Kontaktní rodičovství

Kontaktní rodičovství Tento eBook je inspirací pro všechny rodiče, kteří chtějí mít s dětmi respektující a láskyplný vztah a vyrovnaný osobní život.

LUCIE HARNOŠOVÁ, Brána k dětem

Kontaktní rodičovství

Tento eBook je inspirací pro všechny rodiče, kteří chtějí mít s dětmi respektující a láskyplný vztah a vyrovnaný osobní život.

Napsala Lucie Harnošová pro www.branakdetem.cz

Prohlášení: Tento materiál je informačním produktem a jakékoliv šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu autorky je zakázáno. Děkuji za pochopení a respektování tohoto sdělení. Stažením předloženého materiálu souhlasíte, že použití informací zde popsaných je ve vašich rukou a autorka za ně nenese žádnou odpovědnost.

www.branakdetem.cz/

Stránka 2


Obsah Deset principů kontaktního rodičovství ............................................................................................................................................................................................ 4 1.

Těhotenství, příprava na porod, bonding.............................................................................................................................................................................. 5

2.

Kojení, krmení s láskou a respektem ..................................................................................................................................................................................... 7

3.

Častý fyzický kontakt ............................................................................................................................................................................................................. 9

4.

Rodinná postel..................................................................................................................................................................................................................... 10

5.

Nošení dětí .......................................................................................................................................................................................................................... 11

6.

BKM ..................................................................................................................................................................................................................................... 13

7.

Důvěra v pláč dítěte............................................................................................................................................................................................................. 14

8.

Respektující a láskyplná výchova, hranice........................................................................................................................................................................... 15

9.

Vyrovnaný harmonický a osobní život................................................................................................................................................................................. 16

10.

Pozor na rady zvenku .......................................................................................................................................................................................................... 18

Závěr ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………19

www.branakdetem.cz/

Stránka 3


Deset principů kontaktního rodičovství Jak shrnout hlavní myšlenku kontaktního rodičovství do několika málo vět? Principem kontaktního rodičovství je „napojení se“ na vlastní jedinečné dítě a jeho plné přijetí – takového, jaké je. K tomu je nezbytná bezpodmínečná láska k dítěti a naše otevřená mysl i srdce ke změnám, které přicházejí. Není naším cílem naučit se pár pravidel a pouček z knih, podle nichž pak budeme dokonale vychovávat. Snad všichni jsme prožili celou řadu menších či větších traumat, které si průběžně léčíme, a ty se velmi promítají také do výchovy našich vlastních dětí. Každý za sebou máme celé rody, kulturní tradice, rozdílná očekávání a přesvědčení. Naším hlavním úkolem při výchově je tedy osobní růst a otevřenost měnit své zaběhnuté modely chování, pokud vidíme, že nefungují. Dnes vám předložím deset hlavních bodů kontaktního rodičovství. Tyto body nejsou v žádné literatuře uvedeny přesně takto, jak je píši já. Sestavila jsem je na základě svých osobních zkušeností, ale i zkušeností rodin, s nimiž se setkávám, klientů na kurzech a kamarádů. Nejdůležitější je komunikace a napojení se na své miminko. Pokud budete vnímaví, ono samo vám dá jasné signály, co potřebuje. Proto nejvíce důvěřujte jemu a své vlastní intuici. Tyto body berte jen jako možnou osnovu nebo spíše inspiraci. Nikdo vás nehodnotí ani neškatulkuje, jestli vaše výchova může být zařazena do „attachment parenting“, nebo je vyloučena z této kategorie, protože některé body „nesplňujete“. Nikdo zvenčí vám nemůže radit, jak vychovávat vaše dítě. To víte vy nejlépe. A proto si věřte! Pokud zjistíte, že se do takových škatulek zařazujete sami, že sami sebe hodnotíte jako dobrého či špatného rodiče, že si dáváte něco za vinu, je potřeba pracovat sám na sobě. I tohoto tématu bych se ráda dotkla v 9. bodě a dala vám tipy, které se osvědčily mně samotné. Praktikování kontaktního rodičovství vám přinese mnoho výhod. Osvědčilo se, že pro každodenní žití je mnohem jednodušší a praktičtější než jiné přístupy. Pokud jste četli knihu Líný rodič od Toma Hodgkinsona,1 tak to je také jedna z cest kontaktního rodičovství, což je skvělá zpráva, viďte? Není lákavé být „líný rodič“, mít čas na své zájmy a potřeby, mít spokojené a naplněné dítě, které téměř nepotřebuje plakat a díky kterému se vyvíjíte i vy…?

