JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Studijní obor Divadelní manažerství
Kreativní inkubátory Diplomová práce
Autor práce: BcA. Michaela Šebestová Vedoucí práce: MgA. Zdeňka Kujová Oponent práce: doc. MgA. Blanka Chládková
Brno 2016
Bibliografický záznam ŠEBESTOVÁ, Michaela. Kreativní inkubátory [Creative incubators]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2016 s. 113 Vedoucí diplomové práce MgA. Zdeňka Kujová.
Anotace Diplomová práce Kreativní inkubátory pojednává o fenoménu inkubace v oblasti kreativních průmyslů, analyzuje jeho podstatu a odlišnost od klasických podnikatelských inkubátorů. Součástí práce je mapování kreativních inkubátorů v regionech Visegrádské čtyřky a Skandinávsko-baltské oblasti. Podrobněji rozpracovány jsou tři případové studie z kreativních inkubátorů v Estonsku, Finsku a Švédsku, které mohou sloužit jako inspirace dobré praxe a odlišných přístupů ke kreativní inkubaci.
Annotation Diploma thesis Creative incubators deals with the phenomenon of the business incubation in the field of creative industries, analyzes its principles and differences from typical business incubators. Thesis includes mapping of creative incubators in the Visegrad and Nordic-Baltic region and brings three case studies of creative incubators in Estonia, Finland and Sweden as the best practices and demonstration of different approaches to the creative incubation.
Klíčová slova Kreativní inkubátor, inkubátor, kreativní průmysly, kulturní průmysly, V4, Seversko-baltský region
Keywords Creative incubator, incubator, creative industries, cultural industries, V4 region, Nordic-Baltic region
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 27. května 2016
BcA. Michaela Šebestová
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce Zdeňce Kujové za trpělivost a velkou inspiraci v tématu kreativních průmyslů a Blance Chládkové za veškerou podporu a osobní nasazení, které mi věnovala v průběhu celého studia. Poděkování také patří rodičům, kolegům a kamarádům, kteří mi drželi palce. Zvláštní poděkování věnuji sestře Zuzce za podporu a pomoc v nejtěžších chvílích.
4
Obsah 1
PŘEDMLUVA ............................................................................................................................................. 6
2
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7
3
DEFINICE PROBLÉMU A CÍLE PRÁCE .............................................................................................. 8
4
METODIKA A POSTUP PRÁCE ............................................................................................................. 9
5
TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................................................. 10 5.1 PODNIKÁNÍ .............................................................................................................................................. 10 5.2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................... 11 5.3 PODPORA PODNIKÁNÍ .............................................................................................................................. 13 5.4 NÁSTROJE PODPORY PODNIKÁNÍ.............................................................................................................. 15 5.4.1 Podnikatelský inkubátor ................................................................................................................ 15 5.4.2 Akcelerátor .................................................................................................................................... 30 5.4.3 Rozdíl mezi inkubátorem a akcelerátorem .................................................................................... 32 5.5 PODPORA KREATIVNÍHO PODNIKÁNÍ ........................................................................................................ 35 5.5.1 Co je to kreativita? ........................................................................................................................ 35 5.5.2 Historický vývoj konceptu kreativních průmyslů ........................................................................... 35 5.5.3 Kreativní průmysly a jejich ideové pojetí ...................................................................................... 36 5.5.4 Klasifikace pro Českou republiku ................................................................................................. 39 5.5.5 Přínosy kreativní ekonomiky ......................................................................................................... 41 5.5.6 Podpora kreativních průmyslů ...................................................................................................... 43 5.5.7 Kreativní inkubátor ....................................................................................................................... 45
6
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 48 6.1 KREATIVNÍ INKUBÁTORY V ZEMÍCH VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY ................................................................... 48 6.1.1 Visegrádská čtyřka ........................................................................................................................ 48 6.1.2 Kreativní průmysly v zemích V4 .................................................................................................... 49 6.1.3 Studie V4 - Creative incubators .................................................................................................... 51 6.1.4 Druhy kreativních inkubátorů ....................................................................................................... 51 6.1.5 Aktualizace studie V4 – Creative Incubators ................................................................................ 54 6.1.6 Shrnutí mapování kreativních inkubátorů v zemích V4 ................................................................. 61 6.1.7 Srovnání modelů inkubace ............................................................................................................ 63 6.2 NÁVRH TYPOLOGIE KREATIVNÍCH INKUBÁTORŮ ..................................................................................... 65 6.2.1 Typy kreativních inkubátorů .......................................................................................................... 66 6.2.2 Organizace podobné kreativním inkubátorům .............................................................................. 67 6.3 SKANDINÁVSKO-BALTSKÝ REGION .......................................................................................................... 69 6.3.1 Kreativní průmysly v zemích Skandinávsko-baltského regionu ..................................................... 71 6.3.2 Porovnání regionu V4 a NB .......................................................................................................... 72 6.3.3 Kvantitativní mapování ve Skandinávsko-baltském regionu ......................................................... 73 6.3.4 Shrnutí mapování kreativních inkubátorů ve Skandinávsko-baltském regionu ............................. 78 6.4 ZÁVĚR KVANTITATIVNÍHO MAPOVÁNÍ ..................................................................................................... 81 6.5 KVALITATIVNÍ VÝZKUM .......................................................................................................................... 83 6.5.1 Estonsko: Tallinn Creative Incubator (Loomeinkubaator) ........................................................... 83 6.5.2 Švédsko: Transit Kulturinkubator Stockholm ................................................................................ 87 6.5.3 Finsko: Aalto Design Factory (Helsinky) ...................................................................................... 90 6.5.4 Závěr kvalitativního mapování ...................................................................................................... 92
7
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 95
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .............................................................................................................. 100 SEZNAM ILUSTRACÍ .................................................................................................................................... 110 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................................................... 111 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK ................................................................................................................. 111 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................................... 112
5
1 Předmluva Kreativní průmysly jsou hojně zmiňovaným pojmem dnešní doby. Hovoří se o nich jako o hybné síle naší ekonomiky, která přináší originální řešení a inovace, přispívá k vytváření nových a kvalitních míst, zájmu investorů, utváří atmosféru míst, kde žijeme. K této problematice jsem se dostala během mapování kreativních průmyslů v Brně, kdy jsem pracovala jako člen výzkumného týmu na situační analýze města a mapování kreativních subjektů. Inspirací byla také moje pracovní zkušenost z prostředí inkubátorů a akceleračních programů, které pomáhají společensky prospěšným projektům na cestě k udržitelnosti a odpovědnému podnikání. Součástí plánované výstavby Kreativního centra v budově bývalé káznice v Brně je také kreativní inkubátor. Jeho zaměření a způsob fungování zatím není jasný. V České republice začaly vznikat první kreativní inkubátory až v posledních letech a zatím s procesem podpory kreativního podnikání na národní i regionální úrovni nemáme mnoho zkušeností. Ve své práci jsem se rozhodla zabývat dostupnými znalostmi o kreativních inkubátorech u nás, v regionu V4, i v zahraničí. Velkou inspirací byla možnost vycestovat do skandinávských a pobaltských zemí, kde jsem měla příležitost zkoumat, jak fungují etablované inkubátory, které pomohly stovkám podnikatelů v kreativních průmyslech. Doufám, že výsledky mého pozorování pomohou přenést příklady zahraniční praxe do našeho prostředí a objasní způsob, jak může a měla by kreativní inkubace fungovat.
6
2 Úvod Kreativní inkubátory představují relativně nový fenomén podpory kreativních průmyslů, kdy se v časově omezeném období intenzivně pomáhá inkubovaným projektům s tvorbou podnikatelského plánu vstupem na trh a expanzí na další trhy. Cílem této diplomové práce je shrnout podstatu podnikatelské inkubace a odlišnosti kreativního inkubátoru. Teoretická část se zabývá podnikáním a způsobům podpory podnikání. Zvláštní pozornost je věnována inkubátorům a částečně i akcelerátorům, které jsou často s inkubátory chybně zaměňovány. Dále práce shrnuje vývoj konceptu kreativních průmyslů a specifika kreativního podnikání, ze kterých kreativní inkubátory vychází. V praktické části jsou mapovány kreativní inkubátory a jim podobné organizace ve dvou geografických oblastech – v zemích tzv. Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko) a Skandinávsko-baltského regionu (Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Lotyško, Litva). Na základě výsledků mapování je sestavena typologie kreativních inkubátorů a organizací, které podporují kulturní a kreativní projekty jinou formou. Výstupem z praktické části je kvalitativní výzkum ve třech evropských kreativních inkubátorech – Creative Incubator Tallinn, Transit Stockholm a Aalto Design Factory v Helsinkách. Případové studie přináší pohled na fungování tří odlišných kreativních inkubátorů a vyhodnocují jejich silné a slabé stránky. Na základě teoretického výzkumu inkubace kreativních projektů i hlubšího poznání fungování zahraničních organizací shrnuje autorka obecná doporučení, která je dobré uvažovat při tvorbě kreativního inkubátoru.
7
3 Definice problému a cíle práce Řada domácích i zahraničních studií poukazuje na přínos kreativních průmyslů pro celkové hospodářství. Kreativní průmysly jsou vyváženým ekosystémem, kde lidská kreativita a inovace vytvářejí ekonomický či sociální potenciál, a jsou motorem pro dynamický růst. Představují odvětví, které generuje stabilní pracovní pozice, přispívají k prosperitě dalších odvětví (cestovní ruch, digitální ekonomika apod.) a hrají podstatnou roli v utváření kvality života nebo místní identity. Kreativní průmysly sebou přináší řadu specifických otázek. Existují zde velmi tradiční a vznikají nové dosud neznámé profese, které společně hledají cestu, jak v současném prostředí dosáhnout udržitelnosti. Kreativní inkubátor by mohl být místem, které významně zvýší šanci začínajících podnikatelů se na trhu udržet a najít správný business model. Vytvořit takový prostor je v České republice velkou výzvou, kterou zatím můžeme částečně reflektovat na příkladu DEPO2015 v Plzni, prvním českém kreativním inkubátoru. V Brně se projekt Kreativního centra teprve připravuje a kreativní inkubátor by měl být jeho součástí. Předkládaná práce by tedy mohla sloužit jako základní opora pro města, univerzity nebo soukromé subjekty, které řeší založení kreativního inkubátoru. Cílem práce je tedy zkoumat fungování podnikatelských inkubátorů jako nástrojů pro podporu podnikání obecně a definovat, čím se podnikatelský inkubátor liší od kreativního inkubátoru. Autorka práce se zaměří na mapování úspěšných kreativních inkubátorů v Evropě ve dvou oblastech – zemích tzv. Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko) a zemích skandinávsko-baltského regionu (Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva). Dílčím cílem je navrhnout vlastní typologii kreativních inkubátorů a pomocí kvalitativního a kvantitativního mapování zformulovat, jakými cestami se formování kreativního inkubátoru může ubírat.
8
4 Metodika a postup práce Předkládaná práce se dělí na tři části. První z nich je teoretická a autorka v ní shrnuje informace o průběhu a principu podnikatelské inkubace, které slouží k lepšímu pochopení podstaty kreativních inkubátorů. Součástí teoretické části je také základní vhled do kreativních průmyslů a komparace dostupných zdrojů o definici kreativního inkubátoru jako nástroje pro podporu podnikání v kreativních odvětvích. V druhé empirické části jsou podrobeny zkoumání subjekty z regionu V4 a NB (NordicBaltic). Hlavním zdrojem je studie Creative Incubators – Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe z roku 2013, která je pro účel práce dále aktualizována o nově vzniklé subjekty a je uplatňována metoda analýzy a komparace. Pro Skandinávii a Pobaltí podobné mapování zatím nebylo zpracováno, proto probíhalo především metodou tzv. snowball sampling1. Hlavním výchozím zdrojem byly webové stránky jako www.creativeincubators. nebo teh.net, které byly následně doplněny o organizace zmíněné v jiných studiích. V rámci kvalitativního mapování navštívila autorka práce osobně vybrané kreativní inkubátory ve Švédsku, Finsku a Estonsku, kde prováděla výzkum formou řízených rozhovorů, analýzou dostupných materiálů a závěrečných zpráv.
1
Snowball sampling neboli metoda sněhové koule je způsob získávání subjektů na základě referenčního nebo řetězového výběru. Tato metoda se uplatňuje v případě těžko přístupných skupin vzorků, pro které neexistují seznamy.
9
5 Teoretická část Teoretická část práce se zabývá pojmem podnikání, podnikatelským prostředím a nástroji podpory podnikání. Definuje dva základní nástroje – inkubátor a akcelerátor a rozdíl mezi nimi. V další časti, jsou popsány kreativní průmysly – od vysvětlení pojmu kreativita, přes historický vývoj konceptu KKP a jednotlivých odvětví. Poslední část je věnována kreativním inkubátorům.
5.1 Podnikání Podnikání je základem rozvoje lidské kultury a zdrojem pokroku. Přestože bylo v určité formě vždy součástí naší civilizace, dlouhou dobu nebylo předmětem společenského zájmu nebo studia. V 18. století definoval ekonom Richard Cantillon formující se profesi podnikatele, kterou nazval entrepreneur. Toto slovo vychází z francouzského entre (mezi, uprostřed) a představuje tak společenskou roli, ve které podnikatel na sebe přebírá riziko za realizaci velkého projektu, produktu nebo služby, kterou realizuje komerčně (Srpová, Řehoř et al., 2010, s. 18). Definici podnikání lze pojmout různě. Z hlediska ekonomických přístupů je podnikatel vnímán jako inovátor, který dává přidanou hodnotu výrobním faktorům skrze inovace a technologické postupy. Psychologie chápe podnikání jako činnosti motivovanou touhou vyzkoušet něco nového nebo něčeho dosáhnout. Sociologie vnímá podnikání jako hledání cest k lepšímu využívání zdrojů, generování pracovních míst a příležitostí vytvářet blahobyt pro všechny zainteresované. Do podnikání se také promítá role inovátorů ve společnosti. Podle GEM2 je podnikání výstupem interakce, kde na jedné straně stojí vnímání podnikatelské příležitosti jedincem a na straně druhé jeho kapacita (motivace, dovednosti). Na tento vztah zřetelně působí podnikatelské prostředí, ve kterém se jedinec nachází. (Singer, Amorós et Mosca, 2015) V české
legislativě
najdeme
ukotvení
podnikání
v Novém
občanském
zákoníku
(Zákon č. 89/2012 Sb.), kdy podnikatel je chápán jako někdo, kdo samostatně vykonává na
2
GEM je zkratka pro Global Entrepreneurship Monitor, což je nezisková akademická organizace. Představuje
jednu z největších výzkumných asociací monitorující globální aktivity v podnikání.
10
vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podle GEM je Česká republika zemí s poměrně vysokou podnikatelskou činností, která roste především u mladších generací. Výsledky ukazují, že i přes ekonomické krize zůstává úroveň podnikatelské činnosti poměrně stabilní. Zapojení žen v podnikání je přesto stále nízké. Výsledky studie také ukazují, že Česká republika má značné mezery v oblasti podpory podnikání, které začínají už ve vzdělávacím systému, který je rigidní a nepodporuje podnikatelské příležitosti. Pozitivní trend představuje podnikání mladých lidí, především v oblasti IT a nových médií. Velmi tomu napomáhají nástroje a aktivity jako jsou startupové akcelerátory3 nebo coworkingová centra4. Díky novým programům Ministerstva průmyslu a obchodu se také zvedá povědomí o společensky prospěšném podnikání.
5.2 Podnikatelské prostředí Pro podnikání je klíčové podnikatelské prostředí. Sem se řadí faktory, které ovlivňují motivaci s podnikáním začít, a celkové ekonomické a společenské klima. Stát se na něm přímo podílí legislativou a hospodářskou politikou. Různé faktory se mohou objevovat na mikro i makro úrovni, v určité lokalitě nebo oboru podnikání. Podnikatelské prostředí definuje asociace GEM, která vytvořila názorný model, s nímž pracuje v každoročních zprávách. Definuje zde významné prvky sociální, kulturní a ekonomické oblasti, které podnikatelské prostředí formují.
3
Více o akcelerátorech v kapitole 5.4.2.
4
Coworkingová centra jsou sdílené pracovní prostory, které klientům nabízejí potřebné kancelářské vybavení,
administrativní zázemí a společenský a pracovní prostor, v němž se mohou setkat s lidmi z různých oborů. Coworking podporuje vzájemnou spolupráci, vzdělávací aktivity a samostatnou efektivní práci v rámci komunity lidí, kteří mají obdobná přání a potřeby.
11
Výsledek (socioekonomický růst)
Politický, sociální, kulturní, ekonomický kontext
Výstupy (nová přidaná hodnota, nové pracovní místo)
Podnikatelská aktivita Národní podmínky
- Podle fáze životního cyklu organizace
Podmínky pro podnikání Společenská hodnota podnikání
Základní potřeby Další podporující prvky Inovace a podnikání
(vznikající, nová, stabilní, přerušená) - Podle druhu činností
Individuální atributy
(vysoký růst, inovace, internacionalizace)
(motivace, demografie, psychologické aspekty)
- Podnikatelský sektor
Obrázek č. 1: Model podnikatelského prostředí (GEM, 2014)
Jak je zřejmé z obrázku, podnikatelská aktivita je závislá na prostředí, ve kterém vzniká, ale zároveň jej pomáhá utvářet. Charakter podnikatelského prostředí modeluje základní potřeby, kam řadíme například infrastrukturu, makroekonomickou stabilitu, zdravotnictví nebo školství. Mezi další podporující prvky patří vysoké školství a možnosti dalšího vzdělávání, rozvoj trhu práce, velikost trhu nebo technologie. V neposlední řadě sem patří oblast inovací a podnikání, kam spadá financování podnikání, vládní a mezinárodní programy na podporu podnikání, výchova k podnikání nebo transfer znalostí z jiných oblastí (nejčastěji výzkum a vývoj). Z tohoto prostředí se rodí podnikatelská aktivita, kterou jedinec vyhodnocuje jako určitou příležitost vstoupit na trh. Tato aktivita má nejen konkrétní výstupy, ale přispívá také k ekonomickému rozvoji a proměně podmínek. Tento model je jedním z možných úhlů pohledu, kterým se můžeme na podnikání a podnikatelské prostředí dívat. I kreativní podnikání vstupuje do stejného tržního prostředí a je důležité si proto uvědomit, jak je toto prostředí formováno. Srovnání podnikatelského
12
prostředí v mezinárodním měřítku se věnuje projekt Doing Business5, který od roku 2002 shromažďuje data ze 189 zemí a porovnává, jaké náklady nebo bariéry s sebou nese vstup na trh, vyřízení stavebního povolení a dalších 11 indikátorů týkajících se podnikání. Podle údajů z roku 2014 je Česká republika na 75. místě ze 189 srovnávaných ekonomik, nicméně se neustále propadá. Nejhůře si vede v procesu zahájení podnikání, kde kvůli administrativní zátěži spojené se založením firmy6 obsadila 146. místo (Doing online, 2016).
5.3 Podpora podnikání Úkolem podpory podnikání je zvýšit podnikatelskou aktivitu a vytvářet prostředí pro vznik nových podnikatelských aktivit. Podporu podnikání představují konkrétní nástroje, které pomáhají jednotlivcům nebo firmám realizovat jejich nápady, umožnit jim vstoupit na trh s potřebnými znalostmi a odstranit některé slabé stránky, které souvisí s jejich charakterem (ať se jedná o oblast společensky prospěšného podnikání, kulturních a kreativních průmyslů, nebo obecně malých podniků). Podpora podnikání je v posledních letech diskutovaným pojmem. Na jedné straně argumenty hovořící pro cílenou podporu: motivace podnikatelů, usnadnění přístupu k informacím, zvýšení stability podnikání a vznik pozitivních externalit7. Mezi vědci se ale objevují také názory, že podpora podnikání vytváří umělou konkurenční výhodu a prostor pro větší byrokracii. V konečném důsledku může také dojít od odklonu od původního nápadu za účelem využití příležitosti, například získání dotace. V kultuře je tato situace bohužel častou praxí, kdy se vytváří tzv. projekt pro projekt. Následující model znázorňuje, do jakých oblastí podpora podnikání směřuje: motivace, příležitost a znalosti. V jeho středu najdeme cíle podpory podnikání, kterými jsou: rozvoj podnikatelské kultury, zvýšení zájmu o podnikání,
5
www.doingbusiness.org
6
V České republice trvá tento proces až tři týdny. Oproti tomu na Novém Zélandu lze podnikání zahájit
s pomocí internetu za 10 minut. 7
Externalita je vnější účinek ekonomického rozhodnutí, který si jeho původce nemůže nárokovat ani přivlastnit.
V tomto případě se jedná o nové inovativní postupy nebo pozitivní vliv vědecko-technologických parků na lokalitu.
13
rozvoj vhodných nástrojů na podporu podnikání, podněcování nové podnikatelské aktivity, reálné zvýšení počtu firem, podnikatelů nebo nových pracovních míst, zvyšování dynamiky vstupu na trh a zjednodušení tohoto procesu.
MOTIVACE
Snižování bariér vstupu na trh a eliminace administrativních překážek
PŘÍLEŽITOSTI
Cíle Podnikatelské vzdělání ve školách
- Rozvíjet podnikatelské klima a kulturu - Povzbuzovat zájem o podnikání - Rozvíjet nástroje na podporu podnikání
- Propagace podnikání a podnikatelské kultury - Zvyšování tolerance k podnikatelskému riziku a neúspěchu
- Financování začínajících podnikatelských aktivit - Finanční nástroje pro podporu podnikání
- Zvyšovat míru nově vzniklých podnikatelských aktivit, počet podnikatelů nebo firem - Podporovat podnikání - Zvyšovat počet nově vzniklých pracovních míst - Zvyšovat míru dynamiky vstupu na trh
Podpora začínajících podnikatelů (podnikatelské inkubátory, mentoring, poradenství)
- Zvyšování podnikatelské aktivity u určitých skupin (ženy, mladí lidé) - Zaměření se na technologie
ZNALOSTI Obrázek č. 2: Model podpory podnikání podle Lundströma a Stevensona (Procházková, 2011)
Podpora podnikání se odehrává na několika úrovních. Největší moc má obecně stát, který utváří hospodářské a hlavně legislativní prostředí. Prostřednictvím svých ministerstev (nejzásadnější roli má Ministerstvo průmyslu a obchodu) nebo státních agentur (CzechTrade, 14
CzechInvest) může realizovat řadu podpůrných programů. Podnikatelské prostředí může kultivovat také městská nebo regionální správa – buď přímo, nebo prostřednictvím zřizovaných organizací. Pomoci podnikatelům může také Evropská unie prostřednictvím své dotační politiky. Podpora podnikání není však jenom v rukou veřejné správy. Neméně důležitá je v tomto také iniciativa soukromých organizací nebo jednotlivců.
5.4 Nástroje podpory podnikání Nástroje pro podporu podnikání se často zaměřují na fázi před začátkem podnikání nebo po startu. Základní přehled vychází z modelu podpory podnikání a konkrétními nástroji může být (Procházková, 2011, s. 56): Vzdělávání podnikatelů – začlenění výuky o podnikání na školách, spolupráce univerzit a soukromé sféry, podpora studentů a jejich podnikatelských nápadů, zřízení podnikatelských center a inkubátorů na univerzitách, soutěže. Podpora začínajících podnikatelů – podnikatelské inkubátory, vědecko-technické parky, poradenství, akcelerační a tréninkové programy. Podpora vybraných skupin – soutěže nebo ocenění pro vybrané skupiny (např. ženy, sociální podnikatelé). Finanční podpora – půjčky a bankovní produkty, finanční dotace, investice (například formou tzv, business angels8) Redukce administrativních bariér vstupu na trh – jedná se o zhodnocení času a nákladů pro vstup (případně výstup) na trh, konkrétně jde o daňové zákony nebo proces registrace nových podnikatelů. Propagace podnikání – ocenění pro podnikatele, mediální prezentace, konference. Nepřímá podpora podnikání – výstavba infrastruktury. Předchozí výčet slouží k vytvoření kontextu a představení šíře možných forem podpory podnikání. Pro účel této práce se budeme dále zabývat pouze vybranými nástroji, kterými jsou podnikatelský inkubátor a akcelerační programy.
5.4.1 Podnikatelský inkubátor Studie Benchmarking of Business Incubators (CSES, 2002) definuje podnikatelské inkubátory (nebo také business inkubátory) jako širokou škálu organizací, které podporují podnikatelské 8
Business angels je forma investorské podpory, její realizace probíhá v menších objemech a prostřednictvím jednoho investora.
