komentářů

Příloha č. 1 k čj. ČTÚ-6 341/2015-613

Seznam připomínek/komentářů Č. 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8.

9.

10.

11.

Připomínky / dotazy / komentáře jake financni naklady jsou predpokladane v souvislosti s vyvojem, instalaci, provozem a aktualizaci dat v potrebne databazi a relevantnich aplikaci (naklady na hardware, software, pripadne outsourcing spravy), predpokladam ze jiz byla provedena analyza jake personalni potreby (a s tim spojene naklady) bude Urad nove vykazovat v souvislosti s provozem zminene databaze vztah uvazovaneho systemu k technicky absolutne nevyhovujici evidenci vedene dle VO-R/23 pouze jako tabulka v MS Excel, tj. zda tato nova zamyslena evidence nebude v konecnem dusledku jen podobnou "aplikaci", ktere samozrejme vzhledem k odhadnutelnemu poctu spoju na nizsich frekvencich nemuze byt funkcnim "resenim" zduvodneni, proc pozadovane informace o vyuziti spektra nemohou byt ziskany z beziciho systemu ASMKS, ktery byl mimo jine i za timto ucelem v minulych letech za nemalych financnich nakladu zbudovan a ktery by mel byt schopen pozadovane informace (zminene v odkazu) poskytnout mj. schopnost zamerit stanice zpusobujici zminovane ruseni meteorologickych radaru do urovne konkretniho zdroje legislativa EU, na zaklade ktere by mela byt tato evidence vedena, tzn. zda jde o striktni pozadavek nadrizenych organu (tzn. CTU dokaze poskytnout konkretni odkaz na prislusnou legislativu), nebo jde jen o lokalni potrebu CTU zamery s touto "novou" databazi ve vztahu k siroke verejnosti - tj. uvazovany zpristupneni udaju v takove forme, ktera eventuelne umozni efektivnejsi planovani vyuziti radioveho spektra jeho uzivatelum na zaklade VO-R/12. na základě vyvěšení na úřední cesce zasílám připomínky k čj. ČTÚ-97 927/2011-613 a žádám o jejich projednání. Děkuji za projednání a ještě jednou žádám o vyrozumnění a odpovedi na mé otázky Z celého dokumentu vyplývá, že celým problémem, kvůli kterému se má začít shromažďování informací o radiových spojích dle VO/R 12 je problém s rušením meteoradaru. Je tedy záhodno řešit kvůli 20MHz pásma celou evidenci, navíc i v pásech nejen s možností rušení radaru, ale i ISM pásem (2,4GHz, kde občanských instalací je tolik, že jejich evidence zajisté povede k nárustu zaměstnanců ČTÚ a tudíž odčerpání peněz z našich daní)? Jaká je ekonomičnost tohoto jednání a není výhodnější pro radary vyčlenit 20MHz kus pásma, který by měly nerušen? Vzhledem k podezření, že údaje o vysílačích nejsou zpracovávány pouze k auditu rádiových frekvencí, ale i k vedení jiných statistik a velmi internímu charakteru těchto dat pro poskytovatele datových přenosů by mne zajímal způsob, jakým bude databáze zajištěna proti zneužití, úniku a agregaci s jinou databází jak ČTÚ, tak jiných státních i nestátních subjektů. Navíc tato data se dotýkají i osob vlastnících nemovisti, na nichž se nacházejí radiové spoje. Žádám tedy o podrobné rozepsání těch útvarů, které by k těmto datům měli přístup, jejich prověrky a zaručenou nenapojenost na jiné subjekty (konkurence apod.). Dále apeluji na nezvyšování administrativní zátěže operátorů, malých, které tato evidence zatíží poměrově o dost více, než molochy velikosti O2, kterým ČTÚ hraje do karet. Zvážil bych vytváření činnosti pro činnost, ke které dochází a právem je prezentována následně v médiíích hodnocením kvality ČTÚ. Bude tato činnost proplacena operátorům? A jak bude řešeno přihlašování spojů v rámci občanských, průmyslových a jiných aplikacích? Budou zde vyjímky? Budou průzkumy na základě vámi požadovaných dat sledovat potřeby operátorů? Od uvolnění pásma 5GHz nebylo pro malé ISP uděláno žádné vstřícné gesto a žádné pásmo nebylo uvolněno pro aplikaci P2MP!

Č. 12. 13. 14.

15. 16. 17.

18. 19. 20.

21. 22. 23.

Připomínky / dotazy / komentáře Jak ČTÚ vyřeší problém přesahu vnitřních sítí, když ISP nemá právo na vstup do objektu rušitele, pokud jde o soukromy objekt? Bude mít venkovní služba přednost? Bude ochrana účinná? Dodnes ČTÚ není schopno řešit ochranu v licencovaných pásmech, jakým způsobem si navrhovatel představuje řešení v bezlicenčních pásmech, kde na ČTÚ dnes není dovolání? Budou stanoveny maximální lhůty pro řešení ze strany ČTÚ? Evidovat vysilace ve volnych pasmech je podle meho pitomost,když jako regulatori nejste ani schopni vyresit stiznosti typu jeden rusi svým provozem druhého… Je to podle meho k nicemu. Radar si resi p.Soukup od Vas ne? Domnivam se,ze je uspesny…Priberte vice takových Soukupu s merakem v ruce a mate to… Navíc, co na to EU? Jak budete resit Bluetooth zarizeni? To si každý bude muset u vas evidovat svůj mobil? dovoluji si být proti Vašemu návrhu. Meteorologický radar, jak správně píšete, operuje na frekvenci zhruba 5 GHz (dvě konkrétní komunikační pásma). Pod touto průhlednou záminkou chcete evidovat všechny vysílače na všech veřejných frekvencích, což je podle mého názoru nesmyslné. Uvedu příklad z klasického zarušeného Wifi pásma 2,4 GHz: když si jako soukromá osoba znalá VO-R budu chtít užívat na poli za chalupou internetu, dám si tam venkovní sektorovou anténu, snížím výkon na nejnižší rozumnou hodnotu a budu se snažit nerušit okolí. Tuto anténu vám budu muset hlásit a vy ji budete evidovat. Soused se s tím ale nebude chtít obtěžovat a dá si do pokoje největší všesměrovku co najde a bude vysílat na plný výkon (=porušovat VO-R), mimo dům už bude v limitech a docílí stejného výsledku, jenom se nebude muset evidovat, protože přeci vyzařuje jen pro svoji budovu. Takto budete pouze obtěžovat ty, co se chovají slušně. Co se týče meteorologických radarů, byla chyba dát jejich frekvence k dispozici ve formě WiFi kanálu. Systémovým řešením by pochopitelně bylo ona dvě pásma vyjmout z povolených frekvencí, nebo alespoň postihovat ty, co nemají zapnuté "přelaďování radaru". Plošné evidování všech venkovních telekomunikačních bodů dále považuji za zasahování do soukromí v míře větší, než je potřeba. Naše země je unikátní svou komunitní sítí CzFree, která pomáhá k budování občanské společnosti a komunit uživatelů, jejich vzdělávání a tak napomáhá rozvoji informačních a telekomunikačních technologií. Stavět svobodným sítím do cesty další administrativní zábrany nepovažuji za moudré. Záměr ČTÚ je zejmena motivován potřebou řešení dlouhodobě neuspokojivého stavu, kdy O2 potřebuje plošně zablokovat využívání WiFi sítí. Zřejmě proto, aby mohlo řádně vytěžit, ve férové soutěži, předpřidělené kmitočty z dividendy. Zastírat neschopnost ČTU plnit své povinnosti při dohledu nad dodržováním VO potřebou plošné regulace či pseudoreguace je krásná ukázka práce nejneschopnějšího úřadu v EU. jak bude možné se předem informovat a stavu registrace/nahlášení provozování zařízení v pasmech 2.4 - 66 GHz co vše bude nutné k vysílači zadat? Frekvenci, polarizaci, výkon, typ anteny, pokrytí ( mapa?? ), umístění , nadmořskou v. , azimut , dobu zprovoznění?? Prosím jak budeme informování o přesném datu a zpusobu registrace? Provozujeme několik stovek , možná i set spoju. To bude možná i několika týdenní - měsíční práce.

