24
Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT* KINOKLUB KSM * D TSKÝ TÁBOR * POLITCAMP V ESSENU * BRIGÁDY SOLIDARITY NA KUB * POLICEJNÍ BRUTALITA * STUDENTSKÝ PROTEST NA VUT * BOJ PROTI ŠKOLNÉMU * OLYMPIJSKÉ HRY * MARTIN LUTHER KING JR. * DISKUSE O HOFFMANNOVI A ROKU 1968 * HUMOR ...
POSLEDNÍ STRANA KSM vydal: K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W . Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k v d (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úsp ch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30), St edo eské vzd lávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a t ídní struktura ve spole nosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní e (10), V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.
KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických v z 9, 111 21 Praha 1 Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99 Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442
[email protected] http://www.ksm.cz Ú et: EBANKA – 701695001/2400
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218 vyšlo 1. 9. 2004 * další íslo vyjde 1. 10. 2004 Po et výtisk : 500 Šéfredaktor: Milan Kraj a Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK
Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor
ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ
ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE
RO NÍK 10
ZÁ Í 2004
2
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE Kun tická hora
Slavnost Haló novin
4. zá í se pod Kun tickou horou koná tradi ní mezinárodní setkání levice
25. zá í se na pražském výstavišti uskute ní tradi ní slavnost levicového deníku Haló noviny
Setkání levicové mládeže 11. zá í se v Karviné koná pravidelné setkání levicové mládeže MS kraje
eské sociální fórum se uskute ní 25. -28. zá í v budov Fakulty t lesné výchovy a sportu UK, ul. José Martího 31, Praha 6 - Veleslavín P ednášky Jana Kellera, Václava Exnera, Jana Hroba e... Koncerty O5+Rade ek, Rage Against the Machine Revival… Seminá e KSM: Evropská mládež v boji proti militarizaci EU, KUBA: Mezinárodní solidaritou proti embargu, Školné, kolejné a útoky na práva mládeže (spole n s SOS STUDENT) Promítání film , street party, kubánský ve er, shromážd ní sociálních hnutí
3. Evropské sociální fórum se koná v Londýn 14.—17. íjna: KSM se podílí na organizování eské výpravy
K ú asti na p ipravovaných akcích se m že t e p i hl á si t na e-m ail u:
[email protected], telefonních íslech: 721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!
HUMOR menší bude platit dan . P íjmy pod 50 000 korun ro n budou podléhat zvláš p ísnému progresivnímu zdan ní. Na p íjmy pod 20 000 korun ro n se bude navíc vztahovat da z bídy. P íjmy nad 10 000 000 korun ro n budou naopak do daní zcela osvobozeny. Da z nemajetnosti. Každý oban musí vlastnit majetek. Kdo se nebude moci vykázat hodnotu majetku alespo ve výši 300 000 korun, bude muset platit da z nemajetnosti. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu m že tuto da vymáhat všemi prost edky v etn nezákonných. Odpisy za výst ednost. Kdo bude žít zvláš rozma ilým a výst edním zp sobem života, m že si náklady na odepsat od daní. Systém sociálních zámk , sociálních restaurací a sociálních vil. Každý milioná bude podle výše svého majetku mít nárok na zlevn né ubytování a stravování v sociálních za ízeních. Podpora v milioná ství. Každý milioná bude mít právo žádat o podporu v milioná ství. Rozhodnutí p ísluší Ú adu na ochranu neviditelné ruky trhu. Dotace komer ní kultu e. Kulturní instituce, které na sebe budou šeredn vyd lávat, mohou žádat o zvláštní státní dotaci. BEZPE NOST Všechny druhy socialistických teorií budou postaveny mimo zákon. Proti ši itel m sociálních dezinformací bude zasahováno s nejv tší krutostí. Nov bude z ízena asociální policie, podléhající Ú adu na ochranu neviditelné ruky, která bude mít pravomoc ši itele jakékoliv sociální demagogie na míst zast elit. Náklady spojené se zast elením a odklizením mrtvoly hradí p íbuzní zast eleného. Na p íkaz Ú adu na ochranu neviditelné ruky mohou být v p ípad hrozícího nebezpe í sociální nákazy izolovány i všechny osoby, se kterými zast elený v poslední dob p išel do styku, a to v etn telefonického. LUSTRACE Sou asný benevolentní lustra ní zákon bude ú inn zp ísn n. Na majitele pozitivního lustra ního osv d ení bude nadále pohlíženo jako na potencionálního ši itele sociálního neklidu a stejn tak s ním bude zacházeno. O ve ejnou funkci bude mít
možnost ucházet se jen ob an, který p edloží negativní lustra ní osv d ení svoje, všech svých p íbuzných a známých. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu zajistí v co nejkratší dob vydání kompletního seznamu spolupracovník StB ve všech kategoriích. U každého spolupracovníka bude uvedeno datum narození, rodné a eviden ní íslo, sou asné bydlišt a jména nejbližších p íbuzných. EKOLOGIE Každý ekologický výdaj musí schválit ob komory Unitárního shromážd ní kvalifikovanou 99% v tšinou a potvrdit jej musí Ústavní soud. I poté ho však m že vetovat Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu. ZAHRANI NÍ POLITIKA Bude se soust e ovat na vývoz ideologie sociálních rozdíl , sociální nespravedlnosti a dravého kapitalismu do všech zemí sv ta. Náš stát si také vyhradí právo razantn zasáhnout všemi prost edky v etn vojenských všude tam, kde to bude zapáchat socialismem. Návrh na vojenské intervence k ochran ideologie dravého kapitalismu m že p edložit kterýkoliv ob an kteréhokoliv státu Ú adu na ochranu neviditelné ruky trhu. ÚPRAVA VLÁDNÍCH ORGÁNU Protože ideologie, která bude prosazována, bude naprosto odlišná od sou asné, bude t eba pozm nit n které vládní orgány. Zde jsou návrhy: Ministerstvo zahrani ních v cí
23 23 bude p ejmenováno na ministerstvo zahrani ních konflikt a vývozu ideologie dravého kapitalismu. Bude p i n m z ízen Institut vyko is ování a Ú ad pro vm šování do cizích vnit ních záležitostí. Ministerstvo práce a sociálních v cí bude zrušeno. Nezbytné kompetence p ebere Vládní výbor pro nezam stnanost a asociální v ci. Hospodá ská ministerstva budou zrušena a jejich veškeré kompetence p ejdou na Výbor pro hospodá skou dravost. Název ministerstva kultury bude rozší en na ministerstvo komer ní kultury a braku. Ministerstvo školství bude zrušeno. Nezbytné kompetence p ebere Institut pro vzd lávání majetných p i Ú adu na ochranu neviditelné ruky trhu. Ministerstvo spravedlnosti bude p ejmenováno na ministerstvo nespravedlnosti a pod ízeno Ú adu na ochranu neviditelné ruky trhu. Ministerstvo zdravotnictví bude zrušeno. Nezbytné kompetence p ejdou na ministerstvo totální liberalizace a na Výbor pro hospodá skou dravost. Nov bude dále z ízeno: ministerstvo podvýživy, ministerstvo pro potírání sociálních dezinformací, ministerstvo bohatství, ministerstvo divokého a nekontrolovaného privatiza ního b sn ní, ministerstvo nerovnosti, ministerstvo pro udržování tržní džungle, ministerstvo pro ízení asociální policie.
Pokud souhlasíte s postuláty našeho hnutí, rádi vás p ivítáme ve svých adách: Prohlašuji se za lena Hnutí za sociální nespravedlnost Jméno:................................................ Adresa:............................................... Ro ní p íjem:...................................... Doklady rozma ilosti:......................... (zde je možno vykázat se zvláš mastným ú tem, dokladem o ubytování v p ti hv zdi kových hotelech, dokladem o soukromém oh ostroji, nákladné recesi, happeningu apod.) Prohlášení o sociální nenávisti: Prohlašuji, že jsem b hem posledního roku nedal žebrajícím spoluob an m ani desetník, nepomohl jsem lov ku v nouzi, nep isp l na žádnou charitativní akci a pravideln se vysmíval televizním zprávám o hladomoru v Africe. Zavazuji se také, že tuto svou do nebe volající asociálnost budu v budoucnu jenom prohlubovat. Podpis......................................... Datum........................................
HUMOR
22 netajícím úmyslem zardousit socialismus - bylo by (a stalo se) sebevraždou teprve za ínajícího socialismu. Ten z objektivních p í in musel omezovat formální demokracii, ovšem faktická demokracie byla širší než dnes. Upozorn mež: cožpak si kapitalismus hned po svém nástupu dovolil by jen formální demokracii? Nehled na to, že když se jí cítil ohrožen, setsakramentsky ji omezoval až do úplného zni ení fašismem. Dnes se jí ohání, protože se ješt necítí bezprost edn ohrožen. Ale ani jeho dnešní formální demokracie není bezb ehá, jak se o tom p esv dujeme denn my komunisté, ale i ti, kdož si dovolují protestovat demonstracemi a podobnými metodami. Formální demokracie je maximum toho, na co buržoazní stát pod tla-
kem mas (zd razn me: zatím vždy do asn ) p istoupí. Na rozdíl od skute né demokracie = vlády lidu, která je nedílnou sou ástí socialismu. Za formulací e nické otázky, že 89. p inesl nové možnosti, stojí názor, že budoucí nástup k socialismu se bude od minulého lišit p edevším práv kapitalistickou politickou a ekonomickou pluralitou, “volnou sout ží" mezi kapitalismem a socialismem, jdoucí až tak daleko, že komunisté klidn pustí k vlád pravicové strany a ob tují tak zájmy pracujících. Jaká rovná sout ž mezi staletími upevn ným kapitalismem a teprve za ínajícím socialismem? Tak m že soudit jen ten, kdo politiku, stejn jako demokracii, chápe formáln a nikoli s ohledem na realitu, tzn. obsahov t ídn . Kdo chce jít touto cestou uto-
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE pist (jakou nešla nikdy ani buržoazie), odsuzuje v c socialismu p edem k porážce. Vytvá í iluzi, že páni kapitalisté p edají moc dobrovoln ! To je irý sociáldemokratismus (ne dnešní, ale ten minulý, "klasický". Ten dnešní sociáldemokratismus pluje zcela ve vodách imperialismu). Jaké tedy nové možnosti otev el listopad 1989? Možnosti nestydatého rozkrádání majetku, nezam stnanosti, nevyplácení mezd, všeobecné zhoršování situace pracujících. A podobné p evraty i v dalších socialistických zemích. Uvoln ní rukou nenasytnému imperialistickému kapitalismu nejen k stup ování vyko is ování, nýbrž i rozpoutávání vále ného násilí proti t m,kdo se nepodvolují jeho nárok m na sv tovládu. K. Pavlík + RD
HNUTÍ ZA SOCIÁLNÍ NESPRAVEDLNOST Volební program: „A platí chudí!“ KDO JSME A CO CHCEME: Hnutí za sociální nespravedlnost se profiluje jako nemoderní ultrapravicová a ultrakonzervativní strana asociáln nedemokratického typu. Naším cílem je všemi prost edky hájit práva majetných a mocných. Ideálem je hromad ní kapitálu a co nejv tší bohatství jednotlivce. Chudí jsou nežádoucí, proto je t eba je co nejvíce diskriminovat, aby si svou bídu rozmysleli a ud lali vše pro to, aby se stali také bohatými. Naší hlavní zásadou je: Šanci schopným, diskriminaci neschopným. NAŠE HLAVNÍ CÍLE A ZÁSADY: PRÁVNÍ STÁT Budou zaru ena všechna práva, zejména pak právo neomezen podnikat a vyd lávat t žké peníze jakýmkoliv zp sobem, pokud to nebude v rozporu se zákonem volného trhu. Rovnost každého ob ana p ed zákonem zaru ena nebude. Každý se bude zodpovídat podle toho, kolik bude mít majetku. EKONOMIKA Jakékoliv útoky na neviditelnou rukou trhu budou p ísn trestány. Zásahy státu do ekonomiky budou jednou provždy postaveny mimo zákon. O zabezpe ení tržního prost edí
se bude starat Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu, který na ochranu neviditelné ruky trhu bude mít rozsáhlé pravomoci, v etn práva vyhlašovat vále ný stav v oblastech potenciálního sociálního neklidu. Jednou provždy bude také uzákon na korupce. ZEM D LSTVÍ Sou asná zem d lská družstva budou podstavena mimo zákon. Všechen jejich majetek bude zabaven a rozd len p vodním majitel m a jejich potomk m. Pokud se n kte í z nich budou zdráhat majetek nazp t p ijmout, bude provedena násilná reprivatizace. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu, vyškolí skupiny kvalifikovaných agitátor , kte í budou rolník m objas ovat zr dnost zem d lských družstev. Zakládání nových družstev bude moci povolit je Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu nebo ministerstvo totální liberalizace. V každém zem d lském regionu budou z ízeny tzv. privatiza ní trojky, složené z nejprov en jších kapitalist , které budou dozírat na pr b h privatizace a kontrolovat innost p ípadných zem d lských družstev.
zásada: Každý si pomoz, jak umíš. Kdo um t nebude, nebude ho škoda. Ú ad na ochranu neviditelné ruky trhu bude p ísn kontrolovat p ípadné charitativní organizace a v p ípad podez ení na porušení zákona volného trhu bude podávat trestní oznámení. Nejr zn jšími obstrukcemi bude také sabotovat innost t chto nežádoucí organizací.
