Stejnosměrné stroje
Konstrukce stejnosměrného stroje póly + pól. nástavce rotor s vinutím v drážkách
stator
geometrická neutrála konstantní vzduchová mezera δ
budicí vinutí
magnetická osa stejnosměrný budicí proud Ib způsobí budicí tok Φb
Hlavní pól stejnosměrného stroje jho statoru
budicí vinutí hlavní pól
pólový nástavec rotor
Princip funkce ss. stroje: n n
Kotva – vinutí el. stroje, do kterého se indukuje napětí
z
Ib → Φb → uiv → iv → ia → ukart
Princip funkce ss. stroje: n n
z
Dynamo: Ib → Φb → uiv → iv → ia → ukart
Motor:
Ib → Φb → ia → iv → F → M
Idealizovaná situace: gn
gn „S“ ↓ Φb
Ib
gn „J“ ↑ Φb ukart
Bδ (x) ~ ui1 („Blv“) Komutátor = mechanický usměrňovač
Bδ ui1 Skutečná kotva: více drážek → závitů, lamel komutátoru
Princip působení elektrických strojů
Vodiče rotoru (kotvy) tvoří cívky, jejichž aktivní části leží na průměru.
Princip působení elektrických strojů
n
Při otáčení rotoru je ve vodičích stejné prostorové polohy stejná polarita proudu
Princip působení elektrických strojů
n
Při otáčení rotoru je ve vodičích stejné prostorové polohy stejná polarita proudu
Princip působení elektrických strojů
n
Při otáčení rotoru je ve vodičích stejné prostorové polohy stejná polarita proudu
Princip působení elektrických strojů
n
Při otáčení rotoru je ve vodičích stejné prostorové polohy stejná polarita proudu
Princip působení elektrických strojů
n
Při otáčení rotoru je ve vodičích stejné prostorové polohy stejná polarita proudu
Konstrukce vinutí kotvy Existuje mnoho druhů.
Ib
Nemusíme je znát, jenom si
PAMATOVAT ! : iv
n
iv
magnetická osa solenoidu Vinutí se chová jako: solenoid + Fe
Napětí na kartáčích = Σ napětí vodičů ( Zařídí konstruktér stroje)
Magnetické pole ve vzduchové mezeře
Magnetické pole ve vzduchové mezeře
Magnetické pole ve vzduchové mezeře
Magnetické pole ve vzduchové mezeře
Magnetické pole ve vzduchové mezeře
Indukované a elektromotorické napětí V = 2N - počet aktivních vodičů na kotvě, zapojených do 2a paralelních větví.
- pro závislost na otáčkách
Elektromagnetický moment Síla, působící na jeden vodič:
Moment, působící na jeden vodič:
Celkový elektromagnetický moment:
( nezahrnuje převod mezi ωm a n )
Vliv proudu Ia na pole ve stroji: Ia > 0, Ib = 0
Ia = 0
Ia → Φa („reakce kotvy“)
Ib
Φb + Φa → Φ Φ je výsledné pole Φa
Φb Vliv Φa na Φ :
geometrická neutrála (gn)
a) v gn se objevil tok
b) pole Φb v hlavních pólech se deformuje
Nepříznivý vliv Φa (složka a) : natočení no ( no - neutrální osa = spojnice bodů, kde B(x) = 0 U dynama natočení no ve směru n ! n
iv
gn Φa
Φa
Φ
Φb
Φb
Proč posuv vadí?
Zhoršuje komutaci !
no
Nepříznivý vliv Φa (složka b) : deformace pole Deformace pole ve vzduchové mezeře ( vliv složky b ) Nárůstu indukce odpovídá zvýšení lamelového napětí – nebezpečí pro izolaci vinutí kotvy.
Omezí se kompenzačním vinutím v pólových nástavcích, zapojeným do série s kotvou.