1

Hodgkinson, Tom. Líný rodič: Lenošením a nečinností k lepšímu rodičovství. Praha: Jota, 2009.

www.branakdetem.cz/

Stránka 4


1.

Těhotenství, příprava na porod, bonding

V ideálním případě by žena měla početí dítěte plánovat, připravit se na těhotenství fyzicky (očistit tělo, dát si půsty, vyladit všechny případné fyzické problémy) a také psychicky. Možná jste se již setkali s termínem „limbický otisk“. V našem podvědomí zůstávají po celý život vzpomínky na své vlastní početí, na to, jak reagovala naše máma na zjištění, že je těhotná, i jak reagoval náš táta (byl rád, bál se, přál si jen chlapečka?). Dalšími významnými mezníky v těhotenství je reakce na první pohyby, otočení dítěte hlavičkou dolů, příprava k porodu a také porod samotný. Když to vše prožíváme znovu jako těhotné ženy, mohou se nám spontánně vybavit dávné vzpomínky na náš pobyt v bříšku naší matky. Pokud nebylo vše v harmonii, je potřebné na tom dále pracovat a svá případná zranění léčit. Čím dříve s tím začneme, tím lépe pro naše děti. Nebudou nám potom muset sloužit jako zrcadlo. Porod by měl probíhat spontánně, přirozeně, bez asistence mnoha lidí. Je celá řada velmi dobrých knih, které vás mohou nasměrovat. Například: Zdravé těhotenství, přirozený porod od Ingeborg Stadelmann,2 knihy Michela Odenta,3 Možnost volby od Zuzany Štromerové4 apod. Zkuste si procítit a promyslet, zdali pro vás bude dobré absolvovat kvalitní předporodní kurz s otevřenou porodní asistentkou, mít u porodu dulu a vlastní porodní asistentku apod.

2

Stadelmann, Ingeborg. Zdravé těhotenství, přirozený porod. Praha: One Woman Press, 2009. 3 Odent, Michel. Znovuzrozený porod. Praha: Argo, 1995. Odent, Michel. Přirozené funkce orgasmů při milování, porodu a kojení: přímé cesty k transcedenci. Praha: Maitrea, 2013. 4 Štromerová, Zuzana. Možnost volby: kde mohu přivést své děťátko na svět? Praha: Argo, 1995. www.branakdetem.cz/