ASOCIÁLNÍ POLITIKA Asociální politika bude velmi d ležitou oblastí innosti našeho hnutí. Její hlavní zásady budou vycházet z našich ideologických postulát . Snahou asociální politiky bude co nejv tší diskriminace a další ožebra ování chudých. Hlavní zásada zní: Kdo nemá milión, a nejí. Charakteristika asociálního programu: Zvýhodn ní bohatých. Je t eba legislativn zajistit všestranné zvýhodn ní bohatých. Chudí si musejí uv domit, že svou bídou škodí nejen sob , ale i spole nosti, ta se proto musí p ed nimi bránit. Zavedení dan z bídy a progresivního zdan ní nejchudších. Každý má jist právo být chudý, ale musí za to zatracen zaplatit. Proto zavedeZDRAVOTNICTVÍ me tzv. zrcadlový da ový systém. Stát se nebude do této oblasti ím víc kdo bude vyd lávat, tím v bec vm šovat, protože bude platit
3
Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Za aktivní ekologickou politiku! Jako komunisté považujeme ekologii za jeden z pilí našeho programu, což je vid t p edevším v existenci Rudozeleného manifestu KSM. Problematika ochrany životního prost edí se stává pro existenci planety a tím i celého lidstva stále d ležit jší. V kapitalismu je krátkodobý zisk pro kapitál vším, živé organismy a další složky i celek p írody ni ím, proto se životní prost edí p es adu mezinárodních iniciativ zhoršuje. Nejvysp lejší zem sv ta jsou nejv tšími zneiš ovateli, na druhé stran tam, kde je t eba nasytit hladové, odstranit bídu a negramotnost, nejsou na ekologickou politiku prost edky. Naše planeta je tak v doposud nevídaném nebezpe í. V sou asnosti jsou p ed námi zejména následující globální problémy: p elidn ní, zm ny klimatu, odles ování planety, zmenšování ozónové vrstvy, vymírání živo išných druh , ni ení divoké p írody, zne išt ní, vyplýtvání zdroj . KSM proto usiluje o: Podporu ve ejné, zejména ekologické železni ní dopravy! Zavedení bezautomobilových zón!
Budování nových cyklotras! 8% podíl obnovitelných zdroj na výrob energie do roku 2010! Perspektivu upušt ní od výroby energie formou spalování fosilních paliv! Preferovat ekologickou likvidaci a zpracování odpad ! P ejít od výstavby nových spaloven spíše k nespalovacím technologiím resp. k ekologickému spalování! D stojné zacházení se zví aty! P ímou kontrolu technických postup v zem d lství a krajinotvorb . Zv tšit podíl ekologického zem d lství na 20% celkové vým ry orné p dy do roku 2010! Snížení emisí skleníkových plyn o 30 % do roku 2020, d sledn uplat ovat zákaz vypoušt ní CFC do ovzduší! Zefektivnit a zp ísnit represe proti velkým zne iš ovatel m vody a ovzduší! Podporovat výsadbu místn
od-
Léto pat ilo d tem Od 26. 7. do 8. 8. prob hl nedaleko Domažlic, na býv. zámku Lomikara v Trhanov d tský tábor, na kterém se KSM podílelo organiza n i personáln . Pro více než 30 d tí, mimo jiné 10 jich bylo z d tského domova, byly p ipraveny i obvyklé táborové lah dky- no ní bojovka, karneval, diskotéky, táboráky, vu ty zajímaví hosté, olympiáda, nechyb la ani táborová hymna. Tábor byl skute n programov nabitý a pestrý. Z exkurzí a turistických výprav se uskute nily výpravy do Klen í a podniku Chodovia, do Domažlic – na nám stí, na pe ení kolá i zdobení perníku, uskute nily se také 3 chodské dny s cíly jako Hrádek a Újezd, Výhledy a Babylon, bylo dosaženo i nejvyšší hory eského lesa – er-
povídající zelen . D sledn pokra ovat ve vytvá ení a udržování Chrán ných krajinných oblastí, Národních park atd.! Podporovat projekty zelených m st!
4
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
chova, kde ada d tí p ekonala sebe sama. Prob hla též návšt va plze ské ZOO a muzea keramiky v Kolove i. Mezi sportovní akce se za adila i celodenní veselá olympiáda uskute n ná v areálu zámku i na koupališti, fotbalový turnaj s nedalekým pionýrským táborem i pingpongový turnaj v jednotlivých oddílech. Mezi kulturní akce pat ily zejména 3 ve erní programy jednotlivých oddíl , 2 diskotéky, 3 táboráky, návšt va dudák , karneval, volba miss a missáka. Došlo i k setkání s významnými hosty (zástupce K P,
poslanci Fialová a Urban, zástupci tisku – Mou ková /HaNo/) Prob hla též celotáborová hra – jednak lovení chodských pe etí a získání diplomu strážce svrchovanosti (vlastiv dná a historická ást tábora), jednak se uskute nila celotáborová hra Mato Grosso (pln ní 33 úkol ) v etn celodenní akce, honu na lva, výstupu na nejvyšší horu a záv re ného boje o vlajku. V záv ru se uskute nil i povedený zahrani ní výlet do Furth im Waldu, kde p ítomní mohli shlédnout arénu i draka (probíhaly slavnosti krocení draka)..
Každodenn probíhalo též zpravodajství z tábora na internetu – chodsko04.webpark.cz a byly po izovány digitální fotografie. Mezi ostatní aktivity je možno po ítat asté koupání, ale i no ní bojovky a nesmíme zapomenout na samaritánský den. Za sebe i všechny d ti z hlídek Rákosní k , Berušek, Mravenc , V eli ek, Termit a Blech bych cht l tímto pod kovat našim vedoucím, kte í ud lali po n kolika dnech z d tí r zného v ku i zam ení kolektiv a kte í to vydrželi i se svým velitelem tábora (se mnou…). Zden k Štefek
Setkání mládeže v Holí i Minulý rok probíhalo setkání eské a slovenské mládeže v Tvrdonicích, bylo n kolikadenní. Letos po ad vy erpávajících akcí jsme zvolili pouze formu jednodenní, oficiáln jší. Výprava KSM dorazila do Holí e v as a sta ila postavit sv j informa ní stánek, když už za ali chodit první hosté. Program byl dost pestrý. Nejprve pr vod m stem k památníku ob tí
sv tových válek, pak k památníku Mirka Nešpora, hrdiny Slovenského národního povstání. A pak již do amfiteátru, kde se odehrával zbylý program. Mezi stánky s ob erstvením, literaturou a upomínkami se nahrnuly stovky lidí, aby pak usedly na lavice a poslouchaly vystoupení p edstavitel Komunistické strany Slovenska, Komunistické strany ech a Moravy,
zdravice Komunistického svazu mládeže, Socialistického zvazu mladých a dalších, shlédli hodnotný pestrý kulturní program a ú astnili se zapálení partyzánské vatry. No, ale to už byl as na návrat, dokud jsme m li dorazit dom ješt tentýž den. Že hranice oba národy nerozd lila, bylo z akce více než patrné. -ZST-
tivní informace o novodobých d jinách. Termín a organiza ní v ci ohledn akce v r. 2005 budou v as známy, (tento rok to bylo nane isto, abychom do p íšt odstranili nedostatky). Pro-
údajn Komunistická strana ech a Moravy. Na internetových stránkách KSM je však za lánkem Štefka p ipojeno silácky primitivní prohlášení strany úpln jiné, totiž Komunistické strany eskoslovenska - eskoslovenské strany práce jak svou pidis-
kupinku velkohub nazývá (možná ne až tak bývalý) agent Ludvík Zifák. Stanovisko KS M k roku 1968 by se totiž Štefkovi p íliš do krámu nehodilo. Mimo jiné se v n m totiž praví: "Násilný vstup vojsk posloužil spíše ku prosp chu zemí kapitalistic-
21 ké orientace. Stín mocenského zásahu pak hluboce ovlivnil možnosti rozvoje socialismu u nás a negativn ovlivnil i postavení levice v celé Evrop ." ALK
ROK 1968 JEŠTE JEDNOU Milá Andreo, d kuji Ti za Tv j názor. Odpovím stru n , snad budu mít as se k tématu více vrátit. 1. Co bylo prap vodní p í inou roku 1968? Brežn vova doktrína nebo bipolární sv t? Nehledám zd vodn ní i dokonce ospravedln ní pro události roku 1968. Jenom impulsy, které k tomu vedly. Otázka, zda Sov tský svaz v té dob byl ješt v d í silou mezinárodního komunistického hnutí nebo byl posedlý tzv. "sov tským imperialismem" je na delší diskusi, ale myslím, stru n e eno, že na té tezi n co bude (viz zajímavé diskuse na mezinárodních poradách levicových a komunistic-
kých stran, nap . t ch kv tnových v Bruselu apod.). Podobn nesouhlasím se srovnáním vpádu do eskoslovenska k agresi USA v i Vietnamu - to je n co jiného. (Na rozdíl t eba od Afghanistánu, kde už se to Vietnamu v jistých pohledech blíží, ale také ne ve všech). 2. Okupace nejlepším ešením spíše jsem myslel nejmén špatným co se tý e nap . po tu možných ob tí pop . materiálních škod. Že m la negativní dopad na mezinárodní komunistické hnutí, tvrdím též, stejn jak je v postoji KS M.(A na www uvádíme i postoj KS M a KSS). 3. Ohledn skupin z roku 1968. Jestli pokládá autorka nap . Joda-
sovce, kte í psali taktéž do zmi ovaných asopis , za brežn vovce, pro pak dal Brežn v p ednost Husákovi? Pro pak došlo nap . k tlaku na LSM, aby se v lenil do vznikajícího SSM? (pozn. netvrdím, že za Zprávama a dalšíma stáli jen leninovci, samoz ejm ...). To by m pak zajímalo, kam by po ítala nap . v té dob býv. prezidenta Novotného... Ohledn malých skupinek, kte í byly navázáni nap . na KS íny, západoevropské KS (které pak p ešly k eurokomunismu - jo, to je pravda, na ty jsem zapomn l, ale ne tak úpln - ást z nich se dá za adit mezi mnou zmi ované "utopické"..) Zden k Štefek
ZNAMENAL LISTOPAD 1989 HLUBOKÝ REGRES NEBO P INESL I NOVÉ MOŽNOSTI?