Příklad skutečného vinutí kotvy:
Příklad skutečného vinutí kotvy:
Příklad skutečného vinutí kotvy: Komutace cívky:
uiv → icív >> 0 → jiskření → zničení komutátoru Dvě řešení: (J) a) mechanické natočení kartáčů do no tam B = 0 → uiv , icív =0
(S)
uiv
uiv
(Při změně Ia se no natáčí !!) b) komutační póly
-
Ukart = ∑ uiv
+
Komutační póly
Princip funkce:
ΦKP= - Φa
vinutí KP v sérii s kotvou: ΦKP
Ia
proto v gn je stále B = 0
ΦKP
Kartáče trvale v gn !! V dalším budeme předpokládat úplné potlačení toku reakce kotvy ( Φa = 0 ) p
Ve stroji bude výsledný tok : Mechanická úhlová rychlost:
b Bb x .l.dx
30
´0
n
(rad/s ; ot/min)
Podélný řez stejnosměrným strojem
Příčný řez stejnosměrným strojem
Napětí indukované ve vinutí kotvy
Svorkové napětí:
Ra
Ia
U = Ui – RaIa - ΔU
+ +
U
Ui
Ruhl
-
kde: Rz
Ra …. kotva + KP ΔU = Ruhl.Ia 1÷2 V Pro další úvahy ho zanedbáme.
Dynamo s cizím buzením Charakteristika naprázdno Ra
Ia
U0 ( Ib) při n = konst, I = Ia = 0
+ +
U
Ui
U0
UN
Ib
+ Ub
-
(nebo Ubreg)
U0 rem
IbN Ib
symetrické
Dynamo s cizím buzením Charakteristika vnější Ra
(zatěžovací)
Ia
U ( Ia ) při n, Ib= konst.
+ +
U
Ui
-
Ib1 > Ib2 U
U0
Ib1 Ib2
Ib
+ Ub
-
Ib3
(nebo Ubreg)
Ia
Dynamo s cizím buzením Hodnocení: - zdroj napětí ( U U0 ), při PN
tvrdší zdroj
- snadná regulace napětí U změnou Ib - snadná změna polarity napětí ± U pomocí ± Ib ( ± n zřídka )
Dynamo s paralelním buzením (derivační) Ib
I
Funkce při chodu naprázdno:
Ia
Rb
n
Ra
+
→ Uirem → Ib → Ui
→ Ib Ui (Ib)
Ui
U
Ui
-
Ui rem
Musí být správná polarita buzení.
Ui = ( Ra + Rbc ).Ib
Ib
Dynamo pracuje za kolenem magnetizační charakteristiky.
Dynamo s paralelním buzením (derivační) Ib
I
Vnější charakteristika
Ia
Rb
I → Ia → U
Ra
+
→ Ib atd. : vnější charakteristika měkčí
U
Blízko Rz = 0 buzení téměř ve zkratu Ib ,U → 0
Ui
-
U cizí buzení
(Φb rem)
IN I
Dynamo se sériovým buzením Nabuzení při zatížení: n
→ Uirem → I → Φb
→Ui
→I
I
Ra + Rb
+
Ui -
U Rz
U
Musí být správná polarita buzení. Jako zdroj se sériové dynamo nepoužívá
Φb konst I
Stejnosměrné motory
U Ra I a m k
M - moment elektromagnetický, vnitřní M’ – moment na hřídeli M’ = M - ΔM kde ΔM je moment ztrát třením Ustálený stav:
n = konst Mp – zátěžný moment
+ U
-
M
M’
M’ = Mp = M - ΔM
Motor s cizím buzením Φb
n eiv
Polarita Ia určena U , směr iv dán smyslem vinutí kotvy.
Ib
Levá ruka: směr Fv , M , n
iv
Pravá ruka: směr eiv
Iv
(potvrzení Lenzova pravidla) Ia U
Motor s cizím buzením Ia
Rozběh motoru:
Ra
Nejdříve nabudit
+
U
U Ui Ia Ra
Ui -
Ib
Ib = IbN
n 0 U i 0 I ak
Malé motory: kotvu přímo na zdroj U Velké motory: buď Ra sp ( postupně Ra sp nebo U = 0 a postupně
U Ra
( Ra relativně velký) 0 , protože Ui
)
Motor s cizím buzením Základní charakteristiky:
Momentová: M(I) , U, Ib= konst.
M k b I a
Rychlostní: n(I) , U, Ib= konst.
Ra I a U n k1 b k1 b
Mechanická: n(M) , U, Ib= konst.
