KOMPARACE VYBRANÝCH MÉDIÍ COMPARISON OF THE SELECTED MEDIA

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Filosofie Katedra: Studijní program: Specializace v pedagogice Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání Studijní obor: Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

KOMPARACE VYBRANÝCH MÉDIÍ COMPARISON OF THE SELECTED MEDIA Bakalářská práce: 11-FP-KFL-099

Autor: Ivana Krejčová

Podpis:

Vedoucí práce: PhDr. Stanislava Exnerová Konzultant:

Počet stran 83

grafů 21

V Liberci dne: 26.4.2011

obrázků 6

tabulek 0

pramenů 19

příloh 4

Čestné prohlášení

Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:

Komparace vybraných médií Ivana Krejčová P07000832

Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 26.4.2011 Ivana Krejčová

PODĚKOVÁNÍ Děkuji PhDr. Stanislavě Exnerové za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a blízkým přátelům za trpělivost a podporu nejen během mé práce, ale především během celého studia.

ANOTACE Cílem této bakalářské práce je analyzovat televizní a internetové zpravodajství a jeho vliv na příjemce. V kapitole věnované masovým médiím je popsána jejich stručná charakteristika a funkce. Dále je popisován obsah a význam mediálního produktu. Práce rovněţ analyzuje formální stránku televizního a internetového zpravodajství. Závěr práce je věnován dotazníkovému šetření na jehoţ základě je následně provedena komparace televizního a internetového zpravodajství z vybraného dne. Klíčová slova: masová média, televizní zpravodajství, internetové zpravodajství, zpráva, mediální produkt Annotation The aim of the Bachelor thesis is to analyse the Internet and the TV news and its influence on the receiver. The chapter which deals with the massmedia describes their brief characteristic and function. Also this describes the content and meaning of the media product. The thesis also analyses the formal side of the TV and the Internet news. At the end of the thesis there is a questionnaire investigation. This investigation brings the results which are then used for the comparison of the TV and the Internet news of the chosen day. Key words: mass media, TV reporting, Internet reporting, news, media product Zussammenfassung Ziel der Bakalararbeit steht in der Analyse der Fernsehnachrichten und Internetnachrichten

und

deren

Einfluss

auf

Zuschauer

bzw.

Empfänger

der

Nachrichtensendungen. In dem Kapitel, das den Massenmedien gewidmet ist, wird summarisch die Charakteristik und Funktion der Massenmedien vorgestellt. Es werden auch der Inhalt und die Bedeutung der Medienprodukte beschrieben. Die Analyse der Formalensicht der Fernsehnberichterstattung und Internetberichterstattung wird in der Arbeit ebenfalls dargestellt. Im Abschluss der Arbeit wird ein Untersuchen in Form eines Fragebogens durchgeführt, welches die Komparation zwischen Fernsehnachrichten und Internetnachrichten an einem gewählten Tag präsentiert. Schlüsselwörter: Massenmedien, Fernsehnberichterstattung, Internetberichterstattung, Nachricht, Medienprodukt.

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 1 2. MASOVÁ MÉDIA ............................................................................................................... 2 2.1. Co jsou masová média?...............................................................................................2 2.2. Jaká je funkce masových médií? .................................................................................4 3. MEDIÁLNÍ PRODUKT ...................................................................................................... 5 3.1. Co je mediální produkt? ..............................................................................................5 3.2. Obsah mediálního produktu ........................................................................................7 3.3. Význam mediálního produktu .....................................................................................9 4. ZPRAVODAJSTVÍ ............................................................................................................ 10 4.1. Jaké vlastnosti a pravidla určují hodnotu zprávy? ...................................................12 4.2. Forma zprávy ............................................................................................................16 4.3. Kdo ovlivňuje masová média? ..................................................................................16 5. TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ................................................................................... 19 5.1. Úvod televizního zpravodajství.................................................................................19 5.2. Role moderátora .......................................................................................................20 5.3. Struktura televizních zpráv ......................................................................................21 6. INTERNET – „SÍŤ SÍTÍ“ ................................................................................................. 24 6.1. Co předcházelo Internetu? ........................................................................................24 6.2. Internetové zpravodajství jako kombinace novinových a televizních postupů .........26 7. ČESKÁ TELEVIZE (ČESKOSLOVENSKÁ TELEVIZE) VERSUS www.idnes.cz .. 28 7.1. Historie Československé televize (ČST) ...................................................................28 7.2. Česká televize............................................................................................................29 7.3. Televizní noviny........................................................................................................29 7.4. www.idnes.cz ............................................................................................................30 8. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ..................................................................................... 32

9. ANALÝZA ZPRAVODAJSKÉHO SERVERU www.idnes.cz A TELEVIZNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÉ TELEVIZE UDÁLOSTI ZE DNE 6.4.2011 ....................... 38 9.1. Jaderná elektrárna Fukušima .....................................................................................38 9.2. Kauza Jaroslav Škárka a Věci veřejné ......................................................................39 9.3. Závěr k analýze .........................................................................................................40 10. ZÁVĚR BAKALÁŘSKÉ PRÁCE .................................................................................. 42 11. SEZNAM LITERATURY ............................................................................................... 43 12. PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 45 12.1. Příloha 1 ..................................................................................................................45 12.2. Příloha 2 ..................................................................................................................47 12.3. Příloha 3 ..................................................................................................................55 Úvodní informace zveřejněné respondentům...............................................................55 Odpovědi respondentů .................................................................................................55 12.4. Příloha 4 ..................................................................................................................71

1. ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „Komparaci vybraných médií“. Předmětem této práce je porovnání internetového a televizního zpravodajství. Vzhledem k tomu, ţe jsme dennodenně konfrontováni s obrovským mnoţstvím informací je nutné se v nich orientovat. Z tohoto důvodu se tato bakalářská práce zabývá tím, jak jsou dané informace určitými médii zpracovávány. Pro komparaci byla zvolena následující média – Internet a televize. Důvodem pro jejich popis je jejich snadná dostupnost. Vţdyť dle Českého statistického úřadu měla více jak polovina domácností v České republice (56%) přístup k Internetu a v roce 2009 připadalo na 100 domácností 132 televizorů.1 Televize a Internet patří mezi masová média, proto se první kapitola zabývá jejich charakteristikou a funkcí. Druhá kapitola je věnována mediálnímu produktu, který masová média vytváří. Je zde pro to ve stručnosti popsán jeho význam a obsah. Můţeme se zde také dozvědět jaká je forma zprávy a jaké zpravodajské hodnoty ji určují. Důleţitou roli ve vytváření zprávy hrají tzv.gatekeepeři. Jejich význam je popsán ke konci kapitoly. V dalších dvou kapitolách je podrobně popsán rozbor internetového a televizního zpravodajství. Práce je završena částí věnující se dotazníkovému šetření zaměřenému především na vliv internetového a televizního zpravodajství na příjemce. Účelem šetření je vyvrátit nebo potvrdit hypotézu, ţe internetové zpravodajství svou dynamikou a rychlostí působí důvěryhodněji a bezprostředněji neţ zpravodajství televizní. V závěru práce na základě výsledků dotazníkového dochází ke komparaci televizního zpravodajství České televize Události a zpravodajského serveru www.idnes.cz.

1

Www.czso.cz [online]. 11.8.2010 [cit. 2011-04-25]. Vybavenost domácností počítačem a vybranou spotřební elektronikou. Dostupné z WWW: .

1

2. MASOVÁ MÉDIA 2.1. Co jsou masová média? Masová média lze charakterizovat jako prostředky masové komunikace, které ovlivňují naše chápání světa. Představují významnou podobu společenského, kulturního i politického ţivota a podmínku ekonomické úspěšnosti řady odvětví. Masová média jsou prostředky masové komunikace, které přenášejí informace v různých formách a za různým účelem. Dle Reifové 2jsou to obvykle velké mediální organizace, jejichţ sdělení jsou veřejně dostupná, standardizovaná, vyráběná mediálními profesionály a díky technickým aparátům šířená k velkému publiku. Pod pojem masová média zahrnujeme především tisk, rozhlas, televizi a v neposlední řadě Internet, který se v poslední době stal nedílnou součástí našich domácností. V širším slova smyslu lze za masové médium povaţovat knihu, film, video a veškeré tiskoviny, které vycházejí ve velkém nákladu (například letáky). Masová média můţeme rozdělit na média veřejné sluţby, soukromá, tištěná a nová. Média veřejné služby Pod pojmem média veřejné sluţby se rozumí ta média, která jsou zřízená zákonem a jejichţ účelem je poskytovat sluţbu veřejnosti výrobou a vysíláním rozhlasových či televizních programů. To jak má vysílání médií veřejné sluţby vypadat, je formulováno v příslušném zákoně, jímţ se toto médium zřizuje. V České republice se jedná o ČRo, ČT a ČTK. Český Rozhlas a Česká televize jsou financovány z tzv. koncesionářských poplatků a ostatní zdroje příjmů jsou doplňkové (například reklama).

2

REIFOVÁ , Irena . Slovník mediální komunikace . 1. . Praha : Portál,s.r.o., 2004. 328 s. ISBN 80-7178-9267 str. 139

2

Média soukromá Tato média jsou zřízena jako soukromé společnosti. Hlavním zdrojem příjmů jsou reklamy (například prodej vysílacího času inzerentům), respektive prodej budoucí předpokládané pozornosti příjemce (diváka, čtenáře). Média tištěná Vznik tištěných médií je vázán na pomoc různých tiskařských technik. Tištěná média mohou být periodická i neperiodická. Dle periodicity jsou dělena na deníky, týdeníky, čtrnáctideníky, měsíčníky a čtvrtletníky. Mezi takováto média se řadí zejména knihy, noviny, časopisy a letáky. Nová média Novými médii se rozumí komunikační prostředky, které vyuţívají pro přenos nebo uchování informace počítačovou technologii. Dnes se pojem nová média můţe pokládat za synonymum digitálních médií. Dle Reifové3 nová média tvoří širokou a různorodou skupinu z hlediska funkce, přenášení sdělení i způsobu jeho uţívání. Mezi tato média řadíme například mobilní telefony, počítačové hry, elektronickou poštu, webové stránky nebo digitální televizi. Těmto médiím je společný systém dvojí reprezentace. Na první úrovni jsou informace formulovány jako text, obraz, zvuk, video. Na druhé úrovni jsou tyto primární kódy sekundárně kódovány do systému jedniček a nul digitálního kódu. S nimi ovšem uţivatelé nejsou schopni pracovat. Pro jejich „překlad“ je nutné vlastnit zařízení, které je schopné algoritmické manipulace s daty v binárním kódu. Toto zařízení můţe mít formu klasického stolního počítače, notebooku, mobilního telefonu, atd. Oproti tradičním médiím je moţné sdělení v binárním kódu mnoţit, ukládat na libovolný druh nosiče a reprodukovat jej. Rovněţ distribuce mediálních obsahů je díky binárnímu kódu rychlejší a s minimálními náklady. Novým médiím lze také připsat takové vlastnosti jako jsou interaktivita, multimedialita, síťovost, globální dostupnost, atd. Výše zmíněné

3

REIFOVÁ , Irena . Slovník mediální komunikace . 1. . Praha : Portál,s.r.o., 2004. 328 s. ISBN 80-7178-9267, str. 134, 137-138.

3

vlastnosti si autor takové média můţe nastavit dle svého. Tak tedy mohou být nová média interaktivní i neinteraktivní, multimediální i textová, se síťovou architekturou i bezdrátová.

2.2. Jaká je funkce masových médií? Proč jsou masová média součástí našeho ţivota? Jak vnímáme masová média v našem ţivotě? Masová média plní funkci sdělovací, přesvědčovací a výchovnou. Mohou také pro řadu občanů představovat tzv. „poslední odvolací instanci“, tzn., ţe plní funkci jakéhosi pomocníka, který umoţní občanům, aby na svůj případ upozornili, a tím pádem se daná věc začala řešit příslušnými institucemi. Dle Denise McQuaila si lze funkce médii představit jako: 1) Okno, skrze nějţ lze vidět události, a které nám rozšiřuje rozhled a umoţňuje nám, bez zásahu jiných, vidět, co se děje. 2) Zrcadlo událostí, které nám nabízí představu věrného odrazu (i kdyţ je zrcadlově obrácený a tudíţ můţe být pokroucený). 3) Filtr, který třídí dané události, upozorňuje na ně a také potlačuje jiné názory a náhledy na danou problematiku 4) Ukazatele, průvodce či vykladače, který nám pomáhá se orientovat. 5) Fórum či platformu, která slouţí k předloţení informací veřejnosti, často s moţností reakce a zpětné vazby. 6) Plátno nebo bariéru, coţ dle Quaila znamená, ţe nás média mohou nabídnutým obrazem světa (mnohdy falešným) odstřihnout od skutečnosti.4 Média zprostředkovávají veřejnosti stejné informace různým způsobem. Vzhledem k tomu, ţe informace jsou zdrojem nemalých příjmů (z koncesionářských poplatků, poplatky za internet, cena za noviny a časopisy), vystupují jednotlivá média v roli konkurentů. Coţ můţe ovlivnit to, jak je daná informace prezentována.

