ............................................................... 51 ÚČTOVÉ SCHÉMA 2: ŘEŠENÍ METODOU PROPORCIONÁLNÍHO VÝKONU (ZDROJ: VLASTNÍ) ... 55 ÚČTOVÉ SCHÉMA 3: ŘEŠENÍ METODOU KOMPLETNÍHO VÝKONU (ZDROJ: VLASTNÍ).............. 55 ÚČTOVÉ SCHÉMA 4: METODA A - VÝNOS OVLIVNĚNÝ SLEVOVÝM KUPÓNEM (ZDROJ: [1]) .... 56 ÚČTOVÉ SCHÉMA 5: METODA B - VÝNOS OVLIVNĚNÝ SLEVOVÝM KUPÓNEM (ZDROJ: [1]) .... 57 ÚČTOVÉ SCHÉMA 6: ZÁPOČET FIKTIVNÍ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKU (ZDROJ: [1]) ..................... 59 ÚČTOVÉ SCHÉMA 7: ODPIS FIKTIVNÍ POHLEDÁVKY (ZDROJ: [1]) ............................................ 60 ÚČTOVÉ SCHÉMA 8: STORNO FIKTIVNÍ POHLEDÁVKY (ZDROJ: [1]) ......................................... 61

74

Kreativní účetnictví

Recommend Documents