Ra M U n 2 2 k1 b k1 b
Motor s cizím buzením Ia
Mechanická charakteristika
Ra
ωm (M ) ,
+
U
Ib , U = konst
U U RaR.Iaa M mm 2 2 k bk .k b
Ui -
Ib
M U Ra k b m k b Při PN
ωm
ω m0 ~ Ra
→ motor „tvrdší otáčky“ ( Ra relativně ) M
Motor s cizím buzením Ia
Řízení otáček
Ra
Ra M U m 2 2 k b k b
+
U
Ui
a) Změna budicího proudu
-
buď Ub reg nebo Rb reg
Ib ωm Ib
→ ωm
Ib1 < Ib2
!
Ib1 Ib2
Nikdy nepřerušit buzení!! Užívané řízení, η dobrá (ΔPbr malé ) M
Motor s cizím buzením Ia
Řízení otáček
Ra +Ra reg
Ra M U m 2 2 k b k b
+
U
Ui
b) Změna celkového odporu v kotvě
-
Ib ωm
ωm0
Ra reg = 0
„+“ : jednoduché „ -“ : η
, měkká charakteristika Ra reg M
Motor s cizím buzením Ia
Řízení otáček
Ra
Ra M U m 2 2 k b k b
+
U
Ui
c) Změna svorkového napětí na kotvě
-
Ib dm R 2 a 2 nezávisí na napětí dM k b
ωm
ωm0
U1 < UN ~ Ra
Nejlepší řízení, η optimální, malé kolísání n , v automatizaci nejčastěji. M
UN U1
Motor s cizím buzením Ia
Změna smyslu otáčení
Ra
Nutná změna smyslu momentu
+
U
Ui
Raději ± Ia pomocí ± U
-
Ib
± Φb → nebezpečí odbuzení
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění
Ra +
U
Mp
Ui
Pp
-
Ib n >> 0 , J >> 0
J
Počáteční stav
+ U
-
Pp = Pm + ΔP
Změnit smysl momentu M > 0 na M < 0
M ΔP
Pm
n
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění
Ra +
U
Mp
Ui
Pp
-
Ib n >> 0 , J >> 0
J
Počáteční stav
+ U
-
Pp = Pm + ΔP
Změnit smysl momentu M > 0 na M < 0
M ΔP
PPmm
n
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění do odporu
Ra
J +
U
R
Mp
Ui
+
-
Ib
U
-
Pm
M ΔP
n
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění do odporu
Ra
J +
R
Mp
Ui
ΔPj
-
Ib
+ U
Pm
M
-
Stejné n , Ib → po přepojení ± Ia (dynamo) → ± M
Výhoda: jednoduchost Nevýhoda: kinetická energie do „ RI2“ při n 0 také Ui , Ia , M 0 ( ponechat Ib , zmenšovat R )
ΔP
n
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění protiproudem
Ra
J +
U
Mp
Ui
+
-
Ib
U
-
Pm
M ΔP
n
Motor s cizím buzením Ia
Brzdění protiproudem
Ra + Ra reg
J +
U
Mp
Ui Ia
Pp
-
- nutno vložit Ra reg
U
Ib
Stejné n , Ib → po přepojení
+
U Ui Ia 0 Ra
Při n = 0 odpojit, jinak otáčky opačného smyslu ± n
Energie do Ra + Ra reg
ΔP = Pp + Pm
Pm
M ΔP
n
Motor s cizím buzením IIa rek a
Ra
Ia rek
Brzdění rekuperací J
+
U
Mp
Ui
Prek
-
Ib Motor:
+ U
-
Ui < U odpovídá směr Ia
Brzdění: Ib , při stálých n → Ui Důsledek: n
→ Ui
Pm
M
n
ΔP
až Ui > U → ± Ia rek
, proto musíme Ib , po nasycení Fe nepomůže
Obvyklé řešení v regulovaných soustavách: U a rekuperace až do n 0
→ Ui > U
Brzdění DC motorů Motor brzdí, působí-li moment M proti smyslu točení pohonu. Aby moment změnil znaménko, je nutno změnit smysl proudu v kotvě Ia nebo toku Φ, tzn. budicího proudu Ib. (NE !!!)
Brzdění DC motorů Motor brzdí, působí-li moment M proti smyslu otáčení motoru. Aby moment změnil znaménko, je nutno změnit smysl proudu v kotvě Ia nebo toku Φ, tzn. budicího proudu Ib. (NE !!!)
