Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/koordinacni-porada-profesionalnich-verejnychknihoven-jihomoravskeho-kraje)
Koordinační porada profesionálních veřejných knihoven Jihomoravského kraje 2. 1. 2010 Jíchová Veronika
Koordinační porada veřejných profesionálních knihoven Jihomoravského kraje proběhla dne 24. listopadu 2009 pod organizační záštitou Moravské zemské knihovny (MZK) v Brně (místem konání se stala budova MZK). Hlavním cílem programu bylo seznámení s výsledky činnosti veřejných knihoven Jihomoravského kraje v roce 2008 a hodnocení plnění Metodického pokynu MK ČR k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS). Další náplní bylo slavnostní ocenění nejlepších neprofesionálních knihoven, jejich vlastní prezentace, přiblížení marketingu v činnosti knihoven a také představení podstaty knihovny 2.0 a projektů ČTE(SY)RÁD a ENTITLE. Struktura celého dne Tato koordinační porada byla rozdělena do dvou časových bloků. První blok proběhl v dopoledních hodinách, po půlhodinové přestávce následoval druhý blok. Tyto dva bloky se ještě dále dělily tematicky. I. BLOK: 9,30-11,45 hod. 1) Výsledky činnosti veřejných knihoven Jihomoravského kraje v roce 2008 a hodnocení plnění Metodického pokynu MK ČR k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS): Mgr. Monika Kratochvílová, oddělení knihovnictví MZK. 2) Knihovna roku 2009. Kamarádka knihovna 2009. Obecní knihovna Mokrá-Horákov: Cesta knihy ke čtenáři. Blok nejleších neprofesionálních knihoven JMK z jednotlivých regionů. Obecní knihovna Petrovice (Blansko) Obecní knihovna Cetkovice (Boskovice) Obecní knihovna Brod nad Dyjí (Břeclav)
Obecní knihovna Dolní Bojanovice (Hodonín) Obecní knihovna Hostěrádky-Rešov (Vyškov) Obecní knihovna v Hostěradicích (Znojmo) II. BLOK: 12,15-14,15 hod. 1) Marketing v činnosti profesionálních knihoven: PhDr. Libuše Foberová, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Slezská univerzita v Opavě. Marketing v činnosti pověřené knihovny - Městská knihovna Břeclav: Mgr. Marek Uhlíř, ředitel MěK Břeclav. 2) Knihovna 2.0: PhDr. Petr Škyřík, vedoucí KISK MU v Brně. 3) Knihovny a celoživotní vzdělávání Projekt ENTITLE: Mgr. Ing. Věra Pospíšilíková, oddělení automatizace a vývoje MZK. Projekt ČTE(SY)RÁD: Kabinet informačních studií a knihovnictví MU Brno. I. BLOK: 9,30 - 11,45 hod. Moravská zemská knihovna, Kounicova 65a, Brno, konferenční sál (přízemí). Celý program zahájil Mgr. Tomáš Gec, ředitel Moravské zemské knihovny, který v krátkosti přiblížil program dne a možnosti nových aktivit. Celou koordinační poradu moderátorsky vedla paní Mgr. Jana Nejezchlebová. 1) Jako první vystoupila se svým příspěvkem paní Mgr. Monika Kratochvílová, která nás seznámila prostřednictvím světa statistiky s výsledky činnosti veřejných knihoven Jihomoravského kraje (JMK) a vyhodnocením standardu VKIS. V Jihomoravském kraji je stále 8 pověřených knihoven, profesionálních je 74 (o jednu méně). Snižování knihoven od roku 2005 stále pokračuje a i přes stále vysoký počet návštěvníků lze pozorovat za rok 2008 malý úbytek. Jak dopadly knihovny JMK: 2. místo v počtu registrovaných čtenářů 2. místo v počtu návštěvníků 3. místo v počtu výpůjček (na 1 čtenáře 42 výpůjček) 2. místo v počtu vzdělávacích a výchovně kolektivních akcí 1. místo v počtu studijních míst (5 475) 1. místo v počtu PC pro uživatele (1 286) 1. místo v počtu PC připojených na internet (1 178) Činnost základních knihoven v JMK v roce 2008: větší objem přírůstků (+ 3 088), pokles čtenářů (13,75% z počtu obyvatelstva), a vůbec mírné snížení počtu fyzických návštěvníků ve všech typech knihoven (- 54 399), pokles výpůjční činnosti (- 177 590).
