ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VÍTĚZSLAVA NOVÁKA, SKUTEČ, OKRES CHRUDIM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VÍTĚZSLAVA NOVÁKA, SKUTEČ, OKRES CHRUDIM

Obsah 1

Identifikační údaje ………………………………………………………………………….. 4

2

Charakteristika školy ……………………………………………………………………….. 5

3

Zaměření školy a její vize …………………………………………………………………..

7

4

Výchovné a vzdělávací strategie ……………………………………………………………

7

5

Vzdělávací obsah hudebního oboru ………………………………………………………...

9

5.2.2

Studijní zaměření Přípravná hudební výchova (PHV) ……………………………………...

10

5.3

Studijní zaměření Hra na klavír …………………………………………………………….

12

5.4

Studijní zaměření Hra na varhany .………………………………………………………….

17

5.5

Studijní zaměření Hra na akordeon …………………………………………………………

22

5.6

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu ………………………………………………….

26

5.7

Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu ……………………………………………………

29

5.8

Studijní zaměření Hra na klarinet …………………………………………………………

32

5.9

Studijní zaměření Hra na saxofon …………………………………………………………..

36

5.10

Studijní zaměření Hra na fagot ……………………………………………………………..

40

5.11

Studijní zaměření Hra na trubku ……………………………………………………………

43

5.12

Studijní zaměření Hra na lesní roh ………………………………………………………….

46

5.13

Studijní zaměření Hra na tenor ……………………………………………………………..

50

5.14

Studijní zaměření Hra na pozoun …………………………………………………………..

53

5.15

Studijní zaměření Hra na tubu ……………………………………………………………… 56

5.16

Studijní zaměření Hra na housle ……………………………………………………………

5.17

Studijní zaměření Hra na violu ……………………………………………………………... 62

5.18

Studijní zaměření Hra na violoncello ………………………………………………………. 65

5.19

Studijní zaměření Hra na kontrabas ………………………………………………………...

5.20

Studijní zaměření Hra na kytaru …………………………………………………………… 74

5.21

Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru ……………………………………………….. 78

2

59

70

5.22

Studijní zaměření Hra na bicí nástroje ……………………………………………………...

5.23

Studijní zaměření Sólový zpěv ……………………………………………………………... 84

5.24

Studijní zaměření Sborový zpěv …………………………………………………………...

88

Vyučovací předmět Hudební nauka ………………………………………………………...

90

Vyučovací předmět Komorní, souborová a orchestrální hra (KSO) ………………………..

93

6

Vzdělávací obsah výtvarného oboru ………………………………………………………..

102

7

Vzdělávací obsah tanečního oboru …………………………………………………………. 111

8

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami …………………………. 120

9

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných …………………………………………………….. 120

10

Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy …………………………………………………

3

81

120

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název ŠVP:

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Vítězslava Nováka Skuteč, okres Chrudim

Předkladatel:

Základní umělecká škola Vítězslava Nováka Skuteč, okres Chrudim V. Nováka 934, 539 73 Skuteč IČO: 68210582 Ředitel školy: Jan Papež Telefon: 469 350 410 E-mail: [email protected]

Zřizovatel:

Město Skuteč Palackého náměstí 133, 539 73 Skuteč Telefon: 469 326 403 E-mail: [email protected]

Platnost dokumentu od: 1.9. 2012

č. j. 1/ ZUŠ/ 2012

razítko

podpis ředitele školy 4

2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Počet oborů Ve škole se vyučují tři obory: hudební, výtvarný a taneční. Kapacita školy je 400 žáků. Přibližně 70% z celkového počtu žáků připadá na hudební obor, 20% na výtvarný obor, 10% na taneční obor. Vzdělávání se člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně. V hudebním oboru je vyučována hra na tyto nástroje: zobcová flétna, příčná flétna, klarinet, saxofon, fagot, trubka, pozoun, tenor, tuba, lesní roh, housle, viola, violoncello, kontrabas, kytara, elektrická kytara, bicí nástroje, akordeon, klavír, chrámové varhany a sólový zpěv. Na škole fungují tato hudební tělesa: dechový orchestr, smyčcový orchestr, přípravný pěvecký sbor, pěvecký sbor Cantando, hudební skupina 7Mays a komorní soubory různých obsazení (dechové, smíšené, smyčcové, akordeonové, kytarové). Ve výtvarném oboru se vyučuje plošná tvorba (kresba, malba, grafika), prostorová tvorba (modelování např. keramika), objektová a akční tvorba (propojování různých technik, práce s různými materiály), výtvarná kultura (teorie). V tanečním oboru je vyučována taneční průprava, současný tanec, lidový tanec, klasická taneční technika a taneční praxe.

2.2 Historie a současnost Hudební škola ve Skutči vznikla jako pobočka LŠU Hlinsko v letech 1960 / 61. Takto působila až do školního roku 1966 / 67, kdy se stává pobočkou LŠU Chrudim. Svoji činnost jako samostatná LŠU zahájila o rok později 1967/68. V následujícím školním roce 1968 / 69 je škola rozšířena o pobočku v Proseči a od 1. 9. 1990 je Lidová škola umění přejmenována na Základní uměleckou školu. Právní subjektivitu získala na základě usnesení městského zastupitelstva ve Skutči dne 13. 5. 1998 s účinností od 1. 9. 1998. Zřizovatelem je město Skuteč. Dne 15. 2. 2000 se škola stěhuje z prostor tehdejšího KD do současné budovy. Sídlo školy je v jednom bloku budovy společně s gymnáziem Suverénního řádu maltézských rytířů (GSŘMR), ul. V. Nováka č. 934. 22. 2. 2000 je propůjčen škole čestný název ZUŠ Vítězslava Nováka a na základě „Rozhodnutí“ vydaného Školským úřadem Chrudim je od 1. 3. 2000 změněn název školy na „ Základní umělecká škola Vítězslava Nováka, Skuteč, okres Chrudim“. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je z převážné většiny tvořen plně kvalifikovanými pedagogy. Odborným zaměřením i počtem učitelů plně pokrývá šíři nabídky pro vzdělávání ve všech vyučovaných uměleckých oborech a studijních zaměřeních na naší škole. Z velké části jsou pedagogové rovněž i aktivními umělci. 5

2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce  spolupráce s městem Skuteč - spolupořádání soutěžní přehlídky dětských a mládežnických pěveckých sborů „O cenu Vítězslava Nováka“ v rámci hudebního festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč  pravidelné účinkování žáků na kulturních akcích pořádaných městem, společenské příležitosti, pietní akty  spolupráce s městským muzeem – účinkování našich žáků na vernisážích  spolupráce s ostatními školami ve městě – výchovné koncerty, vystoupení dechového orchestru v rámci majálesového průvodu…  pravidelná účast dechového orchestru na festivalu „ Zrcadlo umění“ (Pardubice)  spolupráce dechového orchestru s mažoretkami Berušky Pardubice  pořádání amatérské pěvecké soutěže Skutečský slavík ve spolupráci se SRPDŠ při ZUŠ V. Nováka

2.5 Vybavení školy a její podmínky ZUŠ V. Nováka, Skuteč působí na třech pracovištích: Hlavní budova je v ulici Vítězslava Nováka ve Skutči. Nachází se zde 11 učeben hudebního oboru, z toho jedna specializovaná třída pro výuku hudební nauky, koncertní sál, který slouží zároveň jako zkušebna pěveckých sborů, dechového a smyčcového orchestru a tanečního oboru, a 2 třídy výtvarného oboru. Pobočka v Proseči (v prostorách ZŠ Proseč), vyučují se zde všechny tři obory. Detašovaná třída v Perálci (v prostorách ZŠ Perálec), zde se vyučuje pouze VO. Dále v rámci spolupráce s GSŘMR Skuteč má ZUŠ možnost využití některých jeho učeben dle potřeby v daném školním roce. Všechna pracoviště jsou standardně vybavena nástroji a učebními pomůckami pro jednotlivé vyučované obory. Hudební obor má k dispozici vlastní zvukovou aparaturu a velké množství hudebních nástrojů, které si mohou žáci na určitou dobu pronajmout. Výtvarný obor je vybaven mimo jiné počítači, hrnčířským kruhem a keramickou pecí. Vybavení školy nástroji a pomůckami se pravidelně dle finančních možností rozšiřuje, staré nástroje jsou pravidelně udržovány a opravovány.

6

3 ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE Prioritou na naší škole je hudební obor a silnou stránkou školy je zapojování co největšího počtu žáků do souborových a orchestrálních her. Jejich činnost tak výrazně přispívá ke zvýšení prestiže školy. Naším cílem je však poskytovat kvalitní vzdělávání ve všech vyučovaných oborech. Z budoucích absolventů vychovávat vyzrálé samostatné osobnosti, které se budou aktivně podílet na kulturním dění ve svém okolí. Udržovat hudební tradici v našem městě a okolí spoluprací s místními hudebními soubory a kulturními institucemi (pěvecký sbor Rubeš, dechová hudba Šeucouská muzika, Městské muzeum,…). K dosažení těchto cílů je zapotřebí kvalitního a stabilního pedagogického sboru, neustálé zlepšování zázemí a vybavení školy. Mezi materiální vize patří rozšíření školy o půdní vestavbu, kterou škola získá nové zkušebny pro soubory a výtvarný ateliér. Škola rozvíjí všeobecnou kulturu projevu a chování žáků a je otevřená vzájemné komunikaci. Hudební obor se zaměřujeme především na práci v souborech. Taneční obor je zaměřen na lidový a současný tanec. Každé pololetí je zakončeno samostatným vystoupením tanečního oboru v místním kulturním domě. Výtvarný obor je koncipován do šířky, aby jeho absolventi získali co největší přehled o daném oboru a vyzkoušeli si široké spektrum výtvarných technik. 4 VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Strategie pro kompetence k umělecké komunikaci -

při řešení interpretačních a tvůrčích problémů vedeme žáky k aplikaci teoretických poznatků, získaných již dříve v hodinách teorie nebo při jiné skupinové či individuální výuce

-

učíme žáky správně používat odbornou terminologii příslušného uměleckého oboru, tím je vedeme ke správnému porozumění a užívání uměleckého jazyka

-

se žáky diskutujeme o uměleckém díle a analyzujeme ho s nimi z různých hledisek přiměřeně věku žáků a jejich umělecké zkušenosti, uplatňujeme individuální přístup k žákovi (nejen v hudebním oboru), čímž přispíváme k rozvíjení jeho individuálních dovedností

-

vedeme žáky k utváření vlastního názoru na umělecké dílo pomocí hodnocení výkonů vlastních i svých spolužáků

-

podporujeme žáka při úspěchu, ale i nezdaru (posilujeme sebevědomí) pomocí prvků pozitivní motivace

7

-

vedeme žáky k pravidelné přípravě do výuky hlavního studijního zaměření, souborových aktivit i do hodin hudební teorie, čímž upevňujeme vědomí zodpovědnosti za úroveň vlastní individuální přípravy

-

-nabízíme žákům celistvý pohled na oblast umění prostřednictvím mezioborové spolupráce

Strategie pro kompetence osobnostně sociální -

dbáme na respekt pedagoga k osobnosti žáka, zároveň na respekt žáka k pedagogovi

-

uplatňujeme k žákovi individuální přístup, volíme vhodnou formu výuky s ohledem na jeho fyzickou i mentální vyspělost a na jeho schopnosti

-

vlastním příkladem učíme toleranci, spravedlnosti, ochotě naslouchat druhému, spolupráci a spoluzodpovědnosti

-

podporujeme vzájemnou pomoc mezi žáky a zaujímáme odmítavý postoj ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi nimi

-

uplatňujeme empatii a porozumění

-

pravidelně udržujeme kontakt s rodinou, umožňujeme účast rodičů v hodinách, podáváme informace o studiu žáka

-

při tvorbě respektujeme individualitu žáka a jeho originalitu, cíleně je rozvíjíme

-

důrazem na souborovou a komorní hru pěstujeme v žákovi smysl pro odpovědnost za kolektiv

-

preferujeme souborovou a komorní hru, pěstujeme v žákovi smysl pro odpovědnost za kolektiv

-

vedeme žáky k účasti v různých soutěžích, ve kterých mohou porovnávat své schopnosti s ostatními a čerpají z nich zkušenosti i motivaci k dalšímu studiu

Strategie pro kompetence kulturní -

organizujeme pro žáky společné návštěvy kulturních akcí a tím konkretizujeme jejich představy o umělecké praxi

-

navštěvujeme se žáky různé kulturní akce, tím pěstujeme u žáků úctu ke kulturnímu dědictví českého národa, k národním tradicím

-

poskytujeme žákům základní přehled o aktuálním dění ve studovaném uměleckém oboru (informujeme o pořádaných koncertech, výstavách a dalších kulturních akcích)

-

seznamujeme žáky s významnými autory, interprety a s jejich tvorbou prostřednictvím využívání nabídek regionálních profesionálních i amatérských 8

-

kulturních akcí

-

motivujeme žáky k celoživotní potřebě umění jako dalšího životního rozměru obohacujícího jejich osobnost

-

vedeme žáky k uvědomění si odlišností jiných kultur a k toleranci a respektu vůči těmto odlišnostem a k možnosti inspirace jinými kulturami

-

umožňujeme žákům vystupování a prezentaci jejich výsledků před rodiči a veřejností, žáci se učí zvládat zátěžové situace a zároveň tím do své umělecké činnosti zapojují i své okolí(rodinu, spolužáky…)

-

dbáme na společenské vystupování žáků, pozornost věnujeme odpovídajícímu oblečení při kulturních akcích

-

vysvětlujeme žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví

-

motivujeme žáky k aktivní spolupráci s regionálními amatérskými tělesy a dalšími kulturními institucemi

-

zapojujeme žáky do kulturního dění a kulturních aktivit ve škole i mimo školu

-

důsledně propagujeme školní akce ve škole i na veřejnosti

5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU 5.1 Charakteristika hudebního oboru Hudební obor umožňuje žákovi prostřednictvím soustavného vzdělávání, aktivní poučené interpretace, vlastní tvorby a osvojováním si teoretických vlastností, využívat hudbu jako prostředek vzájemné komunikace i k osobnímu uměleckému vzdělání. Žák se učí individuálně nebo skupinově hře na zvolený nástroj, hudební teorii v předmětu hudební nauka a získané znalosti a dovednosti využívá k vzájemné interakci v předmětech komorní, souborová a orchestrální hra. Některé nástroje nelze vzhledem k jejich náročnosti na fyzickou vyspělost hráče učit od prvního ročníku, proto se v jejich učebních osnovách nejprve počítá s hrou na jiný příbuzný nástroj. 5.2 Přípravné studium I. stupeň 5.2.1 Studijní zaměření HUPS Hudebně pohybový soubor je určen pro děti předškolního věku. Náplní jsou hravé činnosti, které napomáhají žákům k rozvoji mluveného projevu, rytmických, sluchových, pěveckých a pohybových schopností. Děti jsou vedeny k činnosti v kolektivu, učí se lidové a umělé písně spojené s pohybem a tancem, které přispívají ke kultivaci a koordinaci pohybů, 9

k prohlubování rytmického cítění dětí a k lepším vztahům ve skupině vrstevníků. Seznamují se s lidovými tradicemi, rytmizací a melodizací říkadel a popěvků. Cílem je zaujmout děti pro umělecké tvoření. Žáci mají možnost se během roku seznámit hravou formou s obory základní umělecké školy. Následně lze nasměrovat žáka, dle jeho předpokladů, do těchto oborů základní umělecké školy. Děti pracují 1x týdně v bloku 2 vyučovacích hodin ve skupině minimálně 5 žáků. Do HUPSu jsou přijímáni žáci od 5 let věku.

5.2.2 Studijní zaměření Přípravná hudební výchova (PHV) se skládá z předmětu Přípravná hudební výchova, Příprava ke hře na nástroj nebo Přípravná pěvecká výchova (přípravný sbor). Příprava ke hře na nástroj je vyučována individuálně nebo ve skupince až 3 žáků. Učební plán Přípravná hudební výchova Příprava ke hře na nástroj nebo přípravná pěvecká výchova

1. ročník – PHV1 1

2. ročník – PHV2 1

1

1

Přípravná hudební výchova Přípravná hudební výchova je určena dětem, které se zde poprvé seznamují se základními prvky hudební teorie formou her, a poslechovými činnostmi rozvíjejí svoji hudebnost a připravují se ke hře na hudební nástroj. Činnosti interpretační Pěvecké: Žák -

má správné návyky dýchání, výslovnosti a tvoření tónu je schopen melodizace slov a vět snaží se intonovat podle sluchu i notového zápisu interpretuje sám či v kolektivu lidové a umělé písně rozpozná chybu v předehraném úryvku známé lidové písně

Rytmicko-pohybové: Žák -

používá hru na tělo, pohybové hry, tanec rozvíjí smysl pro 2 dobé a 3 dobé metrum je schopen zrytmizovat slovo, slovní řadu a říkadlo 10

-

rozlišuje těžkou a lehkou dobu taktuje jednoduché písně v sudém a lichém taktu pozná písně podle tleskaného rytmu umí vytleskat jednoduché takty

Instrumentální: Žák -

umí použít Orffovy nástroje nebo netradiční nástroje a pomocí nich vytvořit doprovod k písni, případně předehru, mezihru a dohru využívá her na dirigenta, na koncert

Činnosti percepční: Sluchové: Žák -

dokáže napodobit slyšené je schopen sluchem zjistit úmyslné chyby v písních pozná písničku podle slyšené melodie

Poslechové: -

Žák

-

je prakticky seznámen s hudebními nástroji soustředěně poslouchá vhodně volené nahrávky úměrné věku, spojené s poslechovými úkoly vnímá kontrasty: smutně-vesele, vysoko-hluboko, nahoru-dolů, pomalu-rychle, silně-slabě

-

Základní hudební pojmy Žák -

rozezná zvuk hudební, nehudební zná vlastnosti tónu dokáže popsat notu a notovou osnovu, umí napsat klíč G pozná a zapíše notu celou, půlovou, půlovou s tečkou, čtvrťovou, osminovou a jejich pomlky vyjmenuje hudební abecedu umí zapsat a přečíst noty c1 – c2, vyšší noty umí odpočítat zná pojmy: takt, taktové označení, taktová čára je schopen vytvořit, doplnit či vytleskat takt dvou -, tří -, čtyřčtvrťový pozná repetici rozliší piano a forte 11

Příprava ke hře na nástroj Žák -

má osvojené správné návyky při hře (sezení, postoj, držení nástroje, dýchání) zvládá základy tvorby tónu zahraje snadné písně a skladbičky vycítí pulsaci lehkých a těžkých dob hraje podle sluchu i podle not opakuje kratší melodické úseky

II. stupeň Přípravné studium II. stupně Přípravné studium ke hře na nástroj nebo přípravná výuka zpěvu. Toto studium je určeno žákům, kteří neabsolvovali studium I. stupně. Školní výstupy přípravného studia II. stupně jsou v kompetenci učitele hlavního oboru. Při jejich tvorbě se vychází z individuálních dispozic, schopností a předpokládaného vývoje každého žáka. Výuka se uskutečňuje v rozsahu minimálně jedné hodiny týdně. Žák: -

získává základní technické a výrazové návyky a dovednosti je seznámen s nástrojem a s vyučovaným oborem.