15
prostředí a různými způsoby pomáhají podnikatelům rozvíjet jejich nápady. Podnikatelský inkubátor může poskytovat celou řadu služeb, od jednorázové konzultace po dlouhodobý pronájem prostor za výhodných podmínek. Evropská komise9 definuje podnikatelský inkubátor jako: „Místo, kde jsou nově vzniklé firmy koncentrované v jednom prostoru. Cílem je zvýšit šanci na růst těchto firem materiální podporou (prostor, vybavení, technologie) a poradenstvím. Hlavní důraz je kladen na místní rozvoj a vytváření nových pracovních míst.“ Podle National Business Incubation Association (NBIA)10 spočívá role inkubátorů především ve vytvoření prostoru, který pomůže začínajícím firmám stát se silnějšími, dříve než se plně osamostatní. Tato definice zdůrazňuje základní znak podnikatelského inkubátoru, kterým je prostor. Ačkoliv se jednotlivé definice částečně liší, lze z nich vyvodit hlavní závěry: V naprosté většině případů se podnikatelské inkubátory zaměřují podporu malých a středních podniků. Podnikatelský inkubátor kombinuje jak prostor, tak poradenství. Služby na podporu podnikání jsou doplňkové a hlavní důraz má poskytování materiálního zázemí. Prostředí inkubátoru je řízené a kontrolované, ceny prostor zpravidla nepoléhají tržním cenám. Doba inkubace je časově omezená.
5.4.1.1 Historie podnikatelských inkubátorů Za počátek podnikatelských inkubátorů můžeme považovat rok 1959, kdy Joseph Mancuso založil v New Yorku Batavia Industrial Centre a nabídl prostory průmyslového centra začínajícím firmám. Tato myšlenka se však uchytila až v 80. letech, kdy v USA fungovalo asi 12 podnikatelských inkubátorů a další začaly vznikat na území Velké Británie (první v Londýně) a později i zbytku Evropy (Lewis, Harper-Anderson a Molnar, 2011). 80. léta představují fázi inkubátorů první generace, pro které je příznačné především poskytování prostoru a sdíleného zázemí za dostupné ceny. K tomuto konceptu se postupně přidává také manažerská podpora a inkubátory se začínají rychle šířit díky masivní propagaci Americké instituci pro malé a střední podniky a vládním programům. 9
Tato definice vznikla v rámci workshopu v Helsinkách, 1998.
10
NBIA je přední světová organizace, která se zabývá oblastí podnikání a podnikatelských inkubátorů.
16
Ve druhé fázi (polovina 80. let – polovina 90. let) se inkubátory stávají nástrojem pro podporu především technologických firem. Pro státní a regionální správu je podnikatelská inkubace prostředkem k podpoře podnikání a vytváření pracovních míst. Pomáhají malým a středním podnikům, jejichž počet stále roste. Do inkubátorů se zapojují také univerzity a výzkumná pracoviště, které jsou významným článkem pro transfer znalostí a technologií. Třetí generace přináší další důležitý aspekt, kterým je networking. Díky rozvoji internetu a informačních technologií mohou firmy řešit některé problémy daleko rychleji, než tomu bylo před lety. Jedná se o nástroje jako je crowdfunding11, crowdsourcing12, mobilní a sociální sítě apod. Ekonomické zdroje (půda, práce, kapitál) se rozšiřují o informace. Vědomosti a znalosti jsou v současné ekonomice klíčové. Podnikatelské inkubátory proto vytvářejí sítě, které budou podnikateli ulehčovat přístup k informacím. Tuto evoluci podnikatelských inkubátorů lze znázornit v následujícím modelu, který byl použit ve studii Benchmarking of Business Incubators (CSES, 2011, s. 3).
11
Crowdfunding je způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce. 12 Crowdsourcing označuje způsob zadávání úkolu velké skupině lidí a to především lidem z online komunity.
17
Organizované dílny
Podnikatelské agentury
Průmyslové čtvrtě
70. léta
80. léta
Koncept podnikatelského inkubátoru
Podnikatelská centra
Vědecké parky
Víceúčelový podnikatelský inkubátor 90. léta
Specializovaný inkubátor
Konec 90. let
Technologické inkubátory
Inkubátor „bez zdí“
Inkubátory nové ekonomiky
Inkubátory specifických oblastí
Virtuální inkubátory
Obrázek č. 3: Evoluce podnikatelského inkubátoru (CSES, 2011, str. 18) Z tohoto modelu je zřejmé, jak se podnikatelský inkubátor stal konceptem, který v sobě kombinuje několik charakteristických prvků jiných organizací, a postupně se specializoval. Nejnovějším trendem jsou potom virtuální inkubátory.
5.4.1.2 Typy podnikatelských inkubátorů CSES13 rozděluje podnikatelské inkubátory podle míry manažerské podpory a technologické úrovně na 9 typů:
18
Víceúčelový podnikatelský inkubátor
Podnikatelské a inovační centrum
Technologické centrum
Dílna
Podnikatelské centrum
Inovační centrum
Průmyslová zóna
Business park
Vědecký park
Technologická úroveň
Obrázek č. 4: Typologie podnikatelských inkubátorů (vlastní zpracování podle CSES, 2010)
Inkubátory lze dělit také podle hlediska financování na neziskové (non-profit) a inkubátory založené za účelem zisku (for-profit). Podle National Business Incubation Asociation je v USA naprostá většina (93 %) inkubátorů nezisková, přičemž zhruba třetina je součástí univerzit, ostatní jsou zřizované státem nebo místní správou. Přestože podle CSES však v posledních letech počet ziskových inkubátorů roste, role veřejného sektoru je zde zásadní. Další možné dělení inkubátorů je na tradiční inkubátory a inkubátory nové ekonomiky. Tradiční inkubátory mají většinou neziskový charakter a podporují podnikání tradiční formou. Inkubátory nové ekonomiky jsou virtuální a zřizované investičními společnostmi za účelem vytvoření zisku. Spíše než na výnosy z pronájmu prostor se zaměřují na investice do firem a soustředí se více na high-tech firmy14. Na rozdíl od tradičních inkubátorů není jejich cílem generovat nová pracovní místa.
5.4.1.3 Model podnikatelské inkubace Podnikatelský inkubátor nabízí firmám strukturu služeb, které lze rozdělit do čtyř oblastí: 1) Infrastruktura
14
Hi-tech (z angl. High technology) je označení pro nejpokrokovější dostupnou technologii, konkrétní vysokoúrovňové oblasti (sektoru).
19
Jedná především o prostory a zázemí. Inkubovaným firmám je k dispozici pracovní prostor – kanceláře nebo open space, další prostory jako konferenční místnosti, kuchyňka nebo potřebné vybavení (např. tiskárna, kancelářské potřeby, nábytek). Podle charakteru inkubátoru se může jednat i o specifické prostory, jako jsou sklady, laboratoře nebo maker space 15. Principem inkubátoru je poskytování těchto prostor začínajícím podnikům za nižší, než jsou tržní ceny. 2) Manažerská podpora Úroveň manažerské podpory může být různá podle zaměření inkubátoru. Nejčastěji zahrnuje mentoring, poradenství (například v oblasti práva nebo daní), propagaci firem a marketingovou podporu nebo organizaci vzdělávacích seminářů a networkingových akcí. 3) Technologická podpora Může se jednat jak o technologické zázemí, tak transfer technologií, přístup ke znalostem a podporu spolupráce s výzkumnými centry. 4) Finanční podpora Některé inkubátory pomáhají firmám a projektům získat finance a to buď z vlastních zdrojů, nebo je informují o možnostech získání finanční podpory, propojují s investory, informují o dotačních programech apod. Samotný inkubační proces můžeme obecně vyjádřit jako souhrn vstupů a výstupů, které prochází inkubačním procesem. CSES se zabývala srovnáním podnikatelských inkubátorů v USA a vytvořila obecné schéma, na kterém lze proces inkubace přiblížit.
15
Maker space je typický pro kreativní inkubátory. Jedná se o otevřenou dílnu se stroji a vybavením, kde je
možné vyrábět produkty z nejrůznějších materiálů.
20
Obrázek č. 3: Model podnikatelské inkubace (CSES, 2011, s. 25)
Vstupy i výstupy lze vnímat ve dvou úhlech pohledu – provozní (operational) a oblastní (regional). Inkubátor je součástí určité provozní dimenze, ale významně se podílí na proměně vstupů ve výstupy, které vytváří pozitivní dopady v regionu. Projekt, který vstupuje do procesu inkubace, by měl splňovat určité vstupní podmínky a měl by být relevantní pro cílový trh (například svým technologickým nebo kreativním zaměřením). Ještě před inkubací probíhá tzv. preinkubační proces, který může být různě dlouhý a může mít různá kritéria. Jeho součástí je například průzkum trhu nebo tvorba business modelu. Podnikatelské inkubátory mají v mnoha případech různě intenzivní preinkubační programy. Většinou e jedná o vzdělávací semináře, mentoring, konzultace nebo praktické workshopy. Samotný proces inkubace je kombinací materiálního zázemí a dalších podpůrných služeb jako je například finanční pomoc, technologická podpora, nebo poradentství. Důležitým prvkem je předem určená doba inkubace, která se nejčastěji pohybuje v řádu let. Po této době firma
21
inkubátor opouští, ale péče inkubátoru může přetrvávat (networkingem, propagací firmy apod.). Aby byla inkubace úspěšná, je třeba sledovat pět kritérií: Výkonnost (Efficiency) – definována jako vztah mezi finančním vstupem a výstupem, jedná se tedy o finanční přidanou hodnotu. Efektivita (Effectiveness) – určuje, do jaké míry se výstupy setkávají s definovanými cíli. Důležitost (Relevance) – posuzuje, do jaké míry jsou cíle nebo výstupy součástí širších politických cílů. Užitečnost (Utility) – definuje, zda a jak poskytované služby skutečně řeší potřeby inkubovaných projektů. Udržitelnost (Sustainability) – vztahuje se k provozu a době, která je nutná pro dosažení cílů. Tato kritéria se nachází v horní části grafu jako regionální dimenze a zároveň definují, jaká je výkonnost podnikatelského inkubace pro lokalitu (stát, kraj, město). Zatímco důležitost je záležitostí především kvalitativních analýz, ostatní kritéria lze měřit pomocí kvalitativních indikátorů.
5.4.1.4 Principy fungování podnikatelského inkubátoru Fungování podnikatelského inkubátoru se řídí principy, které ve své studii definovalo UKBI16 ve spolupráci s SFEDI17 a do českého prostředí jej převedla Procházková (2011). Můžeme jej rovněž chápat jako úvahu při vytváření nového inkubátoru. Skládá se dvou fází – fáze založení a fáze rozvoje.
16
UK Business Incubation je organizace ve Velké Británii, která se již od roku 1999 zabývá podnikatelskou
inkubací. Je poradním orgánem a autoritou, která pomáhá k vytvoření vhodných podmínek a infrastruktury. Více na www.isbe.org.uk. 17
Small Firms Enterprise Development Initiative je státem uznávaná britská organizace, která se podílí na
výzkumu v oblasti podnikání malých firem. Více na www.sfedi.co.uk.
22
Obrázek č. 6: Principy fungování podnikatelského inkubátoru (vlastní zpracování podle Procházkové, 2011)
Fáze založení Fáze založení je klíčová pro naplnění potenciálu a přínosu pro firmy v daném prostředí. Řadí se sem dvě oblasti - koncept inkubátoru a efektivní strategické řízení a potřebné dovednosti a znalosti. Koncept inkubátoru a efektivní strategické řízení Formulace mise, vize a strategických cílů inkubátoru by měla odrážet podstatu a aktivity, kterými se inkubátor zabývá, aby mohla být implementována směrem ke klientům i vnějšímu prostředí. Doporučuje se přihlédnout ke čtyřem principům: Vstupní politika. Nastavení vhodné vstupní politiky a kritérií vstupu do velké míry určuje úspěšnost inkubátoru. Je důležité vybrat takové projekty, které budou korespondovat s cíli inkubátoru, budou mít potenciál růstu a zároveň budou zajímavé pro další zainteresované strany. Inkubační strategie. Inkubátor by měl mít takovou strategii, která se bude opírat o infrastrukturu a potřebné zázemí, jímž inkubátor disponuje. 23
Výstupní politika. Ještě více než vstup do inkubátoru je pro projekt nebo firmu důležitý výstup, který by měl být nastaven tak, aby byla firma po opuštění inkubace soběstačná a samostatná. Proces výstupu se doporučuje designovat jako postupné snižování závislosti klienta na poskytované podpoře. Pozice inkubátoru v regionu. Inkubátor by měl vždy reagovat na potřeby konkrétního prostředí, a proto je efektivní spolupracovat se zainteresovanými stranami, regionálními agenturami, univerzitami a výzkumnými pracovišti či místní správou. Potřebné dovednosti a znalosti Přidaná hodnota inkubátoru je závislá nejen na dovednostech inkubátor řídit, ale také na dostupnosti všech potřebných zdrojů. Zajištění kvalitních lidských zdrojů pro udržitelnost inkubátoru je klíčové. Je vhodné se při něm řídit těmito principy: Znalosti z oblasti managementu. Standartní znalosti a dovednosti z oblasti managementu jsou důležité pro zajištění provozu inkubátoru a zajištění jeho udržitelnosti. Jedná se především o oblasti plánování, řízení zdrojů, vedení lidí, finanční řízení a další. Zkušenosti v oblasti podnikání. Schopný management se zkušenostmi z oblasti podnikání je pro inkubátor velkou výhodou a to nejen z hlediska provozu, ale také pochopení podnikatelského prostředí.
Fáze rozvoje Rozvojová fáze představuje stav, kdy je inkubátor již rozvinutý a soustředí se na zkvalitňování svých služeb. Jedná se o dvě oblasti - klientská podpora a řízení procesů. Klientská podpora Klientská podpora by měla odpovídat potřebám klientů. Zahrnuje efektivní komunikaci, příznivé prostředí a předávání znalostí. Základní principy kvalitní klientské podpory jsou: Důvěra. Zájem o potřeby klientů a pravidelná komunikace vedou k nastavení kvalitního vztahu. Podnikatelský přístup. Podnikatelské inkubátory by měly disponovat dostatečným know-how, aby dokázaly pomoci klientům v jejich podnikání. Kromě podnikatelského
24
citu a praxe se jedná o přehled v oborových i obecných informacích, které se týkají přístupu k financím, legislativy apod. Networking. Velkou přidanou hodnotou je síť kontaktů a schopnost inkubátoru zastat roli prostředníka pro navazování kontaktů v rámci oboru, s investory, institucemi, vědci apod. Mentoring. Mentoring je proces, skrze který se dostává méně zkušeným lidem (tzv. mentees) podpory a rady od zkušenějších (tedy mentorů). Odborné poradentství je nezbytnou součástí podnikatelského inkubátoru. Jehoeho vedení by mělo prokázat kvalitní mentorské schopnosti, nebo dokázat mentory zajistit. Řízení procesů Efektivní řízení procesů a operací inkubátoru lze shrnout do dvou principů: Monitoring výkonu. Inkubátor by se měl řídit plánem monitoringu a vyhodnocovat úspěšnost klientů, kvalitu služeb a plnění cílů. Zde by měla existovat jasná návaznost na strategické cíle. Systémy učení a tréninku. Veškerý trénink a učení v rámci procesu inkubace by měl mít ucelenou strukturu. Kromě celé řady formálních i neformálních metod je třeba rozhodnout, zda bude inkubátor zajišťovat vzdělávání ze svých zdrojů nebo s externími spolupracovníky.
5.4.1.5 Výkonnost podnikatelského inkubátoru Faktorem úspěšnosti podnikatelského inkubátoru je monitoring jeho fungování, služeb a výkonu. Způsobů, jak se dá přistupovat ke sledování výkonu podnikatelského inkubátoru je několik – pomáhají nám sledovat nejen provozní stránku, ale i napojení na soustavu strategických cílů, a revidovat jeho směřování. Studie Benchmarking of Business Incubators (CSES, 2002) srovnala podnikatelské inkubátory v Evropě a podle osvědčené praxe některých z nich formulovala indikátory, pro které doporučuje hledat konkrétní ukazatele. Autoři je rozdělují do tří oblastí: 1) Založení a provoz inkubátoru počet a typ zainteresovaných stran - role zainteresovaných stran inkubátoru a přispění k širší regionální strategii,
25
počet a typ inkubačních jednotek – jsou indikátory, které určují kapacity inkubátoru a determinují cenu, za kterou firma do inkubátoru vstupuje, počet a typ klientských firem – kromě typu inkubovaných firem, který by měl podléhat celkovému zaměření inkubátoru, je důležité sledovat také jejich úspěšnost, finanční řízení – v jakékoliv fázi by hospodaření s financemi mělo podléhat důkladné kontrole, sledovat zde můžeme celou řadu ukazatelů (cash-flow, míra soběstačnosti, roční obrat apod.). 2) Základní funkce inkubátoru, management a propagace obsazenost a obrat z nájmu – míra obsazenosti je indikátorem atraktivity inkubátoru pro začínající firmy, pro mnoho inkubátorů představuje i finanční stabilitu, rozsah a cena klientských služeb – kvalita klientských služeb je jednou ze zásadních charakteristik inkubátoru jako celku a lze ji rozdělit do čtyř skupin – podnikatelský trénink, business konzultace, technologická/inovační podpora, finanční služby, podmínky vstupu a výstupu – politika vstupu a výstupu z inkubačního procesu je nejen základní charakteristikou inkubátoru, ale má vliv také na provoz, personál – manažerský tým inkubátoru, rozdělení rolí a kompetentnost zaměstnanců jsou zásadním faktorem pro úspěch a výkon inkubátoru, výkon inkubátoru – série kritérií, která se používají pro vyhodnocení výkonu inkubátoru. 3) Evaluace dopadů a služeb výkon inkubovaných firem, vznik nových pracovních míst – zatímco výkon inkubovaných firem lze sledovat na relativně krátkém časovém úseku, dopad na zaměstnanost nebo blahobyt v regionu je spíše dlouhodobým ukazatelem, firmy nadále působící v regionu po inkubaci – důležitým indikátorem dopadu je počet firem, které působí v regionu i po absolvování inkubačního programu (je vhodné sledovat jejich další vývoj, který je rovněž dopadem i samotného inkubátoru), přidaná hodnota inkubátoru – inkubátor by měl být schopný změřit přidanou hodnotu své existence nebo programu. Konkrétních ukazatelů je celá řada a jejich výběr podléhá typu inkubátoru. Monitoring by měl být součástí celého procesu, nejenom zpětně. Zde je možné se znovu podívat na model
26
podnikatelské inkubace a přiřadit jejímu průběhu vstup – proces – výstup ukazatele.
Obrázek č. 7: Model podnikatelské inkubace (CSES, 2011, s. 25)
Ukazatele vstupu: čas přípravy – délka času potřebná na vznik inkubátoru, počáteční investice – potřebná investice nutná pro vybudování inkubátoru/m2 poskytovaného prostoru,
druh investice – poměr mezi veřejnými a soukromými zdroji, čas k zahájení podnikání – čas, který je v daném prostředí potřebný k zahájení podnikání, srovnání cen – cena, za kterou inkubátor chce poskytovat prostor v porovnání s tržní cenou
Procesy: 27
provozní náklady inkubátoru – provozní náklady/počet zaměstnanců, vzdálenost od bodu zvratu – vzdálenost do bodu, kdy příjmy začnou přesahovat náklady, počet startupů – počet projektů přijatých do inkubátorů, které začnou skutečně podnikat, obsazenost – procentuální vyjádření využívaného prostoru, příjmy – aktuální výnosy z poskytování prostoru.
Výstupy cena za jednotku – vyjádření nákladů potřebných na jednotku prostoru, jeden startup, jednoho absolventa, jedno pracovní místo, inkubační obrat – počet firem vstupujících do/vystupující z inkubátoru, průměrný čas strávený v inkubátoru, spokojenost klientů – procentuální vyjádření počtu firem, které byly se službami spokojené, nebo jim inkubátor významně pomohl v úspěchu, tvorba pracovních míst – počet míst v inkubovaných firmách, každoroční růst, počet pracovních míst obsazený rezidenty, kvalita pracovních míst, tvorba blahobytu – roční obrat inkubovaných firem, roční přírůstek v sektoru, pozitivní dopady podnikání firem v inkubátoru, úspěšnost absolvování – počet absolventů inkubátoru, setrvání v regionu – počet firem, které po absolvování dále zůstávají v regionu.
5.4.1.6 Podnikatelské inkubátory ve světě Jak bylo již popsáno výše, počátky podnikatelských inkubátorů sahají do 60. let, kdy v USA vznikla organizace Batavia Industrial Center. V 80. letech se myšlenka podnikatelské inkubace začala rozvíjet i celosvětově. Do Evropy se inkubátory dostaly skrze Velkou Británii, která dodnes patří ke státům s dobře propracovanými nástroji na podporu podnikání. Mezi první inkubační koncepty patří sdílené prostory pro malé a střední podniky, které byly v roce
1975
vytvořeny
jako
pobočka
britských
oceláren
na
území
ohroženém
nezaměstnaností. Po Velké Británii se myšlenka podnikatelské inkubace začala prosazovat i v západní Evropě, Asii a na dalších kontinentech, kde na sebe brala různou podobu podle konkrétního prostředí. 28
V mimoevropském prostředí vyniká kromě USA také Brazílie, Čína, Korea či Japonsko. V Africe je oblast podnikatelské inkubace nejvíce rozvinuta v Egyptě. (Procházková, 2011)
5.4.1.7 Podnikatelské inkubátory v Evropě Celosvětově hraje významnou roli v rozvoji konceptu podnikatelské inkubace Velká Británie, kde se první inkubátory objevují v druhé polovině 70. let. Dnes je jedním z hlavních center evropské i globální startupové komunity. V posledních letech zde progresivně rostou hlavně technologické startupy a to díky vládní podpoře i pozornosti velkých investičních firem. Zároveň má Londýn z celé Evropské unie největší podíl žen-podnikatelek v technologiích. V Německu došlo ke zřizování podnikatelských inkubátorů relativně později než v ostatních evropských zemích, protože po dlouhou dobu zde byla snaha řídit ekonomiku spíše na státní úrovni a regionální rozvoj nebyl prioritou. První inkubátor (Berlínské inovační a inkubační centrum) vznikl z iniciativy Technické univerzity v Berlíně, a díky silné propagaci se o tento projekt zvedl zájem veřejnosti. V současnosti patří Německo k zemím s největším počtem inkubátorů a Berlín je považován za město startupů. Rozvíjejícími se zeměmi s velkým potenciálem jsou Rakousko a Švýcarsko. O Curychu se dokonce mluví jako městě, které by mělo následovat Londýn a Berlín a stát se dalším z podnikatelských center Evropy. Výhodou obou zemí je dobře rozvinutý vzdělávací systém a vládní fondy na podporu spin-offů18. Inkubátorům se daří také v severských zemích jako je Finsko a Švédsko, které se zaměřují především na technologie. Přestože podmínky nejsou pro začínající podnikatele ideální (vysoké daně), mají tyto země velkou zkušenost s inkubací projektů už na vysokých školách. Ve Finsku se koná také konference Slush, jedna z nejvýznamnějších světových akcí pro začínající podnikatele. Dánsko je zase zemí bohatou na talenty v oblasti technologií a designu. V Norsku je zájem o podnikání obecně nižší. Různorodou podnikatelskou scénu má i Španělsko, kde právě nezaměstnanost byla do jisté míry impulzem k nastartování podnikání. V Madridu sídlí řada velkých korporací a dochází zde k setkávání lokálních a globálních firem.
18
Spin-off firma je podnikatelský subjekt založený za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného
ve výzkumné organizaci univerzity. Provázání firmy a univerzity může být různě těsné - univerzita může mít v takové firmě podíl ze zisku, nebo tato vazba může být pouze neformální.
29
Podnikatelské inkubátory mají tradici i ve střední Evropě. V Polsku byl první projekt spuštěn v roce 1990 a zpočátku byla veškerá pozornost věnovaná technologiím. Oblast Slovenska a Maďarska je poměrně mladá, ale rozvíjí se velice rychle. Maďarsko je médii označováno za nejživelnější startupový ekosystém Evropy. Slovensko sice disponuje lepší lokalitou, ale menším zájmem mladých lidí o podnikání.
5.4.1.8 Podnikatelské inkubátory v České republice V České republice došlo, podobně jako v ostatních postkomunistických zemích, ke vzniku prvních inkubátorů na počátku 90. let. Po postupném přechodu od centrálně plánované ekonomiky měly inkubátory pomoci nastartovat podnikání. Jedním z prvních inkubátorů bylo Technologické a inovační centrum ČVUT, následován BIC Plzeň, BIC Ostrava a Podnikatelským inkubátorem v Kroměříži. Počet inkubátorů v Česku významně stoupl po roce 2004, kdy bylo možné čerpat podporu ze strukturálních fondů. Inkubátory jsou často součástí vědeckotechnických parků. Společnost vědeckotechnických parků ČR (STVP)19 poskytuje také asi nejkompletnější výčet podnikatelských inkubátorů, přestože ne všechny jsou aktivní. Na webových stránkách STVP nalezneme výčet celkem 14 akreditovaných parků a dalších 31 provozovaných parků, z nichž pravděpodobně ne všechny budou přímo inkubátory. Naproti tomu na webových stránkách agentury CzechInvest najdeme pouhých 13 inkubátorů. Obecně se uvádí, že na našem území najdeme více než 30 inkubátorů. Díky tomu patří Česká republika k zemím s nejhustší sítí podnikatelských inkubátoru, především vztáhneme-li tento počet na počet malých a středních podniků v zemi (Procházková, 2011).