Po stopách partyzán KSM Beroun uspo ádal v sobotu 14. srpna ve svém okrese prohlídku partyzánského krytu u obce Újezd. Cílem této akce bylo seznámit se s jednou z významných událostí novodobých d jin, týkajících se našeho regionu. Kryt byl postaven r. 1943 a stal se centrem protifašistického odboje v okrese Beroun a okolí. Ukrývali se zde ilegální osoby, partyzáni a lenové III. ilegálního ÚV KS . Všichni zp sobovali fašistickým okupant m t žké škody p ímo v týlové oblasti, a už sabotážemi na železni ních tratích nebo poškozováním rozvod elektrického proudu. V tšina z t chto state ných bojovník , stejn tak jako jejich pomocník z ad prostých lidí položila v tomto boji za osvobození své vlasti život. Prohlídka krytu byla dopln na výkladem událostí, nechyb la ani sv dectví pam tník . V p íštím roce náš klub akci zopakuje s cílem p ilákat co nejvíc lidí nejen z KSM, ale také z ad ob an Berounska a zejména mladých aby dostali objek-
DISKUSE
hlídce p edchází asi 30 min. procházka od žel. stanice ke krytu. KSM Beroun se t ší na Vaši ú ast v p íštím roce. Pepa
V otázce je už obsažena odpov (jde o tzv. sugestivní otázku, psychologickou fintu). To první je nesporné - jde p ece o kontrarevolu ní zvrat od prvního historického pokusu budování socialismu zp t ke kapitalismu - u nás se stále z eteln jšími kompradorskýmy rysy, ve sv tovém kontextu pak o za len ní naší zem do prohnilých struktur imperialismu, hrozícího dnes katastrofickými d sledky pro život na této planet v bec. Druhá ást otázky (respektive odpov di) vyjad uje p etrvávávaní hodnocení a iluzí, které byly bezprost edn po listopadu 1989 formulovány v materiálech prokapitalistické levice: p íležitost pro nový, lepší za átek oproti dodnes v podstat a p edevším zavrhované minulosti tvz. reálného socialismu. V oné formulaci je obsažen nesprávný a zjednodušující názor, že muselo dojít ke krachu (respektive teprve krach umožnit), aby bylo možno odstranit (jednostrann a neobjektivn vyzvedaná) negativa minulosti a za ít -
údajn socialisticky - nov a lépe. Ona formulace skrývá názor, že dnešní regres má i kladné stránky. Míní se obvykle buržoazní demokracie. Znovu lze jen zopakovat, že jde o ú elovou demagogii. Režim 194889 i po formální stránce p inášel zvlášt zpo átku neoby ejné rozšíení demokracie (nap . systém národních výbor , ob anských výbor se statisíci p izvanými k rozhodování, všelidové hlasování, soudce z lidu, odpov dnost poslanc voli m a jejich odvolatelnost), ost e kontrastující s byrokratickým systémem první republiky, jejž mohou idealizovat jen ti, kte í jej nezažili. Ale hlavn a p edevším: i když systém pozd ji zbyrokratizoval (v SR od po átku 60. let), sloužil (nemohl nesloužit) v podstat stále obsahov a t ídn prosp chu v tšiny pracujících. V tomto smyslu mají pravdu nap . n me tí komunisté tvrdící, že i jakkoli nedokonalá s adou chyb, byla první historická
forma budování socialismu dokonce nesrovnateln demokrati t jší ve srovnání se sou asností. Salóní intelektuálové vidí p edevším možnost "svobodn se vyjad ovat". Jde však o pouhou frašku. Skute nou svobodu slova mají pouze stoupenci sou asného systému. Opozice má prakticky jen možnosti disentu. Revolucioná i nejsou královsky placeni ze zahrani í, tak jak tomu bylo u Havla a spol. Na rozdíl od nich také nemají nárok na práci a prakticky žádné sociální jistoty. Nemají tedy pot ebnou ekonomickou základnu, bez níž se, jak mi marxisté jist všichni dob e víme, dá nadstavba, tj. i svobodný projev, budovat skute n jen velmi t žko. Otázka demokracie je hlubokým problémem. Snažit se zavést "bezb ehou" demokracii po staletí panství kapitalismu zpracovávajícího masy k svému obrazu, za ohrožení imperialistickým sv tem, nikdy se
DISKUSE
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
HOFFMANN, ROK 1968 A KOMUNISTÉ
Vzpomínání nesta í
20 Když jsem si na internetových stránkách Komunistického svazu mládeže p e etla lánek Zde ka Štefka "Hoffmann, rok 1968 a souasnost", bylo mi hned jasné, že s hledáním nástupce slavného Jaroslava Kojzara z ejm nebudou výrazn jší problémy. Štefek se snaží reagovat na lánek "K. Hoffmann a rok 1968" produb ekovského sociálního demokrata Stanislava Holubce. Ve své argumentaci se však dostává až k obhajob okupace z roku 1968 a následného období normalizace, která je jako vyst ižená ze zmatených jakešovských projev konce 80. let. Se Štefkem souhlasím, že je t eba se rázn postavit na obranu každého, kdo je perzekuován pro své levicové i demokratické názory (ne tedy každého politicky stíhaného i poškozovaného lov ka jak píše Štefek). Názory Karla Hoffmanna ale vcelku nikoho nezajímají a antikomunistický povyk v i n mu je spíš míen na komunistickou stranu. P esto si myslím, že je t eba Hoffmanna coby ob antikomunistické hysterie podpo it. Ale to nikoliv podporou nekritickou, spojenou s obhajobou jeho in . Hoffman je ale zástupným problémem. Hlavní je spor o smysl roku 1968 v eskoslovensku. Štefek jako by cht l vše okolo okupace eskoslovenska jednoduše od vodnit bipolárním rozd lením sv ta: "Podle mého byl prap vodní p í inou zásahu bipolární sv t, tedy sv t rozd lený po válce kapitalistickými státy. Že socialistické státy reagovaly na takovouto hrozbu vlastními doktrínami o obran a spole ném postupu, je logické vyúst ní mezinárodní situace." S argumentem bipolárního sv ta ale m že obhajovat nejen sov tskou invazi do eskoslovenska i Afghánistánu, ale i americký útok na Vietnam, Kubu nebo Granadu. Místo toho by se však m l zamyslet, zda brežn vovský Sov tský svaz ješt stále t ímal prapor sv tového komunistického hnutí, nebo se již stal pouhým dvoj etem Spojených stát . Štefek píše, že okupace byla nejlepším ze špatných ešení. Musím se zeptat nejlepším pro koho? Pro Brežn v v Sov tský svaz? Jist ! Sov tská armáda se posunula dále na západ, demonstrovala svou sílu,
V Hamrech se konala v srpnu vzpomínková akce, která m la co íci i sou asnosti, jak vyzn lo z p ipraveného projevu p edsedy KSM: „P ipomínáme si dnes svobodníka Soukupa, p íslušníka Pohrani ní stráže, který zahynul p i st etnutí s nebezpe ným zlo incem, který narušil naše hranice. Ale nep ipomínáme si jen jeho. Toto není jen pietní akce. Práv dnes a práv te , v dob vyznamenávání Mašín a dalších vrah , v dob politických proces a útlaku se musíme jednozna n postavit na stranu všech
p íslušník Pohrani ní stráže i všech poctivých lidí, kte í st ežili naše území a naší bezpe nost v dob studené války. Pro mnohé z t ch nejmladších je st ežení hranice již jen legendou i nám tem pro dobrodružné p íb hy. Ale v dobách agent – chodc , v dobách pokus o destabilizaci a likvidaci socialistických stát , v dobách zu ivého antikomunismu a terorismu byla obrana zem d ležitým úkolem. Doba se zm nila. Možná si eknete, pro vzpomínat na minulost, kolem naší zem již není železná
5
opona. Ano, není staré opony, to je pravda. Ale ona opona nevznikla proto, že by jí komunisté – internacionalisté cht li, ale jako obranná linie proti antikomunistickému b sn ní. Náš cíl, stejn jako tehdy, byl a je stejný – spole nost, celá Zem bez hranic, založená na solidarit a rovné spolupráci. Práv dnes však tento kapitalistický systém více než kdy jindy ukazuje, že ne socialismus, ale práv on tvo í nové a nové hranice mezi lidmi a mezi národy. Hranice, které je možné p ekonat a jejich p ekonání uhájit skute n jen za pomoci takových lidí, jako byl svobodník Soukup.“ ekl.
Kinoklub pražského KSM startuje Sov tské tanky v pražských ulicích "jednotu" svého bloku, dosazením poslušných byla zaru ena loajalita Moskv . Bylo to nejlepší ešení i pro Spojené státy? Samoz ejm ! Je snad lepší argument k zintenzivn ní boje proti " íši zla", k nár stu zbrojení a v tší vojenské aktivit ve sv t ? Ale co mezinárodní komunistické hnutí, bylo to nejlepším ešením i pro n j? Rok 1968 byl rokem snad nejv tšího rozmachu revolu ního hnutí po 2. sv tové válce. To se netýkalo jen Evropy ale i dalších kontinent . Okupace eskoslovenska byla bezpochyby jedním z hlavních d vod jeho porážky. Desetitisíce lidí opustilo prosov tské komunistické strany, které ztratili v o ích mnohých d v ru. Hnutí se z této porážky až do roku 1989, kdy p išla další rána, po ádn nevzpamatovalo. Štefek rozlišuje v roce 1968 t i velké politické skupiny: prokapitalistické síly, brež evovské konzervativce a leninisty. Koho ale myslí tzv. leninisty, ke kterým neskrývá sympatie? V diskusi na internetových stránkách KSM mezi n nap . za adil ú astníky setkání v echii, redakci radiové stanice Vltava a dokonce redakci asopisu Zprávy. Kdo by se m l spíše za adit mezi "brežn vovské konzervativce" než výše jmenovaní? Objevení tzv. leninských sil není, dle mého názoru, ni-
ím jiným než výsledkem zb silého hledání n koho, kdo se v roce 1968 postavil na stranu okupace a k jehož odkazu by se dnes dalo, p i troše dobré v le, p ihlásit. Štefek na druhou stranu ignoruje ty síly, které byly v úzkém spojení s revolu ním hnutím v západní Evrop , ale i s komunistickými stranami, které se dostali do rozporu s moskevským vedením - s Komunistickou stranou íny a Albánskou stranou práce. Práv analýzy eskoslovenských událostí ze strany této ásti komunistického hnutí jsou však více než zajímavé. V eskoslovensku dle nich probíhal boj mezi dv ma - "reformní" a "konzervativní" - frakcemi vládnoucí byrokracie, který neoby ejn aktivizoval lidové masy. Chyb la zde však skute ná revolu ní síla, která by dokázala lid odpoutat od iluzí v "reformní" frakci, a která by p edstavovala jasnou antikapitalistickou alternativu. St et rázn a krvav ukonila až sov tská okupace, která k moci dosadila Moskv nyní v rné, a už p vodn byli z té i oné frakce. Následovalo normaliza ní období, jehož historickou úlohou bylo pouze vydlážd ní cesty k tržn kapitalistickému p evratu. Nejbližším spojencem KSM je
Symbolicky filmem Fahrenheit 9/11 byl v srpnu zahájen kinoklub pražskéhoKSM. Poda ilo se sehnat i eské titulky. A co nabízíme dále? Zatím 1x m sí n zajímavý ve er s filmovou lah dkou – na výb r nyní jsou nap . M sto boh , My d ti ze stanice ZOO, nebo že by Umu ení Krista i Trója? Uvidíme…
POLITCAMP V N MECKÉM ESSENU Jako len KSM jsem se zú astnil politické akce v n meckém Essenu, kterou po ádal komunistický asopis KAZ (Kommunistische Arbeiterzeitung, Komunistické d lnické noviny). Na politcamp jsem se dostal na základ pozvání, které zástupc m Komunistického svazu mládeže na Mezinárodní konferenci o stran (po ádané v Praze OV KS M P1, PV a KSM) p edal šéfredaktor t chto novin Hansi Pokropp. Politcamp se konal od 4.8. do 14.8. 2004. Neprobíhal p ímo v Essenu, nýbrž spíše na jeho d lnickém p edm stí, protože soudruzi z KAZu jsou zvyklí, stejn jako komunisté v minulosti, se stále pohybovat mezi svými. Tábor byl velmi dob e organizován, bylo zajišt no stravování i ubytování, a to bu ve stanech nebo v kryté chat . Nechyb l ani notebook p ipojený na internet, který byl ú astník m zdarma ve ejn dostupný a umož oval neustálou informovanost o d ní a kontakt. Jde o výraz pocho-
pení pot eb informa ní spole nosti dneška. Ú astníky setkání byli lenové asopisu KAZ a hosté, mezi n ž pat ili soudruzi z bývalé NDR, lenové rakouské komunistické mládeže a v neposlední ad já. Cílem politcampu bylo napomáhat vzd lávání mladých lidí v marxismu-leninismu, zdokonalení jejich analytického myšlení, v podstat výchova internacionalistických kádr .