Stav čtenářů: v roce 2006 ..... 164 610 čtenářů ..... 14,53% v roce 2007 ..... 161 748 čtenářů ..... 14,18% v roce 2008 ..... 157 832 čtenářů ..... 13,75% Stav obratu výpůjček: profesionální knihovny ..... 2008 ... 1,25 (v roce 2007 ... 1,26) neprofesionální knihovny ..... 2008 ... 0,47 (v roce 2007 ... 0,48) Nárůst studijních míst: profesionální knihovny ..... + 81 s.m. = 8,5% neprofesionální knihovny ..... + 280 s.m. = 11% Webové stránky knihoven: k 31.12.2008 využívalo šablonu webu pro malé knihovny přes 120 knihoven z JMK, více jak polovinu z nich využívá Brno-venkov. Knihovny JMK jsou na prvních místech v celorepublikovém srovnání, ve velké míře došlo k rekonstrukcím a úpravám interiérů knihoven, výrazně se zvýšil počet osobních počítačů a využívání internetu. Zvýšil se počet zaměstnanců knihoven, přičemž nastalo zvýšení procentuálního zastoupení zaměstnanců s VŠ vzděláním knihovnického směru, počet zaměstnanců se SŠ vzděláním knihovnického směru se naopak snížil. Do budoucna je potřeba analyzovat situaci v regionech a ještě více se uplatnit v knihovnách jako otevřený prvek pro uživatele a čtenáře. 2) Další částí programu bylo slavnostní ocenění nejlepších neprofesionálních knihoven JMK a následně jejich vlastní prezentace. Obecní knihovna Petrovice Obec Petrovice má 600 obyvatel. V Kulturním domě sídlí knihovna, která byla založena v roce 1946. V současnosti má 4 843 knihovních svazků, připojení na internet, 4 osobní počítače pro uživatele (i pro děti) a na 1 počítači je plně digitalizovaná kronika obce. Knihovna má převeden knihovní fond do elektronické podoby - online katalog, funguje i výměnný fond a webové stránky. V plánu jsou besedy pro další nárůst čtenářů, půjčování knih do domova důchodců a nepohyblivým občanům, vytvoření místa pro mládež, kam by si mohli chodit hrát i společenské hry, a čtenářského kroužku pro malé čtenáře. Dne 8.11.2009 se zúčastnili v Praze na předávání ceny Knihovna roku. Účast na této akci je velikým úspěchem.
Obecní knihovna Petrovice (Blansko) Obecní knihovna Mokrá-Horákov. Kamarádka knihovna 2009. Paní Jitka Neveselá si připravila prezentaci s názvem Cesta knihy ke čtenáři, která měla neoficiální podtitul: Co dělá knihovnice, když je knihovna zavřená. Pomocí fotografií zdokumentovala celou cestu a práci, které jsou potřeba, aby se knížka dostala z obchodu do knihovny a do rukou čtenáře. Na nákup knih do Vaňkovky si paní Jitka Neveselá vzala na pomoc slečnu Denisu, která v roce 2004 byla jednou ze zakladatelek místního čtenářského kroužku. Společně potom knihy přinesly do knihovny, kde se zapojily do této „cesty" i další děti. Knihy zvážily (stejně jako sebe), změřily, zkontrolovaly, zda v knížkách nechybí nějaké stránky a knihy také orazítkovaly. Po opatření signaturou (paní knihovnicí) děti knihy ještě obalily. Celá „cesta" končí přírůstkovým číslem, záznamem do elektronického katalogu a společným úklidem pracovního místa. Paní Jitka Neveselá svůj příspěvek zakončila slovy i přáním: „..knihovny spolu nesoupeří, ale pomáhají si".