Brzdění rekuperací
U Ui Proud I Ra
Požadavek Ui > U
Brzdění DC motorů Motor brzdí, působí-li moment M proti smyslu otáčení motoru. Aby moment změnil znaménko, je nutno změnit smysl proudu v kotvě Ia nebo toku Φ, tzn. budicího proudu Ib. (NE !!!)
Brzdění rekuperací
U Ui Proud I Ra
Požadavek Ui > U
Motor s cizím buzením
Možnosti: - Φ (přibudit, Ib ) - n (jeřáb, spouštění břemena)
Brzdění DC motorů Motor brzdí, působí-li moment M proti smyslu otáčení motoru. Aby moment změnil znaménko, je nutno změnit smysl proudu v kotvě Ia nebo toku Φ, tzn. budicího proudu Ib. (NE !!!) Brzdění rekuperací
U Ui Proud I Ra
Požadavek Ui > U
Motor s cizím buzením
Možnosti: - Φ (přibudit, Ib ) - n (jeřáb, spouštění břemena)
Motor se sériovým buzením
Nelze dosáhnout požadavku Ui > U
Rekuperací brzdit nelze
Brzdění DC motorů Odpojit od napájení a připojit na odpor
Brzdění do odporu
Pracuje jako dynamo
Motor s cizím buzením
+ Ib
Ib
_
M
_
M
ωm
Ui
Ui Ia
Ia U
U Ui Ra I a
ωm
E
E
+
+
_
RB
Polaritu buzení zachovat
!
Smysl proudu v kotvě je určován E moment působí proti smyslu točení.
Brzdění DC motorů Brzdění do odporu Motor se sériovým buzením
Po přepojení kotvy na odpor
I
I ωm
M
ωm
M
Ui
E
E I
I U
_
Ui RB
+ Změna smyslu proudu v kotvě i v buzení
NEBRZDÍ
!!!
Brzdění DC motorů Brzdění do odporu Po přepojení na odpor
Motor se sériovým buzením
I
I ωm
M
ωm
M
Ui
E
E I
I
U
_
Ui RB
+ Ale co s tím? Jde to opravit? Musí to jít !! Jinak nepojede vlak !!!
Brzdění DC motorů Brzdění do odporu
Motor se sériovým buzením Prohodit přívody k buzení, neodbudit – neměnit smysl Ib !!!
I
I
ωm
M
ωm
M
Ui E
I
I U
I
_
E
Ui RB
ωm
M Ui E
RB
+ Heuréka !!! BRZDÍ
Brzdění DC motorů Brzdění protiproudem Motor s cizím buzením
+ Ib _ ωm
M Ui
E Ia U +
_
Brzdění DC motorů Brzdění protiproudem
záměna přívodů ke kotvě
Motor s cizím buzením
Ib
+ Ib
E
Ui
Ia U +
ωm
E
Ia
Ui
_
M
_ ωm
M
+
U _
+
U Ui U Ui I I I N Ia IN a Ra Ra
_ !!! Nutno omezit (komutace)
Brzdění DC motorů Brzdění protiproudem Motor s cizím buzením
Ib _
ωm
Ui
_
Ui
ωm
Ui Ia
E
Ia
_
M
_
M
M
Ib
+
Ib
+
+
ωm
E
RB
E
Ia
U U
+
+ _
U Ui U Ui I I N Ia I N Ia Ra Ra
_
U +
_
!!! Nutno omezit pomocí RB (komutace)
Brzdění DC motorů Brzdění protiproudem Motor se sériovým buzením
Filozofie brzdění je analogická pro motory všech typů: pro motory stejnosměrné, DC i střídavé AC.
Motor s cizím buzením Hodnocení: Pro soustavy samočinné regulace ideální, umožňuje: - řízení rychlosti v max. rozsahu n při optimální η - brzdění rekuperací v celém otáčkovém rozsahu - snadná změna smyslu otáčení
Motor s paralelním buzením ( derivační ) Ib
I
Rozběh motoru: - malé motory přímo
Ia Ra+Ra reg +
U
Ui -
Ra sp
Ra sp
- velké Ra sp pro Ik
Rb reg
Řízení otáček Ra M U m 2 2 k b k b
Rb reg
- ano
Ra reg
- ano
U - ne
Motor se sériovým buzením I
+
U
Φb
(v lineární části mag. char.)
