KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

24

Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM * VOLEBNÍ KAMPA * ZPRÁVA BIS * PRIVATIZACE AERO * STUDENTSKÉ BRIGÁDY * KRIZE V OBUVNICTVÍ * DOSTIHY * SJEZD SDAJ * O EVROPSKÉ UNII * INFORMACE O KUB * PUBLIC ENEMY * STÁVKA V OPELU *INDYMEDIA * CHUMBAWAMBA * KULTURA ...

POSLEDNÍ STRANA KSM vydal: K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost soci al i sm u (30), W . Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k v d (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úsp ch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I Pravá tvá L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Ann nkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30), St edo eské vzd lávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R b hem protest proti MMF a SB (20), M. Kraj a: Pa ížská komuna (10), T ídy a t ídní struktura ve spole nosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní e (10), V. Hude ek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a sv tový revolu ní proces (10), S. Alexejev: P íb hy s d jin sov tského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lov k na Kub (10) a další.

KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických v z 9, 111 21 Praha 1 Úst ední kancelá : II. patro, dve e . 99 Tel: 222897443, 222897469, Mobil: 721985447 Fax: 222897442 [email protected] http://www.ksm.cz Ú et: EBANKA – 701695001/2400

ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

Zaregistrováno MK R E 7952 * 1212-3218 vyšlo 1. 11. 2004 * další íslo vyjde 1. 12. 2004 Po et výtisk : 500 Šéfredaktor: Milan Kraj a Redak ní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredak ních autor

ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A P ÁTELSTVÍ

ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE

RO NÍK 10

LISTOPAD 2004

2

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 15 let po listopadu 1989

Teoreticko-politická konference s mezinárodní ú astí v novaná 15. výro í listopadu 1989 se uskute ní 13. listopadu od 9:00 na ÚV KS M. Po ádá OV KS M Praha 1, OV KS M Praha - Východ a Komunistický svaz mládeže

Mezinárodní sch ze 3. - 5. prosince se v Praze koná sch ze Výboru pro Evropu a Severní Ameriku Sv tové federace demokratické mládeže a Evropská p ípravná sch ze XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva.

K ú asti na p ipravovaných akcích se m že t e p i hl á si t na e-m ail u: [email protected], telefonních íslech: 721985447, 602151711, nebo na adrese: KSM, Politických v z 9, 11121 Praha, kde získáte i bližší informace!

Filmoklub KSM Praha 30. listopadu bude na programu hodn diskutovaný snímek film Hitler – zrození zla. ekáme Vás v 17.30 na UV KS M. Vstup volný.

Celopražské setkání Celopražské setkání mladých komunist se uskute ní 27. listopadu v budov ÚV KS M od 9 hodin

LLL 2005

KULTURA vých skladeb. V polovin devadesátých let se Public Enemy uchýlili do ústraní. Na ja e 1998 nastal velký návrat, když Public Enemy uvedli nejprve kompilaci "Bring the Noise 2000, Vol. 1" a o m síc pozd ji soundtrack "He Got Game" ke stejnojmennému filmu Spikea Lee. Soundtrack, považovaný spíše za plnohodnotné album, zaznamenal nejlepší recenze od Apocalypse 91. P edposlední album "There's a Poison Goin on..." z roku 1999, vydané u Atomic Pop, si mohli poslucha i po ídit na Internetu ve formátu MP3 dokonce d íve, než na tradi ních zvukových nosi ích. Biografie Public Enemy, stejn jako eseje a proslovy Chucka D k r zným aktuálním kauzám by vydala na solidní brožuru. Po vydání alba Revolverlution r. 2002 (sm s nových track , remix a živých nahrávek ) se skupina dostal do sporu s hudební stanicí MTV. MTV odmítla vysílat jejich klip k pilotnímu singlu „Gotta give the peeps what they need“. Nep ijatelnou byla pro MTV v klipu výzva „Free Mumia“ volající po osvobození Mumia Abu-Jamala. Tento ernošský komunistický noviná proslul zejména na p elomu 70. a 80. let

20. století reportážemi o policejní brutalit ve Spojených státech a následn byl v r. 1982 odsouzen k smrti za údajnou vraždu policisty. Podle názoru mnohých byl celý p ípad zmanipulován a proto pokrokové organizace volají opakovan po p ezkoumání soudního rozsudku. K t mto požadavk m se p idali i Public Enemy a práv „p íliš politickým podtextem“ od vodnila mluv í MTV stažení jejich písni ky z vysílání. Chuck D ke sporu mimo jiného ekl: „Toto rozhodnutí není zam eno proti kvalit našeho klipu, n komu prost vadí, že upozor ujeme na zjevnou nespravedlnost“. A koliv má MTV nejen v americké hudební branži dlouhé prsty, v tomto p ípad jejich zákaz nic nedokázal, singl dobyl na rádiích Top10 a album Revolverlution se b hem celé mediální p est elky prodávalo stále lépe. Od za átku letošního roku dostal Chuck další šanci ukázat, že si za svými názory stojí. Den p ed udílením americké Grammy, na které byli Public Enemy také nominováni, p ebírali „Cenu zakladatel “ v anket „Rock The Vote“. Ve svém projevu po p evzetí ceny odhalil Chuck organizátory následující den se konající

23 23 Grammy, že všem nominovaným zakázali v d kovné e i zmi ovat válku v Iráku. Poté poprosil posluchae: „Prosím, ekn te n kdo našemu prezidentovi, že musí naslouchat zbytku sv ta.“ Posléze ve svém no ním vystoupení zahrál písni ku „Son Of Bush“, ve kterém na klauna v masce G. W. Buse ukazoval se slovy: „Vidíte toho zasranýho chlapa? Ukradl prezidentský ú ad!“ K p íležitosti za átku olympijských her nato ili Rappe i Chuck D i Flavor Flav novou skladbu "MKLVFKWR (Make Love, Fucking War)". Politické texty hraje kapela Public Enemy od po átku svého hudebního p sobení. V porovnání s adou následovník , u nichž došlo pod vlivem popularity a sociální korupce k postupnému obroušení názorových hran, Public Enemy necouvli a odolali lákavému pozlátku showbusinessu. Skupina Public Enemy tak pomáhala utvá et nemalou ást hiphopové scény, snažili a snaží se tlumit její komer ní ráz a dosažených úsp ch rozhodn nedosáhli podlézáním a i p es velký tlak (nejen bushovského) imperialistického aparátu neohnuli h bet – ani hudebn ani lidsky. Petr Skála

Chumbawamba op t v Praze

Jako každý rok, i letos organizuje KSM eskou výpravu na Lenin-LiebknechtLuxemburg víkend v Berlín , který je zakon en mnohatisícovou demo.

Nabídka tri ek Tri ka Komunistického svazu mládeže s obrázkem latino-amerického revolucioná e Ernesta Che Guevary m žete na centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K . erný potisk na bílém nebo erveném tri ku. K dispozici jsou r zné velikosti. V p ípad dodání poštou iní poštovné 30 K .

Tak jsme se op t do kali, ve tvrtek 11.11.2004 op t vystoupí v Praze v klubu Roxy, Školská 28, Praha 1, britská „levicov anarchistická“ kapela Chumbawamba. Použil-li jsem v souvislosti se skupinou Chumbawamba slovo "anarchistický" a "levicový", rozhodn se nejedná o p ehmat ani nepochopení. Pro britskou Chumbawambu, která vznikla v osmdesátých letech v období siln konzervativní vlády Margharet Thatcherové, byly zmi ované pojmy od po átku silným hnacím motorem a pravd podobn jedním z hlavních d vod samotné její existence. lenové nebyli vybíráni na základ instrumentálních dovedností, rozhodujícím kritériem byly vzájemné sympatie podmín né i sdíleným odporem ke státním orgán m a politické reprezentaci jako takové. Použít místo výrazu "skupina" slovo "komuna" by tehdejší situaci vystihlo stejn dob e.

V roce 1986 Chumbawamba vydala sv j první singl pojmenovaný Revolution, který se vzáp tí ocitl v ele nezávislé hitparády. Zbytek osmdesátých let i první alba se pak nesly v duchu melodického punkrocku, který byl na za átku devadesátých let výrazn ji ovlivn n tane ní subkulturou, ale i popem. Skupina se totiž rozhodla p iklonit áste n k popu tak, aby se její texty dostaly k co nejširší vrstv poslucha . P elomové v tomto ohledu je album Tubthumper z roku 1997, kde skupina dovedla rafinovan subverzivní sm s hudební popové p ijatelnosti a textové radikálnosti k dokonalosti. V roce 2002 spat ilo sv tlo sv ta album Readymades a nyn jší Chumbawamba, krom toho, že se siln protivále n angažuje a na svém webu p ipomíná dávné stávky horník a další levicové aktivity, vytáhla se zbrusu novou deskou. Jmenuje se Un a podle kapely je nepodobná emukoli z p edchozí produkce kapely.

Toto album vznikalo zvláštn – nahrávalo se na minidisk b hem pobytu kapely v Latinské Americe. Tematicky se pohybuje od masakru v Columbine (jednalo se o masakr, kdy v roce 1999 studenti na americké st ední škole Columbine zast elili 15 lidí, v etn sebe) po nepokoje v Zimbabwe a Bolívii. Pilotní v c "On eBay" už boduje v hitparádách. -LŠU-

KULTURA

22

dujícího)? K emu mi jsou data konáM l bych toho víc, ale už tak ní r zných akcí, když se o nich do- zaberu p íliš místa. Doufám, že tento zvím až po tom, co prob hly. Nestálo lánek bude opravdu brán jen jako by za to d lat Mladou Pravdu p ísp vek do obecné diskuse, protos p edstihem, vážená redak ní rado? že si uv domuji, že si tohle téma

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE zaslouží daleko rozsáhlejší práci i z mé strany. Pokud jsem se snad n koho dotknul nebo má n kdo jiný názor, o ekávám jeho reakci. V. Hude ek

PUBLIC ENEMY Aneb „Kdož sú erní bojovníci“ Nejvlivn jší a nejkontroverzn jší rapová parta všech dob. Od základu p epsali pravidla hip-hopu. Jejich desky po dlouhá léta zásadním zp sobem ovliv ují hip-hopovou komunitu po celém sv t a postupn se prom nili v idoly erné i bílé mládeže. Hiphopová skupina Public Enemy vznikla po átkem 80. let. B hem roku 1984 za ali Chuck D s Hankem Shockleem mixovat své vlastní demonahrávky. Jedna z nich, "Public Enemy No. 1", dala kapele také název. V té dob byla její vystoupení n ím zcela nevídaným. Inspirováni Run-D.M.C. a Boogie Down Productions, za ali svému publiku p inášet hudebn a politicky revolu ní hardcore rap. Mocný a podmanivý vokál vedoucího rappera Chucka D, Flavor v hravý doprovod, nápaditá hudební produkce týmu The Bomb Squad, provokativní klipy a grafika alb, p sobivý jevištní projev a zejména texty s nesmlouvav radikálním obsahem – to jsou hlavní rysy stylu, díky n muž byli Public Enemy vždy jasn odlišitelní od ostatních interpret . Tvorba skupiny byla od po átku ur ována politickými postoji jejích len , v nuje se d ležitým spole enským a ekonomickým problém m, zejména t m, které

sužují ernou komunitu. Své vyhran né levicové názory dokázali lenové kapely protla it a celkem rychle se stali neoficiálním mluv ím newyorkské ernošské komunity – pozvedávali její uv dom ní a apelovali na sv domí. Ke slovu se dostaly p ednášky, happeningy, workshopy a osv tová innost. Debutové album "Yo! Bum Rush the Show" bylo uvedeno v roce 1987. Druhé album skupiny „It takes a nation of millions to hold us back“ z roku 1988 již ot áslo celým New Yorkem i zna nou ástí Spojených stát . V lo ském roce dokonce vyhráli anketu hiphopového magazínu Vibe. leny Public Enemy jsou: Chuck D, vlastním jménem Carleton Ridenhour – p ezdívaný Architekt, mozek a mluv í kapely, který si neodpustí jedinou možnost mluvit v zájmu erného etnika v USA. Jako zakladatel skupiny je práv Chuck tím, kdo nejvíc provokuje americké autority a povzbuzuje utiskované ernochy. Další lenové kapely Hank Shocklee a Bill Stephenym poskytují Chuckovi pot ebnou podporu. Práv debaty mezi nimi vedly ke vzniku skupiny. Nedílnou sou ástí Public Enemy jsou dále DJ Terminátor X a Lavor Flav, p ezdívaný Duracell, neúnavný ta-

ne ník zajiš ující sou asn zábavu na pódiu. Nakonec nem žeme vynechat Profesora Griffa s jeho ostrými projevy a nekompromisním postojem k buržoazním médiím a sionismu. Jak nar stal jejich význam, zaali na sebe Public Enemy upozor ovat stále kontroverzn jším chováním. Mnoho kritik projevovalo nespokojenost s inklinací k leaderovi hnutí Black Muslim Louisi Farrakhanovi (v textu "Bring the Noise"). Útoky na Elvise Presleyho a Johna Waynea zp sobila rozruch rovn ž píse "Fight the Power" (z alba "Fear of a Black Planet"), která se stala úst ední skladbou kontroverzního filmu režiséra Spikea Lee z roku 1989 "Do the Right Thing". To vše ale zastínil Professor Griff. Už d íve pronášel na jevišti antisionistické poznámky, rozhovorem pro Washington Times, v n mž prohlásil, že "Židé jsou odpov dní za v tšinu zla, které se ší í po celém sv t ," však zp sobil velké pobou ení. Další album (první bez Griffovy ú asti) "Fear of a Black Planet" p išlo za nadšených recenzí na ja e roku 1990. V roce 1991 Public Enemy ohromili rapovou a hard rockovou komunitu koncertním turné se Sisters of Mercy, Gang of Four a Warrior Soul. P edehrou k o ekávanému tvrtému albu bylo turné s trash metalovým souborem Anthrax. Úst edním bodem nového alba "Apocalypse 91… The Enemy Strikes Black" se stala d ív jší skladba "Bring the Noiz"e, p etvo ená práv s Anthraxem. Deska, oslavující hrdost erných, byla kritikou p ijata neobyejn pozitivn , a pro kapelu znamenala vrchol kariéry. Koncem února 1992 bylo na 11. ro níku Black Music & Media Award p edáno skupin nejvyšší ocen ní Chairman Award. Kapela podnikla turné Zoo s irskými U2 a na podzim vydala kompilaci "Greatest Misses", složenou áste n z remix a áste n ze zcela no-