Stránka 5

Kontaktní rodičovství Pro váš další vztah s miminkem je velmi důležité období těsně po porodu. V ideálním případě byste měla mít vy nebo váš partner miminko hodinu až dvě u sebe „kůži na kůži“ (nezabalené v oblečení nebo zavinovačkách). Měli byste mít prostor pro vzájemné seznámení, očichání a zamilování. Tyto hodiny vám vytvoří velmi pevné pouto do celého života. Pokud musíte absolvovat plánovaný císařský řez, domluvte se s porodnicí na možnosti bondingu miminka s tátou. Doporučuji knihu Bonding od kolektivu autorek Antalová, Mrowetz a Chrastilová.5 Ve většině případů se ale zatím v České republice stává, že porod neproběhne přirozeně a ideálně, že žena nemůže být s miminkem po porodu v klidu kůži na kůži, nebo že je dítě odvezeno pryč. Tak vznikají šrámy na duši celé rodiny. Ale nic není ztraceno, protože i s tímto se dá pracovat. Pokud jste četli můj první ebook o bezplenkové komunikační metodě, víte, že i my jsme si zpracováváním traumat z prvního porodu prošli. Velmi pomáhá celkové praktikování kontaktního rodičovství. Pokud vám nebyl dopřán čas na vzájemné sblížení hned po porodu, dopřejte si ho později: častým nošením, bezplenkováním, kojením, masážemi apod. Nebuďte překvapená, když k miminku nepocítíte nekonečnou mateřskou lásku ihned po porodu, když budete v prvních dnech nesmírně unavená a miminko bude celé noci plakat. I to se občas stává. Předem si domluvte kamarádky a rodinu na pomoc s domácností, vařením nebo péčí o starší sourozence. Dříve byly šestinedělky celou společností velmi chráněné a oslavované. Dopřejte si to i nyní. Nebuďte hned příliš aktivní, i když se budete fyzicky cítit dobře. Například místo vysávání a úklidu celé kuchyně si raději běžte na procházku do přírody nebo se prospěte. Dopřejte čas i sama sobě, budete pak vyrovnanější a spokojenější vy i celá rodina.

5

Mrowetz, Michaela a kol. Bonding – porodní radost: podpora rodiny jako cesta k ozdravení porodnictví a společnosti? Praha: GharmaGaia, 2011. www.branakdetem.cz/

Stránka 6


2.

Kojení, krmení s láskou a respektem

Jen velmi malé procento žen nemůže kojit. Proto buďte pozitivně naladěná a věřte, že vy určitě kojit budete. Ještě před porodem si vyhledejte dobrou laktační poradkyni, která vám poradí různé tipy jak na kojení ještě před jeho začátkem a bude připravena za vámi přijet do porodnice nebo domů, když budete potřebovat pomoc. Fakta o kojení z občanského sdružení Mamila: 1) Matky nekojí, kojí celá společnost Podporuje okolí ženu při kojení? Mohou ženy kojit na veřejnosti? Mohou kojící ženy chodit s dětmi do práce? 2) Mateřské mléko se tvoří ženě dřív, než porodí Mléko se tvoří již v těhotenství. 3) O kojení se rozhoduje při porodu Jak plynule a harmonicky probíhá porod, tak probíhá i kojení. Pokud je do porodu zasahováno nebo je porod komplikovanější, mohou nastat komplikace i s kojením. S velkým odhodláním, podporou a profesionálními radami laktační poradkyně můžete zvládnout veškeré situace. 4) Za kojení není zodpovědná matka Za kojení je zodpovědné miminko – to by se mělo doplazit k prsu matky a začít sát samo, stejně jako u ostatních savců. 5) Úlohou kojení není poskytovat mateřské mléko Primární úlohou je rozvoj mozkových propojení miminka a také vztah dítěte s matkou. 6) Kojit mohou i matky, kterým se netvoří mléko Opět s podporou laktační poradkyně, která vám může detailně vysvětlit všechny možnosti. www.branakdetem.cz/

Stránka 7

Kontaktní rodičovství 7) Ženy by měly kojit pro své zdraví Kojení je prevence vzniku rakoviny, osteoporózy, cukrovky, nadváhy, křečových žil apod. 8) Na světě je dost mateřského mléka pro všechny děti Kdybychom uměli mateřské mléko dobře distribuovat, pak by nemuselo být bez mléka žádné dítě na světě. 9) Kojení je záležitostí let a ne měsíců Celosvětový průměr délky kojení je více než 4 roky!

www.branakdetem.cz/

Stránka 8


3.