Paní Jitka Neveselá (Mokrá-Horákov) Obecní knihovna Cetkovice Starosta obce pan Petr Horák a knihovnice paní Blanka Janková společně představili svou obec a místní knihovnu. Obec Cetkovice má 730 obyvatel. V budově Obecního úřadu se nachází knihovna, kterou představuje jedna výpůjční místnost a čítárna. Samotná knihovna byla založena v roce 1924 jako Veřejná knihovna, v roce 1938 pak jako Lidová knihovna, která měla 306 svazků. Dnes je to plně utomatizovaná knihovna, používá knihovní systém Lanius a vlastní 4 500 knihovních svazků, z toho 500 naučné literatury, zbytek tvoří beletrie. Knihovna je financována z rozpočtu obce a využívá také možnosti půjčování knih z výměnného fondu Městské knihovny Boskovice. S touto službou jsou čtenáři velice spokojení. Knihovna pořádá různé akce: setkávání se žáky ZŠ a SŠ, například před vánočními svátky (poprvé v prosinci 2006), letos v březnu to bylo i setkání „měsíce knihy a internetu". V říjnu 2009 proběhlo „ Společné podzimní čtení pro děti aneb moje nejoblíbenější kniha", které se uskutečnilo ve dvou dnech pro dvě různé věkové kategorie. Knihovna také získala některá ocenění: například Vesnice roku 2001 či v roce 2007 získali „Modrou stuhu" a další. Obecní knihovna Brod nad Dyjí Bohužel, z Brodu nikdo nepřijel, nicméně paní Mgr. Jana Nejezchlebová podala k této knihovně několik informací:
Brod nad Dyjí, obec, jejíž počet obyvatel nepřesahuje 500. Knihovna je zde nově zařízena, používají knihovní systém CLAVIUS, mají zpřístupněný internet a bezbariérový přístup. Obecní knihovna Dolní Bojanovice Slova se ujala paní Růžena Kašíková a ve svém příspěvku představila svou obec i knihovnu. Obec má necelé tři tisíce obyvatel a první (latinsky) psaná zmínka o této obci pochází z roku 1196. V obci proběhla velká rekonstrukce včetně knihovny, která byla umístěná do budovy ZŠ. V lednu 2008 se přemístila do nových prostor (bývalé pekárny) přímo ve středu obce. Knihovna má bezbariérový přístup. Od roku 2008 používá CLAVIUS. Mezi služby této knihovny patří i donáška knih do domu. V knihovně funguje dětský koutek, internetový koutek, infocentrum, kde se na velkoplošné obrazovce zobrazují aktuální informace. Výpůjčky v roce 2009 činí zatím 3 521, návštěvníků 1 715, počet návštěvníků na webových stránkách knihovny 675. I zde funguje výměnný fond (MěK Hodonín). Akce knihovny: například Noc s Andersenem, Beseda nad kronikou a historií obce (pro ZŠ), Poprvé v knihovně (pro ZŠ i MŠ), Setkání s knihou pro školáky.