3

Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Proti válkám a militarismu - proti NATO NATO vzniklo jako seskupení p edevším západoevropských zemí pod kontrolou Spojených stát amerických, jehož hlavním úkolem bylo stát se vojenskou hrozbou zemím východního bloku i rozvojového sv ta. Jeho dalším, nemén d ležitým úkolem, byla ochrana vládnoucích t íd na Západ p ed ob any vlastních zemí NATO. Proto, když se nap íklad rozhodli pracující a mládež vzít v roce 1968 ve Francii své osudy do vlastních rukou, chystal tehdy uprchnuvší prezident de Gaulle na americké základn NATO v n meckém Baden Badenu vojenskou intervenci Severoatlantického paktu do své zem . Z oficiální propagandy slýcháváme, že prioritou pro NATO je udržování a rozši ování demokracie. To je ale neskute né pokrytectví. Vždy lenem NATO je nap íklad i Turecko, které je pov stné dlouhým seznamem porušování lidských práv, muením a masakry v z a vyvraž ováním etnických a národnostních menšin. Práv Turecko vyvolalo nap . ozbrojený konflikt s dalším lenským státem, eckem, a dodnes okupuje

ást území Kypru. leny NATO bylo také Salazarovo fašistické Portugalsko a také ecko za vlády erných plukovník . lenským státem NATO je i Velká Británie, která teroristickými m et odam i pot l a uj e s vobodu v Severním Irsku. Agrese NATO proti Jugoslávii jasn ukázala skute nou povahu NATO. Prvo adými cíly pro NATO tehdy nebyla vojska Miloševiova režimu, ale infrastruktura, tj. továrny, cesty a mosty, civilisté (v etn d tí). To, spole n s vojenskou okupací n kterých strategických ástí bývalé Jugoslávie, zp sobilo dodnes trvající hlubokou politickou, spole enskou a vojenskou krizi celého regionu. KSM proto usiluje o: Vystoupení z NATO!

eské

republiky

Zrušení NATO jako reliktu studené války! Neprodlené ukon ení všech zahrani ních vojenských misí, kterých se eská republika ú astní!

spojenc z Afghánistánu, Iráku a dalších okupovaných zemí. Trestn právní p ezkoumání osob, které R zatáhly do NATO a jejich ú asti na všech aktivitách NATO! Konec tolerance státního terorismu! Konec tolerance zlo in proti míru a proti lidskosti!

Okamžité stažení vojsk Spojených stát , Velké Británie a jejich

STANOVISKO KSM K VÝRO NÍ ZPRÁV BEZPE NOSTNÍ INFORMA NÍ SLUŽBY ZA ROK 2003 Komunistický svaz mládeže (KSM) ost e protestuje proti p ed n kolika dny zve ejn né oficiální výro ní zpráv Bezpe nostní informa ní služby za r. 2003, ve které je za azen mezi extremistickou levici. KSM je p itom ob anským sdružením registrovaným Ministerstvem vnitra R a tudíž p sobí programem i inností pln v rámci zákon R. Toto vnímají mladí komunisté jako další krok ke fašizaci dnešní spole nosti, jako další pokus o okleš ování našich práv a svobod, jako útok na svou organizaci, ale p edevším jako útok na Komunistickou stranu ech a Moravy a komunistické hnutí v bec. Jedná se tak, dle našeho názoru, o další pokus o ostrakizaci komunistického hnutí vedoucí až k zákazu komunistické strany. Ve zpráv BIS je dále uvedeno

“V pr b hu minulého roku byl mezi n kterými skupinami vycházejícími z marx-leninské ideologie zaznamenán ur itý p íklon k radikálním tendencím. P íkladem mohou být zejména mladí lidé z KSM, kte í zastávají v tšinou rigidní ideologické postoje. V jejich prost edí vznikly ve ejn publikované apely ke zvýšení revolu nosti KS M.“ KSM se chápe jako sou ást komunistického hnutí a proto považuje právo na vlastní názory a postoje v rámci tohoto hnutí za naprosto legitimní. BIS ve své správ dále uvádí: “V zájmu v tší akceschopnosti komunistického hnutí mj. požadují sjednocení parlamentní KS M, Št pánovy Komunistické strany eskoslovenska a Zif ákovy Komunistické strany eskoslovenska- eskoslovenské strany práce“. KSM objektivn usiluje o

sjednocení komunistického hnutí v eské republice. Nikdy však z jeho ad výzva ke slou ení uvedených subjekt nezazn la. Musíme se proto pozastavit nad tím, zda má BIS v adách komunistického hnutí tak neschopné agenty nebo dezinformuje zám rn s cílem vyvolat rozpory mezi KSM a KS M. Komunistická mládež vždy jasn deklarovala a deklaruje, že KS M byla, je a bude jejich nejbližším spojencem, se kterým ji pojí nejen spole né cíle, ale i vzájemná spolupráce a podpora.

4

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

DISKUSE

Kuželkový turnaj

PRÁCE S MLÁDEŽÍ

Dne 24. zá í 2004 se v P erov konal 1. ro ník turnaje v kuželkách o pohár p edsedy KSM P erov. Zú astnilo se 9 dvou lenných družstev. Akce se konala na p erovské šesti dráhové kuželn . Souboj o nejlepší dvojici

trval 1. hodinu (po které se mnozí skon il na 2. míst . Turnaj se setkal s druhý den ráno, nemohli postavit na velmi kladným ohlasem a všichni se nohy). Turnaje se zú astnili lenové již t ší na p íští ro ník. KSM, KS M a sympatizanti. Turnaj Petr Bulko, KSM P erov vyhrál p edseda OV KS M P erov s. Smekal se s. Bradou. Tým KSM

27 - 29. zá í 2004 byli n kte í lenové Komunistického svazu mládeže klubu D ín leny okresní delegace KS M, která se zú astnila oslav 60. výro í SNP v Banské Bystrici. T ídenní návšt va Slovenska byla ovšem nejen výrazem trvajícího bratrství mezi echy a Slováky, které hranice, um le spušt ná skupinami kariéristických elit, nem že nikdy rozbít. Ú ast na

oslavách byla totiž také spojena s prohloubením družby se slovenským okresem KSS Rožumberok a s n meckým okresem Pirna, jehož p edstavitelé p ijeli taky. Krom podn tných besed o postavení komunistických stran v té které zemi, diskuzi o zdokonalování stranické práce a o prohloubení vzájemné internacionální spolupráce pro nás byl p ipraven ješ-

Návšt va Slovenska t bohatý kulturní program. Jeho souástí byla nap íklad návšt va Liptovského muzea, prohlídka Galerie Ludvíka Fullu a skanzenu Vlkovec. Spole n s poslancem Evropského parlamentu za KS M Kohlí kem jsem také za eské komunisty položila v nec k pomníku Matky partyzána. HKO, KSM D ín

Komunistická mládež aktivn podporuje KS M ekají nás v nejbližších týdnech volby. Do krajských zastupitelstev i do t etiny Senátu. První volební období ukázalo, jak d ležité je mít p i pravomocech kraj silnou pozici levice. Také Senát, sou asná reak ní pojistka pravicové politiky, z kterého vychází jeden protilidový návrh za druhým (školné, vyznamenání Mašín ), nutn pot ebuje zásadní transformaci, pokud se ho nepoda í zrušit -), která mnohem v tší zastoupení komunist p ímo vyžaduje.

lenové KSM se proto aktivn zapojují do p edvolební kampan KS M. Nejen samotnou ú astní na ad mítink a diskusí, nejen vylepováním plakát a rozdáváním propaga ních materiál , ale také vlastními

samolepkami a letáky, diskusemi, akcemi a dokonce i pomocí vlastních radiovoz . Volte KS M i vy a doporu te to svým spolužák m a koleg m! Zden k Štefek

3. EVROPSKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM V LONDÝN V Londýn se uskute nilo 15. – 17. íjna 2004 již III. Evropské sociální fórum. Jako na p edešlých fórech ani zde nemohla delegace z eské republiky chyb t. Historie Po átek antiglobaliza ního, i spíše alterglobaliza ního hnutí vidí mnozí již v protestech proti válce ve Vietnamu, nicmén mohutný rozmach nastal teprve po rozpadu východního bloku a nové agresivní hospodá ské a vojenské politice již nikým neohrožovaných imperialistických velmocí. Toto hnutí se z po átku soust edilo na protesty proti institucím, které rostoucí bídu, hlad, nemoci, války, ekologickou devastaci zp sobovaly, tedy proti MMF, SB, WTO, G8 a ad dal-

ších. Všichni si ješt pamatujeme Seattle, pamatujeme si i protesty proti MMF v Praze p ed n kolika lety. Protesty byly asto doprovázeny alternativními fóry, kde se hledala ešení problém sv ta z pozice dolních 90% obyvatel naší planety. A od t chto fór již nebylo daleko k myšlence sociálních fór. Nejprve sv tových (brazilské Porto Allegre v roce 2001), poté lokáln jších….

První Evropské sociální fórum se konalo již v roce 2002 v italské Florencii a ú astnilo se ho okolo 60 tisíc lidí z ady sociálních hnutí, NGO atd. z celé Evropy. Z tohoto fóra, které navazovalo na 1. Sv tové sociální fórum vzešla výzva k protivále né demonstraci proti válce, kdy se 15. února 2003 p es 20 milion lidí po celém sv t vyjád ilo proti p ipravované válce v Iráku. 2. evropské sociální

P edem svého lánku bych rád upozornil, že mi nejde o kritiku lánku se stejným tématem v MP z íjna 2004 (N které aspekty práce KSM mezi mládeží, JKA), by s ním v mnohém nesouhlasím. Tento lánek je spíš p ísp vkem do diskuse. V mládežnických organizacích jsem se pohyboval pom rn dlouhou dobu a p ed n jakým asem jsem zm nil prost edí. Jsem te „pracující mládežník“ mimo dosah v tšiny mládežnických organizací a mám tedy možnost se na danou problematiku podívat i ze strany t ch, na které se snažíme p sobit. Pokud chceme být úsp šní p i práci s mládeží, pak ji p edevším nem žeme d lit na n kolik skupin a podle toho ur ovat zp sob vedení kampaní nebo propagace. Podle m je to zásadní chyba. Veškeré propaga ní nebo cílené kampan je t eba vést ve velmi obecné rovin : sd lení našeho názoru, návrhy ešení, možnost zapojení atd. Až potom m žeme mladé d lit, a to na ty, kte í jsou ochotní se s námi bavit a na ty, kte í nejsou. S t mi, kte í se s vámi baví už se dá pracovat podle jejich konkrétních názor , ko en a ochoty. Nem žeme p edem ztratit o n koho zájem jen proto, že na první dojem pat í mezi „zlatou mládež“. Druhou velmi d ležitou v cí je pom rn asto zmi ované „oddémonizování komunist “ a týká se p edevším t ch, kte í nejsou ochotni se s vámi bavit už proto, že se hlásíte ke komunismu. Obávám se ale, že nej ast ji formulaci „oddémonizování komunist “ používají práv ti, kte í mají nejv tší zásluhu na tom, že jsou komunisté (a hlavn mladí komunisté) mládeží považováni za démony. Pokud nechceme být démony, musíme používat víc obecné než spisovné eštiny, p i kontaktu s ve ejností zahodit zastaralý ideologický slovník a vyvarovat se ist heslovitého vyjad ování p i propagaci. V této souvislosti je ješt velmi d ležité nau it se trp livosti - nem žeme totiž jen tak vrazit mezi naše vrstevníky a za ít jim vysv tlovat o co usilujeme. Je nutné si s každým nejd ív obecn popovídat jeho jazykem v jeho prost edí - stát se pro n j lidsky p ijatelným - než s ním za ne-

me mluvit o politice. V tom se s JKA shodujeme. Další d ležitou otázkou je zam ení naší práce na ur ité skupiny mládeže a tady budu skute n kritizovat výše zmín ný lánek, jehož autorem je JKA. Já osobn si myslím, že mnohem prakti t jší je práce s mládeží na vyšších stupních st edních škol, na vysokých školách a s mládeží, která už je v plném životním koloto i (práce, rodina…), než p sobení na d ti a pubertální mládež. Tím nechci nijak vylu ovat práci s d tmi z innosti mládežnické organizace, naopak. Ale z ideového hlediska tím p sobíme p edevším na jejich rodi e a ne na n . Te p ijde ta kritika: nelíbí se mi totiž n které názory související s p edešlou otázkou, které se vyskytly práv v jmenovaném lánku. V ty jako: „Podstatné je nenechat dospívající d ti a mládež vlivu médií, pravicových rodi , u itel , kolektivu.“ nebo „Zde lze využít i vzpoury, kterou n které typy v pubert procházejí, jejich negativismus - proti rodi m, establishmentu aj.“ mi zavání a zd raz uji, že pouze zavání, fašismem (omlouvám se za tak brutální výraz, ale nenašel jsem nic výstižn jšího). Je podstatné NECHAT dospívající d ti a mládež vlivu jejich normálního okolí, zvláš jejich rodi a školy, aby se vyvíjeli normálním zp sobem a ideové i politické otázky jim vysv tlovat až v dob , kdy z toho budou mít rozum, to znamená nejd ív na st ední škole. Nem žeme se chovat jako r zné náckovské nebo n které radikální anarchistické organizace a zneužívat pubertální vzpouru v i autoritám. Tím dosáhneme akorát tak toho, že se k nám takoví mladí p idají, ale nebudou p íliš názorov aktivní, protože to ud lají jenom na truc rodin i systému, asem se „z toho vyspí“ a budou z nich další apoliti tí otroci systému. Lepší by bylo p sobit na odrostlejší mládež, která je schopná rozumn uvažovat, i když tím podstupujeme riziko, že z nich nebudou „aktivisté“, ale pouzí p emýšliví jedinci. Vždycky bude lepší mít p emýšlivé jedince než pubertální masu vzbou enc . Poslední o em se chci zmínit, je forma p sobení na mládež. Tady