Základem celého pobytu bylo teoreticko-ideologické vzd lávání mládeže z velmi zajímavé knihy „Vom Knüppel zur automatischen Fabrik“ (Od klacku k automatické výrob ) od Jürgena Kuczynského. Kniha dob e popularizuje historický vývoj civilizace, základní termíny a p ístupy marxismu – leninismu. Práce byla založena na didaktické metod spo í-
6
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
vající v tom, že každý lov k si vybral nebo dostal p id leno n jaké téma ze zmín né p íru ky nap . t ídní boj a jeho úsp ch. Poté se celá skupina, ítající p ibližn 15 lidí, na p l hodiny rozešla a tuto p l hodinu m l každý na to, aby si své téma vlastními slovy zpracoval. Podle zkušeností n meckých soudruh jde o nejú inn jší zp sob, jak zjistit, zda lov k dané téma, nejen vnímal, ale zda ho opravdu pochopil. Po této p l hodin každý sv j p ísp vek za naprostého zájmu všech ve ejn p ednesl a osazenstvo mu zatleskalo, což mu p idalo chu do další práce. Po p e tení následoval rozbor stati a diskuze nad ní. Po krátké siest následovalo tzv. „plénum“, to se ale asto odehrávalo až ve ve erních hodinách obvykle kolem osmé nebo dokonce i deváté hodiny ve erní. Celé osazenstvo tábora si sedlo na lavice do kruhu, a lidé zde mohli dávat nap . r zné návrhy, co se tý e ve erní zábavy, i p ipomínky, týkající se vzd lávání, nám t na politickou debatu, navrhovat program do dalších dn , hodnotit program dn p edešlých, atd. Plénum trvalo v tšinou hodinu, ale obas i dv ! Po plénu se odehrával bohatý ve erní program. Po n kolik ve er se odehrával nap íklad turnaj v šachu. Konalo se zde také nep eberné množství sportovních a spole enských her od basketbalu až po tradi ní hospodskou hru mládeže – mám na mysli stolní fotbálek. Dále jsem zde snad poprvé ve svém život shlédl r zné spole enské hry, které jsem do té doby neznal, jako nap . tzv. Luftgitarre, smysl této hry spo íval v tom, že jste si na kaze áku pustili n jakou písni ku a pak jste m li p ed zraky všech p edvád t jejího interpreta, jak ji zpívá a hraje. Tento lov k byl samoz ejm hodnocen, dostal jistý po et bod a potom byl podle toho oklasifikován. Krom her spo íval ve erní program samoz ejm asto také ve zp vu a poslouchání d lnických písní – jako t eba legendární Internacionály. N kolikrát jsme se rovn ž podívali do p írody nebo na regionální pam tihodnosti. Na své si p išli i stoupenci uvoln n jší zájmové innosti, typické pro parné letní dny. Mile jsem byl p ekvapen p edevším p irozenou organizovaností a
DISKUSE
19
HOFFMAN, ROK 1968 A SOU ASNOST
komunistickou disciplínou, která zde panovala a o které by mohl lov k v eských pom rech v sou asné dob pouze snít. Jak je vid t, tak soudruzi z asopisu KAZ v dí, co to znamená demokratický centralismus a nepletou si pojmy levicový a anarchistický, což v sou asné dob iní práv mnoho rádoby levicových hnutí. Charakteristické byly rovn ž zásadové, skute n komunistické postoje školitel a p ítomných. K mému d ležitému úkolu pat ilo také p ednesení referátu, ve kterém jsem p ed celým plénem zhodnotil sou asnou ekonomickou, politickou a celkovou situaci R – podklad mé práce inilo zhruba 15 otázek. Vzhledem k širokému záb ru zahrani ních kontakt KSM to není poprvé, co jsem se zú astnil akce po ádané n meckou levicí. Již jsem se ú astnil v R – v Srbské Kamenici akce, kterou po ádala n mecká PDS, což m lo být také jakési školení. Mám-li tyto dv akce zhodnotit, tak musím íci, že jde o neporovnatelné. Zatímco KAZ po ádal politcamp s jasným obsahem, organizací i cílem a byl napojen na místní d lnickou komunitu, akce PDS, p sobila v porovnání s tímto školením siln chaoticky. Šlo v podstat o povyražení n mecké zlaté mládeže v levném eském pohrani í, zakryté hávem politické akce. Jako silné kafe mi p išel jeden z mladých PDS, který se opil a pak se pokoušel hajlovat.. Ostatní ho sice zpražili, ale u komunist jsem se s podobným výstupem nesetkal. ada pokrokových N mc se staví kriticky k PDS pro její nejasnou politiku v mnohém se podobající
politice SPD, zejm. v oblastech kde se dostali do vlád. lenové KAZ odsoudili již samotnou skute nost, že se akce PDS uskute nila na eském území, a koliv se jí ú astnilo 90% N mc a jen 10% ech a práv z tohoto d vodu ji shledali imperialistickou. Šlo podle nich o styl neokolonialistického chování. Situace v sou asné SRN je dokonce taková, že KAZ by své školení necht l po ádat ani v bývalé NDR, nebo i takovýto in by podle mín ní v tšiny byl znamením agresivního imperialismu. Pro ? Jak jsem se na tomto školení mohl vícekrát p esv d it, tak ani po pádu Berlínské zdi není N mecko dosud sjednoceno, je sjednoceno sice po stránce formální, ale nikoliv skute n . To tkví zejména v sou asném systému, který funguje na principu, že bývalá NDR je vlastn bývalou SRN vyko is ována. Je to vid t ve všech ohledech, d lník v západním N mecku má nap . vyšší mzdu než ve východním a naopak. Bu jak bu , pobyt v Essenu pro m neznamenal jen zlepšení jazykových znalostí i politických v domostí, byl velkým p ínosem i pro navázání kontakt s mnoha zahrani ními komunisty, poznání rozli ných metod práce, organizace apod. i pro prohloubení vzájemné spolupráce KSM a KAZu. Celou akci hodnotím velmi pozitivn také díky skute né atmosfé e internacionální solidarity, která se mezi p ítomnými vytvo ila. Školení asopisu KAZ pro mládež se koná samoz ejm i p íští rok a to op t v Essenu a lenové KSM budou op t srde n vítáni. Petr Vinš
Trochu netrp liv o ekávám obvyklou mohutnou mediální bou i antikomunismu. Letos k ní p isp l i politický proces s Karlem Hoffmannem, na který reagovala adou lánk snad ve všech novinách. Sv j názor vyjád il i Standa Holubec a nyní také já. Ze za átku musím polemizovat se Standovým názorem, kdy tvrdí, že KS M by nem la Hoffmanna ani poušt t do svého baráku. Já se naopak domnívám, že každý dnes politicky stíhaný i poškozovaný lov k by v sídle KS M m l najít pomocnou ruku. Ostatn , co se týká Hoffmanna, toho nevylou ila v roce 1989 KS M, ale KS … A nyní již k roku 1968. 1) Souhlasím s tvrzením, že vstup vojsk Varšavské smlouvy znamenal ránu mezinárodnímu komunistickému hnutí. Velká hra (ve které svou roli sehrál i Du ek) však v té dob byla již tak rozehrána, že podle mého již neexistovalo dobré ešení, ale jen celá ada ešení špatných. A vstup vojsk bylo nejlepší ze špatných ešení, tzn. s nejmenšími ztrátami materiálními i lidskými. Zejména pod hrozbou opakování Ma arska a obanské války. Kdo tvrdí, že se u nás nechystaly hony na komunisty, že se nep ipravovaly odbojné ozbrojené skupiny (které byly nap . v Ma arsku vedeny i agenty CIA), a si poslechne adu pam tník , kterým hrozili smrtí… 2) Trochu budu polemizovat s mezinárodním rámcem, který Standa zmi uje. Tvrdí, že p í inou vstupu byla Brežn vova doktrína. Podle mého byl prap vodní p í inou zásahu bipolární sv t, tedy sv t rozd lený po válce kapitalistickými státy (a již projevem ve Foultonu, vznikem NATO atd.). Že socialistické státy reagovaly na takovouto hrozbu vlastními doktrínami o obran a spole ném postupu (Varšavská smlouva, Brežn vova doktrína atd.), je logické vyúst ní mezinárodní situace. Že v bipolárním sv t až na výjimky neexistovala možnost vlastních cest, také. Ano, bylo to špatné, že nebylo možné jít vlastní cestou, která by však znamenala klín v jednot socialistických zemí (viz Jugoslávie atd.) využitelný k útok m proti socialismu. Ale bylo to tak. A to v d l i Dub ek,
Karel Hoffmann na tiskové konferenci v sídle KS M který byl o možnosti vstupu armád v p ípad pokra ujících nepokoj informován v as a mohl tedy u init adu protiopat ení. 3) Normalizace. Souhlasím, že v dob normaliza ní byla celá ada poctivých komunist nespravedliv persekuována, vylu ována a podobn . Že nespravedliv odsouzení komunisté jsou dnes naším p irozeným spojencem. Nicmén to není d vod, pro neobhajovat dnes politicky stíhaného lov ka, by by to byl lov k, který se na normalizaci ur itým zp sobem podepsal. A navíc – normalizace nebyla jen erná ka ka historie, byla to i doba obrovské bytové výstavby, pozitivní popula ní politiky, doba dalších výsledk ve v d , technice (by práv v normalizaci došlo k zaostávání r stu HDP za vysp lými západním státy), ale i ve sportu. Ani my nesmíme vid t sv t ernobíle. 4) Odkaz Pražského jara – jaký odkaz? Odkaz koho? V té dob zde bylo n kolik skupin, které m ly vlastní p edstavu dalšího vývoje republiky. Byly zde brežn vovské síly ( íká se jim t eba konzervativci), byly zde síly leninské usilující o odstran ní defekt socialismu (z nich vznikl nap . LSM), síly, které cht ly jakýsi utopický vysn ný socialismus (tzn. s pop ením probíhajícího t ídního boje a veškerého vývoje lidstva, tedy s pop ením Marxe), a síly tzv. prokapitalistické (které cht ly zm nit spo-
le enský systém na kapitalistický, podobn jako v roce 1989). Že síly prokapitalistické byly všemožn podporovány ze Západu, je jasné, stejn jako to, že získaly významné pozice ve sd lovacích prost edcích i ve státní správ . Pro své p sobení využívaly podobné taktiky jako nap . OF na p elomu roku 1989/90, tedy pod záminkou boje za skute ný socialismus destabilizovaly mín ní mas a zp sobily zmatek a nejednotu komunist . Naopak síly leninské byly v trnem oku nejen prokapitalistickým silám, ale i brežn vovskému k ídlu, které si nadále cht lo sv j monopol vládnout uchovat. ada um lc , filozof , v dc , ale i prostých lidí navíc nalítla na prázdné fráze obdobn jako na fráze krvavého humanisty Havla. Takže co si vzít konkrétn z roku 1968? Jestli si máme vzít z roku 1968 s sebou do KS M polemická díla Kosíka, Rychty, Svitáka a dalších, díla, která se snaží p isp t do spole né pokladnice levice, pak s tím nemohu nic jiného než souhlasit. Ono se to tak d je, alespo p i práci v odborných skupinách se s t mito a jinými autory setkávám asto. Ale velmi opatrn bych postupoval p i hodnocení tehdejších politik , z nichž ada svou pravou tvá ukázala teprve v roce 1989, kdy otev en p ešla k nejv tšímu nep íteli skute né lidské civilizace. Zden k Štefek
DISKUSE
18 cích Georgie budou synové bývalých otrok a synové bývalých otroká moci spole n usednout ke stolu bratrství. Mám sen, že i stát Mississippi, který je zmítán plameny nespravedlnosti a útisku, bude jednou oázou svobody a spravedlnosti… Mám sen, že moje ty i d ti budou jednoho dne žít v zemi, ve které je nikdo nebude soudit podle barvy jejich pleti, ale podle jejich charakteru... Tato nad je je naší nad jí. S touto vírou se vracím zp t na jih. A s touto vírou budeme schopni vytesat z kamene zoufalství kámen nad je. S touto vírou budeme moci pracovat
spole n , modlit se spole n , bojovat spole n i se spole n postavit za svobodu, když budeme v d t, že jednoho dne budem svobodní. A tak nechte znít svobodu ze všech vrchol naší zem . Z každé vesnice, z každé d diny. A když necháme svobodu zaznít z každého m sta, z každého státu, do káme se toho dne, kdy všechny Boží d ti, erní a bílí, židé a pohané, protestanti a katolíci, budou moci ruku v ruce zpívat slova starého ernošského spirituálu: Kone n volný, kone n volný." Roku 1967 byla Kingovi ud lena Nobelova cena míru. Když King vid l úsp chy
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE svého boje za práva ernošského obyvatelstva, rozší il sv j protest i na ostatní utla ované v americké spole nosti, a tak v dubnu 1968 odcestoval do Memphisu, kde se snažil upozornit na útisk tam jších popelá. Noc p edtím mluvil k t m, kte í ho následovali, o nad ji: "Možná, že s vámi do té zaslíbené zem nevstoupím, ale chci, abyste v d li, že my jako národ se tam dostaneme. Láska vše p em že." Martin Luther King byl zavražd n 4. dubna 1968, minutu po šesté hodin ve er. Radek Grabovský
K. HOFFMAN A ROK 1968 Letošní okurkovou sezónu oživují dv události. P edevším je to odsouzení K. Hoffmana a jeho nástup do výkonu trestu a pomalu se blíží 21. srpen, který je každoro n antikomunistickým evergreenem eského tisku. P esto i zde jsou patrné zm ny: V roce 1989 KS M vylouila n které své vedoucí funkcioná e v etn K. Hoffmana s od vodn ním, že hrub poškodili její politiku i samotný socializmus v eskoslovensku. A dnes K. Hoffman po ádá tiskové konference v sídle této strany za p ítomnosti jejich elných p edstavitel . Tomu starému muži lze odpustit, lze poukázat na fakt, že mnozí jiní trestu unikli, lze ocenit i jeho pevné p esv d ení. Podle mého názoru by mu ovšem strana, která se hlásí slovy M. Grebení ka k demokratickému socializmu a jednou ho – jsem p esv d en že po právu - vylou ila ze svých ad, nem la umožnit konat na p d svého sídla tiskové konference. Nemohou souhlasit, když místop edseda KS M Exner o t chto vylou ených íká „Jde o lidi staré, lidi, kte í v minulosti mají zásluhy, podíleli se asto i na ešení ur itých problém .“ Sám také nemám rád vylu ování, ale byly jednou z jejích zásluh i istky, které tato klika rozpoutala? A jedním z t chto lidí po roce 68 byl i sám Hoffman. A si Václav Exner vzpomene, že tehdy sám cht l vystoupit z KS na protest proti vylou ení ob tavého léka e, komunisty a antifašisty Františka Kriegla. Stejn tak nemohou souhlasit, když v Haló novinách publikující Václav V rtelá ozna uje za základní p í inu vstupu vojsk Varšavské
EVROPSKÁ MLÁDEŽ SOLIDÁRNÍ S OSTROVEM SVOBODY Pod názvem PROYECTO SOLIDARIDAD 2004 se skrývá iniciativa, která byla poprvé p edstavena v lednu 2004 v Berlín na tradi ní statisícové komunistické Lenin - Liebknecht - Luxemburg demonstraci. V jejím rámci organizuje evropská a severoamerická ást Sv tové federace demokratické mládeže (WFDY) rozsáhlou informa ní kampa o Kubánské republice a p edevším mezinárodní brigády solidarity. Ty jsou zam eny na pomoc embargem zužovaným kubánským student m. Skrze WFDY se do projektu zapojila pokroková mládež ze všech kout Evropy a iniciativa se tak stala vskutku internacionální. Aktivn projekt podpo ily hlavn následující organizace: Komunistická liga mladých Británie (YCL), Sjednocená demokratická organizace mládeže Kypru (EDON), Socialistická n mecká d l-
nická mládež (SDAJ), Norská komunistická mládež (NKU), Portugalská komunistická mládež (JCP), Komunistická mládež Rakouska - Mladá levice (KJÖ-JL), Komunistická mládež ecka (KNE), Svaz komunistické mládeže Špan lska (UJCE), Mládež Komunistické strany Turecka (TKP), Komunistická liga mladých USA (YCL) a eský Komunistický svaz mládeže (KSM). Vše bylo samoz ej-
A. Dub ek s V. Havlem smlouvy „chyby Dub ekova vedení strany“. To by pak bylo možno oznaovat za p í inu vstupu n meckých vojsk 1939 chyby Benešovy i Háchovy politiky. Nikoli, základní p í inou vojenského zásahu Varšavské smlouvy byla tzv. Brežn vova doktrína o omezené suverenit a všechny d sledky z ní plynoucí v etn likvidace jakýchkoli jiných alternativních model socializmu. V rtelá se zde navíc dostává do rozporu se stanoviskem KS M z Kladenského sjezdu, kde je normaliza ní režim jasn ozna ován za „autoritá ský a ideál m socializmu vzdálený systém.“ Zcela úsm vný je pak argument, že vstupem vojsk v roce 68 bylo zabrán no provedení scéná e roku 89 už v té dob . Naopak, vstup armád roku 68 umožnil listopad 89 tím, jak v o ích našich ob an zdiskreditoval spolupráci se SSSR, socializmus i samotnou komunistickou stranu. Na druhou stranu nelze p ipisovat všechnu vinu armádám Varšavské smlouvy. I ve chvíli, kdy už zde tanky byly, šlo postupovat rozumnou nap . kádárovskou cestou. To že husákovsko-bilakovské vedení zvolilo normaliza ní kurz a represe proti
