Konference administrativní zátěž a programové období 2014 - 2020 Senát 30.5.2012
Kontroly - problémy • rozsáhlý systém kontrol - nepřehledný a nadmíru zatěžující příjemce, • jeden projekt, jedna aktivita kontrolována i několika kontrolními orgány – tento systém nejen neúměrně zatěžuje příjemce, ZS, ale zejména snižuje významným způsobem právní jistotu příjemců – dosud není sladěn systém, když vznikne problém v rámci auditu, ten porušení neřeší, předá se k řešení např. kraji – ten zahájí kontrolu, ale nemusí se ztotožnit se závěry auditu – tento problém není nikde jednotně upraven (vyřešeno mají jen některé OP/ napříč to není upraveno);
Kontroly - návrhy • Vzhledem k nastavenému systému kontrol – doporučujeme zavést pracovní skupinu (výměna informací ŘO – ZS apod., náměty pro koordinaci kontrol) • Kontrolní činnost zaměřit spíše na kontrolu výstupů a cílů projektu (formální náležitosti – administrativní kontrola) – stanovení předmětu kontroly – formální stránka x výstupy – nebuzerovat příjemce za formální pochybení, které nemá vliv na uznatelnost výdajů, • Personální zajištění (posílení kapacity s ohledem na nárůst počtu vykonávaných kontrol – kvalita x kvantita); další problém je v tom, že příjemci pobírají za realizaci projektu několikanásobně vyšší mzdy než subjekty, které program implementují – riziko – fluktuace zaměstnanců; • Kontrola zadávacích řízení (prevenci vidíme v kontrole dokumentů před vyhlášením veřejné zakázky a v době co nejkratší po podpisu smlouvy kontrola zakázky po 2 letech, kdy je již plnění dokončeno není efektivní – nelze napravit chyby – dochází k sankcím apod.), POKUD ŘÍDÍCÍ ORGÁN VŔ ODSOUHLASÍ – MUSÍ MÍT STEJNÝ NÁZOR I ZA NĚKOLIK LET – ODPOVĚDNOST ŔO
Sjednocení pravidel napříč OP • • • •
•
•
vydání jednoho dokumentu pro všechny OP, v případě potřeby může věcně příslušný řídící orgán vydat prováděcí dokument, který již bude pouze upravovat specifiku ve vztahu k charakteru OP (např. doprava – viz ministerstvo dopravy atp.); Koordinace v oblasti „duplicit“ – centrální posouzení obdobných projektů, Multifondovost - bylo by dobré, aby jednotlivé projekty, podpořené z různých OP, mohly čerpat zároveň finanční prostředky z ESF + ERDF + EAFRD Řešení problematiky nepřímých nákladů (jasná definice, jednotný výklad pro všechny ŘO/ZS) – významná rizika, Řešení „nálezů“ – nesrovnalostí v objemu např. do 1000 Kč – velká administrativní zátěž (PRK, daňová kontrola ….) – návrh pro zavedení tolerance – nutná legislativní úprava, (řešíme 300,- Kč v celém procesu tj. protokolace, místní šetření, vystavení odvodu , penále, případně prominutí – časová zátěž je neefektivní vůči vymoženým prostředkům a vynaloženým nákladům na jejich vymožení) – do jisté míry nám pomohla novelizace zákona č. 250, ale musí být vůle i ŘO, aby se PRK propojilo ve vztahu k zákonu č. 218, Personální stabilita – motivační nástroje – omezení vlivu politických turbolencí
Sjednocení pravidel napříč OP •
Garance jednoho nastaveného systému pro celou dobu implementace -příliš časté změny v programových dokumentech (např. metodiky, příručky) – změny ano, ale pouze na základě změny legislativy, ne když někdo něco chce něco jen upravit Řídící orgány z důvody opatrností neustále upravují mění podmínky programu zejména metodickými pokyny apod., které však nelze považovat za závazné, z důvodu povahy aktu – veškeré pokyny, aby byly právně vymahatelné, musí být upraveny v řízené dokumentaci, ne pochybnými metodikami apod., • Neustále se vyskytují zásadní problémy s monitorovacím systémem – časté odstávky, data se nepropojují, a proto neustále duplicitně vkládáme jednotlivá data opětovně, • Názory na jednotlivé problémy se v průběhu implementace ze strany ŘO mění – vnáší to chaos, nesystémovost, • Jednotlivé kontrolní a auditní subjekty spolu nespolupracují – nejsou nastaveny jednotné noty na způsob a charakter kontrol včetně výstupů - zásadní problém. • Omylné platby nezařazovat do PRK
Sjednocení pravidel napříč OP – monitorovací zprávy • Dlouhá kontrola MZ a ŽoP ze strany ZS !!!!!– pokud je harmonogram 6 měsíční dostaneme připomínky klidně 14 dní před podáním další , u 3 měsíčních v tuto chvíli automaticky žádáme o sloučení dvou období → chybí peníze a navíc v tomto období nelze učinit žádnou podstatnou změnu v projektu a pokud bude PRK, naskakuje penále →termíny nejen pro příjemce,ale i pro ZS • Krátké termíny pro doložení nedostatků k MZ (někdy jen 5 dnů, nemůžeme zajistit podpisy) • Dokladování VŘ do MZ – zjednodušit, přesně stanovit co se bude odevzdávat, ostatní musí příjemce doložit u kontroly – NE Tisk ani sken nabídek • Do 10 000,- nedokládat nic (nyní pro např. OP VK sice fakticky ne, ale dokládáme výdajové pokladní bloky) • Nedokládat úhrady mezd z běžného účtu – mohlo by stačit z projektového – ochrana osobních údajů dalších lidí