Paní Růžena Kašíková (Dolní Bojanovice) Obecní knihovna Hostěrádky-Rešov Obec Hostěrádky-Rešov a svou knihovnu představila paní Jarmila Urbánková. Obec má 822 obyvatel, nachází se 20 km od Brna, spadá pod město Vyškov. Stav knihovního fondu k 31.12.2008 činí 2 173 knihovních jednotek, z toho 338 naučné literatury a
1 835 krásné literatury. Počet registrovaných čtenářů je 84, do 15 let jich je jen 18, počet návštěvníků knihovny 1 261, návštěvníků webových stránek 4 700, počet výpůjček 2 271. Knihovna vlastní 2 osobní počítače pro uživatele a 1 pro knihovnici, využívá výměnného fondu s Vyškovem. Knihovna Karla Dvořáčka ve Vyškově i nadále zpracovává knihovní fond obecní knihovny Hostěrádky-Rešov. V knihovně se pořádájí různé výstavy: například Výstava obrazů paní Katky Aujezdské (2005, 2006, 2007), nebo Výstava háčkovaných deček (2006), Výstava paličkovaných obrazů Anežky Měšťánkové, Výstava zimních dekorací Zuzky Matějkové (2008). Mimo výstav se tu také konají besedy: 14.12.2007 - Simona Monyová se synem Šimůnkem a manželem. 4.4.2008 - Mgr. Podhorná - Využití léčebných účinků bylin a výtažků z pupenů rostlin k léčbě... 12.6.2008 - Lenka a Sandra Lanczovy 12.12.2008 - Josef Hanák 4.9.2009 - Irena Fuchsová a Veronika Žilková Cílem této knihovny je získat více čtenářů, zvýšit počet návštěvníků, a knihovna, aby byla místem pro maminky s dětmi, kulturním centrem a místem setkávání pro všechny. Obecní knihovna v Hostěradicích Tato knihovna prošla částečnou rekonstrukcí a prezentace představovala dobu před rekonstrukcí 2004-2008 a po rekonstrukci. Do roku 2007 neměla knihovna internet, v roce 2008 byl v rámci VISK3 zakoupen CLAVIUS a během tohoto léta byl zpracován celý fond. Fond zpracovávali vyškolení brigádníci. Knihovní prostory byly vymalovány a dovybaveny novými regály. Okna se vyměnila za nová plastová a byl zakoupen nový osobní počítač. II. BLOK: 12,15 - 14,15 hod. Moravská zemská knihovna, Kounicova 65a, Brno, konferenční sál (přízemí). 3) Po přestávce vystoupila se svým příspěvkem paní PhDr. Libuše Foberová. Přiblížila nám pohled marketingu v činnosti profesionálních knihoven. Z hlediska služeb uživatelům knihoven můžeme mluvit o rozšířeném marketingovém mixu. Ten zahrnuje tyto položky: produkt, cena, lidé, procesy, místo, propagace. Lidské zdroje jsou významnou součástí diferenciace nabídky a řízení procesů je klíčovým faktorem, kdy se řeší otázka přístupnosti zákazníka (uživatele) a míra poskytovaných služeb. Existuje tzv. trojúhelník marketingu: knihovna - uživatelé - poskytovatelé služeb (zaměstnanci). Rozlišujeme také marketing externí, interní a interaktivní (mezi knihovníkem a uživatelem). Mezi kvality poskytovaných služeb patří například spolehlivost, preciznost, všeobecná ochota, starostlivost, apod. V současné době je potřeba, aby fungoval týmový duch, tedy aby slepá podřízenost byla nahrazena týmovou spoluprací. Jedině tak se z pasivního čekatele na zadaný úkol stává aktivní účastník rozhodovacího procesu. PhDr. Libuše Foberová zdůrazňuje, že marketing není oddělení, ale způsob myšlení
