Krávy „produkující“ mléko – dojnice: neuvěřitelně krátký život
Dojnice na pastvě
Trocha historie Divokým předkem tura domácího byl pravděpodobně pratur. Poslední jedinec tohoto divokého plemene uhynul v polských lesích v r. 1627. Tur domácí byl domestikován před tisíci lety a tur bezrohý byl chován již Egypťany. Dobytek/skot se využívá k produkci mléka, masa, někde i k tahu. Jeho další šlechtění je zaměřeno na neustálé zvyšování dojivosti, či masné užitkovosti. Dnes existují mléčná, masná a kombinovaná plemena skotu. Mléčnému průmyslu u nás již dominuje plemeno holštýnsko-frízské (s výrazně mléčným charakterem), ale velký podíl stále zaujímá plemeno české strakaté (s kombinovanou užitkovostí). Pro představu bylo v ČR k 1. 4. 2012 v zemědělském sektoru chováno celkem 551 225 všech krav (tj. krávy s netržní produkcí mléka – na odchov telat, a krávy mléčných plemen pro tržní produkci mléka – dojnice). Z toho dojnic bylo 373 136. Před dvaceti lety, v roce 1991, to bylo 1 195 425 všech krav. (zdroj MZe - SVZ Mléko 2012) Proč se krávy chovají? Krávy jsou chovány na produkci mléka, z něhož se dále vyrábějí mléčné produkty - máslo, sýry, jogurty atd. Cílem je získat od jedné krávy co nejvíce mléka a každý rok zdravé tele. Krávy určené na produkci mléka nazýváme dojnice . Jedna kráva – dojnice průměrně denně nadojí 18 - 19 l mléka (stav v r. 2009, zdroj MZe). Kdy má kráva první tele? Ve stáří 2,5 let. Za dva až tři měsíce po porodu bude znovu inseminována (uměle oplodněna), aby za devět měsíců porodila další tele, poté bude znovu za dva až tři měsíce připuštěna a tento cyklus se stále opakuje až do úplného vyčerpání. Průměrná laktace (období mezi dvěma porody, ve kterém kráva produkuje mléko) trvá přibližně 280 dní a pak následuje období před porodem - stání na sucho (doba určená pro regeneraci mléčné žlázy před další laktací), které trvá zhruba dva měsíce a kdy kráva není dojena. Po mnoho měsíců je kráva současně intenzivně dojena a současně březí. Chovatelé se snaží jalovice zapouštět v co nejnižším věku, inseminovat krávy co nejdříve po porodu a zkracovat období stání na sucho. To vše sice vede k lepším ekonomickým výsledkům, ale také k přetěžování organismu a jeho následnému oslabování. Jak se stane kráva březí? V přírodě se samice v říji (proces, kdy se jeden z vaječníků chystá uvolnit vajíčko a samice je pod vlivem hormonů ochotna se pářit) spáří se samcem a dojde k oplodnění. V nepřirozeném systému intenzivního zemědělství je kráva inseminována (uměle oplodněna) vždy, když se objeví říje, čímž se úplně nahrazuje přirozené páření. Říji může být také vyvolána aplikací hormonů. Inseminaci provádí inseminační technik tak, že aplikuje pipetou semeno krávě do dělohy. Semeno, které je odebráno nejlepším býkům v inseminačních stanicích, je rozděleno na mnoho dávek a uchováno v tekutém dusíku při hlubokém zmrazení několik let. Kolik mléka kráva nadojí? Moderní dojnice vysoce užitkového plemene, jako je holštýnsko-frízské, je schopna dát denně okolo 50 litrů mléka. Je to mnohonásobně větší množství, než by potřebovalo jedno tele ke své výživě.
1
Foto: vysoko užitková dojnice - celý její organismus je jedna "továrna" na produkci mléka pro člověka, na úkor jejího těla a zdraví
Jak dlouho zůstává tele u své matky? Tele je odebráno od matky do 12 hodin po narození, což způsobuje stres u obou. Je důležité, aby tele pilo první dny od své matky mlezivo, což je speciální mléko s vysokým obsahem protilátek. Výrazně se tím posílí jeho imunitní systém. Tele odebrané od matky dostává mléko nejprve z lahve a potom z kbelíku. Dnes je již většina telat ihned po porodu umístěna do venkovních boudiček, kde mají dostatek čerstvého vzduchu a slunce. Nejlepší jalovičky jsou vybrány jako chovné na obnovu stáda, ostatní jalovičky a býčci jsou určeny k výkrmu (telecí nebo hovězí maso). U plemen vysoce přešlechtěných na mléčnou užitkovost jsou narození býčci bráni jako vedlejší produkt – odpad.