mnoha poctivým komunist m i nestraník m, byl další z h eb do rakve prvního pokusu o socializmus v eskoslovensku. KS tehdy p išla nejkvalitn jší t etinu len a z nov vstupujících byla velká ást pouhými kariéristy, kte í z ní zase po roce 1989 utekli. Normalizace u inila socializmus zoufale nep itažlivým pro mládež a inteligenci. A toto trpké d dictví vstupu vojsk a dobrovoln provedené normalizace sklízí KS M do dneška. Co bych spíše o ekával já a mnozí z mé generace by bylo p ihlášení se k odkazu pražského jara, které bohužel nemá v eské spole nosti žádného ideového advokáta, a se jedná (do zna né míry také s n kolika lety, které k n mu vedly) možná o nejslavn jší období našich d jin ve 20. století. Tehdy došlo k obrovskému vzep tí levicového myšlení (Sviták, Kalivoda, Kosík, Rychta aj.) a kultury (Kundera, Forman, Menzel, Vaculík). Dnes eská pravice plive na rok 68 a sociální demokracie ho opatrn obchází. Jeho odkaz leží v prachu zapomn ní. Zvedne jej KS M? Stanislav Holubec
7
Studentská kolej s vlajkami zú astn ných organizací
m úzce koordinováno s kubánským Svazem komunistické mládeže (UJC) a Federací univerzitních student (FEU). Bylo na co navazovat Za konkrétní místo brigád a další pomoci byla zvolena univerzita v Matanzasu nesoucí jméno Camila Cienfuegose, kubánského revolucioná e a jednoho z v dc ozbrojeného boje proti Batistov diktatu e, který se po jejím pádu stal ná elníkem generálního štábu kubánské revolu ní armády. Matanzaská univerzita nebyla vybrána náhodou. Solidárn zde totiž mladí lidé z Evropy pracovali již v roce 1999. Za n kolik m síc se jim tehdy poda ilo postavit malou univerzitní nemocnici. Univerzita v Matanzasu je ale i d kazem toho, že Kuba mezinárodní solidární pomoc nejen p ijímá, ale také sama poskytuje. Bezplatn zde totiž studuje více než 500 student z polokoloniálních afrických stát , kte í by ve své vlasti vzd lání získat nemohli. O novém projektu solidarity se poprvé za alo diskutovat v listopadu 2003 na 2. Evropském sociálním fóru v Pa íži. Na základ p edchozích zkušeností zde byla za cíl brigád op t ur ena univerzita v Matanzasu a mnoha organizacemi bylo p ijato prohlášení, ve kterém se mimo jiné píše: "V duchu projektu solidarity z roku 1999 "Nemocnici pro Universitu v Matanzasu" sp ízn né a p átelské mládežnické organizace zapo aly další spole ný projekt solidarity se socialistickou Kubou. Cílem obnovené spolupráce r zných evropských mládežnických organizací je obnova prostor na universit Calimilla Cienfuega v Matanzasu. Zapojíme se do podpory socialistické Kuby skrze náš
8
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
spole ný projekt mezinárodní solidarity s bojem proti vyko is ování, útlaku, militarismu a válce, každý ve své zemi v Evrop . Tímto ukážeme, že sv tová mládež je dostate n silná k prosazení svých zájm a zm n spole nosti. Myslíme si, že dnes, v dob rostoucí nesolidárnosti, rostoucího militarismu a ekonomického a geostrategického rozši ování imperialistických supervelmocí prost edky války, je velmi nutné vytvá et konkrétní projekty mezinárodní solidarity s tím, že jde o ást našeho boje proti imperialismu. Navzdory všem sv tovým hranicím budeme bojovat za zájmy pracujících a mládeže všech zemí. Za právo mládeže na vzd lání a práci. Za základní právo na život v míru. V íme, že je tento spole ný projekt solidarity dalším krokem k prohloubení a upev ování spolupráce našich mládežnických organizací. Spole ná práce, dialog a vým na zkušeností v boji proti útlaku, vyko is ování a sv tové válce je základem našeho internacionalismu. Politický a spole enský pokrok je možný jedin bojem za svržení imperialistického systému." Kubánské školství výzvou Pro ale v bec podporovat kubánské školství, zn la by asi nejzákladn jší otázka. P edevším proto, že školství na Kub asi nikdy nep estane udivovat ohromným rozmachem, který - navzdory krutému embargu probíhá po vít zství revoluce v roce 1959. Na po átku tohoto období celých 30 % dostate n starých lidí neum lo íst a psát, k dispozici tehdy byla pouze t i vysokoškolská st ediska s omezenou skupinou obor . Nee-
HISTORIE dostanou ho sociáln slabší studenti odhaduje se, že by je mohla dostat necelá t etina výška a po et bude záviset na prost edcích od státu jeho výška bude záviset na p íjmu rodiny a po tu jejich len vyšší stipendium dostanou ti, kte í dojížd jí do školy víc než 30 km horní hranice bude 5 052 korun pr m rná výška sociálního stipendia bude p ibližn 2000 korun m sí n na stipendia dá vláda 700 milión korun, p estane však dotovat internáty, což zp sobí, že jejich zdražení minist i cht jí rokovat o možnostech, jak získat další peníze, aby stipendium mohlo získat víc student
Rekonstrukce studentských kolejí xistovaly školky, speciální školy, sportovní školy, technické a odborné školy, ani dostatek základních škol prvního stupn pro celkový po et d tí a dospívajících ve školním v ku. Za velikého úsilí vznikly od té doby tisíce nových škol, kde dnes studuje 2 500 474 mladších i starších d tí a dospívajících. Bylo vytvo eno 50 vysokoškolských za ízení s 85 r znými obory v nichž je nyní zapsáno p es 300 000 student . Kuba dnes zaujímá první místo ve znalostech žák prvního stupn základních škol v matematice a jazyce. 100% d tí je v pat i ném v ku zapsáno do školy a všechny dosáhnou šesté t ídy. 99 % d tí dokon í devátý ro ník a všechny, které tento ro ník dokon ily, mohou pokra ovat ve studiu na st edních
školách. V populaci ítající 11 177 743 obyvatel je pouze 0,2 % negramotných, tém výhradn osob velmi vysokého v ku, které kdysi nem ly k dispozici vzd lávací systém, o n jž se Kuba nyní opírá. Kubánské d ti se dnes t ší výhodám nejlepšího ukazatele po tu žák na u itele na prvním stupni - 1 u itel na 20 žák , p ípadn 2, pokud je po et žák ve t íd vyšší. Do všech významných m st zem se rozší ily školy malby, divadla, tance a hudby. V provoz byly uvedeny dva celoplošné vzd lávací televizní kanály. Veškeré vzd lávání a v ci s ním spojené (pom cky, ubytování strava) jsou p itom na Kub pro všechny bezplatné. Kubánské školství tak
Beseda se leny Výboru na obranu revoluce
v praxi to znamená zrušení p ísp vku do 450 korun na l žko a asi 350 korun na mzdy m sí ne prost edky z internát sa p esunou na sociální stipendia Placení odvod stát od 1. ledna neplatí odvody za studenty v praxi to znamená, že student by si m l platit d chodové, nemocenské, invalidní a zdravotní pojišt ní studenti si mohou zaplatit d chodové pojišt ní po skon ení studia
Proti této koncepci za ali vystupovat samotní studenti. Vznikl Štrajkový výbor studentov, kterému se poda ilo vytvo it mohutnou kampa vrcholící mnohatisícovou demonstrací. 17. ervna poslanci pod tlakem student Internáty (cca 80% student bylo proti této stát už nebude dotovat internáty deform ) školné nepustili do dalšího (to je dnes p ibližne 500 milión ) tení. Ale boj ješt neskon il. Nejen
17 školné totiž trápí studenty – elí i zdražování kolejného (deforma poítala se zvýšením ceny z cca 840 na 1640 Sk), podobn jako u nás. A podobn jako u nás se pravice bude snažit i školné prosadit znova. Proto jako iniciativa SOS student vítáme snahu našich slovenských partner uspo ádat mezinárodní, zejména st edoevropskou konferenci studentských organizací bojujících proti školnému. Již nyní máme kontakty na partnery ze Slovenska, Polska, Ma arska (tam bylo školné po ase op t pod tlakem student zrušeno...) a samoz ejm i N mecka. Je možné, že tato mezinárodní konference se bude konat práv v Praze. Zden k Štefek
MARTIN LUTHER KING JR. Martin Luther King se narodil 15. ledna 1929 v americké Atlant v Georgii. Vyr stal v takové Americe, která pro ernochy neznamenala mnoho perspektiv. Svoboda ani rovnoprávnost pro erné obyvatele USA v podstat neexistovala. Samoz ejm , že ernošské d ti v Atlant nemohly chodit do žádných ve ejných park . "Nemohl jsem chodit do tzv. bílých škol, do obcho ák v centru. Nemohl jsem prost p ijít do bufetu a dát si hamburger nebo šálek kávy. Nemohl jsem navšt vovat žádná divadla. Nemohl jsem spoustu v cí...", vzpomínal King. Na ulicích Atlanty se navíc denn odehrávaly scény násilí - policista bijící ernošskou ženu nebo lenové Ku-klux-klanu st ílející na skupinku ernoch . King vystudoval teologii na severu zem , kde byla tolerance k ernoch m mnohem v tší. Mohl studovat na škole spole n s b lochy, což bylo na jeho rodném jihu nemyslitelné. Oženil se a se svou ženou se vrátil zp t na jih do Alabamy, kde se stal baptistickým pastorem. Zde se však dennodenn setkával s rasovou diskriminací. Jedním z p íklad rasové segregace bylo na ízení, že místa k sezení v autobuse byla vyhrazena pro bílé a ernoši byli nuceni tísnit se na zadní plošin . King vypráv l, že jednou jel v Mont-
gomery autobusem a vid l patnáctiletou studentku, která odmítla uvolnit místo b lochovi. To, co následovalo, bylo ponižující a siln diskriminující dívka byla vyvle ena z autobusu, spoutána a odvezena do v zení. Tato událost vedla k ustanovení tzv. obanských výbor , které m ly za úkol vyjednávat s autobusovými spole nostmi. King jako p edseda jednoho takového ob anského výboru inicioval v roce 1955 bojkot autobusové dopravy, která trvala 382 dní. Tato kampa p edznamenala Kingovu budoucnost ernošského v dce. King založil Southern Christian Leadership Conference (Jižní k es anskou konferenci), v rámci níž se ú astnil mnoha
konferencí a demonstrací. B hem Pochodu na Washington zde King za obrovského aplausu p edstoupil p ed 250tisícový dav demonstrujících. P ítomným lidem p edal poselství svou e í, kterou vstoupil do historie a srdcí všech svobodomyslných lidí na celém sv t : " eknu vám dnes, p átelé, že navzdory všem t žkostem a zklamáním tohoto okamžiku mám p esto sen. Je to sen hluboce zako en ný v americkém snu. Mám sen, že tento národ jednou dosp je a prožije pravý smysl své víry. Prožije pravdu, kterou nosíme v sob , že všichni lidé jsou si od narození rovni. Mám sen, že jednoho dne na ervených kop-
ZE ZAHRANI Í
16
ZE ŽIVOTA ORGANIZACE
Pro Powella v Athénách místo nebylo I eská buržoazní média zaznamenala politické aktivity Komunistické strany ecka (KKE) a Komunistické mládeže ecka (KNE) b hem athénské olympiády. Komunistická kampa byla zam ena p edevším proti zvýšení po tu vojsk NATO v ecku a omezování demokratických práv, což bylo od vodn no po ádáním a ochranou proti terorismu. Poslední fáze aktivit eckých komunist , týkajících se olympiády se ale týkala ú asti státního tajemníka Spojených stát Colina Powela na záv re ném ceremoniálu. Proti jeho p íjezdu se v centru Athén konala mohutná demonstrace. "Powellova návšt va je provokací prvního ádu, protože 94 procent ek je proti válce v Iráku," ekl jeden z ú astník protestu. Powel totiž symbolizuje zahrani ní politiku USA, která b hem olympiády v Iráku a dalších okupovaných zemích jednozna n porušila olympijský mír. ecká policie se protipowelovskou demonstraci pokoušela neúsp šn rozehnat slzný plynem. Protest byl tak
zakon en až p ed budovou velvyslanectví USA. Mediáln nejvýrazn jší aktivitou komunist ale bylo vyv šení obrovského transparentu „Vrahu Powele, táhni dom !“ na starobylé athénské Akropoli. A jaký je výsledek celé kampan ? Colin Powel na
poslední chvíli svou ú ast na olympiád odvolal, prý kv li svému velkému pracovnímu vytížení ve Washingtonu. ecké protivále né hnutí tak mohlo op t oslavit jedno ze svých velkých vít zství. -MKR-
SLOVENSKÝM STUDENT M SE PODA ILO ZABRÁNIT ŠKOLNÉMU ozbrojených složkách Slovenská pravicová vláda p ipravovala deformu školství, která zavád la P j ky i školné na vysokých školách. Ostatkaždý si bude moci vybrat p j n , informovali jsme o tom i v Mladé ku jen do výšky školného (mimo externích student a student v Pravd . Celá zm na systému spo ízahrani í) vala v následujících bodech: p j ku si nebude možné vzít na náklady související se studiem Školné úro ená bude od 4,5 do 5,7 proro né školné bude od 3 650 do cent, splátky nesmí p esáhnout 21 900 Sk 10 procent jeho p íjmu student si bude hradit 5 až 30 úroky sa budou zapo ítávat už procent náklad na vzd lání po as studia o kone né výšce školného buúroková míra nebude garantovadou rozhodovat školy ná, m že se m nit studenti ze sociáln slabších odklad splátky (kvôli materstvu rodin dostanou sociální stipenalebo vojenskej službe) už nebuza u itele a pracovníky ve ejné dium de možný správy bude p j ku splácet stát škola bude ud lovat i prospechová stipendia Splácení p j ek Transformace Studentského p jplatit budou všichni bez ohledu student m že za ít p j ku splá- kového fondu na sociální situaci cet až se zam stná SPF se má transformovat, spraškolné se zavádí i pro interní vovat ho bude soukromá právm že ji splácet nejmén do 10 doktorandy nická osoba let ro ní školné se bude platit ve studenti nebudou mít v SPF své výška splátky nesmí p ekro it 10 dvou splátkách zástupce procent mzdy nezaplacení školného m že být studenti za nou p j ku splácet, Sociální stipendium d vodem k vylou ení ze studia až když jejich p íjem p ekro í hranici minimální mzdy školné nebudou platit studenti v
9
p edstavuje výzvu nejen stát m amerického kontinentu, ale doslova celému sv tu. Tvrdá práce ale i zábava a poznávání V matanzaském univerzitním m ste ku spo ívala práce více než ty desítek brigádník z druhého turnusu - kterého jsem se v rámci delegace KSM zú astnil - hlavn v rekonstrukci zchátrale ásti studentských ubytoven. A tak se bourali a stav li zdi, omítávali st ny, natírali okna... ást brigádník našla ale uplatn ní také p i rekonstrukci t íd, vymalovávání ohromné jídelny a kuchyn i úprav zelen . V tší skupina byla vysílána i do samotného m sta Matanzas, kde pomáhala kubánským d lník m s prací na staveništi. Výsledky velkého pracovního nasazení tak po etné skupiny mladých lidí se nemohly po n kolika týdnech znateln neprojevit. Srde ného ocen ní se proto brigád dostalo nejen od rektora univerzity, ale i od jejích zam stnanc a student . K práci pat í i zábava a té bylo také více než dost. A už to bylo na blízké pláži, p i výuce kubánských tanc , kulturních ve erech p ipravovaných ú astníky z jednotlivých zemí nebo p i spole ných sportovních utkáních. Samostatnou kapitolu tvo ilo vzd lávání. To bylo z ásti zajiš ováno samotnými brigádníky. P ednášky a následné diskuse se týkali innosti a postavení zú astn ných organizací i školských systém v jednotlivých zemí. Pedagogové matanzaské univerzity nám pak zajistily adu p ednášek o historii Kuby i samotného Matanzasu, nebo o vzd lávacím systému na Kub . Sou ástí programu bylo i n kolik výlet do zajímavých míst spojených s exkurzemi. Navštívili jsme proto nejv tší kubánské turistické st edisko Varadero, monument Ernesta Che Guevary ve m st Santa Clara, krokodýlí farmu a Zátoku sviní, kde byla úsp šn odražena invaze v roce 1961. Mohli jsme si ale také prohlédnout nejv tší matanzaskou továrnu vyráb jící plynové bomby s rozsáhlým rekrea ním za ízením pro své zam stnance, zajímavé byly diskuse o problémech emancipace žen se lenkami Federace kubánských žen, návšt va školky a d tského domova i debata se leny Výbor na obranu revoluce.