21 nám moderní komunika ní sv t poskytuje širokou škálu možností, které ani nemá cenu vyjmenovávat, protože o nich všichni víme. Tady souhlasím s JKA, že je d ležité modernizovat veškeré fungující prost edky p sobení na mládež a n jaké nové neot elé nápady p idat. Zvláš se mi líbí návrh na rudý komiks, manga nebo po íta ové hry, ale bude myslím problém sehnat n koho schopného vyrobit v t chto oblastech výtvor dosta ující kvality. Modernizovat je ale pot eba p edevším psanou formu kontaktu texty, a už na letácích, internetu nebo v MP by m ly být nejen tivé, ale pokud je to možné, tak i zábavné a m lo by se objevovat i více odlehujících témat (mladí umí ocenit hlavn to, když si n kdo umí d lat srandu sám ze sebe). Zmínil jsem Mladou Pravdu. Tady je t eba se definitivn rozhodnout, ím má být Mladá Pravda: vnit ním zpravodajem KSM nebo asopisem pro kontakt s ve ejností. Pokud chceme prost ednictvím MP p sobit na ve ejnost, pak se musí kone n zkvalitnit. Te nemyslím jenom grafickou stránku v ci, ale hlavn pravopis a distribuci. Chápu, že ani jedno není tak jednoduché, jak se zdá, ale nap íklad n které hrubé pravopisné chyby, které se v MP objevují, opraví i kontrola pravopisu v programu Microsoft Word, která má ikonu p ímo ve standardním panelu nástroj . S distribucí je to kapku složit jší. Moc dob e si vzpomínám, jak t žké bylo sehnat lidi jenom na naskládání MP do obálek a to je Praha na leny nejbohatší. Vždycky ale bylo pár lidí, kte í se v kancelá i objevovali ast ji a když už tam byli, tak aspo ást distribuce ud lali. A zvládalo se to v tšinou jen s minimálním zpožd ním. Vím, že se ani ne vždy stihne vytisknout Mladou Pravdu v as a chápu, že za tu dobu, co nejsem v Praze se rozší il po et distribuovaných ísel a i jinak se zm nily podmínky výroby a distribuce Mladé Pravdy; jak je ale možné, že n komu (p edpokládám, že nejsem jediný) Mladá Pravda p ijde do schránky asto až na konci m síce (jednou dokonce až první den m síce násle-

20 Ve východním N mecku se demonstrací každé pond lí ú astní desetitisíce lidí. Hnutí má ale podporu i v západní ásti zem . Nejpodstatn jší je, že tyto demonstrace jsou naprosto spontánními akcemi, které nesvolávají a neorganizují odbory, ani reformistické strany jako Strana demokratického socialismu. Stávkou proti propoušt ní Ve tvrtek 14. íjna na 1200 d lník z no ní sm ny v Opelu Bochum odmítlo nastoupit do práce, uzav eli továrnu, aby se vzáp tí za ali radit o spole ném postupu. Místo práce se rozhodli zablokovat továrnu takovým zp sobem, "že závod neopustí ani jedno auto s materiálem". Stávka se v bochumské automobilce rozhodn nekonala poprvé. První stávky se konaly již v roce 1970, osm let po založení továrny. O t i roky pozd ji pak zam stnanci ty i týdny stávkovali za zvýšení mezd, které m ly vyrovnat vysoký r st inflace. V roce 1984 se pak továrna Opelu v Bochumi ú astnila celorepublikové stávky za 35hodinový týden, o rok pozd ji se výroba zastavila znovu. V devadesátých letech se zde stávkovalo tém každoro n - v roce 1990, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999. Jednou to bylo z d vodu plné náhrady mzdy b hem nemoci, jindy zase za jednorázové prémie. Naposledy se výroba zastavila v únoru letošního roku, kdy odbory vyzvaly ke stávce k rámci vyjednávání nové kolektivní smlouvy. Bez odborových p edák Tentokrát ale byla stávka podstatn jiná. Byla totiž vyhlášena nezávisle na odborových p edácích z odborového svazu IG Metall, kte í byli dokonce ozna eni za zrádce. IG Metall má p itom tradi n silné postavení a divoké stávky v rozporu s odborovými p edáky byly v N mecku do této doby nep edstavitelné. Odmítnutí odbor m že mít jednu bezprost ední p í inu - jen krátce p edtím totiž p edáci IG Metall v Mercedesu, vlastn ném koncernem DaimlerChrysler, souhlasili se zachováním pracovních míst vým nou za delší pracovní dobu bez navýšení mzdy. V dci IG Metall odmítli svolat jakoukoli oficiální akci, zatímco p ipomn li závazek nevyvolávat rozkol, který je váže k managementu spo-

ZE ZAHRANI Í le nosti. Namísto p ímých akcí prohlásili, že budou organizovat "informa ní sch zky" a svou pozornost soust edili na obnovení výroby tam, kde byla d lníky zastavena. Zástupce p edsedy bochumských odbor Berthold Huber uvedl, že "nikdo na naší stran nev í tomu, že z celé té v ci m žete vyjít nedot ení". V jiném rozhovoru ekl, že chápe "obtížnou situaci", v níž firma je, a zd raznil p ipravenost odbor spolupracovat. Kritizoval p edevším zp sob, jakým General Motors své rozhodnutí o propoušt ní ohlásil: odbor m se nelíbí, že tak u inil jednostranným prohlášením bez toho, že by se, jako obvykle, dohodl na spole né linii s odborovou byrokracií. B hem stávky a souvisejících demonstrací proto d lníci z bochumské automobilky protestovali s transparenty a hlasitým k ikem jak proti managementu, tak proti vedení IG Metall. N kolik transparent prohlašovalo, že p edáci IG Metall zaprodali d lníky z Opelu. S obrovskou solidaritou za zády Solidarita se stávkujícími byla znatelná nejen v Bochumi, ale celém Porýní. Na bochumské nám stí se v rámci protestní shromážd ní dostavily nejen tisíce zam stnanc Opelu, ale také odborá i z wolfsburského Volkswagenu, stuttgartského Porsche a dalších podnik . Výroba se solidárn zastavila v továrn Opelu v Rüsselsheimu, kde podle policie protestovalo na 14 až 16 tisíc lidí, i v Kaiserslauternu. P ed brány Opelu Bochum, které po dobu stávky neustále blokovalo n kolik stovek d lník stále p icházeli obyvatelé Bochumi, aby p inesli stávkujícím jídlo a pití. Byly organizovány sbírky které se snažily áste n kompenzovat 130 Euro, o které každý ze stávkujících denn p icházel. Velké podpory se stávkujícím dostalo od N mecké komunistické strany a Marxisticko-leninské strany N mecka, které byly všudyp ítomné. Stávka zasáhla celou Evropu Kv li stávce nebylo v Bochumi zkompletováno na 6 500 aut. Po n kolika dnech stávky také za aly chyb t díly vyráb né v Bochumi mnoha dalším evropských automobilovým továrnám. Výroba tak byla zastavena, nebo alespo podstatn

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE omezena v automobilkách v N mecku, Belgii a Velké Británii. Z mnoha t chto továren vzešly solidární prohlášení sm rem k bochumským stávkujícím. Stávkující v Bochumi také n kolikrát deklarovali, že nestávkují pouze za sebe, ale za všechny zam stnance General Motors. Za porážkou stojí manipulace Po sedmi dnech byla divoká stávka v Bochumi ukon ena. Rozhodlo o tom tajné hlasování, kterého se zú astnilo 6700 stávkujících. Pro ukon ení stávky se vyslovilo okolo 4600 z nich, p es 1700 pracujících cht lo pokra ovat. Obrovské manipulace s objevily již b hem shromážd ní, které hlasování p edcházelo. Shromážd ní se konalo v m stském kongresovém centru. Jeho okolí bylo pe liv st eženo bezpe nostní agenturou, která nemilosrdn prov ovala každého, kdo vcházel dovnit - samoz ejm , že vstup z stal zakázán všem lidem, kte í p išli "pouze" ze solidarity se stávkujícími d lníky. N kolikrát se dokonce stalo, že ochranka nevpustila zpátky do sálu ani ty z d lník , kte í si jen vyb hli ven na chvilku zakou it. Mikrofon byl pln pod kontrolou odborových p edák , kte í také byli jedinými mluv ími. "Kolegové, všichni po ád jen mluví o divoké stávce. Poj me, ukážeme jim, že nejsme žádní divousové a že se te dokážeme všichni spo ádan vrátit zpátky do práce a tam se dohodneme o všem dalším," prohlásil na shromážd ní jeden z odborových p edák . Ve chvíli, kdy se pokusil vystoupit zástupce stávkujících, který požadoval prodloužení stávky, byl okamžit p erušen. K nejv tší manipulaci však došlo b hem samotného hlasování. Otázka na hlasovacích lístcích totiž zn la "Má podniková rada vést dále jednání a má být op t zahájena práce? Ano nebo ne?". íkala tedy, že volit pro pokra ování ve stávce znamená zárove volit proti pokra ování vyjednávání. Není proto divu, že hlasování dopadlo, tak jak dopadlo. Výroba se tedy v bochumské továrn obnovila, aniž si d lníci a d lnice vybojovali záruku, že k propoušt ní nedojde, kterou ukonení stávky podmi ovali. Milan Kraj a

5

fórum pak prob hlo 12.-15. listopadu 2003 v Pa íži a ú astnilo se ho 50 000 ádn zaregistrovaných delegát . Tradici sociálních fór sv tadíl pak nov zahájila Amerika, kde bylo do m sta Quito v Ekvádoru 25. - 30. ervence Americké sociální fórum a kde se sešlo více než 10 000 ú astník . Do Londýna! 4 autobusy p ivezly do Londýna necelé 2 stovky eských ú astník ze zna n širokého spektra. Sociální fórum svedlo dohromady anarchisty, trockisty, komunisty, ekologická hnutí, lidskoprávní a mírové organizace, ale i u nás žijící Palestince, Ameri any, Slováky i Rusy. Vedení delegace v ele s Mirkem Prokešem dokázalo získat zdroje ze solidárního fondu ESF, takže místo plánovaných 10 liber ú astnického poplatku (resp. n kolikanásobn vyššího poplatku pro západoevropské ú astníky) jsme nemuseli platit nic. Také ubytování bylo zdarma, po r zných místech Londýna. My jsme našli p íst ešek v severn jší ásti hlavního m sta, v pololegálním centru kurdských a tureckých uprchlík , kte í se o nás a naše pohodlí pak celou dobu starali. Však jsme jim pak za naši organizaci náležit pod kovali. Nejvíce delegát ze zhruba 20 000 zú astn ných pak spalo v Millenium Dómu a další, ti movit jší obsadili hostely, levné hotely a ubytovny. Pestrost delegát byla opravdu velice zna ná, od odborá p es mírové a lidskoprávní aktivisty, gaylesbické organizace, organizace p i-

Seminá o 16. SFMS v Caracasu st hovalc a menšin, socialisty, trockisty, komunisty, studenty, antirasisty až po starosty ady m st a evropské poslance. Nechyb la ada specifických NGO, z nichž n které byly na evropském sociálním fóru v bec poprvé. Hlavní aktivity probíhaly v Alexandra Palace na severu Londýna a v ad míst v centráln jší ásti, v Bloomsbury. Na programu je ada plenárních zasedání, stovky seminá a workshop , desítky kulturních akcí. Celkem prob hlo asi 500 mítink a vyst ídalo se cca 250 e ník . Oficiálními partnery byl po mediální stránce deník Guardian, ESF zaštítil i rudý starosta Londýna Ken Livingstone. Dalšími partnery byly britské odbory ve ejných služeb UNISON, T&G, RMT, GMB a Alexandra Palace. No, aspo že to nebyl Nike i

Infostánek kampan solidarity s Kubou

Coca-cola…. Ostatn proti ur ité komercionalizaci a také drahým ú astnickým poplatk m, které znemožnily t m nejchudším Brit m ú ast, protestovaly po dobu konání ESF n které organizovan jší skupiny zejm. anarchisté… Skupina anarchist v sobotu obsadila pódium p ed projevem Livingstona a kritizovala skute nost, že se Livingstone vrátil do britské Labouristické strany, která nese odpov dnost za válku v Iráku. Hlavní témata letošního Evropského sociálního fóra byly: válka a mír, odpor k preventivní válce, sv tové a evropské ohlasy na nové americké impérium; demokracie a základní práva; fašismus eura a Ústava EU; obchod, závislost a dluh t etího sv ta, sociální spravedlnost a solidarita, odbory v celosv tovém hospodá ství; ekonomika globální spravedlnosti, sv t bez diskriminace; korpora ní globalizace a globální spravedlnost; proti rasismu, diskriminaci a ultrapravici; krize životního prost edí, udržitelný rozvoj a globální zm ny klimatu. Všechny hlavní seminá e, a se p evážn konaly v angli tin , m ly simultánní p eklad do dalších ty e í (angl., fr., šp., it., n m.), ale i do dalších asi 230 jazyk v etn eštiny, polštiny, ture tiny. Všechny akce m ly bezbariérov p ístupy. P eklady zajišovalo na 550 dobrovolník organizace Babels. Na Evropské sociální fórum do Londýna se akreditovalo sice necelých 200 organizací, ale do navrhovaných seminá a workshop je zapojeno p es 1 000 organizací.

