Rok / Year: 2010
Svazek / Volume: 12
Číslo / Number: 6
Komunikační modul pro řízení laboratorního zdroje Communication module for power supplies controlling Jiří Zachar
[email protected] Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Abstrakt: Cílem článku je popsat návrh komunikačního mo-dulu pro laboratorní zdroj Manson SDP2405. Napájecí zdroj komunikuje přes sériovou linku RS-232 C. Moderní počítače obvykle využívají standard USB. Navržený komunikační modul obsahuje převodník mezi sériovou linkou RS-232C a standar-dem USB. Přímé příkazy pro laboratorní zdroj nejsou kompa-tibilní se standardem SCPI (Standard Commands for Pro-grammable Instruments). Komunikační modul dále převádí příkazy pro laboratorní zdroj do formátu, který odpovídá standardu SCPI.
Abstract: The aim of this paper is to design a communication module for laboratory source Manson. This power supply communicates only through a serial RS-232 link. Modern computers usually use for the connection with other peripherals mainly USB. Designed communication module contains converter between the RS-232 and USB. Power supply is used in the automated measurement setup, which is controlled from the Virtual Engineering Environment from the Agilent Technologies. Direct commands for laboratory source Manson are not compatible with the SCPI (Standard Commands for Programmable Instruments) standard commands. So, the communication module converts commands from the SCPI format to Manson supply instructions. The communication with the Manson supply will be obvious for students by using new communication module.
2010/120 – 13. 12. 2010
VOL.12, NO.6, DECEMBER 2010
Komunikační modul pro řízení laboratorního zdroje Jiří Zachar1 1
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Email:
[email protected]
Abstrakt – Cílem článku je popsat návrh komunikačního modulu pro laboratorní zdroj Manson SDP-2405. Napájecí zdroj komunikuje přes sériovou linku RS-232 C. Moderní počítače obvykle využívají standard USB. Navržený komunikační modul obsahuje převodník mezi sériovou linkou RS-232C a standardem USB. Přímé příkazy pro laboratorní zdroj nejsou kompatibilní se standardem SCPI (Standard Commands for Programmable Instruments). Komunikační modul dále převádí příkazy pro laboratorní zdroj do formátu, který odpovídá standardu SCPI.
1 Úvod Laboratorní zdroj Manson SDP-2405 umožňuje komunikaci pouze přes sériové rozhraní RS-232 anebo průmyslové sériové rozhraní RS-485. V dnešní době je komunikace přes sériovou linku RS-232 na ústupu. U nových osobních počítačů již dokonce sériová linka nebývá vyvedena na počítačové skříni. Za moderní sériový komunikační prostředek se dnes převážně uvažuje standard USB a to s momentálně nejrozšířenějším standardem USB 2.0. Komunikační modul tedy obsahuje převodník mezi sériovým rozhraním RS-232C a standardem USB. Tento převodník je možné řešit několika způsoby. Na trhu je možné zakoupit přímo vyrobené převodníky, které provádí převod mezi uvedenými rozhraními. Další možností je si potřebný převodník navrhnout pomocí vhodného mikroprocesoru od firmy Atmel. Tato možnost bude rozebrána podrobně v dalších částech tohoto článku. Řešení komunikačního modulu pomocí mikroprocesoru bylo zvoleno ze dvou důvodů. První důvod byl již zmiňovaný převodník RS-232 ↔ USB. Druhý důvod spočívá v úpravě komunikačních příkazů, které využívá laboratorní zdroj Manson. Instrukční sada příkazů neodpovídá standardu SCPI. Tento standard sjednocuje komunikační příkazy měřících přístrojů. Laboratorní zdroje, které jsou kompatibilní s tímto standardem, využívají ke komunikaci velmi podobné příkazy. Laboratorní zdroj Manson používá zcela odlišné příkazy, které znemožňují pohodlné ovládaní zdroje. Komunikační modul provádí převod přijatých příkazů odpovídajících standardu SCPI na příkazy, které vyžaduje laboratorní zdroj Manson.