4

EXNEROVÁ, Stanislava . Komunikační dovednosti : otázky a odpovědi. Liberec, 2008. 107 s. Skripta. Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-357-6, str.103.

4

3. MEDIÁLNÍ PRODUKT 3.1. Co je mediální produkt? Abychom se mohli zabývat porovnáním vybraných médií, měli bychom si nejprve charakterizovat to, co média vyrábějí, tzv. mediální produkt. Kaţdé masové médium vytváří tzv. mediální produkt. Tím můţe být například výtisk z novin, zpráva, fotografie, pořad v televizi, atd. Mediálním produktem se tedy rozumí to, co je uţivateli nabídnuto jako jednorázově zveřejněný nebo opakovaně zveřejňovaný prvek. Je to produkt, který médium s publikem sdílí a kterému lze přičíst poznatelný a popsatelný obsah a přisoudit mu nějaký význam. Takový produkt je dle Kőpplové a Jiráka5 vnitřně uspořádaný a hierarchizovaný celek tvořený v několika vzájemně provázaných rovinách. Dále Kőpplová a Jirák uvádí, ţe toto uspořádání platí jak pro zpravodajství, tak i pro hudební nahrávky. Jednotlivá zpráva v rámci téhoţ deníku můţe souviset s obecnějším článkem vztahujícím se k podobným událostem. Pro lepší ilustraci si uveďme příklad zpravodajství o povodních v srpnu a v září 2010. Internetový server www.novinky.cz 6dne 28.9.2010 informoval o katastrofálních povodních na Českolipsku, coţ lze označit za první rovinu podání informace. Mimo jiné doplnil informace o odkazy na další články, které se týkají daného tématu. K tomuto ještě dodal o informace o uzavřených komunikacích a o stupni povodňové aktivity na tocích. To znamená, ţe šlo v první řadě o předání aktuální informace, která byla posléze doplněna o soubor článků o povodních v srpnu 2010 a nakonec o důleţité upozornění o stavu komunikací. Čtenářovi tak byla poskytnuta komplexnější informace. Mediální produkt lze také rozlišit dle typu komunikačního média. Dle tohoto kritéria lze odlišovat televizní pořady (např. zpravodajství), časopisy (např. zpravodajské), noviny, internetové stránky (např. zpravodajské servery) atd. Tímto rozdělením lze rozlišit

5

JIRÁK, Jan ; KŐPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. Praha : Portál,s.r.o., 2003. 208 s. ISBN 80-7178-697-7, str. 119. 6

www.novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-09-29]. Http://www.novinky.cz/domaci/212616-sever-cechpostihla-dalsi-povodnova-vlna.html. Dostupné z WWW: .

5

základní charakteristické prvky dané technologickou povahou jednotlivých médií, vyjadřovacími prostředky, které daná média nabízejí, výrobními postupy, jeţ jsou ustálené, a povahou očekávání zformovaného v představách a chování potenciálních příjemců. Zvláště tam, kde je zřejmá určitá podobnost produktů (například výše zmíněné zpravodajství), můţe rozlišení komunikačního média poukázat na to, jak jeho povaha ovlivňuje výslednou podobu produktu. Audiovizuální povaha televizního produktu, klade důraz na vztah mezi obrazovou a zvukovou sloţkou. Zde platí heslo „Don´t say it, show it!“, neboli „Neříkej to, ukaţ to!“. Ve zpravodajství má televize tendenci preferovat zprávy ke kterým mají k dispozici atraktivní obrazovou sloţku, popř. si tuto sloţku mohou dotvářet tzv. ilustračními záběry. Tyto záběry ovšem nemají fakticky povahu zprávy, protoţe nejsou v ţádném věcném vztahu k „zobrazované skutečnosti“. Další moţností, jak si televize můţe vypomáhat k lepší ilustraci dané události, jsou schématické počítačové animace, které mohou ukazovat například pravděpodobnou trasu útěku pachatele, průběh nehody, atd. Naproti tomu tištěná média mají sklon k obsahové provázanosti produktu a je zde také viditelná stále větší snaha vyrovnat se televizi nabídkou vizuálně pojatého zpracování obsahu (více fotografií, vyuţití barev, grafů, koláţí, apod.). Mimo to disponují moţnostmi grafické úpravy stránky, písma, atd. Výhodou tištěných mediálních produktů je také moţnost jejich strukturování prostřednictvím titulků a mezititulků, typem a velikostí písma, uţitím interpunkčních znamének, rozdělením odstavců, apod. Tištěná média přinášejí rozsáhlejší analytické obsahy, ke kterým se čtenář můţe vracet, promýšlet či jej archivovat. Naproti tomu vysílací média inklinují ke kratším, více dynamickým produktům. V dnešní době stále více rozšířenější internetová média mají tendenci dva výše zmíněné typy obsahových a výrazových inklinací spojovat. Na jedné straně odkazují k moţnostem televizního a rozhlasového vysílání tím, ţe zařazují zvukové a obrazové materiály, na straně druhé tím, ţe odkazují na „související články“ (tzn. k tomu, ţe se uţivatel můţe k danému tématu vracet, nalézt starší informace) čímţ vyuţívají rysů, které jsou typické pro média tištěná. Charakteristickým rysem internetových médií je také to, ţe vyuţívá moţnosti bezprostřední reakce uţivatelů. Tím internetová média inklinují k vytváření emotivních, nepromyšlených produktů. Prostor pro taková vyjádření je 6

prezentován formou blogů, na které můţe jakýkoliv uţivatel okamţitě reagovat či sociálních sítí (například Facebook).7

3.2. Obsah mediálního produktu Další charakteristikou mediálního produktu je to, ţe se skládá z obsahu a významu. Obsah mediálního produktu tvoří prvky, které jsou určitým způsobem vybrány a uspořádány, a pravidly pro vytvoření celku. Z hlediska obsahového uspořádání prvků, lze rozlišit média na tzv. všeobecná a specializovaná. Média specializovaná se od všeobecných liší svou zaměřeností na konkrétní téma. Například Country Radio je určeno především milovníkům určitého typu hudby. Obsahovými prvky tvořící mediální produkt lze chápat například příspěvky do novin, které jsou posléze řazeny do rubrik či stránek, které jsou jednotné svým tématem. Tématické zaměření mediálního produktu je společensky zakotvené. Dle Kőpplové se zpravodajské příspěvky dělí do šesti základních obsahových kategorií: 1) Politika 2) Ekonomika 3) Zahraničí 4) Zprávy z domova 5) Zprávy z kultury 6) Sport Tato témata jsou výsledkem dlouhodobého vývoje a postupného ustanovování. O obsahu mediálního produktu lze také říci, ţe je popsatelný, smyslově dostupný a je moţné jej uspořádat dle jeho výkladu:

7

JIRÁK , Jan ; KŐPPLOVÁ , Barbara. Masová média . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2009. 416 s. ISBN 978-807367-466-3, str. 252.

7

1) prvků, které jej tvoří, 2) pravidelností jejich výběru a uspořádání a pravidla pro vytvoření celku, který je jako hotový produkt nabízen publiku k uţití.8

8

JIRÁK , Jan; KŐPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. Praha : Portál, 2003. 207 s. ISBN 80-7178-697-7, str.121.

8

3.3. Význam mediálního produktu Mediální produkt se skládá ze slov, obrazů a zvuků. Uţivatelé mediálního produktu (čtenáři, diváci, posluchači) dokáţí dané znaky skládat do smysluplných celků. Tohoto vyuţívají výrobci produktů, které skládají tak, aby podpořili výsledný smysl. Tento fakt, ale předpokládá to, ţe tvůrci i uţivatelé mají stejnou nebo podobnou představu o tom, co si lze pod danými pojmy, obrazy, zvuky představit. Jinými slovy řečeno – s jakým významem je moţné si je spojit.9

9

JIRÁK, Jan ; KŐPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. Praha : Portál,s.r.o., 2003. 208 s. ISBN 80-7178-697-7, str. 133.

9

4. ZPRAVODAJSTVÍ Vzhledem k tomu, ţe mediálním produktem můţe být v podstatě cokoliv, co média produkují, je vhodné tento široký záběr zúţit. Zpráva (potaţmo zpravodajství) je dle Denise McQuaila ústřední těţiště masových médií. Zpravodajství je jedním z mála původních příspěvků ke škále kulturních forem vyjádření. Dalo by se také říci, ţe zpravodajství je základní činností definující ţurnalistickou práci. McNaira

10

nazývá

zpravodajství počátku nového tisíciletí termínem „zprávy v reálném čase“. Tento termín popisuje zpravodajství, jehoţ události se odehrávají ve chvíli, kdy jsou oznamovány. Dle McNaira je tato okamţitost a bezprostřednost povýšena na cíl a tím nahrazuje starší a tradičnější novinářské cíle vysvětlování událostí a jejich zasazování do kontextu. Zpravodajství dle Kőpplové11 lze zařadit do tzv. nefiktivního mediálního produktu. U takovýchto produktů platí to, ţe jsou sestaveny ze základních prvků jimiţ jsou téma, tématická skladba a pouţité výrazové prostředky. U fiktivních mediálních produktů je téma na prvním místě, tzn. ţe je snadné si jej uvědomit. V tomto případě je výsledkem autorského či produkčního rozhodnutí. Na rozdíl od fiktivních mediálních produktů jsou nefiktivní

produkty

(zpravodajství)

náročnější

na

uvědomění

si

skutečnosti,

protoţe vyvolávají dojem, ţe se jedná o reprezentaci skutečnosti, jeţ je touto skutečnosti určena. Tématické zaměření zpravodajství je zpravidla pevně společensky zakotvené a zpravodajské příspěvky se seskupují do šesti základních obsahových oblastí. 1) Politika V tomto případě jde o rozhodování na úrovni vlády a obou komor Parlamentu ČR. Dle Kőpplové jsou v této oblasti politici hlavními obsahovými prvky konstituující toto téma.

10

MCNAIR, Brian . Sociologie žurnalistiky . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2004. 184 s. ISBN 80-7178-840-6, str. 128. 11

JIRÁK , Jan ; KŐPPLOVÁ , Barbara. Masová média . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2009. 416 s. ISBN 978-807367-466-3, str. 303-304.

10

2) Ekonomika Ekonomika se v médiích projevuje ve dvou základních rovinách a) stav a vývoj celé společnosti, b) stav a vývoj konkrétních firem a podniků. 3) Zahraničí V této oblasti se zpravidla popisují vztahy mezi politikami různých států. Je také důleţité podotknout, ţe zprávy ze zahraničí ve velké míře se vztahují k rozhodování českých politiků či k politické a ekonomické situaci ČR. Neméně důleţitou součást těchto zpráv tvoří zpravodajství o politických zvratech, přírodních katastrofách, masakrech či celebritách. 4) Zprávy z domova Zprávy z domova vztahující se především ke kriminalitě, demonstracím, stávkám, veřejné agendě (školství, zdravotnictví, atd.). Jejich součástí jsou „lidské příběhy“, popř. zábavně laděné rarity. 5) Zprávy z kultury Zaměřeny na aktuální dění v oblasti umělecké tvorby. Přinášejí informace o divadelních a hudebních premiérách, vydání nových knih a zvukových záznamů, o vernisáţích výstav či o probíhajících festivalech. 6) Sport Zprávy zachycující průběh a výsledek sportovních utkání a to především u sportů, které jsou u publika velmi oblíbené (fotbal, lední hokej). Přináší také informace o momentálním vítězstvích českých sportovců na mezinárodním poli (kanoistika, oštěp, atletika,atd.). Výše zmíněné tématické oblasti jsou výsledkem dlouholetého vývoje a postupného ustanovování. Jiným faktorem, který můţe hrát roli při řazení zpráv je její důleţitost. Ty zprávy, které se povaţují za nejvíce „atraktivní“ jsou řazeny na titulní strany, na první 11

místa v televizním a rozhlasovém vysílání. Na internetových zpravodajských serverech je na ně upozorňováno titulkem „mimořádná zpráva“. Bezprostřednost a okamţitost se dostávají do popředí tím, ţe díky počítačovému zpracování a grafice jsou útrţky rychle zpracovávány do zdánlivě celistvého svědectví o tom, co se stalo „tam venku“. Uţití nových technologií je v dnešní době nutností pro kaţdou

zpravodajskou

relaci.

Dle

McNaira12

nové

technologie

přinesli

do zpravodajství novou gramatiku, dynamiku a tlaky. Bezprostřednost a rychlost vedou k podkopávání

základních

cílů

ţurnalistiky

jako

jsou

informovat,

vzdělávat,

zprostředkovávat rozumnou veřejnou debatu, protoţe posilují trend, kdy styl je důleţitější neţ obsah.