Č. 24.

25. 26. 27.

28. 29. 30. 31. 32. 33.

34.

Připomínky / dotazy / komentáře Pro několik společností i soukromých zařízení v Říčanech u Prahy a okolí též pomáhám se správou wifi sítí. Specificky v Říčanech je rušení dosti silné, dále jsme měli nějaké spoje na Jižním městě, kde je to také dost špatné, speciálně ve večerních hodinách, kdy začne řada lidí užívat doma wifi připojení pro notebooky a radiové rušení se tím podstatně zvýší. Na rozdíl proti tomu je dle našich zkušenností řada ovlivnitelných faktorů jako různé typy antém užívaných na spoje ať již lokální (cca do 1 km) nebo dálkové, kde typ antény dost rozhoduje na tom, jak moc velký přeslech či šum bude v okolí (frekvenčním i geografickém). Obávám se, že zřídit reálný monitoring samotných vysílacích bodů, aby byl smysluplný, by určitě znamenalo zjišťovat i jaké typy antén o jakých vlastnostech jsou použity, jakým směrem vysílají a jaká je četnost využití tohoto kanálu v různých hodninách. Není mi zcela jasné, jakým způsobem by se data sbírala a jak by se do nich následně promítali různé domácí sítě všemožných radioamatérů a laiků, kteří často, byť neúmyslně, i překračují povolené vysílací výkony. Kolik by takovýto sběr dat stál peněz v porovnání s potenciálním přínosem? rád bych se zeptal, když už budete tento nesmysl zavádět, zda mě jako podnikateli v elektronických komunikacích přidělíte jednoho administrativního pracovníka, který bude pracovat za Vaše peníze. Stačí vyplňování všemožných statistik. Doufám, že se také Vaši pracovníci naučí používat datově schránky a nezahrnovat mě doporučenými dopisy Vážení soudruzi, pokud opravdu nemáte co na práci, zkuste se zamyslet nad tristním stavem mobilních hlasových a datových sítí a konečně něco podnikněte proti triu Vašich kamarádů O2, Vodafone, T-Mobile, díky nimž (a vaší blahosklonné nečinnosti) platíme nejvyšší telefonní účty v Evropě. Neřešte problémy, které neexistují. Pokud někdo ruší meteoradary, máte jistě prostředky na jeho lokalizaci a penalizaci. V případě, že je nemáte, propusˇtte se pro neschopnost a najděte si zaměstnání odpovídající vašim schopnostem. Práci čest v diskuzi pro změnu VO-R/12/09.2010-12 si dovolujeme navrhnout povolení vyššího vyzářeného výkonu pro zařízení fungující v intervalu 17.100 – 17.300 GHz na 40 dBm EIRP Chápeme záměr úřadu a vítáme přínos záměru. Navrhujeme ale možnost elektronického vlkádání do databáze. Zároveň požadujeme, aby bylo možno vkládat pouze schválená zařízení s platnou homologací s číslem autorizované (notifikované) osoby. Možnosti nasazení spoje na nepovolených výkonech dělají nám všem potíže a rádi bychom, aby všichni byli donuceni hrát podle pravidel. rad bych se zeptal, zda jsou timto zamerem mysleny pouze frekvencni pasma na zaklade VO-R/12/09.2010-12, nebo zda-li CTU uvazuje o evidenci dalsich zarizeni provozovanych na zaklade jinych vseobecnych opravneni, zejmena VO-R/14/12.2006-38, tj. 10 GHz. Dale by mne zajimalo do jakych detailu CTU zamysli evidovat radiove stanice. Zda napriklad ke kazde evidenci bude pozadovan typ anteny, nebo vyzarovaci charakteristiky, atd. Nespecifikujete o ktere frekvencni pasma se jedna. U 2.4 a 5Ghz je situace zcela odlisna nez u 10Ghz a vyssich pasem. Je potreba na ne nahlizet naprosto odlisne. U 2.4 a 5Ghz povazujeme evidenci za realne technicky neproveditelnou a predevsim povazujeme za temer nemozne udrzet ji aktualizovanou. Navic realna vynutitelnost takoveho narizeni bude nulova, kdyz si kdokoliv muze radiove zarizeni koupit na kazdem rohu. Bez vsech udaju a bez jejich aktualnosti je takova evidence zbytecna. I v nasem pripade, kdy mame pomerne malou sit, by zavedeni takove evidence diky neustalym zmenam v siti znamenalo kazdodenni vyplnovani nejakeho hlaseni. Na to nemame prostredky a navic nebudeme mit zaruceno ze to bude delat i konkurence. Pak to povede ke stavu, ze se konkurenti budou navzajem bonzovat kdo ma v evidenci jeden vysilac spatne. Pro vas to nasledne znamena zbytecnou byrokratickou zatez, ktera ve vysledku stejne nemuze zlepsit dostupnost rychleho internetu - coz je konecny cil celeho tohohle snazeni.

Č. 35.

36.

37. 38.

39.