Častý fyzický kontakt

Častý fyzický kontakt zažíváme s miminkem při kojení, nošení, bezplenkování, společném spaní v posteli – jednotlivé body rozebírám každý zvlášť v rámci deseti principů KR. Dbejte však také o častý fyzický kontakt i jinými způsoby. Se svými dětmi se hodně mazlete a můžete je i masírovat. Pro malá miminka doporučuji masáž každý večer – po koupání (nebo i bez něj, protože není nutné umývat miminka každý den) jako večerní rituál. Je možné naučit se tzv. baby masáž podle Jany Hašplové,6 ale můžete se opět nechat vést intuicí a reakcemi vašeho miminka. Někdy potřebují masírovat více bříško, někdy si nenechají sáhnout na hlavičku a jindy zase u masírování obličeje usnou a krásně se uvolní. A pozor, masírujte také starší děti! I desetileté dítě se od vás rádo nechá namasírovat, když bude toužit po vaší pozornosti a pokud jste na to zvyklí od narození. My míváme masírovací rituály po koupání v bazénu, ale i dalších pár večerů v měsíci. Připravíme si velkou podložku, ručníky, rostlinné oleje a veliký košík s aroma olejíčky. Každý z nás si pak vybere intuitivně jeden aroma olej, kápne si dvě tři kapky do mističky s olejem (mandlový, makový, meruňkový aj.) a masírujeme se navzájem. Obvykle jeden člen rodiny leží a všichni společně ho masírujeme, dáváme mu láskyplné doteky a přítomnou pozornost. Po takové uvolněné masáži, kdy se nikam nespěchá a jsme zde jeden pro druhého, se všichni cítíme krásně. Není asi nutné dodávat, že taková masáž pomáhá také partnerskému životu a vnitřní pohodě nás, dospělých.

6

Hašplová, Jana. Masáže dětí a kojenců. Praha: Portál, 2006.

www.branakdetem.cz/

Stránka 9


4.

Rodinná postel

Většina dětí chce spát společně se svými rodiči. Je to pohodlnější a přirozenější. Snadněji se vám bude kojit, uspávat miminko po probuzení, ale snadněji můžete též praktikovat bezplenkovou komunikační metodu během noci. Pro malá miminka, která ještě trénují dýchání, je to bezpečnější, než když jsou samotná v postýlce. Sladí se jim spánkový režim s vaším a napodobují váš dech. Pokud nejste pod vlivem drog nebo alkoholu, nehrozí zalehnutí dítěte. Dítě není hadrová panenka, dá velmi jasně najevo, když se mu něco nelíbí. Například když na něj omylem hodíte peřinu a jemu je teplo nebo když na něm máte dlouho položenou ruku. I vy jste vůči jeho signálům mnohem vnímavější. Všichni se lépe vyspíte, když jste v jedné velké společné posteli. Je ovšem důležité, aby vám bylo komfortně. Proto je obvykle výhodnější přirazit dětskou postýlku k manželské posteli. U postýlek s ohrádkou je možné sundat jednu stranu ohrádky a vytvořit tzv. „balkon“. Tam může dítě být, když potřebujete postel na milostné hrátky (které ovšem můžete dělat i v obýváku, koupelně či kuchyni) anebo se chce děťátko rozvalovat. Má však možnost v případě, že během noci zatouží po vaší blízkosti a teplu, se k vám jednoduše přikoulet. Výrazně nedoporučuji, aby děti spaly uprostřed mezi rodiči. Děti by spíše měly být na jedné straně postele. Je možné, aby u táty spalo starší dítě a u mámy mladší. Ale nedávejte děti dlouhodobě doprostřed. To může vést až k tomu, že vás dítě bude rozdělovat i během dne a nebude se mu líbit, když se budete líbat a hladit. I partner se časem může cítit odstrčený. Navíc „hormon lásky“ – oxytocin – se vylučuje i při společném spaní a dotecích v noci, a proto, pokud to jen trochu jde, spávejte spolu v posteli. Zkuste si zvyknout na mužovo chrápání, muži na noční buzení dítěte a nalaďte se celá rodina na společné spaní.

www.branakdetem.cz/

Stránka 10


5.