5.4.2 Akcelerátor Podnikatelský akcelerátor je další z možných forem podpory podnikání. Bývá často spjatý právě s inkubátorem, kde se prostřednictví tohoto programu mohou významně posunout jak inkubované firmy, tak externí projekty. Akcelerátor je odvozen od slova akcelerace = urychlení, zrychlení. Obecně řečeno akcelerátory pomáhají začínajícím firmám definovat a vystavět jejich produkt v souladu s cílovou zákaznickou skupinou. Susan Cohen specifikuje další znaky akcelerátoru: omezená 19
www.svtp.cz, založená v roce 1990.
30
doba trvání v řádech měsíců, intenzivní mentoring, obyčejně nabízený společně s minimálním financováním a pracovním zázemím (Cohen, 2013). Běh akceleračního programu často vrcholí tzv. demo day – větší akcí pro veřejnost, kde jsou projekty prezentovány a hodnoceny odbornou porotou nebo investory. Miller a Bound (2011) popisují akcelerátor pomocí pěti základních znaků: Přihlásit se může kdokoliv, přihlašovací proces je vysoce konkurenční. Je zaměřený na menší týmy, nikoliv jednotlivce. Podpora je časově omezený a zahrnuje intenzivní mentoring a akce. Orientuje se na skupinu20. Možnost financování, většinou výměnou za vlastní kapitál nebo podíl. Podle údajů ze studie britské agentury Nesta (2014) se nejvíce podnikatelských akcelerátorů nachází v Severní Americe, méně než polovina je v Evropě a nejméně (pouhých 19) jich najdeme v Asii.
Obrázek č. 8: Počet podnikatelských akcelerátorů ve světě (Nesta, 2014)
20
V anglické terminologii se tento znak označuje jako „cohorts“ neboli kohorta, což je překládáno jako družina,
oddíl nebo skupina se společnou charakteristikou. Tento termín není v češtině tolik používaný, a proto autorka pracuje s pojmem „orientace na skupinu“.
31
5.4.2.1 Typy akcelerátorů Podnikatelské akcelerátory v každém prostředí fungují trochu jinak. Mohou se lišit v misi, struktuře financování i zaměřením. Nesta (2014) dělí akcelerátory na tři typy podle převažujícího prvku: Investor. Základním cílem tohoto typu je překlenout období nedostatku vlastního kapitálu v raném stádiu projektu. Tento typ se rozvíjel hlavně v USA a stojí na osobě investora, který investuje do podílu ve startupu. Propojování21. Jedná se o akcelerátory, které působí ve společné oblasti a jsou typicky zřizované podniky, které prostřednictvím akcelerátorů chtějí poskytovat nové služby svým vlastním zákazníkům nebo stakeholderům. Nejsou tedy orientované primárně na zisk. Ekosystém. Tyto akcelerátory mohou být zřizované vládními agenturami nebo veřejnými institucemi a jejich hlavním cílem je simulace podnikatelského procesu. S tímto typem akcelerátorů se setkáme i v univerzitním prostředí a je pro něj typické určité oborové vymezení. Další formy akcelerátorů jsou smíšené koncepty, které kombinují více prvků.
5.4.3 Rozdíl mezi inkubátorem a akcelerátorem Akcelerátory se mohou někdy s podnikatelskými inkubátory chybně zaměňovat. Oba tyto programy pomáhají firmám v začátcích podnikání a některé služby, jako je mentoring nebo networking, mohou vypadat na první pohled velmi podobně. Zatímco inkubátor částečně izoluje projekty z vnějšího prostředí a dává jim prostor pro růst, akcelerace by měla vést naopak k rychlejší adaptaci na vnější prostředí. Charakteristické znaky inkubátoru a akcelerátoru shrnuje následující tabulka: Inkubátor
Akcelerátor
Délka trvání
1 – 5 let
Většinou 3 měsíce
Orientace na skupinu
Ne
Ano
21
Nesta (2014) nazývá tento typ akcelerátoru jako „matchmaking“, tedy doslova „dohazovač“.
32
Business model
Často neziskový, příjem
Program bývá zpoplatněn,
z nájmu
možnost zisku investice, někdy také neziskový
Výběr projektů
Nesoutěžní
Soutěžní, cyklický
Stádium podnikání
Počáteční (early-stage) nebo Počáteční i pokročilé
Vzdělávání
Ad hoc, s tématikou právní,
Semináře
HR apod. Mentoring
Minimální, spíše
Intenzivní, ze strany
orientovaný na strategické
mentorů i vzájemně od
oblasti
ostatních projektů
Tabulka č. 1: Rozdíly mezi inkubátorem a akcelerátorem (zpracováno autorkou podle Cohen, 2013)
Každá z těchto forem podpory má své výhody i nevýhody. Akcelerátory jsou orientované na rychlý růst, a proto jsou často vnímané jako efektivnější. Ve srovnání s inkubátorem poskytují daleko intenzivnější pomoc z hlediska mentoringu, který probíhá s konzultanty, ale zpětnou vazbu si mohou dávat projekty i navzájem. Tento skupinový aspekt je také hodnocen jako velice silný zážitek, protože firmy, kterým se podaří do akcelerátoru dostat, mohou sdílet úspěchy i neúspěchy společně. Během výzkumů v USA se tyto skupiny identifikovaly na základě společného zážitku, který vytvářel podobnou soudržnost jako mezi spolužáky z vysoké školy nebo účastníky letního tábora. Na druhé straně, stejně jako rychlý růst může přijít v akcelerátoru rychlé selhání. Naproti tomu inkubátor pomáhá projektům nalézat stabilitu ve větším časovém úseku. Zároveň umožňuje projektům vstoupit v podstatě kdykoliv a nelimituje je termínem podání přihlášky. Inkubátory bývají na rozdíl od akcelerátorů častěji veřejně zřizované, a tudíž nejsou tolik orientované na finanční úspěch. V jejich zájmu je i regionální rozvoj a multiplikace pracovních míst. V tomto ohledu se potenciál projektů atraktivních pro inkubaci a akceleraci
33
mohou lišit. Zásadním nedostatkem inkubace je především délka programu, kdy je závislost jednoho na druhém daleko vyšší.
34
5.5 Podpora kreativního podnikání 5.5.1 Co je to kreativita? Základním zdrojem a pilířem kreativní ekonomiky je lidská kreativita, která je předmětem zkoumání nejen psychologů, ale dnes také ekonomů, manažerů, pedagogů a dalších oborů. Obecně se dá shrnout, že kreativita spočívá v hledání a vytváření nových, netradičních postupů, generování nových nápadů a přetváření je v originální řešení. Kloudová (2010) definuje lidskou kreativitu jako „projev lidské inteligence ve spojení se znalostmi a kreativním myšlením.“ V odborné literatuře se souhrnně uvádí, že lidskou kreativitu lze vnímat jako tři vrstvy: Vědecká kreativita – je spojena s různými vědními obory a schopností nacházet vazby mezi jevy, spojovat je, zjednodušovat nebo přicházet s novými technologickými řešeními, které se často uplatňují také v uměleckých oborech (např. film nebo design). Vědecká kreativita má přímý dopad na zvyšování životní a ekonomické úrovně. Ekonomická kreativita – se dá charakterizovat jako podnikavost. Je spojena se schopností nacházet nové příležitosti a postupy v rozvoji podnikání, realizací podnikatelských nápadu. Ekonomická kreativita je zvláště důležitá i v kreativních průmyslech, kde mohou tradiční modely řízení firem selhávat. Umělecká kreativita – schopnost vytvářet a produkovat výstupy s uměleckou nebo estetickou hodnotou. Umělecká kreativita prostupuje do každodenního prostředí v nejrůznějších formách, od kulturních služeb přes užitný design nebo architekturu. Lidská kreativita v oblastech vědy a umění, schopnost talentovaných lidí přicházet s inovativními řešeními je hlavní hybnou silou pro tvorbu přidané hodnoty ve vyspělých ekonomikách.
5.5.2 Historický vývoj konceptu kreativních průmyslů Ideové vymezení kulturních a kreativních průmyslů prochází určitým vývojem od počátku 20. století. Martin Cikánek jej v publikaci Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (2009) rozděluje do čtyř základních etap, ve kterých došlo k zásadnímu posunu v jejich chápání. 35
Ačkoliv okolnosti přesného vzniku pojmu kreativních průmyslů neznáme, je často spojován se jmény Theodor Adorno a Max Horkhaimer, kteří jej ve 30. a 40. letech užívají v negativním kontextu. Adorno a Horkheimer chápali termín kultura jako vysoké umění, tedy jako výjimečné výsledky lidské kreativity. Na základě negativní zkušenosti z nacistického Německa, kde byla masová kultura zneužívána pro propagandu, a prostupujících amerických vlivů dochází ke skepsi o celospolečenském významu kultury. Kultura byla komodizována, stala se produktem, který lze kupovat a prodávat. Termín kulturní průmysl tedy symbolizoval nesoulad v propojení umění a průmyslu a stal se terčem kritiky. Koncem 60. let dochází k modifikaci konceptu, především za přispění školy francouzských sociologů, na které navázala organizace OSN pro výchovu vědu a kulturu UNESCO. Někteří myslitelé (Miège) upozorňují na nepřesnost termínu kulturní průmysl a užívají plurál – kulturní průmysly. Vychází z faktu, že kultura má velmi rozmanitou strukturu a jednotlivá odvětví (průmysly) se od sebe diametrálně liší. Francouzští sociologové také odmítají kritiku Adorna a Horkhaimera a komodizaci kultury vnímají jako přirozený proces. Velkým milníkem v poznávání kreativních průmyslů byla 80. léta, kdy ve Velké Británii proběhly rozsáhlé studie s cílem zmapovat ekonomickou výkonnost kultury. Výsledkem výzkumu byla studie The Economic Importance of the Arts in Britain (Myerscough, 1988), která exaktně demonstrovala ekonomický výkon kulturního sektoru a změnila směřování kulturních politik mnoha zemí. Kromě zmiňovaného dopadu na hospodářský výsledek, se kultura ukázala jako účinný nástroj pro regeneraci některých městských částí. Tento fenomén se postupně formoval v koncepty kreativních měst nebo kreativních klastrů a významně ovlivnil urbanistický rozvoj měst v 90. letech a revitalizaci průmyslových zón. Koncem 20. století kreativní průmysly pronikají do nejvyšších politických a akademických kruhů. Představovaly řešení pro řadu měst s upadajícím těžkým průmyslem (Velká Británie) i pro lokality, kde silná základna průmyslových odvětví nebyla vyvinuta (Nový Zéland). Dochází k reflexi dosavadní podoby ekonomiky a začíná se hovořit o nové kreativní ekonomice.
5.5.3 Kreativní průmysly a jejich ideové pojetí Oblast
kreativních
průmyslů
se
od
samotného
počátku
potýká
s nejednotným
terminologickým a obsahovým vymezením. Cílem této kapitoly není úplný výčet všech konceptů a definic, ale pouze základní přehled nejvýznamnějších autorů a jejich pojetí kreativních průmyslů podle Cikánka (2009). 36
Charles David Thorsby David Thorsby je jeden nejvýznamnějších světových autorů, který se ekonomikou umění a kultury zabýval. V roce 2001 vyšla jeho kniha Economics and Culture, která se stala zásadní literaturou věnující se problematice kreativních průmyslů. Jeho chápaní kreativních odvětví závisí na míře kreativity a vytváří soustředné kruhy. Ve středu se nachází Core Creative Arts, ryze kreativní odvětví jako je literatura, hudba, jevištní a výtvarné umění. Do dalšího mezikruží řadí Other Core Cultural Industries - film, knihovny a muzea. Další soustředný kruh tvoří širší kulturní průmysly (Wider Cultural Industries), kam Thorsby zařazuje památkovou péči, nakladatelský průmysl, rozhlas a televizi, videohry a pořizování zvukových záznamů. Poslední kruh tvoří Related Industries, neboli další příbuzné obory jako je architektura, design, módní a reklamní průmysl.
Příbuzná odvětví Širší kulturní průmysly
Related Industries Wider Cultural Industries
Další ústřední kulturní průmysly
Other Core Creative Industries
Core Creative Arts
Umění postavená na ryzí kreativitě
Obrázek č. 9: Pojetí kreativních průmyslů podle Thorsbyho (vlastní zpracování podle Cikánek, 2009)
Rozdíl mezi jednotlivými kruhy je podle Thorsbyho v míře uplatňované kreativity. Čím blíže se odvětví blíží středovému kruhu, tím více stojí na ryzí kreativitě. Vzdálenější odvětví už pouze aplikují kreativní postupy a můžeme je zároveň vnímat jako více komerční. Jedná se o 37
revoluční proměnu smýšlení o kultuře jako o nízké a vysoké. I tento model má svoje nedostatky. Neuvažuje reálné kreativní procesy, a tudíž se velmi zjednodušeně dívá na to, co je skutečné umění.
David Hesmondhalgh David Hesmondhalgh, poukazuje na složitost vymezení slov „kultura“ a „průmysl“. Za kulturní průmysly považuje takové organizace, jejichž primárním cílem je komunikovat určité sdělení společnosti. Každý produkt (Hesmondhalgh jej nazývá slovem „text“) kreativních odvětví se vyznačuje významovou složkou, kterou lze nějakým způsobem interpretovat, a zároveň dochází k šíření tohoto produktu průmyslovým způsobem. Do ústředních kulturních průmyslů Hesmondhalgh řadí: rozhlas a televizi, filmový průmysl (včetně filmové distribuce), obsah v internetovém průmyslu, počítačová a telekomunikační odvětví, hudební průmysl, nakladatelský průmysl, tištěnou i elektronickou distribuci knih, novin a časopisů, videohry a počítačové hry, reklamu a marketing. Dále vymezuje okrajová odvětví, která také obsahují produkty s významovou složkou, ale nedochází zde k užití průmyslových metod. Hesmondhalgh však neposkytuje úplný výčet odvětví, která by do této kategorie zařadil. Poukazuje na fakt, že jejich vymezení je velmi relativní a že jsou odvětví vzájemně prostupná. Odvětví, která záměrně do kreativních průmyslů nezařazuje, jsou například sport, software nebo módní průmysl.
John Howkins Kniha Johna Howkinse The Creative Economy byla prvním uceleným pohledem na problematiku kreativních průmyslů. Z Howkinse se takstal světově uznávaný odborníke. Kreativní odvětví podle něj vyrůstají na duševním vlastnictví a jeho základních čtyřech formách (autorské právo, patentové právo, ochranná známka, design) a dělí se na:
38
Autorskoprávní průmysly, které produkují výstupy pod autorskoprávní ochranou. Patří sem reklama, tvorba počítačových programů, design, fotografie, film a video, scénická umění, hudební průmysl, nakladatelský průmysl, rozhlas a televize, videohry. Odlišnou ekonomickou hodnotu vůči hodnotě duševního vlastnictví má výtvarné umění a architektura, které sem Howkins řadí také. Patentové průmysly zahrnují odvětví, která nakládají s patenty. V této oblasti převládá především výzkum a vývoj, který zajišťují vědecká i komerční pracoviště. Řadí se sem farmaceutický průmysl, informační a komunikační technologie, průmyslový design, chemický průmysl, vesmírný a automobilový průmysl. Průmysly ochranných známek a designové průmysly jsou velmi širokým odvětvím a obtížně se zde identifikuje podíl kreativní složky.
Richard Florida Richard Florida především známý jako autor průlomové publikace The Rise of the Creative Class… and how it´s transforming work, leisure, community and everyday life vydané v roce 2002. V kontextu kreativních průmyslů je Florida často citovaným autorem a vnáší do problematiky odlišný vhled, který vychází z odlišných myšlenkových základů amerického pojetí. Ačkoliv se někteří evropští autoři proti němu vymezují a nepovažují jeho styl za dostatečně vědecký, Floridův přínos pro oblast a zviditelnění kreativní ekonomiky je nesporný. Richard Florida začal užívat pojem kreativní třída, která podle jeho názoru představuje všechna povolání, která vyžadují inovativní způsob přemýšlení, práci s novými technologiemi nebo kreativním obsahem. Řadí sem například vědce, inženýry, architekty, designéry, pedagogy a další. Na kreativní třídu navazuje skupina profesionálů působící v oblasti obchodu, právní sféry, financí nebo zdravotnictví. K výkonu svého povolání potřebují vysokou úroveň vzdělání a schopnost komplexně řešit složité problémy. Vnější znaky, jak je popisuje Florida, jsou míra vyšší svobody v práci a uvolněnost v oblékání (no-collar workplace), specifický pracovní režim a stírání pracovní doby, životní styl postavený na zážitcích a sdružování se v kreativních komunitách.
5.5.4 Klasifikace pro Českou republiku V České republice jsou KKP a průzkum jejich potenciálu stále poměrně novým tématem, ačkoliv je to vysoce aktuální téma. Zatím zde neexistuje obecně platná a přijímaná definice, 39
co kreativní průmysly jsou. Institut umění – Divadelní ústav, který se touto problematikou zabývá, přišel v roce 2014 s vlastní pracovní definicí: „Kulturní a kreativní odvětví (KKO) zahrnují činnosti, jejichž základem je lidská kreativita, dovednosti a talent. KKO jsou založena na kulturních hodnotách, uměleckých a kreativních projevech. Mají potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa zejména využitím duševního vlastnictví. Zahrnují činnosti (služby, díla, výkony a produkty) veřejné, neziskové a tržní bez ohledu na druh a způsob financování subjektu, který je provádí. Výstupy činností KKO přispívají svou přidanou hodnotou ostatním hospodářským odvětvím a mohou být zdrojem technologických i netechnologických inovací (kreativní a digitální ekonomika). KKO mají mnoho dalších pozitivních dopadů na společnost i na konkrétní jedince. Ke KKO patří mimo jiné architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání, scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla, gastronomie, kulturní dědictví.“22 Tato definice vychází z pojetí KKP Velké Británie, materiálů Evropské unie a odvětví, které v našem prostředí do kreativních průmyslů řadíme. Na rozdíl od Evropské komise sem ČR zahrnuje po vzoru dalších evropských i mimoevropských zemí i oblast softwaru, nových médií a navazujících informačně technologických služeb, které lze považovat za nejdůležitější segmenty tzv. digitální ekonomiky. Jak uvádí Cikánek (2009, s. 21), koncept kreativních průmyslů má i své slabé stránky. V 90. letech se řada ekonomů proti němu vymezovala s námitkou, že míchá dohromady vstupy, produkty a služby. Výčet kreativních odvětví je podle některých kritiků neúplný, předmětem sporu je například oblast vědeckého výzkumu, který by se podle některých názorů měl ke kreativním odvětvím také řadit. Cílem této práce však není tyto teorie kriticky zkoumat, ale spíše konstatovat pestrost jednotlivých přístupů, která se může významně projevovat v prostoji jednotlivých zemí k podpoře kreativních průmyslů.
ŽÁKOVÁ, Eva a Pavel BEDNÁŘ. Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR: Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty. I. svazek. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2015. ISBN 978-80-7008333-8. 22
40
5.5.5 Přínosy kreativní ekonomiky Přínosy a budoucí vývoj kreativní ekonomiky lze ilustrovat na příkladu Velké Británie, která byla jednou z prvních zemí, kde vznikly první studie na téma kreativních průmyslů. Británie se dále systematicky zabývá mapováním a měřením výkonu tohoto odvětví. V současné době je ve Velké Británii asi 1,8 milionu kreativních zaměstnanců a do 2030 by toto číslo stouplo o další milion. Ze studií zpracovaných převážně v britském prostředí vyplývá několik důvodů, proč je dynamický sektor kreativních průmyslů tak důležitý a zaslouží si pozornost a podporu:
Kreativita vs. automatizace Kreativní profese jsou vysoce odolné vůči automatizaci. Studie Creativity vs. Robots se snažila prozkoumat vliv automatizace na pracovní místa a potencionální rizika. Klíčovým zjištěním studie bylo, že právě kreativní profese jsou jedním z nejodolnějších odvětví: 87 % kreativních profesí nepodléhá žádnému nebo velmi nízkému riziku počítačové automatizace ve srovnání s průměrnými 40 % u ostatní pracovní síly ve Velké Británii. Tento závěr potvrzuje, že ačkoliv stoje jsou schopné efektivněji řešit předem definované úkoly, nedokáží plnit úkoly, kde výsledek je závislý na interpretaci, nebo kde je proces velmi složitý a komplexní. (NESTA, 2015) Kvalita práce Další studie Creative Occupation and Subjective Wellbeing (2014), které kterou provedla Simetrica23 ve spolupráci s NESTA, ukazuje, že s tvůrčími profesemi bývá často spojená vyšší úroveň životní spokojenosti a štěstí, kterou přináší vyšší autonomie, dopad a užitečnost a svoboda v práci. Zároveň zde platí určité odlišnosti mezi jednotlivými kreativními odvětvími. Zatímco pracovníci některých kreativních profesí mají vyšší průměrnou mzdu (reklama, film, případně IT), nejsou to právě ta odvětví, která se označovala za nejvíce spokojená. Naopak nejvyšší subjektivní spokojenost vykazovaly práce v oblasti umění, řemesel a designu. Inovace napříč odvětvími Kulturní a kreativní průmysly mají vysoký potenciál pro mezioborový přenos informací a řešení a jsou často spojovány s termínem Cross inovation, neboli inovace napříč odvětvím. 23
Simetrica se zabývá analýzami sociálního dopadu a hodnocením politik na vysoké vědecké úrovni pro místní vlády, mezinárodní, soukromé i neziskové organizace. Institut Simetrica působí na území Velké Británie.
41
Pod pojmem Cross inovation se označuje transfer know-how, systémových řešení nebo zavedených technologií ze vzdáleného odvětví, za účelem inovace vlastního produktu nebo výroby. Tím se zmenšují rizika inovačních projektů, urychluje inovační cyklus a snižují i vývojové náklady. Obecně jsou definovány dva přístupy: Outside-in: znalosti a řešení se z jiných oborů přenášejí do vlastní firmy Inside-out: vlastní know-how firmy se využívá v jiných oborech
Studie Cross Inovation (Cross Innovation, 2012) porovnávala inovační potenciál odvětví kreativních a kulturních průmyslů v ostatních odvětvích. Segmenty, které vykazovaly nejvyšší příležitost pro kreativní inovaci, byly energetika a životní prostředí a zdravotnictví. Naopak nejvíce uplatnitelná kreativní odvětví jsou sociální média, design, architektura nebo videohry. Příkladem kreativní inovace napříč odvětvím je využití know-how výrobce houslí pro výrobu lyží. Aplikace mřížové sítě z kovového granulátu učinila lyže lépe ovladatelné při vysokých rychlostech. Další příklad je inovativní řešení automobilky BMW, která zjednodušila množství řídících prvků v automobilu na nový prvek iDrive, který se inspiroval počítačovými hrami a technologií počítačového joysticku a vytvořil nový ovládací element, který zjednodušuje více než 100 řídících funkcí. Efekt přelévání (Spillover) Vysoce tvůrčí charakter kreativních odvětví má pozitivní efekt na ostatní odvětví nejenom prostřednictvím přenosu inovací, ale také nepřímými vedlejšími účinky v podobě sociálního ekonomického nebo lokálního dopadu. Tento proces se nazývá efekt přelévání nebo Spillover. I inovace napříč odvětvím se dá považovat v jistém smyslu za efekt přelévání. Mechanismů pro přelévání je několik typů, ačkoliv je poměrně složité reálný dopad sledovat a měřit (Nesta, 2010). Nejčastěji se v souvislosti se Spillover efektem hovoří o: Přelévání znalostí – dochází zde k přenosu znalostí a technologií z jednoho odvětví do druhého. Příkladem je užívání sociálních sítí, které byly původně vyvinuty pro vnitropodnikové komunikace. Produktové přelévání – případem produktového přelévání je, když poptávka po určitém produktu nebo službě je ovlivněna poptávkou v jiném sektoru. Příkladem může být rostoucí poptávka po iPodu díky dostupnosti hudby ke stažení online nebo prodej zboží a hraček s motivy oblíbených filmových postav. 42
Síťové přelévání – nastává v okamžiku, kdy pouhá přítomnost kreativních podniků v lokalitě poskytuje výhody ostatním. Rozvinutá kulturní scéna přitahuje nové kvalifikované pracovníky nebo investice a vytváří tak prostředí s potenciálem pro nové synergie a inovace. Kreativní pracovníci jako nositelé inovací Studie pro Velkou Británii The Creative Economy and Future of Employment (Bakhshi a Windsor, 2015) mapovala, jak jsou kreativní profese rozloženy mimo odvětví klasifikované jako kreativní průmysly. Uvádí, že více než polovina kreativních pracovních míst se nachází mimo odvětví klasifikována jako kreativní průmysly. Každé z těchto nových odvětví obsahovalo minimálně 20 000 pracovních míst.