4.1. Jaké vlastnosti a pravidla určují hodnotu zprávy? 13 Z analýzy zpravodajství vyplývá, ţe výběr, zařazení a zpracování zpráv se děje podle určitých kritérií. Tato kritéria lze označit pojmem „zpravodajská hodnota“. Ta určuje, které z událostí, budou vybrány pro zpravodajství. Díky ní lze události seřadit a hierarchicky uspořádat. Dle Galtunga a Rugeové existuje několik klíčových kritérií zpravodajských hodnot: 1) blízkost Svou roli zde hraje nejen zeměpisná blízkost, ale i blízkost kulturní. Pro příjemce je zajímavější zpráva, která se týká osobností a událostí z domova neţ zprávy ze vzdálenějších oblastí (např. Afrika). Můţe také dojít k tomu, ţe některé zprávy se týkají celého lidstva, v tom případě ani vzdálenost jí neubírá na důleţitosti. 2) odchylka (Ilowiecki a Ţantovský označují toto kritérium jako snadnost vnímání)

12

MCNAIR, Brian . Sociologie žurnalistiky . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2004. 184 s. ISBN 80-7178-840-6, str. 128-129. 13

ILOWIECKI, Maciej Tadeusz; ŢANTOVSKÝ , Petr. Manipulace v médiích . 1. Praha : UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA ve spolupráci s internetovým magazínem Česká média a televizí RTA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-86723-50-1, str. 72 - 74.

12

Jakákoliv odchylka od normality (např. přírodní katastrofy), společenských norem chování a morálky, ţivotního stylu je velmi zpravodajsky zajímavá. 3) krátkost trvání Dle Ilowieckého a Ţantovského mají být informace o událostech krátké, jasně časově vymezené. Musí také vyjadřovat to, co většině příjemců vyhovuje, co jim usnadňuje přisvojení informace a zvyšuje jejich zájem o ni. 4) jednoznačnost Důleţité je to, ţe daná událost musí být velmi snadno informačně vyjádřitelná. Z toho vyplývá, ţe charakter události a její okolnosti nesmí vzbuzovat ţádné pochybnosti. Takovou událost lze snadno popsat i pochopit. Dle Ţantovského a Ilowieczkého toto pravidlo nelze uplatnit především v politickém ţivotě, kde je většina zpráv dvojznačná či mnoho značná. V tomto případě toto pravidlo omezuje to, jak je zpráva interpretována a je tak ztíţeno její pochopení. 5) soulad s očekáváním To, jak je událost popsána by mělo být v souladu s přesvědčeními a představami příjemce o tom jak, kde, komu a co se můţe stát. Lze vycházet z toho, ţe očekávání většiny příjemců je výsledkem zakódovaných představ, návyků a předsudků. Příjemci tudíţ nemají rádi, kdyţ se něco vymyká jejich představě. Toto kritérium spíše usnadňuje zapamatování zprávy a její pochopení neţ aby definovalo její důleţitost. Proto se čas od času můţe stát, ţe právě neočekávaná zpráva je pro lidi velmi důleţitá. 6) překvapivost Události s tímto rysem mívají velkou informační důleţitost a velkou obchodní cenu. Jsou to události, které nikdo neočekával, které mohli být v souladu s očekávání a představami příjemce, ale které mají malou pravděpodobnost tady a teď. 7) aktuálnost (dle Kopplové a Jiráka – „novost“)

13

8) význam Význam je základní podmínkou informační hodnoty. Bohuţel v dnešní době se stává i to, ţe masová média připisují velký význam i událostem, které informační hodnotu nemají. Jedná se například o informace o rozvodu známého herce nebo naopak o jeho svatbě, atd. Tento to typ událostí má jistě význam pro fanoušky té dané celebrity, ale uţ ne pro většinu obyvatel. Proto tento typ zpráv dle Illowieckého a Ţantovského nepatří do zpráv o nichţ by mělo informovat televizní zpravodajství či deníky. 9) předvídavost 10) důleţitost pro příjemce Poskytovaná informace je určena pro specifickou skupinu příjemců (např. učitelé, důchodci, atd.) nebo je informací, která zajímá většinu příjemců (otázky zdravotnictví, bezpečnosti, atd.). 11) spojení s jinými událostmi a důleţitými jevy a procesy Jedná se o to, ţe určitá informace můţe být následkem předchozích událostí, o nichţ jsme jiţ informováni byli nebo jde o pokračování určitého sledu událostí. Sledovaná událost můţe být nejen projevem dlouhodobějšího a obecnějšího jevu, ale i jeho potvrzením či popřením. Vhledem k pravdivosti informace je vhodné vytvořit tzv.background. Jedná se o přidání relevantních doplňujících informací k informaci původní. 12) výjimečnost Výjimečnost je kritériem, který informaci dodává závaţnost. Dle Illowieckého a Ţantovského by největší závaţnost měla věrohodná informace o tom, ţe na Zemi přistáli mimozemšťané. Ovšem i málo významné události mohou být výjimečné. Jsou to takové události, které jsou z nějakého důvodu zajímavé a příjemce se chce o nich něco dozvědět.

14

13) personalizace Je podstatným rysem zprávy, který usnadňuje upoutání pozornosti a zároveň připomíná důleţitost zprávy. Týká se bezprostředně lidí a můţe se projevovat v jejich chování. 14) rozdílnost v předávání Výběr zpráv v daném zpravodajství má být co nejrozmanitější, aby pro většinu příjemců dané zpravodajství nebylo nudné. 15) konkrétnost Zpráva působí důvěryhodněji pokud se v ní vyskytují konkrétní okolnosti, názvy, jména, počty, atd. 16) důvěryhodný zdroj Věrohodnost zprávě dodává důvěryhodný a prestiţní zdroj, ať uţ se jedná o osoby či instituce. Označení „přímo z Bílého domu“ dává zprávě patřičnou váhu. Neznamená to ovšem, ţe věrohodné a důleţité informace nemohou pocházet z nerenomovaných zdrojů. 17) jedinečnost Jedinečnost zprávy nastává v okamţiku, kdy dané masové médium je první, které nám jí poskytne. Tento faktor je pro dané masové médium prestiţní hodnotu, nicméně její informační hodnota nemusí být takto posílena. 18) dramatičnost, negativismus Drastičnost a negativismus je z obchodního hlediska nejţádanější faktor. Špatné zprávy se prodávají nejlépe, zkrátka „co krvácí, to probouzí zájem“. Prezentování těchto zpráv na prvním místě probouzí v příjemcích dojem, ţe jen zprávy o katastrofách, nehodách a násilí jsou důleţité a zajímavé a ţe svět kolem nás je právě takový, jaký jej vidíme v televizi.

15

4.2. Forma zprávy Silná stránka zpravodajství je vymezena rozsahem, jehoţ základní rysy jsou obsaţeny v různých médiích a to i navzdory jejich velmi rozdílným moţnostem a omezením. Jejich společnými formálními prvky jsou periodicita, neutralita a fakticita. Noviny a potaţmo i internetové zpravodajské servery se vyznačují stálostí týkající se rozsahu, vzhledu a stálosti typů obsahů. Pravidelně se zde čtenář můţe setkat s rubrikou zabývající se zahraničím, sportem, ekonomikou, atd. Totéţ platí i pro televizní zpravodajství. Dle McQuaila dokonce existuje stálý vztah mezi typem obsahu a jeho délkou. McNair v knize Sociologie ţurnalistiky tvrdí, ţe délka zprávy je pro její výběr do televizního zpravodajství věcí klíčovou. Dle něj televizní zpravodajství klade důraz především na krátkost zprávy. Jinak řečeno, zpráva, jejíţ trvání je delší jak dvě minuty nemá nárok na to, aby byla zařazena do televizního vysílání. Z tohoto také vyplývá, ţe sloţitost a problematičnost zprávy nemusí být brána v potaz. Výjimku dle McQuiala mohou přicházet v časech krizí nebo výjimečných událostí. Obecně ale platí to, ţe zpravodajská forma vychází z běţnosti a předvídatelnosti světa událostí.14 Forma zprávy je dalším omezením ve smyslu jaký typ příběhů vyprávět. Má dle McNaira sklon upřednostňovat účinek před příčinou a konflikt před shodou. Dle McNaira je pro televizní novináře jednodušší dávat přednost následkům před příčinami. Příkladem můţe být zpráva o pracovních sporech. Filmování rozhovorů s nespokojenými zaměstnanci na letišti je jednodušší a efektivnější neţ popisování dlouhodobého vyjednávání, jehoţ neúspěšný výsledek vedl k propuknutí sporu.15

4.3. Kdo ovlivňuje masová média? Klíčové postavení získali s rozvojem masových médií ti, kteří pro média pracují (tzn. novináři, komentátoři, televizní tvůrci, moderátoři, aj.). Tito lidé mají nepochybně vliv

14

MACQUAIL, Denis . Úvod do teorie masové komunikace . Praha : Praha , 1999. 447 s. ISBN 80-7178200-9, str. 303-304. 15

MCNAIR, Brian . Sociologie žurnalistiky . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2004. 184 s. ISBN 80-7178-840-6, str. 82.

16

na formu i obsahovou stránku sdělení. Mnohdy se také spolupodílejí na tom, jak se daná informace zpracovává a také jakým způsobem je nabídnuta příjemci. Otázkou zůstává, kdo masová média ovlivňuje a tím pádem kdo „pomáhá“ utvářet náš názor. G. Maletzky ve své knize Psychologie masové komunikace rozlišuje šest charakteristických rysů podavatelů sdělení („komunikátorů“) 1) Představa komunikátora o sobě samém, 2) Komunikátorovo osobnostní uspořádání 3) Tým, v němţ komunikátor pracuje 4) Vztah komunikátora k organizaci 5) Komunikátorovo společenské prostředí 6) Tlaky a omezení způsobené tím, ţe mediální sdělení je veřejné povahy.16 V dnešní době se stále častěji objevuje pojem „gatekeeping“ („hlídač brány“¨). David Manning White pouţil tento termín ve své mediální studii, kdy se tím zabýval jak editoři na americkém středozápadě vybírají zprávy do zpravodajství. Předmětem jeho zájmu bylo to, zda editoři při výběru jednají intuitivně nebo promyšleně. Výsledek jeho studie prokázal, ţe editoři zpracovávají pouze 10% materiálu poskytnutého tiskovými agenturami a také to, ţe rozhodování editorů je velmi subjektivní, protoţe výběr zpráv probíhá na základě předpokladu toho, co uspokojí publikum.

17

Při výběru zpráv by se gatekeeper

měl řídit výše zmíněnými kritérii zpravodajských hodnot. Vzhledem k tomu, ţe si některá kritéria vzájemně odporují (například překvapivost a totoţnost s očekáváním) není moţné, aby se všemi gatekeeper řídil. Spíše by se měl řídit těmi hodnotami, které jsou splnitelné a čím více se jich splní, tak tím lépe. Nejvíce aditivní zprávy (aditivní – zaloţený na skládání, přidávání) jsou ty, které v daném okamţiku splňují nejvíce výše uvedených hodnot.

16

JIRÁK, Jan ; KŐPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. Praha : Portál,s.r.o., 2003. 208 s. ISBN 80-7178-697-7, str. 80. 17

Http://www.wikipedia.org/ [online]. 7.9.2010 [cit. 2010-09-29]. Http://en.wikipedia.org/wiki/Gatekeeping. Dostupné z WWW: .

17

Je důleţité podotknout, ţe tvorba zpráv podle daného denního pořádku je věcí nezbytnou. Zpravodajství nemůţe být sloţkou, která je sestavena libovolně z důleţitých úplně nepodstatných zpráv.

18

5. TELEVIZNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 18 Televizní zpravodajství patří spolu s internetovým k neoblíbenějším mediatypům. Pro diváka je nejpohodlnější protoţe nevyţaduje ţádnou jeho aktivitu tím, ţe mu sama předkládá svůj výběr a působí na něj jak obrazem tak i zvukem.

5.1. Úvod televizního zpravodajství Pro televizní zpravodajství jsou charakteristické postupy navozující dojem bezprostřednosti, reálnosti a objektivity. Tyto postupy jsou zřejmé uţ od začátku televizní relace. Ve většině zemí je její začátek rozpoznatelný. Úvodní část má diváky zaujmout a také přerušit tok zábavných pořadů, seriálů, soutěţí. Pro upoutání pozornosti jsou v úvodu pouţity titulky v jasných barvách doprovázené počítačovou animací a stále více hlasitější fanfárovitá znělka (typický je zvuk trumpet). Hudební a barevný doprovod je zde pouţit pro vyvolání pocitu bezprostřednosti a naléhavosti, coţ podporuje autoritativnost zpráv. V úvodní části jsou také pouţity symboly (například otáčející se zeměkoule, tikající hodiny), které lokalizují zprávy v prostoru a v čase. Tyto symboly signalizují bezprostřednost a komplexnost. Poté závěrečné tóny fanfár přecházejí v titulkovitý přehled hlavních zpráv. Ty jsou předneseny s náleţitou naléhavostí a jsou formulovány tak, aby nevyzradili pointu a tím pádem navnadili diváky na sledování jejich dalšího průběhu. Úvodní část poté končí záběry na profesionálně vyhlíţející studio plné „tvrdých, lesklých ploch“ navozujících dojem efektivnosti.