Nošení dětí

O nošení dětí jsme už také napsali celou řadu článků. Proto se na toto téma nebudu rozepisovat dlouze. Děti můžete nosit na rukou, ale nebude to pro vás ani pro miminko moc pohodlné. Pohodlnější jsou šátky, vaky nebo nosítka. Je však důležité, aby bylo miminko uvázáno správně. Dlouhodobým nezdravým nošením můžeme dítěti spíše ublížit. Nebo dokonce sobě, pokud si zničíme záda nevhodnou „klokankou“ nebo „noname šátkem“ – ustřiženým pruhem látky z galanterie. Na novorozence jsou ideální elastické nebo pevné šátky, kde se miminko nosí v klubíčku. Miminko je v klubíčku dobře uvázané tehdy, pokud má čelíčko, nosík, bradu, pupík a rozkrok v jedné ose. Nevychyluje se tedy na stranu. Vy máte šátek na obou ramenou pohodlně rozprostřený a přitom pořádně utažený. Z tohoto důvodu je důležité mít šátek kvalitní, protože s nekvalitním se váže těžko a nikdy pro vás nebude tak pohodlný. U nekvalitního šátku se rozvazuje uzel a často povoluje celý úvaz. S výběrem šátku vám rádi poradíme v prodejnách (http://www.branakdetem.cz/clanek/kontakt-13) nebo na našich kurzech http://www.branakdetem.cz/kurzy.php), kde vás rovněž naučíme dobře vázat miminka do kolébek či vertikálních úvazů. Pokud si nejste jisti, zda vážete své miminko správně, neváhejte se na nás obrátit. Poradíme vám nebo úvaz upravíme. Úvaz jsme krátce ukázaly v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=oHvgoICeTao

www.branakdetem.cz/

Stránka 11

Kontaktní rodičovství Prosím, abyste si dávaly pozor i na tzv. klokanky. Jsou to nezdravá nosítka, která nemají dostatečně široký pruh mezi nožičkami dítěte, a tím nezajištují ergonomické nošení. Nebývají pohodlné ani pro vás, nosiče. S kvalitním ergonomickým nosítkem (Ergo, Manduca, Beco, Kibi atd.)7 pohodlně unesete také starší děti, a to i po několik hodin. Nošení čelem vpřed je také nezdravé. Nejen, že nezajišťuje zdravou polohu dítěte, ale navíc má děťátko přemíru podnětů z okolí, nemá se kam schovat a často jsou pak děti z takového nošení předrážděné a uplakané. V některých přírodních národech se dítě nosí téměř neustále až do doby, než začne samo chodit. Obvykle chtějí být děti intenzivněji nošeny zhruba do půl roku, kdy je již začne lákat i svět „venku“. Odcházejí od vás na čím dál větší vzdálenosti. Díky bezpečné náruči, kterou jim nabízíme, jsou odvážné, průbojné a v žádném případě nejsou rozmazlené. Nepotřebují na sebe strhávat pozornost, protože vědí, že ji dostanou, když ji potřebují, a říkají si o ni jinými způsoby. Nosit můžeme i starší děti – v ergonomickém nosítku nebo v šátku uvázaném na zádech. Často se stává, že se po narození mladšího sourozence opět vrátí potřeba starších dětí nechat se občas zase „ponosit“. Nebo také v době, kdy jsou děti nemocné nebo utrápené. Dopřejme jim nošení i ve starším věku, pokud to naše děti potřebují! K nošení také velmi vybízím muže. Milé ženy, naučte své muže uvázat šátek nebo ho rovnou vezměte s sebou na kurz. Někdy se dokonce stává, že muži umějí uvázat miminko ještě lépe nebo dříve než ženy. Jednoduše pak můžete poslat tatínka s dítětem na procházku a sama si odpočinout. Nebo mu můžete dát starší těžké dítě, které vy byste už neunesla. Muži oceňují fyzický kontakt s miminkem, snáze se na něj naladí, získají tak potřebnou otcovskou sebedůvěru a rádi se nechají zapojovat i do další péče o dítě.

7

http://www.branakdetem.cz/brana-k-detem/nositko-ergo/ergo-carrier http://www.branakdetem.cz/brana-k-detem/nositko-manduca http://www.branakdetem.cz/brana-k-detem/nositko-beco http://www.branakdetem.cz/brana-k-detem/nositko-kibi

www.branakdetem.cz/

Stránka 12


6.