Zároveň upozorňuje na důležitý argument, že nikoliv firmy z
kreativních odvětví, ale kreativní zaměstnanci jsou největším hybatelem procesních i produktových inovací.
5.5.6 Podpora kreativních průmyslů Richard Florida (2002) přichází ve své publikaci The rise of the creative class s konceptem 3T, což jsou faktory, které utváří atraktivitu lokality pro kreativní pracovníky. Florida se domnívá, že právě takové prostředí určuje konkurenceschopnost jednotlivých zemí, protože právě kreativní lidé jsou hnací sílou ekonomiky. Jsou jimi technologie, tolerance a talent. Shrneme-li studie, které se podporou kreativní ekonomiky zabývají, je možné Floridův koncept 3T rozšířit do podrobnějšího pojmenování klíčových faktorů, které utváří ideální prostředí pro kreativní podnikání.
Poptávka – Růst kreativní ekonomiky je úzce spjat s charakterem poptávky. Čím více je tato poptávka rozložena rovnoměrně po celé zemi, tím více stimuluje tvůrčí a kreativní aktivity v lokálním měřítku a má vliv na počet profesionálů, které kreativní činnost živí. Obecně se má za to, že na růst poptávky po kreativních výstupech má vliv nejenom proměna jednotlivých odvětví (například marketingu), ale také individuální potřeba kulturních statků jako součásti životního stylu jednotlivce.
43
Rozmanitost – Diverzita a rozmanitost se označuje jako jeden z kritických aspektů pro rozvoj kreativní ekonomiky. Prostředí, které je dostatečně otevřené novým podnětům, je zároveň více tvůrčí, podporuje kreativitu a zvyšuje produktivitu. S vlivem rozmanitosti prostředí na rozvoj kreativní ekonomiky pracuje také Richard Florida v modelu 3T24 (Florida, 2002) a oblast tolerance (toleranční index) je jednou ze tří podmínek pro koncentraci kreativního potenciálu v lokalitě.
Rovné podmínky – Kreativitě se daří v prostředí, které podporuje inovaci a experiment. Některá kreativní odvětví jsou například charakterizována menším množstvím velkých distributorů, kteří ovlivňují trh (filmový průmysl, videohry). Tyto struktury, navzdory tomu, že fungují dobře pro zákazníka, mohou omezovat vstup dalších kreativců do odvětví nebo brzdit jejich růst. Smyslem podpory kreativních průmyslů by mělo být i systémové vytvoření dobrých podmínek i pro malé a střední podniky.
Vzdělání a schopnosti – Řada teorií se odkazuje na vzdělání jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro rozvoj nejen kreativních průmyslů. Největší nedostatek pociťují některé úzce specifické obory v klíčových kreativních odvětvích. Studentům kreativních odvětví zároveň chybí znalosti, jak kreativní nápady komercializovat nebo vytvořit business plán. To plátí i u rozvoje tzv. měkkých dovedností, které se dají rozvíjet především zkušeností a sdílením.
Networking a profesní sítě – Velmi málo firem a organizací má dostatečné kapacity pro zajištění všech svých aktivit tzv. in-house. Outsourcing a spolupráce dává firmám příležitost využívat možností trhu, násobit diverzitu týmu a zaplnit mezery vlastních znalostí a dovedností. Přítomnost profesních sítí a možnost propojování v online i offline prostředí zvyšuje potenciál pro uplatnění kreativních profesí.
Veřejný sektor – Na rozvoj kreativní ekonomiky má velký vliv veřejný sektor, který vytváří infrastruktury, instituce nebo granty. Většina kreativních profesionálů bude mít s nějakou 24
Model 3T užívá Richard Florida v publikaci The Rise Of The Creative Class: And How It's Transforming
Work, Leisure, Community And Everyday Life a pracuje se třemi jasně měřitelnými ukazateli, které mají vliv na tvorbu kreativního prostředí a udržení kreativců v lokalitě. Jsou jimi Talent, Technologie, Tolerance.
44
formou veřejné podpory nebo investice pravděpodobně zkušenost. Interakce mezi kreativním odvětvím a veřejným prostředím je třeba pochopit a vytvářet vhodné přenosové mechanismy, které budou efektivně podporovat nejen kreativní odvětví, ale i širší ekonomiku.
Duševní vlastnictví – Business model kreativních odvětví výrazně závisí na přístupu autorského práva. Rámec duševního vlastnictví má tedy vliv na kreativní ekonomiku jako celek. Britská zpráva Gowers Review of Intellectual Property (Government of the United Kingdom, 2006) poukazuje, že nastavení přísných pravidel, osvěta, výkon práva a vysoké tresty ve Velké Británii vedly k obavám, aby nedocházelo ke kopírování do té míry, že potlačovaly kreativitu. Je důležité hledat správné systémové nastavení a neustále jej revidovat vzhledem k probíhajícím technologickým změnám.
Budování obchodní kapacity – Existuje řada malých a středních podniků s potenciálem pro růst, které však vykazují určitou neschopnost pro další rozvoj nebo škálování. Vysvětlením někdy může být individuální příčina (nedostatečné manažerské schopnosti), ale i strukturální problém související například s přístupem k majetku nebo financím.
5.5.7 Kreativní inkubátor Podle Příručky strategie25 (2012), kterou vydala Expertní skupina EU pro kulturní a kreativní průmysly zabývající se podporovou kreativní ekonomiky, pro kreativní nebo umělecké inkubátory, neexistuje jednotná obecně uznávaná definice. Většina pramenů (Essing, 2013, Etmanowicz, 2015) operuje s jednoduchým vymezením, že kreativní inkubátor je podnikatelský inkubátor zaměřený na podporu kulturních a kreativních průmyslů. Pojem inkubátor přibližuje polský Art_Inkubator26, který si jej pro vlastní potřebu definuje jako „organizaci, která podporuje budoucí podnikatele, nevládní organizace a umělce v jejich vstupu na trh kreativního průmyslu. Umělecký inkubátor je platforma, která pomáhá umělcům a organizacím realizovat jejich podnikatelské a umělecké nápady.“27 Tato definice zároveň užívá další pojem umělecký inkubátor, který je vnímán podobně jako inkubátor zacílený na 25
Volně přeloženo autorkou a zkráceno.
26
www.artinkubator.com
27
Překlad autorky práce.
45
užší segment (nejčastěji umění a řemesla). Ačkoliv zde není jednoznačně popsáno, co je náplní inkubátoru, užívá pojem platforma, který odkazuje k fyzickému i virtuálnímu prostoru. Institut umění28 v druhém svazku Mapování kulturních a kreativních průmyslů ČR (Žáková et al., 2015) jasně kreativní inkubátory nedefinuje, ale poukazuje na bipolaritu v jejich pojetí: uměleckou a podnikatelskou. Kreativní inkubátor můžeme jednak vnímat jako místo pro kreativní osobnosti a umělce, pro které je důležité tvořit na svobodném a inspirativním místě bez komerčních tlaků. Na druhé straně je kreativní inkubátor místo nabízející zdroje, kontakty, know-how a podporu prodeje pro obory kreativních a kulturních průmyslů. Správné je přitom kombinovat oba přístupy a vytvářet tak prostor, který spojuje svět kultury s podnikáním a pomáhá kreativním inovacím v komerčním využití. Stejně jako podnikatelské inkubátory i ty kreativní se mohou lišit v řadě aspektů jako je velikost, lokace a působnost nebo zaměření29. Mohou poskytovat různou formu fyzického prostoru – kanceláře, coworking, ateliéry, výrobní dílny, v některých případech i prostory pro prezentaci (galerie, sály apod.). Kreativní inkubátor většinou poskytuje i nějaký druh služby, která odpovídá potřebám projektů, nejčastěji je to mentoring, vzdělávací semináře, kontakty nebo přístup k financím.
5.5.7.1 Proč kreativní inkubátor? Jak je patrné, tak kreativní inkubátor se od podnikatelského inkubátoru tolik neliší. Nabízí se tedy otázka, proč vznikají kreativní inkubátory, když by kreativní projekty mohly vstupovat do klasických podnikatelských inkubátorů. Příručka strategie expertní skupiny pro kreativní průmysly uvádí tři hlavní důvody pro jejich samostatnou existenci: 1. Kulturní a kreativní průmysly obecně pro své působení vyhledávají inspirativní a živé prostředí, což splňují například otevřené ateliéry nebo kanceláře. 2. Kulturní a kreativní průmysly potřebují speciální konzultační poradenství a služby, které jsou uzpůsobeny jejich specifickým provozním požadavkům.
28
Institut umění – Divadelní ústav je státní příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury České republiky. Byl založen v roce 1959 pod názvem Divadelní ústav. V roce 2007 došlo ke změně názvu na Institut umění – Divadelní ústav (IDU). 29
Některé kreativní inkubátory mohou být zaměřeny pouze na jedno odvětví, například design.
46
3. Kulturní a kreativní průmysly často fungují na principech prototypu nebo projektu; možnost pracovat v rámci společenství stejně smýšlejících kolegů z jiných oblastí KKP často vede k synergiím a novým podnikatelským záměrům a příležitostem.30 Kreativní a kulturní průmysly jsou obory, které mají na rozdíl od tradičních odvětví odlišné pracovní procesy, styl práce a potřeby napříč fyzickým prostorem i typem služeb. Proto klasické podnikatelské inkubátory mohou v pomoci kreativním projektům selhávat. Agata Etmanowicz zmiňuje ve svém příspěvku Creative Incubator – a Fancy Thing to Do? ještě jeden důležitý rozměr, proč kreativci nevstupují do podnikatelských inkubátorů, a to lidský faktor. Uvádí, že „v řadě aspektů se podnikatelský inkubátor nikterak neliší od kreativního inkubátoru kromě skutečnosti, že operují s velice křehkým materiálem: kreativci.“ (Etmanowicz, 2015) Může se zdát, že tato poznámka je velkým zobecněním a staví na jistém stereotypu vnímání umělců nebo kreativců. Na druhou stranu je naprosto relevantní předpokládat, že například podnikatelské myšlení absolventů uměleckých škol bude na výrazně jiné úrovni, než je tomu u technických nebo ekonomických oborů. Umělecká a kreativní odvětví se pohybují na hranici veřejné a soukromé sféry. Hlavní motivací je vlastní kreativní tvorba, zisk je v tomto případě prostředkem, jak tvořit udržitelně a nezávisle. Ne všechna kreativní odvětví mají v tomto stejnou šanci uspět, ale svojí tvůrčí činností vytváří širší pozitivní dopady na společnost nebo lokalitu, to je výrazně odlišuje od klasických podnikatelských inkubátorů a zasluhuje zvláštní péči.
30
V českém překladu najdeme například v Mapování kulturních a kreativních průmyslů II. svazek.
47
6 Praktická část Praktickou části práce tvoří mapování kreativních inkubátorů v oblasti České republiky, Slovenska, Maďarska, Polska a Skandinávsko-baltského regionu. Dále byly zpracovány tři případové studie z inkubátorů v Estonsku, Finsku a Švédsku. V rámci praktické části byla zpracována typologie kreativních inkubátorů a organizací jim podobným.
6.1 Kreativní inkubátory v zemích Visegrádské čtyřky 6.1.1 Visegrádská čtyřka Visegrádská čtyřka (V4) je neoficiálním označením čtyř postkomunistických zemí ve střední Evropě – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Původně se skupina těchto zemí nazývala Visegrádská trojka, čtyřka je až důsledkem rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993. Seskupení získalo svůj název během setkání prezidentů pořádaného v severomaďarském městě Visegrád, kde byla podepsána deklarace spolupráce těchto zemí v procesu evropské integrace. Po přijetí do evropské unie vzrostla vzájemná spolupráce také s okolními zeměmi v rámci programu V4+. (Visegrád Group, 2015)
48
Obrázek č. 10: Mapa regionu V4
6.1.2 Kreativní průmysly v zemích V4 Stavem kreativních průmyslů se ve své diplomové práci zabývá Jana Hynková. Porovnává vliv výchozí politické situace, který byl pro země V4 podobný a v komparativní analýze zkoumá přístup jednotlivých zemí k definování a podpoře kreativních průmyslů, které pro řadu zemí Evropské unie představují zajímavý zdroj ekonomického růstu. Rozvoj kulturních a kreativních průmyslů v zemích V4 má podle Hynkové ve všech zemích podobný průběh právě kvůli kulturně-politickému vývoji. Účelově silně podporovaným odvětvím byla filmová tvorba a hudební průmysl v zájmu šíření politických hodnot. Na formování konceptu kreativních a kulturních průmyslů měla potom velký vliv západní kultura, zejména ta z Velké Británie. Na základě analýzy zemí, kde se KKP velmi dobře rozvíjí, se ukazuje, že prosperita kreativní ekonomie závisí na několika ukazatelích – obecně je to vzdělanost, podíl lidí pracujících na vysoké ekonomické nebo technologické úrovni, kulturní zázemí nebo nízká míra korupce. Země V4 tyto podmínky nesplňují, dokonce v nich nedosahují ani průměrných hodnot států EU. Problematická je také nízká podpora kultury obecně, což je klíčový faktor pro rozvoj kreativních průmyslů. 49
Každá země vnímá koncept kreativních a kulturních průmyslů odlišně31 a proto nelze spolehlivě porovnat podíl kreativní ekonomiky na celkovém HDP. V ani jedné ze zemí V4 neexistuje systematická podpora KKP. Státy většinou vkládají prostředky do vybraných odvětví prostřednictvím nejrůznějších fondů nebo zřízených veřejných institucí (Hynková, 2012).
V České republice má nejsilnější podporu filmový průmysl, funguje zde Státní fond kinematografie a filmové pobídky pro zahraniční produkce. V posledních letech také akceleruje podpora designu a průmyslového designu. Výrazným nástrojem podpory podnikání je evropský program OP PIK, který je určený zástupcům kreativních průmyslů a digitální ekonomiky. Nově vznikající průmysly, specificky kulturní a kreativní průmysly a digitální ekonomika, jsou prioritou Programového prohlášení vlády ČR (Vláda České republiky, 2014). Slovenská republika je z hlediska státní podpory kreativních průmyslů ze zemí V4 nejslabší. Kreativní ekonomikou se zabývá jenom ve smyslu analýz a mapování, ale zatím nedošlo k implementaci konkrétních nástrojů do politické praxe. Asi nejzajímavější formou podpory kulturního sektoru jsou daňové asignace fyzických i právnických osob z neziskového sektoru. Poplatník tak může odevzdat procentní podíl své daně přímo vybrané neziskové organizaci. Polsko podporuje významněji tři oblasti kreativních odvětví, kterými jsou filmový průmysl, nakladatelský průmysl a design. Existují zde také dva státní fondy. Fond na podporu kultury, který je financovaný z loterijních příjmů a poskytuje finanční prostředky kulturním projektům s mezinárodním dopadem. Druhý z nich - Státní fond na podporu kreativity - je aktuálně trochu zanedbaný prostředek. Jeho příjmy v posledních letech klesají a tudíž i počet podpořených projektů je nižší. V Polsku také hraje velkou roli decentralizace veřejné správy, která může rozdělovat až 80% prostředků ze státního rozpočtu určených na kulturu a stimulovat tak kulturní a kreativní aktivity podstatně efektivněji. V Maďarsku je největší pozornost věnovaná designu a filmovému průmyslu, který kromě podpory tuzemské tvorby iniciuje také pobídky pro zahraniční filmové štáby. Významnou roli hraje rovněž státní agentura Design Terminal, která podporuje módní průmysl, architekturu a design a věnuje se propagaci maďarských subjektů v zahraničí. Díky těmto aktivitám zmiňovaná odvětví rostou v Maďarsku velmi rychle. Na druhé straně učinilo Maďarsko řadu nepopulárních kroků – například mediálním firmám byla udělena povinnost odvádět až 40 % 31
Například v Maďarsku může dosahovat hodnoty 7,42 %, zatímco v ostatních zemích je tato hodnota do 2 %.
50
příjmů z reklamy do státního rozpočtu, což bylo pro tyto firmy velmi demotivační a vyvolalo řadu silných negativních reakcí.
6.1.3 Studie V4 - Creative incubators Publikace V4 - Creative Incubators – Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe vyšla v roce 2013 jako výstup z projektu realizovaného společně Institutem umění – Divadelním ústavem (CZ), Neulogy, a.s. (SK), Budapest Observatory (HU) a Art Inkubator – Fabryka Sztuki (PL). Cílem výzkumu bylo mapování kreativních inkubátorů v zemích bývalé V4 (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko) a vytvoření průvodce po jednotlivých místech. Hlavním cílem projektu bylo poukázat na ekonomický a společenský potenciál kreativní ekonomiky a inspirovat především politiky, jakým směrem by se mělo ubírat jejich přemýšlení o možnostech podpory inovativních a udržitelných aktivit přispívajících k podpoře kreativního podnikání. Studie popisuje tento fenomén v širším kontextu, přestože proces inkubace je přítomný pouze v některých z těchto míst, ale každé z nich se mu svým přístupem blíží. Naráží tak na fakt, že prostředí střední Evropy má velký potenciál pro úspěch inkubačního programu pro kulturní a kreativní průmysly. Podobné programy již úspěšně fungují v zahraničí.
6.1.4 Druhy kreativních inkubátorů Autoři studie V4 - Creative Incubators na základě společných charakteristik vytvořili vlastní typologii kreativních inkubátorů32: Ochranné kreativní inkubátory (Protective-nurturing creative incubators) U určité skupiny kreativních inkubátorů se jako základní role projevila ochrana a péče o čerstvě založené firmy a pomoc v prvních krocích podnikání. Cílem takových inkubátorů je vedení v procesu vstupu na trh s novým produktem a poskytování nezbytného fyzického i nemateriální zázemí pro kreativní tvorbu. Tento typ ochranného inkubátoru funguje nejčastěji jako nezisková organizace a nabízí svůj program zadarmo nebo za minimální poplatek. Podle hlavní orientace můžeme odlišit ještě dvě podskupiny:
32
Publikace Mapování kreativních průmyslů v ČR, II. svazek, přejímá tuto typologii také. Pro jasnější orientaci
a sjednocení terminologie používá autorka práce jejich českého překladu názvů.
51
Orientované na komunitu. Tyto inkubátory stojí především na vzájemné důvěře a komunitě. Mají spíše uzavřený charakter, projekty se neobměňují tak často a jejich pobyt v inkubátoru není časově omezený. Přijetí projektů je založené na vzájemném poznání a důvěře. Podíl nebo zásah do procesu tvorby je minimální. Role inkubátoru spočívá spíše v utváření bezpečného prostoru pro tvorbu a sdílení. Orientované na výsledek. Inkubátory orientované na výsledek přistupují k podpoře projektů odlišně – systém přijímání projektů je více otevřený a zaměřený na komerční potenciál. Systém inkubace zahrnuje také pravidelnou rotaci a obměnu projektů v inkubátoru po určité době. Tyto inkubátory také nabízí širší spektrum podpůrných služeb. Podpůrné kreativní inkubátory (Forstering creative incubators) Podpůrné kreativní inkubátory (inkubační domy) se nejvíce blíží klasickým inkubátorům. Infrastruktura a služby jsou přizpůsobeny jejich hlavní funkci, kterou je uvádět na trh nové firmy a produkty. Systém vstupu do inkubátoru je veskrze otevřený, může být limitován některými požadavky a inkubace projektů probíhá v pravidelné rotaci. Podpůrné inkubátory mohou fungovat ziskově i neziskově. Spolupracující kreativní inkubátory (Co-habiting creative incubators). Spolupracující kreativní inkubátory se nejvíce blíží coworkingovým centrum a od klasického pojetí inkubátoru se vzdalují nejvíce. Důraz je zde hlavně na infrastrukturu, inkubátory vytváří pracovní prostor pro jednotlivce a skupiny z odlišných zázemí a podněcují tak jejich přirozenou spolupráci. Jedná se o nejvíce otevřený systém, který funguje samoregulačně – klienti do něj vstupují a vystupují podle potřeby. Jednotlivé kategorie a rozdíly mezi nimi shrnuje následující tabulka: Ochranné kreativní inkubátory Orientované
Orientované
Podpůrné kreativní Spolupracující
na komunitu
na výsledek
inkubátory
kreativní inkubátory
Cíle
Podpořit produkci
Podpořit organizace
52
Pomáhat si
vzájemně Orientace
Neziskové
Ziskové i neziskové
Ziskové
Infrastruktura
Na podporu produkce
Na podporu
Na podporu
organizací
kreativního procesu
Vstup do
Založen na síti Založen na
Otevřený systém –
Otevřený systém
inkubátoru
kontaktů –
produktu –
vstupní kritéria
bez vstupních
uzavřený
otevřený
systém
systém
Ne
Ano
Ano
Ano
Ne
Podle
Ano
Ne/samoregulace
Shora dolů
Ne
Pravidelná
kritérií
obměna projektů Časové omezení
potřebného času na produkci Sledování trhu
Samovolné
Smíšené
Tabulka č. 2: Klasifikace kreativních inkubátorů (zpracovala autorka podle V4 Creative Incubators – Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe, 2013)
Jak uvádí autoři studie V4 Creative Incubators (Jaurová a kol., 2013, str. 58), nejedná se o konečný výčet, ale určitou typologii sestavenou na základě výzkumu provedeného ve střední Evropě. Není vyloučeno, že v jiných částech Evropy nebo ve světě budeme svědky odlišně fungujících kreativních inkubátorů. Hlavní problém této typologie je fakt, že rozděluje subjekty podle charakteristických znaků, které neodlišují kreativní inkubaci od jiných forem podpory kreativního podnikání, jako jsou coworkingové prostory, kulturní a kreativní centra apod.
53
6.1.5 Aktualizace studie V4 – Creative Incubators Průvodce po jednotlivých kreativních inkubátorech V4 - Creative Incubators popisuje celkem 28 míst v České republice, Slovensku, Maďarsku a Polsku, které svojí činností pomáhají kreativnímu podnikání. V rámci návazného výzkumu byla studie aktualizována a porovnává mapované subjekty s charakteristickými znaky pro kreativní inkubátory. Smyslem této práce je rozhodnout, do jaké míry se skutečně dá hovořit o inkubaci a na základě výsledků sestavit vlastní typologii. Krátký popis jednotlivých míst shrnuje jejich cíle a činnosti v současné době. V rámci aktualizace výzkumu V4 Creative incubators došlo k několika změnám: Vyřazené subjekty
Doplněné subjekty
Světovar 4x4 (CZ)
DEPO 2015 (CZ)
Záměr inkubátoru, který měl být realizován První český kreativní inkubátor, který vznik v rámci programu Plzeň 2015. Místo něj v Plzni místo plánovaného Světovar 4x4. vznikl inkubátor DEPO 2015.
UPPER Zlín (CZ)
Kreativní Brno (CZ)
Nový kreativní inkubátor UPPER, který
Kreativní centrum v Brně, které by mělo vznikl při univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. vzniknout v budově bývalé káznice na
Escalator (SK)
Cejlu, bylo vyřazeno, neboť je stále ve fázi záměru. Kreativní centrum Halmiho dvor – Media Incubator (SK) Zsolnay Cultural Quarter and Incubator House (HU) Popsaný záměr ze studie V4 - Creative Incubators nebyl realizován. ‘Creative
Self-Employed’
European
Culture Consulting Factory (PL) Jedná se o vydavatelství, které se věnuje specificky kreativnímu podnikání. Pro účel
54
výzkumu kreativních inkubátorů však není relevantní. Entrepreneurship in Creative Sectors Koźmiński University (PL) Univerzitní program na polské Koźmiński University byl již ukončen a není aktuální. Tabulka č. 3: Aktualizace studie V4 – Creative Incubators
Při doplnění nových subjektů byl kladen důraz pouze na nově vzniklé kreativní inkubátory. Mapování coworkingových prostorů nebo kulturních center je nad rámec této práce a nebylo by velkým přínosem, protože situace se dynamicky mění.
6.1.5.1 Česká republika
Impact Hub Impact Hub je síť co-workingových prostor, která má více než 80 poboček po celém světě. V České republice vznikl jako první Impact Hub Praha, ke kterému se o přibližně 5 let později přidaly pobočky v Brně a Ostravě. Sdružuje profesionály z celé řady odvětví, pořádá networkingové akce a aktuálně řídí také 4 akcelerační programy, z nichž 3 jsou věnovány projektům společensky prospěšného podnikání. Impact Hub nabízí také kanceláře a prostory k pronájmu, jeho členskou základnu tak tvoří kromě jednotlivců i začínající firmy.