Připomínky / dotazy / komentáře K pomoci rozsireni rychleho internetu vidime jine reseni. Aby existovalo pasmo, ktere se bude za nizky poplatek (tak aby si ho mohl dovolit i zacinajici ISP ale neslo by to pro fyzicke osoby z ulice) pronajimat jednotlivym operatorum. Aby jsme pro sebe meli kanaly 10-20, konkurence by mela 20-30 atd. Naopak u 10Ghz a vyssich pasem bych si uzitecnost dokazal predstavit, protoze tam se situace nemeni tak rychle, profi spoje si nestavi kdokoliv z ulice a ve zdravem konkurencnim prostredi je i zajem konkurencnich provozovatelu radiovych spoju aby se vzajemne nerusili. < Předmětem záměru ČTÚ na změnu uvedeného všeobecného oprávnění je zavedení evidence některých níže uvedených stanic pro širokopásmový přenos dat. Důvodem pro zavedení této evidence je potřeba zajistit dostatek informací o využívání rádiového spektra, což je nezbytné pro jakákoliv mezinárodní jednání o případné změně tohoto využívání > Jsme toho nazoru, ze tyto informace mate dostatecne z vasich mericich vozu a dalsich automatizovanych systemu. Povazujeme tento duvod za zastupny a tudiz s nim nesouhlasime. Reseni problemu s meteoradary je jednoduche a proste. Proste ty kanaly vyjmout z VO a bude klid. Ale vzhledem k faktu, ze radar na morave nemame sanci zarusit zadnym zpusobem, jako kompromisni a temer stejne ucinne reseni vidim, zakazat radarove frekvence pouzivat v okruhu cca 75km od radaru. Od doby nasi navstevy vasich pracovniku frekvenci radaru u prahy nepouzivame. Pasmo ISM je ale urcene pro verejnou komunikaci s co nejmensim administrativnim zatizenim. Resenim neni direktivni omezovani tohoto pasma, ale jeho roizsireni. Predpokladam, ze i CTU se ma ridit narizenimi/doporucenimi o podpore sirokopasmoveho internetu, coz s timto uzce souvisi. < Na základě evidence bude rovněž možné jednoznačně určit, který ze subjektů, mezi nimiž k případné kmitočtové kolizi došlo, má učinit stanovená opatření vedoucí k odstranění vzniklé nekompatibility. ČTÚ předpokládá, že se evidence bude týkat výhradně takových stanic, které mají charakter základnové stanice venkovních sítí nebo které jsou součástí vnějších pevných spojů typu bod-bod. > Pro 10Ghz a vyssi bych si to dokazal predstavit. Treba i vzhledem k neochote konkurencnich provozovatelo prozradit nam svoje kanaly, ale jejich velke ochote nam nadavat kdyz je omylem zarusime.

40.

Ale u 2.4Ghz a 5Ghz je toto nemyslitelne, protoze nelze zadnym zpusobem zarucit aktualnost udaju. Vysledkem budou jen zabomysi valky mezi konkurenci a zbytecna zatez pro vas. < Záměrem ČTÚ není v žádném případě evidovat takové stanice, u kterých se nepředpokládá cílené vyzařování vně objektů (tj. bezdrátová komunikace je realizována převážně uvnitř domu, budovy) apod. > Toto ale opet znamena, ze nekdo, kdo si v poslednim patre panelaku rozsviti AP na plny vykon s velkou antenkou, zarusi nekolikakilometrove okoli. Nasledne se dva ISP budou vzajemne hadat kdo koho rusi. Oproti soucasnemu stavu zadna zmena...

Č. 41.

Připomínky / dotazy / komentáře < V případě škodlivého rušení stanic, na které se nevztahuje povinnost evidence a které budou zároveň bezdrátově připojeny k síti provozovatele, bude za škodlivé rušení těchto stanic zodpovědný provozovatel této sítě. K tomuto rušení může dojít zejména u stanic, které jsou uvnitř objektů, ale které za účelem bezdrátové komunikace vyzařují vně těchto objektů, nebo také stanic umístěných vně objektů. > Toto je nepripustna zodpovednost treti strany. Vetsina provozovatelu nema ve sve moci domaci AP jejich uzivatelu, tudiz za ne nemuzou nest zodpovednost.

42.

Opet se dostavam k tomu, ze u 2.4 a 5Ghz je evidence neucinna a zbytecna. < Záměr ČTÚ je rovněž motivován potřebou řešení dlouhodobě neuspokojivého stavu – rušení meteorologických radiolokátorů, které slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti a jsou umístěné na kótách Brdy (střední Čechy) a Skalky u Protivanova (střední Morava). Radiolokátor na kótě Brdy využívá rádiový kmitočet 5 630 MHz a na kótě Skalky rádiový kmitočet 5 645 MHz. V posledních několika letech je i přes opatření přijatá na straně provozovatele meteorologických radiolokátorů (přeladění radiolokátorů, filtrace rušivých signálů) situace nadále neuspokojivá. >

43.

Viz vyse. Evidenci se ruseni nezamezi. Pokud chcete ruseni odstranit, zakazte pouzivani uvedenych frekvenci v dostatecne vzdalenosti od radaru. < Rušení radiolokátorů je zaznamenáváno zejména od provozovatelů stanic, kteří neoprávněně používají pevně nastavené kmitočty, resp. provozují svá zařízení v rozporu s podmínkami stanovenými v příslušném všeobecném oprávnění.>

44.

Pevne nastaveny kanal není v rozporu s VO. VO s takovou moznosti pocita a snizuje u takovych stanic maximalni povoleny vykon. V cechach realne neexistuje zarizeni, ktere by VO dopismene splnovalo. Provozovatele chteji provozovat spoje ktere funguji, ne takove, které sami sebe nechaji zarusit od konkurence. Obecne vzato, kdyz to shrnu. Evidenci na 2.4Ghz povazuji za zcela nesmyslnou. Venkovni stanice postupne mizi a vnitrni evidovat ani nechcete. V tomto pasmu se jen sporadicky objevuji lide s individualnim opravnenim, ale jine dulezitejsi sluzby zde nejsou. 5Ghz take nema smysl evidovat, predevsim k fakticke nevynutitelnosti narizene evidence a z ni vyplivajici nekompletnosti a neaktualnosti ziskaných dat. Ty se ve vysledku nebudou lisit od tech, co uz ted mate z mericich vozu a z automatických systémů.

45. 46. 47. 48. 49. 50.

Na 10Ghz a vyssich bych evidenci uvital, protoze se z principu jedna o stacionarni spoje bod-bod a vzhledem k jejich radove mensimu mnozstvi by byla evidence snesitelna a pokud by realne prinesla vetsi ochranu provozovatelum, tak asi i kladne prijata. Z oznámení ČTU je jasné, že hlavní důvody těchto kroků jsou důvody rušeni meteo radarů. Na vzájemné spory ISP nemá význam poukazovat. Ty budou neustále. Navrhoval bych, aby tyto radary provedli změny frekvencí mimo toto pásmo a uvolnili frekvence náchylné k rušení. Toto řešení bude určitě méně nákladné než zřízení portálu evidence dotčených kmitočtů na ČTU. 5GHz pásmo je již tak rozšířené, že zavedení DB frekvencí postrádá význam. Nicméně zavedení evidence mělo být provedeno ihned po jejím uvolnění. Po úspěšném nasazení 2,4 pásma bylo zřejmé, že nastane podobné i v 5GHz. Nicméně pokud tak bude učiněno, rád bych tuto kompletní DB měl k dispozici pro účeli rušení i našich vysílačů konkurencí. Ke změnám frekvencí v průběhu provozu vysílačů dochází docela často. Ve VF prostoru jsou i fervence na 5G, které nejsou popsány a není jasné komu patří. Jak se toto bude řešit a jaká bude politika sankcí? Bude možné nahlásít vysílač, který nebude v DB - pokud tedy bude DB veřejná. V jiném případě bude muset někdo provádět kontroly. Také bych doporučoval, aby byly uvolněny do VO-R další frekvence pro wifi ISP, které by bylo vhodné a možné koordinovat.