5.3 Studijní zaměření Hra na klavír Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

II. stupeň II.r III.r IV.r 1 1 1

1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na klavír 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

12

1

I. STUPEŇ 1. ročník Žák -

zvládá správné sezení u nástroje umí kontrolovat volné paže při hře, správné postavení ruky a pevné konečky prstů ovládá základní druhy úhozu: tenuto, portamento, legato, staccato zná noty v houslovém a basovém klíči v menším rozsahu podle sluchu zahraje samostatně jednoduché lidové písně, doprovodí je funkcemi TSD v podobě základních tónů nebo intervalů zvládá nezávislost rukou v jednoduché podobě hraje stupnice Dur (1.prstokladová skupina) protipohybem zvlášť i dohromady hraje akordy (kvintakordy - tenuto, staccato, rozloženě) zvlášť i dohromady (Dur) hraje jednoduché skladby technického zaměření (etudy), kde využije dosažené schopnosti interpretuje jednoduché přednesové skladby s výrazovým a dynamickým vyjádřením na úrovni daného věku dle návodu pedagoga hraje čtyřručně skladby v jednoduché podobě s učitelem ovládá základy pamětní hry

2. ročník Žák -

má již zažité sezení u nástroje vědomě hlídá správný tvar ruky, volnost paží a zaoblené konečky prstů vyzná se již ve složitějším notovém zápisu, ale s kontrolou a radami pedagoga hraje lidové písně podle sluchu a doprovází je funkcemi TDS v podobě akordů upevňuje a zdokonaluje nezávislost rukou ovládá znalost a hru Dur stupnic protipohybem dohromady (první prstokladová skupina) hraje stupnice Dur v rovném pohybu zvlášť (první prstokladové skupiny) hraje akordy - trojzvuky-kvintakordy a jejich obraty (Dur) zvládne zahrát jednoduché etudy a přednesové skladby, kde pěstuje na daném stupni technické problémy, hudební cítění, charakter skladeb hraje čtyřručně s učitelem hraje některé skladby zpaměti

3. ročník Žák -

zvládá již bezproblémové sezení u nástroje, volnost a pružnost paží má již rozvinutější pohyblivost prstů-prstovou techniku má dobrou souhru rukou a jejich pohybovou i zvukovou nezávislost hraje stupnice Dur přes 4 oktávy - dohromady 13

-

hraje akordy-trojzvuky přes 4 oktávy - kvintakordy a jejich obraty (Dur) zvládá zahrát etudy již zaměřené na určitý technický problém, hrané v přiměřeném tempu, odpovídající dané technice a schopnostem žáka rozezná stylová období hraných přednesových skladeb a na nich rozvíjí hudební cítění a vlastní osobitost, vše pod vedením pedagoga hraje čtyřručně s učitelem ovládá základy pedalizace je schopen zahrát přiměřené skladby zpaměti improvizuje formou různých typů doprovodů k lidovým písním (podle sluchu) hraje z listu (jednoduché skladby či úryvky z nich) zvládne veřejné vystoupení

4. ročník Žák -

rozvíjí všechny oblasti poznané do třetího ročníku včetně propojuje technické i výrazové dovednosti - jejich další rozvíjení hraje stupnice Dur i moll v rovném pohybu přes 4 oktávy - zrychluje tempo a zdokonaluje prstovou techniku (rytmizování) hraje trojzvuky Dur i moll přes 4 oktávy (kvintakord a jeho obraty) pod dohledem pedagoga zvládá základy samostatného cvičení ovládá již zajímavější odlišení zvukové stránky skladeb, rozvíjí zvukové a úhozové schopnosti zvládá samostatnější odlišení slohových období na hraných přednesových skladbách používá stylovou agogiku a frázování dle návodů pedagoga má již zažitější používání pedálu je schopný hrát zpaměti (alespoň jedna skladba z nastudovaného materiálu) hraje čtyřručně se svým učitelem improvizuje formou různých doprovodů k lid.písním (podle sluchu) hraje z listu v jednodušší podobě veřejně vystupuje na koncertech

5. ročník Žák -

ovládá vše již poznané v předchozích ročnících, toto dále rozvíjí a používá zvládne zahrát etudy již technicky náročnější-rozlišující jednotlivé technické problémy hraje 3 hlasé skladby interpretuje přednesové skladby ve větším rozsahu zvládá důsledné stylové odlišení již samostatněji samostatně pedalizuje jednodušší skladbu, zvládne složitější pedalizaci pod dohledem pedagoga pozná a hraje sonátovou formou v hraných skladbách je schopný hrát zpaměti (alespoň jednu skladbu z nastudovaného materiálu) hraje čtyřručně se svým učitelem hraje některé skladby zpaměti improvizuje formou doprovodů k písním a jejich transpozicí 14

-

hraje z listu v jednoduché podobě vystupuje na veřejných koncertech

6. ročník Žák -

má dokonalejší technické dovednosti hraje stupnice Dur, moll stupnice v rovném pohybu - pomalé i rychlejší tempo a rytmizace hraje akordy trojzvuk i čtyřzvuk Dur i moll v pomalém i rychlejším tempu ovládá základní formální a harmonickou orientace v hraných skladbách samostatně pedalizuje improvizuje formou doprovodu lehčí písně pomocí akordových značek (používá přísnou harmonii) hraje lehčí klavírní doprovody a party komorní hry hraje zpaměti (alespoň 2 skladby z nastudovaného materiálu) hraje z listu vystupuje na veřejných koncertech

7. ročník Žák -

hraje kombinované stupnice v rychlejším tempu a velký rozklad rovným pohybem v pomalejším tempu zvládne zahrát náročnější etudy s důsledným odlišením jednotlivých technik interpretuje náročnější přednesové skladby po technické, obsahové i výrazové stránce s formálním i harmonickým rozborem hraje doprovody a party komorní hry připravuje program na ukončení studia I. stupně hraje zpaměti více skladeb z nastudovaného materiálu imrovizuje formou doprovodu píseň podle akordových značek

II. STUPEŇ 1. ročník Žák -

zvládne samostatně nastudovat již náročný notový materiál má svůj vlastní osobitý názor na studované skladby projevuje svoji osobnost ve studovaných skladbách, vlastní názor na výrazovou a obsahovou stránku skladeb je schopný hrát z listu hraje v komorním souboru či kapele zvládá doprovodit jiný nástroj - korepetice navštěvuje koncerty a je schopný hodnotit kvalitu interpretů i skladeb je schopný být dobrým amatérským hudebníkem a posluchačem hudby má základní přehled o skladatelích, jejich skladbách a obdobích 15

2. ročník Žák -

je schopný nastudovat samostatně již náročnější notový materiál diskutuje s pedagogem a má vlastní osobitý názor na studované skladby projevuje svoji osobnost ve studovaných skladbách, má vlastní názor na výrazovou a obsahovou stránku skladeb je schopný hrát z listu hraje v komorním souboru či kapele zvládá doprovodit jiný nástroj – korepetice navštěvuje koncerty a je schopný hodnotit kvalitu interpretů a skladeb je dobrým amatérským hudebníkem a posluchačem hudby má dobrý přehled o skladatelích, jejich skladbách a obdobích

3. ročník Žák -

zvládne nastudovat samostatně náročnější materiál diskutuje s učitelem a projevuje svoji osobnost ve studovaných skladbách má vlastní názor na výrazovou a obsahovou stránku skladeb je schopný hrát z listu hraje v komorním souboru či kapele doprovodí jiný nástroj - korepetice navštěvuje koncerty a je schopný hodnotit kvalitu interpretů i skladeb je dobrým amatérským hudebníkem a posluchačem hudby

4. ročník Žák -

je schopný nastudovat samostatně náročnější materiál diskutuje s učitelem a projevuje svoji osobnost ve studovaných skladbách má vlastní názor na výrazovou a obsahovou stránku skladeb je schopný hrát z listu hraje v komorním souboru či kapele je schopný doprovodit jiný nástroj - korepetice navštěvuje koncerty a je schopný hodnotit kvalitu interpretů i skladeb je dobrým amatérským hudebníkem a posluchačem hudby - zvládá nastudovat materiál pro ukončení II. cyklu bere hudbu jako součást svého dalšího života

16

5.4 Studijní zaměření Hra na varhany

1.r 1

2.r 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r

7.r

I.r

II. stupeň II.r III.r IV.r

Hra na klavír Hra na varhany 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

1 1

Charakteristika studijního zaměření Varhany jsou jedním z nejstarších nejvýznamnějších a nejdůležitějších nástrojů celé hudební kultury. Na ZUŠ má uplatnění především v sólové hře, případně v komorní. V individuální výuce se žák učí osvojovat základní návyky hry, učí se rozdílu mezi varhanami a jinými klávesovými nástroji (specifika sezení u nástroje, úhozu, využití pedálu). Během studia se žáci seznámí se základními technickými prostředky varhanní hry, učí se rozdílům mezi hrou na varhany a hrou na ostatní klávesové nástroje a seznamují se se základními výrazovými prostředky (artikulace, frázování, agogika). Budou též poznávat zvukové možnosti nástroje, učit se základům registrace a získávat smysl pro rozlišování varhanních skladeb různých forem a stylů. Zvláštní důraz je kladen na improvizaci, a to u každého žáka. V souborové hře se žáci věnují čtyřruční hře, doprovodu sólistů (instrumentalistů i pěvců), případně spolupráci s pěveckým sborem. Cílem studia je komplexní působení na rozvoj žákovy osobnosti, maximální rozvoj jeho schopností, talentu a celkové hudebnosti. Vzhledem k povaze nástroje je třeba klást důraz na individualitu žáka a učební plán co nejvíce přizpůsobit jeho schopnostem. Pro dosažení vzdělávacích cílů je samozřejmě nutné vlastnit klavír. Cvičné hodiny na varhany zajistí, v rámci možností, škola, případně se doporučuje cvičit na varhanách s jemnou mechanikou v kostele, je-li nějaký v dostupnosti. V 1. až 4. Ročníku ročníku I. stupně plní žáci očekávané výstupy studijního zaměrení Hra na klavír. Pokud pedagog uzná za vhodné, lze některé, zejména barokní skladby, interpretovat jak na klavír, tak na varhany, tedy postupně žáka seznamovat s královským nástrojem, rozdíly mezi hrou na klavír a hrou na varhany. Každý žák bude mít pro daný školní rok pedagogem vypracován podrobný studijní plán, který schválí ředitel a bude zanesen do třídní knihy.

17


zvládá správné sezení u nástroje umí kontrolovat volné paže při hře, správné postavení ruky a pevné konečky prstů ovládá základní druhy úhozu: tenuto, portamento, legato, staccato zná noty v houslovém a basovém klíči v menším rozsahu podle sluchu zahraje samostatně jednoduché lidové písně, doprovodí je funkcemi TSD v podobě základních tónů nebo intervalů zvládá nezávislost rukou v jednoduché podobě hraje stupnice Dur (1.prstokladová skupina) protipohybem zvlášť i dohromady hraje akordy (kvintakordy - tenuto, staccato, rozloženě) zvlášť i dohromady (Dur) hraje jednoduché skladby technického zaměření (etudy), kde využije dosažené schopnosti interpretuje jednoduché přednesové skladby s výrazovým a dynamickým vyjádřením na úrovni daného věku dle návodu pedagoga hraje čtyřručně skladby v jednoduché podobě s učitelem ovládá základy pamětní hry

2. ročník Žák -

má již zažité sezení u nástroje vědomě hlídá správný tvar ruky, volnost paží a zaoblené konečky prstů vyzná se již ve složitějším notovém zápisu, ale s kontrolou a radami pedagoga hraje lidové písně podle sluchu a doprovází je funkcemi TDS v podobě akordů upevňuje a zdokonaluje nezávislost rukou ovládá znalost a hru Dur stupnic protipohybem dohromady (první prstokladová skupina) hraje stupnice Dur v rovném pohybu zvlášť (první prstokladové skupiny) hraje akordy - trojzvuky-kvintakordy a jejich obraty (Dur) zvládne zahrát jednoduché etudy a přednesové skladby, kde pěstuje na daném stupni technické problémy, hudební cítění, charakter skladeb hraje čtyřručně s učitelem hraje některé skladby zpaměti

3. ročník Žák -

zvládá již bezproblémové sezení u nástroje, volnost a pružnost paží má již rozvinutější pohyblivost prstů-prstovou techniku má dobrou souhru rukou a jejich pohybovou i zvukovou nezávislost hraje stupnice Dur přes 4 oktávy - dohromady 18

-

hraje akordy-trojzvuky přes 4 oktávy - kvintakordy a jejich obraty (Dur) zvládá zahrát etudy již zaměřené na určitý technický problém, hrané v přiměřeném tempu, odpovídající dané technice a schopnostem žáka rozezná stylová období hraných přednesových skladeb a na nich rozvíjí hudební cítění a vlastní osobitost, vše pod vedením pedagoga hraje čtyřručně s učitelem ovládá základy pedalizace je schopen zahrát přiměřené skladby zpaměti improvizuje formou různých typů doprovodů k lidovým písním (podle sluchu) hraje z listu (jednoduché skladby či úryvky z nich) zvládne veřejné vystoupení

4. ročník Žák -

rozvíjí všechny oblasti poznané do třetího ročníku včetně propojuje technické i výrazové dovednosti - jejich další rozvíjení hraje stupnice Dur i moll v rovném pohybu přes 4 oktávy - zrychluje tempo a zdokonaluje prstovou techniku (rytmizování) hraje trojzvuky Dur i moll přes 4 oktávy (kvintakord a jeho obraty) pod dohledem pedagoga zvládá základy samostatného cvičení ovládá již zajímavější odlišení zvukové stránky skladeb, rozvíjí zvukové a úhozové schopnosti zvládá samostatnější odlišení slohových období na hraných přednesových skladbách používá stylovou agogiku a frázování dle návodů pedagoga má již zažitější používání pedálu je schopný hrát zpaměti (alespoň jedna skladba z nastudovaného materiálu) hraje čtyřručně se svým učitelem improvizuje formou různých doprovodů k lid.písním (podle sluchu) hraje z listu v jednodušší podobě veřejně vystupuje na koncertech

5. ročník Žák

-

se seznamuje s nástrojem a jeho odlišnostmi proti klavíru poznává zvukové možnostmi nástroje učí se používat pedálovou klaviaturu, seznamuje se s výběrem správné varhanní obuvi používá a orientuje se v zápisu pro pedálovou hru získává návyk správného sezení u nástroje učí se základům pedálové techniky osvojuje si základní typy varhanního úhozu čte notový zápis ve dvou osnovách, kde je jednoduchý bas hrán pedálem rozvíjí rytmické a melodické cítění 19

-

ovládá jednoduché skladby manualiter hraje jednoduchá pedálová cvičení s užitím hry špicí ovládá notový zápis pro pedálovou hru

6. ročník Žák -

se seznamuje s možnostmi využití varhan poznává varhanními registry, varhanní žaluzii je schopen popsat jednotlivé části a příslušenství varhan, zejména hrací stůl. zdokonaluje koordinaci rukou a nohou v elementární manuálové a pedálové hře používá a zdokonaluje technické prvky varhanní hry ovládá hru legato, portamento, staccato, podkládání, překládání prstů zdokonaluje pedál – hra špičkou a patou čte notový zápis ze tří notových osnov užitívá výrazových prostředků (artikulace, frázování, agogika) orientuje se na nástroji rozvíj rytmické a melodické cítění, přirozenou muzikalitu improvizuje s využitím TSD k doprovodům lidových i duchovních písní ovládá jednoduchá manuálová cvičení hraje cvičení pro jednu ruku a pedál orientuje se na klaviaturách manuálů a pedálu hraje skladby s prodlevou v pedále, či málo pohyblivým basem ovládá elementární pedálovou hru špicemi, dle možností i patami

7. ročník Žák -

zdokonaluje specifičnost varhanní techniky-uvolněná hra s prsty u kláves bez nadbytečných pohybů loktů a zápěstí orientuje se na nástroji a jeho technických zařízeních prohlubuje návyky směřující k nezávislosti rukou a nohou koordinuje celé tělo při hře na varhany pohotově čte notový zápis ze tří osnov se seznamuje se stylovou různorodostí skladeb poznává polyfonní hru a její zásady se seznamuje s renesančními a barokními skladbami hraje nejjednodušší melodické ozdoby ovládá pedálovou hru špicemi i patami rozvíj rytmické cítění ovládá hru z listu improvizuje -doprovod k písním s využitím TSD a II, III a IV stupně tvoří předehry a dohry k písni ovládá jednoduchá cvičení a skladby pro obě ruce s pedálem, dle svých individuálních možností hraje pedálové etudy-hru intervalů špicemi i patami

20


zdokonaluje orientaci na nástroji a v notovém zápisu a technické návyky a dovednosti se zvláštním zřetelem k polyfonní hře hraje liturgické písně umí základní učivo z dějin varhan a varhanní hudby snaží se samostatně pracovat na skladbě volí správnou registraci (zatím s radou učitele) tvoří vhodnou artikulaci s ohledem na daný hudební styl zvládá náročnější pedálovou hru má rozvinutější rytmické cítění hraje z listu hraje melodické ozdoby v souvislosti se studovanou skladbou zvládá jednoduchou improvizaci – doprovod k písním s využitím T S D a II., III., a IV. stupně a užití mimotonálních dominant umí utvořit předehru a dohru k dané písni ovládá interpretaci jednoduchých skladeb za použití rukou s pedálem uplatňuje hru na více manuálech

2. ročník V rámci možného žákova uplatnění jako varhaníka v kostele se žák seznamuje se zásadami varhanní hry při bohoslužbách, s doprovodem liturgie. Též je velmi vhodné zahájit studium repertoáru k různým slavnostním příležitostem (svatební pochody atd.). Žák -

dokonaleji zvládá manuálovou a pedálovou techniku hraje tří a čtyřhlasé polyfonie je schopný přizpůsobit interpretaci odlišnostem různých nástrojů interpretuje skladby různých slohových období je schopný rozlišit stylové období vzniku skladby a podle toho volí frázování a registraci hraje z listu o stupeň těžší skladby volí samostatně vhodnou artikulaci artikulaci ovládá sluchovou sebekontrolu při hře je schopný zahrát a ozdobit náročnější kadence ovládá změny manuálů a interpretaci přiměřeně náročných skladeb s pedálem