Foto: Telata jsou kravám - dojnicím odebírána do 12 hodin po otelení. Tato separace má více důvodů - především: zabránění sání mleziva, později mléka, teletem přímo z vemene, čímž by mohlo dojít k nepravidelnému vyprazdňování, třeba jen ze dvou struků, to by mohlo působit problémy při dojení dojicím zařízením, a zabránění vzniku pevnější vazby matka - mládě; oba tvorové jsou pouze nástroje - na produkci mléka a na produkci masa a není v zájmu běžných zemědělců řešit a zdržovat se s etologickými a citovými požadavky Hzv.
2
Jak jsou krávy určené k produkci mléka chovány? V naší republice existuje více možností. V některých případech přetrvávají systémy chovu z minulosti, kdy jsou krávy uvázány řetězem či obojkem u žlabu. Podestlány jsou zpravidla slámou. Krávy se dojí přímo na svém stání 2x denně. A tady se také telí přivázané bez možnosti pohybu. Krávy v takovémto systému jsou uvázané většinu svého života a jen výjimečně mají nějaký pohyb nebo se dostanou na pastvu. Nové typy kravínů a přebudované staré kravíny jsou již s volným ustájením. Dojnice se mohou volně pohybovat po stáji a odpočívat v zábranami odděleném loži. Na každou krávu by mělo připadat jedno lože. Nicméně někdy se boxy dělají kratší, aby krávy nekálely pod sebe, ale do uličky (z důvodu snazšího úklidu). Při tomto volném způsobu ustájení se stele slámou, nebo jsou v boxech gumové matrace. Zbytek stáje tvoří rošty nebo betonová podlaha. Někde mají krávy možnost pohybu ve výběhu nebo na pastvě. Dvakrát až třikrát denně chodí do dojírny, kde jsou dojeny dojicím zařízením. Krávy před porodem jsou převedeny do porodny, kde je jim umožněn volný pohyb, mají zde dostatek prostoru a slámy.
Jak „staré“ jsou krávy poráženy? Až 40 % dojnic v intenzivním zemědělství v ČR je vyčerpáno po porodu dvou až tří telat, nadměrnou produkcí mléka, nevhodným ustájením a špatným zacházením již ve věku 5 až 6 let. Výrazné množství končí na jatkách i po 1. nebo 2. laktaci. Tato zvířata jsou poražena a jejich maso končí v salámech a masových směsích. Důvody jejich „vyřazení“ z chovu jsou z více jak 80 % zdravotní, např. v roce 2010 to bylo 82,9 % dojnic (zdroj MZe).V přirozených a dobrých podmínkách chovu se kráva běžně dožívá 20 let věku, rekord byl zaznamenán v Irsku, kde žila kráva 48 let. Vysokým procentem brakace/vyřazování se chovatelé v ČR příliš netrápí. Podle zprávy MZe „Situační a výhledová zpráva Mléko, prosinec 2010“: „S vyšší obměnou stáda roste ztráta z brakování (odpisy) krav a obvykle se zhoršuje ekonomika výroby mléka. Při vysoké dojivosti prvotelek, nízkých nákladech na odchovanou jalovici a příznivých cenách jatečných krav nemusejí být ekonomické dopady výrazně negativní.“ Je to neuvěřitelné mrhání životy zvířat, šokující neúcta k živým tvorům ze strany zemědělců, podporovaná zvráceným ekonomickým systémem a absencí morálních hodnot. Jako spotřebitelé můžeme nepodporovat zneužívání dojnic a jejich potomků chovateli: omezením až ukončením konzumaci mléka a dalších mléčných výrobků. Jejich zdravotní vhodnost je i tak velmi diskutabilní. Žádný savec, kromě člověka, nekonzumuje mléko po vývojovém stadiu mláděte! Společnost pro zvířata – ZO ČSOP březen 2013
Další snímky:
3
4
Fota: Dojnice a jalovice trvale uzavřené v chovu bez možnosti výběhu, ve svých výkalech, jak je vidět i zvenčí. Při pohledu dovnitř nebylo vidět žádnou podestýlku. (z jara a zimy 2012)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Foto: jeden ze způsobu ustájení dojnic: tzv. volné ustájení s loži, ve kterých by měla být vrstva slámy (nebo jiného
podobného materiálu) pro izolaci a snížení tvrdosti povrchu. Lože nesmí být krátké (aby se vešla celá kráva) nebo příliš úzké (aby nedocházelo k poranění při vstávání a lehání) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5
Fota: vazné ustájení, dříve běžné, kdy byly dojnice takto přivázány celoročně. Bohužel, ještě se s tím můžeme setkat
6