Ú astníci brigády solidarity Uprost ed hurikánu N kolik posledních dn pobytu na Kub z stalo vyhrazeno na poznání hlavního m sta Havany. Bylo neobyejn zajímavé vid t na vlastní o i nejen známá místa jako Muzeum revoluce, Kapitol, starou pevnost, Nám stí revoluce, ale hlavn temné uli ky staré Havany. P ínosné byly i náhodné rozhovory s oby ejnými Kubánci. Nejeden okamžit spustil lámanou eštinou o studiu v naší zemi. Asi nejv tším havanským zážitkem však z stává ohromná p írodní pohroma, která dostala celkem nevinné jméno Charley. Byl to nejni iv jší hurikán, který zasáhl Kubánskou republiku za posledních sto let. V pam ti mi asi navždy z stane zakrývání oken, snad co hodinu vycházející mimo ádná vydání denníku Granma p inášející stále p esn jší informace o blížícím se živlu, evakuace z mého hotelového pokoje uprost ed noci a tísn ní se ve speciálním krytu. B hem hurikánu došlo ob tem na životech, bylo zni eno obrovské množství budov, za ízení, nemocnic, rozvod elekt iny, celé provincie Pinar del Río a Havana z staly bez dodávky elektrického proudu. K velkým škodám došlo na 502 školách a 22 internátních za ízeních, siln zasaženy a poškozeny byly zejména obytné tvrti hlavního m sta. Mnoho oblastí bylo zaneseno bahnem, troskami, byly zni eny telefonní spoje, ada dom se z ítila. Naše solidarita je pot ebná víc než
kdy jindy I pohroma jménem Charley by pro nás m la být signálem k ješt v tší solidarit s ostrovem, který již n kolik desetiletí dokazuje, že je možné budovat a spravovat stát, jenž je rozhodn orientovaný na zájem o lidské bytí a nikoliv na zájem o zisk velkých koncern . Zejména v sou asnosti je Kuba vystavena masivním útok m ze strany vlády USA a extrémn pravicových organizací Kubánc v exilu. Proto také vláda USA ozna uje Kubu jako stát tzv. osy zla a za azuje ji mezi státy podporující terorismus. V USA je již n kolik let protiprávn zadržováno 5 Kubánc . Pohybovali se v kruzích exilové pravicové kubánské mafie jako rozv dka chránící Ostrov svobody proti teroristickým útok m. Informace, které zjistili o aktivit miamské mafie nahlásili vlád USA. Ale ta neu inila to, co propaguje po celém sv t v rámci boje proti terorismu, tedy nerozdrtily teroristickou mafii. Ne! Naopak zadržela 5 kubánských hrdin a odsoudila je k neuv itelným trest m. To je facka do tvá e všem, kte í opravdu bojují za mír ve sv t . Naše plná solidarita by m la pat it rovn ž i jim. Hlas je ale t eba pozvednout zejména proti více než ty i desetiletí trvajícímu hospodá skému, obchodnímu a finan nímu embargu uvalenému na Kubu vládou USA. Tato nep átelská politika se adí k nejkrut jším, nejnelidšt jším a nejdelším, jaké kdy byly v d jinách lidské civilizace proti n kterému národu uplatn ny. Milan Kraj a
Z DOMOVA
10
ZE ZAHRANI Í
STUDENTI ŽÁDAJÍ VYPRACOVÁNÍ ÁDNÉ KONCEPCE PRO SPRÁVU BUDOV A POZEMK VUT Další boj student za svá práva má podobu protestu proti zhoršování podmínek na kolejích VUT a proti zdražování veškerých služeb. P inášíme text petice a budeme informovat i nadále: Tato petice je adresována rektorovi VUT, vedení VUT a Akademickému senátu VUT. Jejím ú elem je upozornit na problémy student , které dlouhodob obt žují a všeobecn komplikují život na VUT. Iniciátorem petice jsou studenti VUT, kterým není lhostejný osud a dobré jméno naší univerzity. Zdražení kolejného: Ost e protestujeme proti plán m vedení SÚZ zvýšit kolejné až o t icet procent, když k tomu není ekonomicky podložený d vod. Inflace za posledních n kolik let je velmi nízká a ubytovací úsek SÚZ je hospodá sky sob sta ný a generující zisk. Koleje jsou ve stále horším stavu a cena kolejného je ve srovnání s ostatními kolejemi v Praze již te dost vysoká. Ovšem nejd ležit jší je, že navrhované zdražení nebylo podloženo základní ekonomickou analýzou. Podle našich zástupc v RSS a AS jsou veškeré p edložené materiály naprosto nedostate né pro jakékoliv analýzy. Navrhovaná cena kolejného bude v p íštím roce tak vysoká, že si ji spousta student nebude moci dovolit. Proto musíme d razn protestovat proti zdražení kolejného, které bude v d sledku dražší než komer ní pronájmy byt v Praze. Myslíme si, že VUT m že nejdražšími kolejemi v republice ztratit konkurenceschopnost oproti ostatním univerzitám. Dále se domníváme, že ást dotace ur ená na ubytování je používána v oblasti stravování student VUT a VŠCHT, které je ztrátové. ástky, kterými se takto sanuje ztráta ve stravování je v ádu desítek milión korun ro n . Tento postup je nep ípustný a zdražování kolejného jen odvádí pozornost od mnohem závažn jšího problému, který je ve stravování student .
Sestupná úrove poskytovaných služeb: Za poslední rok jsme sv dky velmi rapidního úbytku finan ních prost edk investovaných do údržby a vybavenosti kolejí. Na druhou stranu se SÚZ snaží zpoplatnit vše, co je možné. Již n kolik m síc rozbité vstupní dve e, nefunk ní sprchy, tmavé chodby, špína a obecn ned stojné prost edí je p ímo ostudou pro st edoevropskou technickou univerzitu. Soust ed ní zahrani ních student na rekonstruovaných kolejích není ešením. Požadujeme zrušit poplatek za parkování v areálech kolejí a propustit obsluhy závor. Výb r parkovného je ztrátový a investice do tohoto systému byla zbyte ná a zárove výrazn a nesmysln znep íjem uje život student na kolejích. Výb r parkovného nemá žádný vliv na bezpe nost zaparkovaných vozidel. Na mnoha pokojích chybí základní vybavení, nap . pe iná e, police, úklidové prost edky apod. a SÚZ není schopen tyto v ci dopl ovat. Sou ástí standardního vybavení koleje jsou kolejní pra ky. Tuto službu využívá velké množství i zahrani ních student , ale pra ek je trvale nedostatek. Na jednu pra ku v mnoha p ípadech p ipadá i 450 student a tyto jsou p et žovány. SÚZ opravy rozbitých pra ek zdržovala a od 10. 6. 2004 úpln zastavila s tím, že nové pra ky se již kupovat nebudou. Lze tedy zanedlouho o ekávat úplné zrušení služby, což je nep ípustné. SÚZ se snaží p evést kolejní televizory na n kterou ze studentských organizací s cílem p esunout náklady na údržbu a provoz na ubytované studenty. VUT vybudovalo na kolejích sportovišt , která se SÚZ snaží pronajmout studentským organizacím za nájemné v ádu p l miliónu K ro n . Je nep ípustné, aby na sportovištích SÚZ vyd lával, když byla v nována student m panem rektorem k rozší ení mimoškolních aktivit. Protestujeme proti tomu, aby studentské kluby musely platit komer ní nájmy v prostorách kolejí, pokud tam provozují zájmovou innost. Jako p íklad uvádíme požadavek SÚZ na
cca 200 000,- K ro n za pronájem Strahovské ajovny. Považujeme za nutné poukázat na prostory restaurace Kaskadér na bloku 8, jež jsou blokovány soudním sporem vyvolaným ze strany SÚZ. Prostory neslouží student m, nelze v nich provozovat zájmovou, kulturní ani komer ní innost, avšak provozní náklady nevyužitých prostor jsou nemalé. Výkon kotelny pro Strahovské bloky 5,6,7 je nedostate ný, ve ve erních hodinách nete e ob as teplá voda, ale nikdo problém ne eší, protože nejsou peníze. Situace se soustavn zhoršuje od listopadu 2003. Velmi se obáváme, že zima 2004 m že být kritická. Se stejným problémem se potýkají také bloky C, D, E, F na Podolí. Na bloku 8 strahovských kolejí je v nevyhovujícím stavu cca 130 postelí, ze kterých vystupují péra, p estože jsou tyto postele staré pouze 3 roky. Po dlouhém nátlaku studentské samosprávy SÚZ n kolik postelí renovoval, ale špatných postelí p ibývá daleko rychleji. Nesouhlasíme s postupem SÚZ p i zavedení DPH na ubytování. Zm nu ceníku provázela ada chyb a dokonce nebyla projednána AS, i když to p edpisy pravd podobn vyžadují. Aktuální ceníky navíc nebyly po dobu 14ti dn oficiáln zve ejn ny. Protestujeme proti postupu vedení SÚZ p i projednávání ceníku spot ebi . Naši studentští zástupci poukázali na neoprávn nost zvyšování paušálních náhrad za spot ebi e, protože vedení SÚZ nebylo schopno doložit ani vývoj ceny 1 kWh. Náhrady za spot ebi e jako varná konvice a
lo na dvou frontách. Byl však internován a po válce odsouzen na doživotí za vále né zlo iny. Trest si odpykával ve spandavské pevnosti, kde 17. srpna 1987 spáchal ve v ku 93 let sebevraždu. Náckové oficiální verzi o Hessov sebevražd zpochyb ují a tvrdí, že tento "mu edník" byl ve v zení zavražd n. Po své sebevražd byl Hess poh ben v severobavorském Wunsiedelu. Jeho následovníci proto již od roku 1991 usilují o ožnout konání svých vzpomínkových manifestaci v tomto m st . Pokusy o jejich demonstrace však ú ady po dlouhá léta zakazovaly. K prvnímu povolení pochodu pohrobk Adolfa Hitlera došlo proto až v roce 2001. P ipravovaná demonstrace se setkala
s všeobecným odporem obyvatel m sta. Hlavním heslem mobilizace na protiakce bylo „Wunsiedel je pestrý – ne hn dý. Do p íprav antifašistické protidemonstrace se krom komunist zapojili, lidskoprávní aktivisté, odborá i, studentské organizace a další levicové a demokratické hnutí. V rámci p ípravy na invazi neonacist z celé Evropy se ve m st konala ada sch zí, mítink a m sto bylo oblepeno antifašistickými plakáty. Na místo samotné nacistické demonstrace bylo obyvateli m sta vypušt no n kolik cisteren mo vky. Samotná demonstrace probíhala v režii nejv tší n mecké fašistické organizace – Nacionáln demokratické strany N mecka (NPD), jejíž p edseda byl hlavním
15 e níkem. Poté co se tém 4000 náck dalo do pochodu (v etn neonacist z eského Národního odporu) místní lidé v etn starosty a radních se snažili pochod náck zastavit blokádou a posadili se na cestu. To se ale nelíbilo policist m, kte í toto jednání ozna ili za protiprávní a poté co pohrozili násilným vyklizením cesty, lidé op t silnici uvolnili. Protesty se ale konaly po celém m st a na každém míst se náckové setkávali s projevem antipatie. Obyvatelé také p es ulice a z oken vyv sily antifašistické transparenty. Lidé pískali a bueli. Kv li silné asistenci policie se ale pochod nepoda ilo zastavit a tak je možné, že se Wunsiedel navzdory antifašismu svých ob an stane celoevropskou „hn dou Mekkou“.