3. ročník Žák -

zvládá náročnější technické prvky a dovednosti při hře na varhany je schopný samostatné práce na skladbě zná ornamentální zásady 21

-

ovládá sluchovou sebekontrolu při hře, a to i v akusticky náročnějším prostředí byl seznámen se základy triové hry jako nejobtížnějšího způsobu hry na varhany hraje různé typy chorálních zpracování hraje melodické ozdoby různých proveniencí ovládá samostatnost rukou a nohou při interpretaci hraje z listu náročnější skladby lépe cítí rytmické a dynamické změny umí zahrát jednoduchou formu variace na zvolenou píseň ovládá hru liturgických písní spolu s improvizací krátkého preludia interpretuje přiměřené skladby různých slohových období

4. ročník Ve čtvrtém ročníku žák nadále prohlubuje všechny dosud nabyté schopnosti a vědomosti, studium jako takové směřuje k absolventskému koncertu, kde žák prokáže technickou připravenost a muzikálnost. Žák -

zvládá hru z listu dle svých individuálních schopností má osobitý přístup a zároveň dbá na hlavní zásady správné interpretace je schopen se samostatně podílet na nácviku vybraných skladeb alespoň přibližně stylově zařadí nástroj, s nímž se setká a přizpůsobí se mu improvizuje dle svých schopností jednoduché klasické formy dle svého zájmu využívá vlastních improvizačních schopností k doprovodu katolické či protestantské bohoslužby či svatebních obřadů atp. při komorní hře respektuje sólistu (soubor) je schopen se přizpůsobit, zejména v rytmu a registraci

5.5 Studijní zaměření Hra na Akordeon Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na akordeon Hudební nauka Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

22

1


osvojuje si a upevňuje základní poznatky a dovednosti z PHV pojmenuje základní části nástroje hraje a čte noty v pětiprstové poloze od g1, c2 rozezná měchové značky a řídí se jimi seznamuje se se základní dynamikou – p, mf, f orientuje se v základních basech (C,G,D,F) je schopen souhry obou rukou v jednoduchých cvičeních zahraje jednoduchou melodii nebo píseň s doprovodem hraje jednoduché skladby zpaměti

2. ročník Žák -

zvládá souhru obou rukou zdokonaluje hru v legatu a staccatu podkládá palec, překládá prsty – rozšiřuje si pětiprstovou polohu zdokonaluje hru durových stupnic a akordů v jedné oktávě se zapojením levé ruky rozvíjí dynamiku o další stupně – crescendo, decrescendo rozlišuje základní druhy tempa – rychle, pomalu v basové části nástroje vyhledá a zahraje tóny v pomocné řadě od používaných basů základní řady hodnotí výkony svoje a svých spolužáků veřejně vystupuje na koncertech hraje vybrané skladby zpaměti

3. ročník Žák -

si zdokonaluje hru v legatu, staccatu, tenutu v různých kombinacích u souhry obou rukou nacvičuje hru ve dvojhmatech v pravé ruce při hře doprovodů používá terciový a kvintový bas podle svých individuálních schopností rozvíjí hru zpaměti orientuje se po celé klaviatuře ovládá základy měchové techniky – snaží se o plynulé měchové obraty podle značek bez nárazů a přerušení podle svých individuálních schopností se zapojuje do komorní nebo souborové hry hodnotí výkony svoje i svých spolužáků vystupuje na veřejnosti hraje zpaměti

23

4. ročník Žák -

zdokonaluje hru dvojhmatů v pravé ruce si rozšiřuje polohu pravé i levé ruky – skoky používá prstovou-měchovou artikulaci – správně nasadí a ukončí tón, vnímá frázi učí se mollové stupnice – harmonické i melodické – zvlášť se učí využívat barevné možnosti nástroje – techniky rejstříkování upevňuje hudební paměť podle svých individuálních schopností se zapojuje do komorní nebo souborové hry hodnotí výkony svoje i svých spolužáků vystupuje na koncertech hraje zpaměti vybraný repertoár

5. ročník: Žák: -

se učí dvojhmaty v různých intervalech (tercie, sexty) pomocí měchu zvládá široké spektrum dynamiky uplatňuje a prohlubuje si možnosti rejstříkové techniky si osvojuje polyfonní způsob hry – vícehlas se seznamuje s melodickými ozdobami: příraz, nátryl se snaží zvyšovat úroveň technické, tempové, rytmické hry podle svých individuálních schopností se zapojuje do komorní nebo souborové hry vystupuje na koncertech hraje zpaměti hodnotí výkony svoje i svých spolužáků

6. ročník Žák -

si pěstuje měchovou techniku na stupnicích, akordech, etudách a přednesových skladbách orientuje se v melodických ozdobách a zahraje je si rozšiřuje repertoár o další skladby různých stylů rozvíjí nácvik durových stupnic o hru v protipohybu v basové části nástroje používá všechny druhy akordů měchovou a registrační techniku podřizuje stylu skladby a interpretaci podle svých individuálních schopností se zapojuje do komorní nebo souborové hry vystupuje na kocertech umí zhodnotit výkon svůj i svých spolužáků

24

7. ročník Žák -

se snaží o zvládnutí náročnějších přednesových skladeb po stránce výrazové, stylové a technické se orientuje v celém rozsahu melodické části nástroje umí pracovat s měchem, s jeho pomocí dokáže utvořit a ukončit tón a používá jej k tvoření dynamiky ovládá techniku rychlé měchové výměny – střídavý měch podílí se na výběru skladeb při hře zpaměti se opírá o části a fráze skladby využívá barevných možností nástroje zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu reprezentuje školu na různých akcích a vystoupeních podle svých individuálních schopností se zapojuje do komorní nebo souborové hry umí zhodnotit výkon svůj i svých spolužáků se připravuje na absolventské vystoupení


využívá dovedností a vědomostí získaných v 1. – 7. ročníku I. stupně je schopen využívat vlastního dynamického cítění při interpretaci skladeb interpretuje skladby různých stylů a žánrů je samostatnější při nácviku skladeb

2. ročník Žák -

má zkušenosti a znalosti, jak technicky nacvičit obtížná místa ve skladbě ovládá nástrojové, technické a výrazové schopnosti nástroje výrazově umí vystihnout charakter skladby je samostatný při nácviku skladeb

3. ročník Žák -

zvládá obsahově i výrazově náročnější skladby pomocí rejstříků dovede vhodně naregistrovat skladbu – úměrně tomu, z jakého období pochází je muzikální a má osobitý hudební projev dovede se uplatnit v souboru dokáže odlišit hru různých žánrů a stylů je samostatný a dokáže využít dosud nabytých zkušeností a dovedností 25

4. ročník Žák -

je technicky i výrazově vybaven pro interpretaci náročných skladeb má vlastní názor na pojetí skladeb konzultuje s vyučujícím o možnostech interpretace vybrané skladby je připraven uplatnit se jako sólista, doprovodný hráč nebo člen souboru má osvojené dovednosti potřebné k přípravě vystoupení – volba vhodného repertoáru, psychickou přípravu pro hru zpaměti

5.6 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na zobcovou flétnu 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra Komorní, souborová a orchestrální hra je v 1. a v 2. ročníku předmětem nepovinným. * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.


zdokonaluje kvalitu tvořených tónů dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka pravidelně vystupuje na pódiu používá tónový rozsah c1-f2 hraje noty a pomlky celé až osminové, notu půlovou s tečkou postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb hraje v dvojhlase s učitelem

2. ročník Žák -

prohlubuje své návyky z přípravného a 1.ročníku hraje v dvojhlase s učitelem hraje zpaměti zdokonaluje kvalitu tvořených tónů 26

-

dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka pravidelně vystupuje na koncertech používá tónový rozsah c1- a3 využívá stupnice pro cvičení artikulace nácvik jednoduchých melodických ozdob postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb

3. ročník Žák -

zdokonaluje kvalitu tvořených tónů dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka pravidelně se účastní pódiového vystupování používá tónový rozsah c1-d3 chromaticky nácvik jednoduchých melodických ozdob postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb věnuje větší pozornost komorní hře s jinými žáky hraje vybrané skladby zpaměti přibírá altovou flétnu, dle svého vlastního tempa

4. ročník Žák -

zdokonaluje kvalitu tvořených tónů dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb přibírá altovou flétnu, dle svého vlastního tempa v artikulaci a prstové technice navazuje na látku předchozích ročníků dle svých fyzických i mentálních možností na altovou zobcovou flétnu hraje stupnice, etudy a cvičení, pomalé věty z barokních sonát, jednoduché party ansámblových a komorních skladeb vystupuje na koceretch

5. ročník Žák v tomto ročníku pojímá altovou flétnu jako svůj hlavní nástroj, ačkoliv to by nemělo bránit tomu, že by měl být schopen plynule střídat sopránovou zobcovou flétnu s flétnou altovou -

zdokonaluje kvalitu tvořených tónů dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka je veden k pravidelnějšímu pódiovému vystupování používá rozsah dvou oktáv na sopránovou i altovou flétnu nácvik jednoduchých melodických ozdob postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb má základní návyky pro hru ve flétnovém nebo smíšeném komorním ansámblu 27

6. ročník Žák -

zdokonaluje kvalitu tvořených tónů dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka na altovou flétnu zvládá chromatický rozsah nástroje od f1 do g3 více pozornosti věnuje přednesovému repertoáru část svého repertoáru hraje zpaměti postupně zrychluje stupnice a vybraná cvičení či úryvky ze skladeb seznamuje se s tenorovou flétnou event. i se sopraninovou nebo basovou

7. ročník Žák -

se seznamuje s basovou zobcovou flétnou a uplatňuje ji v komorní hře zdokonaluje kvalitu tvořených tónů, prstové a dechové techniky dle svých individuálních schopností rozvíjí hbitost prstů a rychlost jazyka věnuje veškerou snahu přípravě na absolventské vystoupení


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi běžně střídá dostupné typy fléten (od sopraninové po basovou) je motivován ke komorní hře, a to jak v rámci ZUŠ, tak i mimo ni

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování běžně střídá dostupné typy fléten (od sopraninové po basovou) je motivován ke komorní hře, a to jak v rámci ZUŠ, tak i mimo ni

28

3. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji běžně střídá dostupné typy fléten (od sopraninové po basovou) hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje by měl (alespoň na jednoduchých skladbách) vyzkoušet interpretaci staré hudby z jiných klíčů

4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji běžně střídá dostupné typy fléten (od sopraninové po basovou) je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje by měl (alespoň na jednoduchých skladbách) vyzkoušet interpretaci staré hudby z jiných klíčů

5.7 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na příčnou flétnu Hudební nauka Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem. I. STUPEŇ 1. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na příčnou flétnu seznámí se s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře 29

2

-

umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu d1 do d2 upevňuje nátisk - dlouhé tóny ve zvládnutém rozsahu zkouší hrát jednoduché písničky

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na příčnou flétnu se seznámí s nástrojem, jeho údržbou a sestavováním správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu d1 do f2 upevňuje nátisk - dlouhé tóny ve zvládnutém rozsahu zkouší hrát jednoduché písničky i zpaměti hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem je schopen veřejného vystoupení

3. ročník Žák -

si rozšiřuje rozsah tónů dle možností pracuje na správném tvoření tónu, rozvíjí dýchání upevňuje nátisk - dlouhé tóny ve zvládnutém rozsahu dbá na správné frázování, nádechy se seznámí s legatem, staccatem a tenutem je schopen hrát za doprovodu klavíru nebo jiného nástroje na veřejném vystoupení

4. ročník Žák -

si rozšiřuje rozsah dle možností rozezná a umí použít základní melodické ozdoby zdokonaluje kvalitu tónu, rozvíjí jeho intonační čistotu dbá na správné frázování, dodržování nádechů orientuje se v durových i mollových tóninách procvičuje spoje legato, staccato zná a využívá dynamické i výrazové prostředky korepetuje s klavírem veřejně vystupuje na koncertech je podle schopností zařazen do hry v souboru nebo orchestru

5. ročník Žák -

upevňování nátisku v daném rozsahu, má vyrovnaný tón zlepšuje kvalitu tónu - vydržované tóny ve zvládnutém rozsahu po půltónech ovládá složitější melodické ozdoby dbá na správné frázování, nádechy, dynamiku 30

-

zdokonaluje technickou zběhlost dbá na udržení pravidelného tempa korepetuje s klavírem hraje některé skladby zpaměti pravidelně se účastní veřejných vystoupení v komorní hře využívá všech získaných dovedností a podílí se na týmové práci

6. ročník Žák -

si rozšiřuje rozsah tónů do h3 upevňování nátisku v daném rozsahu má pěkný a kultivovaný tón, dbá na čistotu a zvučnost tónu hraje vyrovnanou technikou ve všech rejstřících nástroje dbá na správné frázování, nádechy, dynamiku je veden k pravidelnému vystupování na věřejnosti rozvíjí schopnost správného rytmického dělení i složitějších rytmů zdokonaluje technickou zběhlost část svého repertoáru hraje zpaměti dbá na udržení pravidelného tempa

7. ročník Žák -

využívá při hře všechny získané dovednosti má pěkný a kultivovaný tón, dbá na čistotu a zvučnost tónu dbá na správné frázování, nádechy rozvíjí rytmické a dynamické cítění používá běžné melodické ozdoby má cit pro hudební frázi hraje vyrovnanou technikou ve všech rejstřících nástroje je schopen rozvíjet ladění a dbá na udržení pravidelného tempa v sólové i v komorní hře využívá všech získaných znalostí a dovedností vystupuje na veřejných vystoupeních


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi 31

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování

3. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje

4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje připravuje program na ukončení studia

5.8 Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na klarinet Hudební nauka Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

32

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností na klarinet umí pojmenovat jednotlivé části klarinetu a sestavit jej zvládá základní péči o nástroj zvládá správný postoj a držení nástroje při hře zná základní principy dýchání a tvorby tónu s důrazem na jeho kvalitu a intonaci dle možností začátečníka zvládá hru v šalmajovém rejstříku zvládá hru lidových písní a snadných skladbiček v přiměřeném tempu

2. ročník Žák -

zvládá přechod z šalmajového do klarinového rejstříku ovládá rozsah g - g2 hraje tóny e, f, h1, c2 oběma malíčky zvládá hru v základních rytmech a taktech (noty celé-osminové) zvládá hru detache a legato v pomalých a středních tempech s důrazem na kvalitu tónu a intonaci zvládá hru jednoduchých dvojhlasých skladeb - důraz na souhru hraje přednesové skladby s doprovodem klavíru umí stupnice C, G, F dur s kvintakordy v přiměřeném tempu zvládá základy domácí přípravy za pomoci rodičů rozumí správnému postupu při cvičení

3. ročník Žák -

zvládá hru detache, legato, staccato ve středně rychlém tempu hraje lidové písně a kratší skladby zpaměti zvládá hru snazších skladeb z listu dle svých schopností se uplatňuje v komorní či souborové hře hraje v základních dynamických odstínech volí vhodné střídání malíčků zvládá hru stupnic C, G, D, F, B s kvintakordy zvládne veřejné vystoupení

4. ročník Žák -

hraje detache, legato, staccato, portamento 33

-

hraje v základních dynamických odstínech zvládá hru v mírně rychlém tempu s důrazem na kvalitu tónu a intonaci zvládá hru nových rytmických útvarů – triola, šestnáctinové noty zvládá hru středně dlouhých etud technického charakteru interpretuje snadné přednesové skladby chromaticky ovládá rozsah e - c3 hraje durové stupnice do 3 křížků a 3 béček a jejich kvintakordy pravidelně vystupuje na pódiu

5. ročník Žák -

hraje v různých dynamických odstínech zvládá hru etud a stupnic ve vyšším tempu s důrazem na kvalitu tónu a správnou intonaci zvládá hru etud a stupnic v různých artikulacích hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček a jejich kvintakordy zvládá hru přiměřeně náročných skladeb z listu studuje samostatně snazší přednesové skladby část repertoáru je schopen hrát zpaměti zvládá základy agogiky přesně hraje tečkovaný rytmus a synkopu chromaticky ovládá rozsah e - es3

6. ročník Žák -

chromaticky ovládá rozsah do f3 zná a používá základní melodické ozdoby zvládá základy improvizace interpretuje snadné skladby různých stylů hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček s kvintakordem a dominantním septakordem, chromatickou stupnici v artikulacích vystupuje pravidelně na veřejných koncertech

7. ročník Žák -

hraje kultivovaným tónem s měkkým nasazením využívá tónové představivosti zná a využívá různé výrazové prostředky - melodické ozdoby, dynamika, agogika je schopen samostatného hudebního projevu zvládá hru přednesu zpaměti ovládá základy swingového frázování ovládá oktávové transpozice lidových písní a drobných skladeb 34

-

rozumí principu transpozice in C, in A chromaticky zvládá rozsah e - g3 zná pomocné a trylkovací hmaty hraje všechny durové a mollové stupnice s kvintakordy a dominantními septakordy uplatňuje se při hře v komorních, souborových a orchestrálních seskupeních připravuje se na absolventské vystoupení


dobře zná svůj nástroj, jeho historii a základní literaturu pečuje správně o nástroj a zvládá úpravu plátků ke hře ovládá hru v rozsahu e – g3 s důrazem na kvalitu tónu a intonaci se samostatně připravuje interpretuje snazší skladby různých stylových období čte složitější rytmický zápis zvládá techniku hry staccata ve vyšším tempu hraje všechny durové a mollové stupnice s kvintakordy, dominantními septakordy a zmenšenými septakordy v různých rytmických a melodických artikulacích a tempech

2. ročník Žák -

má kultivovaný tón zvládá hru rozsáhlejších skladeb zvládá swingové frázování ovládá transpozici in C a in A při hře pomalejších a snazších skladeb improvizuje na snadné melodicky výrazné téma zvládá hru rozsáhlejších skladeb a etud z listu je pohotový rozlišuje jednotlivá stylová období v literatuře pro klarinet pravidelně veřejně vystupuje

3. ročník Žák -

má kultivovaný tón používá různé druhy nasazení ovládá swingové frázování v rychlejším tempu interpretuje náročnější skladby různých stylů a žánrů a s plným využitím rozsahu všech známých výrazových prostředků je platným členem komorních seskupení či orchestru

35

4. ročník Žák -

uplatňuje všechny získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje orientuje se v notovém zápise samostatně řeší problematiku techniky hry, dýchání, frázování samostatně pracuje s výrazovými prostředky při interpretaci skladeb samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu má vlastní názor na interpretaci skladeb a je schopen ho zformulovat aktivně se zapojuje do souborů různého obsazení a žánrového zaměření zodpovědně se podílí na vytváření jejich společného zvuku a výrazu při hře využívá vlastní interpretační zkušenosti, posluchačské zkušenosti a získané teoretické vědomosti zvládá samostatné studium skladeb dle vlastního výběru