6

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

T sn p ed za átkem A koliv ESF za alo v pátek, již ve tvrtek se konalo slavnostní zahájení. V Southwarkské katedrále p ed zapln nou halou (1500 ú astník se dokonce dovnit nedostalo a stálo venku v dešti a pískáním a boucháním si vyžadovalo vstup) zahájil fórum londýnský starosta Ken Livingstone. Ve svém vystoupení odsoudil Bushovu válku proti Iráku, ú ast britských sil, vyjád il solidaritu s Kubou a utla ovanými národy. Seznámil p ítomné i s kampaní proti ESF a jeho osob , o informa ním embargu.. ada protivník totiž kritizovala i utracené finance. Londýnská radnice totiž utratila za spoluorganizaci fóra 480 000 GBP (cca 22 milión K ) z rozpo tu na rozvoj, lidská práva, mezinárodní akce a záruky. Rudý Ken na to odpov d l, že dá radši peníze na ESF než na setkání banké a že se t ší, až ud lá za n kolik let slavnostní akci k 50. výroí kubánské revoluce… Zahájení se aktivn ú astnila i Aleida Guevarová, dcera Ernesta Che Guevary, Thenjiwe Mtintso z Afrického národního kongresu, jejíž vystoupení bylo založeno na srovnávání „2 národ “ Afriky – ten, co m že vše a ten složený ze zbylých, chudých, který nem že nic (a podobn v ekonomice, která je oproti globalizované vysp lé ekonomice um le lokalizována a tudíž nekonkurenceschopná), Frances O´Grady ze 7 milionových odbor TUC, která požadovala mimo jiné 50% zastoupení žen ve vedení odbo-

Stánek Mornig Star - deníku KS Británie r a mezinárodní provázání odbor horizontáln i vertikáln , známá spisovatelka ohledn dluhu t etího sv ta Susan George, p edseda strany Sin Fein Gerry Adams, který analyzoval problémy sou asnosti a našel zdroje na jejich odstran ní v dosavadních výdajích na zbrojení, ale i zástupkyn Indického národního kongresu, která sice ocenila, že se spojíme proti válce, ale jinak nešet ila kritikou, že se nezapojíme do spole ného tvo ení nového sv ta… a vystoupili i další významní hosté.

ást kontingentu solidarity s Kubou

ESF za íná! Páte ní ráno bylo zahájeno n kolika paralelními plény. Na jednom z nich, pod názvem Za demokratickou a sociální Evropu vystoupila nap . generální tajemnice CES European Trades Union Congress MariaHelena Andre i Peter Gustavsonn ze švédské odborové centrály, který vyzval p ítomné,aby se neodvraceli od evropského projektu a socializovali ho. lenka Skotského odborového kongresu zastupující 630000 pracujících Skotska hovo ila o nutné revitalizaci organizací v Anglii, o demokratizaci života v etn pracoviš . Jako p íklad demokratizace uvedla vznik skotského parlamentu po referendu v roce 1999, na druhou stranu poukázala na neustále klesající ú ast ob an ve volbách, za což podle ní mohou britské vlády již od Tchatcherové… „Vidíme ve sv t lidi zavírané bez soud , útoky na p ist hovalce, války o ropu, dohody GATT uzavírané bez ohledu na názor v tšiny ob an …“ A zmínila se také o situaci ve Skotsku, o pádu textilního a finan ního pr myslu, o cílech odbor … Franco Ruso z Italského sociálního fóra zase kritizoval Evropskou ústavu, která by podle n ho mohla spíše vzniknout práv na základ diskuse na ESF. Maria-Helena Andre kritizo-

ZE ZAHRANI Í a Západní Flander, Antwerp, B l hradu, Portugalska, Prahy, Galizy, Itálie, Brazílie, Velké Británie a ásti N mecka. A koliv byly hard disky vráceny 13. 10., jednotlivý legální rámec, v rámci kterého se konfiskace konala, není znám. Týden po konfiskaci je stále v tšina celkových informací blokována ú ady ve Velké Británii, USA, Švýcarsku a Itálii. Indymedia stále nemají potvrzení, kdo na ídil konfiskace, kde vzal hard disky, pro se uskute nila konfiskace a zda se to stane znovu. Jako odpov lidé z celého sv ta podepisují následující deklaraci: My podepsaní, Odsuzujeme konfiskaci harddisk Indymedia jako neakceptovatelný útok na svobodu tisku, projevu a soukromí Považujeme tuto akci za porušení komunika ních práv, které jsou vyjád eny v l. 19 Všeobecné deklarace lidských práv, ve kterém stojí: Každý má právo na svobodu názoru a vyjad ování, toto právo

zahrnuje svobodu projevovat názory bez p ekážek, a svobodu hledat, p ijímat a sd lovat informace a názory p es média a bez hranic. Vyjad ujeme zájem o rostoucí používání mezinárodních spolupracujících struktur vládami a agentur prosazujících právo p i odhalování proces podkopávajících ob anské svobody a narušujících soukromí Proti konfiskaci server Indymedia a pokusu na ídit ml ení: Požadujeme plné odhalení jmén organizací a osob zú astn ných v konfiskaci, kopii soudní obsílky a vyšet ování legálnosti akce nezávislou stranou Požadujeme, aby všechny kopie zadržených dat byly smazány nebo vráceny Indymedia, a aby Indymedia byl dodán se seznamem organizací a osob, které mají p ístup k dat m umísteným na harddiscích jako výsledek konfiskace; Voláme po otev enosti a pr zra nosti v mezinárodních dohodách o spolupráci, a aby tyto dohody za-

19

Z londýnského ESF jistily oprávn né postupy, ochranu soukromí a svobodu názoru a respektování komunika ních práv; Požadujeme, aby strany, k teré usktue nily konfiskaci, za to nesly zodpov dnost. -ZST-

SEDM DNÍ ODPORU V AUTOMOBILCE OPEL V polovin íjna se n mecké m sto Bochum stalo místem divoké stávky tisíc d lník z automobilky Opel. Spole nost General Motors, která je vlastníkem Opelu, ohlásila propušt ní 12 000 zam stnanc v celé Evrop , z toho 10 000 v N mecku. V samotné Bochumi p itom pracuje p es 7 600 d lník - propoušt ní se má dotknout až jedné t etiny z nich. General Motors hodlá propoušt ním ušet it asi 500 milión euro. Krize General Motors Restrukturaliza ní plán vyhlášený GM je, stejn jako kroky jeho konkurent DaimlerChrysleru a Volkswagenu, reakcí na zvyšující se mezinárodní konkurenci a klesající prodeje. Opel navíc ztrácí víc než jeho konkurenti: zatímco p ed deseti lety držel v N mecku 17 procent trhu, dnes je to jen 9,4 procenta. Všechny dce iné firmy General Motors (Opel, Saab, Vauxhallu) se s krizí potýkají již n kolik let. Jen prvních dev t m síc letošního roku ale dosáhly ztráty 397 milión dolar . Jak velká krize automobilky je,

Všichni zam stnanci GM spole n : pry s hororovým seznamem sociální protesty. N me tí pracující se staví na odpor proti vládní Agend 2010 a Hartz IV. Jedná se o soubory tvrdých sociálních reforem, které nekompromisn odstra ují zbytky sociálního státu. Od srpna se proti nim ve v tších m stech pravideln konají „Pond lní demonstrace“. Jedná se o obdobu „Pond lních demonN me tí pracující se bou í strací“, které také stály za pádem Ke stávce v automobilce Honeckerova režimu koncem 80. let v Bochumi došlo v dob , kdy v N mecké demokratické republice. po celém N mecku probíhají veliké

nazna uje fakt, že ohlášený úsporný plán GM, který by m l spole nosti sídlící v Detroitu do roku 2006 ušet it 623 milión eur, je jen za átkem dlouhodobého procesu. Rušení pracovních míst, bude podle p edstavitel General Motors následováno dalšími restrukturaliza ními kroky.

ZE ZAHRANI Í

18 asn na skute nost, že žádný zákon tuto metodu omezení pohybu výslovn nezakazuje, a na rozpo tová omezení znemož ující najmout dostatek kvalifikovaného personálu. Jak je patrno, hostitelé této hanebné akce, pan Svoboda i kašpárek Pithart, stejn jako Václav Havel a Tomáš Pojar postrádají stud, když cht jí soudit Kubánce za jejich legitimní postup, zatímco sami jsou zapleteni do vážného porušování lidských práv. I pan José María Aznar nese zodpov dnost za vážné porušování lidských práv ve své zemi. Sta í uvést n kolik úryvk ze zprávy Amnesty International jako d kaz: Mnoho imigrant se utopilo p i pokusu p eplavit se po mo i ze severu Afriky do Špan lska. N kte í zadržení oznámili p ípady mu ení a špatného zacházení. Evropský výbor pro p edcházení mu ení a nelidského i ponižujícího zacházení a trest (CPT) tvrd kritizoval neustálou ab-

senci základních ochranných opat ení, jež by zabra ovala špatnému zacházení s osobami zadrženými na základ protiteroristické legislativy. Nový zákon naopak prodloužil na více než dvojnásobek maximální dobu pro zadržování v izolaci. Vláda nadále kategoricky popírá existenci mu ení. Existuje riziko, že nezletilí cizinci bez doprovodu, ve v ku 16-18 let, budou vyhošt ni v rozporu s mezinárodním právem. Existují neustálé stížnosti na špatné i kruté, nelidské a ponižující zacházení v domovech pro nezletilé. Cca 100 žen zem elo na následky násilí páchaného na ženách. M že se tedy tento zap ísáhlý nep ítel Kuby, bezpodmíne ný p isluhova Spojených stát a miamské mafie stát soudcem Kubánc , když se mladí lidé a ženy v jeho zemí stávají ob tí brutálního mu ení? Ani ostatní ú astníci summitu „Za demokracii na Kub “ nemají sv domí isté. Ani jeden z nich nepo-

Americké embargo v Již t ináctý rok za sebou schválilo Valné shromážd ní OSN rezoluci, v níž odsuzuje hospodá ské, obchodní a finan ní embargo Spojených stát v i Kub . Letos byla podpora pro rezoluci ješt p esv d iv jší než jindy - ze 184 p ítomných zástupc lenských zemí (OSN má celkem 191 len ) rezoluci podpo ilo 179 delegát . Rezoluce kritizuje zvlášt skute nost, že dopady embarga nejvíce poci ují prostí Kubánci, a nikoli opory režimu, proti n muž je namí eno. Proti p ijetí nezávazné rezoluce

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE hnul prstem, aby obvinil Spojené státy z hrubého porušování lidských práv v jejich v znicích a žalá ích, kde jsou v zn ny tisíce Afgánc , Irá an a ob an t iceti dalších národností. Pro pak se neujali organizace summitu, který by praný oval zlo iny páchané Spojenými státy po celém sv t ve jménu falešné a oportunistické doktríny boje proti terorismu? Analýza skute ných postoj t chto lidí, spojených s diskrimina ními iny a mu ením, vraždami a mizením ob an , je vylu uje z role soudc v kubánské kauze. lov k musí být p íliš cynický, aby se mohl ohán t v cí spravedlnosti, svobody a lidské d stojnosti, které sám bez skrupulí pošlapával. Taková je bezpochyby skute ná tvá našich žalobc . Myslím, že dalších komentá net eba. Percy Francisco Alvarado Godoy Guatemalský spisovatel

i Kub odsoudilo 179 zemí

hlasovali jen zástupci USA, Izraele, Marshallových ostrov a dalšího ostrovního státe ku Palau. Jeden delegát, zastupující Mikronésii, se hlasování zdržel. Letos hlasovalo proti Washingtonu o 25 zemí více než vloni. Rezoluci podpo ily i státy Evropské unie a další spojenci USA, jako jsou Austrálie, Kanada, Japonsko nebo Nový Zéland. Tyto zem kritizují zejména skute nost, že Spojené státy uplat ují postihy i v i firmám z t etích zemí, které embargo v i Kub nedodržují.

Schválení obdobné rezoluce se již stává každoro ním rituálem, Spojené státy však stejn pravideln rezoluci ignorují a trvají na embargu, které uplat ují již od roku 1961.

vala, že základní svobody, na kterých je EU prý postavena, neplatí pro nové zem , že dochází k útok m na práva zam stnanc , k tlaku na flexibilizaci, delší pracovní dobu, vyšší výkonnost, p izp sobivost atd. ada p išla i na zkušenosti z praktických protest zam stnanc , nap . holandských a belgických zam stnanc v doprav . O globalizaci hovo ila paraleln nap . Alicia Castro z argentinské odborové centrály zam stnanc v aeroliniích i Barry Camfield z Transport & General Workers Union. V plénu O ropné a energetické politice a globálních klimatických zm nách uvedli vystupující zástupci Greenpeace International mluv í z nigerijské Environmental Rights Action i z Rumunského sociálního fóra, v diskuzi o demokratizaci managementu spole nosti proti privatizaci ve ejných služeb promluvil zástupce slovenského Centra pre podporu miestneho aktivizmu i o privatizaci vodních zdroj ghanský zástupce National Coalition against Privatisation. Další pléna byla o tématech „Aliance, které pot ebujeme na boj proti rasismu“, „Evropská a sv tová ekonomika“, „Nadcházející války v Evrop “. V dalším bloku prob hla pléna „Náš sv t není na prodej“, „Pracujeme spolu, abychom bojovali proti nerovnostem a stav li sociální a ekonomickou alternativu“ a „Palestina“, o ní hovo ili v plénu a v dalších semináích nap . delegáti z Human Rights Center z Gazy, uprchlý izraelský pilot i delegát z Medical Relief

elo kontingentu WFDY z Palestiny. Další diskuse se týkaly GATS, evropských daní, ekologických da ových reforem, projektu globální vlády, sociálních a ekologických konflikt , geneticky modifikovaných organism v Evrop , svobody v médiích a ady dalších témat. Ale to se vše nedalo ani stihnout, ba ani všechno post ehnout… Celý areál byl prošpikován adami propaga ních stánk r zných organizací. Byly k vid ní kubánské, palestinské vlajky, tri ka, odznaky, samolepky, karikatury proti válce, Bushovi a Blairovi. Nechyb ly stánky