18

DUNNOVÁ , Anne. ALUZE : Revue pro literaturu, filozofii a jiné [online]. 1998 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-3784.

19

5.2. Role moderátora 19 Ve studiu jsou přítomni dva moderátoři, obvykle sedící za pracovním stolem se seriózním výrazem ve tváři. Moderátoři si mezi sebou mohou předávat slovo, coţ umoţňuje reţisérovi televizního zpravodajství měnit náladu či přecházet od závaţnějšího tématu k méně závaţnému a naopak. Moderátorskou dvojici po většinou tvoří starší muţ a mladší atraktivní ţena. Tato volba působí na diváka díky střízlivému vzhledu, vystupování a mluvenému projevu přitaţlivě a zároveň autoritativně a důvěryhodně. V českém televizním zpravodajství jednu z těchto standardních dvojic tvoří Ray Koranteng a Lucie Borhyová. Z dotazníkového šetření k této bakalářské práci vyplývá to, ţe Raye Korantenga respondenti hodnotí i dle jeho barvy pleti nejen dle věku. Při předávání zprávy moderátor volí mezi projevem zaměřeným na kameru a dialogem. Řeč na kameru přitom vyvolává dojem, jakoby moderátor promlouval ke kaţdému divákovi osobně a navozuje iluzi dialogu mezi moderátorem a divákem. Tento projev můţe být zahájen úvodním oslovením „dobrý večer“ , který má umocnit dojem kontaktu mezi moderátorem a divákem a vytvořit ideu tzv. „fiktivního my“. Dle Dunnové vztah v tomto dialogu nemusí být rovnocenný a to z toho důvodu, ţe moderátoři jsou nám prezentování jako nositelé informací, kterými divák nedisponuje, ale o kterých by se měl chtít dozvědět, protoţe pro něj mohou být nějakým způsobem důleţité. Tento fakt také naznačuje jakým způsobem moderátoři zpráv vystupují. Ti jen zřídkakdy uţívají označení v první osobě, jejich mluvní projev je neutrální a také uţití gest, která doprovází přímý kontakt, je minimální. Díky tomu moderátor můţe k divákovi a pro diváka vytvořit dojem „fiktivního my“, který vytváří jakýsi společný konsensus, ve kterém ale moderátoři hrají roli těch, kteří jsou z konsensu vyloučeni. Důvěryhodnost a autoritativnost televizního zpravodajství posiluje i jméno zavedeného televizního moderátora. Diváci vědí o koho se jedná a tím pádem mohou očekávat určitou jistotu. Někdy je jméno televizního moderátora uvedeno ve znělce či v reklamních upoutávkách.

19

DUNNOVÁ , Anne. ALUZE : Revue pro literaturu, filozofii a jiné [online]. 1998 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-3784.

20

Moderátor je výrazným rysem obrazových zpráv. Je také označován jako vypravěč čtoucí doprovodný komentář. Aby zpráva mohla být povaţována za pravdivou a objektivní, musí být moderátor spolehlivým vypravěčem.Tento fakt je důleţitý především proto, ţe spojení obrazu a doprovodného komentáře je ve televizní zprávě zaloţené hlavně na asociacích. Dle Dunnové je moderátor extradiegetický vypravěč ve smyslu toho, ţe je postavou, skrze níţ vyprávění prochází. Tedy vypravěč, který není součástí příběhu. Oproti tomu reportér je označován za vypravěče diegetického, tedy stává se součástí vyprávěného příběhu. Tato situace nastává například při ţivých vstupech z bojišť nebo z politických demonstrací).

5.3. Struktura televizních zpráv 20 Lze také říci, ţe struktura televizních zpráv je vystavěna tak, aby diváka podněcovala ke sdílení zpravodajských hodnot. V úvodu je divák vizuálně seznámen se scénářem, kdy událostem je dán jejich „zřejmý“ význam a divákovi je nabídnut jejich jediný moţný výklad. Po stručném úvodu následuje řada zpráv, které mohou mít různou podobu. Dle Dunnové je nejjednodušší prostá čtená zpráva, kdy moderátor hovoří přímo na kameru a v horním rohu obrazu je promítán doprovodný záběr. Další formou, která je pouţívaná menšími zpravodajstvími, je uţití ţivého hlasového komentáře. V tomto případě se jedná o zprávu, která předtočená a sestříhaná a je doprovázena komentářem moderátora, který můţe, ale i nemusí být jeho autorem. Nejpokročilejší a nejpropracovanější formou zpravodajství je tzv. balíček („package“). Ten je nejprve uveden moderátorem a poté dále prezentován reportérem, který příspěvek přednáší v rámci doprovodného hlasového komentáře. Vizuální materiál odpovídá mluvenému komentáři. V televizním zpravodajství se tak mohou objevit i záběry, které mohou být součástí televizního archivu a tudíţ to nemusí být materiál, který je pořízen přímo v souvislosti s danou událostí. Důsledkem toho můţe vzniknout určitá stereotypnost. Dle Dunnové můţe být příkladem stereotypnosti

20

DUNNOVÁ , Anne. ALUZE : Revue pro literaturu, filozofii a jiné [online]. 1998 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-3784.

21

průzkum uţívání archivních záběrů v australských televizí, které ukázaly, ţe se na televizních obrazovkách objevují stále stejné záběry Aboriginců, popíjející alkohol pod stromy nebo na chodníku. Součástí balíčků jsou i projevy reportérů označované jako „standup“ či „piece to camera“ a aktuální či zvukové vstupy jichţ se zúčastňují také někteří z významných aktérů zpravodajského příběhu. Během standupů reportér hovoří přímo na kameru (tedy k divákovi). V případě, ţe je standup zařazen na konec reportáţe, novinář se buď rozloučí („ Pro Českou televizi Vladimír Kořen.“) či předá slovo moderátorovi („A nyní předávám slovo zpátky do studia.“). Tento postup bývá více obvyklý u ţivých vstupů z místa události. Ţivé vstupy jsou v dnešní době, díky přenosnému vybavení, které umoţňuje spojení přes satelit, mnohem častější neţ dříve. Dodávají zprávám klíčové vlastnosti jako jsou bezprostřednost, autoritativnost a reálnost. Z výzkumu, který provedl Geoffrey Baym je patrné, ţe došlo k určitým změnám ve skladbě zpravodajských balíčků. I kdyţ se jejich průměrná délka nezměnila, došlo k zdvojnásobení počtu vizuálních obrazů a ke zkrácení obrazové délky na polovinu z čehoţ vyplývá, ţe novější zpravodajství nabralo oproti tomu dřívějšímu rychlejší tempo. Důvodem pro rychlejší tempo je to, ţe jednotlivé záběry jsou odděleny rychlejšími střihy. Tím televizní zpracování získává spíše filmovější ráz. Dle Bayma je zde patrný posun od lineárního a chronologického uspořádání slova a obrazu směrem k symbolickému uţívání obrazů. Baymův výzkum se týkal zkoumání záznamů o průběhu krize Nixonova prezidentství v letech 1973-1974, která byla vyvolána aférou Watergate a sexuálním obviněním prezidenta Clintona v roce 1998. Dle Bayma je výše uvedený posun vidět v frekvenci uţití obrazových záznamů. Zpravodajství zachycující Watergate novináři pouţili jen málo pohyblivých záběrů, které zachycovali prezidenta Nixona (ten je zobrazen jen 9 ze 513 obrazových záznamů). Také záběry na něj jsou vedeny spíše z velké nebo střední vzdálenosti. Nixon nikdy není zabírán detailně. Naproti tomu obrazových záběrů zachycujících prezidenta Clintona je pětinásobně více a je zabírán v detailu (od linie vlasů po spodní linii brady). V této skutečnosti lze spatřovat kulturní a změny a to zejména posun hranice mezi veřejným a soukromým prostorem a zánik stylu, jenţ zakazoval zobrazovat čelní představitele zblízka, coţ dříve znamenalo necitlivě odhalovat soukromí.

22

Televizní zpravodajství klade důraz na vizuální sloţku zpravodajství uţitím montáţe zvuků a obrazů. Autorizace zpráv je dle Dunnové nejen prostřednictvím vystupování a vzhledu moderátorů a způsobu jakým se obracejí na diváka, ale i vzhledem televizního studia.

23

6. INTERNET – „SÍŤ SÍTÍ“ V posledním desetiletí 20. století došlo díky digitalizaci k rozvoji komunikačních moţností, které nabízejí počítače a počítačové systémy propojené do nejrůznějších koutů. Nejvýznamnější z nich je celosvětová síť Internet a World Wide Web (www). Internet je dle Reifové21 celosvětová počítačová síť, která se sestává z řady větších či menších počítačových sítí, které pro výměnu a přenos digitálních dat vyuţívají protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol over Internet Protocol). Internet obstarává pouze doručování datových balíčků mezi počítači. Z toho vyplývá, ţe zprostředkovává komunikaci počítačům nikoli lidem. Teprve aţ nad ním fungují sluţby určené lidem jako je kupříkladu elektronická pošta nebo jiţ výše zmíněný World Wide Web. Výše uvedené sluţby lze pokládat za prostředky mediální komunikace. Internet je tedy spíše prostředím, které existenci internetových médií umoţňuje a svými vlastnostmi je determinuje. Pro Internet („Síť sítí“) je charakteristické to, ţe nemá ţádného konkrétního vlastníka, jednotnou organizaci ani ţádná významná regulační opatření.

6.1. Co předcházelo Internetu?22 Počátkem roku 1970 byl vynalezen britskými televizními techniky v BBC teletext. Ten slouţil pro dorozumívání mezi pracovišti v různých televizních vysílačích. V únoru 1972 si BBC nechala tento vynález patentovat jako Vysílání alfanumerických dat prostřednictvím televizního signálu. Teletext je dodnes nabízen většinou televizních stanic, i kdyţ je povaţován za okrajové či doplňkové médium. Dle Čermáka se jedná o jediného předchůdce internetového publikování, který existuje i v době internetu. Jeho rychlé rozšíření je zaloţeno na cenové a divácké dostupnosti. Výhodami teletextu je pohodlnost, stálost (nezatěţuje inovacemi), stručnost a spolehlivost v krizích (v případě přetíţenosti sítí zůstává nejspolehlivějším zdrojem informací). Nevýhodou je to, ţe jeho prostřednictvím

21

REIFOVÁ , Irena . Slovník mediální komunikace . 1. . Praha : Portál,s.r.o., 2004. 328 s. ISBN 80-7178926-7, str. 94. 22

ČERMÁK , Miloš, et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha : KAROLINUM , 2009. Nová média. Úvod a stručná historie, s. 195. ISBN 978-80-246-1684-1, str. 10.