Sjednocení pravidel napříč OP – monitorovací zprávy • V průběhu realizace projektu neměnit vykazování indikátorů!!! • Dokládání MZ – nepovinné přílohy pouze elektronicky (v tuto chvíli benefit,tištěné + velké přílohy na CD) • Archivace MZ u měkkých projektů – dnes přesná kopie MZ, kde jsou nakopírované všechny prezenční listiny a obsahy přednášek a seminářů, letáky atd.(VŘ) + elektronicky + samozřejmě vše co se týká aktivit i v originálech
ROP • Více provázat systémy pro administraci projektů (Benefit, Monit) • neefektivnost ve vztahu k haléřovým rozdílům (systémové úpravy haléřových položek představují administrativně náročnou agendu, na kterou jsou vynaloženy náklady nesrovnatelně převyšující hodnotu samotného haléřového vyrovnání) • neefektivnost ve vztahu k hlášení porušení rozpočtové kázně malých částek • opakované kontroly příjemce, následné kontroly příjemce ze strany dalších subjektů (NKÚ, PAS a další pověřené subjekty) – příjemce doplácí na rozporování metodik a postupů poskytovatele dotace
IOP • nejednoznačnost kompetencí ministerstev, CRR a dalších subjektů: • pro IOP 3.1a MPSV x Národní centrum x Crr, • pro IOP 3.4 MVCR x GŘ HZS x Crr) • dlouhé lhůty administrativních kontrol • nekomplexnost a neprovázanost systému pro administraci projektů (Benefit, Monit)
OPŽP • dodržování harmonogramu výzev (v současné době zpoždění jen cca 2 měsíce), nevyhlašování ad hoc výzev (př. výzva na zateplení v prosinci 2010 uveřejněno, že výzva bude leden 2011) • podávání žádostí „s teploměry“ – NUTNÉ ZAJISTIT fungující systém pro zadání žádosti!!! (př. za celou dobu trvání výzvy - 2 dny, se nám nepodařilo přihlásit do systému pro zadávání žádostí)
OPŽP • jasně definovat postupy pro PM na SFŽP „jen opakovatelné postupy mohou být efektivní“ (př. projekty zateplení, žadatel p. o., na kofinancování prostředky od zřizovatele, některý PM zřizovatele hodnotí jako spolufinancující subjekt jiný ne – rozdílná administrace pro žadatele)
OPŽP • kontrola ZD před vyhlášením VŘ – není výjimkou kontrola trvající 3 – 5 měsíců (dle pokynů má SFŽP lhůtu 30 dní od dodání „kompletních podkladů“….- přesná definice kompletní chybí) • vydávání RoPD – podmíněno doložením smlouvy o dílo, tedy je vydáváno, až na základě provedení všech veřejných zakázek nezbytných pro realizaci projektu, v rámci realizaci lze soutěžit pouze vícepráce – není stanoven termín, do kdy, od „čeho“ má být vydáno (administruje SFŽP, podepisuje MŽP - generuje další zpoždění, většina projektů, které jsme realizovali získali RoPD až v průběhu realizace, měli jsem i takové, které měli RoPD až po ukončení fyzické realizace) – do vydání žadatel neví, jaká je přesná výše způsobilých a nezpůsobilých nákladů – často je vydáno po ukončení realizace nebo až v průběhu realizace projektu (žadatel předfinancovává nebo nastavuje delší lhůtu fakturace a splatnosti)
OPŽP •
• •
•
•
zaokrouhlování administrativního systému Benefill – náprava haléřových rozdílů generuje vysoké náklady na administraci oproti výslednému efektu nápravy pokud stačí kopie dokumentů – mělo by stačit zaslání scanu (povinností zaslat tištěnou kopii je jen získávání času pro PM ze SFŽP) systémy administrace nastavit PŘED zahájením programu (př. monitorovací zprávy – nastavováno, až v průběhu realizace, v době podání žádosti žadatel neměl moc představu, co ho v rámci udržitelnosti čeká, u některých projektů nám do dnes nebyla sdělena podoba monitorovacích zpráv v udržitelnosti) možnost konzultace technických změn v rámci realizace – téměř nemožné zkonzultovat způsobilost/nezpůsobilost výdajů s poskytovatelem resp. zprostředkovatelem dotace před jejich provedením (konzultace poskytovány pouze v Praze, regionální pracoviště jsou zřízeny „pouze“ pro příjem žádostí a jejich administraci, získat vyjádření před provedením změn je téměř nemožné) vysoká fluktuace PM na SFŽP, zaneprázdněnost – chybí kontinuita, není výjimkou, že nový PM „vidí“ jednu věc jinak, než původní PM, což plyne z nenadefinovaných postupů pro PM (další zbytečná administrace pro žadatele)
• Děkuji za pozornost • Klára Dostálová, předsedkyně výkonné koordinační skupiny AKČR
[email protected]