Č. 51.

52.

53.

54.

55. 56.

Připomínky / dotazy / komentáře Jsme si vědomi, že mít statistický přehled o stavu využití volných pásem je důležité. Ze zveřejněných informací ale nedokážeme určit, jak by sběr informací technicky probíhal ani jak časté aktualizace by byly vyžadovány. Předpokládáme ale, že vzhledem k množství “wifi stanic“ v naší a podobných sítích, a četnosti změn v její struktuře, by si splnění zamýšlené povinnosti vyžádalo značné množství času a/nebo investic. V současné ekonomické situaci si nedokážeme představit, jak bychom tuto činnost pokryli. Potřebu těchto informací nechceme nijak zpochybňovat. Nicméně dle našeho názoru by volná pásma neměla podléhat jakékoli jiné evidenci než pro statistické účely, pro které by postačoval jednoduchý formulář - např. pomocí systému „monitoringtrhu.ctu.cz“ - s kolonkami pro počet vysílačů v jednotlivých pásmech dle jednotlivých okresů či krajů. Ve spojení s informacemi zjištěnými pomocí „Automatizovaného Systému Monitorování Kmitočtového Spektra“, by měl mít úřad k dispozici dostatečné informace o využití rádiového spektra. < Dlouhodobě přetrvávající nepřípustný stav při sdílení kmitočtových pásem stanicemi pro širokopásmový přenos dat, stanicemi využívajícími rádiové kmitočty na základě individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zejména pak radiolokační služby (meteorologické radiolokátory)> Chápeme, že funkce „metoradarů“ je zcela zásadní a je třeba je chránit před rušením. Proto dotčené frekvence ani nevyužíváme. Nicméně jsme přesvědčeni, že situaci lze řešit jednodušeji a za její vznik nese odpovědnost především ČTU. Dotčené frekvence měli být z Všeobecného oprávnění zcela vyřazeny, nebo omezeno jejich použití. Další možností je na dotčených frekvencích omezit např. max. EIRP, jako je to pro jiné frekvence. Dle našeho názoru by bylo pro lokální ISP a sdružení bylo takové omezení přijatelné, narozdíl od administrativní zátěž, která by plynula z realizace Vašeho záměru. <Údaje z evidence dotčených stanic budou použity jak pro zajištění ochrany uživatelů rádiového spektra na základě individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a necivilních uživatelů, tak pro zvýšenou a efektivnější ochranu provozovatelů stanic širokopásmového přístupu, kteří provedou evidenci těchto stanic, a to před stanicemi, které nebudou splňovat podmínky revidovaného všeobecného oprávnění č. VOR/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízenípro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz. Na základě evidence bude rovněž možné jednoznačně určit, který ze subjektů, mezi nimiž k případné kmitočtové kolizi došlo, má učinit stanovená opatření vedoucí k odstranění vzniklé nekompatibility.> K uvedenému účelu by dle našeho názoru měly postačovat informace získané pomocí ASMKS spolu s omezením provozu na kmitočtech používaných meteoradary. Při obrovském množství stanic zejména v pásmech 2,4GHz a 5GHz se domníváme, že ani dokonalá evidence vysílačů by nezajistila efektivní možnost řešení kmitočtových kolizí. Situace je navíc ztížena podmínkou použití automatického přelaďování některých vysílačů ať už jakožto frequency hopping nebo DFS, které zmenožňují zanášet do evidence konkrétní frekvenční pásmo. Kromě výše uvedených komentářů k předmětnému návrhu shledáváme další problém v možnosti vzniku "frekvenční spekulace". Scénář je založen na možnosti aby provozovatel bezdrátových přípojných bodů zaregistroval do systému neexistující spoje a stanice, jen proto, aby si zajistil případný nárok na používání dané frekvence přesto, že žádné zařízení v tomto místě a pásmu zatím neprovozuje. Evidence rádiových stanic dle Záměru by byla na straně uživatelů pásem velmi časově i finančně náročná. Vynaložené úsilí a finanční náklady ze strany Úřadu i uživatelů by podle našeho názoru nevyvážili případný užitek plynoucí z těchto opatření. Vzhledem k množství vysílačů (v našem případě jsou to stovky) by v mnoha případech mohla vést až k existenčním potížím. V každém případě by se zvýšily náklady na poskytování služeb elektronických komunikací a tím omezila možnost šíření vysokorychlostního internetu a informačních technologií do ekonomicky nezajímavých

Č.

57.

58. 59. 60.

61. 62.