24

lze šířit jen omezené mnoţství informací. Jeho technologie je jednosměrná, tedy, ţe informace nelze aktivně vyhledávat. Nevýhody telextu měl odstranit tzv. videotex, který je dokonce starší neţ teletext. Videotex je interaktivní informační sluţba, která na rozdíl od teletextu probíhá obousměrně. Prostřednictvím telefonní sítě poskytuje rozsáhlejší a pestřejší informace uloţené v počítači. Uţivatel s těmito informacemi můţe pracovat za předpokladu, ţe vlastní terminál a televizní obrazovku. Videotex nabízí také komunikaci mezi těmi, kdo jsou na odpovídající síť napojeni. Lze ho také vyuţít jako zdroj tištěných materiálů. Nejrozšířenější videotexovou sluţbou se stal na počátku 80. let Minitel. Terminál s monitorem a klávesnicí měl nahradit papírový telefonní seznam. Proto financování tohoto projektu zpočátku zaštítil Telecom, který tak ušetřil z tisku a distribuce papírových telefonních seznamů. Na přelomu 80. a 90. let se dle Čermáka význam videotexu ztrácí, protoţe uţivatelé online sluţeb stále více vyuţívají osobní počítače. V roce 1988 společnosti Apple a Quantum zakládají tzv. Applelink. Ten nabízí online obsah pro majitele počítačů Apple. Po dvou letech společnost Apple odstupuje z této spolupráce a sluţba tak dostává nový název America Online, která je přístupná majitelům Commodore počítačů a IBMkompatibilních PC. Majitelé PC mohou také vyuţívat sluţbu Prodigy, která díky své nízké ceně za přístup k elektronickému obsahu (za 10 dolarů měsíčně) a prodeji modemu za 100 dolarů, získala během jednoho měsíce půl milionu předplatitelů. Díky tomuto masovému nárůstu uţivatelů začaly mediální společnosti tušit šanci na velký byznys. Proto se od roku 1990 vytvářejí nejrůznější partnerství mezi vydavateli klasických médií a poskytovateli online sluţeb. Na začátku 90. let také vzniká sluţba web. Podobá se teletextu, videotexu a počítačovým sluţbám tím, ţe umoţňuje sdílet data a obsah mezi počítači. Podle Čermáka to ovšem neznamená, ţe bychom tyto tři výše zmíněné sluţby mohli povaţovat za předchůdce webu. Podle něj jde o technologie s podobným cílem, ale jsou principiálně odlišné. V běţné komunikaci také dochází k tomu, ţe zaměňujeme pojmy Internet a web (například „Četl jsem to na internetu“ i „Četl jsem to na webu..“). Fakticky se jedná o dva odlišné pojmy. 25

Internet je systém počítačových sítí, které jsou navzájem propojeny. Společným cílem uţivatelů je komunikace (výměna dat). Naproti tomu web je sluţba, která je Internetem poskytována. Jedná se o soustavu propojených hypertextových dokumentů, jehoţ vznik se datuje od počátku devadesátých let. V roce 1958 byla z popudu prezidenta Eisenhowera zaloţena agentura ARPA. Jejím cílem bylo, po úspěšném vypuštění Sputniku v SSSR, zajistit v období Studené války obnovení vedoucího technologického postavení v NASA. Jedním z úkolů na kterém ARPA pracovala byl návrh a realizace počítačové sítě, která by byla „odolná“ proti případnému vojenskému útoku a ke které lze přidávat libovolné mnoţství počítačů. Dne 29.října 1969 byla zprovozněna síť ARPANET se čtyřmi uzly, které představovaly spojení mezi počítači na čtyřech univerzitách ( třech v Kalifornii a jedné v Utahu). Tato síť byla oficiálně spuštěna 30.8. 1969. Toto datum lze povaţovat za vznik Internetu.

6.2. Internetové zpravodajství jako kombinace novinových a televizních postupů23 Dle

Kálala

je

pro

zpravodajství

na

Internetu

charakteristická

rychlost

a proměnlivost. Na počátku je zpráva „jen“ dvouvěté sdělení, jehoţ obsah můţe vyplynout z televizního přenosu nebo z informace z tiskové agentury. Během půlhodiny se k původní dvouvěté zprávě přidávají další informace, obrázek nebo nahrubo nastříhané video a přidává se také odkaz na starší verzi. Pokud dojde k zjištění nových informací, které vedou k výraznému posunu dochází k tomu, ţe se vydává přepsaný text celý znovu. Pokud jde jen o doplnění informace, stačí daný příspěvek aktualizovat. Na tyto změny je čtenář v rámci jedné zprávy upozorňován zmínkou o nejnovějším čase vydání a zmínkou o aktualizaci textu a/nebo videa. Vzhledem k tomu, ţe ke kaţdé jednotlivé události se mohou vyskytnout informace, které poté vytvoří další zprávu, která můţe nabídnout odlišný pohled, je dle Kálala důleţité tyto zprávy sjednotit pomocí odkazů. V případě, ţe ne kaţdý návštěvník stránek si můţe pustit video se zvukem, internetoví redaktoři mu nabízejí alternativu textového přepisu videa.

23

ČERMÁK , Miloš, et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha : KAROLINUM , 2009. Nová média. Úvod a stručná historie, s. 195. ISBN 978-80-246-1684-1, str. 135.

26

Vznik takového přepisu je podmíněn existencí původního textu, do kterého je poté zakomponováno vyjádření aktérů příspěvku. Další výhodou internetového zpravodajství je to, ţe je oproti televiznímu zpravodajství méně pomíjivé. Čtenář se k jednotlivým událostem můţe vracet, v některých zemích (například ve Velké Británii) má dokonce právo stáhnout si vybraný program na měsíc do počítače. Některé typy pořadů si uţivatel můţe přehrávat i na určitých typech mobilních telefonů. Dle Kálala tak není vázán na sledování TV v obývacím pokoji, tak jak to tvrdí Denis McQuail v knize Úvod do teorie masové komunikace. Ten tvrdí,ţe „navzdory tomu, že technologický vývoj samotného média směřuje k individualizaci a specializovaným obsahům, očekávané rozšíření televize s vysokou rozlišovací schopností povede k tomu, že se domácí a kolektivní charakter televize spíše posílí než naruší.“24 Dle Kálala se vlivem Internetu tím, ţe si jeho uţivatel můţe vybrat to, kdy si daný program bude přehrávat, rozpadá koncepce televizního zpravodajství.

24

MACQUAIL, Denis . Úvod do teorie masové komunikace . Praha : Praha , 1999. 447 s. ISBN 80-7178200-9, str. 46.

27

7. ČESKÁ TELEVIZE (ČESKOSLOVENSKÁ TELEVIZE) VERSUS www.idnes.cz 7.1. Historie Československé televize (ČST) První krůčky televizního vysílání lze pozorovat jiţ před druhou světovou válkou. Další vývoj byl poznamenán událostmi druhé světové války. Po jejím skončení byl výzkum obnoven. Dne 23.3.1948 se konalo první pokusné vysílání v Tanvaldě, kde skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila první ukázku pro veřejnost. Druhé pokusné televizní vysílání proběhlo ještě téhoţ roku v rámci Mezinárodní výstavy rozhlasu MEVRO v Praze. Zkušební televizní vysílání bylo zahájeno 1.5.1953 ze Studia Praha v Měšťanské Besedě (Vladislavova ulice) a 25.2.1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Jako první televizní vysílač slouţila od roku 1953 praţská Petřínská rozhledna. Zpočátku se vysílalo jen tři dny (v létě pouze dva), od listopadu 1953 se počet vysílacích dní zvýšil na čtyři, v roce 1955 na šest dní a od 29.12.1958 televize vysílá po celý týden. Postupně také dochází k rozšíření televizního vysílání do dalších měst. Vznikají další studia. 31.12.1955 v Ostravě, 3.11.1956 v Bratislavě, 6.7. 1961 v Brně a 25.2.1962 v Košicích. V 60.letech byla zahájena výstavba nových televizních středisek v Praze a Bratislavě. Z usnesení vlády z let 1965 a 1967 vzniká druhý program. 17.10. 1970 byly předány první provozy v nových televizních střediscích v Kavčích horách v Praze a 26.10.1970 v Mlynské dolině v Bratislavě. Další etapy výstavby pokračovaly aţ do konce 70.let coţ posléze umoţnilo zvětšovat rozsah vysílání. Ke konečnému obohacení vysílání Československé televize o druhý program došlo 10.5.1970. Na témţe programu 9.5.1973 bylo zahájeno první pravidelné barevné vysílání.

28

V roce 1975 se barevného vysílání dočkali i diváci prvního programu. V lednu 1979 byl v Praze na Kavčích horách zprovozněn nový objekt televizního zpravodajství.25

7.2. Česká televize Česká televize vznikla k 1.1.1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) jako televizní sluţba veřejnosti České republiky. 18.12.1991 jmenovala Česká národní rada na tři měsíce prozatímním ředitelem České televize Iva Mathé s účinností od 1.1.1992. Od tohoto data začala České televize vysílat vlastní zpravodajství – na okruhu ČTV. Česká televize se ujala role provozovatele vysílání na programech ČTV a OK3 a také svého majetku, jehoţ základem byl majetek převedený dle zákona z Československé televize. Česká televize pouţila organizační strukturu, která byla vytvořena ještě pod hlavičkou Československé televize během roku 1991. Tato struktura přinášela zásadní změnu ve vztazích mezi řízením programu, vlastní tvorbou, výrobou a ekonomickými hledisky. Tento vztah byl podmíněn zrušením tzv. hlavních redakcích a vznikem většího mnoţství tvůrčích skupin koncentrovaných do několika producentských center a studií. Mezitím proběhlo výběrové řízení na pozici ředitele České televize. Rada české televize v dubnu 1992 zvolila na tuto pozici dosavadního prozatímního ředitele Iva Mathé.26

7.3. Televizní noviny Československá televize byla státní podnik byla státní podnik zajišťující vysílání v Československu od roku 1953. V roce 1956 začala vysílat první zpravodajský pořad Televizní aktuality a zajímavosti. Současně s tímto pořadem se začíná vysílat sportovní zpravodajství Branky, body, vteřiny. Posléze se název hlavního zpravodajství mění na Televizní noviny nicméně název sportovní části zůstává aţ do dnešní doby neměnný.

25

Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ [online]. 2011 [cit. 201104-26]. Prehistorie - Československá televize do roku 1992. Dostupné z WWW: . 26

Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceska-televize-od-r-1993/vznik-a-prvni-kroky/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Vznik a první kroky . Dostupné z WWW: .

29

Televizní noviny jakoţto hlavní zpravodajská relace se vysílaly nejprve od 19:00 posléze od 19:30. V 70. letech mohli diváci sledovat jejich reprízu druhý den ráno. V květnu 1990 dochází opět ke změně názvu. Z Televizních novin se tak stává Deník ČST. Ovšem v současné době se hlavní zpravodajská relace České televize nazývá Události. Značku Televizní noviny nyní pouţívá televizní stanice Nova.27

7.4. www.idnes.cz www.idnes.cz je český internetový zpravodajský portál provozovaný mediální společností Mafra. Tento nejdůvěryhodnější český zpravodajský portál přinesl první zpravodajství uţivatelům internetu dne 12.ledna 1998. Denně jej navštíví více neţ 3,5 milionu čtenářů. Vlajkovou lodí tohoto zpravodajského portálu je zpravodajství. Zprávy z domova, ze světa, sportu, kultury, ekonomiky a financí pro čtenáře připravuje redakce idnes.cz 24 hodin denně. Za svou práci byli letos popáté oceněni v anketě Křišťálová lupa. Křišťálová lupa – Cena českého internetu je čtenářská anketa zpravodajského serveru www.Lupa.cz . Tato anketa si klade za cíl najít nejzajímavější projekty a sluţby na českém internetu. Na

serveru

www.idnes.cz

čtenáři

najdou

také

oborové

servery

jako

www.auto.idnes.cz jeţ informuje o novinkách a zajímavostech ze světa motorismu či www.bydleni.idnes.cz jeţ seznamuje čtenáře s nejnovějšími trendy v oblasti bydlení. Ţenám je určen server www.onadnes.cz . Zde čtenářky naleznou novinky ze světa módy, rozhovory s jinými zajímavými ţenami, netradiční recepty i poradny s odborníky. Naproti tomu www.xman.cz je určen pro muţe. Tento server přináší exkluzivní fotografie zajímavých

ţen,

informace

o technických

vychytávkách,

nabízí

seznámení

s adrenalinovými sporty. Revue Idnes.cz přináší informace ze světa showbusinessu. Mobil.cz, Technet.cz a Bonusweb.cz jsou technické servery z rodiny idnes.cz. Mobil.cz je zaměřen na nejnovější informace ze světa mobilních telefonů, Technet.cz se

27

Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Historie. Dostupné z WWW: .

30

věnuje audiu, videu, počítačům, vědě a technice a Bonusweb.cz se specializuje na počítačové hry. Server www.idnes.cz nezapomíná ani na dětského čtenáře. Na svých stránkách nabízí i odkaz na web pro děti Alík.cz. Web je určen pro děti, které se chtějí na netu pobavit, najít nové kamarády nebo se něco přiučit.28

28

Mediální skupina Mafra [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. O iDNES.cz. Dostupné z WWW: .