5.9 Studijní zaměření Hra na saxofon Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na saxofon 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


hraje na klarinet přechází dle svých individuálních schopností na saxofon umí pojmenovat jednotlivé části nástroje a sestavit jej zvládá základní péči o nástroj zvládá správný postoj a držení nástroje při hře zná základní principy dýchání a tvorby tónu s důrazem na jeho kvalitu a intonaci dle možností začátečníka zvládá hru v šalmajovém rejstříku zvládá hru lidových písní a snadných skladbiček v přiměřeném tempu

36

2. ročník Žák -

hraje na klarinet zvládá přechod z šalmajového do klarinového rejstříku ovládá rozsah g - g2 hraje tóny e, f, h1, c2 oběma malíčky zvládá hru v základních rytmech a taktech (noty celé-osminové) zvládá hru detache a legato v pomalých a středních tempech s důrazem na kvalitu tónu a intonaci zvládá hru jednoduchých dvojhlasých skladeb - důraz na souhru hraje přednesové skladby s doprovodem klavíru umí stupnice C, G, F dur s kvintakordy v přiměřeném tempu zvládá základy domácí přípravy za pomoci rodičů rozumí správnému postupu při cvičení

3. ročník Žák -

hraje na klarinet zvládá hru detache, legato, staccato ve středně rychlém tempu hraje lidové písně a kratší skladby zpaměti zvládá hru snazších skladeb z listu dle svých schopností se uplatňuje v komorní či souborové hře hraje v základních dynamických odstínech volí vhodné střídání malíčků zvládá hru stupnic C, G, D, F, B s kvintakordy je veden k vystupování na veřejnosti

4. ročník Žák -

přechází dle svých individuálních vlastností na saxofon umí pojmenovat a sestavit jednotlivé části a zvládá údržbu nástroje zvládá základy hry – dýchání, nátisk, tvorba tónu ovládá správné držení nástroje a postoj při hře ovládá rozsah d1 – c3 ovládá hru detache, legato s důrazem na kvalitu tónu a správnou intonaci hraje snadné dvojhlasé skladby používá základní dynamické odstíny hraje durové stupnice do 2 křížků a 2 béček a jejich kvintakord

5. ročník Žák -

chromaticky ovládá rozsah c1 – d3 37

-

hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček a jejich kvintakordy využívá základní výrazové prostředky – dynamika, jednoduché melodické ozdoby a základy agogiky zvládá náročnější rytmické útvary – triola, synkopa, tečkovaný rytmus zvládá hru s druhým nástrojem zvládá základy jazzového frázování interpretuje snadné skladby různých stylů a žánrů s důrazem na kvalitu tónu a intonaci zvládá hru lidových písní a kratších známých melodií zpaměti

6. ročník Žák -

chromaticky ovládá rozsah b – f3 hraje v různých dynamických odstínech zvládá hru v rychlejším tempu zvládá hru náročnějších rytmických útvarů jak v klasickém, tak i v jazzovém frázování ovládá hru z listu středně dlouhých a přiměřeně obtížných skladeb hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček s jejich kvintakordy a dominantními septakordy a chromatickou stupnici v různých artikulacích dle svých schopností se uplatňuje v komorní, souborové či orchestrální hře samostatně se připravuje

7. ročník Žák -

má kultivovaný saxofonový tón správně pečuje o nástroj a umí si upravit plátek využívá všech výrazových prostředků – hraje v různých dynamických odstínech, zvládá náročnější melodické ozdoby při hře využívá tónovou představivost čte složitější notový zápis interpretuje přiměřeně náročné skladby různých období a žánrů je schopen samostatného hudebního projevu improvizuje na zadané výrazné melodické téma hraje zpaměti přiměřeně náročné skladby uplatňuje se při hře v komorních, souborových a orchestrálních seskupeních hraje všechny dur i moll stupnice a jejich kvintakordy, dominantní septakordy v různých artikulacích pravidelně veřejně vystupuje na koncertech

38


dobře zná svůj nástroj, jeho historii a základní literaturu pečuje správně o nástroj a zvládá úpravu plátků ke hře se samostatně připravuje interpretuje snazší skladby různých stylových období čte složitější rytmický zápis zvládá techniku hry staccata ve vyšším tempu hraje všechny durové a mollové stupnice s kvintakordy, dominantními septakordy a zmenšenými septakordy v různých rytmických a melodických artikulacích a tempech

2. ročník Žák -

má kultivovaný tón zvládá hru rozsáhlejších skladeb zvládá swingové frázování ovládá transpozici při hře pomalejších a snazších skladeb improvizuje na snadné melodicky výrazné téma zvládá hru rozsáhlejších skladeb a etud z listu je pohotový rozlišuje skladby různých žánrů a podle toho volí správný způsob frázování

3. ročník Žák -

má kultivovaný tón používá různé druhy nasazení ovládá swingové frázování v rychlejším tempu interpretuje náročnější skladby různých stylů a žánrů a s plným využitím rozsahu všech známých výrazových prostředků je platným členem komorních seskupení či orchestru

4. ročník Žák -

uplatňuje všechny získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje orientuje se v notovém zápise samostatně řeší problematiku techniky hry, dýchání, frázování samostatně pracuje s výrazovými prostředky při interpretaci skladeb 39

-

samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu má vlastní názor na interpretaci skladeb a je schopen ho zformulovat aktivně se zapojuje do souborů různého obsazení a žánrového zaměření zodpovědně se podílí na vytváření jejich společného zvuku a výrazu při hře využívá vlastní interpretační zkušenosti, posluchačské zkušenosti a získané teoretické vědomosti zvládá samostatné studium skladeb dle vlastního výběru

5.10 Studijní zaměření Hra na fagot Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na fagot Hudební nauka Komorní, souborová a 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


hraje na klarinet přechází dle svých individuálních schopností na fagot umí pojmenovat jednotlivé části klarinetu a sestavit jej zvládá základní péči o nástroj zvládá správný postoj a držení nástroje při hře zná základní principy dýchání a tvorby tónu s důrazem na jeho kvalitu a intonaci dle možností začátečníka zvládá hru v šalmajovém rejstříku zvládá hru lidových písní a snadných skladbiček v přiměřeném tempu

2. ročník Žák -

hraje na klarinet zvládá přechod z šalmajového do klarinového rejstříku ovládá rozsah g - g2 hraje tóny e, f, h1, c2 oběma malíčky zvládá hru v základních rytmech a taktech (noty celé-osminové) zvládá hru detache a legato v pomalých a středních tempech s důrazem na kvalitu tónu a intonaci 40

-

zvládá hru jednoduchých dvojhlasých skladeb - důraz na souhru hraje přednesové skladby s doprovodem klavíru umí stupnice C, G, F dur s kvintakordy v přiměřeném tempu zvládá základy domácí přípravy za pomoci rodičů rozumí správnému postupu při cvičení je veden k vystupování na veřejnosti

3. ročník Žák -

hraje na klarinet zvládá hru detache, legato, staccato ve středně rychlém tempu hraje lidové písně a kratší skladby zpaměti zvládá hru snazších skladeb z listu dle svých schopností se uplatňuje v komorní či souborové hře hraje v základních dynamických odstínech volí vhodné střídání malíčků zvládá hru stupnic C, G, D, F, B s kvintakordy vystupuje na veřejných koncertech

4. ročník Žák -

dle svých individuálních schopností přechází na fagot zná jednotlivé části nástroje, umí jej sestavit a zvládá základní údržbu ovládá základy hry – dýchání, tvorba tónu, držení nástroje a postoj zvládá čtení not v basovém klíči zvládá rozsah F – c1 ovládá hru detache a legato hraje stupnice dur do 3 křížků a 3 béček a jejich kvintakordy v přiměřeném tempu ve zvládnutém rozsahu hraje zpaměti lidové písně a melodické úryvky s důrazem na kvalitu tónu a správnou intonaci

5. ročník Žák -

rozsah B1 – f1 hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček s kvintakordy v různých artikulacích zvládá hru náročnějších rytmických útvarů – synkopa a tečkovaný rytmus interpretuje snazší skladby různých stylových období, při hře používá základní dynamické rozdíly a dbá na kvalitu tónu a správnou intonaci samostatně se připravuje

41

6. ročník Žák -

ovládá rozsah B1 – c2 čte noty v tenorovém klíči při interpretaci skladeb využívá známé výrazové prostředky – dynamika, agogika, snazší melodické ozdoby hraje stupnice dur, moll do 4 křížků a 4 béček a jejich kvintakordy, dominantní septakordy a chromatickou stupnici ovládá hru zpaměti – lidové písně, snadné skladby s důrazem na kvalitu tónu, měkké nasazení a správnou intonaci dle svých schopností se uplatňuje v komorní či souborové hře pravidelně vystupuje na veřejnosti

7. ročník Žák -

hraje všechny dur a moll stupnice s jejich akordy v různých artikulacích a tempech interpretuje a identifikuje skladby různých stylových období a při jejich interpretaci využívá všechny doposud naučené výrazové prostředky má dobrou tónovou představu zvládá hru ve vyšším tempu hraje z basového, tenorového a houslového klíče zvládá základní úpravu fagotového strojku je schopen samostatného hudebního projevu uplatňuje se v komorní a orchestrální hře


je schopen samostatné interpretace skladeb různých stylových období používá složitější melodické ozdoby pracuje s tónovou představivostí a barvou tónu umí samostatně vytvářet hudební fráze hraje přiměřeně dlouhé a náročné skladby z listu hraje kratší přednesové skladby zpaměti ovládá základy improvizace

2. ročník Žák -

hraje náročnější přednesové skladby je pohotový 42

-

je schopný samostatného hudebního projevu pravidelně vystupuje na koncertech

3. ročník Žák -

orientuje se v základní fagotové literatuře zvládá úpravu strojků a údržbu nástroje orientuje se v notovém zápise pravidelně vystupuje na koncertech dle svých schopností se uplatňuje v komorní nebo souborové hře

4. ročník Žák -

uplatňuje všechny získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje orientuje se v notovém zápise samostatně řeší problematiku techniky hry, dýchání, frázování samostatně pracuje s výrazovými prostředky při interpretaci skladeb samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu má vlastní názor na interpretaci skladeb a je schopen ho zformulovat aktivně se zapojuje do souborů různého obsazení a žánrového zaměření zodpovědně se podílí na vytváření jejich společného zvuku a výrazu při hře využívá vlastní interpretační zkušenosti, posluchačské zkušenosti a získané teoretické vědomosti zvládá samostatné studium skladeb dle vlastního výběru připravuje se na absolventské vystoupení

5.11 Studijní zaměření Hra na trubku Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na trubku Hudební nauka Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

43

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na trubku se seznamuje s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře nacvičuje umístění nátrubku na rty umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu c1 do g1 upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny zkouší hrát jednoduché písničky

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu zahraje lidovou píseň zpaměti a snadné skladby s doprovodem klavíru přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na trubku správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře si osvojuje rozsah tónů – od tónu c1 do c2 nenásilným způsobem a vhodným výběrem cvičení a skladeb rozvíjí jazykovou techniku a nátiskovou pohyblivost se učí hru legato provádí dechová cvičení upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny

3. ročník Žák -

si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze. hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem

4. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze provádí nátisková cvičení hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato rozšiřuje nátiskové schopností dle jeho možností dle svých možností se zapojuje do různých komorních uskupení hraje skladby zpaměti vystupuje na koncertech 44

5. ročník Žák -

dbá na kvalitu tónu, zlepšuje a upevňuje intonační jistotu provádí nátisková cvičení rozšiřuje nátiskové schopností hraje zpaměti hraje v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) hraje v souboru nebo orchestru pravidelně vystupuje na veřejnosti

6. ročník Žák -

neustále pracuje na kvalitě tónu zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) využívá všech naučených výrazových prostředků zlepšuje a upevňuje intonační jistotu rozšiřuje nátiskové schopností hraje v souboru nebo orchestru vystupuje na koncertech

7. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností zlepšuje a upevňuje intonační jistotu zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) umí využívat výrazově hudební prvky rozšiřuje nátiskové schopností hraje v souboru nebo orchestru připravuje se na závěrečné vystoupení


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk 45

-

pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru prokazuje smysl pro zpěvnost tónu a kultivovanost zvuku ve své hře hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování učí se hru násobného staccata - dvojitý a trojitý jazyk pravidelně vystupuje na veřejnosti

3. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje hraje na piccolu

4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje připravuje se na absolventské vystoupení

5.12 Studijní zaměření Hra na lesní roh Učební plán: I. stupeň 1.r 2.r 3.r 1 1 1 1 1 1

4.r 1 1

5.r 1 1

6.r 1

7.r 1

II. stupeň I.r II.r III.r IV.r 1 1 1 1

Hra na lesní roh Hudební nauka Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

46

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na lesní roh se seznamuje s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře nacvičuje umístění nátrubku na rty umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu c1 do g1 upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny zkouší hrát jednoduché písničky

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na lesní roh správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře upevňuje dýchací návyky a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu c1 do c2 upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované tóny v základní (nebo i střední) poloze nástroje hraje jednoduché písničky dbá na kvalitu tónu začíná nacvičovat stupnice - pokud to dovoluje rozsah hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) vystupuje na koncertech

3. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze hraje legato, staccato umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) si prohlubuje dynamické cítění hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem hraje na veřejných vystoupeních

4. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze ovládá dle svých schopností rozsah nástroje čistě a bez problémů nasazuje tón si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) začíná používat B mašinu (dle nástroje a dosaženého rozsahu) 47

-

hraje stupnice v různých rytmech a artikulacích se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků dle svých možností se zapojuje do různých komorních uskupení pravidelně veřejně vystupuje

5. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností ovládá dle svých schopností rozsah nástroje čistě a bez problémů nasazuje tón zlepšuje a upevňuje intonační jistotu si dále osvojuje používání B mašiny hraje durové i mollové stupnice v různých rytmech a artikulacích hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem pracuje v souboru (orchestru) se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků

6. ročník Žák -

zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) ovládá dle svých schopností rozsah nástroje se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu má čistý a kultivovaný tón zlepšuje a upevňuje intonační jistotu používá B mašinu v dosaženém rozsahu využívá všech naučených výrazových prostředků hraje durové i mollové stupnice v různých rytmech a artikulacích učí se základy transpozice hraje zpaměti pracuje v souboru (orchestru) pravidelně vystupuje na koncertech

7. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) ovládá dle svých schopností rozsah nástroje má čistý a kultivovaný tón zlepšuje a upevňuje intonační jistotu používá B mašinu v dosaženém rozsahu ovládá dle svých schopností rozsah nástroje se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu využívá všech naučených výrazových prostředků hraje durové i mollové stupnice v různých rytmech a artikulacích zná základy transpozice pracuje v souboru (orchestru) připravuje se na absolventské vystoupení 48


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji umí vystavět frázi

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru prokazuje smysl pro zpěvnost tónu a kultivovanost zvuku ve své hře hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování

3. ročník Žák -


4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje připravuje se na ukončení studia

49

5.13 Studijní zaměření Hra na tenor Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na tenor Hudební nauka Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na tenor se seznamuje s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře nacvičuje umístění nátrubku na rty umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu si osvojuje rozsah tónů – od tónu c1 do g1 upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny (podle možností s využitím lidových písní)

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na tenor správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře dle svých schopností si rozšiřuje rozsah tónů nenásilným způsobem a vhodným výběrem cvičení a skladeb rozvíjí jazykovou techniku a nátiskovou pohyblivost se učí hru legato provádí dechová cvičení upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny zahraje lidovou píseň zpaměti a snadné skladby s doprovodem klavíru

3. ročník Žák -

si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze hraje vydržované tóny s dynamickým odstíněním hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem je veden k pravidelnému vystupování na koncertech

50

4. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze s dynamickým odstíněním provádí nátisková cvičení hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato rozšiřuje nátiskové schopností dle jeho možností hraje skladby zpaměti dle svých možností se zapojuje do různých komorních uskupení

5. ročník Žák -

dbá na kvalitu tónu, zlepšuje a upevňuje intonační jistotu provádí nátisková cvičení hraje v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) hraje v souboru nebo orchestru rozšiřuje nátiskové schopností

6. ročník Žák -

neustále pracuje na kvalitě tónu (dbá na zvukovou vyrovnanost) zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) využívá všech naučených výrazových prostředků zlepšuje a upevňuje intonační jistotu rozšiřuje nátiskové schopností hraje v souboru nebo orchestru pravidelně vystupuje na koncertech

7. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností zlepšuje a upevňuje intonační jistotu zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) umí využívat výrazově hudební prvky rozšiřuje nátiskové schopností hraje v souboru nebo orchestru 51


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi používá trylky a melodické ozdoby využívá a rozvíjí výrazové stránky hry na tenor zvládá nastudování komorních nebo orchestrálních partů

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru prokazuje smysl pro zpěvnost tónu a kultivovanost zvuku ve své hře hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování učí se hru násobného staccata - dvojitý a trojitý jazyk

3. ročník Žák -


4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje vytváří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období připravuje se na absolventské vystoupení

52

5.14 Studijní zaměření Hra na pozoun Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na pozoun 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra *Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na trombon se seznamuje s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře nacvičuje umístění nátrubku na rty umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu má vytvořeny základní nátiskové návyky jako předpoklad pro tvoření ušlechtilého tónu si osvojuje rozsah tónů dle svých schopností upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny (podle možností s využitím lidových písní)

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na trombon správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře zvládá dle svých schopností nátiskovou techniku a rozšiřuje tónový rozsah nenásilným způsobem a vhodným výběrem cvičení a skladeb rozvíjí jazykovou techniku a nátiskovou pohyblivost se učí hru legato a staccato provádí dechová cvičení upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny zahraje lidovou píseň zpaměti a snadné skladby s doprovodem klavíru

3. ročník Žák -

si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze 53

-

hraje vydržované tóny s dynamickým odstíněním hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem vystupuje na koncertech

4. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze s dynamickým odstíněním provádí nátisková cvičení hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách využívá všechny základní snižcové polohy nástroje (dle možností se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato rozšiřuje nátiskové schopností dle jeho možností dle svých možností se zapojuje do různých komorních uskupení

5. ročník Žák -

dbá na kvalitu tónu, zlepšuje a upevňuje intonační jistotu provádí nátisková cvičení hraje v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků využívá širší pohodlně dosažitelný rozsah nástroje vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) hraje zpaměti hraje v souboru nebo orchestru rozšiřuje nátiskové schopností vystupuje na koncertech