Připomínky / dotazy / komentáře oblastí, které v součastné době obhospodařují především nezisková občanská sdružení. Administrativní zatížení by se dotklo i fyzických a právnických osob z jiných oborů, které používají spoje ve volných pásmech pro své účely. Záměr je dle našeho názoru rovněž v rozporu s doporučením Evropské Komise „Recommendation to promote public wireless broadband services in Europe“, které zjednodušeně říká, „aby pásmo RLAN 5GHz bylo zpřístupněno s co nejmenší možnou regulační zátěží“(http://www.ictregulationtoolkit.org /en/Publication.1498.html). Rádi bychom připoměli, že především občanská sdružení a nízkonákladoví poskytovatelé jsou zdrojem nadprůměrného rozšíření wifi sítí v ČR, protože komerční poskytovatelé nebyli a nejsou schopni zajišťovat kvalitní připojení v periferních a venkovských oblastech. Jak vyplývá z výše uvedených argumentů, jsme jednoznačně proti zavedení evidence vysílačů v pásmech 2,4GHz a 5GHz. Vzhledem k množství stanic, četnosti změn jejich umístění a parametrů a rychlosti změn ve struktuře sítí by byla tato povinnost neúměrnou administrativní zátěží pro poskytovatele internetu, sdružení i další uživatele pásma, stejně tak jako pro samotný ČTU, neboť vývoj a údržba takového systému by jistě spotřeboval nemálo finančních prostředků. Za podmínky, že by byla databáze spojů včetně GPS souřadnic a použitých frekvencí přístupna veřejně dostupným rozhraním ve standardizovaném a otevřeném formátu tak, aby byla použitelná pro tvorbu aplikací třetích stran (např. mapa ČR se zanesením spojů - anebo by byla taková aplikace vytvořena přímo Úřadem), dokážeme si představit užitečnost evidence spojů v pásmech 10,5GHz a vyšších. V těchto, ještě relativně málo používaných pásmech by evidence mohla pomoci s plánováním výstavby nových spojů a využitelnost pásem by mohla zlepšit. Pro dlouhodobě využívaná pásma 2,4 a 5 GHz však shledáváme vznik evidence jako nevhodný nástroj regulace. Frekvenční pásma 2,400 - 2,483 a 5,470 - 5,725 MHz jsou téměř v celé Evropě a i v řadě dalších zemí světa pásmem volným, nekoordinovaným, využívaným zejména zařízeními WiFi. Spousta výrobců vyrábí stamiliony zařízení právě pro tato pásma a my v Čechách to nezměníme. Téměř každé AP, notebook i mnoho mobilních telefonů, které si uživatel koupí a zprovozní, pracuje i v tomto pásmu a někteří uživatelé z těchto zařízení postupně dělají i venkovní spoje. Zařízení v těchto pásmech jsou hojně využívána také poskytovateli bezdrátového připojení k internetu a komunitními internetovými sítěmi. Všichni tito uživatelé jsou si vědomi, že toto frekvenční pásmo není koordinováno a nezaručuje jim stálou rychlost a kvalitu přenosu dat a přesto jej rádi využívají. Není reálné všechna tato zařízení nyní začít regulovat či zrušit, jen v Česku jich dle mého odhadu jsou nainstalovány miliony. Nevím, kdy se rozhodovalo tom, v jakém pásmu budou pracovat meteorologické radary pro měření intenzity srážek a zda už v té době mohlo být známo, že toto pásmo bude v celé Evropě určeno pro WiFi, a zda tedy bylo rozumné dát tam radary. Ale už několik let je zřejmé, že radarům (na rozdíl od milionů uživatelů) toto pásmo nevyhovuje a namísto aby se řešilo jiné pásmo pro radary, tak se řeší WiFi uživatelé. Chce se po uživatelích, aby posílali do evidence ČTÚ mimo jiné i frekvence na kterých pracují AP, která si mají frekvenci volit sama, to ne každý zvládne ... Ze všech WiFi zařízení v tomto pásmu jen nepatrné procento má viditelnost na antény meteoradarů a protože někteří "odborníci", spravující toto malé procento WiFi zařízení, nejsou schopni nastavit je tak, aby nerušila radary a ČTÚ není schopen tyto "odborníky" dohledat, tak hodlá šikanovat obrovské množství lidí. Radarům to nejspíš nepomůže, protože oni "odborníci" zřejmě nepošlou na ČTÚ hlášení, že mají na kopci zařízení namířené směrem k radarům a pracující na jejich frekvenci. Ale bude to mít ten efekt, že řada poskytovatelů bezdrátového internetu nezvládne agendu spojenou s evidencí a aktualizací častých změn všech AP-ček, budou dostávat pokuty či zákazy činnosti a tím se konečně podaří mobilním operátorům získat další zákazníky, když už se jim to příliš nedařilo v konkurenčním boji. Z předchozího textu je zřejmé, že navržený záměr koncepce evidence stanic, využívajících kmitočty na základě všeobecného oprávnění, považuji za nesmyslný, že nadělá mnohem více škody než užitku a může dobře posloužit jen velmi úzké zájmové skupině, které se u nás daří už nyní velmi dobře. Chci věřit, že motivací ČTÚ není klientelismus ale pouze pokus o řešení problému ze špatného konce. Domníváme se, že zavedením evidence pouze některých stanic nedojde k získání relevantních informací jako podkladu pro mezinárodní jednání. Zmapování jen některých prvků sítí (AP, PtP) nedává reálný přehled o počtu všech prvků RLAN sítí, zvláště pak klientských jednotek, kde je jakákoliv evidence na národní úrovni nemožná, a které na meteorologické radiolokátory také nepříznivě působí.

Č. 63. 64. 65.

66.

67. 68.

69.

70.

Připomínky / dotazy / komentáře Dodržování všeobecného oprávnění VO-R/12/09.2010-12 a vymahatelnost technických požadavků po provozovatelích RLAN sítí z něj vyplývajících vidíme jako krajně problematické (DFS,TCP a vyzářený výkon). Zavedení evidence bude legislativu více komplikovat a v tom vidíme velký problém. ČHMÚ je stále připraveno v kooperaci s ČTÚ jednat a vyčká na znění nového VO-R, na který pak může uceleně reagovat. UNHfree.net je občanské sdružení, čili nezisková organizace. Naše přežití a chod celé sítě je závislé na dobrovolné aktivitě několika mála osob. Tyto osoby se ve svém volném čase snaží zajistit kvalitní chod počítačové sítě s připojením k internetu členům našeho sdružení. Jedná se zejména o lokality, kde by lidé byli mnohdy odkázáni na v dnešní době již velice nedostačující parametry připojení k Internetu. Domníváme se, že Vámi navrhovaný záměr by nám přinesl značnou administrativní zátěž, vzhledem k tomu, že naše síť disponuje několika sty zařízení v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz, nepočítaje klientské instalace členů. Tato zátěž by pro nás znamenala nutnost zaplatit kvalifikovaného člověka, což by vedlo k nemalým finančním výdajům na úkor rozvoje sítě. Tato finanční zátěž by však nebyla jednorázová, jelikož by tato osoba musela stav a rozvoj sítě dále monitorovat. Chápeme, že funkce meteoradarů je důležitá a nadřazená nelicencovaným technologiím v pásmu 5 GHz. Za účelem zabránění kolizí s kmitočty meteoradarů, jsme na základě Vašeho upozornění okamžitě uskutečnili patřičné kroky, aby k této situaci již nedošlo. V současné době kolizní kmitočty vůbec nevyužíváme. Domníváme se, že by bylo efektivnější užívání těchto kolizních kmitočtů zakázat, nebo geograficky a výkonově omezit, popřípadě uvolnit jako jejich náhradu, kmitočty z pásma 5GHz pro užití uvnitř budov. Zásadní otázkou je, jakým způsobem by bylo řešeno rozhodování o užívání nelicencovaného kmitočtu v lokalitě, kde by si dva subjekty zaevidovali veškeré kmitočty volného pásma ? Kdo by v tuto chvíli rozhodoval, o tom, kdo má daný kmitočet opustit ? ČTÚ ? Nedošlo by navrhovanou změnou náhodou k tomu, že by v podobných případech bylo nutné žádat byť o bezplatné individuální oprávnění k užívání nelicencovaného pásma? Závěrem lze konstatovat, že jsme proti zavedení evidence vysílačů v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz. Z našeho pohledu přínosné by mohlo být zavedení veřejně přístupné evidence pro kmitočty od 10,5 GHz do pásma 66 GHz. Bylo by však nutné, aby tato evidence byla nenáročná, realizovatelná ideálně v elektronické podobě. Situace se vzájemným rušením v těchto pásmech je sice neutěšující, ale raději se podřídíme současnému stavu. Křivonet je občanské sdružení fungující jako nezisková organizace. Chod sdružení a celé naší sítě je závislý na dobrovolné aktivitě několika mála osob. Tyto osoby se ve svém volném čase snaží zajistit kvalitní chod počítačové sítě s připojením k internetu členům našeho sdružení. Jedná se zejména o lokality ve členitém a řídce osídleném terénu s absencí měst, tedy lokality nezajímavé pro velké telekomunikační operátory. Bez existence naší sítě, by zde lidé byli odkázáni na připojení k internetu, které nelze z dnešního pohledu považovat za dostatečné. Někde není dokonce dostupné ani obyčejné a neperspektivní ADSL o vysokorychlostních bezdrátových technologiích nebo dokonce optickém kabelu ani nemluvě. Obdobná situace vládne v mnoha jiných lokalitách po celé České republice. Domníváme se, že navrhovaný záměr by nám přinesl značnou administrativní zátěž, vzhledem k tomu, že naše síť je složena z velkého počtu zařízení pracujících v pásmech 2,4 GHz až 10 GHz, nepočítaje klientské instalace členů. Tato agenda by pro naše sdružení znamenala nutnost zaplatit kvalifikovaného člověka, což by vedlo k nemalým finančním výdajům na úkor rozvoje sítě. Navíc by tato zátěž nebyla jednorázová, protože díky neustálému rozvoji sítě probíhají změny, které by bylo nutné monitorovat. Návrh je zatím formulován velice obecně, takže není možné posoudit jeho přínos jako nástroje k omezení rušení mezi účastníky. Z návrhu i diskuzí o něm lze získat dojem, že evidence se nebude týkat všech zařízení, což by ale oslabilo její použitelnost v boji proti rušení. Z historických zkušeností se vztahy ČTÚ a velkých telekomunikačních operátorů, lze mít oprávněnou obavu, že vzniklá evidence může být použita velkými operátory k potření zmiňované české anomálie - svépomocného kvalitního připojení k internetu pomocí WIFI technologií. Evidence velkým operátorům napomůže snadno zjistit pokrytí lokálních ISP a zvolit strategii proti nim. Lze také mít obavu, že po fázi evidence dojde k další fázi – k samotnému zpoplatnění stávajících volných pásem.