lejších zařízení je rychlost dostačující. Pro návrh komunikačního modulu jsou důležitá rozhraní RS-232C a standard USB. 1.1.1 Sériové rozhraní RS-232C Sériová linka se využívá jako komunikační rozhraní osobních počítačů a další elektroniky včetně měřících přístrojů. Sériové rozhraní RS232-C na rozdíl od komplexnějšího USB pouze definuje, jak přenést určitou sekvenci bitů a nezabývá se už vyššími vrstvami komunikace. V referenčním modelu tedy představuje pouze fyzickou vrstvu [1]. Komunikace pomocí sériové linky je založena na vysílání dat rozložených na jednotlivé bity. Vysílaná data se skládají z uživatelských dat, které jsou doplněny o vhodnou synchronizaci. Jedná-li se o synchronní přenos je potřeba kromě datového vodiče vést i vodič hodinový. Asynchronní sériová komunikace se vyznačuje tím, že nepoužívá zmíněný postup synchronizace uvedený v tomto textu. Tato komunikace používá synchronizační bity vkládané na začátek a konec posílaných dat. V praktických aplikacích se využívá 5, 6, 7 a nejvíce 8 bitová komunikace. Před začátkem komunikace je potřeba správně nakonfigurovat přijímač i vysílač. Přijímač musí vědět jaká data má očekávat, jak často má vzorkovat datovou linku, nebo-li jaká bude použita přenosová rychlost komunikace. Obě zařízení musí mít stejné nastavení základních parametrů komunikace (délka dat, přenosová rychlost, délka stop bitu, paritní bit). Datový vodič se před zahájením komunikace nachází v klidové poloze, v sériové komunikaci to znamená vysokou úroveň napětí.
1.1 PC rozhraní Počítačová rozhraní můžeme rozčlenit do několika velkých skupin. První velká skupina jsou paralelní rozhraní (paralelní port). Další velká skupina jsou sériová rozhraní. Sériová komunikace je pomalejší než paralelní komunikace, ale u poma-
Obrázek 1: Laboratorní zdroj Manson SDP-2405 Zahájení komunikace se provede zasláním tzv. start bitu, který musí mít naopak nízkou úroveň napětí. Přijímací linka po obdržení start bitu očekává předem nadefinovaná uživatelská data, která mohou být doplněna o paritní bit, který slouží
120 – 1
2010/120 – 13. 12. 2010
VOL.12, NO.6, DECEMBER 2010
pro jednoduchou kontrolu, zda nedošlo při přenosu k chybě. Celá komunikace je ukončena příchodem tzv. stop bitu, který nastavuje datovou linku do klidové polohy. Díky přítomnosti start a stop bitů je možné používat data obsahující samé vysoké nebo nízké logické úrovně, příchodem start bitu dojde k opětovné synchronizaci [1]. Tabulka 1: Standardní používané napěťové úrovně v RS-232C Úroveň
Vysílač
Přijímač
Logická 0
+5 až +15 V
+3 až +25 V
Logická 1 -5 až -15 V -3 až -25 V Většina integrovaných obvodů pracuje s TTL logikou. TTL logika je standard používaný v digitální technice. Napěťová úroveň odpovídající logické 1 je přibližně 5 V. Logická 0 je vyjádřena napětím 0 V. Pro připojení sériového rozhraní RS-232C k nějakému obvodu, ve kterém by mělo docházet ke zpracování přijatých dat, je nutné nejprve převést napěťové úrovně do TTL logiky. Pro převod se využívá převodník úrovní. Nejčastěji se používá integrovaný obvod MAX232 od firmy Maxim [8]. 1.1.2