Útok proti nezávislým médiím Indymedia je globální mediální sí , která poskytuje otev ený prostor pro publikování podn tných, nezávislých reportáží, s d razem na otázky politické a sociální spravedlnosti. Sí Indymedia spo ívá na principech vzájemné podpory a dobrovolné ú asti a je založena na otev ených, dostupných místech s prostorem pro každého k publikování text , obrázk , audia i videa. 7. íjna 2004 byly na základ žádosti Ministerstva spravedlnosti USA odvezeny harddisky ze dvou

Server Indymedia z londýnské kancelá e americké hostující spole nosti Rackspace, zdánliv ve spolupráci s italskými a švýcarskými ú ady. Konfiskace harddisk v Londýn znamenala nefunk nost radiové stanice Indymedia a okolo 20 r zných webovských stránek Indymedia, které byly ur eny pro Indymedia z Ambazonie, Uruguaye, Andorry, Polska, Západního Massachusetts, Nice, Nantes, Lilles, Marseille, Euskal Herria (Baskicko), Liege, Východních

7

Zastavme Bushe - jedno z hlavních hesel demonstrace

komunistických organizací, stánky komunistického tisku. Byly tu také ekologické organizace, tady nevadilo, že vedle sebe byla Zem p edevším a KS Itálie. adu mírových organizací dopl ovaly nap . organizace propagující i recyklaci oble ení (v etn katalog ), stánek Spojených transnacionálních republik, p vodn malá skupinka, která má dnes mnoho tisíc „ob an “ s vlastním pasem uznávaných v n kolika státech. ada odborových organizací z celé Evropy (krom R…) také neopomn la vyslat i po etné delegace. Od 16 hodin po ádal KSM spolu s Balkan Anti-NATO center ( ecko), Kampa za nukleární odzbrojení CND (UK), Genelek (Turecko), O Militante(Portugalsko), Fórum proti válce (Forum contra lla guerra, Itálie) seminá Proti NATO, militarizaci EU a cizím základnám, kde vystoupil s analýzou militarizace EU p edseda KSM Zden k Štefek. Další e níci pak hovo ili o kampaních proti vojenským základnám USA v dobách války proti Jugoslávii, Iráku, které jsou soust ed ny v ecku, Itálii, Portugalsku, p ipomn li praktické akce, kdy se nap . ek m poda ilo zm nit sm rovky tak, že vojenský konvoj dorazil místo do p ístavu na tržišt . Padla také výzva uskute nit p íští rok den boje proti vojenským základnám. O zkušenostech s protesty se summitem NATO v Istanbulu a jeho výsled-

8

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

cích hovo il zase delegát z Turecka. Pozornost byla v nována i již oficiáln deklarované spolupráci NATO a Evropské armády, která posiluje imperialistickou vojenskou mašinérii. Paraleln s tímto mítinkem se konal i workshop o okleš ování práv mladých lidí, kde vystoupil i prezident WFDY Miguel Madeira. Ve er pak prob hla další ada akcí, z nichž nejv tší byla pléna na témata „Konec okupace Iráku“, „Otázka znalostí: kultura, vzd lání, intelektuální vlastnictví a média“, „Finan ní spekulace da ová spravedlnost, MMF a Sv tová banka“, „Privatizace ,sociální hnutí a politické strany“, kde promluvili zástupci z italského Cobasu, francouzského ATTACu, KS Británie i francouzské LCR (trockistická Revolu ní komunistická liga). V sobotu dopoledne prob hl na univerzit v Bloomsberry seminá Sv tové federace demokratické mládeže (WFDY), který byl v nován zejména p íprav XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva ve Venezuele, v Caracasu, ale p ítomní byli seznámeni i stru n s historií WFDY a festivalového hnutí v bec. Pro delegaci KSM byl seminá velice d ležitý, nebo v prosinci se uskute ní v Praze jednak zasedání severoamerických a evropských len WFDY, jednak práv evropský p ípravný mítink na XVI. SFMS. Paraleln s tímto seminá em probíhal i velice sledovaný seminá o evropské ústa-

ást kontingentu solidarity s Kubou v , která byla jednozna n odmítnuta jako neoliberální pamflet. Nebylo možné se zárove ú astnit plén na témata „Za Evropu lidských práv a otázka ob anství“, „Muslimové v Evrop “ i „Konec mýtu rozvoje a r stu“…

Kontingent tureckých komunist

Chvíli volna a také trasu p esunu zp t do Alexandra Palace jsme využili k návšt v hrobu K. Marxe, to by bylo, být v Londýn a nestavit se u myslitele tisíciletí… Ješt jsem sta il záv r pléna Sm ry amerického imperialismu, kde mluvila dcera Che Guevary i prezident turecké Odborové konfederace pracujících ve ve ejného sektoru… Odpoledne byl pro mne velice zajímavý seminá o EPA. EPA je dohoda o ekonomickém partnerství mezi EU a 77 bývalými koloniemi v Africe, Karibiku a Pacifiku (ACP, EPA). V rámci této dohody se EU otev e trh t chto zemí pro její zboží. Chudé zem ztratí právo na ochranu svých výrobc od nerovné konkurence z EU, tisíce lidí ztratí své živobytí a bude uvrženo do bídy. Podobn jako plány WTO… Mnoho lidí se shromáždilo na workshopech o plánu Colombia, o plánech CIA v Jižní Americe i na seminá i jak budovat lokální sociální fóra a jak tvo it praktické webovské stránky t chto fór… Zajímavé bylo též další plénum Válka, sociální hnu-

ZE ZAHRANI Í zacházení se zat enými. Domorodé obyvatelstvo nadále naléhá na reformu zákon o p d a na dodržování svých ekonomických, sociálních a kulturních práv. Ve zpráv z ervencové návšt vy Chile zd raznil zvláštní zpravodaj OSN pro stav lidských práv a základních svobod domorodého obyvatelstva, že pokra uje ekonomická a sociální marginace domorodých komunit a kriminalizace domorodých hnutí sociálního protestu za pomoci „protiteroristického“ zákona. Zpravodaj doporu il soudní revizi p ípadu dvou p edák komunity Mapuche. Byly zaznamenány zprávy o špatném zacházení s v zni ze strany p í s l uš ní k v ze s ké s l už b y ( etnictva). Podmínky vazby v etn p epln nosti cel, nadále zavdávají d vody k obavám a v n kterých v znicích nejsou pln ny mezinárodní normy. Jak vidno, pan Aylwin by m l svou starost o svobodu, demokracii a lidská práva v novat nejprve Chilan m. Oto it se zády k problém m svého národa a namísto toho se vrhnout do k ížového tažení plného lží a pomluv proti Kub je nejen odporné, ale i krajn ne estné a kruté. Dalším z vášnivých „pe ovatel “ o situaci v z na Kub je uruguayský exprezident Luis Alberto Lacalle. Tento pán trpí stejnou slepotou jako jeho chilský kolega. U inil snad pan Lacalle b hem své vlády n co, aby byly souzeny p ípady muení nejlepších syn jeho národa nebo zrušen Zákon o proml ení trestnosti státu z roku 1986, jehož smyslem bylo ochránit vrahy a zlo ince? Pan Lacalle byl, mimochodem, p ímo zodpov dný za masakr v Jacinto Vera, p i n mž zahynuli Fernando Morroni a Roberto Facal a byly zran ny stovky lidí. Nikdy ani nepozvedl prst, aby ukázal na viníky, k nimž pat il zejména jeho ministr vnitra Angel María Gianola, a aby je postavil p ed soud. Lacalle byl rovn ž zodpov dný za masové zatýkání, vypovídání a m u ení bas ki c kouruguayských ob an v jeho zemi v roce 1992. Jak vidno, pan Lacalle postrádá est a právo stav t se do pozice p ípadného obhájce lidských práv Kubánc a soudce toho, co se tam odehrává, když byl až po uši zapleten do in znamenajících porušování lid-

ských práv Uruguayc , vražd a mizení osob. Nebyl ani schopen poukázat na to, že i dnes, v dob vlády Jorge Battleho, dochází k protiprávnímu zatýkání a mu ení. Další žalobce Kuby na tomto summitu falše a pomluv je bývalý bulharský premiér Filip Dimitrov. I tento pán odmítá kritiku stavu lidských práv ve své zemi. Zpráva Amnesty International však uvádí: Životní režim osob s duševní poruchou žijících v sociálních za ízeních byl asto nelidský a ponižující. Mnohé z t chto osob byly šikanovány jiným pacientem nebo personálem, v n kterých institucích se používalo nep ípustných praktik znehyb ování a izolace. Byl zaznamenán velký poet zpráv o hrubém zacházení a muení zadržených policií a nejmén jedna osoba zem ela za rozporných okolností za p ítomnosti dozoru. Ob tmi byli asto lenové romské komunity, n kdy d ti. Státní agenti, kte í se takového jednání dopustili byli z ídka p edáni justici. Nejmén t i osoby post elené policisty zem ely a další byly zran ny policejními agenty, kte í použili st elných zbraní v rozporu z mezinárodními normami o používání síly. B hem vlády tohoto pána byly spáchány na cikánech a duševn chorých desítky takových in , siln p ipomínajících fašistickou ideologii a xenofobii, jež kdysi p ivedla Evropu do zkázy a stála život desetitisíce bulharských ob an . M že tedy n kdo jako on volat po lidských právech na Kub ? Odpov je nasnad . Ani organizáto i summitu se v eské republice nevyhnuli porušování lidských práv a nemají vlastní dvore ek uklizený. Zmín ná zpráva Amnesty International z roku 2004 uvádí v této souvislosti: lenové romského etnika byli nadále diskriminováni v r zných oblastech života, p estože vláda p ijala n která pozitivní opat ení. V lednu vyjád il Výbor OSN pro práva dít te politování, že n která z jeho doporuení nebyla dostate n uplat ována. Týkalo se to mimo jiné rozvoje uv domovacích kampaní cílených na omezení diskrimina ních praktik proti Rom m a nastartování speciálních program ke zlepšení životní úrovn , vzd lání a zdraví romských d tí. Výbor vyjád il rovn ž obavu v souvislosti s p íliš vysokým po tem rom-

17 ských d tí, které nadále chodí do škol ur ených pro d ti s obtížemi v u ení, tzv. speciálních škol, a s diskriminací ilegálních p ist hovalc a n kterých b ženc v p ístupu ke vzd lání. V srpnu vyjád il Výbor OSN pro odstran ní rasové diskriminace obavy v souvislosti s „p etrváváním rasov motivovaných násilných in a in podn cujících nenávist a dále s p etrváváním netolerantnosti a faktické diskriminace zejména v i romské menšin “, a dále s nep im en vysokým ukazatelem nezam stnanosti mezi Romy. Výbor doporu il uplat ovat efektivn ji stávající legislativu. ada zpráv zaznamenala p ípady špatného zacházení s Romy ze strany policie. Velmi málo z t chto incident bylo nezávisle a nestrann vyšet eno. Systém vyšet ování oznámení podaných na agenty policie nespl oval požadavky na nezávislost a nestrannosti v souladu s mezinárodními normami lidských práv, ani doporu ení Výboru proti mu ení a Výboru OSN pro lidská práva. Dokonce i v p ípadech, kdy byli policisté shledáni vinnými ze závažných trestných in , byly jim vym eny lehké tresty.... V n kterých psychiatrických klinikách a centrech sociální pé e byla podle zpráv místních nevládních organizací používána k omezení pohybu tzv. „klecová l žka“. Centrum pro rozvoj pé e o duševní zdraví zjistilo, že ze 600 l žek na psychiatrické klinice v Jihlav je 60 „klecových“ a že v nich bylo umíst no k omezení pohybu b hem roku 2002 416 pacient . Centrum pro pomoc mentáln postiženým zase zjistilo v jiné instituci 17 „klecových l žek“ a dv d tské postýlky „se sítí zabra ující pádu d tí“. V jedné postýlce s kovovými ty kami a zámkem bylo umíst no sedmi i osmileté dít s t žkým duševním a fyzickým postižením. Nezdálo se, že by na n n kdo dohlížel i že by bylo jakkoli lé eno Používání „klecových l žek“ a odmítání vhodné rehabilitace a pomoci postiženým d tem se adí mezi kruté, nehumánní a ponižující zacházení a porušení mezinárodního práva a zásad dobré profesionální praxe. eské Ministerstvo práce a sociálních v cí p iznalo, že se „klecových l žek“ používá, avšak poukázalo sou-