6. ročník Žák -

neustále pracuje na kvalitě tónu (dbá na zvukovou vyrovnanost) zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) využívá všech naučených výrazových prostředků zlepšuje a upevňuje intonační jistotu hraje v souboru nebo orchestru

7. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností zlepšuje a upevňuje intonační jistotu zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) 54

-

procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) umí využívat výrazově hudební prvky hraje v souboru nebo orchestru připravuje repertoár na absolventské vystoupení


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi využívá a rozvíjí výrazové stránky hry na trombon zvládá nastudování komorních nebo orchestrálních partů

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru prokazuje smysl pro zpěvnost tónu a kultivovanost zvuku ve své hře hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování učí se hru násobného staccata - dvojitý a trojitý jazyk je schopen interpretovat náročnější skladby různých období, stylů a žánrů podle svých individuálních schopností hraje na koncertech

3. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji je schopen interpretovat náročnější skladby různých období, stylů a žánrů podle svých individuálních schopností hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje

55

4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje vytváří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období připravuje se na závěrečné vystoupení

5.15 Studijní zaměření Hra na tubu Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na tubu 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra *Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na trombon se seznamuje s nástrojem a jeho údržbou správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře nacvičuje umístění nátrubku na rty umí pracovat s dechem a procvičuje správné tvoření tónu má vytvořeny základní nátiskové návyky jako předpoklad pro tvoření ušlechtilého tónu si osvojuje rozsah tónů dle svých schopností upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny (podle možností s využitím lidových písní)

2. ročník Žák -

hraje na zobcovou flétnu přechází dle svých individuálních schopností a dovedností na tenor správně drží nástroj, snaží se dodržovat správný postoj při hře 56

-

zvládá dle svých schopností nátiskovou techniku a rozšiřuje tónový rozsah nenásilným způsobem a vhodným výběrem cvičení a skladeb rozvíjí jazykovou techniku a nátiskovou pohyblivost se seznamuje s notací v basovém klíči provádí dechová cvičení upevňuje nátisk - hraje rovné vydržované základní tóny zahraje lidovou píseň zpaměti a snadné skladby s doprovodem klavíru

3. ročník Žák -

si osvojuje rozsah (dle možností, se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) dbá na lehkost a uvolněnost od nádechu až po dokončení fráze zdokonaluje znalost notace v basovém klíči hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze hraje vydržované tóny s dynamickým odstíněním hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti) hraje podle možností s klavírem nebo druhým nástrojem

4. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v základní a střední poloze s dynamickým odstíněním provádí nátisková cvičení hraje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách podle možností rozšiřuje rozsah (se zachováním kvality a lehkosti tvoření tónu) je schopen hry v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato rozšiřuje nátiskové schopností dle jeho možností dle svých možností se zapojuje do různých komorních uskupení

5. ročník Žák -

dbá na kvalitu tónu, zlepšuje a upevňuje intonační jistotu provádí nátisková cvičení hraje v rychlejším tempu kombinuje legato a staccato se zdokonaluje ve využití dynamických prostředků využívá širší pohodlně dosažitelný rozsah nástroje zdokonaluje hru v basovém klíči vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) hraje v souboru nebo orchestru hraje přednesové skladby nebo písně (dle možností zpaměti) pravidelně vystupuje na pódiu

57

6. ročník Žák -

neustále pracuje na kvalitě tónu (dbá na zvukovou vyrovnanost) zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) využívá všech naučených výrazových prostředků zlepšuje a upevňuje intonační jistotu hraje v souboru nebo orchestru vystupuje na koncertech

7. ročník Žák -

hraje kvalitní vydržované tóny v rozsahu dle svých možností zlepšuje a upevňuje intonační jistotu zdokonaluje nátiskovou techniku (omezuje tlak nátrubku na rty) procvičuje retní vazby v půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje v rychlejším tempu vydržuje tóny i s dynamickým odstíněním (crescendo - decrescendo ) umí využívat výrazově hudební prvky hraje náročnější přednesové skladby hraje v souboru nebo orchestru připravuje se na absolventské vystoupení


využívá při hře všech doposud získaných znalostí a dovedností z předchozího studia má uvolněný a odlehčený nátisk pracuje s náročnějším dynamickým rozlišením ve skladbách hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji vystaví hudební frázi využívá a rozvíjí výrazové stránky hry na trombon využívá své posluchačské a interpretační zkušenosti, podílí se na výběru skladeb zvládá nastudování komorních nebo orchestrálních partů

2. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru prokazuje smysl pro zpěvnost tónu a kultivovanost zvuku ve své hře hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu 58

-

ve skladbách navrhne vlastní nádechy a základní frázování učí se hru násobného staccata - dvojitý a trojitý jazyk je schopen interpretovat náročnější skladby různých období, stylů a žánrů podle svých individuálních schopností

3. ročník Žák -

je schopen precizní a přesné hry ve stupnicích, etudách i přednesových skladbách je jistý v orientaci v notovém zápise ve skladbách různého charakteru je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji je schopen interpretovat náročnější skladby různých období, stylů a žánrů podle svých individuálních schopností hraje skladby přiměřené obtížnosti z listu je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje

4. ročník Žák -

propojuje všechny získané vědomosti a dovednosti při interpretaci skladeb orientuje se ve všech durových i mollových tóninách je spolehlivý v intonaci, hraje čistě v kombinaci s různými hudebními nástroji orientuje se v celém rozsahu nástroje je aktivní v nejrůznějších hudebních uskupeních dle svého zájmu a potřeby učitele samostatně řeší problematiku techniky nástroje vytváří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období připravuje se na absolventské vystoupení

5.16 Studijní zaměření Hra na housle Učební plán:

Hra na housle Hudební nauka Komorní, souborová a orchestrální hra

1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1 1

1

2

6.r 1

7.r 1

I.r 1

2

2

2

II. stupeň II.r III.r IV.r 1 1 1 2

2

2

Komorní a souborová hra je ve 3. ročníku předmětem nepovinným. * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem


osvojil si elementárními dovednostmi a návyky (postoj, držení nástroje, celková uvolněnost, koordinace paží) zvládá správné postavení prstů ve zvoleném prstokladu 59

-

tvoří kvalitní tónu správně nasazuje smyčec osvojil si souhybnost pravé paže při přechodech přes struny hraje celým smyčcem, i jeho částmi zvládá smyky détaché a legato vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti i z not dbá na správnou intonaci

2. ročník Žák -

zdokonaluje návyky držení houslí a smyčce upevňuje intonační jistotu v prstokladu dur a moll rozvíjí pohyblivost prstů hraje dvojzvuky za pomocí prázdných strun hraje smyk détaché, legato, nácvik martelé a staccata rozlišuje dynamiku p, f rozvíjí sluchovou sebekontrolu zahraje krátkou skladbu zpaměti

3. ročník Žák -

využívá při hře základní návyky a dovednosti používá základní technické prvky hry ovládá tři prstoklady v kombinacích na více strunách hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně (dle možností zpaměti)

4. ročník Žák -

dbá na přesný rytmus a předepsané tempo rozvíjí výrazové složky hry s použitím vibrata a dynamického odstínění dbá na kvalitu tónu a celkovou uvolněnost hraje všemi prstoklady v první poloze hraje ve zvolené vyšší poloze s použitím jednoduchých výměn využívá kombinace smyků hraje hru z listu na úrovni skladeb 1. ročníku

5. ročník Žák -

ovládá hru ve vybraných polohách zdokonaluje techniku levé a pravé paže si osvojil smysl pro krásu a zpěvnost houslového tónu využívá dvojhmatů a melodických ozdob zkvalitňuje smyky detaché, legato, martelé, staccato i ve vzájemných kombinacích hraje spiccato obohacuje výrazových složek hry s využitím vibrata, dynamiky a práce se smyčcem 60

-

interpretuje skladby různých slohových období, dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu rozvíjí vlastní hudební představy je schopen objektivně posoudit svůj výkon

6. ročník Žák -

zdokonaluje techniku levé ruky upevňuje intonační jistotu a představivost při hře v polohách při důsledné sluchové sebekontrole věnuje zvýšenou pozornost kvalitě tónu používá širšího spektra barevného a dynamického odstínění využívá dosud probrané polohy a přechází do vyšších poloh uplatňuje vibrato ve spojení s kvalitou tónu a přednesu zdokonaluje hru v rychlejších tempech, náročnějších rytmech a smykových kombinacích interpretuje skladby různých slohových období, dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu

7. ročník Žák -

využívá při hře všechny možnosti barevného a dynamického odstínění kvalitního tónu a obtížnější způsoby smyku používá plynulé výměny do vyšších poloh zvládá základní dvojhmaty hraje stupnice dur a moll v rozsahu tří oktáv interpretuje skladby různých slohových období, dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu všestranně rozvíjí techniku levé ruky je schopen objektivně posoudit svůj výkon i výkony ostatních uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních


hraje stupnice přes 3 oktávy s rozloženými akordy a jejich obraty dokáže sebekriticky posoudit svůj výkon při hře kombinuje všechny probrané druhy smyků

61

2. ročník Žák -

dokáže spolupracovat a navrhovat nejvhodnější prstoklady a smyky pro jednotlivé sekce orchestru používá rychlejší prstovou techniku v rámci svých možností dbá na kvalitu tónu s použitím vibrata a správné smyčcové techniky

3. ročník Žák -

samostatně studuje složitější skladby -včetně vlastního výrazového projevu s důrazem na kvalitu a barvu tónu dokáže samostatně zvolit či vytvořit nejvhodnější prstoklad ovládá vhodnou úpravu smyků ve skladbách

4. ročník Žák -

interpretuje přednesové skladby většího rozsahu -např. concertina, koncerty, sonáty atd. a dokáže do nich vložit svůj vlastní osobitý projev zvládne se zapojit do práce v jakémkoliv hudebním souboru dokáže výrazovými prostředky hry vyjádřit odlišnosti různých hudebních stylů a období

5.17 Studijní zaměření Hra na violu Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na violu Hudební nauka Komorní, souborová a 1 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra Komorní a souborová hra je ve 3. ročníku předmětem nepovinným. *Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

62

2


osvojil si elementárními dovednostmi a návyky (postoj, držení nástroje, celková uvolněnost, koordinace paží) zvládá správné postavení prstů ve zvoleném prstokladu tvoří kvalitní tónu správně nasazuje smyčec osvojil si souhybnost pravé paže při přechodech přes struny hraje celým smyčcem, i jeho částmi zvládá smyky détaché a legato vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti i z not dbá na správnou intonaci

2. ročník Žák -

zdokonaluje návyky držení houslí a smyčce upevňuje intonační jistotu v prstokladu dur a moll rozvíjí pohyblivost prstů hraje dvojzvuky za pomocí prázdných strun hraje smyk détaché, legato, nácvik martelé a staccata rozlišuje dynamiku p, f rozvíjí sluchovou sebekontrolu zahraje krátkou skladbu zpaměti

3. ročník Žák -

využívá při hře základní návyky a dovednosti používá základní technické prvky hry ovládá tři prstoklady v kombinacích na více strunách

4. ročník Žák -

dbá na přesný rytmus a předepsané tempo rozvíjí výrazové složky hry s použitím vibrata a dynamického odstínění dbá na kvalitu tónu a celkovou uvolněnost hraje všemi prstoklady v první poloze hraje ve zvolené vyšší poloze s použitím jednoduchých výměn využívá kombinace smyků hraje hru z listu na úrovni skladeb 1. ročníku dle individuálních schopností přechází na violu

63

5. ročník Žák -

navazuje na dosud získané dovednosti studiem hry na housle dbá na správné /uvolněné/ držení těla a nástroje ovládá prsty v základních prstokladech ovládá kombinace více strun je schopný orientace v jednoduchých skladebných útvarech a notovém zápisu hraje zpaměti dle individuálních schopností dle individuálních schopností vyjadřuje základními výrazovými prostředky náladu skladby čte noty v altovém klíči zvládá kontrolu správné intonace rozvíjí prstovou zběhlost nejprve v 1. poloze, později výměny do 3. polohy hraje stupnice a akordy dur i moll s přechodem do poloh přes 2 oktávy tvoří kvalitní tón a dynamiku zvládá vibráto a jeho specifika pro violu

6. ročník Žák -

zvládá hru kvalitnějšího tónu má lepší prstovou zběhlost umí kontrolovat intonační čistotu ovládá širší spektra smyků čte s větší jistotou noty ve violovém klíči a houslovém klíči / vyšší polohy/ hraje z listu jednoduché skladby hraje stupnice a akordy přes 2 oktávy

7. ročník Žák -

zvládá intonačně bezpečný pohyb a orientaci v základních polohách ovládá smyky různých druhů a jejich vzájemné propojení hraje stupnice dur a moll a jejich rozložené akordy přes 2-3 oktávy hraje některé základní dvojhmatové stupnice má dobrou orientaci ve violovém notovém zápisu zvládá vybrané melodické ozdoby


využívá všech běžných smyků 64

-

navrhuje prstoklady a smyky navštěvuje soubor hraje stupnice dur a moll přes 3 oktávy a jejich rozložené akordy interpretuje skladby středního rozsahu a vkládá do nich svůj osobitý projev

2. ročník Žák -

ovládá smyčec ve všech jeho částech používá flageolety je schopen samostatně nastudovat skladby různých období a žánrů

3. ročník Žák -

umí pracovat s kvalitou a barvou tónu tvoří vlastní prstoklady a smyky je schopen samostatného výběru repertoáru

4. ročník Žák -

zvládá volný pohyb levé ruky po celém hmatníku ovládá co možná nejširší spektrum smyků a jejich kombinací orientuje se v notovém zápisu samostatně tvoří prstoklady a smykové varianty pro dosažení zamýšleného výrazu v interpretovaných skladbách interpretuje orchestrálních party hraje v nejrůznějších souborech a orchestrech vybírá skladby dle vlastního výběru (tím se specifikuje)

5.18 Studijní zaměření Hra na violoncello Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na violoncello Hudební nauka Komorní, souborová a 1 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra Komorní, souborová a orchestrální hra je ve 3. ročníku předmětem nepovinným. *Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

65

2


umí popsat nástroj a jeho části zná principy ladění a možnosti využití nástroje zná stručnou historii nástroje (vznik, vývoj atd.) ovládá správné návyky při hře (správné sezení u nástroje s rovným držením těla) má správné postavení levé ruky a zvládl přípravu volného pohybu po hmatníku umí správně držet a vést smyčec se připravuje doma samostatně na další hodinu si osvojuje používání prstů levé ruky v základní poloze zvládá hru pizzicato na prázdných strunách a s dohmatem prstů levé ruky hraje smyčcem na prázdných strunách a s dohmatem prstů levé ruky orientuje se v basovém klíči v kombinaci s orientací na hmatníku je schopný částečně posoudit a kontrolovat intonaci a kvalitu tónu ovládá základní rytmické cítění vnímá souvislosti mezi provedeným úkonem a zvukovým projevem ovládá hru v základní poloze na všech strunách hraje durovou stupnici v rozsahu jedné oktávy hraje jednoduché lidové písně nebo elementární drobné instruktivní skladby

2. ročník Žák -

umí lépe kontrolovat uvolněné sezení u nástroje a postavení rukou dbá na správné postavení prstů levé ruky na hmatníku, držení smyčce a rovný tah kolmo ke struně orientuje se na hmatníku v základní poloze spojenou s notovým zápisem si osvojuje plynulé přechody smyčcem mezi vedlejšími strunami legato dělí smyčce na poloviny a čtvrtiny používá základní dynamiku zvládá základní rytmy a udrží se v tempu vnímá intonaci své hry a kvalitu tónu částečně zvládá přechody ze základní do 4. polohy a zpět a širokou polohou hraje stupnice přes jednu, event. dvě oktávy hraje základní technická cvičení, prstová cvičení, etudy hraje písně či drobné skladby elementární úrovně zpaměti a písně a drobné skladby s doprovodem klavíru

3. ročník Žák -

využívá získaných technických návyků a dovedností z předchozích ročníků zvládá plynulejší přechody smyčcem na vedlejší strunu ovládá dělení smyčce podle potřeby, detache v každé části smyčce kontroluje kvalitu svého tónu a intonaci vnímá rytmické struktury skladeb 66

-

byl seznámen s novým smykem - staccatem a kombinací detache a staccata s tzv. řetízkem - nácvikem výměny poloh pod legatem a vibrátem hraje etudy zaměřené na techniku hry ovládá intonační sebekontrolu při nácviku a použití výměn poloh hraje složitějších rytmů ovládá hru v základní a ve 4. poloze, přechod a výměnu mezi 1. a 4. polohou, hru v 1. poloze s odklonem do půlpolohy hraje v široké poloze používá širší dynamickou škálu při interpretaci skladeb hraje stupnice v rozsahu dvou oktáv se základním akordem, etudy, v nichž jsou obsaženy kombinace smyků detache, legato či stacatto a kratší skladby s doprovodem klavíru zpaměti je schopen hrát na veřejnosti s doprovodem klavíru hraje elementární skladby z listu

4. ročník Žák -

částečně zvládá 2. a 3. polohy včetně výměn do nich z polohy 1. a 4. ovládá s větší jistotou synchronizaci obou rukou při hře v 1. a 4. poloze a při výměnách mezi nimi (používáním tzv. řetízku při nácviku výměn mezi polohami) rozvíjí postupně zběhlost prstové techniky levé ruky v 1. a 4. poloze používá širší dynamickou škálu s jemnějšími odstíny má lepší kvalitu tónu s barevným odstíněním zvuku používá vibráta má melodické a rytmické cítění je schopný sebekontroly a základní sluchové analýzy ovládá hru stupnic dur a moll v rozsahu dvou oktáv včetně dvou akordů hraje skladby většího rozsahu s částmi rozdílného charakteru (např. Menuet) nebo skladby vícevěté hraje skladby na veřejnosti s doprovodem klavíru hraje zpaměti hraje elementární skladby z listu svých hráčských schopností využívá v souborech

5. ročník Žák -

ovládá podle svých možností 1. - 4. polohu včetně polohy široké ve všech zmíněných a jejich kombinace zvládá probrané smyky (detache, legato, staccato) a jejich kombinace používá dynamiku v širším spektru samostatně přemýšlí o vhodné agogice ve skladbách zvládá s přirozenými flažolety používá vibráta v přednesových skladbách i etudách zvládá brilantnější prstovou techniku ve všech probraných polohách ovládá kvalitnější smyčcovou techniku vědomě kontroluje kvalitu tónu a barevné odstínění plynule ovládá přechody mezi polohami zvlášť i pod legatem je schopný sebekontroly a sluchové analýzy hraje stupnice dur a moll v rozsahu dvou oktáv se dvěma akordy, etudy se 67