obsahuje 8 datových bitů a na závěr je použit 1 stop bit. Doporučená přenosová rychlost je 9600 bps [5]. Pomocí komunikačního modulu bude laboratorní zdroj Manson komunikovat přes rozhraní USB a ke komunikaci bude využívat příkazy, které odpovídají standardu SCPI [7]. Tabulka 2 uvádí přehled příkazů. V prvním sloupci označeném SCPI command jsou uvedeny příkazy, na které laboratorní zdroj reaguje v případě, že je připojený komunikační modul. Ve druhém sloupci jsou uvedeny příkazy, na které laboratorní zdroj reaguje standardně z výroby. V posledním sloupci je uvedeny stručný popis příkazu. Tabulka 2: Přehled příkazů
Univerzální rozhraní USB
Jedná se o sériové rozhraní dosahující přenosové rychlosti až 480 Mb/s (ver.2.0). Na sběrnici USB je možné připojit velké množství zařízení až 127. Rozhraní podporuje režim Plug&Play, což znamená, že je možné připojit zařízení za běhu osobního počítače, aniž by došlo k poškození připojovaného zařízení nebo osobního počítače. Po připojení zařízení dochází k automatickému rozpoznání zařízení, pokud se jedná o první připojení, proběhne instalace potřebných ovladačů. Připojované zařízení je možné napájet přímo ze sběrnice USB. USB je tzv. jednomasterová sběrnice, přenos dat tedy řídí osobní počítač. Data se posílají v paketech, jejichž délka je 8 až 64 bajtů. Princip komunikace spočívá v tom, že počítač může požadovat data od připojeného zařízení, ale žádné zařízení nemá možnost začít vysílat data samo od sebe. Přenos dat se uskutečňuje v pevně daných časových intervalech o délce 1 ms. Připojené zařízení se musí synchronizovat na datový tok, jelikož není zvláštní linka pro hodinový signál, na začátku každého paketu je vyslán synchronizační vzorek, který má za úkol synchronizaci taktovacího generátoru přijímače. Po odeslání synchronizačního vzorku následuje PID (Packet Identifier) udávající typ paketu, formát paketu a způsob detekce chyby aplikovaný v paketu [2] [4].
2 Řízení laboratorního zdroje Řízení laboratorního zdroje Manson SDP-2405 probíhá v grafickém programovém prostředí Agilent VEE Pro od firmy Agilent Technologies. Zdroje série SDP mají možnost úplného dálkového programování a zápisu dat. Jak již bylo zmíněno, ke komunikaci standardně využívá sériovou linku RS-232 a vlastní sadu příkazů. Přijaté data musí být ve formátu ASCII (American Standard Code for Information Interchange). Pro komunikaci se nepoužívá žádný paritní bit, tedy není použita žádná kontrola přijatých dat. Rámec dat
SCPI command
Manson command
Popis
*rst
-
tovární nastavení přístroje
*idn?
-
identifikace přístroje
MEASure:CURRent?
GETD00
aktuální hodnota proudu
MEASure:VOLTage?
GETD00
aktuální hodnota napětí
OUTPUT[:STATe] {OFF/ON}
SOUT000 SOUT001
sepnutí, rozepnutí výstupních svorek
OUTPUT[:STATe]?
GPAL00
stav svorek
[SOURce:]CURRent {Y,YYA}
CURR00YYY
nastavení proudové pojistky
[SOURce:]VOLTage {XX,XV}
VOLT00XXX
nastavení napěťové pojistky
[SOURce:]CURRent?
GETS00
nastavená proudová pojistka
[SOURce:]VOLTage?