Meet Factory MeetFactory je mezinárodní centrum současného umění založené umělcem Davidem Černým v roce 2001. Původně se nacházelo v pražských Holešovicích, po nuceném opuštění prostor se usídlilo v průmyslové budově ve čtvrti Smíchov. MeetFactory se zaměřuje na vytváření dialogu mezi jednotlivými uměleckými žánry, zpřístupňování současného umění a podporu nových projektů v oblasti výtvarného umění, divadla a hudby. Kromě toho nabízí MeetFactory také rezidenční pobyty pro umělce.
55
Creative Gate Greative Gate je sdílený pracovní prostor v Praze, který je otevřený všem bez oborového zaměření. Jeho součástí je také Showroom, kde mohou designéři a řemeslníci vystavovat a prodávat své zboží. Kromě networkingových akcí pořádá Creative Gate první ekologickodesignový trh Creative market.
Důl Hlubina (Dolní oblast Vítkovice) V rámci rozsáhlé rekonstrukce areálu Dolní oblast Vítkovice při příležitosti kandidatury Ostravy na Evropské hlavní město kultury 2015, bylo zrekonstruováno 5 budov okolo dolu Hlubina se záměrem vzniku kreativní čtvrti. Součástí areálu jsou promítací sály, hudební zkušebny, ateliéry a dílny, kde se odehrává kulturní program a festivaly, nebo poskytují zázemí pro tvorbu kreativců a rezidenční pobyty.
DEPO 2015 Centrum kreativního podnikání DEPO 2015 vznikl jako alternativa k původně zamýšlenému projektu v areálu bývalého pivovaru Světovar. Tvoří ho klasický coworking, dílny pro ruční výrobu a 3D tisk a kreativní inkubátor. Inkubační program trvá 3 měsíce a pomáhá projektům především s podnikatelskými dovednostmi a tvorbou business plánu prostřednictvím osobních konzultací, vzdělávacích seminářů a koučingu. Jedná se o první kreativní inkubátor otevřený v České republice.
Inkubátor Předlice Inkubátor Předlice vznikl na půdě Fakulty umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v průběhu roku 2011 s cílem vytvářet propojení mezi akademickým prostředím, komerční a kulturní sférou. Zaměřuje se hlavně na užité umění a design. Prostor prvního patra o rozloze 700 m2 byl navržen jako openspace se sedmi ateliéry. Čtyři z nich jsou dnes využívány jako rezidence. Postupně se zde vybudovalo lektorské centrum, kavárna s knihovnou a otevřel se nový výstavní prostor Pro design. V následujících měsících se stal kreativní inkubátor součástí kulturní fabriky Armaturka.
56
UPPER Zlín UPPER je nový inkubátor, který vznikl na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je určený převážně studentům a absolventům v podnikatelských začátcích. Z hlediska studijního zaměření zlínské univerzity inkubuje projekty z oblasti designu, marketingu, architektury nebo audiovize. K dispozici je zde pracovní zázemí v ateliérech nebo coworkingu, mentoring, odborné semináře a networkingové akce. Z dostupných informací není zcela jasné, jak dlouho inkubační program trvá, případně v jaké fázi jej projekty opouští.
6.1.5.2 Slovensko
Cvernovka Nezávislé kulturní centrum Cvernovka v Bratislavě vzniklo v komplexu bývalých továren. Svým obyvatelům z řad fotografů, vizuálních umělců, designérů a dalších kreativců poskytuje především zázemí ateliérů a kanceláří. Cvernovka stojí hlavně na komunitě lidí, kteří se zde mohou sdružovat a propojovat. Jeho součástí je také coworking Connect, který je určen pro jednotlivce i týmy. Momentálně je kreativní centrum ohroženo ze strany majitelů objektu a umělci budou nuceni místo opustit. Tým Cvernovky aktivně hledá nový prostor, kde by tato činnost mohla pokračovat.
KC Dunaj KC Dunaj (Bratislava) je kreativní komunitní centrum se širokým programem, který slouží jako pracovní zázemí i otevřený prostor pro veřejnost. Jeho součástí je velký sál s technickým vybavením, galerie, terasa nebo bar. Kreativní centrum vzniklo v budově bývalého nákupního centra. Charakteristické znaky inkubace má dílčí program Quick kancle, který poskytuje 5 neziskovým organizacím kanceláře zdarma po dobu 10 měsíců. Součástí programu je také série školení o marketingu, projektovém řízení nebo managementu. Quick kancle není přímo cílený na kreativní průmysly.
The Spot
57
The Spot je inkubátor pro inovace a kreativitu, který sídlí ve stejné budově jako KC Dunaj, taktéž v Bratislavě. Je centrem pro startupy a podnikatele, necílí se primárně na kreativní průmysly. Poskytuje pracovní zázemí, organizuje workshopy a semináře nebo nabízí služby akceleračního programu Booster.
Stanica Žilina Stanica Žilina je nezávislý multikulturní prostor vybudované v území stále funkční železniční zastávky Žilina – Záriečie. V roku 2003 se postupně rozrostl – základ tvoří budova S1 (železniční zastávka), S2 (divadelní sál) a S3 (přístavba budovy z lodních kontejnerů). K celkovému komplexu patří také komunitní zahrada a stěna legálně určená pro grafitti. Program Stanice tvoří především kulturní akce, festivaly, výstavy, promítání, programy pro děti nebo trhy. Stanica Žilina přitom stále zůstává čekárnou na vlak, kde je možné si zakoupit jízdenky.
Kasárne/Kulturpark Kasárne/Kulturpark je prostor pro setkávání a prezentaci umělecké tvorby, který se nachází v bývalém vojenském objektu. Vznikl v roce 2013 jako největší z osmi investičních projektů při kandidatuře Košic jako Evropského hlavního města kultury. Kasárne/Kulturpark se prezentuje také jako kreativní inkubátor, který podporuje začínající podnikatele v oblasti kreativních průmyslů a umění. Konkrétnější informace o způsobech a průběhu inkubace není možné dohledat.
Tabačka Tabačka je nestátní kulturní centrum a otevřená zóna pro umění, kreativitu a spolupráci v Košicích. Nachází se v areálu bývalé továrny a na 2500 m2 se nachází koncertní sály, klubové kino, divadelní sál nebo Showmedia studio (určené pro realizaci a poradenství v oblasti světelné a zvukové techniky). Součástí Tabačky je také nezávislé hudební vydavatelství Tabačka Records.
Escalator
58
Cílem vzdělávacího projektu Escalator, který vznikl v rámci programu Košice 2013,
je
podchytit činnost kulturních organizací a pomoci manažerům se profesionalizovat. Program Escalatoru stojí na pomezí vzdělávacího kurzu a inkubace. Program začíná úvodními pohovory a audity a pokračuje jako intenzivní studijní pobyty, kde jsou účastníci izolováni od každodenní operativy a mohou se koncentrovat na vlastní rozvoj. Escalator také poskytuje příležitost pro vznik nových partnerství a spolupráci.
6.1.5.3 Maďarsko Jurányi Art Incubator House Jurányi House vznik v roce 2012 v Budapešti z potřeby sdružovat scénické umělce a poskytnout jim potřebné zázemí pro jejich práci. V prostoru 6500 m2 v pěti patrech budovy bývalé školy působí více než 11 divadelních skupin a dalších organizace nebo nezávislí umělci. Nachází se zde 2 divadelní sály, zkušebny, galerijní prostor, kavárna a společné zázemí. Jurányi House se prezentuje jako inkubátor, ale největší důraz je kladen především na poskytování sdílených prostor, které jsou pro práci scénických umělců nezbytné a na vlastní jim často chybí prostředky, a také na networking a možnost se pod jednou střechou propojovat s organizacemi, které řeší podobné problémy. Zároveň se klientům Jurányi House dostává podpory v oblasti marketingu a propagace. Další služby, jako konzultace nebo mentoring, jsou zastoupeny minimálně.
SÍN Culture Center SÍN poskytuje fyzické zázemí pro tvorbu mladých talentů v oblasti tance, podporu na národní i mezinárodní úrovni a možnost síťování. Na webových stránkách se prezentuje kariérním poradenstvím a důrazem na manažerské dovednosti klientů, ačkoliv podle studie V4 Creative incubators jsou takové služby omezenější. Umělci nebo skupiny jsou inkubováni na časově omezené období a do inkubátoru se hlásí s konkrétním projektem. Jejich pobyt v inkubátoru je zdarma, pokud se ale jedná o ziskový projekt, tak za služby platí. SÍN také pořádá soutěž pro choreografy.
59
Bakelit Multi Art Cente Multikulturní centrum Bakelit se nachází v budapešťském industriálním komplexu. Založeno bylo již v roce 1999 a částí svých ziskových aktivit financuje neziskovou část, kterou je podpora kreativců a umělců. Podpora má podobu jednak poskytování fyzického prostoru na bázi nepravidelné rotace a poradenství v oblasti dotací. Zázemí je přizpůsobeno potřebám celé řady profesí – performerům, fotografům, malířům nebo hudebníkům.
Loffice Coworking Loffice Coworking vznikl v roce 2009 v Budapešti v budově bývalé tiskárny jako pracovní prostor pro startupy a kreativce z různých odvětví. Jeho charakter je ziskový na bázi pronajímání pracovního místa ve sdíleném prostoru, ve kterém je možné si zřídit přímo sídlo firmy. Klienti zůstávají podle potřeby, není zde omezená doba inkubace. V Loffice potom probíhají networkingové akce nebo semináře.
University of Debrecen Incubational Centre of Creative Industries (DEKIIK) Inkubátor Debreceni Egyetem Kreatív Iparágak Inkubációs Központja (DEKIIK) vznikl v roce 2009 a je umístěn v Debrecen Info Park. Poskytuje zázemí firmám z různých odvětví a pod jednou střechou se tak setkávají kreativní i technologicky zaměřené firmy. Infrastrukturně je vhodnější spíše pro projekty využívající technologie jako je 2D a 3D animace, video apod. Doba inkubace je 3 roky s možností prodloužení na 5 let za vyšší cenu. V ceně jsou také konzultantské a marketingové služby.
Keleti-Blokk Keleti-Blokk je organizace specificky zaměřená na hudebníky. Má k dispozici 28 zkušeben, 5 výtvarných ateliérů a koncertní haly. Na webových stránkách nejsou dohledatelné bližší informace.
Community and Art Level Community and Art Level (v originále Művelődési Szint MÜSZI) vznikl na základě poptávky komunity kulturních a neziskových projektů, které v Budapešti hledaly zázemí. Na více než 60
2800 m2 se nachází 35 kanceláří a 4 multifunkční sály pro až 300 osob. Community and Art Level je tak především místem pro akce a komunitní setkávání.
6.1.5.4 Polsko Art_Inkubator, Fabrika Sztuky Lodž Art_Inkubator vznikl
v Lodži a sám se nazývá místem, kde se setkává kreativita a
podnikatelský přístup. Jako jeden z prvních projektů svého druhu byl kofinancován městem za účelem podpory podnikání (nikoliv umění nebo kultury). Je však otevřen i neziskovým organizacím. Kromě fyzického zázemí kanceláří poskytuje služby přizpůsobené potřebám klientů. Výrazným počinem je vytvoření Multimedia Creativity Management Platform, online nástroje, který pomáhá klientům najít potřebné informace z oblasti práva, podnikání nebo marketingu, virtuální kancelář nebo si skrze něj mohou přímo rezervovat prostory v Art_Inkubatoru.
STARTER Gdańsk Business Incubator Business inkubátor STARTER je neziskovou organizací, která se zaměřuje na podporu podnikání malých a středních podniků. Při příležitosti otevření nové budovy v roce 2012 vznikl inkubátor se zvláštním zaměřením na ICT a kreativní průmysly, kterým STARTER nabízí jak pracovní zázemí, tak přístup ke konzultantům a znalostem nebo networking. Různým fázím realizace podnikatelského nápadu jsou přizpůsobeny programy STARTER PLAY, STARTER UP a STARTER GO. Z kreativních průmyslů pokrývá nejvíce oblast designu a reklamy.
6.1.6 Shrnutí mapování kreativních inkubátorů v zemích V4 Jak je ze srovnání patrné, tak kreativní inkubátory v geografické oblasti zemí V4 jsou takřka výhradně vázány na fyzické prostory, které mají jako sdílené zpravidla také komunitní charakter. Zároveň jsou jednotlivé organizace, centra a platformy v některých aspektech výrazně odlišné a mají různorodé přístupy k podpoře kreativního podnikání. Je tedy zřejmé, že pojem kreativní inkubátor se v našich geografických podmínkách užívá často chybně.
61
Nejčastěji se v regionu V4 setkáváme s iniciativou měst nebo soukromých subjektu, role státu v otázce inkubace kreativních projektů spočívá spíše v utváření prostředí. Častý impulz pro vznik kreativních inkubátorů je kandidatura na Evropské hlavní město kultury (jak je tomu i v případě prvního českého kreativního inkubátoru – DEPO 2015).
Obrázek č. 11: Vyznačené subjekty podle mapování V4 Creative Incubators
Jak je patrné z mapy, kreativní inkubátory se logicky soustředí do velkých měst. Můžeme ale pozorovat určitou decentralizaci, v případě České republiky například podstatně vyšší než v Maďarsku.
62
6.1.7 Srovnání modelů inkubace Kreativní inkubátory popsané ve studii V4 – Creative incubators byly porovnány na základě charakteristických znaků, které vyplývají z dostupných a užívaných definic toho, co je kreativní inkubátor: pracovní prostor (kanceláře, ateliéry), technologické nebo jinak specifické zázemí (nahrávací studio, 3D tisk apod.), omezená doba inkubace, vstupní podmínky, manažerská podpora, networking, zaměření na kreativní a kulturní průmysly, specifické zaměření (obor v rámci kreativních odvětví, např. film, design, videohry apod.).
Šedě vyznačené subjekty splňují nejvíce charakteristických znaků kreativního inkubátoru. Pracovní
Technologic
Omezená
Vstupní
Manažerská
Networkin
prostor
ké nebo
doba
podmínk
podpora
g
specifické
inkubace
y
(kanceláře, ateliéry)
KP
Specifické zaměření
zázemí (nahrávací studio, 3D tisk apod.)
Česká republika Impact Hub
-
-
-
-
-
MeetFactory
-
-
-
-
-
Creative Gate
-
-
-
-
-
-
Důl Hlubina
-
-
-
-
DEPO 2015
-
Inkubátor
N
N
Předlice
63
UPPER Zlín
-
N
-
Slovensko Cvernovka
-
-
-
-
-
KC Dunaj
-
-
-
The Spot
-
N
-
-
-
Stanica Žilina
-
-
-
-
-
-
-
Kasárne/Kultu
-
N
N
-
-
-
-
-
-
-
rpark
Escalator Tabačka
Maďarsko Art
-
-
-
Culture
-
Bakelit Multi
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
N
N
N
N
Jurányi Incubator House SÍN Center
Art Cente Loffice Coworking University of Debrecen Incubational Centre
of
Creative Industries Keleti-Blokk
64
Community
-
-
-
-
-
and Art Level
Polsko Art_Inkubator
-
-
STARTER
-
-
N
-
Gdańsk Business Incubator
Tabulka č. 4: Porovnání kreativních inkubátorů studie V4 – Creative Incubator na základě charakteristických znaků pro kreativní inkubaci (Vysvětlivka: ✓ obsahuje, - neobsahuje, N nelze určit)
Jak vyplývá z tabulky, pouze některé ze subjektů studie V4 - Creative Incubators splňují charakteristiku kreativního inkubátoru a ostatní se tomu více či méně blíží podle formy podpory kreativního podnikání. V této oblasti se také setkáváme se zvláštním typem souvisejícím s inkubací a tou je umělecká rezidence, což je několika týdenní pobyt v jiné kulturní organizaci (zpravidla v zahraničí) za účelem tvorby, změny prostředí, získání nových kontaktů a seznámení se s odlišnými kulturami. Rezidence by se – podle své konkrétní podoby – dala vnímat jako určitá forma inkubace, která se zaměřuje na proces tvorby jednotlivce, nikoliv na podnikatelský model nebo udržitelnost.
6.2 Návrh typologie kreativních inkubátorů V rámci této diplomové práce sestavila autorka vlastní typologii kreativních inkubátorů na základě teoretických znalostí o tom, jakým způsobem podnikatelská inkubace probíhá. Je tvořena grafem, kde jednotlivé osy znázorňují míru podnikatelské inkubace a přítomnost kreativity (ve smyslu zastoupení kreativních nebo kulturních odvětví). Na základě porovnání vzniká 9 typů organizací, přičemž 4 z nich se dají označovat jako typ kreativního inkubátoru. Ostatní jsou okrajové a většinou splňují pouze některé z podmínek pro inkubátor. 65
Multikulturní platformy a rezidenční domy
Inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj
Inkubátory zaměřené na nové technologie
Kulturní a komunitní centra
Univerzitní inkubátory
Smíšené inkubátory
Coworking
Kreativní centra a huby
Klasické podnikatelské inkubátory
Podnikatelská inkubace
Obrázek č. 12: Návrh typologie pro klasifikaci kreativních inkubátorů
6.2.1 Typy kreativních inkubátorů Inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj Tyto kreativní inkubátory se zpravidla soustředí na scénická nebo výtvarná umění. Jejich úkolem je pomáhat mladým umělcům a kreativcům podnikat ve svém oboru. Zároveň poskytují prostor pro umělecký rozvoj nebo realizaci vlastních projektů. Inkubátory zaměřené na nové technologie Inkubátory zaměřené na nové technologie se nejčastěji týkají oborů jako design, film a video, nová média nebo videohry. Často bývají specificky zaměřené na určitý obor, kterému odpovídá i zázemí inkubátoru, prostorová úprava a dostupné vybavení. Univerzitní inkubátory Tento typ inkubátorů je propojen s univerzitním prostředím. Může být určen pro studenty nebo absolventy, případně navazovat na konkrétní studijní programy. Výhodou tohoto typu inkubátoru je větší míra finanční stability a možnost využití existující infrastruktury. Tyto inkubátory však může omezovat nižší flexibilita související s univerzitním prostředím. Smíšené inkubátory 66
Jedná se o typ inkubátoru, kde se setkává pod jednou střechou více profesních odvětví – v případně kreativních průmyslů je to nejčastěji propojení s ICT – nebo se zde mohou mísit různá odvětví kreativních průmyslů. Výhodou je propojování a vznik nových synergií napříč obory.
6.2.2 Organizace podobné kreativním inkubátorům Multikulturní platformy a rezidenční domy Multikulturní platformy mají zpravidla specifičtější prostorové zázemí, jako jsou dílny na 3D tisk, multimediální prostory apod. Charakteristickým znakem je multižánrové propojování a vysoká přítomnost kreativity. Mohou také nabízet rezidenční pobyty. Kulturní a komunitní centra Kulturní a komunitní centra jsou více otevřené veřejnosti jako prostor pro setkávání s kulturním programem. Mohou obsahovat některý ze znaků typických pro inkubaci jako jsou pracovní místa nebo další prostorové zázemí (například v podobě komunitních dílen), ale primárně jsou prostorem určeným pro prezentaci. Coworking Coworking v nejčistší formě je kreativním inkubátorům nejvíce vzdálený. Jedná se o sdílení prostoru, které zpravidla funguje na bázi členství nebo pronájmu pracovního místa. Nejčastěji funguje coworking komerčně. Není zde omezená doba, po kterou může jedinec nebo skupina prostor využívat. Určitý způsob inkubace může v coworkingu vznikat samovolně z koncentrace a propojení profesionálů na jednom místě. Kreativní centra a huby Kreativní centra a huby principiálně vychází z coworkingu, ale nabízí něco navíc – může se jednat o networkingové akce, které účelně přispívají k získávání nových kontaktů, organizaci vzdělávacích seminářů nebo konkrétní zaměření přímo na kreativní profese. U některých kreativních center se potom pracovní prostory rozšiřují ještě o ateliéry či zkušebny, které je možné si pronajímat. Klasické podnikatelské inkubátory Klasické podnikatelské inkubátory splňují podmínky inkubace, ale nejsou primárně zaměřené na kreativní odvětví, což neznamená, že by do nich kreativní projekt nemohl vstoupit. 67
Nevýhodou však může být určitá nezkušenost konzultantů se specifiky kreativního podnikání. Jenom omezená část takových projektů je proto vhodná pro vstup do klasického inkubátoru.
① Multikulturní platformy a rezidenční domy
④ Kulturní a komunitní centra
① Coworking
④
①
Inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj
Inkubátory zaměřené na nové technologie
②
② Smíšené inkubátory
Univerzitní inkubátory
⑦
①
Kreativní centra a huby
Klasické podnikatelské inkubátory
Podnikatelská inkubace
Obrázek č. 13: Výskyt typů kreativních inkubátorů a podobných organizací v regionu V4
Jak je patrné z grafu, v našich podmínkách se nejčastěji vyskytují kreativní centra a huby, které se často mylně za kreativní inkubátory označují. Kreativní inkubaci se věnuje zhruba třetina mapovaných subjektů.33
33
Konkrétní rozdělení subjektů na jednotlivé typy inkubátorů a organizací podobných inkubátorům se nachází
v příloze č. 6.
68
Obrázek č. 14: Kreativní inkubátory a podobné organizace v zemích V4 (Modře jsou značené subjekty, které se přímo věnují inkubaci kreativních projektů)
6.3 Skandinávsko-baltský region Situace strategické podpory KKP v Evropě se dá shrnout do několika závěrů. Trendy udává především Velké Británie, která se vymyká tradičnímu nahlížení na kulturu rozšířenému v kontinentální Evropě a uplatňuje také kanadský, americký a australský přístup. Spolu s Rakouskem, Španělskem a Nizozemím se řadí k zemím s komplexní strategií pro podporu kreativních průmyslů. Země jako Rakousko nebo Německo, které jsou Visegrádské čtyřce bližší geograficky, striktně oddělují neziskové kulturní služby a podnikatelské aktivity. Daleko bližší jsou v tomto ohledu pobaltské země, které si postupně koncept kreativních průmyslů osvojily a maximalizují využití strukturálních fondů. (Kraus, Žáková, 2014)
69
Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko zatím svůj potenciál plně nerozvíjí. Zajímavé je tedy srovnání, jak probíhá kreativní inkubace v jiné části Evropy. Vybrána byla oblast severských zemí a Pobaltí, označovaných souhrnně jako Skandinávsko-baltský region. Skandinávsko-baltský region se rozkládá na severovýchodě Evropy a tvoří uskupení označované jako Nordic-Baltic region, NB6 nebo NB834. Spolupráce těchto zemí je dána historicky, nicméně nejsilnější pouto se vytvářelo až po roce 1990. Oficiální spolupráce byla zahájena v roce 1991 formálním setkáním a podepsáním deklarace o spolupráci v Tallinu.
Obrázek č. 15: Mapa regionu NB
Obě oblasti jsou přitom poměrně rozdílné z hlediska hospodářské úrovně a vyzrálosti společensky-politického sektoru. Severské země patřily mezi hlavní zastánce nezávislosti pobaltských zemí, otevřely jim hranice a zavedly bezvízovou politiku. Hlavní forma severskobaltské spolupráce je především vytváření obchodních, politických a jiných sítí, kooperace 34
NB8 tvoří 8 států severní Evropy (Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Island) a Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko,
Litva), někdy se také uvádí označení NB6 (Finsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva).
70
v oblasti obchodu, výzkumu nebo kulturní mobility. (Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania, 2014) Výzkumu kreativních inkubátorů byla podrobena geograficky sdružená oblast čtyř skandinávských zemí – Norska, Švédska, Finska a Dánska – a tří pobaltských republik – Estonska, Lotyšska a Litvy.