Č. 71. 72.

73. 74. 75.

76.

77.

78.

79.

Připomínky / dotazy / komentáře Specifickou situaci v ČR, která je zmiňována i v odůvodnění návrhu, kdy je WIFI masivně používána pro přístup k internetu, z části zavinil svojí nečinností i sám ČTÚ, když nedonutil velké operátory poskytnout připojení v rozumné kvalitě a ceně na významnějším území republiky. V okolních státech není potřeba vytvářet z tohoto důvodu různá sdružení, ale lze si připojení snadno a v rozumné kvalitě prostě koupit... Je nám jasné, že funkce meteoradarů je důležitá a nadřazená nelicencovaným technologiím v pásmu 5 GHz. V naší síti kolizní kmitočty pro jistotu vůbec nevyužíváme. Jelikož se jedná pouze o dva kanály v pásmu 5 GHz, připadalo by nám vhodnější tuto problematiku řešit samostatně úpravou VO pro pásmo 5 GHz beze změn pro ostatní pásma. Použití kolizních kmitočtů by bylo možné buď úplně zakázat, nebo geograficky či výkonově omezit, v ideálním případně uvolnit jako jejich náhradu kmitočty z pásma 5 GHz pro užití uvnitř budov. Zásadní otázkou je, jakým způsobem by bylo řešeno rozhodování o užívání nelicencovaného kmitočtu v lokalitách, kde se nachází více konkurenčních subjektů. Obáváme se, že by se spekulativní zabírání byť nepoužitých frekvencí mohlo stát předmětem konkurenčního boje a vytvořit prostor pro případnou korupci při řešení sporů. Chtěli bychom podotknout, že podle našeho názoru má ČTÚ již dnes mocné nástroje umožňující donutit provozovatele k dodržování VO-R a zamezit tak rušení, jak ostatních účastníků, tak meteoradarů. Závěrem lze konstatovat, že se vyslovujeme proti zavedení evidence vysílačů v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz. Z našeho pohledu přínosné by možná mohlo být zavedení veřejně přístupné evidence pro kmitočty od 10,5 GHz do pásma 66 GHz, kde je zařízení v porovnání s pásmy 2.4 GHz a 5 GHz nesrovnatelně méně a jsou většinou používána na důležitých páteřích. Tato evidence by ale musela co nejjednodušší, realizovatelná nejlépe v elektronické formě. Situace se vzájemným rušením v těchto pásmech je sice nepříjemná, ale stále ji považujeme za menší zlo než plánovanou evidenci. S Vaším záměrem zavést evidenci tohoto charakteru nesouhlasíme. Hlavním důvodem tohoto nesouhlasu je skutečnost, že provozovatelům těchto stanic budou stanoveny nové povinnosti a bude po nich požadováno, aby sdělovali o své činnosti velmi citlivé informace, které mohou být lehce zneužity v obchodním styku. I když obecně dochází v našem právním řádu k tendenci snižovat a omezovat volný přístup třetích osob k informacím týkajícím se nejen soukromých osob, ale i podnikatelských subjektů , záměr zavést evidenci Vaším úřadem v navrhovaném rozsahu pak této tendenci odporuje. I když je Vám zcela jistě známo, že dochází k masivnímu zneužívání těchto dat, je koncepce Vámi připravovaného záměru zcela v rozporu s výše uvedenými skutečnostmi Pokud uvádíte jako hlavní důvod pro zavedení podrobné evidence skutečnost, že snad má dlouhodobě docházet k rušení meteorologických radiolokátorů, které slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti, a to zejména od provozovatelů stanic, kteří neoprávněně využívají pevně nastavené kmitočty, pak k tomuto lze pouze uvést, že tyto situace by snad měly být řešeny zcela jiným postupem, než zákonnou regulací provozovatelů - podnikatelů, kteří se takovéhoto jednání nedopouštějí a podnikají řádně a v souladu se zákonem v přidělených radiových kmitočtech. Žádáme Vás proto, aby jste při svém rozhodování o další regulaci trhu zvážili, zdaje skutečně namístě požadovat, abychom Vám byli na základě Vámi zamýšlené zákonné regulace povinni sdělovat podrobné informace o své podnikatelské činnosti. Z Vaší koncepce navrhované úpravy je zřejmé, že se bude jednat o natolik citlivé údaje , že jejich zneužití v obchodním styku povede k likvidaci drobných podnikatelů v tomto oboru a ukončení jejich podnikatelské činnosti. Dále bychom chtěli zdůraznit, že frekvenční pásmo 5,475 až 5,725 MHz je téměř v celé Evropě a v celé řadě dalších zemí světa pásmem volným, nekoordinovaným, využívaným zejména zařízeními WiFi. Téměř každé AP, notebook, ale i celá řada mobilních telefonů, pracuje v tomto pásmu. Někteří uživatelé si z těchto zařízení zprovozňují i venkovní spoje. Zařízení v tomto pásmu jsou velmi často využívána i poskytovateli bezdrátového připojení a komunitními internetovými sítěmi. Všichni tito uživatelé jsou si vědomi , že toto frekvenční pásmo není koordinováno a proto nezaručuje jim proto stálou rychlost a kvalitu přenosu dat. I přes tento nedostatek je využívají. Navíc většina výrobců technických zařízení vyrábí své produkty právě pro toto pásmo. Není tedy ani reálné všechna tato zařízení začít nyní regulovat, popř. rušit.