GETS00
nastavená napěťová pojistka
3 Komunikační modul Pro komunikační modul byl vybrán mikroprocesor, který umí přímo pracovat s oběma rozhraními. Jde o mikroprocesor s řady 8 bitových procesorů a to konkrétně varianta AT90USB1287 [3]. Tento mikroprocesor dodává na trh firma Atmel. Procesor má paměťový prostor tzv. non-volatile pro data i program. To znamená, že paměť si svůj obsah dokáže podržet i po dobu nepřítomnosti napájecího napětí. Hlavní paměť je typu flash. Pro programování pamětí flash je používáno několik metod programování mezi které patří i programování přes rozhraní JTAG (Joint Test Action Group), které mikroprocesor podporuje. Pro programování komunikačního modulu je používáno ISP programování (In-System Programming). Dále mikroprocesor obsahuje standardně používané paměti EEPROM (Electrically Erasable Programmable ReadOnly Memory) a SRAM (Static Random Access Memory). Mikroprocesor obsahuje zařízení podporující full speed i low
120 – 2
2010/120 – 13. 12. 2010
VOL.12, NO.6, DECEMBER 2010
speed mód standardu USB 2.0. Rychlost přenosu dat až do 12 Mbit/s. Je tedy možné plnohodnotně využít USB standard pro běžné aplikace. Pro sériovou komunikaci s okolím je možné využít programovatelnou sériovou jednotku USART (Addressable Universal Synchronous Asynchronous Receiver Transmitter). Jednotka USART může pracovat ve dvou různých módech. První mód je nazývaný asynchronní plně duplexní, pomocí kterého může mikroprocesor komunikovat se zařízeními jako je hyperterminal. Druhý možný mód je označován synchronní poloduplexní, pomocí kterého může mikroprocesor komunikovat s perifériemi např. A/D převodník, sériová paměť EEPROM. Synchronní mód používá pro komunikaci hodinovou a datovou linku na rozdíl od asynchronního, který využívá jen linku datovou. Nejčastější použití jednotky USART v asynchronním módu je u komunikace s osobním počítačem prostřednictvím sériového portu a protokolu RS-232. 3.1 Návrh zapojení komunikačního modulu Na obrázku 2 je blokový návrh komunikačního modulu pro laboratorní zdroj. Na vstupu přípravku je uvažován klasický konektor USB typu A, pro připojení ke standardnímu konektoru používaného v osobních počítačích. Dále již zmiňovaný mikroprocesor, který bude sloužit jako jádro celého komunikačního modulu. Pomocí vytvořeného obslužného programu bude řídit obousměrnou komunikaci mezi osobním počítačem a laboratorním zdrojem Manson. Bude tedy přijímat data po sběrnici USB a tato data poté předá po sériové lince laboratornímu zdroji. Mikroprocesor běžně využívá TTL logiku. Pro připojení na sériovou linku RS-232 je nutné do zapojení uvažovat převodník úrovní MAX232. Samotný konektor RS-232 je možné zvolit buď v provedení označovaném „male“ nebo „female“, jelikož laboratorní zdroj používá sériový konektor typu „female“ je na komunikačním modulu použit sériový konektor typu „male“, aby pro propojení mohl být využíván standardní sériový kabel. Napájecí napětí komunikačního modulu je realizováno ze sběrnice USB, která je napájena ze zdroje umístěného přímo v osobním počítači.
Obrázek 2: Blokový návrh komunikačního modulu Na obrázku 3 je zobrazen komunikační modul, který slouží pro komunikaci s laboratorním zdrojem Manson.