31

8. VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Vyplnto.cz29 Dotazník byl zveřejněn a vyvěšen na webové stránce Vyplňto.cz. Tato sluţba se specializuje na zveřejňování a vyhodnocování online dotazníků. Zadavatel si můţe vybrat ze dvou verzí účtu – „ Vyplňto FREE“ a „ Vyplňto PREMIUM“. Účet Vyplňto FREE je zcela zdarma. Je financován reklamou, která se u dotazníků zobrazuje. Je určen především studentům, mohou ho také vyuţívat jak soukromé firmy tak státní instituce jako svůj pilotní dotazník. Maximální délka vystavení dotazníku je 30 dní a limit respondentů je nastaven na 5000 odpovídajících. Uţivatel tohoto účtu pro rozšíření povědomí o dotazníku můţe vyuţít sdílení odkazu skrze svůj Facebook profil, ICQ či rozesílat odkaz emailem svým přátelům. Účet

„Vyplňto

PREMIUM“

přináší

uţivatelům

především

technickou

a administrativní podporu. Tato sluţba je placená, její součástí není reklama a zadavatel si můţe svůj dotazník nahrát na své osobní stránky. Uţivatel tohoto účtu má plnou kontrolu nad grafickou podobou dotazníku. Studenti vyuţívají zejména sluţby „Vyplňto FREE“ pro realizaci dotazníkového průzkumu pro svou odbornou práci. Sluţba „Vyplňto PREMIUM“ je vyuţívána soukromými firmami a státními institucemi. Dotazníkové šetření prostřednictvím Vyplňto.cz umoţňuje rychlé a pohodlné vyplnění dotazníku. Zadavateli zajišťuje výsledek od kaţdého respondenta a následné vyhodnocení formou grafů, coţ zadavateli šetří čas. Nevýhoda tohoto typu dotazníkového šetření je, ţe z výsledků není moţné vyčíst detailní informace (jako například to, zda sportovní zpravodajství preferují více ţeny neţ muţi nebo to, zda větší procento respondentů jsou ţeny s vysokoškolským vzděláním, atd.). Při zadávání dotazníku do systému Vyplňto.cz je velmi důleţité velmi přesně zvolit jednotlivé moţnosti odpovědí,

29

DEMČÁK, Marek. Http://www.vyplnto.cz/ [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Vyplňto.cz. Dostupné z WWW: .

32

pořadí otázek, jejich povinnosti a nepovinnosti. V případě pochybení můţe dojít k znehodnocení. KOMENTOVANÉ VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Dotazník „Působivost internetového a televizního zpravodajství“ byl vyvěšen na webové stránce www.vyplnto.cz ve dnech od 21.11.2010 do 27.11.2010. Dotazník se skládal ze 26 otázek a byl rozdělen do dvou částí, přičemţ první část je zaměřena na televizní zpravodajství a druhá na zpravodajství internetové. Odpovědi byly vyhodnoceny na reprezentativním vzorku 57 respondentů. Nejčastějšími respondenty byli ţeny, studenti a respondenti se středoškolským vzděláním ve věku od 19 do 26 let (viz otázka č. 23-26). Dotazník byl zaměřen na působivost televizního a internetového zpravodajství. Cílem bylo zjistit, zda internetová média svou dynamikou a rychlostí působí na publikum důvěryhodněji a bezprostředněji neţ zpravodajství televizní. Dotazník je rozdělen do oblastí: Faktory ovlivňující uţivatele při výběru zpráv, Ověřování zpráv, Působivost zprávy. V úvodu dotazníku měli respondenti vyjádřit jak často sledují zpravodajství na Internetu a v televizi. Z odpovědí na první otázku vyplynulo, ţe 30% respondentů sleduje televizní zpravodajství 1x-2x týdně a 27% respondentů jej sleduje 3x-4x týdně. Na druhou otázku Jak často sledujete internetové zpravodajství? odpovědělo 77% respondentů, ţe čte zprávy na Internetu kaţdý den. Z těchto odpovědí lze usuzovat, ţe Internetové zpravodajství je sledováno častěji neţ zpravodajství televizní. Otázky č. 4 a 16. se zajímají o to, jaký typ zprávy respondenty zajímá nejvíce. V rámci televizního zpravodajství 49% respondentů uvedlo, ţe je nejvíce zajímají zprávy z domova. U internetového zpravodajství zprávy z domova sleduje 44%. V dalších případech se preference respondentů liší. Zatímco v rámci televizního zpravodajství je další nejvíce sledovaným zpravodajstvím sport (16% respondentů) u Internetu jsou to zprávy ze společnosti (19%). Otázky č. 3 a č.14 se zabývají tím, jaký internetový server a televizní stanice vyhovují respondentovi nejvíce z hlediska uspořádání zpráv. Respondenti hodnotili známkami od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Z dotazníkového průzkumu vyplývá, 33

ţe respondenti označili zpravodajství ČT 1 (průměrné pořadí 2,018) a zpravodajského serveru www.idnes.cz jako nejvíce vyhovující. U zpravodajského serveru www.idnes.cz respondenti ocenili jeho přehlednost, aktuálnost, obsáhlost, rychlost, pestrost a kvalitu. Dalším kladem tohoto serveru je dle respondentů pravopisná stránka a také to, ţe zprávy jsou graficky přitaţlivé. Ovšem i přes tato pozitiva respondenti vytýkají tendenci k bulváru. www.novinky.cz Zpravodajský server www.novinky.cz respondentům vyhovuje proto, ţe nabízí různá témata a aktuální informace. Co naopak respondenti hodnotí negativně jsou hrubé chyby v obsahu, gramatické chyby a úroveň některých diskutujících. www.seznam.cz Respondenti uvádí server www.seznam.cz jako zpravodajský server i kdyţ jím ve skutečnosti není. Nicméně respondenti oceňují dostupnost serveru, jelikoţ si jej mohou nastavit jako domovskou stránku. www.aktualne.cz Respondenti oceňují to, ţe mohou téměř kdykoliv a okamţitě najít informace o událostech případně o různých mimořádných událostí a jejich postupný online vývoj. OBLAST 1. PŮSOBIVOST ZPRÁV Otázka č. 5, 6., 18. se zabývá působivostí zprávy. V otázce č. 5 respondenti hodnotili od 1 (nejpůsobivější) do 5 (nejméně působivé) prezentaci zprávy v rámci televizního zpravodajství. Z výsledků dotazníků vyplývá, ţe jako nejpůsobivější respondenti hodnotí vizuální prezentaci zprávy, poté její zvukovou prezentaci (doprovodnou hudbu, komentář moderátora,..), hlas moderátora, jeho vzhled a jako nejméně působivé hodnotí prostředí studia.

34

U otázky č.6 respondenti hodnotili který z moderátorů televizního zpravodajství je jim nejsympatičtější a proč. Jako nejsympatičtějšího moderátora respondenti zvolili Reynoldse Korantenga z TV NOVA. V odpovědích respondenti zdůrazňují příjemný hlas a odlišnou barvu pleti. Další moderátorkou, kterou respondenti zmiňují je Terezie Kašparovská z TV PRIMA. Respondenti oceňují to, ţe je sympatická, nevtíravá, příjemná. Ivetu Toušlovou z ČT 1 respondenti hodnotí jako vzdělanou, sympatickou, bez afér. Michaela Ochotská má dle respondentů zajímavý hlas a vzhled. Martina Pouvu respondent/ka vybral/a z toho důvodu, ţe se respondent/ka zajímá o dění kolem Formule 1 a o automobily všeobecně. Dalším důvodem bylo to, ţe Martin Pouva dokáţe upoutat pozornost. Karel Voříšek působí na respondenty sympaticky. Moderátorky Počasí TV Nova jsou respondentovi/respondentce sympatické proto, ţe jsou vţdy hezky upravené (šaty, vlasy, make-up) a mají příjemné vystupování. U otázky č. 17 respondenti hodnotili prezentaci zprávy v rámci internetového zpravodajství. Jako nejpůsobivější faktor respondenti zvolili titulek zprávy následovaný obsahem zprávy, fotografií pod titulkem, fotografií v rámci zprávy, psanou zprávu, video ke zprávě a jako nejméně působivou vyhodnotili diskusi pod zprávou. Otázky č.10 a 13. se zabývaly tím, jak se respondenti chovají v případě, ţe je zpráva zaujme či ne. Otázky č. 10. a 13. se týkaly televizního zpravodajství. Z tohoto šetření vyplývá, ţe pokud je zpráva zaujme, tak 61% zanechá činnosti a sleduje TV. Podobné je to i v případě pokud je zpráva nezaujme. Protoţe na otázku č. 13. 60% respondentů odpovědělo, ţe ačkoli je zpráva nezaujme, tak i přesto si ji doposlechnou a pouze 21% buď vypne zvuk nebo TV. Z odpovědí také vyšlo najevo, ţe 19% přepne na jiný kanál.

35

V rámci působivosti zprávy je důleţité také zmínit to, zda respondenti v případě, ţe je zpráva zaujme, sdílejí její obsah s ostatními. Z výsledků dotazníku vyplývá, ţe 49% zprávy nesdílí. Nicméně 51% respondentů pouţívají ke sdílení buď sociální síť Facebook (58%), email (26%) nebo ICQ (14%). OBLAST 2. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SLEDOVÁNÍ ZPRÁVY Mezi faktory, které ovlivňují působivost zpravodajství patří i prostředí, ve kterém divák či čtenář zpravodajství sleduje. Z odpovědí na otázky č. 7. a 8. vyplývá, ţe 82% respondentů sleduje televizní zpravodajství doma, přičemţ 54% se svými rodinnými příslušníky. Nicméně pokud respondenti sledují televizní zpravodajství, plně se na ně nesoustředí (51%) i kdyţ nevykonávají při jeho sledování nějakou činnost. Z respondentů pouze 17,5% se věnuje sledování. Internetové zpravodajství doma sleduje 81% respondentů. Z odpovědí lze tak usuzovat, ţe i kdyţ se v dnešní v době lze na Internet připojit v podstatě kdekoliv, respondenti preferují nejvíce prostředí domova. Stejně tak to platí u televizního zpravodajství. Lze se tedy domnívat, ţe toto prostředí umoţňuje, aby se uţivatel Internetu či divák plně soustředil na to, co mu média prezentují. Nicméně i tato domněnka je v případě televizního zpravodajství vyvrácena. OBLAST 3. OVĚŘOVÁNÍ ZPRÁVY Otázky č. 11 a 20 se zabývají tím, zda si respondenti ověřují prezentované zprávy. Z výsledků dotazníku vyplývá, ţe 33% dotázaných si zprávy z televizního zpravodajství vůbec neověřuje. Druhou nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo, ţe 32% respondentů si prezentované zprávy ověřuje prostřednictvím Internetu. Otázka č.20 se zabývá tím, zda respondenti sledují vývoj internetové zprávy. Z odpovědí respondentů vyplývá, ţe 32% sleduje vývoj na stejném serveru a více serverech. Pouze 3,5% dotázaných odpovědělo, ţe vývoj zprávy sledují v TV. Otázka č. 18 se týkala působivost internetové zprávy. Odpovědi respondentů ukázali, ţe v případě, ţe zpráva zaujme, tak 72% respondentů si prohlédne její přílohy, 33% si vyhledá aktuální informace na jiných serverech, 19% si vyhledá starší informace 36

na stejném serveru a 12 % si je vyhledá na jiných serverech. Respondenti také zodpověděli, ţe nejčastěji čtou zprávy z jednoho serveru (47%). Nicméně jiţ 42% respondentů vyuţívá moţnosti si zprávy přečíst na 2 – 3 serverech. Z výše uvedených výsledků by se tedy dalo usuzovat, ţe uţivatelé Internetu mají větší sklon k ověřování a k sledování vývoji zprávy neţ je tomu u diváků televizního zpravodajství. Důvodem můţe být to, ţe internetové zpravodajství je interaktivnější a dostupnější neţ je tomu u televizního zpravodajství.

37

9. ANALÝZA ZPRAVODAJSKÉHO SERVERU www.idnes.cz 30A TELEVIZNÍHO ZPRAVODAJSTVÍ ČESKÉ TELEVIZE UDÁLOSTI ZE DNE 6.4.201131 V rámci dalšího výzkumu byly vyuţity výsledky dotazníkového šetření, který probíhal od 21.11. 2010 do 27.11.2010 na internetových stránkách Vyplňto.cz. V rámci tohoto šetření respondenti zvolili jako nejvíce vyhovující internetový zpravodajský server www.idnes.cz a televizní zpravodajství České televize Události. Následující část se proto bude zabývat porovnáním zpravodajství dvou výše zmíněných médií. Z dalšího šetření, které proběhlo 6.4.2011 byly vybrány následující zprávy. Na nich je ukázáno, jak je výše zmíněná média zpracovala. Jedná se o zprávu o situaci v jaderné elektrárně Fukušima a o situaci kolem politické strany Věci veřejné.

9.1. Jaderná elektrárna Fukušima Na zpravodajském serveru www.idnes.cz se zpráva o jaderné elektrárně Fukušima poprvé objevila v 7:04. Následná první aktualizace proběhla v 7:46. Po ní zpráva obsahovala pouze krátký text s třemi ilustračními fotografiemi pořízenými 4.4.2011 a odkazy na dřívější zprávy. V 9:00 k nově aktualizované zprávě přibyl videoodkaz a fotogalerie. Zpráva samotná se nejprve objevila v rubrice Zprávy. Po druhé aktualizaci uţ byla posunuta do headline za výtah z rozhovoru s Josefem Marešem, hlavní vyšetřujícím v případě Aničky Janatkové. V 10:00 uţ k další aktualizaci nedošlo a dochází k propadu zprávy na čtvrté místo v pořadí zpráv. V 10:30 uţ se opět dostává na pozici, kterou zaujímala v době první aktualizace. Pak na určitou dobu z titulní strany serveru mizí a objevuje se opět v 17:20 jako součást rubriky Technet.cz, která se specializuje především na vědu a techniku.