ZE ZAHRANI Í

16

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE

PRAVÁ TVÁ T CH, KDO NÁS OBVI UJÍ V dob , kdy budu dopisovat tyto ádky, sejde se v Praze tan ící vždy v rytmu kontrarevolu ní symfonie dirigované z Washingtonu nesourodá skupina politických oportunist a zb hlých "levi ák ", agent a páté kolony s dlouhou historií služby imperialismu, falešných demokrat a rádoby bojovník za lidská práva, podílejících se na novém protikubánském tažení. Dne 17. zá í bude v tomto m st zahájen donebevynášený summit s názvem „Za demokracii na Kub “, zaštít ný p ímo Mezinárodním výborem pro demokracii na Kub (CIDC), bastardem s krátkým politickým životem a obskurními úmysly. Jednání, naplánované na 17. 19. zá í v sídle Senátu eské republiky ve Valdštejnském paláci, bylo svoláno eským ministrem zahrani í Cyrilem Svobodu a p edsedou senátu Petrem Pithartem. Pan Pithart, expert na výrobu spektákl , které mohou vzbudit leda úsm v, o ekává od tohoto setkání p esv d iv jší výsledky, než ty, jichž se mu poda ilo dosáhnout, když se nechal zav ít ve v ze ském mund ru do klece, aby získal sympatie ve ejnosti pro skupinu osob p sobících v žoldu Spojených stát a odsouzených za svou kontrarevolu ní a destabiliza ní innost do v zení. Svoláni naléhav , aby realizovali špinavou politiku izolace Kuby vypracovanou Bílým domem v rámci jeho erstvého Programu pro nenásilný p echod k demokracii na Kub , sjeli se do Prahy inovníci, po ínaje starými „disidenty“, experty na destabilizaci, lži a rozvracení po ádku a kon e zkorumpovanými politiky a porušovateli lidských práv, maskovanými pro tuto p íležitost za humanisty a demokraty. Bude zde jak bývalý špan lský premiér José Maria Aznar, tak bývalý chilský prezident Patricio Aylwin, bývalý uruguayský prezident Luis Alberto Lacalle, bývalý kostarický prezident Luis Alberto Monge, dále eský exprezident Václav Havel, kanadský expremiér Kim Campbell, bulharský expremiér Filip Dimitrov spolu s viceprezidentem Evropského parlamentu Edwardem McMillanem Scottem. Scházet nemohly ani další osobnosti z temné kontrarevolu ní a ultra-

konzervativní historie, jako bývalá americká státní tajemnice paní Madelaine Albrightová, švédská europoslankyn Cecilia Malmstromová, i bývalá ruská „disidentka“ Jelena Bonnerová. Spolu s nimi pak známí agenti jako Polák Adam Michnik, Tomáš Pojar a Carlos González z eské organizace lov k v tísni, i Liduine Zumpolle z holandské organizace Cuba Futuro. P irozen nemohli chyb t spisovatelé, kte í zaprodali své pero stejným lidem, které kdysi nesm le kritizovali, aby pak upadli do nechutného politického oportunismu, nap . Peruánec Mario Vargas Llosa, Mexi an Enrique Krauze i Argentinec Marcos Aguinis. Jednání se ú astní n kolik zástupc mafiánských skupin z Miami, nap . Leopoldo Fornés, len Kubánského výboru za lidská práva, v jehož ele stojí prolhaný oportunista Ricardo Bofill. Co sledují tito pánové a dámy svým vychvalovaným summitem? Jejich cíl je všem jasný. Snaží se zost it izolaci Kuby za použití stále stejných ot elých a neudržitelných argument , že jsou na ostrov porušována lidská práva a demokratické svobody. Celá tato kontrarevolu ní pátá kolona zapadající do rámce protikubánské strategie USA a t šící se jejich podpo e serviln p isluhuje nové eskalaci americké provenience. P es nucenou izolaci, k níž se jí snaží odsoudit, si však pravda skrytá na dn hluboké propasti najde cestu na sv tlo denní. Za onou zdánlivou pé í o kubánský lid a jeho práva se skrývá faleš a achry, odporná mani-

pulace a špinavý oportunismus, ideologická nenávist a ambice. Abychom pochopili, jakýmiže obránci demokracie, svobody a lidských práv jsou ve skute nosti tito lidé, sta í analyzovat n které údaje zve ejn né organizací Amnesty International v její „Zpráv z roku 2004“, která obsahuje téma porušování lidských práv v období od ledna do prosince 2003, i jiné prameny. Zapomn l snad pan Patricio Aylwin nap . že OSN, cestou Výboru pro kontrolu pln ní Konvence proti mu ení žádala Chile, aby zrušilo Zákon o amnestii vydaný Pinochetem na ochranu zlo inc , kte í utopili chilské domovy v žalu? Pro ponechal tento zákon v platnosti po celou dobu své vlády? Zapomn l snad také, že b hem jeho vlády upozornil Ekumenický výbor pro lidská práva v Latinské America (ICCHRLA) na ty i desítky p ípad mu ení spáchaných etnictvem i jinými policejními orgány? Zdá se, že pan Aylwin zapomn l, že lenové jeho vládní K es anskodemokratické strany, ale také K esansko-demokratické mládeže Chile v té dob p iznali, že v zemi nadále existuje mu ení. Pro se tedy pan Aylwin vm šuje do falešné války proti Kub , když se na jeho vlastním dvore ku dosud páchají na ob anech t žké zlo iny? Zpráva Amnesty International uvádí v souvislosti s Chile následující: Podmínky vazby zdaleka neodpovídají požadavk m mezinárodních norem a existují zprávy o špatném

tí a politické strany, kde vystupoval F. Bertinotti z italské PRC (italská Strana komunistické obnovy)… Od 6 hodin za al kubánský ve er plný tance, rytmu, hudby a my tam mohli nabízet i tri ka s Che Guevarou. Jenomže pak na nás ekala další akce - ve er KS Británie k výro í Velké íjnové socialistické revoluce, který se konal v kyperské tvrti. Není tedy divu, že nad pódiem visely vlajky AKELu (Pokrokové strany pracujícího lidu Kypru)…. Po ad vystoupení následovala kulturní ást, ale my už jí ani celou neslyšeli, protože jsme se na pozvání našich kyperských partner p esunuli na ve írek po ádaný p i p íležitosti otev ení spole enského centra kyperské menšiny… Ned lní dopoledne bylo ve znamení rostoucího nepokoje v ulicích, uzavírek a dlouhých objížd k, takže cesta na shromážd ní sociálních hnutí pro mnohé skon ila d íve než vlastn za ala – nedostali se ani na dohled Alexandra palace a již pomalu sm ovali na demonstraci, která m la za ít v Russel square ve 13.00. Na shromážd ní byla po dlouhé diskusi v zapln ném sále p ijata výzva k mírové a sociáln spravedlivé Evrop a bylo navrženo uspo ádat 19. b ezna 2005 celoevropskou demonstraci v Bruselu, tedy v ase p ed summitem EU. Demonstrace sama za ala již dávno p ed oficiálním zahájením. Od rána postávaly na shromaždišti skupinky se svými propaga ními materiály, ulice okupovala celá ada stánk . A jak se blížila hodina H, davy lidí zaplavovaly okolní ulice a pestré vlajky, transparenty m nily jinak jednotvárné nám stí v obrovské karnevalové tržišt . My jsme se zapojili do rudého bloku, který byl spojen s blokem solidarity s Kubou. Pod transparentem WFDY jsme pochodovali s rudými vlajkami komunistické strany a snažili se rozeskandovat p ítomné mladé komunisty. N kte í komunistické organizace jednotný rudý blok však zam nili za ú ast v bloku reformistické Evropské levicové strany, která pochodovala dokonce s mnohými trockistickými sekti kami. Hlavní myšlenkou akce bylo stažení jednotek z Iráku a protest proti politice George W. Bushe a také proti Tonymu Blairovi, který zhruba ve stejnou dobu dal USA k dispozici britské síly. Proud dle policie patnácti tisíc

9

elo kontingentu solidarity s Kubou hlav (organizáto i však uvád li až dvojnásobek) vyrazil o druhé hodin pomalu vp ed. Tisíce prapor a barev, pok iky, skandovaná hesla, to vše budilo rozruch adu ulic od samotného místa pochodu. Po n kolika hodinách se pr vod dostal p es eku Temži. Demonstrace vrcholila na proslaveném Trafalgar Square, kde byla zakon ena n kolika projevy a koncertem. Na londýnské demonstraci bylo o poznání mén lidí než loni v Pa íži, akce byla tišší, ne tak nápaditá, jakoby signalizovala rozpa itost celého hnutí, by jen pro zkušené pozorovatele... A to už jsme sp chali, abychom se v as dostali na místo, kde nás ekaly naše autobusy. Ale rozlou it s hostiteli jsme se nezapomn li. Co bude dál? Další evropské sociální fórum se má konat za rok a p l v ecku, v Athénách. Ale již te je jasné, že se celé hnutí potýká s obrovskými problémy. Na jednu stranu je zdánliv pestré a schopné prosadit své požadavky. Ale jenom zdánliv . Je tak r znorodé, že se neshodne krom frází a výzvy k n jaké akci na žádném konkrétním programu, na konkrétní vizi budoucnosti. Vždy ze stovek seminá nedával nikdo dohromady konkrétní záv ry, neexistovaly spole né rezoluce k ur itým problém m, jako nap . na festivalech mládeže a studentstva. Úrove vystoupení v tšinou ustrnula na stejném bod jako na p edchozích fórech, nikam se diskuse

neposunula. Stejná kritika, stejné na íkání, výzvy k jinému sv tu, které spole n s houfy parazitujících trockistických sekt na každém rohu distribuujících a vám nehorázn vnucujících své „Strážné v že“ tvo ily skute ný obraz sociálního fóra, které, jak se zdá, ztrácí každoro n svou p vodní energii. Úsp chy drobných, lokálních fór, které v ad obcí (nap . v Itálii) nahrazují tzv. ob anskou spole nost a poda ilo se jim vcucnout do sebe i oficiální struktury v obci, jsou ve srovnání s bezradností evropského fóra jen drobnou náplastí. Navíc, ani ony ne eší stále se prohlubující propast mezi proklamacemi o demokracii, lidských právech a skute nou vládou globalizovaného kapitálu. Také zákulisní boje proti skute n alternativním hnutím, proti ad seminá a ú astník m z komunistických stran, kte í cht li vystoupit, mnohému napovídají. Možná je odvážné tvrzení, zda nebyla sociální fóra vytvo ena proto, aby se protestující lidé v diskusích utopili a pak dali kone n pokoj (což je jist efektivn jší než proti ni posílat etníky a vojáky…), ale rozhodn je jasné, že jestli p íští fóra nedostanou nový impuls, nový náboj a nový rámec založený na t ídních pozicích a na skute n systémové zm n , upadnou do bahna beznad je a utopí zbytky aktivních hnutí. A to zejména v kontrastu se stále rostoucím významem p ipravovaného XVI. Sv tového festivalu mládeže a studentstva. Zden k Štefek

10

ZE ŽIVOTA ORGANIZACE firmy eské, nejsou krokem správným sm rem. My jako komunisté musíme bojovat proti buržoazii cizí, ale i proti buržoazii národní. Jediným skute ným ešením je socialistická revoluce a odstran ní kapitalismu! To si uv domuje i sou asný establishment a proto co nejrychleji, s obrovskými lžikampan mi zavlekl stát do agresivního reliktu studené

FAŠISTI Z ULIC PRY ! 28. íjna 2004 v 17 hodin se sešlo u sochy patrona zem eské na Václavském nám stí n kolik desítek p íznivc krajn pravicové Národní strany a D lnické strany, kte í zde vzpomínali Den vzniku samostatného s. státu.S peti ními listy, svým obsahem zam enými proti rozr stajícímu se podhoubí fašismu v naší zemi, sem, do blízkosti ultranacionalist , dorazila také skupina len Komunistického svazu mládeže, vedených p edsedou KSM Zde kem Štefkem a místop edsedou Milanem Kraj ou. S mladými p išla i p edsedkyn Pražské rady KS M Marta Semelová. Sotva roztáhli komsomolci rudý transparent s nápisem STOP FAŠISMU!, dral se mezi n stoupenec ultrapravice. Na míst se však rázem objevili i policisté, aby zabránili hrozícímu incidentu. Jejich velitel na ídil transparent svinout, povolil pouze peti ní akci pod trikolórou eského státu. B hem akce se však provokace ze strany p íznivc ultrapravice množili, za pasivního p ihlížení policist byli lenové KSM slovn napadáni a objevili se i výk iky, že všichni komunisté by m li být post íleni. Je však pot šující, že ob ané nejsou zcela lhostejní. Podpis na peti ní archy rychle p ibývalo. Odpor k

války NATO i do mnohonárodního byrokratického molocha EU. Zm na režimu se totiž snadn ji uskute ní v samé republice než ve strukturách sv tového imperialismu, kterými NATO i EU bezpochyby jsou. Ne nadarmo požadovali protestující proti válce a následné okupaci Iráku, aby o sob rozhodoval irácký lid sám a ne vybraní jedinci pod knutou Spojených stá-

15 t , držící se na bodácích US Army. Dnes není lepší volba, než boj proti lenství eské republiky v NATO a v Evropské unii. Sou asn však nesmíme zapomínat, co je naším cílem – nastolení sociáln spravedlivé, tj. socialistické spole nosti. SRP

ZE SJEZDU SOCIALISTICKÉ N MECKÉ D LNICKÉ MLÁDEŽE

KSM na akci proti fašismu rojení myšlenek eských náck stvrdili svými podpisy nap íklad mladík Michal Koudelka i stará paní Marie Drexlerová, která Haló novinám pov d la: Takhle jsem si tu republiku nep edstavovala, kde vládnou zlod ji a zabijáci. Up ímn fandím každému, kdo brání náš národ p ed strádáním. Nezlomila jsem se za vlády nacistického N mecka, nebudu ml et ani te . Je krásné, že se u nás ješt najdou takoví mladí a odvážní lidé. Sv j pod-

pis p ipojil i cizinec: Portugalec Ricardo Martin Perreira, student na univerzit v n meckém Götingenu. A zárove nám prozradil, že je na univerzit aktivistou v antifašistické skupin . Arch posely etné podpisy mnoha dalších mladých odp rc hn dé p edzv sti. Peti ní akce KSM skon ila zhruba po p l hodin , kdy se jeho lenové rozhodli následováni policií odejít.