Obrázek 3: Komunikační modul
4 Obslužný software Navržený a zrealizovaný komunikační modul je potřeba doplnit obslužným programem, který bude splňovat požadavky na obsluhu komunikace. Pro komunikaci s mikroprocesorem je využíván projekt nazývaný „LUFA“, který obsahuje potřebné ovladače pro práci s USB rozhraním pro mikroprocesory řady AT90USB. Tento projekt obsahuje kromě ovladačů i rozpracované funkce pro snadnou komunikaci přes USB nebo přes sériovou linku RS-232. Komunikace přes USB rozhraní není programově lehce řešitelná, proto začal vznikat projekt, který usnadňuje komunikaci a umožňuje uživatelské přizpůsobení. LUFA je tzv. Open-Source knihovna pro práci s USB AVR mikroprocesory [9]. LUFA je psána ve volně šiřitelném kompilátoru AVR-GCC, který je možno implementovat do AVR studia. Součástí projektu LUFA jsou demonstrační aplikace, které je možné použít pro načerpání informací o tom, jak vlastně celý projekt funguje. Projekt je v současnosti dostupný ve stabilní verzi umožňující začlenění do uživatelských projektů [6]. 4.1 Hlavní program V první části programování bylo nutné vytvořit ovladače pro komunikaci s operačním systémem Windows XP. Tyto ovladače jsou součástí popisovaného projektu LUFA. Komunikace s operačním systémem je realizovaná pomocí simulace virtuální sériové linky. K vytvoření dochází při prvním připojení komunikačního modulu do sběrnice USB. Zařízení se inicializuje klasickým způsobem. Ovladače je nutné nainstalovat. Potřebné ovladače jsou uloženy v projektu LUFA. Po úspěšné instalaci je zařízení detekováno v ovládacích panelech v kategorii porty COM a LPT. Při instalaci operační systém přidělí komunikačnímu modulu číslo portu, na kterém bude probíhat komunikace. Ve vlastnostech přiděleného portu je poté možné zkontrolovat parametry komunikace. Struktura projektu se skládá ze tří částí. Popisovaný průběh instalace mají za úkol tzv. deskriptory. V deskriptorech je možné definovat vlastnosti zařízení. Další součástí projektu je vytvoření kruhových vyrovnávacích pamětí tzv. RingBuff, které jsou využity pro zpracování přijatých dat. Poslední část projektu zpracovává komunikaci mezi USB standardem a sériovou linkou RS-232. Hlavní program lze rozdělit do několika částí. V první části hlavního programu jsou nadefinována jednorozměrná znaková pole, která budou využívána pro zpracování uložených dat. Dále potom jsou zde načteny kruhové vyrovnávací paměti, které udržují data před odesláním na USB rozhraní nebo na sériovou linku RS-232. Druhá část programu začíná řešit problematiku komunikace mezi sériovým rozhraním RS-232 a USB. Komunikace musí probíhat po celou dobu připojení napájecího napětí, proto je hlavní program uzavřen do nekonečné smyčky. V okamžik, kdy se na některém rozhraní objeví data, dochází k jejich zpracování a odeslání na příslušné rozhraní. Mezi hlavní úkoly nekonečné smyčky patří přečtení dat z USB Endpointu a uložení do vyrovnávací paměti vysílače USART. Endpoint je vyrovnávací paměť typu FIFO (First In First Out). Další úkol je načtení dat z vyrovnávací paměti
120 – 3
2010/120 – 13. 12. 2010
VOL.12, NO.6, DECEMBER 2010
vysílače USART a odeslání na sériovou linku RS-232. Poslední úkol je přečtení a uložení přijatých dat ze sériové linky RS-232. Pokud dorazí data na sériovou jednotku USART dojde k vyvolání externího přerušení. Využívá se externího přerušení od sériové linky, kdy při příchozím bytu dojde k žádosti o přerušení. Mikroprocesor vyskočí z nekonečné smyčky, zpracuje přijatá data, která následně odesílá do USB IN Endpoint. Na obrázku 4 je zobrazen vývojový diagram nekonečné smyčky aplikované v hlavní části programu pro komunikační modul. Vývojový diagram je rozdělen na dvě části. První část umístěná vlevo se věnuje okamžiku, kdy jsou přijatá data na USB rozhraní. Druhá část umístěna vpravo zobrazuje vývoj programu, pokud jsou přijatá data na sériovém rozhraní RS232. Rozdíl nastává ve zpracování dat, které probíhá odlišným způsobem.
Obrázek 4: Vývojové diagramy pro zpracování přijatých dat.