-

smykovými variantami hraje skladbu variační formy zahraje na veřejném koncertě za doprovodu klavíru zpaměti hraje jednoduché skladby z listu uplatňuje se v souborech

6. ročník Žák -

intonuje ve všech probraných polohách má jistotu při změnách smyku a různých smykových variantách hraje spiccato, stupnice a akordy v rozsahu tří oktáv se základní palcovou polohou podle svých individuálních možností je schopen citlivějšího dynamického odstínění ve hře, vlastní sebekontroly a sluchové analýzy hraje etudy i přednesové skladby zpaměti naladí nástroj bez asistence pedagoga minimálně jednou za rok vystupuje na veřejnosti zvládá hru technicky náročnějších etud hraje orchestrální party hraje složitější vícevěté skladby, jako jsou sonáty, concertina a další, kde může předvést získané technické schopnosti a dovednosti a zároveň zde uplatnit osobitý hudební projev uplatňuje se v souboru

7. ročník Žák -

využívá všechny získané návyky a dovednosti, dynamiku ve velké šíři včetně crescenda a decrescenda využívá zvukových možností nástroje - pracuje s kvalitou tónu (spiccato, vibrato) je schopen zahrát skladby různých forem používá agogiku v rámci interpretace skladeb pracuje s kombinacemi osvojených smyků umí vystihnout a provést náladu a charakter skladby zvládá vlastní sebehodnocení a vyjadřuje vlastního názor na interpretovanou skladbu se podílí na výběru skladeb hraje stupnice dur a moll ve dvou až třech oktávách s akordy a etudy vybrané za účelem nácviku problematiky obsažené v přednesových skladbách interpretuje skladby různých forem, v nichž se snaží vystihnout náladu a charakter, a uplatnit svůj osobitý hudební projev zvládá samostatnou domácí přípravu a využívá při tom dosud získané schopnosti a dovednosti

68


využívá všechny získané návyky a dovednosti hraje stupnice ve dvojhmatech (nejdříve sexty, později tercie) dle svých individuálních schopností ovládá techniku levé i pravé ruky přiměřeně svým schopnostem zvládá souhru s klavírem, případně s jinými nástroji samostatně interpretuje skladbu odpovídající náročnosti osobitým způsobem s využitím získaných hudebních dovedností – hudební představivost zvládá hru v palcové poloze přiměřeně svým schopnostem se uplatňuje v souborech

2. ročník Žák -

hraje stupnice přes 3 oktávy a ve dvojhmatech (tercie a sexty) zvládá základy hry stupnic v oktávách se orientuje v palcové poloze zvládá základy hry v tenorovém klíči interpretuje skladby přiměřeného rozsahu s důrazem na barvu tónu, hudební představivost, smysl pro hudební frázi, smysl pro tempo a rytmus (včetně komplementárního), melodické a harmonické cítění samostatně vypracovává smyky a prstoklady v nenáročných skladbách poslouchá hudební nahrávky je schopen samostatného hodnocení vyslechnutých výkonů uplatňuje se v souborech

3. ročník Žák -

hraje stupnice a akordy přes tři oktávy pod legatem i ve dvojhmatech – tercie, sexty, oktávy zvládá přechody mezi polohami nižšími (1. – 7.) a vyššími v palci zvládá intonaci v palcové poloze zvládá základy hry umělých flageoletů, řadové staccato, glissando rozpozná základní hudební formy a těchto znalostí využívá k uvědomělejší interpretaci skladeb je schopný samostatného výběru skladeb a jejich samostatného nastudování (vypracování smyků a prstokladů) se uplatňuje v souborech

4. ročník Žák -

má vlastní názor na interpretaci a osobitý způsob hry na nástroj je schopný hudebního myšlení využívá získané technické dovednosti ke zvládnutí nácviku a provedení jednotlivých skladeb 69

-

je schopen samostatně řešit prstokladové i smykové varianty při studiu skladeb / dle svých technických možností/ zvládá dynamiku v celé šíři využívá barevnosti zvuku nástroje a znalostí interpretace jednotlivých hudebních stylů se uplatňuje v souborech profiluje se podle svých zájmů a využívá získaných hudebních dovedností a vědomostí

5.19 Studijní zaměření Hra na kontrabas Učební plán: 1.r 1 1

2.r 1 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1

6.r 1

7.r 1

I.r 1


Hra na kontrabas Hudební nauka Komorní, souborová a 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

2


se seznamuje s nástrojem a smyčcem, s jejich stavbou a údržbou, laděním prázdných strun a s potřebným příslušenstvím (správně vysoká stolička, kvalitní kalafuna, podložka pod bodec atd.) se učí základnímu sezení (postoji) při hře, správnému postavení levé ruky v základní tedy tzv. půlové poloze, správnému držení smyčce a celkové funkci pravé ruky uplatňuje získané dovednosti při hře stupnic a snadných skladbiček (lidové písně s doprovodem i bez doprovodu klavíru) se rozvíjí v harmonickém cítění doprovázením písní hrou pizzicato na prázdných strunách, později i v půlové poloze hraje na prázdných strunách a v půlové poloze na všech strunách v tóninách F dur, B dur, a moll, e moll nacvičuje kontrolu intonace sluchem, hmatem i zrakem nacvičuje běžné smyky:celým smyčcem, středem, dolní a horní polovinou smyčce, hra legato na jedné struně zvládá noty a pomlky celé, půlové, čtvrťové a osminové ve čtyřdobém, třídobém a dvoudobém taktu a čtení not v basovém klíči postupně získává zájem o hudbu a hru na kontrabas

70

2. ročník Žák -

zdokonaluje správné funkce a postavení pravé a levé ruky a správné sezení či postoj u nástroje pokračuje ve hře stupnic s akordy v rozsahu jedné oktávy, písní a drobných přednesových skladeb s doprovodem klavíru hraje v půlové poloze a I. poloze (stupnice F, B, A, E, e, a, h, fis-zpaměti a na různé smykové varianty) zvládá různé způsoby výměny poloh na jedné struně i na strunách sousedních procvičuje smyková cvičení s důrazem na správnou funkci pravé ruky umí noty a pomlky celé, půlové, čtvrťové, osminové a šestnáctinové ve čtyřdobém, třídobém a dvoudobém taktu snaží se o čtení v basovém klíči bez větších problémů snaží se o přednesové vypracování hraných písní a skladeb a o souhru s klavírním doprovodem rozvíjí rytmické cítění při doprovodu písní pizzicato i arco zdokonaluje čtení notového zápisu, koordinaci obou rukou a ovládání smyčce a nástroje při hraní z not podle individuálních schopností žáka začíná s přípravou hry v souboru či komorním seskupení

3. ročník Žák -

snaží se hlídat správné funkce a postavení pravé a levé ruky a správné postavení či postoj u nástroje pokračuje ve hře stupnic s akordy v rozsahu jedné oktávy, písní a drobných přednesových skladeb s klavírním doprovodem hraje v půlové až ve II. poloze (stupnice F, B, A, E, e, a, h, fis-zpaměti a na různé smykové varianty) zvládá různé způsoby výměny poloh na jedné struně i na strunách sousedních procvičuje smyková cvičení s důrazem na správnou funkci pravé ruky umí noty a pomlky celé, půlové, čtvrťové, osminové a šestnáctinové ve čtyřdobém, třídobém a dvoudobém taktu zvládá základní dynamické rozlišení p-f čte v basovém klíči bez větších komplikací snaží se o přednesové vypracování skladby a o souhru s klavírem stále rozvíjí rytmické cítění při doprovodu písní pizzicato a arco zdokonaluje se ve čtení notového zápisu, lépe koordinuje obě ruce a ovládá smyčec a nástroj při hře z not začíná s přípravou hry v souboru či komorním seskupení

4. ročník Žák -

hlídá správné funkce a postavení pravé a levé ruky a správné postavení či postoj u nástroje 71

-

hraje stupnice s akordy v rozsahu dvou oktáv, písně a drobné přednesové skladby s doprovodem klavíru hraje v půlové až ve III. Poloze procvičuje různé způsoby výměny poloh na jedné struně i na strunách sousedních a smyková cvičení s důrazem na správnou funkci pravé ruky hraje složitější rytmické útvary (ligatura, triola, tečkovaný rytmus) snaží se o přednesové vypracování skladby a o lepší souhru s klavírem s podporou učitele pěstuje hmatovou jistotu a hudební projev v přednesových skladbách se seznamuje s uplatněním a způsobem hry na kontrabas v různých žánrech nejlépe aktivní účastí v souboru či kapele

5. ročník Žák -

se seznamuje s historií a vývojem kontrabasu připravuje se na nácvik vibrata stále dbá na správné funkce a postavení pravé a levé ruky a správné posazení či postoj u nástroje s podporou učitele pěstuje hmatovou jistotu a hudební projev v přednesových skladbách seznamuje se s uplatněním a způsobem hry na kontrabas v různých žánrech, nejlépe aktivní účastí v souboru či kapele zdokonaluje čtení notového zápisu a hráčskou pohotovost při souhře prohlubuje harmonické a rytmické cítění při doprovodu písní s podporou učitele se snaží intuitivně vést basovou linku hraje v půlové až ve IV. Poloze procvičuje různé způsoby výměny poloh na jedné struně i na strunách sousedních a smyková cvičení s důrazem na správnou funkci pravé ruky poslouchá hudební ukázky taneční, jazzové a etnické hudby hraje dueta, tria a kvarteta (i s jinými nástroji)

6. ročník Žák -

osvojuje všechny návyky z předešlých ročníků prohlubuje své znalosti historie a vývoje kontrabasu a seznamuje se s významnými hráči a pedagogy kontrabasové hry poslouchá zvukové a audiovizuální nahrávky (taneční, jazzová, etnická hudba) hraje v půlové až VI. poloze rozvíjí polohové myšlení a logiku tvorby prstokladů zdokonaluje vibria a kvalitu tónu hraje dueta, tria, kvarteta (i s jinými nástroji)

72

7. ročník Žák -

stále zdokonaluje a prohlubuje všechny své znalosti a dovednosti z nižších ročníků snaží se o efektivní a samostatné cvičení a soustředěnost a větší pohotovost při souborové hře seznamuje se s dalšími významnými hráči a pedagogy kontrabasové hry a svůj rozhled si stále rozšiřuje poslechem hudebních ukázek hraje v půlové až VI. poloze samostatně vytváří prstoklady zdokonaluje kvalitu tónu


používá všechny znalosti a dovednosti z hodin na prvním stupni snaha o kvalitní dynamicky tvárný tón zdokonaluje orientaci na hmatníku ve vyšších polohách rozvíjí rytmické a harmonické cítění v doprovodech taneční hudby (podmínkou je teoretická znalost tónin a harmonických funkcí) hraje v půlové až VII. poloze hraje etudy, polyfonii, přednesové skladby ve vyšších polohách studuje orchestrální party

2. ročník Žák -

zvládá kvalitní dynamicky tvárný tón zdokonaluje orientaci na hmatníku ve vyšších nepalcových polohách seznamuje se s technikou palcových poloh a flažoletů v rámci hraní lidových písní stále rozvíjí rytmické a harmonické cítění v doprovodech taneční hudby(podmínkou je teoretická znalost tónin a harmonických funkcí) hraje v půlové až VII. poloze se základní polohou palcovou nacvičuje výměnu nepalcových poloh s polohami palcovými upevňuje prstokladový systém 1-2-3 hraje etudy, přednesy a polyfonní skladby ve vyšších polohách studuje a prohlubuje znalost orchestrálních partů

3. ročník Žák -

upevňuje a prohlubuje dosud získané návyky a dovednosti a systematicky je zlepšuje zdokonaluje orientaci na hmatníku ve vyšších nepalcových polohách a s technikou 73

-

palcových poloh a flažoletů zvládá údržbu nástroje a výměnu strun hraje v půlové až v základní poloze palcové upevňuje prstokladový systém 1-2-3 zdokonaluje synchronizaci pravé a levé ruky v rychlých technických pasážích zvládá hru detašé, staccato a spiccato a hru stupnic a akordů ve dvou oktávách, etud, polyfonie a přednesu ve vyšších polohách s kombinací poloh palcových hraje technikou pizzicato metodou kráčejícího basu a z akordových značek studuje orchestrální party

4. ročník Žák -

prohlubuje veškeré své znalosti z předešlých let rozvíjí pohotovost při hře z listu získává zdravé sebevědomí je schopný zahrát delší skladbu zpaměti zvládá stylovou interpretaci skladby podle hudebního slohu hraje v celém rozsahu nástroje s uplatněním flažoletů zvládá výměny nepalcových poloh s polohami palcovými a prstokladový systém 12- i ve vysokých polohách nástroje hraje stupnice a akordy ve dvou (příp. třech) oktávách, etudy, přednesy a polyfonii ve vyšších polohách s kombinací poloh palcových.

5.20 Studijní zaměření Hra na kytaru Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na kytaru 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.


osvojil si elementární návyky zná označení prstů pravé i levé ruky a jejich odlišné značení v notovém zápise rozvíjí techniku pravé ruky – úhoz dopadem (apoyando) 74

1

-

rozvíjí techniku pravé ruky – úhoz bez dopadu (tirando) dbá na kvalitní tón a správnou rytmizaci klade důraz na precizní interpretaci dané skladby nebo etudy rozvíjí výrazové a technické schopnosti vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti

2. ročník Žák -

rozvíjí techniku pravé ruky – úhoz dopadem (apoyando) a úhoz bez dopadu (tirando) hraje formálně jednoduché skladby dbá na kvalitní tón a správnou rytmizaci využívá i vyšších poloh hmatníku (V a VII) na struně e2 rozvíjí výrazové a technické schopnosti je schopen vnímat náladu a charakter skladby s využitím poznaných dynamických značek vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti

3. ročník Žák -

rozvíjí techniku pravé ruky – úhoz dopadem a bez dopadu dbá na kvalitní tón a správnou rytmizaci hraje formálně jednoduché skladby využívá i vyšších poloh hmatníku (V a VII) na melodických strunách je schopen vnímat náladu a charakter skladby s využitím poznaných dynamických značek využívá akordických značek při hře doprovodů v lidové písni pomocí hlavních funkcí vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti

4. ročník Žák -

hraje zpaměti probrané akordy dur a moll plynule přechází do vyšších poloh hmatníku na všech melodických strunách ovládá plynulou výměnu poloh v levé ruce zvládá hru akordů rozkladem v různých prstokladových a rytmických obměnách zvládne hru durových nebo mollových stupnic hraje kadence k probraným stupnicím a využívá k doprovodům v lidové nebo umělé písni pomocí rozložených akordů interpretuje skladby různých slohových období, hraje skladby soudobých českých autorů je schopen v rámci svých možností a možností nástroje tvořit dynamiku ovládá hru vzestupného legata 75

-

dokáže hrát doprovody podle akordů i podle notového zápisu vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti je schopen objektivně posoudit svůj výkon

5. ročník Žák -

zahraje hmat malé barré a je schopen ho přiměřeně využívat v kadenci nebo ve skladbě hraje zpaměti dur a moll akordy, plynule přechází do vyšších poloh hmatníku na všech melodických strunách ovládá plynulou výměnu poloh v levé ruce je schopen si podle ladičky naladit nástroj zvládne hru durových nebo mollových stupnic přes dvě oktávy hraje kadence k probraným stupnicím a využívá k doprovodům v lidové nebo umělé písni pomocí rozložených akordů interpretuje skladby různých slohových období dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu hraje skladby soudobých českých autorů je schopen v rámci svých možností a možností nástroje tvořit dynamiku využívá barevných možností nástroje rejstříků sul tasto, sul ponticello ovládá hru sestupného legata využívá techniky legata ke hře melodických ozdob – nátryl, mordent vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti je schopen objektivně posoudit svůj výkon

6. ročník Žák -

zahraje hmat malé barré a je schopen ho přiměřeně využívat v kadenci nebo ve skladbě hraje zpaměti dur a moll akordy, plynule přechází do vyšších poloh hmatníku na všech melodických strunách ovládá plynulou výměnu poloh v levé ruce je schopen si podle ladičky naladit nástroj zvládne hru durových nebo mollových stupnic přes dvě oktávy bez použití prázdných strun zvládne hru intervalových stupnic v terciích k probraným jednohlasým hraje kadence k probraným stupnicím a využívá k doprovodům v lidové nebo umělé písni pomocí rozložených akordů i podle notového zápisu dodržuje zásady vedení hlasů polyfonních skladeb interpretuje skladby různých slohových období dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu hraje skladby soudobých českých autorů je schopen v rámci svých možností a možností nástroje tvořit dynamiku využívá barevných možností nástroje rejstříků sul tasto, sul ponticello ovládá hru vzestupného a sestupného legata je seznámen s technikou a notací přirozených flažoletů využívá techniky pravé ruky ke hře arpeggia 76

-

zvládne zahrát z listu skladby přiměřené obtížnosti vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti je schopen objektivně posoudit svůj výkon i výkony ostatních

7. ročník Žák -

hraje hmat malé i velké barré a je schopen ho využívat v kadencích nebo ve skladbách hraje zpaměti dur a moll akordy ve všech polohách hmatníku ovládá plynulou výměnu poloh v levé ruce je schopen si podle sluchu nebo ladičky naladit nástroj zvládne hru durových nebo mollových stupnic přes dvě oktávy zvládne hru intervalových stupnic v terciích k probraným jednohlasým hraje kadence k probraným stupnicím dodržuje zásady vedení hlasů polyfonních skladeb a je si vědom jejich rovnocennosti hraje skladby soudobých českých autorů interpretuje skladby různých slohových období dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu je schopen v rámci svých možností a možností nástroje tvořit dynamiku využívá barevných možností nástroje rejstříků sul tasto, sul ponticello je schopen hrát ve skladbách přirozené flažolety využívá osvojených melodických ozdob využívá techniky legata ke hře složitějších melodických ozdob – trylek dokáže hrát doprovody podle akordů i podle notového zápisu, příp. podle vlastní invence je schopen kultivovaného hráčského projevu dodržuje správné frázování a rytmické odlišnosti jednotlivých tanců staré suity zvládne zahrát z listu skladby přiměřené obtížnosti vybrané skladby je schopen zahrát zpaměti je schopen objektivně posoudit svůj výkon i výkony ostatních uplatňuje se při hře v komorních nebo souborových uskupeních


zvládá různé úhozové a rytmické obměny plynule přechází do vyšších poloh hmatníku na všech strunách hraje kadence k probraným stupnicím a využívá k doprovodům v lidové nebo umělé písni pomocí rozložených akordů a vlastní rytmizace uvědomuje si kvalitu tónu a úhozu využívá možností svého nástroje k barevné a dynamické odlišnosti hraných skladeb interpretuje skladby různých slohových období, dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu

77

2. ročník Žák -

zvládá různé úhozové a rytmické obměny plynule přechází do vyšších poloh hmatníku na všech strunách využívá vlastní rytmizace k doprovodům lidové nebo unmělé písně využívá možností svého nástroje k barevné a dynamické odlišnosti hraných skladeb dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu

3. ročník Žák -

dokáže samostatně pracovat a studovat kytarovou literaturu úměrně své technické vyspělosti ovládá plynulou výměnu poloh v levé ruce zvládá hru akordů rozkladem v různých prstokladových a rytmických obměnách dodržuje správné frázování a rytmické odlišnosti hraných skladeb se specifickými rysy

4. ročník Žák -

interpretuje skladby různých slohových období, dokáže se vcítit do skladby a vystihnout její náladu dokáže samostatně pracovat a studovat kytarovou literaturu úměrně své technické vyspělosti ovládá základní kytarové melodické ozdoby zvládá hru akordů rozkladem v různých prstokladových a rytmických obměnách dodržuje správné frázování a rytmické odlišnosti hraných skladeb se specifickými rysy

5.21 Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r

1.r

2.r

Hra na elektrickou kytaru

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

6.r

7.r

I.r

1

1

1

II. stupeň II.r III.r IV.r 1

1

Komorní, souborová a 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

1

78

1


umí popsat nástroj a ovládá správné držení nástroje dle svých individuálních možností dokáže zahrát stupnici C a G dur zpaměti ovládá hru dopadem palcem i prsty i, m umí naladit nástroj podle ladičky orientuje se v I.poloze na všech strunách dokáže zahrát jednoduché písně z not i zpaměti umí doprovodit lidové písně podle jednoduchých akordických značek

2. ročník Žák -

umí zahrát stupnice pentatonické dur (1. a 2. typ) ovládá základní notaci na hmatníku do III. polohy na melodických strunách umí zahrát jednoduché motivy podle sluchu i z listu dokáže doprovodit lidové písně podle akordických značek ovládá hru bez dopadu a techniku arpeggio

3. ročník Žák -

ovládá oboustranný úhoz trsátkem zvládá synchronizaci pravé a levé ruky zvládá správné postavení rukou při hře a držení nástroje umí zahrát stupnice pentatonické dur (5 typů) ovládá vibrato a glissando ovládá základní notaci na hmatníku do III. polohy na všech strunách a umí s jistotou plynulou výměnu polohy používá dynamiku, agogiku a artikulaci vnímá náladu skladby a volí její přiměřený přednes dokáže improvizovat na jednoduchý doprovod a chápe vztah tónina – stupnice

4. ročník Žák -

umí zahrát akordy malé barré a využívá je ve svém repertoáru využívá při hře vytahované tóny, techniku mute, přirozené flažolety a legata je schopen kontrolovat vyrovnanost hraných tónů umí zahrát stupnice a, e, d moll v I. poloze ovládá základní notaci na hmatníku do V. polohy na melodických strunách studuje přiměřené rockové skladby a prezentuje je na koncertech ovládá hru podle akordických značek a kvintové akordy dokáže při improvizaci pracovat s tématem a umí přenášet motiv

79

5. ročník Žák -

zvládá velké akordy barré umí zahrát dvouoktávové stupnice dur typové (C, G dur, a, d moll) využívá při hře melodických ozdob orientuje se do V. polohy na všech strunách studuje přiměřené jazzové a rockové skladby a prezentuje je na koncertech. hraje doprovod podle náročnějších akordických značek (dominantní septakordy, akordy maj, sus, dim, aug) využívá znalosti z probraných kadencí a doprovází akordicky přiměřené písně podle sluchu

6. ročník Žák -

je schopen kontrolovat kvalitu tónu a svou interpretaci skladeb ovládá veškerou probranou techniku a dále ji prohlubuje pravidelným cvičením umí zahrát 2-3 oktávové stupnice dur a moll, stupnice zmenšené a bluesové pravidelným procvičováním vhodných technických cvičení upevňuje své dovednosti a zkvalitňuje tónovou kulturu svého projevu orientuje se po celém hmatníku hraje skladby z listu a zpaměti dle svých individuálních možností samostatně se dle svých schopností a možností připravuje na vystoupení studuje přiměřené jazzové, rockové a bluesové skladby a prezentuje je na koncertech chápe dvanáctitaktovou hudební formu blues a umí ji transponovat do všech tónin umí harmonicky rozebrat přiměřenou skladbu a rozbor pak využít pro přednes skladeb má znalosti v oblasti kytarových aparatur a efektů dokáže zahrát kadence a vytváří vlastní doprovod podle

7. ročník Žák -

ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti) hraje s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj bez ladičky je schopen kontrolovat kvalitu tónu a svou hru umí zahrát stupnici C, G dur, a moll v intervalech tercie, sexty, oktávy a jejich rozklady kvintakordů orientuje se v notovém zápise i ve složitějších rytmech hraje plynule ve všech polohách dokáže správně interpretovat skladby různých stylů a žánrů s důrazem na rockovou, bluesovou a jazzovou hudbu doprovází podle notace i akordických značek, hraje kadence a vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností

80


ovládá nástrojovou techniku střední a vyšší obtížnosti orientuje se v celotónových a chromatických stupnicích umí vystavět sólový part na danou harmonii realizuje své znalosti v rockové hudbě, blues, jazz se uplatňuje podle svých schopností a dovedností v komorní hře

2. ročník Žák -


3. ročník Žák -


4. ročník Žák -


5.22 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na bicí nástroje 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní, souborová a 1 2 2 2 2 2 2 orchestrální hra * Komorní, souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem.

81

2

I. STUPEŇ 1. ročník -

zvládá správné sezení za soupravou používá správné držení paliček ovládá jednoduché etudy na malý bubínek ve 4/4, 3/4 a 2/4 taktu zvládá hraní čtvrťových not a pomlk zvládá správný rukoklad zvládá základní nastavení nástroje podle své výšky

2. ročník -

na malý buben zvládá etudy většího rozsahu v rychlejším tempu umí používat rytmus ve 4/4 taktu zvládá etudy s problematikou hraní osminových a šestnáctinových not a pomlk a správný rukoklad zahraje polku, valčík s hudebním doprovodem

3. ročník -

dobře se orientuje v osminových a šestnáctinových notách umí jednoduché etudy na soupravu a základní rytmy v obměnách s jednoduchými breaky zvládá kombinaci osminových a šestnáctinových not v různých rukokladech doprovodí nahrávku v 2/4 a 3/4 taktu

4. ročník -

zvládá etudy na malý buben zvládá etudy na celou soupravu umí koordinační cvičení na soupravě bicích nástrojů umí vytvořit základní doprovod k nahrávce

5. ročník -

zvládá hru obtížnějších etud na malý buben umí používat doprovod k hudební nahrávce předvede koordinační a akcentová cvičení je seznámen s laděním bicích nástrojů doprovodí skladbu s podkladem play along

6. ročník -

ovládá používání přírazů při hře etud orientuje v základních tanečních rytmech cha-cha, slow rock a beat dobře se orientuje v jednoduché souhře s nahrávkou z CD, nebo druhou soupravou.

82

7. ročník -

ovládá používání víru a vícenásobných přírazů při hře etud. --Umí používat techniku hry nohou tzv, skluz při hře etud orientuje se v doprovodu nahrávek různých stylů ( rock , funky , latina ) . je schopen naladit nástroj vzhledem ke stavu a stylu konkrétního žánru hudby je schopen doprovodu písně tzv. z listu je schopen doprovodit libovolnou skladbu s hudební skupinou, nebo dohraným podkladem orientuje se v souborové hře bicích nástrojů např. dueta

II. STUPEŇ 1. ročník -

ovládá prstovou techniku: přírazy, dvojky víření dobře se orientuje v hudebních rytmech stylů:Rock, Pop, Funky, Latin, Jazz, Swing, Groove zvládá hru s hudebním doprovodem s vloženými hudebními předěly, filliny

2. ročník -

ovládá hru paradidlů v etudách na soupravě bicích nástroj je obeznámen s notací bicích nástrojů v různých partiturách užívá složitější technické prvky zdokonalí koordinaci rukou a nohou

3. ročník -

umí používat všechny jednotlivé technické a koordinační aspekty hry použije své znalosti k spolupráci na hudebních projektech orientuje se v historii významných hráčů na bicí nástroje z oblasti jazzu, rocku,či vážné hudby hraje z listu komplikovanější kompozice

4. ročník -

ovládá problematiku nástroje v plném rozsahu umí vypracovat a používat vhodná sóla různých žánrů v rozličných tempech a frázování zkombinuje své dovednosti techniky a improvizace v interpretaci vhodné skladby prezentuje své dovednosti při spolupráci na interpretaci skladeb, podílí se na tvorbě výrazu a způsobu interpretace zvládá práci s party, psaných pro bicí nástroje je schopen absolvování samostatného koncertu na veřejnosti respektuje autority ve svém oboru a obohacuje své schopnosti o jejich zkušenosti

83

5.23 Studijní zaměření Sólový zpěv Učební plán: I. stupeň 3.r 4.r 5.r 1 1 1 1 1 1


1.r 2.r 6.r 7.r I.r Hra na příčnou flétnu 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 Komorní hra (zpěv), souborová a 1 1 1 1 1 1 1 1 orchestrální hra Sólový zpěv může být vyučován v 1. – 4. ročníku individuálně nebo ve skupině 2 žáků. Od 5. ročníku je výuka pouze individuální. *Komorní hra (zpěv) souborová a orchestrální hra může být nahrazena sborovým zpěvem. I. STUPEŇ 1. ročník Žák -

správně drží tělo při zpěvu klidně dýchá bránicí zvládá správnou artikulaci zpívá ve střední hlasové poloze v rozsahu 5 – 6 tónů zvládá zpěv jednodušších písní zpaměti rozlišuje základní nálady písně umí základy dynamiky /p, mf, f/ zvládá měkké nasazení tónů spojuje notový zápis s hudební představou umí zpívat s klavírním doprovodem zpívá zpaměti a rozvíjí hudební paměť zpívá jednoduché lidové a umělé písně podle své individuální hlasové vyspělosti

2. ročník Žák -

drží správně a přirozeně tělo při zpěvu zvládá zásady klidného hlubokého dýchání je schopný čistě intonovat a správně artikulovat dbá na funkční a přirozené ovládání mluvidel /poloha jazyka/ je schopný rozlišit dur a moll charakter písní rozšiřuje svůj hlasový rozsah má rytmickou, melodickou a tonální představivost ovládá spontánní hudební projev vzhledem k vyspělosti umí zapívat i složitější písně zpaměti výrazově zazpívá lidové a umělé písně s ohledem na svůj věk, schopnosti, temperament 84

3. ročník Žák -

soustavně dbá na správné a přirozené držení těla má klidný a volný žeberně brániční dech umí přirozeně a pohotově ovládat mluvidla rozšiřuje hlasový rozsah vzhledem ke svému věku a možnostem zná dynamické odlišnosti umí zpívat legato je schopen zpívat v jednodušším dvojhlasu chápe význam hudební fráze spojuje a zvukově vyrovnává vokály umí zpívat s klavírním doprovodem i s doprovodem jiných nástrojů umí všechny studijní úkoly (rytmické, melodické a paměťové) vědomě procvičovat na probíraných písních je chopen osobité interpretace skladby výrazově zazpívá lidové a umělé písně s ohledem na svůj věk, schopnosti, temperament a jedinečnost

4. ročník Žák -

soustavně zdokonaluje žeberně-brániční dýchání umí plynule zpívat legato a dle svých možností ho používá v písních je schopen zpívat hlasová cvičení v rozsahu oktávy vyrovnaným hlasem ovládá hlasová cvičení v dur i moll samostatně dbá na správnou výslovnost a hlasovou kulturu ovládá dvojhlasý zpěv jako přípravu na zpěv komorní a sborový propojuje hlavovou a hrudní resonanci má smysl pro kultivovaný projev rozvíjí a vyrovnává hlasový rozsah dle svých možností ví, co je hlasová hygiena pracuje v komorním nebo sborovém zpěvu výrazově zazpívá lidové a umělé písně s ohledem na svůj věk, schopnosti, temperament

5. ročník Žák -

soustavně zdokonaluje dechovou techniku je schopen zpívat hlasová cvičení v rozsahu oktávy i více vyrovnaným hlasem ovládá cvičení vokalizace přiměřené věkovému stupni a svým možnostem ovládá hlasová cvičení v dur i moll umí zpívat rozložené akordy a durové stupnice má vyrovnaný hlasový rozsah /používá hlavové tóny/ ovládá plynulou kantilénu zvládá a orientuje se ve vícehlasém zpěvu lidových i umělých písní je seznámen s problematikou mutačního období 85

-

/a z toho pramenícího nebezpečí v hlasovém projevu/ používá dechovou oporu

6. ročník Žák -

vědomě používá žeberně brániční dýchání s dechovou oporou má ponětí o zpěvu staccata a portamenta a používá je ve střední hlasové poloze v pomalém tempu ovládá zpěv plynulé kantilény s prodlužováním a zdokonalováním dechových frází umí se orientovat v notovém zápisu a neustále cvičí hudební paměť je schopen rozvinout tóny do crescenda a decrescendo má spontánní projev je schopen používat získané vědomosti a pěvecké návyky k samostatnému studiu zná pravidla hlasové hygieny pracuje v komorním nebo sborovém zpěvu výrazově zazpívá písně různých stylů a žánrů přiměřeně svému věku, schopnostem a temperamentu a s ohledem na svou jedinečnost

7. ročník Žák -

je schopen samostatného rozezpívání ovládá techniku dýchání, měkké a opřené nasazení tónů ovládá zásady správné artikulace a hlasové kultury využívá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky je schopen použít adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudbě i textu ovládá přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů je schopen kultivovaného projevu a zvyšuje kvalitu interpretace zvládá hudební frázi a kantilénu dle svých fyzických a výrazových možností je schopen veřejného vystoupení v delším rozsahu uplatňuje zásady hlasové hygieny pracuje v komorním nebo sborovém zpěvu výrazově vyjádří písně různých stylů a žánrů přiměřeně svému věku, schopnostem a temperamentu a s ohledem na svou jedinečnost


má přirozené pěvecké držení těla. umí používat žeberně-brániční dýchání a dechovou oporu zvládá dle svých možností kantilénový zpěv a zřetelně vyslovuje umí použít melodické ozdoby při zpěvu 86

-

je schopen orientovat se v notovém partu spolupracuje s korepetitorem uplatňuje znalost cizích jazyků při zpěvu a veškeré získané znalosti v praxi je schopen se uplatnit ve vícehlasém komorním seskupení jakéhokoliv typu studuje a kultivovaně interpretuje písňovou literaturu různých slohových období, žánrů a skladatelů, použije dynamické a agogické výrazové prostředky v souvislosti s charakterem studované a interpretované skladby podle svých možností zpívá jednodušší árie

2. ročník Žák -

vědomě používá žeberně-brániční dýchání a dechovou oporu je schopen zpívat vyrovnanými vokály při zpěvu zřetelně vyslovuje s použitím volných mluvidel vědomě používá hlavový tón je schopen samostatného studia a výběru repertoáru umí spolupracovat s korepetitorem má smysl pro přesnou sluchovou sebekontrolu má osobitý projev a výraz při interpretaci skladby používá melodické ozdoby dbá na sjednocení barvy hlasu ve všech polohách umí používat dynamickou i agogickou škálu a výraz v souvislosti s charakterem interpretované skladby kultivovaně interpretuje písňovou literaturu různých slohových období, žánrů a skladatelů, používá dynamické a agogické výrazové prostředky v souvislosti s charakterem studované a interpretované skladby

3. ročník Žák -

neustále dbá na správnou dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje je schopen používat dechovou oporu při zpěvu legáta i staccata se seznámil s pěveckou literaturou různých slohů je schopen plynulé kantilény s ohledem na vedení a dodržování frází je schopen pracovat na kvalitě tónu – crescendo a decrescendo umí správně používat melodické ozdoby ve vhodné literatuře má vyrovnaný hlas v celém rozsahu ví, co je pěvecká hygiena a je schopen ji aktivně uplatňovat kultivovaně interpretuje písňovou literaturu různých slohových období, žánrů a skladatelů, používá dynamické a agogické výrazové prostředky v souvislosti s charakterem studované a interpretované skladby vyjádří vlastní názor při studiu a navrhne vlastní nový repertoár nejrůznějších žánrů

87

4. ročník Žák -

má vyrovnaný svůj hlasový rozsah, který uplatňuje v celém repertoáru má nenucené a přirozené chování při pěveckém projevu je schopen samostatně nastudovat jednoduchou lidovou i umělou píseň a interpretovat ji dokáže naplno využít v praxi veškeré dosud získané znalosti a uplatnit se v sólovém nebo komorním zpěvu má znalosti a přehled o základní pěvecké literatuře různých slohových období, žánrů a stylů interpretuje písňovou literaturu různých slohových období, žánrů a skladatelů používá dynamické a agogické výrazové prostředky v souvislosti s charakterem studované a interpretované skladby vyjádří vlastní názor při studiu a navrhne vlastní nový repertoár nejrůznějších žánrů je schopen vlastního kritického hodnocení poslouchané vokální nebo vokálně instrumentální hudby

5.24 Studijní zaměření Sborový zpěv Učební plán:

Sborový zpěv Hudební nauka

1.r 4 1

2.r 4 1

I. stupeň 3.r 4.r 5.r 4 4 4 1 1 1

6.r 4

7.r 4

I.r 4


Sborový zpěv vede žáky k rozvoji celkové hudebnosti, především pak k rozvoji vokálních dovedností. Ve výuce se žáci seznámí nejen se základními pěveckými dovednostmi jako je intonace, rytmus, výslovnost, tvoření tónu, dechová technika, pracují s textem, zpívají s hudebním doprovodem a učí se výrazové vyjádření obsahu jednotlivých písní. Zpěv ve sboru rozvíjí přirozenou muzikálnost, hudební paměť a přirozený hudební a pěvecký projev. Žáci ve sboru rozvíjejí svůj individuální hlasový potenciál a učí se spolupracovat v kolektivu. Jsou vedeni k zodpovědnému přístupu k nacvičování písní a jejich prezentaci na veřejnosti. Seznamují se s písněmi různých žánrů a období. Žáci PHV 1 a PHV 2 navštěvují přípravný pěvecký sbor. Od I. stupně navštěvují dětský pěvecký sbor Cantando.