Č. 80.

81.

82.

83.

84.

Připomínky / dotazy / komentáře V neposlední řadě pak máme zato, že Vámi navrhovanou evidencí dojde k diskriminaci podnikajících osob oproti občanům, jednotlivcům, kteří rovněž v daném pásmu stanice používají a povinnost hlásit Vámi požadované údaje ze zákona nemají. Vámi navrhované změny tedy jednak nerespektují zásady obchodního tajemství a jsou tak v rozporu se zásadami našeho právního řádu, jakož i Listiny základních práva svobod, a jednak diskriminují podnikatelské subjekty v České republice oproti části obyvatelstva, která Vámi zamýšlené povinnosti nebude muset respektovat. Navrhujeme tedy, aby byla Vaše koncepce navrhované úpravy přehodnocena, a to s ohledem na výše uvedené skutečnosti. Podle našich propočtů (jsme schopni je doložit) operátoři provozují v ČR cca 257 tisíc spojů v pásmech 2,4 a 5 Ghz, 12-14 tisíc spojů v pásmu 10 Ghz a stovky spojů v ostatních pásmech, na které se VO-R/12/09.2010-12 vztahuje. Upozorňujeme, že uvedené počty spojů v pásmech 2,4 a 5 Ghz se vztahují pouze na spoje provozované operátory. Podle našeho odhadu jsou v ČR v provozu další stovky tisíc spojů mimo budovy, které provozují občané, města a jiné organizace a firmy nepodnikající v elektronických komunikacích. Domníváme se, že pokud potřebuje ČTÚ údaje o využívání rádiového spektra případně intenzitě využití kmitočtových pásem stanicemi pro širokopásmový přenos dat za účelem probíhajících mezinárodních jednání, existují mnohem jednodušší a účelnější cesty, jak tyto údaje získat. Vytvoření databáze s řádově půl miliónem záznamů o konkrétních spojích bude trvat řadu měsíců (spíše však let) a v době jejího dokončení již budou data silně zastaralá. Podle našich výpočtů přesahuje průměrná míra změn u spojů v pásmech 2,4 a 5 Ghz u operátorů 2% týdně. Celkově tedy operátoři provedou týdně více než 2 tisíce změn na spojích v obou těchto pásmech. Klademe tedy otázku, jak chce předkladatel zajistit aktuálnost navrhované databáze. Budou operátoři nuceni každou změnu (tj. přemístění spoje, přelazení na jiný kmitočet, zrušení spoje, vytvoření nového spoje, změny typu antény apod.) hlásit do této evidence ? Takováto povinnost by byla ovšem ohromně náročná a zátěž takového rozsahu by rozhodně nebyla úměrná účelu, který předkladatel deklaruje. Je tedy otázkou, zda neaktuální databáze existující za řadu měsíců až let od vydání nového VO pokryje potřeby ČTÚ pro mezinárodní jednání, která jsou nyní vedena. Vzhledem k tomu, že největší část textu celého materiálu (25%) je věnováno této problematice, máme za to, že rušení meteorologických radiolokátorů je největším důvodem návrhu zavést evidenci spojů. Je zcela nepřiměřené z důvodu rušení dvou meteorologických radiolokátorů na tzv. volných pásmech zavádět takto obrovskou evidenční agendu. ČTÚ svým návrhem v podstatě dává najevo, že rezignoval na řešení situace ohledně rušení obou radarů stadardními prostředky. Pokud někdo provozuje spoje v rozporu s VO a ruší meteorologická zařízení, může ČTÚ tyto zdroje rušení identifikovat a svými opatřeními dosáhnout odstranění zdroje rušení. Je zjevné, že samotné zavedení evidence spojů v pásmu 5 Ghz nepovede k odstranění nynějšího stavu okolo meteoradarů. V materiálu předkladatel uvádí, že údaje z evidence dotčených stanic budou použity jak pro zajištění ochrany uživatelů rádiového spektra na základě individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a necivilních uživatelů, tak pro zvýšenou a efektivnější ochranu provozovatelů stanic širokopásmového přístupu, kteří provedou evidenci těchto stanic, a to před stanicemi, které nebudou splňovat podmínky revidovaného všeobecného oprávnění. Je zcela nepravděpodobné, že by zejména v pásmech 2,4 a 5 Ghz zavedení evidence vedla k tomuto proklamovanému cíli. Pokud nemá ČTÚ síly a prostředky zabránit rušení dvou meteorologických radiolokátorů, nebude mít ani síly a prostředky řešit tisíce až desetitisíce případů vzájemného rušení spojů v pásmech 2,4 a 5 Ghz. Dále předkladatel v materiálu uvádí, že předpokládá, že se evidence bude týkat výhradně takových stanic, které mají charakter základnové stanice venkovních sítí nebo které jsou součástí vnějších pevných spojů typu bod-bod. Upozorňujeme ČTÚ, že uvedená definice stanic, na které se evidenční povinnost vztahuje, je nejednoznačná a z technického pohledu neodůvodnitelná. Definici lze chápat tak, že se evidence nevztahuje na koncové jednotky spojů ve schématu point-multipoint. Nicméně i tyto části spojů jsou vysílači a jsou tedy potenciálně zdrojem rušení pro ostatní spoje. Takováto definice zařízení podléhající evidenci by přímo popírala jeden z argumentů, který ČTÚ předkládá jako důvod pro zavedení evidence – tj. řešení rušení meteoradarů a ostatních spojů mezi sebou navzájem. Pokud nebude evidence obsahovat všechna zařízení, která jsou potenciálními zdroji rušení, bude její efekt na snížení radiových kolizí nulový. (V této souvislosti ještě

Č. 85.

86.