4.2 Úprava komunikace Úprava komunikace probíhá v okamžiku, kdy dojde k přečtení kompletního přijatého příkazu. Přijatý příkaz je vyhodnocen podle prvního přijatého znaku. Hlavní program se tedy větví do několika částí. V každé části dochází ke zpracování příslušného příkazu. Po zpracování příkazu dochází k uložení a odeslání dat příslušným směrem. Oproti předchozímu vývojovému diagramu je potřeba uvažovat, že po bloku Načtení přijatých dat z USB respektive Externí přerušení USART následuje blok rozhodování a zpracování příkazů. Rozhodování probíhá podle prvního přijatého znaku. Tedy pokud přijde písmeno V, mikroprocesor vybere vhodnou část programu, ve které tento příkaz dále zpracovává. Po zpracování přijatých znaků dochází k uložení a odeslání. Na závěr je zkontrolováno USB připojení. Úprava komunikace odpovídá tabulce 2. Uživatel zadává příkazy, které odpovídají sloupečku SCPI command. Komunikační modul odesílá příkazy, které odpovídají sloupečku Manson command. Pokud je příkaz uživatelem zadán chybně dojde k chybě, která je signalizována rozsvícením led diody. Komunikační modul poté čeká na libovolný správný příkaz, který odešle do laboratorního zdroje Manson. Příkazy, které obsahují nastavitelné hodnoty, jsou omezeny rozsahem laboratorního zdroje. Jedná se především o nastavení proudové či napěťové pojistky. Každý příkaz musí být ukončen ukončovacím znakem. Laboratorní zdroj standardně využívá ukončovací znak \r. Většinou měřící přístroje používají ukončovací znak \n, na který reaguje i komunikační modul. Dotazovací příkazy ukončené otazníkem informují komunikační modul, že uživatel požaduje informaci o některém parametru uvedeném na displeji zdroje. K rozeznání jednotlivých možných parametrů slouží pomocná proměnná. Uživatel požaduje aktuální hodnotu výstupního napětí na svorkách laboratorního zdroje. Komunikační modul rozezná tento požadavek a nastaví příslušnou pomocnou proměnnou do logické 1. Po odeslání dat z laboratorního zdroje dojde k externímu přerušení a na základě pomocné proměnné dojde ke správnému vyhodnocení a odeslání požadovaných dat na USB rozhraní. Redundantní data, která laboratorní zdroj odesílá, jsou odstraněna. Uživatel vidí pouze požadovaná data. Komunikační modul dále zavádí dva nové příkazy, které laboratorní zdroj Manson standardně nevyužívá. Jedná se o příkazy pro počáteční nastavení laboratorního zdroje a identifikační příkaz. Počáteční nastavení spočívá v odeslání následujících příkazů SESS00, SOUT001, VOLT00010, CURR00001. První příkaz slouží pro navázání komunikace s laboratorním zdrojem. Druhý příkaz rozepíná výstupní svorky. Následující příkazy nastavují minimální hodnoty napěťové a proudové pojistky. Jelikož laboratorní zdroj Manson není schopen zpracovávat příkazy, které přicházejí jeden za druhým bez časové prodlevy. Pro správné vyhodnocení a splnění požadavku potřebuje mezi jednotlivými příkazy určitou časovou prodlevu, ve které nepřicházejí žádné data. Mikroprocesor tedy odesílá vždy jen jeden příkaz, po kterém následuje pauza dlouhá přibližně 30 ms. Identifikační příkaz slouží k identifikaci laboratorního zdroje Manson. Po připojení měřícího přístroje k osobnímu počítači je nutné pomocí vhodného software měřící přístroj připojit. Laboratorní zdroj Manson nebylo možné tímto způ-
120 – 4
2010/120 – 13. 12. 2010
VOL.12, NO.6, DECEMBER 2010
sobem připojit, jelikož jeho instrukční sada neobsahuje identifikační příkaz. Na tento příkaz by měl měřící přístroj odeslat identifikační údaje. Většinou se jedná o název přístroje, sériové číslo a případně typ rozhraní, přes které se komunikuje. Komunikační modul zasílá identifikaci ve tvaru „Manson, SDP-2405, 0, ver.1.01“. Identifikační řetězec je navíc doplněn o jedinečné číslo, podle kterého dojde k identifikaci laboratorního zdroje z rozsahu čísel 0 až 9.