! A cílem knihovního marketingu je zajistit, aby knihovna zůstala informačním centrem dané komunity. Současný stav je takový, že 14% obyvatelstva tvoří registrovaní čtenáři, 86% je ostatní veřejnost v ČR. Je potřeba se tedy zviditelnit. Cílem knihoven je vytváření citového pouta s uživatelem, vytváření knihovny jako komunitního centra, je potřeba podpora propagace. Aktuální trend u nás i ve světě je humanizace knihoven, což znamená otevření se všem potřebám obyvatel. Je potřeba své čtenáře rozmazlovat, odstranit bariéru v podobě výpůjčního pultu (zejména u malých čtenářů), ideální je postavení knihovníka vedle uživatele, například u počítače. S čím může marketing pomoci knihovnám? Může pomoci naplnit jejich význam a nabídnout přidanou hodnotu. Knihovny se v současnosti dívají na jiné knihovny, měly by se ale dívat převážně na své uživatele. Uvědomit si, že marketing dělá každý zaměstnanec. Je potřeba mluvit přímo s uživateli, využít tak sociálních sítí, využít například Facebook, oslovit mladé lidi, poskytovat výhody svým fanouškům a každou akci pojmout kvalitně a neotřele. Další cestou pro knihovny je guerillový marketing - využít reklamy s minimem financí, využít nápady a kreativitu. Cílem je šokovat, upozornit, vrýt do paměti. Příkladem mohou být plakáty SKIP. Jde o to, vyjít do ulic. Historická hodnota knihoven - tím jsou knihy = informace = znalosti. Je potřeba nadále zdůrazňovat skutečnou hodnotu knihoven a vyzdvihnout, v čem je daná knihovna opravdu dobrá, co dělá, co jiní ne, apod. Přidaná hodnota - jedná se o zlepšení zkušeností uživatelů, může se například jednat o referenční služby do mobilního telefonu nebo webové stránky přístupné přes mobil. Trumf knihoven - tím jsou příběhy, knihovny mají plno příběhů skutečných lidí. Zelené knihovny - důraz na ekologii, i tudy vede cesta a téma ekologie je dnes žádané. Atraktivita - knihovna umí oslovit malé děti, ale co mládež? Věkové rozlišení dětí: malé děti (0-7 let) - tweens (8-14 let) - teenageři (15-18 let.) Zde je řešením zaměřit se na skupinu tweens, ve světě se už zaměřují na tuto kategorii reklamy. Je potřeba je odlišit od malých dětí i od teenagerů. Tato věková kategorie dává přednost jednodušším, ale ne příliš sarkastickým tématům. Děvčata preferují romantický nádech. Je potřeba k těmto dětem použít specifického přístupu. Image knihovny - tím je obraz, jakým způsobem okolí vnímá a hodnotí celou knihovnu. Vzít si příklad z Mc Donalds. Je potřeba se zviditelnit, odlišit, vrýt se do paměti. Další možnosti: Hry: lákat do knihovny pomocí her Toy Libraries: knihovny půjčují hračky Přátelé knihoven: FOL (Friends of Libraries) funguje v USA, Velké Británii, Austrálii Fundraising: nejrozšířenější v USA, nejběžnější formou jsou veřejné sbírky, poštovní kampaně, benefiční akce, dobrovolná pomoc, věcná podpora, granty, apod. Je to druh obchodu, je to byznys, je tedy potřeba nabídnou protihodnotu. Shrnutí: Co je tedy potřeba? Komunikovat. Inovovat své nabídky: rady přes telefon, čtení pohádek přes telefon, pomoc a rady při učení, domácí úkoly, apod. Vytváření programů na podporu čtení. Neodmítat pomoc dobrovolníků! Zahraniční knihovny využívají dobrovolníky
výrazně. Zařadit do svých služeb pomoc seniorům, ať se jedná o donášku knih či doprovod do knihovny. Nabídnout „bestsellerovou službu" - novinky rychle do rukou čtenářů. Je také potřeba odměňovat stálé (věrné) uživatele a loajální (schopné) knihovníky. Je potřeba skutečně poslouchat uživatele, skutečně se změnit.