BKM

Bezplenková komunikační metoda (dále BKM) neboli přirozená hygiena nemluvňat je způsob péče o děti, který praktikují rodiče na různých místech světa: v Asii, Jižní Americe či Africe a který se v současnosti vrací zpět do Evropy. Miminka hned po porodu mají schopnost vědomě uvolňovat své svěrače. Neumí je ovšem vědomě zadržet, to se teprve učí a trénují. V BKM se využívá této schopnosti a rodiče dětem umožňují, aby svou potřebu vykonaly mimo své oblečení, vně svého „hnízda“. Více si o bezplenkové komunikační metodě můžete přečíst v mém ebooku „Zjednodušte si rodičovství díky BKM" (dostupném zde: http://www.branakdetem.cz/squeez/Co_je_BKM.pdf).

www.branakdetem.cz/

Stránka 13


7.

Důvěra v pláč dítěte

V knize Koncept kontinua8 Jean Liedlofová uvádí, že si při svém několikaměsíčním pobytu s Yekuány všimla, že jejich děti téměř nepláčou. Totéž popisuje i Joseph Sheppherd, který také žil delší dobu mezi indiány, a potvrzuje to i celá řada lidí, kteří mohli zažít výchovu dětí v Africe. A proč jejich děti nepláčou a naše ano? Protože jsou rodiče zvyklí reagovat okamžitě na potřeby dítěte. Poznají signály, kterými jim dítě dává najevo, že chce pít, vylučovat, nosit se a reagují na ně dřív, než je dítě nuceno plakat. Pro dítě je pláč nejjasnějším komunikačním kanálem, kterým nám dokáže sdělit všechno. Když je mu vedro, má hlad nebo chce třeba pozornost. Ale i pro něj je to víceméně krajní způsob komunikace a nejdříve zkouší jiné možnosti. Brouká, kňučí, vrtí se… A když jsme na své dítě napojeni, dokážeme mnohem dříve reagovat na jeho potřeby. Rodiče se často bojí, že děti budou rozmazlené, když jim okamžitě vyhoví. Dříve se říkávalo (a žel někdo říká dodnes) „nech ho vyřvat, ať si zvyká. Pláč trénuje plíce, to je zdravé apod.“ Co ale učíme děti, když reagujeme na jejich potřeby okamžitě? Že mohou mít důvěru ve svět, v rodiče a také v sebe. Občas se ale stane, že miminko pláče, i když se snažíme sebevíc jeho potřeby uspokojit. Zdá se, že nic nepomáhá. I to je normální. Miminko se „jen“ potřebuje vyplakat. Potřebuje sdělit své emoce, svá zranění, vyplakat se ze zážitků z porodu, postěžovat si. Někdy nemusíme rozumět, proč přesně pláče, to ani není naším hlavním úkolem. V takové chvíli je důležité jen jedno – být zde plně pro dítě. Dát mu láskyplnou a milující náruč, bezpečí, ve kterém může sdělit a prožít vše. A hlavně, nechat ho plakat. Nezacpat mu pusinku dudlíkem ani se ho nesnažit za každou cenu utišit. Dětský pláč trhá uši a zejména některým z nás dospělých, kteří sami máme problémy s vyjadřováním vlastních emocí a pocitů směrem ven. Raději vše dusíme v sobě, což se pak většinou projeví různými nemocemi včetně rakoviny. Tak nás to totiž učili. Raději drž pusu a krok – a nic se ti nestane. Zamysleme se však, jestli toto je poselství, které chceme dále předávat našim dětem…

8

Liedloff, Jean. Koncept kontinua: hledání ztraceného štěstí pro nás i naše děti. Praha: DharmaGaia, 2007. www.branakdetem.cz/

Stránka 14


8.