6.3.1 Kreativní průmysly v zemích Skandinávsko-baltského regionu Skandinávské země jsou na poli kreativních průmyslů globálními hráči a pobaltské země se jim svojí úrovní znalostí, výzkumu a systému podpory kreativní ekonomiky přibližují. KKP jsou vnímané jako klíčové odvětví pro hospodářskou konkurenceschopnost regionu a jsou jednou z prioritních oblastí spolupráce Skandinávsko-baltského regionu (Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Latvia, 2016). Dobře podporovaný a propojovaný sektor kreativních průmyslů vytváří ideální prostředí k podnikatelským aktivitám. Skandinávské země patří ke světové špičce v úrovni kreativních odvětví (především herní průmysl a design), procesech (schopnost propojovat staré a nové technologie) a aktivitách například v rozvoji kulturního turismu (Fleming, 2007). Mezi skandinávskými zeměmi vznikla také síť sdružující kreativní profesionály Jenka, nadnárodní program pro export hudby NOMEX nebo čtyřletý program pro podporu herního průmyslu Nordic Game Program. Estonsko, Litva a Lotyšsko se na samém začátku 21. století a hlavně po svém vstupu do Evropské unie začaly velmi usilovně zajímat o kreativní průmysly. Se začleňováním KKP do vládní politiky pomohla všem třem zemím organizace British Council35. Všechny tři pobaltské republiky intenzivně spolupracují, ale nepodařilo se sjednotit vymezení kreativních průmyslů, takže je obtížné země srovnávat z hlediska ekonomického výkonu. (Kraus a Žáková, 2014) Skandinávské a pobaltské země v oblasti rozvoje kreativních průmyslů poměrně intenzivně spolupracují. Pro celou NB8 jsou kreativní průmysly jedním z klíčových témat společného rozvoje. Skandinávsko-baltský region spolupracuje v oblasti designu36 a v roce 2006
35
British Council je britská organizace, která se specializuje na činnost v oblasti kultury a vzdělávání ve Velké
Británii i v zahraničí. 36
Viz studie Nordic Baltic innovation platform for Creative Industries.
71
iniciovalo Estonsko mezivládní projekt na téma KPP ve spolupráci s Lotyšskem, Litvou a Finskem.
6.3.2 Porovnání regionu V4 a NB Z hlediska výkonnostních parametrů a podmínek pro rozvoj kreativních průmyslů jsou především severské země (Norsko, Finsko, Švédsko a Dánsko) na vrcholu globálního žebříčku, (Florida, Mellander a Stolarick, 2011). V celkovém hodnocení indexu kreativity jsou v první desítce zemí. Země V4 mají srovnatelné nebo horší hodnoty ve srovnání s pobaltskými republikami. V oblasti podpory kulturních a kreativních průmyslů je možné si všimnout několik společných znaků pro obě oblasti: Spolupracující celek Země Skandinávsko-baltského regionu tvoří společný celek (NB8, NB6) a úzce spolupracují formou partnerství a výměnných projektů podobně jako země V4. Velikost trhu Skandinávsko-baltský region má podobně jako V4 nižší poptávku, než je produkce kreativních odvětví, a v rámci podpory KKP se zabývá exportem. Fragmentovaná politika Politický systém je fragmentovaný do různých regionálních úrovní, které nejsou systematicky koordinovány a propojovány. Komercionalizace kreativity Podobně jako v našich geografických podmínkách je pro severské a pobaltské země důležitá cesta komercionalizace kreativní činnosti. Lokální aspekty Země Skandinávsko-baltského regionu tvoří v národních jazycích, často škálují do okolních zemí.
72
6.3.3 Kvantitativní mapování ve Skandinávsko-baltském regionu
6.3.3.1 Norsko Mesh Mesh je jeden z největších kreativních coworkingových prostor v Oslu, který poskytuje pracovní zázemí lidem a týmům z nejrůznějších profesních oblastí. V coworkingu Mesh se konají také komunitní a networkingové akce. Nezajišťuje však akcelerační služby nebo mentoring.
Tou Scene Center for Contemporary Arts Tou Scene je významným multikulturním centrem vybudovaným v bývalém pivovaru. Jeho primární činností je pronájem prostor umělcům, nezávislým uměleckým skupinám a umělecké rezidence. Snaží se tak zviditelňovat méně známé tváře kulturní scény a vytvářet živou komunitu.
Parkteatret Jeden z nejstarších kreativních hubů vznikl v budově kina, které je stále jeho funkční součástí. Stal se cílem norských i zahraničních umělců, pořádají se zde promítání filmů, výstavy, představení, přednášky a další programy. Parkteatret je významnou scénou, která propojuje různé umělecké žánry, a tím je v Norsku velmi výrazná. Neposkytuje však žádný další prostor ve smyslu ateliérů nebo pracovního zázemí.
6.3.3.2 Finsko Cable factory (Kaapeli) Kaapeli je největší kulturní centrum ve Finsku. Komplex bývalých továren firmy Nokia oživily první kulturní aktivity již v roce 1990. Dnes se zde nachází 3 muzea, 12 galerií, divadelní sály, umělecká škola, sídla firem nebo prostory určené ke krátkodobému pronájmu. Denně dochází do Kaapeli okolo 900 lidí za prací, návštěvnost se pohybuje okolo 230 000 osob ročně. Kaapeli je také jedním z partnerů mezinárodního výzkumného projektu Creative Lenses, který se zabývá otázkou soběstačnosti nezávislých kulturních institucí a podnikatelů. 73
Creve Inkubátor pro kreativní průmysly Creve, který se dlouhodobě zaměřuje na podporu kreativních průmyslů. Po sedmi letech existence prošel v září 2016 výraznou proměnou a rozšířil portfolio programů pro kreativní podnikatele v různých fázích rozvoje a působí ve dvou městech – Helsinkách a Turku. Ročně přijímá okolo 15 až 20 kreativních startupů nejčastěji z oblasti médií, reklamy, videoher a designu.
Aalto Design Factory Inkubátor Design Factory zřizuje univerzita v Aalto jako místo pro studenty a absolventy, kteří zde mohou najít dostupné zázemí a podporu při tvorbě designových prototypů. V inkubátoru se nachází několik typů dílen s vybavením pro zpracování dřeva, kovu, textilních materiálů nebo 3D tisku. Kromě toho je zde menší coworking a konferenční místnosti. Design Factory je také součástí širší mezinárodní sítě podobných inkubátorů, a tím pádem může projektům pomoci se škálováním do zahraničí.
Verkatehdas Verkatehdas je jedním z největších evropských kulturních a konferenčních center, které svojí činností působí v soukromém i veřejném sektoru. Rekonstrukční práce v bývalé továrně trvaly 2 roky a během nich vznikla velká koncertní hala a kinosál. V areálu se nachází také umělecké galerie, divadelní sál, studio rádia YLE, ateliéry a kanceláře.
6.3.3.3 Švédsko Borås Fashion Incubator Borås Fashion Incubator vznikl v roce 2013 a představuje první kreativní inkubátor zaměřený specificky pouze na módu, fashion design nebo práci s textilem. Mladým podnikatelům a módním návrhářům pomáhá s celým procesem proměny nápadu ve funkční podnikání. Sdružuje také švédské módní návrháře a podporuje je v zahraničí v rámci vlastní exportní značky oblečení. Zázemí inkubátoru tvoří kanceláře i šicí dílny. 74
Transit Transitkulturinkubator je inkubátorem pro jednotlivce, kteří působí v oblasti filmu, hudby, vizuálního a scénického umění nebo designu. Inkubátor přijímá okolo 25–30 umělců na omezenou dobu, kdy mají k dispozici sdílený pracovní prostor, mentoring a zázemí komunity. Transit se zaměřuje převážně na umělecký rozvoj klientů vlastními metodami koučování. Kromě toho organizuje také semináře, které vzdělávají v podnikatelském rozvoji, právních nebo finančních otázkách.
Subtopia Subtopia je kreativní klastr v jižní části Stockholmu, který se zaměřuje na scénické umění, film, nový cirkus nebo neziskové organizace. Poskytuje stálé pracovní zázemí pro přibližně 80 organizací. Hlavním cílem je pomáhat subjektům v udržitelném rozvoji pomocí tzv. Quadro Helix metody, která zahrnuje sektor kultury, podnikání, sociálních inovací a vzdělání či výzkum. Asi nejvýraznější inkubační aktivitou je program KLUMP, který se zaměřuje na umění, kulturu a společensky prospěšné podnikání.
The Creative Plot Kreativní inkubátor The Creative Plot vznikl jako pilotní program, který je součástí technologicko-vědeckého parku Ideon Science Park. K jeho založení vedla potřeba inkubovat firmy z oblasti kreativních průmyslů, které vyžadují odlišný přístup. Inkubátor tak čerpá z bohatých zkušeností s práce s technologickými a vědeckými startupy. V rámci programu, který trvá 12 měsíců, je projektům k dispozici především prostor a odborná manažerská pomoc ve tvorbě business plánu a udržitelnosti záměru.
6.3.3.4 Dánsko The Spinning Mill The Spinning Mill je kreativní hub, který poskytuje zázemí pro kreativní podnikání, inovace a mikrofirmy. Sídlí zde přibližně 80 menších společností zabývajících se fotografií, 75
architekturou, grafickým designem, marketingovou komunikací nebo videem. Pro jednotlivce je k dispozici coworking, který lze využívat také jednorázově. Od roku 2015 je jeho součástí nová budova Kedelbygningen, ve které se zachází technologické dílny a designérský lab. The Spinning Mill organizuje vzdělávací semináře nebo networkingové akce, ale neposkytuje peer to peer mentoring, jako tomu je v případě klasických inkubátorů.
Fabrikken Fabrikken je místo pro tvorbu a výzkum v oblasti vizuálního umění a designu, které sídlí v budově bývalé továrny. Nachází se zde přibližně 50 uměleckých ateliérů. Fabrikken se zaměřuje na mezinárodní výměnu a networking prostřednictvím dvou rezidenčních programů, které vytváří dopad na tvorbu místních umělců. První z nich World Wide Air, trvající 1–3 měsíce, zve do Dánska profesionály a kurátory z celého světa a obohacuje nabídku pro místní publikum. Druhý program FAIR se zaměřuje na spolupráci v rámci Nordic-Baltic regionu a vytváří příležitost pro setkávání a nové synergie s místními výtvarníky.
6.3.3.5 Estonsko Tallin Creative Incubator Tallin Creative Incubator vznikl v roce 2009 jako součást tallinských podnikatelských inkubátorů. Vedle kreativních odvětví jsou mezi inkubovanými také inovativní IT firmy. Kromě základních služeb jako prostor, kontakty a mentoring, podporuje klienty v exportu a škálování do zahraničí. Součástí inkubátoru je také obchod ZERO, kde mohou návrháři a designéři prodávat své výrobky.
Tartu Centre for Creative Industries Tartu Centre for Creative Industries bylo založeno v roce 2009 městem Tartu. Jeho cílem je koordinace a systematická podpora kreativních průmyslů pro Tartu a jižní Estonsko. Součástí Tartu Centre je také kreativní inkubátor, který poskytuje prostor až po 40 firem, včetně preinkubační i postinkubační péče.
76
Kultuuri Katel Kulturní a kreativní centrum Kultuuri Katel není inkubátorem, nicméně poskytuje zázemí pro prezentaci a vzdělávání. Nachází se zde MakerLab, kde mohou designéři pracovat na prototypech, FoodLab pro kreativní startupy z oblasti gastronomie, nahrávací studio nebo komunitní zahrady. Jedna z programových linií je zaměřena na vzdělávání a podporu mezioborové spolupráce.
The Viljandi Creative Incubators Foundation Inkubátor The Viljandi Creative Incubators Foundation založila v roce 2009 University of Tartu s úmyslem rozšířit výuku a podpořit studenty ve vlastním podnikání. Dvouletý inkubační program je unikátní především tím, že se zaměřuje na řemesla. Inkubace může probíhat také virtuálně, kdy inkubátor neposkytuje klientům prostorové zázemí, ale vstup do komunity, vzdělávací akce a mentoring.
6.3.3.6 Lotyšsko RISEBA Creative Incubator RISEBA Creative Incubator je univerzitním inkubátorem, který vznikl v roce 2013. Pomáhá novým firmám kreativních odvětví, IT a médií v podnikatelském rozvoji a realizaci business plánu. Program zahrnuje preinkubaci, která je propojená s konkrétními studijními předměty a workshopy. Do inkubačního procesu vstupují pouze nejlepší projekty s vysokým stupněm inovace
a
podnikatelského
potenciálu.
Prostřednictvím
strategických
partnerství
zprostředkovává také důležité kontakty nebo pomoc s financováním.
The Mill The Mill je největší coworkingový prostor v Lotyšsku, který je určen kreativcům. Poskytuje sdílená i fixní pracovní místa, zasedací místnosti a další prostory určené ke komerčním pronájmům. Pořádají se zde workshopy, přednášky a semináře na nejrůznější témata související s podnikáním. Velkým benefitem je také zázemí komunity profesionálů z ostatních odvětví.
77
Arts Printing House (Menų spaustuvė) Arts Printing House, který vznikl v roce 2002 v budově bývalé tiskárny, je velký infrastrukturní komplex určený neziskovým a kreativním subjektům. Snahou je zabezpečit maximální diverzitu firem a projektů a poskytnout jim prostor k tvorbě a propojení. Kromě klasických kanceláří se zde nachází také ateliéry a zkušebny, knihovna a sály pro prezentaci tvorby. V procesu příprav je výstavba kinosálu, kavárny a ubytovací kapacity.
Creative Andrejsala Creative Andrejsala vznikl v roce 2010 jako první kreativní inkubátor v Lotyšsku s cílem vytvořit podporující prostředí pro podnikání v kreativních průmyslech. Do konce 2015 prošlo inkubátorem okolo 200 kreativních společností, mezi nimi oděvní a obuvnické firmy, grafické agentury, tvůrci videí, designéři, fotografové a další. Od roku 2016 přechází některé aktivity pod Lotyšskou investiční a rozvojovou agenturu, která bude další činnost inkubátoru zabezpečovat ze soukromých zdrojů.
6.3.3.7 Litva Uzupis Art Incubator S více než 10 lety provozu se Uzupis řadí k nejstarším kreativním inkubátorům v Evropě. Inkubační program může být buď krátkodobý (1–12 měsíců) nebo dlouhodobý (1–2 roky) s možností prodloužení až na 5 let. Vhodná odvětví pro inkubaci v Uzupi je výtvarné umění, sochařství, fotografie a multimediální tvorba. Součástí inkubátoru je také vlastní galerie, která slouží jako prostor pro prezentaci.
6.3.4 Shrnutí mapování kreativních inkubátorů ve Skandinávskobaltském regionu Podobně jako předchozího mapování byly subjekty rozděleny na základě stejných charakteristických znaků typických pro kreativní inkubátor. Šedě vyznačené subjekty splňují nejvíce charakteristických znaků kreativního inkubátoru.
78
Pracovní
Technologic
Omezená
Vstupní
Manažerská
prostor
ké nebo
doba
podmínky
podpora
specifické
inkubace
(kanceláře, ateliéry)
Networking
KP
Specifické zaměření
zázemí (nahrávací studio, 3D tisk apod.)
Norsko Mesh
-
-
-
-
-
-
Tou Scene
-
-
-
-
-
Parkteatret
-
-
-
-
-
Finsko
-
-
-
-
-
-
Creve
-
-
Aalto Design
-
-
-
-
-
-
-
Cable factory (Kaapeli)
Factory Verkatehdas
Švédsko
N
N
Transit
-
-
Subtopia
-
N
N
-
The Creative
-
-
Borås Fashion Incubator
Plot
Dánsko
79
The Spinning
-
-
-
-
-
-
Mill Fabrikken
Estonsko Tallin Creative
-
-
-
N
-
-
-
-
-
-
N
Incubator Tartu Centre for
Creative
Industries Kultuuri Katel
The
Viljandi
Creative Incubators Foundation
Lotyšsko
-
-
The Mill
-
-
-
-
-
Arts Printing
-
-
-
-
-
-
N
-
RISEBA Creative Incubator
House Creative Andrejsala
Litva Uzupis Art
-
Incubator
Tabulka č. 5: Porovnání kreativních inkubátorů NB na základě charakteristických znaků pro kreativní inkubaci 80
Na příkladu Skandinávsko-baltského regionu se ukazuje, že zvolená typologie je funkční i pro odlišnou geografickou oblast. Subjekty byly podobně rozřazeny na kreativní inkubátory a organizace podobné kreativním inkubátorům, přičemž se ukázalo, že více než polovina vytipovaných subjektů inkubaci provádí. Vyskytuje se zde také daleko více inkubátorů, které jsou úzce zaměřené na jednu specifickou oblast, jako je například design, móda nebo řemesla. Tento typ inkubátorů zatím v oblasti V4 nenajdeme.
Multikulturní platformy a rezidenční domy
④ Kulturní a komunitní centra
② Coworking
Inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj
Inkubátory zaměřené na nové technologie
③
② Smíšené inkubátory
Univerzitní inkubátory
③
⓪
Kreativní centra a huby
Klasické podnikatelské inkubátory
Obrázek č. 16: Výskyt typů kreativních inkubátorů a podobných organizací v regionu NB
6.4 Závěr kvantitativního mapování Pro kvantitativní mapování inkubátorů v regionu Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko) byla jako hlavní zdroj využita studie V4 Creative incubators: Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe (Jaurová a kol., 2013), která byla aktualizována s důrazem na nově vzniklé organizace, které provádějí podnikatelskou inkubaci pro kreativní projekty. Výsledky mapování byly porovnány s charakteristickými znaky pro inkubátory a vedly ke zjištění, že inkubací se nazývá pouze asi
81
třetina, přestože se souhrnně pod pojem kreativních inkubátorů zařazují. Na základě toho byla vytvořena vlastní typologie kreativních inkubátorů a příbuzných organizací. Další oblastí mapování byl Skandinávsko-baltský region, kde probíhalo mapování metodou snowball sampling. Cílem bylo postihnout všechny kreativní inkubátory, u ostatních organizací (kreativní centra, huby, coworkingové prostory) není výčet kompletní a rychle se mění. Typologie použitá pro inkubátory v zemích V4 byla přenositelná i pro Skandinávskobaltský region.
Obrázek č. 17: Přehled kreativních inkubátorů v regionu V4 a NB (Vysvětlivka: Modré = kreativní inkubátory, červené = podobné organizace) Inkubátory v obou oblastech mají podobně decentralizovanou strukturu a nachází se ve větších městech. Inkubace kreativních projektů má v zemích NB delší tradici a struktura je hustší, ačkoliv je toto velmi relativní charakteristika. Ve Skadinávsko-balstkých zemích se vyskytuje také větší množství inkubátorů, které jsou zaměřeny na specifické odvětví (např. design, módní návrhářství nebo řemesla). 82
6.5 Kvalitativní výzkum Pro případové studie byly vybrány tři organizace, které představují různé typy kreativního inkubátoru, s cílem zkoumat co nejvíce odlišné subjekty a získat širší spektrum příkladů dobré praxe a osvědčených postupů. Kritéria pro výběr inkubátorů pro kvalitativní výzkum: organizace s minimálně 5 lety zkušeností, odlišný typ inkubátoru (inkubátor zaměřený na umělecký rozvoj, inkubátor zaměřený na nové technologie, univerzitní inkubátory, smíšené inkubátory), organizace s různými zřizovateli (město, univerzita, soukromé), různá velikost inkubátoru, odlišný typ služeb. Na základě těchto kritérií byly pro další výzkum vybrány tyto 3 kreativní inkubátory, ve kterých proběhlo kvalitativní mapování a zpracování případové studie na základě osobní návštěvy: 1) Tallin Creative Incubator, Tallin, Estonsko 2) Transit Kulturinkubator, Stockholm, Švédsko 3) Aalto Design Factory, Helsinky, Finsko
6.5.1 Estonsko: Tallinn Creative Incubator (Loomeinkubaator) Rok založení: 2009 Velikost: 1200 m2 Zřizovatel: Město Typ inkubátoru: Smíšený inkubátor
6.5.1.1 Obecné informace Kreativní inkubátor v Talinnu – Loomeinkubaator - byl zřízen v roce 2009 v rámci organizace Tallin Business Incubator, která do této doby provozovala 3 podnikatelské inkubátory (Ülemiste ettevõtlusinkubaator, Kopli ettevõtlusinkubaator, Tallinna Ettevõtlusinkubaatorid). Hlavní orientace kreativního inkubátoru je na export. Tato vize stojí především na přesvědčení, že estonský trh je příliš malý. Díky řadě kontaktů a navázaných partnerství
83
dokáže propojit estonské kreativce a firmy se zahraničními a dát jim příležitost spolupracovat na společném projektu. Inkubátor se nachází v kreativní čtvrti Baltika v budově bývalé továrny. Jeho kapacita je asi 30 kanceláří, plus další prostory (zasedací místnosti, společná knihovna). Součástí inkubátoru je také obchod ZERO, kde je možné zakoupit výrobky inkubovaných firem, nejčastěji produkty designerů a fashion designérů. Tento obchod byl dříve v blízkosti inkubátoru, ale byl přemístěn do obchodního domu v centru města. Primárně jsou inkubovány projekty z oblasti architektury, módy, grafického nebo produktového designu, tvorby a produkce audio-vizuálního obsahu. Vymezení toho, co je a není kreativní, je vnímáno velmi volně, a proto není výjimkou, že v kreativním inkubátoru sídlí také IT firmy. Podnikatelské prostředí v Estonsku je velmi otevřené a je tu poměrně jednoduché založit firmu. Od roku 2009 obdržel inkubátor okolo 500 přihlášek, přičemž 200 firem prošlo inkubačním procesem. V roce 2010 byl také oceněn druhým místem v soutěži Best Science Based Incubator contest.
6.5.1.2 Podmínky přijetí Ačkoliv je na webových stránkách uvedeno, že ideálním uchazečem je firma nebo projekt tvořený týmem (zastoupení jednotlivých oblastí jako je marketing, prodej apod.), do inkubátoru může vstoupit i jednotlivec. Creative Incubator je otevřen také cizincům, kteří působí v Estonsku. Program je vhodnější pro rozvinuté firmy. Ty si inkubátor definuje jako projekty, které se nachází v druhém roce své existence s obratem alespoň 200 000 EUR, kdy export tvoří alespoň 25 %. V případě rychlého růstu by pak velikost exportu měla dosáhnout až 200 000 EUR a meziroční růst 20 %. To se jeví jako poměrně přísné kritérium, ale jak vyplynulo z rozhovoru s manažerem inkubátoru Urmasem Reikopem, v době vstupu do inkubátoru nemusí být produkt ještě na trhu, firma by však měla mít hotový minimálně prototyp. Základní podmínkou vstupu je schopnost demonstrovat určitou jedinečnost, inovaci a kreativitu, přičemž ke klasifikaci kreativních průmyslů přistupuje inkubátor poměrně volně a z inkubace nevylučuje ani IT firmy. Primárně se však zaměřuje na projekty z oblasti architektury, módy, grafického nebo produktového designu, tvorby a distribuce audiovizuálního obsahu s potenciálem expanze na zahraniční trhy.
84
6.5.1.3 Inkubace Projekty nejčastěji přichází do inkubátoru, protože potřebují zlepšit oblast prodeje a marketingu. Inkubačnímu programu předchází krátká preinkubace, v rámci které vytváří uchazeči business plán a následně prezentují před komisí svůj projekt. Samotná inkubace může trvat 2 až3 roky. Program se dělí na 6 měsíční bloky, kdy dochází k větší evaluaci a definování cílů pro další období. Velmi důležitou součástí je mentoring, kdy má každý projekt přidělený svého mentora. Konzultace probíhají zpočátku na týdenní bázi, později se setkávají zhruba jednou měsíčně nebo i častěji podle potřeby klienta. Inkubační program je zpoplatněn, cena za inkubaci je v prvních 6 měsících 35 EUR měsíčně, poté se cena zvyšuje na 50 EUR měsíčně. Pronájem prostor činí 7 až 8 EUR/m2. Inkubátor zajišťuje také networkingové akce jak uvnitř komunity (společné obědy), tak s vnějším prostředím. Jednou z největších akcí je Speed Date Matchmaking, který se koná jednou ročně a kde se formou krátkých rozhovorů setkávají zástupci firem s investory. Loomeinkubaator organizuje také trhy, propojuje firmy podobného zaměření, které vysílá do zahraničí a pomáhá designérům s umístěním jejich výrobků v obchodě ZERO. Inkubované firmy podporuje skrze vlastní marketingové a PR aktivity. Inkubátor sleduje firmy ještě 3 roky po opuštění inkubačního programu, a vyhodnocuje tak svůj dopad.
6.5.1.4 Další služby Mezi další služby inkubátoru patří Crea Summer Academy a Creative Boson. Creative Boson je balíček služeb navržený pro podnikatele v oblasti kreativních průmyslů v různých fázích podnikání, kteří potřebují příležitostné rady a konzultace. Creative Boson je placenou službou, která obsahuje: služby profesionálního konzultanta v oblastech založení firmy, obchodních procesů, marketingu a brandingu, vývoje produktu, exportu, možnost se účastnit networkingových akcí, možnost prodávat své výrobky v obchodě ZERO, šablony pro tvorbu smluv, možnost využívat širokou síť kontaktů, využití zasedacích místností. Cena tohoto programu je 80 EUR + DPH/rok (6 volných hodin v zasedací místnosti + 6 hodin konzultací) nebo 60 EUR + DPH/půl roku (3 volné hodiny v zasedací místnosti + 3 hodiny 85
konzultací). Součástí je i sleva na účast v dalších programech (například na účast na veletrzích). Další konzultace nad rámec tohoto programu jsou zpoplatněny. Crea Summer Academy37 je mezinárodní projekt, který podporuje mladé studenty nebo podnikatele v jejich cestě za nezávislostí. Smyslem projektu je vytvořit společný rámec pro letní akademie se silným důrazem na kreativitu a ICT technologií jako hnacích síl začínajících inovativních firem. Jeden z šesti programů hostil v roce 2015 také Tallinn Business Incubator a byl zaměřen převážně na rozvoj podnikatelských dovedností a ověření podnikatelského nápadu. Běh letních akademií by se měl v následujících letech ještě opakovat. Jedním z cílů je také vytvořit síť, která by propojovala univerzity, inkubátory a rozvojové agentury, a umožnit tak dlouhodobou spolupráci v mezinárodním prostředí.