PhDr. Libuše Foberová (marketing) K problematice marketingu v knihovnách vystoupil se svým příspěvkem také pan Mgr. Marek Uhlíř z Městské knihovny Břeclav. Městskou knihovnu převzal v roce 2008 a provedl v ní několik změn. Nejpodstatnější změnou byla rekonstrukce studovních míst, vybudování počítačové učebny a změna loga knihovny. V současnosti má knihovna 3 pobočky, 3 150 čtenářů, 109 000 návštěvníků (33 500 virtuálních), 30 internetových míst, tedy i 30 osobních počítačů a wi-fi v celé budově. 4) S dalším příspěvkem vystoupil PhDr. Petr Škyřík, který se zaměřil na problematiku knihovny 2.0 Dnes se nacházíme v turbulentní době, klesá počet čtenářů, počet výpůjček, stále jdou dopředu nové technologie, vyvíjí se hardware, elektronické knížky, apod. Knihovny se tedy ocitají na jakémsi rozcestí. Jedna z možností je sledovat vývoj, přihlížet a tiše doufat. Druhou možností je aktivně přistoupit k tomuto problému. Východiskem je určitě knihovna 2.0. Co si představit pod tímto pojmem? Knihovna 2.0 vychází z konceptu webu 2.0 a znamená učinit knihovnu více interaktivní, spolupracující a řízenou potřebami uživatelů. Hlavní roli zde mají právě uživatelé. Jde také o zapojení nejen uživatelů, ale i kolegů, technologie, apod. Knihovna má fungovat pro uživatele jako zprostředkovatel a pomoci mohou nástroje ze služeb webu 2.0.
5) V tematickém bloku „knihovny a vzdělávání" vystoupila paní Mgr. Ing. Věra Pospíšilíková, která nás seznámila s projektem ENTITLE. ENTITLE = nové evropské knihovny společně v transverzálním výukovém prostředí. Jedná se o dvouletý projekt programu EU - Celoživotní učení. Výstupem projektu je 6 pokynů zaměřených na: strategie, politiku a advokacie pro veřejné knihovny knihovny a kontext celoživotního učení zajišťování zdrojů hodnocení - pro potřebu vnější i vnitřní tak, aby byly k dispozici učební prostředí - konstrukční řešení, bezpečnost a dostupnost Více dalších informací: Gabriela Lovasz, Cross Czech a.s., http://www.crossczech.cz/ Eva Marvanová z NKP Věra Pospíšilíková z MZK Posledním příspěvkem tohoto dne byla prezentace projektu ČTE(SY)RÁD, kterou představila Bc. Veronika Kordasová se svou kolegyní. ČTE(SY)RÁD je nový projekt na podporu čtenářství a chtěl by přispět k návratu ke knihám a četbě. Jde o aktualizovanou databázi k doporučování čtivých knih. Už samotný název, který doslova znamená ČTEnářův SYmpatický RÁDce, je svým obsahem jednoznačný. Tento projekt je určen čtenářům i knihovnám. Databáze má 5 kategorií, pro každou kategorii je určen i ilustrovaný „maskot". Do těchto kategorií patří: Nejčtivější napříč žánry - to nejčtivější ze všech žánrů, od románů po komiksy Statistický TOP - to, co právě letí a hýbe světem Literární ceny - knihy ověnčené prestižními cenami Nová krev - nejmladší a nejčerstvější ve světě literatury Známé osobnosti doporučují - to, co rádi čtou vaši oblíbenci ČTE(SY)RÁD má také bonusy v podobě: aktuality (minimálně 1x týdně), náhodný tip z nejčtivějších knih, tipy čtenářů, čtěte ušima (audioknihy), komentáře a odkazy na podobné webové stránky. Součástí webových stránek jsou i „hrací" bonusy, které je možné si stáhnout: Čtenářův blo(g)k, Hrací karty Čte-Sy-Rád a Malý knihovník. Další informace a inspiraci najdete na: http://www.ctesyrad.cz/.
Projekt ČTE(SY)RÁD Štítky: veřejné knihovny, knihovna 2.0, celoživotní vzdělávání, činnost profesionálních knihoven, obecní knihovny, marketing knihoven