30

Www.idnes.cz [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Japonci pomocí tekutého skla zastavili únik radioaktivní vody z Fukušimy . Dostupné z WWW: . 31

Http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Události: 6.4.2011. Dostupné z WWW: .

38

V rámci zpravodajství České televize je zpráva o situaci v jaderné elektrárně Fukušima záleţitostí pouze okrajovou. Redaktoři televizního zpravodajství zařazují tuto zprávu pouze do rychlého přehledu zpráv, který v podstatě uzavírá zpravodajství. Obrazový záznam je doplněn pouze komentářem moderátora, zdrojem obrazového záznamu je NHK.

9.2. Kauza Jaroslav Škárka a Věci veřejné www.idnes.cz 32 První zpráva o Jaroslavu Škárkovi se na internetovém zpravodajském serveru objevuje v 8:00. Nicméně je nutno podotknout, ţe se jedná o zprávu z předešlého dne. V 9:49 se objevuje jako druhá zpráva v pořadí vyjádření předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky k dané kauze. Text zprávy je doplněn o odkazy na dřívější články, které jsou jak obsaţeny přímo v textu, tak pod ním. Ve 12:30 je zpráva doplněna o videozáznam s rozhovorem s Bohuslavem Sobotkou. Ve 13:27 se zpráva posouvá do sekce ZPRÁVY a poté úplně mizí. Další zpravodajství související s kauzou Věcí veřejných se objevuje v 18:04. Jedná se o částečný přepis rozhovoru s Jaroslavem Škárkou. Zpráva obsahuje upozornění, ţe celý rozhovor si čtenáři mohou přečíst v tištěném vydání deníku Mf Dnes. Ve 20:36 server idnes.cz přináší zprávu o kauze Věcí veřejných. První aktualizace se uskutečnila ve 20:49. Nicméně dochází ke změně titulní strany. Pod hlavní zprávou se objevují odkazy související přímo s danou kauzou. Ve vysílání zpravodajského pořadu České televize Události se zpráva o kauze Věcí veřejných a Jaroslava Škárky objevuje v úvodu jako v pořadí druhá v tzv. headlines. Ty slouţí k upoutání divákovy pozornosti a zároveň jako rychlá informace o obsahu pořadu.

32

Www.idnes.cz [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Bárta popřel, ţe by si kupoval loajalitu . Dostupné z WWW: .

39

Podrobnější zpráva zařazená do vysílání jako v pořadí třetí obsahuje citaci z ţivého vstupu, který Jaroslav Škárka poskytl pořadu Události, komentáře předešlý den (tzn.5.4.2011). Jeho vyjádření je posléze komentováno střihy z rozhovorů s ministrem vnitra a předsedou strany Věci veřejné Radkem Johnem, dále také spolustraníkem Petrem Skokanem a poslanci z jiných politických stran (konkrétně ministrem financí Miroslavem Kalouskem a poslancem Jiřím Pospíšilem). V případě Radka Johna, Petra Skokana a Miroslava Kalouska se jedná o přímé rozhovory s novináři, u Jiřího Pospíšila a následně poté Bohuslava Sobotky o vyjádření v rámci tiskové konference. Zpráva je ukončena komentářem reportéra a představením autorů zprávy. Pořad Události následně upozorňuje na svůj pořad Události, komentáře, který se danou kauzou zabýval podrobněji. Nikoliv však rozhovorem s přímými účastníky, ale komentáři vybraných hostů Martina Komárka a Alexandra Mitrofanova. V následujícím momentě Události ukazují také to, ţe mohou pohotově reagovat na situaci. V krátkém upozornění poskytují informace, které získali z rozhovoru s Petrem Skokanem z vysílání rozhlasové stanice Radioţurnálu. Nicméně informaci dále nerozvíjejí.

9.3. Závěr k analýze Z výše uvedených výsledků výzkumu lze usuzovat, ţe Internet nabízí vyšší moţnost aktuálních zpráv neţ televize. Lze konstatovat, ţe svou interaktivností a dynamičností na ně reaguje pruţněji. Oproti televiznímu zpravodajství je dynamičtější a nabízí uţivateli moţnost se vyjádřit k tématu v rámci diskuse pod článkem a sdílet tak svůj názor s ostatními uţivateli. Čtenář můţe vyhledat doplňující informace, které jsou mu přehledně nabízeny buď v rámci textu či pod ním. Internetový server idnes.cz je také vyuţíván jako „reklama“ na svou tištěnou podobu. V rámci aktualizací jsou zprávy doplněny o aktuální videa. Je také důleţité zmínit to, ţe aktualizace jsou prováděny v nepravidelných intervalech. Proto se lze domnívat, ţe pokud čtenář některou z předešlých aktualizací nezachytí, tak v dalším vývoji zprávy uţ nemá moţnost vrátit k její historii. Naproti tomu relace televizního zpravodajství České televize Události ze dne 6.4.2011 nevyuţila moţnosti ţivých vstupů vůbec. V rámci rychlých přehledů vyuţívá 40

moţnosti upozornit na to, ţe více informací o vybraných tématech mohou diváci sledovat v pořadu Události, komentáře a na rozhlasové stanici Radioţurnál.

41

10. ZÁVĚR BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V této bakalářské práci se zabývám tím, jak daná média zpracovávají a prezentují dané informace a jak působí na příjemce. Domnívám se, ţe v dnešní době jsme zahlceni obrovským mnoţstvím informací, které jsou nám prezentovány různým způsobem a tudíţ je obtíţné se mezi nimi s přehledem orientovat. Svůj podíl na tom mají samozřejmě média, která s danou zprávou pracují různými způsoby. Jako hlavní média, která k porovnání jsem vybrala Internet a televizi a to pro jejich snadnou dostupnost. Nejprve zde zmiňuji a teoreticky vysvětluji pojmy jako jsou masová média, mediální produkt, zpravodajství, které jsou nepostradatelné pro další analýzu televizního a internetového zpravodajství. Dalším úkolem, který jsem si na začátku kladla, bylo podat pokud moţno komplexní svědectví o tom, jak média pracují s informacemi a jak je předkládají publiku. Domnívám se, ţe se zde negativně projevilo to, ţe jsem byla omezena rozsahem bakalářské práce. Z tohoto důvodu nebylo moţné se věnovat například „okrajovým“ relacím České televize nebo rozpracování zprávy v tištěné podobě deníku MF Dnes. V další části provádím praktické dotazníkové šetření zaměřené na komparaci internetového a televizního zpravodajství. Na základě tohoto šetření mělo dojít k vyvrácení nebo potvrzení hypotézy, ţe internetové zpravodajství svou rychlostí a dynamikou působí bezprostředněji a důvěryhodněji. Z výsledků dotazníku ovšem nevyplynulo, zda se tato hypotéza potvrdila nebo ne. Na druhou stranu z něj vyplynuly zajímavé informace (například rozdílnost preferencí ve volbě oblastí zpráv). Pokud bych měla vyjádřit svůj vlastní názor, které z nabízených médií předkládá dané události lépe a komplexněji, pak by moje odpověď nebyla jednoznačná. Dle mého názoru kaţdé z médií má své pro a proti a tudíţ se domnívám, ţe nejlepší způsob jak získat co nejkomplexnější informaci je sledování obou médií (nebo také v nejlepším případě všech čtyř médií – televize, internetu, rozhlasu, tisku). Velmi vhodné je i ověřování konkrétních zpráv z jiných zdrojů, protoţe jednotlivá média kladou na zprávy jiný důraz a prezentují ho odlišně. A tak se domnívám, ţe příjemce by neměl být pouze pasivním konzumentem, ale měl by si ze zpráv, které si ověří vytvořit vlastní úsudek. 42

11. SEZNAM LITERATURY Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Historie. Dostupné z WWW: . Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceska-televize-od-r-1993/vznik-a-prvnikroky/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Vznik a první kroky . Dostupné z WWW: . Http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-26]. Prehistorie - Československá televize do roku 1992. Dostupné z WWW: . Http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Události: 6.4.2011. Dostupné z WWW: . ČERMÁK , Miloš, et al. Žurnalistika v informační společnosti: digitalizace a internetizace žurnalistiky. Praha : KAROLINUM , 2009. Nová média. Úvod a stručná historie, s. 195. ISBN 978-80-246-1684-1. DEMČÁK, Marek. Http://www.vyplnto.cz/ [online]. 2008 [cit. 2011-04-26]. Vyplňto.cz. Dostupné z WWW: . DUNNOVÁ , Anne. ALUZE : Revue pro literaturu, filozofii a jiné [online]. 1998 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-3784. Www.idnes.cz [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Japonci pomocí tekutého skla zastavili únik radioaktivní vody z Fukušimy . Dostupné z WWW: . Www.idnes.cz [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Bárta popřel, ţe by si kupoval loajalitu . Dostupné z WWW: . ILOWIECKI, Maciej Tadeusz; ŢANTOVSKÝ , Petr. Manipulace v médiích . 1. Praha : UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA ve spolupráci s internetovým magazínem Česká média a televizí RTA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-86723-50-1. JIRÁK, Jan ; KŐPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost : Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace. 1. Praha : Portál,s.r.o., 2003. 208 s. ISBN 80-7178-697-7. JIRÁK , Jan ; KŐPPLOVÁ , Barbara. Masová média . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2009. 416 s. ISBN 978-80-7367-466-3. 43

MACQUAIL, Denis . Úvod do teorie masové komunikace . Praha : Praha , 1999. 447 s. ISBN 80-7178-200-9. MCNAIR, Brian . Sociologie žurnalistiky . 1. Praha : Portál,s.r.o., 2004. 184 s. ISBN 807178-840-6. Mediální skupina Mafra [online]. 2010 [cit. 2011-04-26]. O iDNES.cz. Dostupné z WWW: . REIFOVÁ , Irena . Slovník mediální komunikace . 1. . Praha : Portál,s.r.o., 2004. 328 s. ISBN 80-7178-926-7. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech [online]. 2.3.2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . Http://www.wikipedia.org/ [online]. 7.9.2010 [cit. 2010-09-29]. Http://en.wikipedia.org/wiki/Gatekeeping. Dostupné z WWW: .

44

12. PŘÍLOHY 12.1. Příloha 133 UDÁLOSTI 6.4.2011 – přehled zpráv HEADLINES 1) Armádní vozy – zprávy z domova 2) Kauza Jaroslav Škárka – politika 3) Aktivisté z Greenpeace v zahradě úřadu vlády – zprávy z domova 4) Seznam nemocí z povolání – zprávy z domova HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 1) Nový armádní tendr za 600 miliónů – zprávy z domova 2) Armáda chce otevřít Brdy – zprávy z domova 3) Jaroslav Škárka stále dluţí důkazy – politika RYCHLÝ PŘEHLED a) Kauza Škárka – politika b) Důchodová reforma – politika c) Zdravotnická reforma – politika HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 4) Aktivisté z Greenpeace – zprávy z domova 5) Pobřeţí Slonoviny – zprávy ze zahraničí 6) Přísnější tresty za ubití Vietnamce – zprávy z domova 7) Nájem hotelu za cenu trafiky – zprávy z domova RYCHLÝ PŘEHLED

33

Http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/ [online]. 6.4.2011 [cit. 2011-04-26]. Události: 6.4.2011. Dostupné z WWW: .