6.5.1.5 Lidské zdroje V Loomeinkubaatoru pracují interní zaměstnanci i externí konzultanti. Tým inkubátoru je tvořen manažerem inkubátoru, 2 konzultanty, 2 asistenty, právníkem, finančním ředitelem, 2 obchodními manažery. Někteří členové týmu také fungují částečně jako konzultanti pro své profesní oblasti (marketing, právo). Kromě toho je s inkubátorem propojeno ještě 25 externích konzultantů a mentorů.
6.5.1.6 Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
Zkušenost s provozem podnikatelských
Hrozba odlivu talentů do zahraničí
inkubátorů Dobrá struktura pre i postinkubační péče
Odlišné informace na webových stránkách v porovnání s praxí inkubátoru mohou odradit některé začínající podnikatele
Široká síť kontaktů a partnerství
Vysoká orientace na business výsledky
Bohaté personální zajištění, velké množství konzultantů a mentorů
37
Více na www.creasummeracademy.eu.
86
Doplňkové produkty, které vychází z vlastního know-how (Creative Boson) Obchod ZERO Tabulka č. 6: Silné a slabé stránky Creative Incubator Tallinn
6.5.2 Švédsko: Transit Kulturinkubator Stockholm Rok založení: 2004 Velikost: 360 m2 Zřizovatel: Město Typ inkubátoru: Inkubátor zaměřený na umělecký rozvoj
6.5.2.1 Obecné informace Transit Kulturinkubator vznikl v roce 2004 původně jako součást University College of Arts, Crafts and Design (Konstfack). Od roku 2010 působí jako nezávislá nezisková organizace. Inkubátor se nachází v kreativní čtvrti Telefonplan a sousedí s Institutem tranzitivní ekonomiky ve Stockholmu38, kariérním centrem Starthus KMH39, platformou pro švédské filmové tvůrce a dokumentaristy Filmbasen in Botyrka a spolkem absolventů Konstfack, který sdružuje více než 1600 umělců a kreativců. Kulturinkubator naplňuje svojí orientací spíše definici uměleckého inkubátoru. Jeho cílem je podporovat tvůrce a podnikatele v oblasti umění tak, aby mohli tvořit, ale dokázali být soběstační. Primárně se soustředí hlavně na tvůrce – tedy samotné jádro kreativních průmyslů. Vybírá si jednotlivce z oblasti umění, designu, řemesel, hudby, filmu a scénických umění. Je zřizován a financován městem, které kromě minimálního počtu klientů nelimituje jeho provoz dalšími ukazateli. Finanční zdroje plynou z rozpočtu na kulturu, takže je tolerována nižší orientace na podnikatelský rozvoj, než je tomu u ostatních inkubátorů. Inkubátor je zároveň
38
Stockholm Institute of Transition Economics (SITE) je organizace, která se zabývá výzkumem v oblasti
politiky a ekonomiky. 39
Program Starthus KHM připravuje studenty Royal College of Music na jejich profesní život.
87
osvobozen od platby nájmu z prostor díky vstřícnému majiteli, což představuje velkou finanční úlevu. Transit Kulturinkubator má asi 360 m2, přičemž většinu tvoří open space neboli otevřená kancelář s kuchyní a zasedací místnosti. Zajímavé je, že inkubátor i přes úzké umělecké zaměření nemá žádné dílny ani zkušebny. Maximální kapacita je 30 klientů, většinou jich je v inkubátoru 22 až 25.
6.5.2.2 Podmínky přijetí Inkubátor přijímá umělce z oblasti umění, designu, řemesel, hudby, filmu a scénických umění, kteří demonstrují vysokou kompetenci, vlastní originální umělecké vyjádření nebo rukopis a potenciál růstu jako podnikatelé. Klienty jsou zároveň umělci, kteří (přestože mají jasný produkt) potřebují určitou změnu a další rozvoj. Podmínkou jsou 2 až3 roky působení v oboru a schopnost věnovat minimálně 50 % svého pracovního času tomuto projektu. Přijímací řízení probíhá nejdříve na základě osobního setkání s příslušným konzultantem podle oboru. Následně odevzdává zájemce písemnou přihlášku, která obsahuje životopis, základní popis produktu nebo aktivity (v čem je jedinečný), vizi svého podnikání za 1 rok a kde by chtěl být za 6 let. O přijetí zájemce do inkubátoru rozhoduje rada a další partneři. Do programu se mohou hlásit i cizinci, kteří tvoří ve Stockholmu.
6.5.2.3 Inkubace Transit Kulturinkubator vychází z individuality každého kreativce. Kromě prostorového zázemí poskytuje klientům konzultace, které probíhají buď individuálně podle potřeby, nebo hromadně formou brainstormingu. Inkubátor funguje silně komunitně, kdy spolu klienti inkubátoru tráví hodně času v open space nebo při společných obědech. Společný prostor zároveň vytváří příležitost učit se a inspirovat jeden od druhého v neformální atmosféře. Manažerka inkubátoru Sara Lönnroth přiznává, že inkubátor nemá jasně určenou strategii, ale práce je strukturována podle osobností a v procesu inkubace upřednostňují vlastní metody. Kromě mentoringu mají klienti možnost navštěvovat také workshopy a semináře. Některé z nich jsou znalostní a pomáhají v oblastech práva nebo marketingu. Ostatní jsou zaměřeny na umělecké procesy a osobnostní rozvoj skrze vlastní tvorbu. Podnikatelský rozvoj nebo tvorba business plánu je zde zastoupena minimálně. Díky dotaci města jsou služby inkubátoru pro klienty zdarma. Standardní doba inkubace je 2 roky, ale je možné ji po dohodě prodloužit. Po opuštění Transit Kulturinkubatoru zůstává 88
organizace dále v kontaktu s některými umělci skrze sociální sítě. Neexistuje zde však žádný strukturovaný způsob sledování a vyhodnocování úspěšnosti služeb inkubátoru.
6.5.2.4 Lidské zdroje Nad provozem Transit Kulturinkubatoru dohlíží rada složená ze zástupců města, které se zodpovídá hlavní manažerka Sara Lönnroth, která je vlastně jediným zaměstnancem inkubátoru. Jako kontultanti zde externě působí Joakim Blendulf z organizace Filmbasen (konzultace pro filmové projekty), Christina Molander z organizace SITE (konzultace pro tanec a scénická umění), Kersti Larsson z organizace Sharthus při KMH (konzultace pro hudební projekty). Manažerka Sara Lönnroth působí také jako konzultantka pro výtvarné umění, design a řemesla.
6.5.2.5 Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
Zajímavý koncept, který respektuje proces
Chybí nastavení ukazatelů úspěšnosti
umělecké a kreativní tvorby Vysoce flexibilní v přizpůsobení aktuálním
Vysoká závislost na rozpočtu města a dobré
potřebám konkrétního jedince
vůli majitele budovy
Komunita
Nedostatek prostor (ateliéry, zkušebny, taneční sál apod.)
Zajímavé prostředí a napojení na další
Nízké personální zajištění, inkubátor
organizace
prakticky stojí na jednom člověku
Způsob inkubace vede klienty k větší
Chybí ukotvení procesů a metod ve strategii
samostatnosti Nižší poptávka Chybí postinkubační péče a udržování kontaktu s klienty po opuštění inkubátoru Tabulka č. 7: Silné a slabé stránky Transit Incubator
89
6.5.3 Finsko: Aalto Design Factory (Helsinky) Rok založení: 1997/2008 Velikost: 3200 m2 Zřizovatel: Univerzita Typ inkubátoru: Inkubátor zaměřený na nové technologie, univerzitní inkubátor
6.5.3.1 Obecné informace Původ Aalto Design Factory sahá do roku 1997. Vychází ze studijního programu PDP (Product Development Project). V roce 2006 se transformoval na vědecký projekt nazvaný Future Lab of Product Design, který vznikl za účelem mezinárodní spolupráce a vzdělávání budoucích designérů a inženýrů. Inkubátor Aalto Design Factory byl otevřen v roce 2008 jako součást nové Aalto Univerzity, která financuje jeho provoz. Jak už napovídá název, hlavním zaměřením inkubátoru je design. Klientům tak slouží především pro výzkumnou práci, tvorbu prototypů a vzdělávání. Inkubátor disponuje prostorem okolo 3200 m2, kdy zhruba třetinu tvoří otevřený prostor pro práci, třetinu pracovní dílny a třetinu prostory určené pro přednášky a workshopy, které si lze pronajmout. Nachází se zde 6 kreativních dílen: Electroshop – dílna pro tvorbu prototypů elektronických a elektrotechnických zařízení, Woodshop – dílna pro práci se dřevem, Machine Shop – dílna pro širší využití, kde se nachází větší výrobní zařízení, Print Shop – 3D tisk, Paint Shop – dílna pro úpravu povrchů, Sewing Studio – menší dílna pro zpracování textilních materiálů. Design Factory nemá žádné kancelářské prostory pro inkubaci firem nebo týmů.
6.5.3.2 Podmínky přijetí Jedinou podmínkou přijetí je statut studenta. Není však nutné, aby to byl student Aalto Univerzity. Do Design Factory přichází studenti z různých oborů. Nejčastěji je to elektrotechnika, design, podnikání nebo umění.
90
6.5.3.3 Komunita Design Factory se ročně projde okolo 1200 studentů. Poměrně početné zastoupení má mezinárodní komunita, najdeme zde klienty z Austrálie, Rakouska, Chile, Číny, Finska, Indie, Korey, Litvy, Nizozemí, Polska, Portugalska, Jižní Ameriky, Švýcarska, USA nebo například Ugandy. Z tohoto důvodu je inkubátor koncipován jako mezinárodní prostor a veškeré popisky jsou vícejazyčné nebo zpracovány do piktogramů. Aalto Design Factory je unikátní především tím, že je součástí mezinárodní sítě podobných zařízení, které souhrnně tvoří platformu Global Design Factory Network. Patří sem Duoc Design Factory v Santiago de Chile, Sino-Finish Centre v Shanghai, Swinburne Design Factory v Melbourne, IdeaSquare40 Geneva, Design Factory Porto, Design Factory Seoul, Design Nexus Factory Philadelphia, RTU Design Factory Riga, Frisian Design Factory Leeuwarden. Inkubátor v Aalto tak disponuje širokými zahraničními kontakty a je schopen zprostředkovat i mezinárodní výměnu, kdy klient může odjet pracovat do jiné země. Kromě této sítě spolupracuje Design Factory s řadou firem.
6.5.3.4 Inkubace Design Factory poskytuje především prostor a know-how pro výrobní procesy při tvorbě prototypů. Inkubátor neposkytuje mentoring, ale pouze prostorové zázemí a komunitu, a naplňuje tak definici podnikatelského nebo kreativního inkubátoru pouze částečně. Čas, který zde navíc studenti tráví, není ohraničený délkou inkubačního programu. Z tohoto úhlu pohledu se Design Factory jeví jako sdílená dílna s vyšší mírou mentoringu zaměřeným na prototypůovánínebo výrobu, která probíhá za asistence zaměstnanců. Nicméně v následném uvedení produktu na trh nebo tvorbě business plánu inkubátor studentům příliš nepomáhá. Aalto Design Factory je tedy potřeba vnímat spíše v kontextu kreativního univerzitního akcelerátoru, kdy je řada aktivit organizována právě univerzitou. Jedná se především o komunitní snídaně, semináře, workshopy nebo zpětnovazební týmové diskuze metodou I Like I Wish41, kterou vyvinula Sato Rekonen a v roce 2014 za ní obdržela univerzitní vyznamenání. Design Factory také zastřešuje výzkumné projekty a vytváří prostor pro praktické zpracování závěrečných prací.
40
Tento inkubátor je zároveň součástí CERN.
41
Více na ilikeiwish.org.
91
6.5.3.5 Lidské zdroje Design Factory má čtyři klíčové zaměstnance – hlavního manažera, projektovou manažerku, provozního manažera a event manažerku, která má na starosti pronájmy prostor a organizaci hromadných prohlídek. Kromě toho působí v inkubátoru 35 univerzitních pedagogů, 20 výzkumných pracovníků a 25 technických pracovníků, kteří pomáhají s výrobou a pracovními postupy v jednotlivých dílnách.
6.5.3.6 Silné a slabé stránky Silné stránky
Slabé stránky
Prostorové a technické zázemí
Neposkytuje mentoring
Lidské zdroje
Neřeší business model ani udržitelnost na trhu
Napojení na univerzitu a konkrétní studijní
Inkubace neprobíhá po časově ohraničenou
programy
dobu, ale pouze na základě momentální potřeby
Prestiž v zahraničí Různé dílny podle zaměření/materiálu Mezinárodní síť Tabulka č. 8: Silné a slabé stránky Aalto Design Factory
6.5.4 Závěr kvalitativního mapování V rámci kvantitativního výzkumu byly navštíveny tři zahraniční kreativní inkubátory ze Skandinávsko-pobaltské oblasti: 1) Tallin Creative Incubator, Tallin, Estonsko, 2) Transit Kulturinkubator, Stockholm, Švédsko, 3) Aalto Design Factory, Helsinky, Finsko.
92
Každý z nich splňoval kritéria výběru stanovená tak, aby zkoumané subjekty byly vzájemně odlišné. Na základě osobní návštěvy inkubátoru, hloubkových rozhovorů a analýzy dostupných materiálů dospěla autorka práce k několika závěrům, které mohou sloužit jako příklad dobré praxe: Partnerství Regionální, národní a mezinárodní partnerství jsou pro činnost kreativního inkubátoru velmi důležitá a posilují hodnotu inkubačního programu. V případě Tallin Creative Incubator umožňovala zahraniční partnerství výměnu zkušeností, ale také velkou oporu při exportu kreativních odvětví do zahraničí. Partnerství s univerzitami jsou zase výhodná pro příliv nových projektů a klientů z řad studentů a absolventů. U Aalto Design Factory představují zahraniční partnerství možnost kulturní výměny a akceleraci projektů s potenciálem pro vstup na globální trhy. Preinkubační a postinkubační péče Ačkoliv preinkubační nebo postinkubační péče nebyla v inkubátorech vždy přítomná, podílí se významnou mírou na úspěchu nebo neúspěchu inkubačního programu. Preinkubační péče sjednocuje startovní pozici projektů a umožňuje také poznat jednotlivce a týmy při práce, ověřit jejich motivaci a píli. Preinkubace nemusí trvat dlouho, ale jedná se o oboustranné potvrzení, že má smysl, aby daný projekt vstupoval do inkubátoru. V případě inkubátoru v Tallinu se jedná o zpracování a prezentaci business plánu, švédský Transit inkubátor zase ověřuje profesionalitu a motivaci klienta na osobním pohovoru. Aalto Design Factory funguje v univerzitním prostředí specifičtěji a preinkubační program nemá. Postinkubace se ukázala jako slabá stránka i vyspělých inkubátorů jako je Creative Incubator Tallinn. Probíhá spíše neformálně a často nemá jasně stanovenou strukturu. Kromě toho, že mapování projektů, které inkubací prošly, je jedním z kritérií úspěchu, tak zapojení absolventů inkubačního programu může být zajímavé pro nově příchozí projekty. Zázemí města nebo univerzity Kreativní inkubátory je výhodné budovat pod záštitou města nebo univerzity. Kreativní odvětví jsou náročnější na infrastrukturu (zkušebny, ateliéry, dílny apod.) a projekty jsou také citlivější na cenu programu či prostoru. Provoz inkubátoru je finančně velmi náročný a v našem prostředí není zatím připravené, aby mohl fungovat ziskově. Z těchto důvodů je nezbytné, aby projekt zaštítila a financovala jiná organizace.
93
Komercionalizace Přestože kreativní inkubátor nemá potenciál fungovat v plné soběstačnosti, je mnoho cest, jak provoz směřovat k vyšší udržitelnosti. Hlavními zdroji je prodej inkubačního programu, pronájem prostor třetím subjektům nebo programy Evropské unie. Klíčová může být právě diverzifikace produktu (kterým je inkubační program) a vytvoření nabídky pro externí zájemce, možnost virtuální inkubace apod. Diverzita V případě Creative Incubator Tallinn bylo zajímavé propojení s technologickými firmami. Inkubátor nebyl omezený striktně na kreativní odvětví a přítomnost jiných oborů je oboustranně prospěšná. Na mezioborovém sdílení je založený i Transit inkubator, který těží z profesní diverzity inkubovaných projektů. Zajímavá je také pestrost různých stádií. Pro projekty může být inspirativní se setkávat s firmami, které překročily začátky podnikání a vstoupily na domácí trh nebo zahraniční trhy. Takové firmy si mohou být vzájemně velmi prospěšné. Některé inkubátory (např. Tallinn) s tímto modelem pracují a dávají firmám možnost zůstat za zvýšenou cenu nájmu. Využití know how Business Incubator Tallinn je dobrým příkladem využití know how pro široké spektrum aktivit. Creative Incubator byl vybudován po několikaleté zkušenosti s podnikatelskou inkubací jako čtvrtý talinský inkubátor, získané know how zúročil v komerčním programu Creative Boson a vymýšlí další možnosti rozšíření.
94
7 Závěr Stejně
jako
celému
konceptu
kreativních
průmyslů
zatím
chybí
systematičtější
uchopení, i kreativní inkubace je v České republice stále v počátcích utváření prvních zkušeností a pohledů. Problematická je už samotná definice kreativního inkubátoru, což se potvrdilo na mapování kreativních inkubátorů v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko) podle studie V4 Creative incubators: Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe. Při porovnání subjektů se základními znaky, které by kreativní inkubátor měl splňovat, se ukázalo, že inkubací v pravém slova smyslu se zabývá pouze třetina z nich. Z důvodu chybějícího teoretického rámce byla na základě aktualizace studie kreativních inkubátorů v zemích V4 sestavena nová typologie kreativních inkubátorů (inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj, inkubátory zaměřené na nové technologie, univerzitní inkubátory a smíšené inkubátory) a organizací jim podobných (multikulturní platformy a rezidenční domy, kulturní a komunitní centra, coworking, kreativní centra a huby, klasické podnikatelské inkubátory).
Multikulturní platformy a rezidenční domy
Inkubátory zaměřené na umělecký rozvoj
Inkubátory zaměřené na nové technologie
Kulturní a komunitní centra
Univerzitní inkubátory
Smíšené inkubátory
Coworking
Kreativní centra a huby
Klasické podnikatelské inkubátory
Podnikatelská inkubace
Obrázek č. 18: Návrh typologie pro klasifikaci kreativních inkubátorů
95
Tato typologie byla následně porovnána s odlišnou oblastí Skandinávie a Pobaltí, označovaným jako NB region. Skandinávsko-pobaltský region je v přístupu ke kreativním průmyslům a kultivaci prostředí pro kreativní podnikání pokročilejší. Z této oblasti je možné čerpat řadu zkušeností v podobě příkladů dobré praxe konkrétních organizací, které fungují podstatně delší dobu než inkubátory v našem prostředí. Mapování provedené metodou snowball sampling přibližuje 22 subjektů, které jsou přímo kreativními inkubátory nebo se jim podobají. Typologie druhů kreativních inkubátorů použitá pro region V4 se ukázala jako přenositelná i pro jiný geografický region.
Obrázek č. 19: Přehled kreativních inkubátorů v regionu V4 a NB
V rámci kvalitativního mapování byly blíže zkoumány tři kreativní inkubátory ve Skandinávsko-balském regionu – Creative Incubator Tallinn (Estonsko), Transit (Švédsko) a 96
Aalto Design Factory (Finsko). Každý z těchto inkubátorů je odlišný velikostí, typem a přístupem. Creative Incubator Tallinn je příkladem smíšeného inkubátoru, který je silně orientovaný na výsledky. Vznikl v roce 2009 z potřeby inkubovat jiný typ podnikatelských projektů. Je otevřený různému pojetí kreativity a poskytuje zázemí pro kreativní i inovativní technologické firmy. Creative Incubator v Tallinnu také pomáhá firmám v exportu do zahraničí. Tamní experti se domnívají, že poptávka místního trhu je pro podnikatele v kreativních odvětvích příliš nízká a proto je součástí inkubačního programu také prezentace v zahraničí. Inkubátor Transit má velmi odlišnou atmosféru. Je více uzavřený, komunitní a soustředí se na jednotlivce – výtvarníky, hudebníky, tanečníky nebo filmové tvůrce. Vytváří si vlastní metodiku koučování, která je postavena na mezioborovém sdílení a tvůrčím rozvoji. Na rozdíl od jiných inkubátorů nemá úplně jasně formulovaná měřítka úspěchu a jeho dopad se dá hodnotit spíše subjektivně. Na druhé straně vytváří Transit velmi inspirativní model fungování na pomezí inkubátoru a umělecké rezidence. Třetím zkoumaným místem byl univerzitní inkubátor Aalto Design Factory, který se zaměřuje na produktový design a poskytuje rozsáhlé zázemí dílen pro práci s různými materiály, menší coworking a podporu během výroby designových prototypů. Manažerská podpora je vázána na univerzitní programy a předměty, takže není přímo zajišťována zaměstnanci inkubátoru. Aalto Design Factory je také příkladem inkubátoru, který je zaměřený na specifické odvětví, kterým je v tomto případě design. Podobně oborově zaměřených inkubátorů se vyskytuje ve skandinávské oblasti podstatně více než v našich podmínkách.
Na základě výzkumu v kreativních inkubátorech bylo zformulováno několik výsledků pozorování, které jsou doporučeny jako příklady dobré praxe: 1) Partnerství Hodnotu inkubátoru posilují regionální, národní i mezinárodní partnerství. Vhodné je navazovat spolupráci také s univerzitami. V inkubátorech, jako je Creative Incubator Tallinn, se role partnerství ukázala jako klíčová.
97
2) Preinkubační a postinkubační péče Ačkoliv preinkubační nebo postinkubační péče nebyla v inkubátorech vždy přítomná, podílí se významnou mírou na úspěchu nebo neúspěchu inkubačního programu. Preinkubační péče sjednocuje startovní pozici projektů a umožňuje také poznat jednotlivce a týmy při práce, ověřit jejich motivaci a píli. Postinkubace je klíčová pro hodnocení úspěchů a může představovat příležitost pro zapojení absolventů do jeho činnosti inkubátoru. 3) Zázemí města nebo univerzity Provoz inkubátoru je finančně velmi náročný a téměř vždy jev praxi zaštítěn univerzitou nebo je jeho zřizovatelem město.
4) Komercionalizace Přestože kreativní inkubátor nemá potenciál fungovat v plné soběstačnosti, je mnoho cest, jak provoz směřovat k vyšší udržitelnosti. Klíčová je diverzifikace inkubačního programu pro cílové skupiny a přenesení zkušenosti na jiný typ produktu, kterým může být možnost virtuální inkubace bez prostoru nebo komerční nabídka.
5) Diverzita Velkou přidanou hodnotou je uchování diverzity uvnitř inkubátoru – ať už spojením více kreativních odvětví, propojením s technologickými firmami nebo inkubací firem v různých stádiích podnikání. 6) Využití know how Transfer know how hraje v budování inkubátoru velkou roli. V případě Business Incubator Tallin se osvědčila předchozí zkušenost s běžnými podnikatelskými inkubátory. Napojení na existující infrastrukturu a know how zvyšuje šanci úspěchu.
Jak je zmíněno v předmluvě práce, podnětem pro její zpracování byla aktuální situace v městě Brně a záměr kreativní inkubátor vybudovat jako součást Kreativního centra, které má vzniknout v budově bývalé káznice. Ačkoliv původním úmyslem bylo zabývat se návrhem inkubátoru pro Brno, nakonec se ukázalo, že v problematice kreativní inkubace v našich podmínkách stále chybí pochopení principů inkubace a její podstaty. Autorka práce se tedy
98
záměrně opustila od situační analýzy města Brna, která by překračovala rámec diplomové práce, ale doporučuje jej jako další návazný krok, jak se závěry výzkumu pracovat.