Leták KSM na peti ní akci P íští rok uplyne 60 let od konce jedné z nejstrašn jších válek, které lidstvo kdy zažilo. Tehdy si lidé íkali, že již nikdy nedopustí, aby fašismus zvedl hlavu. A jaká je situace dnes? V sousedním N mecku v posledních volbách v Sasku zaznamenala neonacistická NPD vzestup o plných 7,8 procenta na 9,2 procenta hlas , v Braniborsku krajn pravicová DVU získala 6,1 procenta, tedy o 0,8 procenta víc, a bude také znovu zastoupena v zemském sn mu. V Evrop se to množí Haidery, Le Peny, ale i Buttigliony. Ultrapravice je tvá í tvá sociálním ot es m op t na vzestupu. Jako by se opakovala krize 30. let. A eská republika? Po porážce republikán byla ultrapravice dlouho rozt íšt ná, ale postupn se konsolidovala a za ala být stále více vid t. Nejen v podob koncert , perzekucí

ZE ZAHRANI Í

levicových aktivist a ob an jiné barvy pleti, ale i r stem rasismu, za, a to je t eba si p iznat, jakési ml enlivé tolerance v tšiny spole nosti. Pak došlo k pokusu sjednotit ultrapravici v podob Národn sociálního bloku. Ale ani jemu se z izolace dostat nepoda ilo. Nyní máme na scén jednotnou frontu 4 subjekt , D lnické strany, eského hnutí za národní jednotu, eské strany národn sociální a Národní strany, jejichž cílem je spole n se dostat ve volbách 2006 do Poslanecké sn movny… Jedním z pilí innosti KSM je aktivní boj proti fašismu. I když se fašisté rekrutují p evážn z konzervativních st edních vrstev a z ad deklasovaných živl , je fašismus hnutím, které vyjad uje zájmy nejreak n jších a nejagresivn jších složek velkých kapitalist a bank. Je

krajním projevem obav vládnoucí t ídy ze snah pracujících dosáhnout svobody a rovnosti. Fašismus je charakteristický populistickou demagogií, tmá stvím, rasismem a šovinismem, výbojnými choutkami, brutálním potla ováním elementárních demokratických svobod, terorem v i komunistickým a pokrokovým organizacím. Fašisté usilují o rozvrácení jednoty pracujících vytvá ením falešných obraz vnit ních i vn jších nep átel a o nastolení nelítostné diktatury buržoazie. KSM si uv domuje, že myšlenky vyznávané fašisty jsou jen do extrému dovedené zásady kapitalistické spole nosti. Proto sou asný režim oficiáln zakrývá mnoho t chto jev pláštíkem normality.

N mecký Hannover se stal v první polovin íjna místem vrcholného jednání jedné z nejv tších levicových organizací mládeže našich západních soused . 9. a 10. íjna se zde totiž konal 17. sjezd Socialistické d lnické mládeže N mecka (SDAJ). SDAJ vznikla 5. kv tna 1968, v dob probíhající solidarity s bojem Vietnamu proti americké agresi a radikalizace studentského hnutí. Po II. sv tové válce byla totiž v Adenauerov N mecku zakázána Komunistická strana N mecka (DKP) i Svobodná mládež N mecka (FDJ). Vznik SDAJ stejn jako založení N mecké komunistické strany znamenalo pro celé pokrokové hnutí v zemi velkou událost. SDAJ se brzy po svém vzniku stala mnohatisícovou organizací, která m la mezi mládeží významné postavení. V polovin 80. let však nastal v rámci SDAJ rozkol, po n mž se od organizace odtrhlo po etné pravicové k ídlo. Další rána nastala po roce 1989, kdy se mnohé struktury SDAJ a DKP, závislé na podpo e z N mecké demokratické republiky, rozpadly. Krize se ale

Pohled do sjezdového sálu

SDAJ poda ilo z velké ásti p eklenout a organizace tak mohla pokr ovat ve své innosti. Velkým problémem se ale stalo jen z malé ásti úsp šné rozší ení organizace do nových východních spolkových zemí. K host m sjezdu pat ili krom p edsedy DKP Heinze Stehra reprezentanti Asociace marxistických student , Svobodné mládeže N mecka, Jednoty pronásledovaných nacistickým režimem - Svazu antifašist a mládežnických sekcí n kterých odborových svaz . Mezi zahrani ními hosty figuroval p edseda Sv tové federace demokratické mládeže Miguel Madeira, dále byli p ítomni zástupci Mládeže Komunistické strany v Dánsku, Komunistického svazu mládeže Kuby, Jednotné demokratické organizace mládeže Kypru, Portugalské komunistické mládeže, Komunistické mládeže ecka a eského Komunistického svazu mládeže. Na sjezdu byla v referátech a v následné diskusi rozsáhle zhodnocená domácí. Velký prostor byl v nován pozici SDAJ v hnutích proti Agend 2010 a Hartz IV, které od-

stra ují zbytky sociálního státu i boji za práva mládeže a student . Práv v rámci boj proti škrt m ve školství a omezování práv student v duchu neoliberalismu slavila SDAJ nejv tší úsp chy. V mezinárodní ásti byly zmi ovány p edevším otázky boje proti válce a okupaci Iráku a solidarity s revolu ní Kubou. Mnoho p ísp vk se zde dotýkalo brigád solidarity na univerzit v kubánském Matanzasu, jichž se SDAJ po boku dalších evropských komunistických organizací mládeže aktivn zú astnila. V p íštím období se SDAJ hodlá zam it na boj za zlepšení situace mladých d lník a student . Velkým úkolem bude v p íštím roce zorganizování delegace na 16. Sv tový festival mládeže a studentstva ve venezuelském Caracasu, kterého se má z N mecka zú astnit n kolik set mladých lidí. SDAJ také hodlá rozvíjet a rozši ovat sv j dvoum sí ní magazín Position. Tradi ní a nejv tší akcí, na níž se SDAJ bude i nadále podílet je Lenin - Liebknecht - Luxembourg víkend, konaný pravideln v lednu v Berlín . Milan Kraj a

ZE ZAHRANI Í

14 uv domit, že zisk p ináší p edevším modernizace stroj L-39 Albatros v rozvojových zemích. Naopak vzdání se n kterých výrob kv li kompatibilnosti letadel s výzbrojí NATO p ineslo ekonomické ztráty. Z nových výrob se další letadla podzvukového bitevníku L-159 zatím nevyráb jí, produkce vrtulník typu Sikorski za 4 roky své existence zaznamenala ztrátu 1,2 miliardy K (což je mimochodem p íklad nedobré podnikatelské strategie a špatn uzav ených smluv Boeingem) a u civilního Ae270 Ibis výroba kv li neschopnosti p íslušných míst získat pot ebné certifikace dosud neza ala, i když již zde leží závazné objednávky na 72 t chto stroj a dalších patnáct opcí na koupi letounu. U Ae-270 se navíc nevhodnost sázek na tzv. strategické partnery ukázala dvojnásob. Bez varování, ale samoz ejm po využití finan ních výhod poskytovaných eským státem, totiž z projektu odstupuje tchajwanská firma Aerospace Industrial Development Corporation,

která m la dodávat Ibis m k ídla. Argumentem jsou práv problémy s licencí a také tvrzení, že prý potenciál na trhu je pro tento typ letadla velmi malý. Že jde o pouhou záminku dokazuje nedávná marketingová studie vypracovaná renomovanou ARG Group podle níž je obchodní létání s malými letouny (tj. typu Ae270) na vzestupu a pro Aero Vodochody je zde reálná šance k obsazení až 10% sv tového trhu v tomto odv tví. Situace Aera Vodochody je tedy v sou asnosti díky šestiletému p sobení „silného strategického partnera“ t žší než p ed šesti lety. Firma je ze zna né ásti jišt na emisí dluhopis v hodnot 200 milion dolar se zárukou eské vlády. Splatnost emise ale nastane už v listopadu 2005. A to je klí ová zpráva pro všech 1200 zam stnanc podniku. Jestliže se do roka nepoda í nastartovat výrobu a prodej, jsou ohrožena jejich pracovní místa. Za rok se dá stihnout hodn v cí. Nap íklad ud lat po ádek

Z DOMOVA v ízení firmy a v až p íliš nerovnom rném odm ování, skon it s p ešlapováním na míst , sehnat pot ebné certifikace, za ít plnit zakázky, orientovat se na modernizace a na novou výrobu letadel pro trh, kde máme šanci, na výrobu stroj , které sice možná nep jdou pod nos NATO (tzn. konkuren ním zbroja ským koncern m), ale navážou na kvalitní eskoslovenskou tradici. Stát má op t po dlouhé dob jedine nou p íležitost získat významný zdroj p íjm a zajistit práci nemalému po tu zam stnanc . Je však otázkou, nakolik o to kapitalistický stát v bec stojí. Už nyní se odpov dná místa vyslovují pro novou privatizaci, evidentn ovšem až poté, co stát splatí dluhy nad lané soukromníky. Není bez zajímavosti, že na základ nyn jších koali ních dohod se Aero Vodochody dostává do spár KDU- SL. JKA

PRY Z EU? – LEPŠÍ VOLBA NENÍ! V r. 2004 proboxovali vládnoucí kruhy v R proti zájm m d lník a ostatního pracujícího lidu vstup republiky do Evropské unie. Spustili na celý stát tak hustou mlhu své prounijní propagandy, že byla schopna ohloupit dostate nou ást (i když ne v tšinu) národa, aby se p ipojení R k EU uskute nilo. Pro povahu buržoazní demokracie je typická snaha, aby se kapitalisté zaštítili alespo formálním souhlasem ásti ovládaných, tak jak se jim to poda ilo práv v referendu o vstupu R do EU. Od té doby se mlha slib , lží a polopravd pomalu zvedá, odhaluje se syrová realita a skute nou povahu Unie si uv domuje stále v tší množství lidí. V dnešní dob , tedy v epoše imperialismu, jakožto nejvyšším stádiu kapitalismu, je sv t rozd len na dva tábory: První tábor zahrnuje malou skupinku bohatých stát , stát , v nichž je soust ed na v tšina sv tového kapitálu a jejichž vládnoucí t ídy bez skrupulí až do krve vyko is ují drtivou v tšinu obyvatelstva Zem . Na druhé stran stojí tábor utla ovaných lidí a národ , které jsou zmín nou hrstkou vyko is ovatel krut vysávány. Zalen ním R do NATO a EU se es-

ká republika objektivn postavila do prvního tábora, za zájmy imperialist , proti velké v tšin sv ta. EU je sdružením monopolistického finan ního kapitálu ásti Evropy, je jedním z imperialistických center, ale ne všechny lenské zem , jsou samy o sob imperialistické ( R, ecko, Portugalsko, Irsko ad.), spole n s ostatními však, podporou monopolního kapitálu, svými vojenskými jednotkami v zahrani í ad. odkryli souasní mocipáni svou pravou tvá – lokajskou úlohu sluh sv tového imperialismu. EU není žádným spojováním ob an zdola, ale ú elovým sdružením kapitalist , vytvo eným s cílem umožnit odstran ním celních a dalších bariér, zajistit snazší tok pen z, zboží a kapitálu v rámci trhu EU a sou asn umožnit zesílení vyko is ování rozvojových zemí. Tento nástup neokolonialismu a polokolonialismu, tj. plného a áste ného ovládání zemí ekonomicky se projevuje i v R, která se od r.1989 stala polokolonií nadnárodní buržoazie. Nám už tu nepat í tém nic. Ekonomické d sledky lenství v t chto strukturách dopadají na všechny neprivilegované ob any ím dál tím víc.

11

Vzd lání se dnes prodraží P estože bylo doposud na eských vysokých školách zavedeno školné ve výší kolem 2000 K m sí n zatím jen pro studenty nultých ro ník a studenty, kte í studují déle i více škol najednou, není pravdou, že by pro ostatní bylo vysokoškolské studium levnou záležitostí. Opak je pravdou. Jde o zna nou finan ní zát ž pro rozpo et rodin studujících. Tento fakt prokázala také poslední studie Sociologického ústavu Akademie v d eské republiky. Z pr zkumu provedeného akademiky vyplynulo, že studenti prvních ro ník ve ejných univerzit pot ebují, i když neplatí školné, na m síc studia v pr m ru 3500 K a ve vyšších ro nících ješt o n co více. Jejich kolegy ze soukromých škol stojí nejvyšší stupe vzd lávací soustavy pr m rn 9500K m sí n . Sami studující si to uv domují, více než polovina z nich má obavu hrani ící tém s jistotou, že kv li nedostatku pen z studium nebudou moci dokon it. Velkou finan ní zatížení p edstavují výdaje za ubytování. Podle studie bydlí na státem dotovaných kolejích necelá polovina student ve ejných vysokých škol a zbytek – spole n s prakticky všemi vysokoškoláky ze soukromých vysokých škol – bydlí doma anebo v podnájmu. Tém všichni studenti jsou závislí na finan ní podpo e rodi, která ale v ad p ípad k úhrad

Transparent dubnového„Týdne neklidu“ všech náklad neposta uje. 75% student si proto musí p ivyd lávat krátkodobými brigádami nebo jinak. ímž berou práci ádným zam stnanc m a skrblictví státu na vzd laní tak dopadá nejen na studenty a jejich rodiny, nýbrž na daleko širší sociální spektrum. Nejnov jší novela zákona o zam stnanosti, která nedávno vstoupila v ú innost, výrazn zt žuje možnost brigád tím, že zam stnavatelé musejí zajistit brigádník m podobné postavení jako zam stnanc m. V d sledku toho se zhoršuje ekonomická situace vysokoškolák . Ti to eší nap . tím, že až 40% student soukromých škol pracuje na plný nebo áste ný úvazek a to se promítá i do výsledk studia. Jde samoz ejm o oficiální ísla, realita je mnohem tristn jší. Názory vyso-

koškolák ukazují, že postoj organizátor „Týdne neklidu“ – vyslovující se pro školné, je zradou zájm student a mládež ho nesdílí. Práv za svou zásadovou kritiku školného byli nap . na protestní akci „Týdne neklidu“ pravicovými po adateli akce verbáln napadeni a vykázáni aktivisté sdružení SOS student. Nenechali jsme se však zak iknout a nadále budeme bránit zájmy a požadavky studující mládeže a u . KSM a SOS student budou stejn jako p edtím protestovat a aktivn bojovat proti liberálním snahám o zavedení školného v R. Naše heslo jasn zní: Vzd lání je právo! Školné nesmí projít! Petr Skála

Brigády pro studenty za horších podmínek?