45

d) Začleňování Romů do společnosti – zprávy z domova e) Připravenost středních škol na státní maturity – zprávy z domova f) Předseda 46. MFF Karlovy Vary – kultura HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 8) Počítačové licence pro školy zdarma RYCHLÝ PŘEHLED g) Lobbing v Europarlamentu – zprávy ze zahraničí h) Socha Masaryka v Karlových Varech – zprávy z domova HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 9) Nové choroby povolání – zprávy z domova 10) Královehradecký kraj – vedení záchranné sluţby – zprávy z domova RYCHLÝ PŘEHLED i) Věci veřejné – přiznání Víta Bárty – politika HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 11) Europarlament po korupčním skandálu – zprávy ze zahraničí 12) Výstava k 50. výročí procesu s Eichmannem – zprávy ze zahraničí RYCHLÝ PŘEHLED j) Pomalé vzdušné alianční zásahy v Libyi – zprávy ze zahraničí k) Jaderná elektrárna ve Fukušimě – zprávy ze zahraničí HLAVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ 13) Italská Aquila dva roky poté – zprávy ze zahraničí 14) Ruští turisté zaměňují sochu Masaryka za Lenina – zprávy z domova

46

12.2. Příloha 2 DOTAZNÍK 1)Jak často sledujete zprávy v TV? a) kaţdý den b) 1x-2x týdně c) 3x-4x týdně d) 5x-6x týdně e) nesleduji vůbec 2)Vyhovuje Vám uspořádání jednotlivých zpráv zpravodajského celku (politika, zahraniční zpravodajství)? Ohodnoťte od 1 do 5 (1 - nejlepší, 5- nejhorší) ČT 1 PRIMA NOVA ČT 24 Jiné (uveďte které) 3) Jaký typ zprávy Vás zajímá? a) politika b) společnost c) bulvár d) kultura 47

e) sport f) zahraniční události g) zábava v rámci zpravodajství 4)Co Vás zaujme v rámci prezentace zprávy? Ohodnoťte od 1 do 5 (1-nejpůsobivější, 5nejméně působivé). a) vzhled moderátora b) prostředí studia c) vizuální prezentace zprávy d) zvuková prezentace zprávy (například doprovodná hudba, komentář moderátora,…) e) hlas moderátora 5)Který z moderátorů televizního zpravodajství v rámci ČR je Vám nejsympatičtější? A proč? Pokud některého/některou uvedete, napište i z jaké je TV stanice. V případě, ţe si nevzpomenete na ţádné jméno vyplňte NEVÍM. 6)Kde sledujete TV zpravodajství? a) doma b) restaurace, hospody c) v zaměstnání d) koleje e) chalupa, chata f) jinde

48

7) S kým sledujete TV zpravodajství? a) s rodinou b) s kamarády c) sám 8) Při sledování zpravodajství: a) plně se věnuji sledování TV b) vykonávám nějakou činnost a TV mám jako zvukovou kulisu c) částečně sleduji, ale nesoustředím se plně na sledování TV 9)Pokud Vás nějaká zpráva zaujme: a) zvýším hlasitost TV a pokračuji v činnosti b) nechám činnosti a sleduji TV c) zprávu sleduji do konce 10) Ověřujete si zprávy? a) na stejném kanálu b) na jiném kanálu c) na více na kanálech d) na Internetu e) kombinace výše zmíněných

49

11) Jak často se ztotoţňujete s obsahem prezentované zprávy? a) se zprávou VŢDY souhlasím b) se zprávou VŢDY nesouhlasím c) se zprávou VĚTŠINOU souhlasím d) se zprávou VĚTŠINOU nesouhlasím 12) V případě, ţe Vás zpráva nezaujme: a) přepnu na jiný kanál b) zprávu si i přesto doposlechnu c) jiné (vypnu TV, vypnu zvuk, odejdu,..) 13) Jak často sledujete zprávy na internetu? a) kaţdý den b) vícekrát denně c) 1x týdně d) nesleduji vůbec 14) Který internetový zpravodajský server sledujete nejčastěji? Vyhovuje Vám? (1nejlepší, 5- nejhorší)

50

15) Zprávy na Internetu čtu: a) z jednoho serveru (uveďte z kterého) b) ze 2- 3 serverů (uveďte z kterých) c) více serverů (uveďte které) 16) Jaký typ internetových zpráv Vás zajímá? a) Politika b) Ekonomika c) Společnost d) Kultura e) Sport f) Bulvár g) zahraniční události h) jiné (uveďte jaké)

51

17) Co na Vás působí v rámci internetové zprávy? Ohodnoťte od 1 do 5 (1-nejpůsobivější, 5-nejméně působivé) a) fotografie pod titulkem b) titulek zprávy c) fotografie v rámci zprávy d) obsah zprávy e) diskuse pod zprávou f) psaná zpráva h) video zpráva 18) Pokud Vás zpráva zaujme: a) prohlédnu si přílohy ke zprávě (videa, zvukové záznamy,..) b) vyhledám si aktuální informace na jiných serverech c) vyhledám si starší informace 19) Kde sledujete internetové zpravodajství? a) v práci b) doma c) na kolejích d) v restauraci e) jinde

52

20) Pokud Vás internetová zpráva zaujme, sledujete její vývoj: a) na stejném serveru b) na jiném serveru c) na více serverech d) v TV e) kombinace výše zmíněných 21) Pokud Vás zpráva zaujme přeposíláte jí (sdílíte) s ostatními? a) ANO b) NE 22) Pokud zprávu přeposíláte (sdílíte), činíte tak přes: a) facebook b) icq c) email d) QUIP e) jiné sociální sítě (např. Twitter)

53

23) Do jaké věkové skupiny patříte? a) 19-26 b) 27-35 c) 36-45 d) 46-54 e) 55 a více 24) Vaše pohlaví: a) muţ b) ţena 25) Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) základní b) vyučen/ vyučena c) středoškolské s maturitou e) vyšší odborné f) vysokoškolské 26) Nyní jsem: a) studující b) pracující c) v důchodu e) nezaměstnán 54

12.3. Příloha 3 Úvodní informace zveřejněné respondentům Dobrý den, ráda bych Vás poţádala o vyplnění dotazníku. Výsledky tohoto výzkumu pouţiji ve své bakalářské práci. Cílem mého dotazníku je zjistit jak internetové a televizní zpravodajství působí na příjemce. Děkuji za Vaši ochotu a čas. Ivana Krejčová

Odpovědi respondentů 1. Jak často sledujete televizní zpravodajství? (povinná, seznam - právě jedna rozdělující)

55

2. Jak často sledujete zprávy na Internetu? (povinná, seznam - právě jedna - rozdělující)

3. Vyhovuje Vám uspořádání jednotlivých zpráv televizního zpravodajského celku (politika, ekonomika, zahraniční zpravodajství, zprávy z domova, zprávy z kultury, sport)? Ohodnoťte od 1 do 5 (1-nejlepší, 5-nejhorší) (povinná, seznam - seřazení moţností) Odpověď

Průměrné pořadí

a) NOVA

3.07

b) ČT1

2.018

c) PRIMA

3.07

d) ČT24

2.439

e) jiné

4.404

56

4. Jaký typ zprávy Vás zajímá nejvíce? (povinná, seznam - právě jedna)

5. Co Vás zaujme v prezentaci televizní zprávy? Ohodnoťte od 1 do 5 (1 nejpůsobivější, 5 - nejméně působivé) (povinná, seznam - seřazení moţností) Odpověď

Průměrné pořadí

a) vzhled moderátora

3.281

b) prostředí studia

3.807

c) vizuální prezentace zprávy

2.175

d) zvuková prezentace zprávy (doprovodná hudba, komentář moderátora,...)

2.649

e) hlas moderátora

3.088

57

6. Který z moderátorů televizního zpravodajství v rámci ČR je Vám nejsympatičtější? A proč? Pokud některého moderátora/moderátorku uvedete, napište z jaké je televizní stanice. Pokud si na žádné jméno nevzpomenete, napište NEVÍM. (povinná, delší text) JMÉNO MODERÁTORA 1. Nevím 2. Ray Koranteng 3. Jolana Voldánová 4. Lucie Borhyová 5. Marcela Augustová, Terezie Kašparovská, Iveta Toušlová Jaromír Bosák, Markéta Fialová, Michaela Ochotská, Daniela Písařicová, Martin Pouva, Karel Voříšek, moderátorky Počasí TV Nova, moderátoři TV Prima

POČET HLASŮ 32 5 4 3 2

TELEVIZNÍ STANICE 1. TV NOVA 2. ČT 3. PRIMA

POČET HLASŮ 8 6 3

1

RAY KORANTENG Respondenti jej hodnotí nejvíce pozitivně. V odpovědích zdůrazňují příjemný hlas, celkově je jim sympatický. Pro respondenti je zajímavý také odlišnou barvou pleti. TEREZIE KAŠPAROVSKÁ Respondenti oceňují to, ţe je sympatická, nevtíravá, příjemná. IVETA TOUŠLOVÁ Respondenti tuto moderátorku hodnotí jako vzdělanou, sympatickou, bez afér. MICHAELA OCHOTSKÁ Dle respondenta/ky má zajímavý hlas a vzhled. MARTIN POUVA Respondent/ka uvedl/a vybral/a Martina Pouvu z důvodu toho, ţe se respondent/ka zajímá o dění kolem Formule 1 a o automobily všeobecně. Dalším důvodem bylo to, ţe Martin Pouva dovede upoutat pozornost. 58

KAREL VOŘÍŠEK Působí seriózně a sympaticky. MODERÁTORKY POČASÍ TV NOVA Respondentovi/respondentce jsou sympatické moderátorky počasí na televizi Nova. Vţdycky jsou hezky upravené (šaty, vlasy, makeup) a mají příjemné vystupování.

7. Kde sledujete televizní zpravodajství nejčastěji? (povinná, seznam - právě jedna polouzavřená)

59

8. S kým sledujete TV zpravodajství nejčastěji? (povinná, seznam - právě jedna)

9. Při sledování televizního zpravodajství: (povinná, seznam - právě jedna)

60

10. Pokud Vás nějaká zpráva zaujme: (povinná, seznam - právě jedna - polouzavřená)

11. Ověřujete si prezentované zprávy? (povinná, seznam - právě jedna)

61

12. Jak často se ztotožňujete s obsahem prezentované zprávy? (povinná, seznam právě jedna)

13. V případě, že Vás zpráva nezaujme: (povinná, seznam - právě jedna)

62

14. Který internetový zpravodajský server sledujete nejčastěji? Vyhovuje Vám? A proč? (povinná, delší text) ZPRAVODAJSKÝ SERVER 1. www.idnes.cz 2. www.novinky.cz 3. www.seznam.cz 4. www.tn.cz 5. www.ct24.cz 6. www.aktualne.cz, www.ihned.cz 7.www.eretz.cz, www.news.google.cz, www.lidovky.cz, www.objektivita.cz, www.mojenoviny.cz, www.inespravy.cz, www.sport.sk, 8. ţádný

POČET HLASŮ 20 16 7 4 3 2 1

1

www.idnes.cz Zpravodajský server www.idnes.cz respondenti ohodnotili jako přehledný, aktuální, obsáhlý, rychlý, pestrý, kvalitní. Respondenti dále oceňují pravopis zpráv a jejich grafickou přitaţlivost. I přes tato pozitiva respondenti zmiňují tendenci k bulváru. www.novinky.cz Tento server respondentů vyhovuje proto, ţe nabízí různá témata, aktuální informace. Co naopak ohodnotili jako negativní jsou hrubé chyby v obsahu, pravopis a úroveň některých diskutujících. www.seznam.cz Respondenti uvádí www.seznam.cz jako zpravodajský server i kdyţ jím ve skutečnosti není. Nicméně respondenti oceňují dostupnost serveru, jelikoţ si jej mohou nastavit jako domovskou stránku, tudíţ je to to první co vidí. www.aktualne.cz Respondenti oceňují to, ţe mohou téměř kdykoliv a okamţitě najít informace o událostech případně o různých mimořádných událostí a jejich postupný online vývoj.

63

15. Zprávy z Internetu čtete: (povinná, seznam - alespoň jedna - polouzavřená)

64

16. Jaký typ internetových zpráv Vás zajímá nejvíce? (povinná, seznam - právě jedna)

17. Co na Vás působí v rámci internetové zprávy? Ohodnoťte od 1 do 5 (1 nejpůsobivější, 5 - nejméně působivé) (povinná, seznam - seřazení moţností) Odpověď

Průměrné pořadí

a) titulek

1.702

b) fotografie pod titulkem

3.544

c) fotografie v rámci zprávy

4.246

d) obsah zprávy

2.772

e) psaná zpráva

4.316

f) video zpráva

5.175

g) diskuse pod zprávou

6.246

65

18. Pokud Vás zpráva zaujme: (povinná, seznam - alespoň jedna)

19. Kde sledujete internetové zpravodajství? (povinná, seznam - alespoň jedna)

66

20. Pokud Vás internetová zpráva zaujme, sledujete její vývoj: : (povinná, seznam právě jedna)

21. Pokud Vás zpráva zaujme, přeposíláte (sdílíte) ji s ostatními? (povinná, seznam právě jedna)

67

22. Pokud zprávu přeposíláte (sdílíte), činíte tak přes: (povinná, seznam - alespoň jedna - polouzavřená)

68

23. Do jaké věkové skupiny patříte? (povinná, seznam - právě jedna)

24. Vaše pohlaví: (povinná, seznam - právě jedna)

69

25. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (povinná, seznam - právě jedna)

26. Nyní jsem: (povinná, seznam - právě jedna)

70

12.4. Příloha 4 Obr. 1 ZPRÁVY IDNES.CZ v 8.00 – TITULNÍ STRANA

71

72

73

74

Obr. 2. ZPRÁVA O KATASTROFĚ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ 8:00

75

76

Obr. 3 ZPRÁVA O JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ FUKUŠIMA V 9:00

77

78

79

Obr. 4 18:04 ZPRÁVA O SITUACI KOLEM VĚCÍ VEŘEJNÝCH

80

Obr. 5 22.12. ZPRÁVA O SITUACI VĚCÍ VEŘEJNÝCH

81

82

Obr. 6 Zpráva z 23:00

83