99
Použité informační zdroje AALTO DESIGN FACTORY [online]. Helsinki: Aalto University, 2016 [cit. 2016-0520]. Dostupné z: http://designfactory.aalto.fi/
Art Inkubator [online]. Lodž, 2013 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.artinkubator.com/
BAKHSHI, Hasan a George WINDSOR. The Creative Economy and The Future of Employment [online]. London: Nesta, 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z:
Benchmarking of Business Incubators [online]. Kent: Centre for Strategy & Evaluation Services, 2002 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.cses.co.uk/upl/File/Benchmarking-Business-Incubators-main-report-Part1.pdf
CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umění, 2009. ISBN 978-80-7008-231-7.
Co-operation between the Baltic and Nordic countries. Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Latvia [online]. Tallinn: Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Latvia, c2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.lv/en/policy/baltic-sea-region/co-operation-between-the-balticand-nordic-countries#nb6
Connect Network [online]. Bratislava: Connect Coworking, 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://connect-network.com/
100
Creative Gate [online]. Praha: Creative Gate, 2015 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.creativegate.cz/
Creative Industries in Estonia, Latvia and Lithuania [online]. Tiiu Allikmäe, 2010 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://www.esa.ee/cmsdata/upload/files/CreativeIndustries_EstLatLit.pdf
Cross Inovation [online]. European Regional Development Fund a INTERREG IVC. Amsterdam: Cross Innovation, 2012, 6 stran [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.cross-innovation.eu/wp-content/uploads/2013/07/CrossInnovationManifesto_flyer.pdf
Cvernovka [online]. Bratislava: UNA creative, 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://galleriacvernovka.sk/
DEPO2015 [online]. Plzeň: Plzeň 2015 o.p.s., 2015 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.depo2015.cz/
DOING ONLINE. Economy rankings, 2016 [online]. Dostupné z http://www.doingbusiness.org/rankings
EMILIA, KOSKI a Juha JARVINEN. Nordic Baltic innovation platform for Creative Industries [online]. Oslo: Nordic Innovation Centre, 2006 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://www.nordicinnovation.org/Global/_Publications/Reports/2006/Nordic%20Balt ic%20Innovation%20Platform%20for%20Creative%20Industries%20%20Focusing%20especially%20on%20design.pdf
ESSIG, Linda. What is an “Arts Incubator?” [online]. 2013. Dostupné z https://creativeinfrastructure.org/2013/09/06/what-is-an-arts-incubator/. 101
ETMANOWICZ, Agata. Creative Incubator—a Fancy Thing to Do? [online]. 2015. Dostupné z: http://www.aspeninstitute.cz/en/article/4-2015-creative-incubator-afancy-thing-to-do/.
FABRIKKEN: For Kunst Og Design [online]. Copenhagen: Fabrikken, 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://ffkd.dk/content/factory-art-design
FLEMING, Tom, Dr. A Creative Economy Green Paper for the Nordic Region. Oslo: Nordic Innovation Centre a Tom Fleming Creative Consultancy, 2007
FLORIDA, Richard, Charlotta MELLANDER a Kevin STOLARICK. Creativity and Prosperity: The Global Creativity Index [online]. Toronto: The Martin Prosperity Institute, 2011 [cit. 2016-05-25]. ISBN 978-0-9811974-3-2. Dostupné z: http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf
FUJIWARA, Daniel, Paul DOLAN a Ricky LAWTON. Creative Occupations and Subjective Wellbeing [online]. In: . s. 31 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.nesta.org.uk/sites/default/files/creative_employment_and_subjective_wel lbeing_1509_1.pdf
GOVERNMENT OF THE UNITED KINGDOM, Gowers Review of Intellectual Property [online]. 2006. Dostupné z https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/22884 9/0118404830.pdf.
GOWERS, Andrew. Gowers review of intellectual property: and how it's transforming work, leisure, community and everyday life. Norwich: HMSO, c2006. ISBN 978-011-8404-839.
102
HYNKOVÁ, Jana. Kulturní a kreativní průmysly v zemích Visegrádské skupiny. Praha, 2014. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická. Vedoucí práce Mgr. Mario Kubaš, Ph.D.
CHAPAIN, Caroline, Phil COOKE, Lisa DE PROPRIS, Stewart MACNEILL a Juan MATEOS-GARCIA. Creative clusters and innovation: Putting creativity on the map [online]. 1. vyd. London: Nesta, 2010 [cit. 2016-03-13]. Dostupné z: https://www.nesta.org.uk/sites/default/files/creative_clusters_and_innovation.pdf
Jak se kreativní inkubátor odlišuje od klasického podnikatelského inkubátoru? [online]. Institut umění - Divadelní ústav, 6 stran [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: http://docplayer.cz/754947-Jak-se-kreativni-inkubator-odlisuje-odklasickeho-podnikatelskeho-inkubatoru.html
JAUROVÁ, Zora et al. V4 Creative incubators: Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe [online]. Bratislava, 2013 [cit. 2016-05-27].
Jurányi House [online]. Maďarsko [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://juranyihaz.hu/en
KC Dunaj [online]. Bratislava: KC Dunaj, 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.kcdunaj.sk/
Incubating Success: Incubation Best Practices That Lead to Successful New Ventures [online]. Michigan. University of Michigan, 2011 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.inbia.org/docs/default-source/research/downloadreport.pdf?sfvrsn=0
INKUBÁTOR PŘEDLICE. Amaturka Ústí [online]. Ústí nad Labem [cit. 2016-0522]. Dostupné z: http://armaturka-usti.cz/armaturka/inkubator-predlice/ 103
Incubator Tallin: Creative Entrepreneurship [online]. Tallinn: TALLINNA LOOMEINKUBAATOR, c2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://inkubaator.tallinn.ee/eng/business-incubation-services/
Inovace napříč odvětvími. Moderní řízení [online]. 2009 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://modernirizeni.ihned.cz/?p=600000_d&&article[id]=36725160
INTERNATIONAL BANK FOR RECONSTRUCTION AND DEVELOPMENT / THE WORLD BANK. Doing Business 2016: Measuring Regulatory Quality and Efficiency [online]. Washington: Publishing and Knowledge Division, The World Bank, 2015 [cit. 2015-12-27]. ISBN 978-1-4648-0668-1. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/~/media/GIAWB/Doing%20Business/Documents/An nual-Reports/English/DB16-Full-Report.pdf
Jenka - Creative Industries Network. Nordic Innovation [online]. Oslo: Nordic Innovation, c2010 [cit. 2016-05-25]. Dostupné z: nordicinnovation.org/Publications/jenka-creative-industries-network
Kaapeli [online]. Helsinky: KOY Kaapelitalo, c2016 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.kaapelitehdas.fi/en
Košické kurtúrne centrá [online]. Košice, 2016 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.k13.sk/
Kultuuri Katel: Creative Hub [online]. Tallin, 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://kultuurikatel.ee/en/
104
Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora [online]. Praha: Institut umění - Divadelní ústav, 2014 [cit. 2016-05-25]. ISBN 978-80-7008-324-6. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranychzemich-evropske-unie.pdf
Loffice Coworking [online]. Budapěšť [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://budapest.lofficecoworking.com/
MeetFactory [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://www.meetfactory.cz/
Menų spaustuvė: Arts Printing House [online]. Riga, 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.menuspaustuve.lt/en
Mesh: The Nordic Creators’ Community [online]. Oslo: Mesh, 2016 [cit. 2016-0520]. Dostupné z: http://www.meshnorway.com/
ModeInk [online]. Borås, 2013 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://modeink.se/english/
Müszi [online]. Budapěsť: MÜSZI [Művelődési Szint], 2016 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://muszi.org
MYERSCOUGH, John. The Economic Importance of the Arts in Britain. London: Policy Studies Institute. 1988. 221 s. IBSN 0 85374 354 1
Nordic – Baltic cooperation (NB8). Ministry of Foreign Affairs of the Republic of Lithuania [online]. Vilnius: KRYPTIS AGENCY, 2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné
105
z: https://www.urm.lt/default/en/foreign-policy/lithuania-in-the-region-and-theworld/regional-cooperation/nb8
Nordic-Baltic Cooperation. Repubic of Estonia: Ministry of Foreign Affairs [online]. Tallinn, 2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://www.vm.ee/en/nordic-balticcooperation
Parkteatret. In: Trans Europe Halles [online]. Lund, 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://teh.net/members/parkteatret/
Policy Handbook on Cultural and Creative Industries in Local, Regional and National Development Strategies. Brusel: Evropská komise – Expertní skupina OMC pro kulturní a kreativní průmysly. (2012)
Programové prohlášení vlády ČR. Vláda České republiky [online]. Praha: Vláda ČR, c2009-2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: www.vlada.cz/cz/mediacentrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/
Provoz Hlubina [online]. Ostrava: Provoz Hlubina, 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://provoz.net/
RISEBA [online]. Riga, 2015 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.riseba.lv/en/riseba-creative-business-incubator.html
Rozhovor se Katariinou Hellin, zaměstnancem Aalto Design Factory. Helsinky 19.12.2015.
Rozhovor se Sarou Lönnroth, ředitelkou inkubátoru Transit. Stockholm 17.12.2015.
106
Rozhovor s Kristel Kukk, konzultantkou inkubátoru Creative Incubator Tallinn. Stockholm 16.12.2015.
Services for creative industries. In: SPARK: Communicating innovative growth [online]. Turku: Turku Science Park, 2015 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://turkusciencepark.com/spark-uutiset/1343/services-creative-industries/
SINGER, Slavica, José Ernesto AMORÓS a Daniel MOSKA. Global Entrepreneurship Monitor: 2014 Global report [online]. Londýn: Global Entrepreneurship Research Association, 2015 [cit. 2016-05-27]. ISBN 978-1939242-05-1.
SÍN Culture Centre [online]. Maďarsko, 2013 [cit. 2016-05-06]. Dostupné z: http://en.sinarts.org/
SPINDERIHALLERNE [online]. Vejle: Spinderihallerne, 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.spinderihallerne.dk/facts-in-english/
Společnost vědeckotechnických parků ČR [online]. STVP ČR, z.s., 2015, 2015-12-27 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://www.svtp.cz/
SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ et al. Základy podnikání. Praha: vydavatelství. 2010. ISBN ISBN 978-80-247-3339-5
Stanice Žilina - Záriečie: Cultural Node [online]. Žilina: Stanica Žilina-Záriečie, 2016 [cit. 2016-05-07]. Dostupné z: http://www.stanica.sk/
107
Staying ahead: the economic performance of the UK’s creative industries [online]. London: Department for Culture, Media and Sport, 2007 [cit. 2016-03-11]. Dostupné z: https://www.citacepro.com/dokument/Mv526cWRd9Vbzjfs
Subtopia [online]. Norsborg: Subtopia, 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://www.subtopia.se/
ŠUDÁKOVÁ, Hana, Iva ADAMOVÁ a kol. PRŮVODCE PO EVROPSKÝCH INKUBÁTORECH A AKCELERÁTORECH[online]. 1. Brno: Jihomoravské inovační centrum, 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: https://www.jic.cz/data/editor/old/2014/dokumenty/mepkitpruvodce_po_evropskych_inkubatorech_a_akceleratorech.pdf
TAUŠL PROCHÁZKOVÁ, Petra. Podnikatelský inkubátor jako nástroj podpory malého a středního podnikání. Plzeň, 2011. Disertační práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Doc. Ing. Jiří Vacek, Ph.D.
The Creative Plot [online]. Lund, 2016 [cit. 2016-05-22]. Dostupné z: http://thecreativeplot.se/en/
The Mill: Coworking space for creative professionals [online]. Riga: FROONT, 2016 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.millriga.com/
The Viljandi Creative Incubators Foundation. University of Tartu Viljandi Culture Academy [online]. Tartu: University of Tartu, 2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://www.kultuur.ut.ee/en/enterprise/viljandi-county-creative-incubators-centre
Tartu Centre for Creative Industries [online]. Tartu: REDWALL, c2016 [cit. 201605-21]. Dostupné z: http://loovtartu.ee/en/
108
Tou Scene [online]. Stavanger, 2015 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://touscene.com/omtou
Trabačka: Tabačka Kulturfabrik [online]. Košice: Tabačka Kulturfabrik, 2015 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.tabacka.sk/
Transartis: your artist residence in guide [online]. Holandsko, 2016 [cit. 2016-0506]. Dostupné z: http://www.transartists.org/air/bakelit-multi-art-center
Transit: Transit time, advice and rooms for artictic activities [online]. Stockholm: Transit, 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://transitsthlm.se/en/
UPPER: Centrum kreativních průmyslů [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2016 [cit. 2016-05-22]. Dostupné z: http://upper.utb.cz/
Verkatehdas. In: Trans Europe Halles [online]. Lund, 2016 [cit. 2016-05-20]. Dostupné z: http://teh.net/members/ verkatehdas /
Vicepremiér Bělobrádek: Budoucnost patří kreativním průmyslům. Vláda České republiky [online]. Praha: Vláda ČR, c2009-2016 [cit. 2016-05-24]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/pavelbelobradek/aktualne/vicepremier-belobradek-budoucnost-patri-kreativnimprumyslum-136032/
Who hires creatives? Nesta [online]. London, 2015 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://www.nesta.org.uk/blog/who-hires-creatives
109
Zákon č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník [online]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/NOZ_interaktiv.pdf
ŽÁKOVÁ, Eva a Pavel BEDNÁŘ. Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR: Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty. I. svazek. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2015. ISBN 978-80-7008-333-8.
Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Model podnikatelského prostředí (GEM, 2014) Obrázek č. 2: Model podpory podnikání podle Lundströma a Stevensona (Procházková, 2011) Obrázek č. 3: Evoluce podnikatelského inkubátoru (CSES, 2011, str. 18) Obrázek č. 4: Typologie podnikatelských inkubátorů (vlastní zpracování podle CSES, 2010) Obrázek č. 5: Model podnikatelské inkubace (CSES, 2011, s. 25) Obrázek č. 6: Principy fungování podnikatelského inkubátoru (vlastní zpracování podle Procházkové, 2011) Obrázek č. 7: Model podnikatelské inkubace (CSES, 2011, s. 25) Obrázek č. 8: Počet podnikatelských akcelerátorů ve světě (Nesta, 2014) Obrázek č. 9: Pojetí kreativních průmyslů podle Thorsbyho (vlastní zpracování podle Cikánek, 2009) Obrázek č. 10: Mapa regionu V4 Obrázek č. 11: Vyznačené subjekty podle mapování V4 Creative Incubators Obrázek č. 12: Návrh typologie pro klasifikaci kreativních inkubátorů
110
Obrázek č. 13: Výskyt typů kreativních inkubátorů a podobných organizací v regionu V4 Obrázek č. 14: Kreativní inkubátory a podobné organizace v zemích V4 Obrázek č. 15: Mapa regionu NB Obrázek č. 16: Výskyt typů kreativních inkubátorů a podobných organizací v regionu NB Obrázek č. 17: Přehled kreativních inkubátorů v regionu V4 a NB Obrázek č. 18: Návrh typologie pro klasifikaci kreativních inkubátorů
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Rozdíly mezi inkubátorem a akcelerátorem (zpracováno autorkou podle Cohen, 2013) Tabulka č. 2: Klasifikace kreativních inkubátorů (zpracovala autorka podle V4 Creative Incubators – Guide to places and spaces of creative incubation in Central Europe, Jaurová et al, 2013) Tabulka č. 3: Aktualizace studie V4 – Creative Incubators Tabulka č. 4: Porovnání kreativních inkubátorů studie V4 – Creative Incubator na základě charakteristických znaků pro kreativní inkubaci Tabulka č. 5: Porovnání kreativních inkubátorů NB na základě charakteristických znaků pro kreativní inkubaci Tabulka č. 6: Silné a slabé stránky Creative Incubator Tallinn Tabulka č. 7: Silné a slabé stránky Transit Incubator Tabulka č. 8: Silné a slabé stránky Aalto Design Factory
Seznam zkratek a značek V4 – Visegrádská čtyřka (Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Polsko)
111
NB – Nordic – Baltic, Skandinávsko-baltský region (Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva) CZ – Česká republika SK - Slovensko PL - Polsko HU - Maďarsko FIN - Finsko NOR - Norsko SWE - Švédsko DNK - Dánsko EE - Estonsko LT - Lotyšsko LV - Litva
Seznam příloh Příloha č. 1: Záměr kreativního centra Brno (Jihomoravské inovační centrum, 2014) Příloha č. 2: Prostory budoucího inkubátoru v Brně (Jihomoravské inovační centrum, 2014) Příloha č. 3: Inovace napříč odvětvími (European Regional Development Fund a INTERREG IVC. Amsterdam: Cross Innovation, 2012) Příloha č. 4: Pracovní uplatnění kreativních pracovníků (Nesta, 2015) Příloha č. 5: Srovnání prostředí a indexu kreativity v České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Dánsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě (Florida, Mellander a Stolarick, 2011) Příloha č. 6: Rozdělení inkubátorů v regionu V4 Příloha č. 7: Rozdělení inkubátorů v regionu NB Příloha č. 8: Srovnání případových studií
112
1.KREATIVNÍ INKUBÁTOR
PLOCHA VHODNÝCH MÍSTNOSTÍ 1736,26 m2 PLOCHA MÉNĚ VHODNÝCH MÍSTNOSTÍ 153,50 m2
PŮDORYS 1.NP
1.KREATIVNÍ INKUBÁTOR
PLOCHA VHODNÝCH MÍSTNOSTÍ 1731,89 m2 PLOCHA MÉNĚ VHODNÝCH MÍSTNOSTÍ 688,97 m2
PŮDORYS 2.NP
Příloha č. 3: Inovace napříč odvětvími
Inovace napříč odvětvími (European Regional Development Fund a INTERREG IVC. Amsterdam: Cross Innovation, 2012)
1
Příloha č. 4 – Pracovní uplatnění kreativních pracovníků
Who hires creatives? Série datových vizualizací, kterou zveřejnila britská organizace Nesta, zobrazuje průmyslová odvětví, která zaměstnávají kreativní pracovníky. Všechny zobrazované profese jsou kreativní, intenzita barvy značí míru kreativity (čím tmavší, tím kreativnější). Oblasti označené tečkou spadají do klasifikace kreativních průmyslů.
Umění, zábava a rekreace (Umělecká tvorba, Scénická umění, Podpůrné aktivity, Provoz uměleckých zařízení, Jiné zábavné a rekreační aktivity, Knihovny a archivy, Muzea, Sportovní zařízení)
1
Věda a technika (Překlad, Fotografie, Specifické designové činnosti, Architektura, PR a komunikace, Reklama, Média, Veřejná mínění, Business a jiná konzultace, Ostatní výzkum, Vyšší management, Inženýrství, Ostatní)
2
Prodej, finance a jiné služby (Oprava nábytku, Oprava PC, Ostatní obchodní podpora, Online prodej, Profesní organizace, Nábytek, Makléřství, Prodej ve specializovaných obchodech, Pojišťovnictví, Pracovní agentury, Pomocné finanční služby, Oblečení ve specializovaných obchodech, Další zprostředkování financí, Náboženské organizace, Obchod s jídlem, Jiné)
3
Výroba (Keramika, Šperky, Reprodukce, Hudební nástroje, Výroba PC, Tesařství, Letectví a kosmonautika, Tisk)
4
Veřejná administrativa, vzdělávání a zdravotnictví (Kulturní vzdělávání, Technické a odborné sekundární vzdělávání, Terciální vzdělání, Ostatní vzdělávání, Všeobecné veřejné administrativní aktivity, Primární vzdělávání, Činnosti ve zdravotnickém zařízení, Sociální práce)
5
Informace a komunikace (Radiové vysílání, Počítačové programování, Nakladatelská činnost, Video a TV, Hudba, Televizní vysílání, Žurnalistika, Počítačové hry, Vývoj software, Bezdrátová komunikace, Konzultační činnost v oblasti PC, Jiné)
6
Ostatní (Stavebnictví, Montáž, Elektrická instalace, Konstrukce obytných i neobytných prostor)
7
Příloha 5: Srovnání prostředí a indexu kreativity regionů V4 a NB Tabulka 1: Index technologie
Země Finsko Švédsko Dánsko Norsko Česká republika Estonsko Litva Maďarsko Slovensko Lotyšsko Polsko
Výzkum a vývoj 3 2 9 18 21 33 36 32 44 45 47
Výzkumní pracovníci 1 2 5 6 27 20 23 30 25 29 31
Inovace 4 6 9 18 26 30 34 24 39 44 42
Index technologie 1 5 7 12 25 27 31 33 36 37 39
Tabulka 2: Index talentu
Země Finsko Švédsko Dánsko Norsko Lotyšsko Estonsko Litva Maďarsko Polsko Česká republika Slovensko
Lidský kapitál
Kreativní třída 1 5 8 7 10 16 11 20 19 33 46
Index talentu 8 5 7 9 23 15 28 24 30 18 25
1
1 2 4 6 14 15 16 25 29 31 33
Tabulka 3: Index tolerance
Země Švédsko Norsko Dánsko Finsko Maďarsko Česká republika Slovensko Polsko Lotyšsko Estonsko Litva
Rasové a etnické menšiny
Sexuální menšiny 7 16 21 27 33 64 52 60 58 70 72
Index tolerance 8 12 9 18 34 27 44 47 54 47 59
Tabulka 4: Podíl kreativní třídy
Země Podíl kreativní třídy Globální hodnocení Švédsko 43.88 5 Dánsko 43.71 7 Finsko 43.35 8 Norsko 42.11 9 Estonsko 39.64 15 Česká republika 38.89 18 Lotyšsko 35.47 23 Maďarsko 35.26 24 Slovensko 35.22 25 Litva 34.99 28 Poland 32.37 30
2
7 11 14 19 34 49 55 58 60 69 75
Tabulka 5: Celkový žebříček indexu kreativity
Celkové pořadí 1 3 4 7 26 29 32 34 38 41 41
Země Švédsko Finsko Dánsko Norsko Maďarsko Česká republika Estonsko Lotyšsko Litva Slovensko Polsko
Technologie Talent 5 2 1 1 7 4 12 6 33 25 25 27 39 31 36 37
Tolerance 7 19 14 11 34
31 15 14 16 33 29
49 69 60 75 55 58
3
Globální index kreativity 0.923 0.894 0.878 0.862 0.606 0.553 0.528 0.520 0.484 0.476 0.476
Příloha č. 6: Rozdělení inkubátorů v regionu V4
Multikulturní platformy a rezidenční domy Meet Factory (CZ) Kulturní a komunitní centra Stanica Žilina (SK) Kasárne/Kulturpark (SK) Tabačka (SK) Keleti-Blokk (HU)
Coworking Loffice Coworking (HU) Kreativní centra a huby Impact Hub (CZ) Důl Hlubina (CZ) Creative Gate (CZ) Cvernovka (SK) KC Dunaj (SK) Bakelit Multi Art Cente (HU) Community and Art Level (HU) Inkubátory zaměřené na rozvoj Escalator (SK) Jurányi Art Incubator House (HU) SÍN Culture Center (HU) Art_Inkubator (PL) Univerzitní inkubátory Inkubátor Předlice (CZ) UPPER Zlín (CZ)
1
Inkubátory zaměřené na nové technologie STARTER Gdańsk Business Incubator Smíšené inkubátory DEPO 2015 University of Debrecen Incubational Centre of Creative Industries Klasické podnikatelské inkubátory The Spot
2
Příloha č. 7: Rozdělení inkubátorů v regionu NB
Multikulturní platformy a rezidenční domy Fabrikken (DNK) Kulturní a komunitní centra Tou Scene (NOR) Parkteatret (NOR) Cable factory (FIN) Verkatehdas (FIN)
Coworking Mesh (NOR) The Mill (LV) Kreativní centra a huby The Spinning Mill (DNK) Kultuuri Katel (EE) Arts Printing House (LV) Inkubátory zaměřené na rozvoj Borås Fashion Incubator (SWE) Transit (SWE) Subtopia (SWE) Tartu Centre for Creative Industries (EE) Uzupis Art Incubator (LT) Univerzitní inkubátory Aalto Design Factory (FIN) The Viljandi Creative Incubators Foundation (EE) RISEBA Creative Incubator (LV)
1
Inkubátory zaměřené na nové technologie Creve (FIN) Creative Andrejsala (LV) Smíšené inkubátory The Creative Plot (SWE) Tallin Creative Incubator (EE)
2
Možnost získat
1200 m2
Ano
Ano
Další služby
Zpoplatněn
2 - 3 roky
Postinkubace
Velikost
Export
Preinkubace
Délka inkubace
2009
Networking
Zaměření
Město
finance
Rok založení
Loomeinkubaator
Zřizovatel
Příloha č. 8: Srovnání případových studií
Ano
Ano
Ano
Obchod ZERO,
kreativních
Creative Boson, CREA
průmyslů
Summer Academy
Transit Kulturinkubator
Město
2004
Umění
2 roky
360 m2
Ne
Ne
Ano
Ano
Ne
-
Aalto Design Factory
Univerzita
1997/
Design
Není
3200 m2
Ne
Ne
Ano
Ne
Ne
Stáže v zahraničí,
2008
praktický výzkum