Připomínky / dotazy / komentáře upozorňujeme na fakt, že zařízení neprovozovaná operátory budou v evidenci velmi minoritně, byť budou jejich provozovatelé podléhat také evidenční povinnosti. To bude dále snižovat účinnost evidence jako nástroje proti omezení rušení.) Předkladatel v materiálu uvádí, že v případě škodlivého rušení stanic, na které se nevztahuje povinnost evidence a které budou zároveň bezdrátově připojeny k síti provozovatele, bude za škodlivé rušení těchto stanic zodpovědný provozovatel této sítě. Upozorňujeme na právní problematičnost takovéhoto ustanovení. Lze jen obtížně činit někoho odpovědným za stav, který vzniká nezávisle na jeho vůli. Je velmi časté uspořádání, že provozovatel přístupového bodu neví, jaké zařízení zákazník pro připojení k tomuto bodu používá, často nezná jeho polohu a někdy dokonce ani jeho totožnost. MPO v souladu s § 130 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, žádá o konzultaci tohoto návrhu a uplatňuje k předloženému návrhu tyto zásadní připomínky: 1. Záměr neřeší způsob, jak bude uživatelům daných pásem uložena povinnost registrace. Zákon o elektronických komunikacích nestanoví povinnost osob, které využívají rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění, registrovat se u ČTÚ.

87.

Vzhledem k tomu, že povinnost může být uložena dle čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, a obdobně dle čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, toliko zákonem, považujeme za nutné zahrnout do návrhu záměru i legislativní řešení uložení této povinnosti. 2. K určení původce rušení MPO se nedomnívá, že je ČTÚ oprávněn stanovovat původce rušení „od stolu“ ať již formou návrhu záměru, popř. přímo v dotčeném opatření obecné povahy.

88. 89.

90.

Zákon o elektronických komunikacích stanoví v § 100 postup řešení při vzniku rušení a způsob nalezení původce rušení, není tedy možné obcházet tuto zákonnou úpravu fikcí pro určitý typ vysílání a rušení. 3. Považujeme za naprosto nezbytné vyčíslení celkové administrativní náročnosti celého procesu registrace a jejích finančních dopadů, a to jak pro dotčené subjekty, tak i pro ČTÚ a reálného přínosu zavedení této povinnosti. To bude ostatně i nutnou součástí případné novely zákona o elektronických komunikacích. K uvedenému účelu (pozn. ČTÚ - pro zajištění ochrany uživatelů rádiového spektra na základě individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a necivilních uživatelů, tak pro zvýšenou a efektivnější ochranu provozovatelů stanic širokopásmového přístupu atd.) by dle našeho názoru měly postačovat informace získané pomocí ASMKS spolu s omezením provozu na kmitočtech používaných meteoradary. Při obrovském množství stanic zejména v pásmech 2,4GHz a 5GHz si myslím, že ani dokonalá evidence vysílačů by nezajistila efektivní možnost řešení kmitočtových kolizí. Evidence rádiových stanic dle Záměru by byla na straně uživatelů pásem velmi časově i finančně náročná. Vynaložené úsilí a finanční náklady ze strany Úřadu i uživatelů by podle mě rozhodně nevyvážili případný užitek plynoucí z těchto opatření. Vzhledem k množství vysílačů(v případě niže podepsaných celkem cca x, z toho cca. y v pásmech 2,4 a 5GHz) by v mnoha případech mohla vést až k existenčním potížím lokálních ISP. V každém případě by výrazně zvýšila náklady na poskytování služeb elektronických komunikací a tím by poškodila již tak křehké konkurenční prostředí v tomto oboru. Administrativní zatížení by se dotklo i fyzických a právnických osob z jiných oborů, které používají pojítka ve volných pásmech pro své účely. Záměr je dle mého názoru rovněž v rozporu s doporučením Evropské Komise „Recommendation to promote public wireless broadband services in Europe“, které zjednodušeně říká, „aby pásmo RLAN 5GHz bylo zpřístupněno s co nejmenší možnou regulační zátěží“. (http://www.ictregulationtoolkit.org/en/Publication.1498.html)

Č. 91.

92.

93. 94.

95. 96.

Připomínky / dotazy / komentáře Jak asi vyplývá z výše uvedených argumentů, jednoznačně jsme proti zavedení evidence vysílačů v pásmech 2,4GHz a 5GHz. Vzhledem k množství stanic a četnosti změn v jejich umístění a struktuře sítě by byla tato povinnost neúměrnou administrativní zátěží pro poskytovatele internetu i další uživatele pásma a nepříznivě by ovlivnila konkurenční prostředí v oblasti elektronických komunikací. Za podmínky, že by byla databáze spojů včetně GPS souřadnic a použitých frekvencí veřejně dostupná ve standardizovaném formátu tak, aby byla použitelná pro tvorbu aplikací třetích stran(např. mapa ČR se zanesením spojů - anebo by byla taková aplikace vytvořena přímo Úřadem), dokáži si představit užitečnost evidence spojů v pásmech 10,5GHz a vyšších. V těchto ještě stále použitelných pásmech by evidence mohla pomoci s plánováním výstavby nových spojů a využitelnost pásem by mohla zlepšit. Součtem odhadů počtu zařízení v našich sítích jen my, výše vypsaní, provozujeme cca. 15300 vysílačů v pásmech 2,4GHz a 5GHz a cca. 700 vysílačů v pásmech 10,5GHz a vyšších. A to jsme především “menší uživatelé“. Větší subjekty se pravděpodobně vyjádří samostatně. Nechtěli jsme Vás zatěžovat vetším množstvím podobně vyznívajících připomínek, proto posíláme vyjádření společné. Subjekt pouze přeposlal stanoviska subjektů (20) a (22). Dle textu návrhu má být provozovatel radiové sítě odpovědný za škodlivé rušení způsobené i klientskými stanicemi do této sítě připojenými. Toto ustanovení zcela nereflektuje v ČR běžnou situaci, kdy klientské zařízení je v majetku a ve správě účastníka a provozovatel sítě nad ním nemá jakoukoliv kontrolu. Nelze tedy po provozovateli sítě (přesněji pouze "vysílače") spravedlivě požadovat aby ze jeho provoz nesl odpovědnost. Obdobně jako provozovatel vysílacích TV služeb není odpovědný za časté rušení způsobené nekvalitními přijímacími zařízeními u občanů (nehomologované zesilovače atd.) Avizovaný cíl - omezení rušení primární služby (meteoradary) v pásmu 5.6 GHz nemá v tomto návrhu opodstatnění. Jako je teď prakticky nemožné dohledat rušící stanici, která nepoužívá smysluplný SSID a tím méně jejího provozovatele, nelze očekávat že takoví provozovatelé budou dobrovolně registrovat svá zařízení. Zvláště v situaci kdy na kolokaci bývají desítky zařízení mnoha různých provozovatelů. Z návrhu není jasné na koho se přesně vztahuje, zejména s ohledem na specifickou situaci v ČR kdy velmi malé i velmi velké radiové sítě v pásmech 2.4 - 66 GHz provozují nejen organizace registrované k telekomunikačním činnostem ale i více či méně formální uskupení osob, nebo dokonce mnohdy de-facto taková síť žádného provozovatele jako celek nemá (ostatně totéž platí i pro síť Internet).