Ia = I b = I Rac = Rb + Ra
Rac
Ui
Pro Φb ~ I platí: M=
c.I2
I
-
m
M c
Ui U Rac I k cI
Rac U c Rac U c c c M c M
U m c M
POZOR! Sériový motor nesmí mít Mp = 0 , protože pak M 0 a ωm ∞ !!!
Sériový motor Rac + Ra sp
I
+
U
Φb
Rozběh motoru:
n 0 Ui 0 Ik
U Rac
Ui -
Malé motory: kotvu přímo na zdroj U Velké motory: buď Ra sp ( postupně Ra sp nebo U = 0 a postupně
( Rac relativně velký) 0 , protože Ui
)
Sériový motor Mechanická charakteristika
Rac
I
ωm (M ) , U = konst +
U
Φb
U m c M
Ui -
ωm
M
Sériový motor Rac + Ra reg
I
+
U
Φb
Ui -
Řízení otáček
Rac U m c c M a) napětím Pro dané M je ωm ~ U - nejlepší řízení: η optimální ( pulsní měnič u tyristorové tram.) b) odporem Ra reg - jednoduché, ale η c) změnou budicího toku - bočníkem paralelně k vinutí budicímu nebo kotvy
Sériový motor Změna smyslu otáčení
Rac
I
+
U
Φb
Ui -
Nutná změna smyslu momentu M = k. Φb .Ia Změnou: ± Φb nebo ± Ia , ne obojí ( proto nejde ± U )
Řešení
Sériový motor Změna smyslu otáčení
Rac
I
+
U
Φb
Nutná změna smyslu momentu
Ui -
Změnou: ± Φb nebo ± Ia , ne obojí ( proto nejde ± U )
Řešení
Sériový motor Brzdění do odporu
Rac
I
J n
U
Φb
+
Ui -
Mp Pp
+ U
-
Pm
M ΔP
n
Sériový motor Brzdění do odporu
Rac
J n Φb rem
+
Ui rem -
Mp
+
Pm
U
-
ΔP
n
Sériový motor Brzdění do odporu
Rac
J n Φb
+
Mp Ui
+ U
-
Pm
M ΔP
n
Sériový motor Brzdění do odporu
Rac
I
J
I n
R
Φb
+
Mp Ui
-
ΔPj
+ U
Nevýhoda: kinetická energie do „ RI2“ při n 0 také Ui , I , M 0 (zmenšovat R )
Pm
M ΔP
n
Sériový motor Brzdění protiproudem
Rac
I
J n
U
Φb
+
Ui -
Mp Pp
+ U
-
Pm
M ΔP
n
Sériový motor Brzdění protiproudem
Rac
J n Φb rem
+
Ui rem -
Mp
+
Pm
U
-
ΔP
n
Sériový motor Brzdění protiproudem
Rac
J n Φb
Mp Ui
+ U
-
Pm
M ΔP
n
Sériový motor I
Brzdění protiproudem
Rac+ Ra reg
J
I
-
n
U
Φb
Ui
Mp
Pp
+ Po přepojení:
+ U
U Ui I 0 Rac
-
Pm
M ΔP
- nutno vložit Ra reg
Při n = 0 odpojit, jinak otáčky opačného smyslu ± n
Energie do Rac + Ra reg
ΔP = Pp + Pm
n
Sériový motor Brzdění rekuperací
Rac
I
J n
U
Φb
+
Ui
Mp Pp
-
+ U
Pm
M
Musí Ui > U , aby nastalo ± I
ΔP
- v klasické trakci nelze ( s elektronikou ano ) Vysvětlení srovnáním s chováním cize buzeného motoru.
n
DC motor v trakci Buzení
cizí
jízda do svahu:
sériové
U c I b ωm Ra I a
jízda ze svahu: n
U c I ωm Rac I
vozidlo je urychlováno svou hmotností n → I → Ui →U →U >U i
i
stále Ui < U
ZÁVĚR automatická rekuperace brzděním n U
nebrzdí rekuperací !
→ Ui
stále motor,
→ Ui > U
stále n
!
POROVNÁNÍ
Cize buzený motor
Sériový motor
Na chvíli připustíme zvýšení proudu na 2.IN
Krátkodobě větší M → vhodné pro trakci, jeřáby