Respektující a láskyplná výchova, hranice

Stává se, že si rodiče pletou kontaktní rodičovství s volnou výchovou. Zdá se, že někdy si dítě může dělat opravdu co chce, rodiče za ním jen vlají, všichni jsou z toho však v cíli strašně unavení. Rodiče i děti. Děti potřebují hranice. Už v děloze mají hranice. A v hranicích se cítí bezpečně. Je to přesně ten prostor, který znají, kde se mohou svobodně pohybovat. Hranice doporučuji mít pružné, ne pevné a zkostnatělé. Nebojte se své dítě nechat lézt v roce po schodech. Pokud to samo zvládlo nahoru, zvládne to i dolů. Dejte mu důvěru, že dokáže ve dvou letech nalít sklenici vody, aniž by vše rozlilo nebo rozbilo. Že dokáže ve třech letech krájet nožem, protože to vidělo tisíckrát u vás. Ale zároveň ho nenechte otravovat celou rodinu, neustále provokovat staršího sourozence, kopat a kousat mámu apod. O tom je respektující a láskyplná výchova. Respektujeme se všichni navzájem. Pokud dítě překročí naše hranice, dáme mu to respektujícím způsobem najevo.

Opět zde doporučím knihy k dalšímu studiu: Respektovat a být respektován od Pavla a Tatjany Kopřivových9 (kdo si potřebuje situace i prožít a pobavit se o nich, doporučuji kurz); Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly… od Adele Faber a Elaine Mazlish;10 Vychováváme děti a rosteme s nimi od Naomi Aldort.11

9

Kopřiva, Pavel – Kopřivová, Tatjana a kol. Respektovat a být respektován. Praha: Spirála, 2008. < http://www.branakdetem.cz/respektovat-a-bytrespektovan.htm> 10 Faber, Adele – Mazlish, Elaine. Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly, jak naslouchat, aby nám děti důvěřovaly. Praha: CPress, 2013. www.branakdetem.cz/

Stránka 15


9.

Vyrovnaný harmonický a osobní život

Spokojená máma, spokojené dítě – znáte toto prohlášení? Je pravdivé. Naše děti jsou naším zrcadlem. Pokud jsme nevyrovnaní, máme problémy či neharmonický partnerský vztah, děti nám to různými způsoby vracejí a dávají najevo. Mohou mít problémy s chováním nebo se svým zdravím. Doporučuji vnímat své děti i takto a pracovat na sobě. Jak jsem již uvedla v prvním bodě, může se stát, že jak roste naše dítě, mohou se nám vybavovat zážitky z dětství, z pobytu v bříšku, z naší výchovy. A ne vždy jsou tyto vzpomínky pozitivní. Můžeme pak využít rodinné systemické konstelace, podpory dobrého psychologa a řadu různých alternativních technik na zpracování našich zážitků. Pokud žijeme v partnerském vztahu, je nezbytné o něj pečovat. Děti nejsou na prvním místě, na prvním místě jsme my samy. Dopřejte si čas pro sebe, čas pro duševní hygienu, pro zdravý fyzický pohyb, pro svoji pohodu. Ženy si často neumějí říkat o pomoc. Mají pocit, že selhávají v roli matky, pokud nezvládají nonstop péči o dítě a ještě o pečlivě uklizenou a fungující domácnost. To je však mýtus. Nebojte si říkat si o pomoc partnerovi, kamarádkám, rodičům nebo příbuzným. Pokud nefunguje blízké okolí, zavolejte si paní na úklid nebo náhradní babičku či tetu na občasné hlídání. Není nic smutnějšího než žena, která celý svůj život obětuje dětem. Nerozvíjí se, nemá čas na péči o sebe a po deseti, dvaceti letech zjistí, že ji opustil muž kvůli jiné ženě, že neumí nic jiného, než šišlat na děti, že jí zestárlo tělo a co je nejhorší – zjistí, že o její oběť vlastně nikdo nestál! Ano, je to trochu vyhrocený případ, přesto si opravdu pečlivě chraňme čas pro sebe. Čas, kdy se budeme učit, kdy se budeme posouvat, kdy se budeme hýčkat na masáži či kosmetice a kdy budeme dávat lásku samy sobě.