OLYMPIJSKÁ MYŠLENKA POŠLAPÁNA V KOLEBCE OLYMPIÁD Komunistická strana ecka (KKE), Komunistická mládež ecka (KNE) a jejich spojenci organizují v pr b hu olympiády kampa proti NATO a militarizaci a proti sociálním škrt m. Že ecká vláda v rámci p íprav na olympiádu sáhla k dalším útok m na pracující, je vid t i na istkách p ed p ípravou olympiády. V celém m st a okol došlo k „odklízení“ tisíc lidí, kte í by kazili podívanou na bohy, na nadupané sportovce a rušili tak ten obrovský výd le ný byznys, který olympiádu provází. Jen pro n koho, samoz ejm . Atény se zbavili t ch, kte í se do olympijských Atén jaksi nehodí: bezdomovc , narkoman , imigrant i žebrák . Po Aténách patroluje podle sdružení Arsis (pracuje s bezdomovci a neprivilegovanou mládeží) na 70 tisíc policist a len vojska. „Na ulicích zde panuje ovzduší absolutního teroru. Lidé se bojí,“ íká Spyros Psychas z tohoto sdružení. List Ta Nea nap íklad uvedl, že b hem prvních šesti m síc tohoto roku bylo uv zn no 13 766 imigrant , z ehož bylo 6 623 donuceno opustit zemi. Podle právník byl ze zem vyhošt n zna ný po et lidí, jejichž kauzy byly projednány ve zrychleném ízení, v n mž nem li možnost odvolání. Když organizáto i olympijských
her dokon ili výstavbu budov, up eli svou pozornost ke „zkrášlování“ m sta. Zam ili se p itom zejména na historické centrum m sta a prostory, kde se shromaž ují tisíce imigrant-
tvrtí a v zn ní je ada t ch, které si stát nep eje vid t na ulici, zavírána do psychiatrických lé eben: léka i si st žují, že jsou zaplavováni na ízeními státních žalobc o umíst ní do lé eben. V ervnu dokonce na ulicích Atén protestovali zam stnanci psychiatrické lé ebny Dromokaition, která je jednou ze dvou nejv tších psychiatrických za ízení v Aténách. Listu The Guardian psychiat i sd lili, že z hlavního m sta záhadn zmizela rostoucí populace narkoman . Situace zašla až tak daleko, že byl k reakci dotla en i vysoký komisa Spojených národ pro uprchlíky: v nezvyklé intervenci vyzval eckou vládu k dodržování mezinárodních standard , v etn ženevských konvencí. Komunistická mládež ecka uspo ádala pod logem NATO a multinárodní korporace – ven z olympiády“ celou adu aktivit, v etn demonstrací a protiimperialistického víkendu 10. – 11. ervence. Výzvu k NATO, kterou byla kampa zinternacionalizována, podepsalo i p es 30 organizací zú astn ných na p ípravném mítinku Sv tového festiských pouli ních prodava , uživate- valu mládeže a studentstva. l drog a bezdomovc . istky se Zden k Štefek dotkli i okolí nám stí Omonia, odkud (podle www.part.cz a zpráv je nedaleko do sídla KNE. Komunistické mládeže ecka) Krom vyhán ní do odlehlejších
Z DOMOVA
14
Z DOMOVA
Další p ípad policejní brutality Že jsou i mezi policisty slušní a ádní lidé asi nikdo nepochybuje. Díky souasné struktu e policie a m stské police a její úlohy, jakožto ochránce buržoazních po ádk se však spíše projevují policisté z opa né skupiny. Posun od koncepce Sboru národní bezpe nosti, který by m l ob an m p edevším sloužit, chránit je a pomáhat jim, k policii má negativní následky. Ty n kdy hrani í až s fašizací. Státní zastupitelství obvinilo 14 policist ze zneužití pravomoci ve ejného initele, ást z nich je ješt k tomu obvin na i z hanobení národa a rasy a p esv d ení a z omezování osobní svobody. Podle zdokumentovaných stop bylo zatím zjišt no 20 protiprávních skutk t chto policist , kte í na služebnu bezd vodn p edvád li lidi a proti p edvedeným (n kte í z nichž byli bezdomovci) užívali fyzické nási-
lí, v etn bití a kopanc . Jeden z bezdomovc , který na Hlavním nádraží v d sledk sociálního dopad kapitalismu „bydlí“ již sedm let, se sv il, že v letošním únoru policisté donutili násilím jeho družku spát mimo nádražní budovu: „Nadávali jí a vyhrožovali…Pak ji vykopali ven, umrzla tam“. P estože k excesu policist docházelo pravideln na Hlavním nádraží v Praze, figurují mezi obvin nými i t i policisté z východních ech a dva lenové speciálního útvaru doprovodu vlak . Prvních p t policist bylo v souvislosti s touto aférou postaveno mimo službu. Bezdomovci a nejen oni se s arogancí státních orgán a s policejní brutalitou setkávají pom rn asto. V roce 2003 bylo objasn no 202 p ípad zneužití pravomoci veejného initele, z toho ve 135 p ípa-
dech šlo o policisty. Dokud se nezm ní zp sob tvorby, organizace a v bec ideové základy ozbrojených složek – což v kapitalismu dost dob e není možné, nebo alespo ne na úrovni vládnoucímu režimu poslušných sbor – bude stále více p ípad protilidových zásah t chto složek. SRP
Náckové pohodovali proti komunismu T i desítky neonacist demonstrovalo 21. srpna v ulicích slezského Jeseníku pro komunismu. Neonacisté, p edevším lenové Národního odporu Slezsko a Republikánské mládeže, zapálili ve 21:00 p ed vlakovým nádražím lou e a vyrazili na protikomunistický pochod. Mnozí byli maskováni kuklami. "Tato akce by m la vzbudit pozornost, protože se komunismus v dnešní dob rozmáhá. Náš pochod byl i za lov ka, který hodn trp l. Uct me jeho památku minutou ticha, " uvedl p i aktu jeden z organizátor demonstrace. Mimo jiné tak p iznal, že akce je i vzpomínkou na nacistického vraha Rudolfa
Hesse, na jehož po est se do n meckého m ste ka Wunsiedelu sjelo ve stejnou dobu n kolik tisíc neonacist z celé Evropy. Neonacistické pochody v Jeseníku se již stávají tak ka tradicí. Podobná pochod ová demonstrace se v tomto m st konala již p ed rokem. Tehdy se na ní sešlo ale jen 18 Hitlerových pohrobk . Jeseník je také místem velice astých a brutálních protiromských útok . Své zkušenosti s agresivitou krajní pravice mají i zdejší mladí ko- šistické hnutí mládeže a nedopus munisté a antifašisté. Pro komunistic- me, aby ulice slezských m st ovládla kou mládež musí být boj proti fašis- hn dá špína! Sympatizant KSM mu i nadále jednou z nejd ležit jších aktivit. Organizujme jednotné antifa-
Wunsiedel ekl NE! neonacismu Každoro n si náckové z celé Evropy p ipomínají sebevraždu masoého vraha Rudolfa Hesse. Hess byl zakládajícím lenem Hitlerovy strany NSDAP. Pozd ji se stal i v dcovým zástupcem a na státní úrovni ministrem bez portfeje. V nacistické hierarchii byl od roku 1939 na t etím míst hned za Hitlerem a Hermannem Göringem. V noci 10. kv tna 1941 p istál padákem ve Skotsku a prohlásil, že p ijel vyjednat separátní mír s Anglií, aby N mecko nebojova-
Hrob masového vraha Hesse s antifašistickou výzdobou
po íta jsou v návrhu navýšeny o 100%. P itom ale PC, varná konvice a lampi ka jsou v moderní spole nosti nezbytným vybavením každého studentského ubytovacího za ízení, p esto je navrhovaný ceník v opa ném duchu. Cht li bychom upozornit na p etrvávající snižování zájmu student a zam stnanc o stravování v menzách VUT p i neustále se zvyšující cen za jídlo. Pr m rná cena menu se pohybuje již kolem 30K u student a 75K u zam stnanc . Je z ejmé, že se i nadále po roce a p l neda í vedení SÚZ najít odbyt pro zchlazované jídla z moderní Strahovské menzy. V sou asné dob jede výroba jídel na 25% a produkce se neustále snižuje. Stydíme se za jednání vedení SÚZ, které neoprávn n vybíralo od n kterých zahrani ních student (Erasmus program) cenu n kolikanásobn vyšší, než bylo podle p edpis
11
možné. Tím hrub poškodilo pov st byla p edána petice za odvolání vedeVUT po celém sv t . ní SÚZu VUT. Po ostrých vým nách názor mezi Studentskou sekcí AS a Prost edí pro studium se zhor- zbytkem AS VUT bylo ovšem zatím šuje, náklady nesmysln rostou a tím p ikro eno k mírn jšímu ešení situase studium na VUT stává drahé a ce. Studentští senáto i požadovali nekonkurenceschopné. Není možné, odvolání editele SÚZ Ing. Menšíka a aby chyby vedení SÚZ poškozovaly širšího vedení SÚZ z d vod p ededobré jméno a zájmy VUT na poli vším špatného hospoda ení a ízení. vysokého školství. Byli p ipraveni odstoupit, ímž by mohli zablokovat projednávání rozProto požadujeme: po tu VUT. Odvolání editele SÚZ Radima Nakonec senáto i neodstoupili a Menšíka a zásadní personální zm - výsledkem zasedání je vytvo ení kony v širším managementu, hloubko- mise neboli jakési "nucené správy" pro vou kontrolu a zpr hledn ní hospo- SUZ (kvestor, prorektor pro pedagogida ení SÚZ, vypracování koncepce ku, prorektor pro zahrani ní styky, Ing. rozvoje SÚZ rektorátem VUT a její Horá ek z odboru kontrolingu) - ta má d sledné dodržování. do 20.7.2004 p ezkoumat situaci. Do konce ervence by m la být následn Akce probíhala 17.6.2004, 14:00 p ijata opat ení v etn personálních - 22.6.200, 22:06:04. Na zasedání na SÚZu. Výsledky se zatím k nám Akademického senátu VUT 23. 6. nedostaly. Bu ka KSM na VUT
CZECHTECH POD PALBOU Vypadalo to jako v ak ním americkém filmu. P ed 15000 mladými lidmi, kte í se p ijeli bavit, se objevila tisícovka t žkood nc . Již z ejm dlouho nem li cvi ení na živých cílech, naposledy snad p i zasedání NATO, kdy však místo desetitisíc raubí v pražských ulicích museli krotit zhruba 3000 pokojných protivále ných aktivist v n kolika demonstracích. Slzný plyn, obušky, vodní d la, vše bylo p ipravené k akci. A d vod, pro Gross a jeho parta „armádu“ na mladé lidi poslal? Prý pošlapali cizí louku, ud lali si CzechTech, nebo ješt lépe, bavili se po svém, svobodn , v trochu jiném stylu než je Superstar… Mladí lidé, kte í sami akci zorganizovali (a to není jednoduché…), narazili na kovboje, kte í jim za ali zabavovat aparatury a zahájili svou vlastní protiteroristickou akci… Státní mašinérie si vymyslela spousty d vod , aby podobné akce zarazila. Nap . d vody ekologické – prý akce dopadne na životní prost edí… Asi to ú edníky štve více než ekologické zát že Spolany Neratovice… P itom by sta ilo zajistit toalety a koše. Dalším argumentem bylo, že akce prob hla na soukromé louce, jejíž majitel nedal k akci souhlas. Nojo, ale
dnes, kdy se vyprodává úpln všechno, i p da, po které chodíme, je velice t žké najít místo, které „nikomu nepatí“(tedy soukromým subjekt m). (Podle mého by naopak ale m ly lesy, louky, pole pat it všem. Nechci p i poch zkách v lese stále narážet na hranice a bát se, že když najdu houbu, budu jí muset majiteli uhradit… I když se dnes „výpravy na panské“ opakují v podobném duchu, s jakým nás p ed desetiletím mohli seznamovat jen prvorepublikoví pam tníci…) Státní aparát by asi nejrad ji vybral v celé zemi 3-4 místa pro konání podobných akcí, ty by pronajímal (jen prov eným osobám…) a taky hezky monitoroval program i ú astníky.. T dle. Oblíbeným argumentem proti techu je také to, že se tam schází samí „fe áci“ a pochybné existence. Zvláštní, že to íkají ú ední ci i noviná i odkojení chlastem na ad ve írk pro horních 10 tisíc… Jist se i mezi ú astníky techu objevily drogy, a již alkohol, cigarety, vid l jsem i marihuanu. Sám jsem se pohyboval v part , kde však mimo pivko, tanec žádná droga nebyla. Možná jako droga p sobila p ítomnost policie, která se stala ter em oblíbených vtip … a to asi vadilo nejvíce… P ijatelným obecným argumen-