5 Laboratorní úloha
[3]
[4]
[5]
Na základě vytvořeného komunikačního modulu je vypracovaná nultá laboratorní úloha předmětu Radioelektronické měření, které je vyučovaná na Ústavu radioelektroniky v magisterském studijním programu [10]. Laboratorní úloha má sloužit k základnímu seznámení s grafickým prostředím Agilent VEE Pro. Laboratorní zdroj Manson je v nulté úloze již využíván. Nicméně pro studenty není práce s instrukční sadou, kterou standardně využívá příliš názorná. Nově vytvořený komunikační modul studentům výrazně usnadní práci s tímto laboratorním zdrojem. Příkazy, které odpovídají standardu SCPI jsou názornější a pro studenty srozumitelnější. Cílem laboratorní úlohy je změřit V-A charakteristiku připojené žárovky.
[6]
[7]
[8]
6 Závěr Článek se zabývá návrhem komunikačního modulu pro laboratorní zdroj Manson, který je využíván pro automatizované měření V-A charakteristiky. Komunikační modul je realizován pomocí mikroprocesoru AT90USB1287, který obsahuje jednotku USART a rozhraní USB pro komunikaci se zdrojem respektive s osobním počítačem. Vytvořený komunikační modul používá pro komunikaci s osobním počítačem rozhraní USB. Komunikace ovšem probíhá jako simulace virtuální sériové linky. Obslužný program je realizován na základě projektu „LUFA“, který usnadňuje komunikaci přes rozhraní USB. Původní instrukční sada je nahrazena novou, která odpovídá standardu SCPI, který je používán v moderních měřících přístrojích. Práce s laboratorním zdrojem se stává uživatelsky příjemnější a názornější.
[9]
[10]
Poděkování Tato práce byla zpracována, jako součást řešení grantu č. 102/08/H027 „Pokročilé metody, struktury a komponenty elektronické bezdrátové komunikace“ z Grantové agentury České republiky a za podpory výzkumného záměru MSM 0021630513 „Pokročilé elektronické komunikační systémy a technologie (ELCOM)“.
Literatura [1] [2]
RS-232 [online], poslední aktualizace 9.11.2009 14:34 [cit. 18. 4. 2009], Wikipedie.Dostupné z WWW:
MATOUŠEK, D. USB prakticky s obvody FTDI. Praha: BEN - technická literatura, 2003. 272 s + CD ROM. ISBN:80-7300-103-9
120 – 5
ATMEL. Datasheet AT90USB1287. [online], Version 7593J-AVR-03/09, 463s, 2009 [cit. 18. 4. 2009], Dostupné z WWW: Universal serial bus [online], poslední aktualizace 21. prosince 2009 9:55 [cit. 21. 12. 2009], Wikipedie. Dostupné z WWW: MANSON ENGINEERING INDUSTRIAL LTD. Downloadable Files [online]. 2003 [cit. 16. 12. 2009]. Dostupné z WWW: . CAMERA, Dean. LUFA (Formerly MyUSB) (2009) [online]. 2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupné z WWW: . Standard Commands for Programmable Instruments (SCPI) [online], poslední aktualizace 15. duben 2010 16:15 [cit. 10.3. 2010], Wikipedie. Dostupné z WWW: MAXIM – Dallas Semiconduktor. MAX232 Datasheet. [online] Version 19-4323; Rev 11; 2/03 [cit. 18. 5. 2010]. Dostupné z WWW: Open source software [online], poslední aktualizace 24. listopadu 2009 18:39 [cit. 10. 12. 2009], Wikipedie. Dostupné z WWW: ZACHAR, J. Komunikační modul pro řízení laboratorního zdroje. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav radioelektroniky, 2010. 67 s., 10 s. příloh. Diplomová práce. Vedoucí práce: Ing. Jiří Dřínovský, Ph.D.