www.branakdetem.cz/

Stránka 16

Kontaktní rodičovství Pro muže: Je úžasné, když může hodně času s rodinou trávit i muž. Když není doma jen o víkendu nebo po nocích. Když vidí, jak dítě roste. V naší rodině fungujeme oba dva v péči o děti a domácnost i v zaměstnání. Děti mají plnohodnotný vztah s mámou i s tátou. Když mluvíme se staršími muži o našem životním stylu, často si postesknou: „Já jsem vychovával své děti jen po telefonu a viděl je jen v sobotu“. Dětství uteče velmi rychle a muži se pak najednou diví, že neviděli první krůčky svých dětí, nestihli jejich první jízdy na kole ani vystoupení se školkou nebo „dramaťákem“ a že se s nimi nyní jejich dospělí synové a dcery nechtějí vidět nebo ani mluvit. A to je veliká škoda, protože trvá jen pár let v rámci celého života, kdy máme příležitost být u toho a vidět růst a vývoj našich dětí zblízka. A já věřím tomu, že kdo chce, způsob si vždycky najde…

www.branakdetem.cz/

Stránka 17


10. Pozor na rady zvenku Rodiče nejvíce potřebují posílit své vlastní sebevědomí, naučit se naslouchat svému srdci a své intuici a také plně přijmout své dítě a důvěřovat mu. Pak nemusejí číst žádné knihy, navštěvovat kurzy či naslouchat radám z okolí. Protože všechny odpovědi znají. Mají je ukryté v sobě. Vidí na svém jedinečném a úžasném děťátku, co potřebuje, co prožívá a jak jej mohou podpořit. Proto neposlouchejte rady typu: „Nech ho vyřvat.“ „Ať si zvyká.“ „Všichni jsme to přežili, tak to zvládne taky.“ Neposlouchejte však ani rady, které vám dávám například já : „Spěte společně v posteli.“ „Noste své dítě v šátku či nosítku.“ Pracujme na sobě, jak píši v kapitole deváté. Odhazujme programy v mysli, které nám neslouží a které nás ovládají a nefungují. Buďme otevření, inspirujme se v okolí, zvažujme všechny možnosti.... Ale pak naslouchejme jen a jen svému dítěti a sobě....

www.branakdetem.cz/

Stránka 18


Závěr Milí rodiče, nebojte se, že jste jediní, kteří chtějí jít vlastní cestou, kteří hledají nové inspirace v rodičovství a kteří praktikují tzv. kontaktní rodičovství. Je nás mnoho, každým dnem víc a víc. Je to jako v dalších oblastech života. Lidé již nechtějí žít v klamu a jít s davem. Chtějí žít soběstačněji, spokojeněji, hledají naplnění a ne jen práci pro peníze, nenechávají se tolik ovlivňovat reklamou.... Rodičovství nám přináší nádherný dar a příležitost k velkým změnám. Využijme tuto příležitost! Žijme každý okamžik (oka-mžik) vědomě a naplno. Neboť jen to nás může naplnit hlubokým klidem a radostí, kterými neotřese žádná vnější okolnost. Chcete-li sdílet své zkušenosti s dalšími rodinami, zkuste pátrat ve svém okolí, otevírejte svá srdce a spojujte se. Můžete také využít našich pravidelných skupinek v Bráně k dětem (v Praze http://www.branakdetem.cz/kurzy.php?id=48 a v Brně http://www.branakdetem.cz/kurzy.php?id=49) či navštívit náš kurz Kontaktního rodičovství (http://www.branakdetem.cz/kurzy.php?id=30 a http://www.branakdetem.cz/kurzy.php?id=31). Plánujeme i společné tábory, akce v přírodě a aktivity, které také povedou k většímu propojování. Přeji vám krásné dny s vašimi dětmi. A nezapomínejte... … věřte sobě a své intuici. Lucie Harnošová

www.branakdetem.cz/

Stránka 19

Kontaktní rodičovství

Recommend Documents