tem pro m je úrove hluku, která by mohla jiným spoluob an m vadit. Ale to se dá vhodn ošet it pat i nou vzdáleností a v tomto p ípad se ani tento argument nedal použít… Z veškerého humbuku okolo Czechtechu tak zbývá jen snaha kriminalizovat jakoukoliv vlastní aktivitu mladých lidí, v tomto p ípad ú astníky a zejm. po adatele CzechTechu. Pokud si jako mladí lidé rozhodneme p íšt uspo ádat další podobnou akci, zajistíme úklid a základní hygienické podmínky, nepošlapeme kuku ici i krávy, pouze louku, co leží ladem, (to by ani majiteli vadit nem lo, ostatn ho budeme informovat), nebudeme hlukem rušit daleké vesni ky, nem l by nám do toho nikdo krafat. Ani kdyby to byl p edseda vlády i ínský b h srandy. Radek Grabovský
Z DOMOVA
12
Z DOMOVA
VID T RUDOZELEN NEZNAMENÁ VID T „NERUD “ O rudozeleném programu KS M se poslední dobou píše docela asto. Toto téma bylo také hlavním bodem na nedávné tiskové konferenci, které se ú astnili i místop edseda ÚV KS M Ji í Dolejš a jeden z dosavadních pr kopník práce se spole ensky angažovanou ástí mladé generace, zejm. levicovou, Mirek Prokeš. V následné diskusi byl zmín n i tzv. Rudozelený manifest Komunistického svazu mládeže. Tento zajímavý dokument (jehož první verze byla schválena VI. Sjezdem KSM v listopadu 2003 a zve ejn ná na www stránkách KSM, na další verzi se pracuje) se zabývá globálními i lokálními ekologickými problémy, ale nesnaží se je analyzovat jen z pohledu ekologického, ale i z pohledu politického, ekonomického, spole enského. Proto i ten název – „Rudozelený“, který znamená snahu hledat systémová ešení problém naší planety. Manifest je zna n analyticky rozsáhlý, ale d ležité jsou záv ry zejména pro eskou republiku, které se pokusím stru n shrnout v n kolika bodech: Za velice d ležitý prvek považujeme ú ast ve ejnosti na rozhodování, tzn. zajišt ní p ístupu ve ejnosti ke všem informacím. V Sou asnosti to znamená plnit Aarhuskou úmluvu o p ístupu k informacím, ú asti ve ejnosti na rozhodování a p ístupu k právní ochran v otázkách životního prost edí (poslanci tuto smlouvu schválili 7. dubna 2004). Nezanedbatelnou roli klademe na kontrolu, prosazujeme vytvo ení jednotného orgánu kontroly – Státní inspekce ochrany životního prost edí i sjednocení kontroly. Zásadní z ekologického hlediska vnímáme problém dopravy. Navrhujeme, aby polovina dopravních výdaj ze státního rozpo tu i mimorozpo tových zdroj (Státní fond dopravní infrastruktury, p j ky, podpora EU) byla investována do ve ejné dopravy. Aby se nezavírala žádná železni ní tra , aby se zvýhodnilo používání železnic a stav ly se trat do dosud nedostupných míst. Také podporujeme vznik bezautomobilových zón ve m stech v etn záchytných parkoviš na okrajích (a finan ní motivace pro domácí obyvatele m sta). Nejen ve m stech je t eba také podporovat a vytvá et nové cyklotrasy. Na k ižovat-
kách a ve m stech musí být priorita obecn dána ve ejné doprav . Zamýšlíme se i nad tím, jak právn ošet it a ekonomicky zvýhodnit možnost p evážet kamiony p es naše území po železnici. Obaly a odpady: P i likvidaci obal a odpad preferujeme recyklaci (nap . n mecký model). Ekologické chování chceme motivovat také ekonomickými nástroji - d razem na vratné láhve, zdražením PET lahví a zárove jejich vykupováním nap . ve sb rných surovinách ze strany výrobce – nebo i finan ní motivací domácnosti k šet ení a recyklaci (od 1.1. 2002 je poplatek za odpady na hlavu bez rozdílu v ku a množství...). Zákonem je nutné také zajistit, aby povinnost postarat se o své odpadní lahve m li výrobci, nikoli zákazníci a obce. Chceme snížit kontaminaci toxickými látkami, p ejít od výstavby nových spaloven spíše k nespalovacím technologiím resp. k ekologickému spalování, investovat do recyklace a inventarizovat nebezpe né odpady (PCB) a postupn vylou it užívání pesticid . Sympatický je nám také požadavek 15 - 20% podílu ekologického zem d lství na celkové vým e orné p dy v roce 2010 v etn zm ny dota ního systému a provád ní zna ení skute n ekologických výrobk na výrobcích. Zdroje energie: Souhlasíme se za azením cíle 8% podílu obnovitelných zdroj na výrob energie do roku 2010 do energetické politiky, s postupným odstavováním neekologických zdroj energie. Za základní pilí energetické politiky stanovujeme ekologicky istou energii, d raz klademe na v du a výzkum nových zdroj energie, v sou asnosti preferujeme založení energetiky na atomové energii s d razem na výzkum nových forem získání energie z jádra (ovšem s podmínkou transparentní politiky a demokratické kontroly) a na výzkum alternativních zdroj , zejm. na zvyšování ú innosti získávání energie z energie slune ní. Reagujeme také na zne iš ování vody – Požadujeme zefektivnit opatení proti zne iš ovatel m vod. Jako nástroj boje proti plýtvání vodou i naopak p ehnanému šet ení je možné zavést vanovou charakteristiku
dnes na programové prohlášení vlády. A musíme podobn jako nap . eský svaz ochránc p írody podotknout, že nem žeme souhlasit s programovým požadavkem vlády na „zlepšení plavebních podmínek na Labi“ (tedy výstavba jez a „betonizace“), se kterým však již d íve nesouhlasilo Ministerstvo životního prost edí. V praxi by to znamenalo zni ení cenného úseku eky v etn ady ohrožených a v Evrop chrán -
ných rostlin a živo ich . P itom Labe je na n mecké stran v navazujícím úseku chrán no… Také vláda slevila z ustanovování nových chrán ných oblastí – místo eského lesa, Novohradských hor a St edního Pooh í z stal jen eský les. Obloukem se tak dostáváme zp t na za átek - ke zmi ované tiskové konferenci, která se v novala vzájemné spolupráci s ob anskou, ekologicky aktivní ve ejností. A že
13 práv spoluprácí s ob anským sektorem, který má na problematiku podobný názor jako my, m žeme náš rudozelený program napl ovat, je nabíledni. Stejn jako to, že aktivní, oboustrannou spoluprácí získáváme ve ejnost i pro širší politiku naší strany, takže na ní žádné primitivní „Zelení do Evropy, komunisté na Mars“ platit nebude… Zden k Štefek
KONEC JEDNÉ UTOPIE ceny vody v domácnostech. Uv domujeme si rovn ž i negativní vliv vodních staveb (jezy apod.) na ekosystémy. Chceme dále prosazovat na sv tových jednáních snížení emisí skleníkových plyn o 30 % do roku 2020 a d sledn uplat ovat zákaz vypoušt ní CFC do ovzduší (vým na starých ledni ek za nové atd.), u zne iš ovatel ovzduší zavést pravidelné poplatky, požadovat filtry u spaloven atd. Lesy okolo nás: Podporujeme požadavky na vyhlášení dalších chrán ných krajinných oblasti. Podporujeme i projekty zelených m st. Podporujeme i program postupného zvyšování podílu místn odpovídajících druh strom v lesích na cca 44 % do roku 2030. Požadujeme prosazení nástroj v i neposlušným vlastník m les a lobbistickým korporacím, vytvá ení a udržování CHKO, NP atd., na druhé stran odmítáme snahy o jejich maximální tržní využívání. Požadujeme zvýšit pokuty za devastaci krajiny, ekologické dan atd. a také reformu poplatk z t žby stavebních surovin, aby ú inn stimulovaly recyklaci a efektivní využívání materiál . Není to samoz ejm všechno, rudozelený manifest se v nuje i problematice geneticky modifikovaných potravin, drancování p írodních zdroj , pitné vod , hladu, p elidn ní a dalším oblastem, které s ekologií ur itým zp sobem souvisejí. M žeme mít však spousty manifest , program , které ale bez praktického tlaku na realizaci z stanou jen cárem papíru. Pod úhlem Rudozeleného manifestu KSM se proto díváme i na každodenní realitu, nap .
Stále menší ást obyvatelstva chce být v Evropské unii. Vyplývá to z posledních pr zkum ve ejného mín ní v rámci projektu Eurobarometr. Není se co divit! Ješt v roce 2003 se z íny dovážely do R boty v pr m rné cen 94 korun za pár. Po vstupu do EU jsme museli p istoupit na její celní režim, kdy je clo vym ováno z minimální ceny 5,7 eura (asi 180 K ) a v rámci ochrany spole ného trhu, tj. pr myslových práv nadnárodních korporací, nastoupila i množstevní omezení, která jsou stanovena otev en anebo pod pláštíkem euronorem a jakostních požadavk . Podobný režim uplat uje EU i u dalších druh zboží (nap íklad u cukru, jehož výrazné zdražení zasáhlo snad všechny pen ženky v republice). Když pomineme xenofobní škodolibost v i východoasijským dovozc m, uv domíme si, že jsme poškozováni my všichni jako spot ebitelé, zejména pak neprivilegované domácnosti. Už v sou asnosti je n kolik set tisíc eských domácnosti zadluženo spot ebitelskými a dalšími p j kami nezanedbatelnou m rou. Toto se netýká jen dovozu, ale i vývozu v rámci ochrany nadnárodních monopol v EU p ed konkurencí z nových lenských stát , kterou by uvoln ní vnit ních hranic vyvolalo, byla likvidována a omezena ada typických hospodá sky úsp šných eských produkt (nucené p ejmenování eského tuzemského rumu na tuzemák, procentuální p edpisy na složení nápoj , postih eské oceli, guláše, jablek ad.). eská republika se zavázala institucím EU k zvýšení daní na tabák a alkohol. Letos se ceny zvýšily o 8 -10 K u jedné krabi ky nebo u 0,5 litru 40% alkoholu (nap . rum). Celkem do roku 2007 bude stát kra-
bi ka cigaret dvakrát tolik co dnes (Petry 80 K ). V R dosahuje HDP pouze 61 % celkového pr m ru v EU. Ke srovnání úrovn naší zem s pr m rem je zapot ebí dosahovat více než dvojnásobného tempa r stu HDP než bude zaznamenávat dle statistik EU. Myslíte si, že sledováním neoliberálních recept - jako jsou privatizace, re-
strukturalizace, asociální deformy, liberalizace strategických odv tví i spole enské sféry - po vzoru EU, které zatím m ly vždy jen devastující vliv, bude eské hospodá ství tohoto výkonu schopné? Hranice neplatí jen v ekonomice, Schengenský prostor nap íklad znamená zp ísn ní kontroly vn jších hranic, na vnit ních hranicích mohou probíhat b žné namátkové kontroly –
kdo jel v poslední dob do SRN, m že mi potvrdit, že celkem asté arogantní kontroly a výslechy eské i n mecké pohrani ní policie p ed í dobu, kdy jsme v Unii nebyli. Navíc existuje pojistka proti nepohodlným osobám, protože lenský stát si m že do asn spustit kolem svého území „železnou oponu“, jestliže to p edtím prokonzultuje s ostatními lenskými státy. Kdo sm oval na n které z demonstrací proti NATO, EU nebo jiným nástroj m imperialismu, ví, že v t chto p ípadech je „volný pohyb osob v EU“ skute n jen blábol. Mezi pilí e demokracie pat í d lba moci, kontrola mocenských orgán , ústavní záruky proti zneužití moci a státní suverenita. V EU není zachován p edpoklad odd lení moci zákonodárné a výkonné. Orgány EU, jako je Rada Evropské Unie a Evropská komise, v sob zahrnují jak moc legislativní, tak exekutivní a tudíž nejsou zde elementární záruky proti zneužití moci. P ipojením k EU bylo rozhodnuto, že se staneme "kanónenfutrem" pro ambice politik , které slouží pouze kapitálu a jim samým. Demokratický deficit se navíc ve zbyrokratizované Unii spíše stále prohlubuje, viz lánek o fašizaci v minulé Mladé pravd . Nakonec pár slov k sociální politice v EU. Myslím si, že každý soudní lov k m že posoudit, zda má v tší význam fráze ve sm rnicích a doporu eních EU, fráze stanovící jako cíle Unie plnou zam stnanost a zákaz diskriminace na pracovišti apod., anebo tvrdá realita asociálních deforem znamenajících postupný návrat do kapitalismu 19. století, které instituce Evropské unie zu iv podporují a vyzdvihují. Petr Skála