Když jsem napsal „nám“, nem l jsem na mysli eské kapitalisty, ale vykois ovanou v tšinu. S výše zmín nou kritikou je totiž nutné si uv domit pro nás nep ijatelné pozice nacionalistické a maloburžoazní propagandy nap . ásti ODS a fašistického spektra, které se staví proti kapitálu nadnárodnímu, kapitálu z Evropské unie, ovšem za kapitál národní. Pro proletariát není ale žádný velký rozdíl, zda je vyko is ován eskou, n meckou i jinou buržoazií. Proto výk iky proti zahrani ním firmám pro soukromé

Novela zákoníku práce p inesla mimo jiné zajímavou zm nu postavení student na trhu práce – dostali se do stejných podmínek jako oby ejní zam stnanci, nap . na poli zdravotního pojišt ní. Zatímco v ervenci si studenti mohli od základu pro výpo et zdravotního pojišt ní ode íst 2520 korun(zdravotní pojišt ní za studenty platil stát), od srpna musí všichni bez rozdílu platit pojišt ní z každé vyd lané sumy. P itom hodinová mzda student není nijak závratná, navíc se liší dle místa V Praze cca od 45 do 65 K , v eských Bud jovicích od 40 do 60 K , v Ostrav cca 38 K /hod., v Ústí nad Labem od 35 do 60 K a v Jihlav od 35 do 40 K /hod. (dle agentury Index Plus).

Výše uvád né ceny se týkají prací bu manuálních nebo jednoduchých kancelá ských. V p ípad , že student chce získat zárove praxi v oboru, musí se poohlédnout po p íležitosti p ímo ve firmách nebo p eptat známých, nej ast ji pak budou pracovat na zkrácený pracovní úvazek. V takovém p ípad mohou být i studentské práce mnohem lépe zaplacené a jejich cena se m že rovnat mzd pln kvalifikovaných pracovník . Navíc p išly i další „vylepšení“: studenti pracují nej ast ji p es zprost edkovatelské pracovní agentury na dohodu o pracovní innosti, což znamená i to, že neplatí sociální pojišt ní. Ale nov nebudou moci studenti na dohodu o pracovní innosti pro pracovní agenturu pracovat, pouze p ímo

pro zam stnavatele. Znamená to, že studentská síla p ijde nejen agentury, ale i cílové firmy zna n dráže. Pro spole nosti bylo najímání student totiž nejen levn jší než stálí zam stnanci, ale i pružn jší. Nebyl problém sehnat studenta na den, dva, n kolik dn p edem. Kdo na tom vyd lá? Studenti t žko, maximáln dostanou mén , ze stejného hrubého p íjmu… A pracovní agentury? Na to sta í slova p edsedy Asociace pracovních agentur Petra Skondrojannise:"Firmám budeme muset fakturovat o 47 % víc kv li pojistnému." Jediný, kdo na tom vyd lá, bude státní pokladna. Zden k Štefek

Z DOMOVA

12

Z DOMOVA

O kvalifikovaných idiotech Žijeme v divné spole nosti. Menšina vládne v tšin , menšina docela obstojn dokáže vnutit sv j názor v tšin , jinými slovy propaganda stále funguje. Na stránkách KSM se rozohnila debata kolem sousloví, které jsem si vyp j il od p. B lohorského (Právo) „kvalifikovaní idioti“. P. B lohorský (i p. Vít – Britské listy) se pozastavují nad faktem zprivatizovat školství. Logikou liberálního trhu je, že co je nadbyte né zvyšuje náklady. Vzd lání se tak bude jen redukovat na kvalifikaci a zde je ten rozdíl, který zatím naši oponenti nechápou. „Cílem vzd lání je, aby se lidé nau ili samostatn a svobodn myslet, získávat a analyzovat informace. Vzd lání nesmí být jen p ípravou na povolání.“ (Vít –BL). A jsme u jádra v ci. Vzd laní lidé umí myslet, umí analyzovat problémy a což je asi hlavní – ešit problémy. Za to „kvalifikovaný idiot“ umí jen najít problém a pak volat do centrály, aby poslali jiného specialistu. Je tedy stále jen lov kem, který se nechá ovládat, neumí domyslet d sledky svého jednání (a už v bec neumí domyslet jednání jiného lov ka). Neví jak vy ešit problém, který nezasahuje do jeho specializace. To je p esn ten model lov ka, který pot ebuje každá totalitní spole nost. „Nedostatek vzd lání je zárukou, že se lidé nebudou starat o politiku, nebudou hloubat nad p í inami a d sledky nedostatk spole nosti.“ (Vít – BL). Lidé nevzd laní jsou snadn jším soustem pro propagandisty a PR (vztahy s ve ejností) pr myslu. Prvním úsp chem propagandy byla p em na vícemén pacifistického obyvatelstva USA v „b snící vále né fanatiky“ b hem první sv tové války

(N.Chomsky). Tento úsp ch vedl k rozmachu PR pr myslu. Jak se vyjád ili dva hlavní p edstavitelé PR pr myslu Lippmann – „díky propagand dokážeme vytvo it souhlas“ a Bernay – „inteligentn jší lenové komunity mohou lidi donutit k emu cht jí“ což nazýval „výrobou souhlasu“. Propagandistická práce je pot eba ve všech nesvobodných spole nostech a zatím se o navázání na tyto „úsp chy“ pokoušeli všechny systémy. Postupem asu PR pr mysl za al zjiš ovat, že už nesta í kontrolovat myšlení lov ka jen v zam stnání, ale že je t eba, aby byl ovládán i mimo brány podniku. Bylo pot eba pomocí reklam navodit stav „filozofie marnivosti“. Pozornost lidí je odvád na na pseudoproblémy a na povrchní starosti. To je d vod pro lidé kupují Blesky, sledují telenovely a p ijde jim, že sourozenci Gondíkové jsou vtipní. Je to i jeden z d vod úpadku kultury, ehož si všiml i nikdo menší (co se týká nenávisti k nám komunist m) než p. Kocáb v rozhovoru pro idnes. Pak jsem si také na internetu mohl p e íst, že CD A. Langerové si kdosi koupí, protože je to Aneta, ale ne proto že je to „Superstar“ … Jaksi už nedomyslel, že kdyby Aneta nebyla Superstar, tak se o ní ani nedozví. Jednoduše, lov k, „kvalifikovaný idiot“, bude íst Blesk, bude sledovat telenovely, bude poslouchat Anetu a nebude se starat o to, co ud lá rovná da , ani ho nenapadne se zeptat, kde tu rovnou da mají a jak tam funguje, jaké to m lo d sledky pro st ení a nižší vrstvy atd. Jedna z ukázek jak taková propaganda a odvád ní pozornosti funguje … V Blesku (jednou za týden si Blesk p e tu :-) ) jsme se mohli do íst na celé stránce kdo co ve sn -

movn ekl, ale nikde jsme se nemohli do íst, co je podstatným obsahem vládního programu … Takovým zp sobem se lov k nebude plést do ve ejné debaty, do které ho politici nepot ebují a ani necht jí. Lidi je pot eba ovládat, protože jsou pro souasné mocné moc nebezpe ní. Lidé v USA necht li propagandu. Tak byla i ministerstva pro propagandu zrušena (a prohlášena za nezákonná) a v dnešním sv t používá jiné nástroje (už byla e v esku o Blesku :-) ), bo ní cesti ky a práv to už „kvalifikovaný idiot“ nerozezná. Tisk v naší zemi je z velké ásti v N meckých rukou atd. Prost a jednoduše tisk není ve vládních rukou, ale je s ní velmi siln provázán (neustále nám politikové íkají, že N mecko má na naši ekonomiku velký vliv …). Manažer Bushe ml. má za úkol ukázat p ed sou asnými volbami svého „prezidenta“ jako vále ného lídra, který chce dobro pro sv j lid (kdo má asi z oby ejných lidí zájem vál it?) a odvést tím pozornost od vnitropolitického programu republikán jako jsou sociální škrty, snížení daní bohatým atd. V této souvislosti jsem si vybavil film „Vrt ti psem“ (kdo jej nevid l, nech tak neprodlen u iní :-) ). Nejlepším d kazem dobré práce propagandy jsou lidé, kte í v nájemních bytech požadují deregulaci nájemného, lidé, kte í pobírají minimální (nebo jen o n co vyšší) mzdu a požadují snížení daní bohatým, lidé (d lníci a st ední nižší vrstvy), kte í tvrdí, že nejsou ovládáni propagandou a volí pravici. Jendou z možností jak nau it lidi myslet je zavedení prvk p ímé demokracie, abychom se více zajímali o to, co se kolem nás d je… -VJM-

Krvavá zábava pro bohaté V televizi zazn l p i p ímém p enosu Velké pardubické mezi jinými také názor, že tento závod se vyhrává srdcem. Podle mne jde ale „jen“ o peníze, o velké peníze. A to i za cenu zma ených život koní i jezdc . Na téma „pardubické“ a podobných závod se už v minulosti vedla nejedna diskuse, a to nejen papírová i slovní, ale také ak ní (viz zásah na Velké

Pardubické v r.1992 ad.). Organizátor m a zastánc m íjnových „velkopardubických“ jatek se do asn poda ilo zatla it odp rce. S podporou finan ní oligarchie a „elity národa“ nic podivuhodného. Existuje i ur itá množina sázka a divák , kte í nat šeni ekají u obrazovek i na míst , nejen na to jaký

k vyhraje, ale také na to jaký nep ežije. Jde o podobnou patologickou úchylku jakou u ú astník ilegálních psích zápas . A nejen k , z historie známe i t žká zran ní jezdc . Oficiální hodnocení „krásn vyda eného nejvýznamn jšího dostihu roku“ pon kud bledne, respektive rudne v souvislosti s tím, že b hem jiných odpoledních pardubických b h v ned lním závod zahynuli dva kon . Lidskou kvalitu televizních komentá a prezentace letošního ro níku ve ejn zpochybnil i sportovní noviná

Denis Poster. Napsal kriticky na adresu svých koleg : „Co si mohu myslet o n kom, kdo do mikrofonu nadšen k i í, jak se vyvíjí situace v cílové rovince, když v tom samém záb ru, v té samé chvíli lze vid t kon zmítajícího se ve smrtelné k ei?!“ Tisíckrát mohou majitelé koní i jejich žokejové v médiích p esv d ovat, že své sv ence milují, když je pak vedou do krvavé p ekážkové eže. Možná, když by ú astníci a zastánci Velké Pardubické sami dostali uzdu a museli by absolvovat b h

13 na život a na smrt, mluvili by pak jinak. Nepadnu p ece na zadek kv li informaci, že je Velká Pardubická starší než Národní divadlo, když spole n se špan lskou koridou je historickým reliktem a v okamžiku, kdy ob dv ani zbla neodrážejí skute né podmínky p írody, zví ata jasn znevýhod ují a nemají v sou asnosti podle m opodstatn ní. Jiný obdobný relikt, hon na lišku, hodlají v Británii v nejbližší dob zakázat. Vladimír ervený

AERO VODOCHODY—PRAVÁ TVÁ PRIVATIZACE Slýcháte, že stát je nejhorší vlastník? Že jedinou cestou, jak oživit eskou ekonomiku je p íchod velkých zahrani ních investor do republiky, které získáme vytvo ením p íznivého podnikatelského prost edí, tedy kroky typu privatizace, snižováním daní pro právnické osoby, liberalizací trhu nebo snižováním ceny pracovní síly? Pak v zte, že praxe odkazuje podobné výplody, kterými nás dennodenn krmí oficiální média, politikové i nejr zn jší „odborníci“, do sv ta pohádek pro dosp lé. Skute nost je totiž zcela jiná. Za ukázku m že posloužit p íklad Aera Vodochody. P ed šesti lety vstupoval s velkým humbukem do Aera Vodochody strategický partner, který m l nejen podnik ekonomicky stabilizovat, ale rovn ž m l navýšit základní kapitál a zajistit odbyt letadel na zahrani ních trzích. Pro ty, kte í ješt stále v í ve volnou ruku trhu, v soukromé vlastnictví, ve „slušnou“ konkurenci i v to, že podnikatel m nejde o krátkodobý zisk, ale o vytváení pracovních míst a o rozvoj ekonomiky, takové sliby jist plan nezn ly. Vždy oním strategickým partnerem nebyla n jaká bezvýznamná firmi ka odn kud z Belize, nýbrž Boeing, jeden z nejv tších sv tových producent letadel. Chyba lávky. Ameri tí investo i p ijali adu sporných rozhodnutí, nezajistili export letadel. P itom Indie nedávno na vojenská letadla zadávala tendr, ale Boeing dal p ednost prezentaci amerických stroj . Holt vždycky je bližší košile nežli kabát. Severoameri an m byly eskou republikou poskytnuty samoz ejm š avnaté investi ní pobídky i ada dalších výhod od stá-

tu, kup íkladu nemalá finan ní injekce v podob nákupu 72 letadel L-159 státem. Nyní Boeing z Aera odchází a na odchodu nebude tratit ani korunu. V dohod mezi koali ním kabinetem a firmou Boeing, která byla uzav ena a do konce íjna 2004se o ekává její stvrzení podpisem písemné smlouvy, se sice podnikatelé z USA vzdávají ceny jedné miliardy, jíž za sv j akciový podíl v Aeru Vodochody zaplatili, avšak nemusejí vracet nic z pen z získaných díky státem poskytnutým výhodám. Ponechají si i své zisky z doby spoluvlastnictví podniku a eská vláda se velkomysln vzdává veškerých možných nárok plynoucích nesprávných rozhodnutí Boeingu. Vláda se zavazuje zaplatit

všechny dluhy , které Boeing v Aeru nad lal. Celkem se suma aktiv i odepsaných pasiv, jež Ameri ané svou ú astí v Aeru díky dohod získali odhaduje na 3 – 4,5 miliard korun. Pro americké investory tedy odchod z Aera žádnou ztrátu neznamená, práv naopak. Jinak už tomu je u eské republiky. Kone ná cena angažmá Boeingu se vyšplhala na závratných 9,5 miliardy K , které stát, resp. p iznejme si to na rovinu da oví poplatníci a ostatní ob ané, bude muset zaplatit za dluhy podniku. Aero Vodochody by p i dobrém hospodaení státu mohlo být ziskové. Už letos vykázalo mírný zisk ve výši 313 milion korun eských. Je nutné si p itom