88

PHV - přípravný pěvecký sbor Žáci -

si osvojují správné pěvecké návyky (držení těla, pěvecké dýchání, nasazování tónu, správná artikulace) zvládají nápodobou hru na tělo umí popsat hodnoty not – celá, půlová, čtvrťová, osminová, půlová s tečkou zvládají základy rozezpívání na jednom tónu a zpívají sestupné i vzestupné melodie používají dynamiku v p, mf a učí se zpívat legato a staccato vyrovnávají svůj hlasový rejstřík zpívají v přirozené poloze v rozsahu jednočárkované oktávy reagují na základní gesta sbormistra se orientují při zpěvu z listu vytleskávají jednoduchý rytmus dle návodu učitele udrží svůj hlas v unisonu zvládají i jednoduchý kánon zazpívají a capella zazpívají s doprovodem hudebního nástroje své získané dovednosti prezentují na veřejných vystoupení

I. STUPEŇ 3. ročník Žáci -

znají noty v rámci svého hlasového rozsahu orientují se v jednoduchém notovém zápisu (jednohlas, dvojhlas, klavírní doprovod) dbají na správné a uvolněné sezení u zpěvu, správné držení těla při zpěvu a správné dýchání při zpěvu a výslovnost samostatně se připravují – učení textů zazpívají vybraná hlasová cvičení a sborové party se správnou dynamikou a vhodným technickým výrazem s důrazem na kvalitu tónu a intonaci tvoří tón v dynamice p – mf, zpívají rytmicky a intonačně přesně podle notového zápisu ovládají zpěv v jednoduchém dvojhlasu – lidové písně a písně pro dětský sbor intonačně se udrží v daném dvojhlase, případně vícehlase analyzují dirigentská gesta a vhodným způsobem na ně reagují účastní se na veřejných vystoupeních sboru

7. ročník Žáci -

plně využívají praktické a teoretické dovednosti získané v předchozím studiu ovládají zásady správného a kultivovaného zpěvu

89

-

přirozeně zazpívají svůj pěvecký part ve své hlasové poloze, se správnou dikcí, artikulací a vyrovnanými vokály využívají kultivovaného pěveckého projevu ve vybraných vokálních cvičeních a sborových partech, umí správné frázování orientují se v notovém zápisu využívají veškerou dynamickou škálu zpěvu ovládají zpěv vícehlasu s důrazem na rytmické a intonační cítění intonují čistě svůj part ve vícehlase s instrumentálním doprovodem při zpěvu využívají hudební paměť, tónovou představivost ovládají zpěv z listu přiměřeně náročných skladeb zcela samostatně zvládají domácí přípravu

II. STUPEŇ 4. ročník Žáci -

plně využívají všech získaných dovedností a návyků uplatňují zásady správného a kultivovaného zpěvu na vybraných sborových a sólových kompozicích zazpívají i obtížnější pěvecké party intonačně správným způsobem interpretují skladby vyváženě svým hlasovým možnostem v daných sborových partech orientují se ve vícehlasé partituře zazpívají z listu jednodušší skladbu, sborový part jsou schopni samostatné interpretace a pochopení zpívané skladby orientují se v jednotlivých stylových obdobích ovládají dynamickou škálu pp – f uplatňují se při zpěvu sólových partů aktivně pracují při nácviku skladeb při dělených zkouškách, při organizaci soustředění, koncertů a zájezdů

Vyučovací předmět Hudební nauka Teoreticko naukový předmět který seznamuje žáky od 1. do 5. ročníku se základními hudebními pojmy nezbytnými k zvládnutí hry na nástroj. Stálým opakováním probraného učiva žák dociluje nových znalostí, na které navazují pohybově – instrumentální činnosti, intonační cvičení, poslech vhodně volených nahrávek úměrných věku, vážících se k výše uvedeným pojmům.

90

1. ročník Žák: -

umí zapsat a přečíst noty v G klíči (c1 – g2) chápe tečku u noty – čtvrťová a půlová s tečkou zná jména not s posuvkami – křížek, béčko, odrážku, předznamenání rozezná celý tón, půltón zná způsob zápisu notových délek a pomlk (celá, půlová, čtvrťová, osminová) odvodí trojzvuk vzestupný a sestupný (ve smyslu kvintakordu) je seznámen se stupnicemi C, G, D, F dur a s jejich trojzvuky zná opakovací znaménka interpretuje rytmus v rámci svých dovedností získaných v HN zná takty 2/4, 3/4, takt celý- doplňování, tleskání zná nové pojmy - legato, staccato, ligaturu, prima voltu, sekonda voltu zná dynamická znaménka – pp, p, mf, f, ff, cresc., decresc., akcent seznamuje se s tempovými označeními – andante, moderato, allegretto, allegro, ritardando, accelerando využívá získané teoretické znalosti ve výuce hlavního oboru učí se nové národní i umělé písně


umí zapsat a přečíst noty běžně používaného rozsahu G klíče (g - g3) umí zapsat a přečíst noty v F klíči (c – c1) poznává notu a pomlku šestnáctinovou zná princip tečky u noty u všech délek not a pomlk používá pojem tónina a umí ji určit osvojuje si durové stupnice do 4 křížků a 4 béček, mollové stupnice do 2 křížků a 2 bé chápe princip odvozování stupnic s křížky a s béčky utvoří tónický kvintakord a jeho obraty probraných stupnic seznamuje se s pojmem akord a kvintakord dokáže odvodit stupnice stejnojmenné, paralelní rozeznává základní intervaly prohlubuje znalost rytmických taktů o osminové – 3/8, 4/8, 6/8 – doplňování, tleskání vnímá a rozlišuje lidské hlasy – S, A, T, B poznává předtaktí, korunu a další tempová označení je seznámen s polkou, valčíkem pokouší se o zpěv jednoduchého kánonu


osvojuje si durové stupnice do 7 křížků a 7 béček osvojuje si mollové stupnice do 3 křížků a 3 béček rozlišuje mollovou aiolskou, harmonickou a melodickou stupnici umí vytvořit kvintakord dur a moll a jeho obraty 91

-

rozeznává intervaly čisté, velké, malé vzestupně pomocí opěrných písní orientuje se v základních harmonických funkcích – T, S, D poznává základní melodické ozdoby seznamuje se s triolou, synkopou používá tempová označení: adagio, moderato, allegro, accelerando, ritardando seznamuje se s označením přednesu: cantabile, dolce, espressivo, meno poznává malé hud. formy – motiv, téma, malá písňová forma dokáže rozdělit hudební nástroje do skupin seznamuje se s osobností B. Smetany, A. Dvořáka, s českou národní hymnou pokouší se o dvojhlasá pěvecká cvičení je schopen rozpoznat různé žánry hudby na základě vlastního zájmu (poslech CD, DVD, koncert) je schopen orientovat se v různých hudebních uskupeních


osvojuje si dur a moll stupnice do 7 křížků a 7 béček chápe kvintový a kvartový kruh dokáže odvodit tóninu moll od stejnojmenné a paralelní dur a naopak umí vytvořit intervaly odvozené (m., zv., zm., dvojzv., dvojzm.) v rozsahu oktávy poznává dvojité posuvky je schopen zaznamenat a reprodukovat jednoduchý notový zápis chápe enharmonickou záměnu tónů seznamuje se s dalšími melodickými ozdobami poznává nová označení přednesu: leggiero, marcato, animato prohlubuje T, S, D dur a moll – využití v lidových písních rozlišuje pěvecké sbory, určuje jejich typ seznamuje se se složením symfonického orchestru poznává větší hud. formy - sonátová forma, koncert je schopen rozlišit základní dějinná období (periodizace)


umí sestavit 5 akord zvětšený, zmenšený zařazuje nová tempová označení: grave, largo, adagio, allegretto, presto, prestissimo, a tempo, meno mosso, allegro assai, poco meno, piú mosso seznamuje se s D7 a jeho obraty dokáže odvodit intervaly přesahující oktávu poznává velké hud. formy - operu, symfonii, oratorium prohlubuje si znalosti z dějin hudby – periodizace, základní dějinná období – charakteristické znaky, hlavní představitelé zvládne jednoduchou transpozici

92

Vyučovací předmět Komorní, souborová a orchestrální hra (KSO)  Dechový orchestr Charakteristika: Předmět má charakter kolektivní výuky a uplatňují se v něm žáci tříd dechových nástrojů žesťových, dřevěných a bicích, ale i z jiných oddělení dle výběru pedagoga, (dirigenta) např. zpěváci. Žáci všech ročníků pracují společně v jedné smíšené skupině. Dirigent volí vhodný a přiměřený repertoár, jednotlivé party se případně upravují podle schopností žáků. Výuka probíhá pravidelně podle pevného rozvrhu, dle potřeby a finančních možností organizuje škola pro žáky soustředění orchestru (výjezdní, interní). Orchestr se pravidelně prezentuje na různých koncertech a akcích pořádaných nejen školou. Cílem výuky je poskytnout žákům možnost aktivně poznávat práci orchestrálního hráče, seznámit se nejen s tradičním českým dechovým repertoárem ale i z hudbou různých žánrů a období (od baroka přes jazz až k rocku popu). Žáci si při společné práci ověřují a prohlubují praktické interpretační návyky a dovednosti získané v hodinách hlavního oboru a teoretické znalosti z hudební nauky. Kromě rozvoje hudebnosti se u žáků pěstuje schopnost týmové práce, odpovědnost za společné dílo a pozitivní stránky osobnosti jako je spolehlivost, vytrvalost, cílevědomost, obětavost, schopnost pomoci druhému, ale i samostatnost. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

využije k nácviku partů znalostí a dovedností z individuálních nástrojových lekcí (čtení not, prstová technika, dechová problematika, ladění) zahraje dle svých možností jednoduchý part z listu samostatně pracuje na jednodušších skladbách ve výběru repertoáru pracuje pod odborným vedením systematicky od skladeb jednoduchých po polyfonně náročnější kompozice spolupracuje se svými spoluhráči po stránce rytmické i výrazové intonuje ve vztahu k ostatním hlasům zvládne roli doprovázeného i doprovázejícího pojmenuje hudbu různých žánrů a stylů reaguje na základní gesta dirigenta (začátek, konec, těžká doba, změna tempa apod.) pod vedením dirigenta připraví část repertoáru k veřejnému provedení předvede smysl pro kolektivní zodpovědnost (přístup ke zkouškám, k ostatním spoluhráčům, k méně zkušeným hráčům, odpovědnost za výsledek kolektivu)

II. STUPEŇ Žák -

využije svých interpretačních znalostí a dovedností, posluchačských zkušeností a hudebních vědomostí z individuálního studia pracuje na rozvoji představivosti o charakteru skladby, o správném tempu a výrazu 93

-

zvládne jednoduché základy analýzy hudební formy skladby a práce s motivy nastuduje a veřejně interpretuje složitějších kompozicí zodpovědně spolupracuje na vytváření společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb zhodnotí výslednou interpretaci nastudované skladby a aktivně pracuje na jejím zlepšení zhodnotí výběr repertoáru, případně se na jeho výběru podílí při veřejném vystoupení předvede samostatnou práci (příprava nástroje, notového stojanu, ladění, včasný nástup k výkonu, udržování kázně na pódiu, jevištní vystupování, atd.)

 Smyčcový orchestr Dětský smyčcový soubor je kolektivní předmět, který je zařazen do výuky hry na smyčcové nástroje od 3. ročníku. Žáci zde získávají cenné zkušenosti v oblasti ladění, souhry, vícehlasé hry, frázování a učí se zde i vzájemné toleranci. Repertoár souboru se podřizuje věku a dovednostem žáků. Dětský smyčcový soubor vystupuje několikrát do roka na různých akcích pořádaných školou. Další aktivitou smyčcového souboru jsou víkendová soustředění, která probíhají v sále ZUŠ. Na soustředění vzájemně prohlubujeme nejen muzikantské dovednosti, ale i kamarádství. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

-

pracuje na rozvoji schopností a dovedností získaných v sólové hře na nástroj a v přípravě k souhře a využije je k nácviku partů (využije dosažených technických dovedností, dbá na přesnou intonaci, vylepšuje kvalitu tónu, pracuje s výrazovými prostředky, dynamikou, zdokonaluje rytmické cítění) při hře předvede vnímání ostatních hlasů předvede jednotnost smyků, sluchovou sebekontrolu a ladění v rámci kolektivu zvládne při hře sledovat a vnímat vedoucího kolektivu a reagovat na jeho gesta aktivně navrhne vlastní úpravy lidových písní samostatně pracuje při nastudování nových skladeb připraví část repertoáru k veřejné produkci reaguje na základní dirigentská gesta

II. STUPEŇ Žák -

-

pracuje na rozvoji schopností a dovedností získaných v sólové hře na nástroj a v přípravě k souhře a využije je k nácviku partů (využije dosažených technických dovedností, dbá na přesnou intonaci, vylepšuje kvalitu tónu, pracuje s výrazovými prostředky, dynamikou, zdokonaluje rytmické cítění) samostatně pracuje při nácviku skladeb z oblasti orchestrální hry navrhne nový repertoár 94

-

zvládne při hře sledovat a vnímat ostatní hlasy a vedoucího kolektivu (dirigenta, 1. houslistu) a reagovat na jeho gesta vyjádří se ke způsobu provedení skladby, případně k návrhu úpravy formy skladby určí základní hudební formy skladeb popíše charakter skladby (agogika, dynamika), pojmenuje stylové zařazení skladatele veřejně interpretuje náročnější repertoár

 Kapela Charakteristika: Jedná se o hudební soubor zaměřený na interpretaci rozličného repertoáru. Uplatňují se zde žáci oddělení dechového, klavírního, strunných nástrojů a bicích nástrojů (dále dle potřeby vyučujícího). Cílem výuky je poskytnout zájemcům možnost aktivně poznávat oblast více směrů v hud. žánrech a zapojit se do společné práce na stylové interpretaci při maximálním využití svých schopností a dovedností. Kromě rozvíjení hudebnosti pěstuje se u žáků schopnost týmové práce, odpovědnost za společné dílo a pozitivní stránky osobnosti jako odpovědnost, spolehlivost vytrvalost, schopnost pomoci druhému. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

přečte notový zápis skladeb zvládá hru podle akordických značek, schématických značek dodržuje tempo a rytmus zvládne ladění svého nástroje vzhledem k celému souboru pracuje na vyvažování své hry a přizpůsobování celku zahraje sólo v rámci skladby poslechem zejména studovaných skladeb pracuje na upevňování frázování využije osobního maxima k zodpovědné interpretaci skladeb

II. STUPEŇ Žák -

popíše strukturu skladeb a podle toho pracuje s dynamikou zvládne propracovanější sólový výkon pracuje na osvojení základních technických dovedností souvisejících se zvučením zhodnotí výslednou interpretaci studované skladby a aktivně uvede možnosti zlepšení navrhne nový repertoáru zvládne samostatný výkon na podiu včetně přípravy nástrojů a nástrojové aparatury, případně moderování vlastního koncertu

95

 Souborová hra Charakteristika: Jedná se o souborovou hru se zaměřením na interpretaci literatury všech žánrů a stylů. Má charakter kolektivní výuky a uplatňují se zde žáci oddělení dechového, klavírního, strunných nástrojů a bicích nástrojů (dále dle potřeby vyučujícího). Žák je do předmětu zařazen na doporučení pedagoga hlavního oboru dle svých možností. Zvolenému předmětu se žák věnuje pravidelně. Zde se seznamuje s hudební praxí ve větších hudebních tělesech a účastní se řady společných vystoupení. Cílem výuky je zapojení žáků do společné práce na hudebním díle (každý podle svých možností) a poskytnout zájemcům možnost aktivně poznávat oblast více směrů v hud. žánrech. Kromě rozvíjení hudebnosti pěstuje se u žáků schopnost týmové práce a odpovědnost za společné dílo. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

pohotově čte notový zápis uplatňuje a dále rozvíjí své znalosti a dovednosti získané v individuálním studiu dodržuje tempo a rytmus zvládne ladění svého nástroje vzhledem k celému souboru pracuje na vyvažování své hry a přizpůsobování celku zahraje sólo v rámci skladby využije osobního maxima k zodpovědné interpretaci skladeb hraje podle gest vedoucího hráče souboru

II. STUPEŇ Žák -

zvládne základy interpretace různých hudebních stylů a žánrů pracuje na propracovanějším sólovém výkonu zhodnotí výslednou interpretaci studované skladby a aktivně uvede možnosti zlepšení se umí přizpůsobit k přesné souhře s ostatními hráči navrhne nový repertoár zvládne samostatný výkon na podiu dokonale zvládá přizpůsobení svým spoluhráčům v intonaci, rytmu, dynamice a celkovému přednesu

 Komorní zpěv Charakteristika: Komorní zpěv se zaměřením na interpretaci hudební literatury všech žánrů a stylů. Má charakter kolektivní výuky a uplatňují se v něm žáci na doporučení třídního pedagoga. Zvolenému předmětu se žák věnuje pravidelně, výuka probíhá podle pevného rozvrhu. Cílem výuky je poskytnout žákům možnost aktivně poznávat oblast komorního zpěvu a zapojit se do společné práce při maximálním využití svých schopností a dovedností. 96

Kromě rozvoje hudebnosti se u žáků pěstuje schopnost týmové práce, odpovědnost za společné dílo a pozitivní stránky osobnosti jako je odpovědnost, spolehlivost, vytrvalost, cílevědomost, obětavost, schopnost pomoci druhému a samostatnost. Očekávané výstupy: I. STUPEŇ Žák - zpívá písně v jednohlasé, vícehlasé a kánonické úpravě - dokáže intonačně navázat na předchozí melodii - podle věku a svých možností se orientuje v notovém zápise a textu písní - vzájemně spolupracuje s ostatními žáky - ve skupině dodržuje přesný rytmus - ovládá důslednou a čistou vokalizaci - aktivně spolupracuje s ostatními - zpívá a capella i s nástrojovým doprovodem II. STUPEŇ Žák -

ovládá základy pěvecké a dechové techniky ovládá zásady správné artikulace a celkové hlasové kultury používá v písních a ve vícehlasech výrazové prostředky je schopen zpívat náročnější vícehlasy vědomě vnímá práci s tvorbou tónu je schopen zpívat z notového zápisu

 Komorní hra - dechové nástroje Charakteristika: Tento předmět má charakter kolektivní (popř. skupinové) výuky. Cílem výuky je zapojení žáků do společné práce na hudebním díle – každý podle svých možností, vždy ale s maximální možnou mírou. Kromě rozvíjení hudebnosti se u žáků pěstuje schopnost týmové práce, odpovědnost za společné dílo a pozitivní stránky osobnosti jako je odpovědnost, spolehlivost, vytrvalost, obětavost, schopnost pomoci druhému a samostatnost. Pokud je to organizačně možné, seznamují se žáci s hrou v tradičních komorních tělesech, jako například dechové trio, dechové kvinteto, žesťové kvarteto atd. Žák je do předmětu zařazen na doporučení pedagoga hlavního oboru dle svých možností. Žáka lze zařadit dříve než v ročníku, který je uveden jako povinný. Zvolenému předmětu se věnuje pravidelně, výuka probíhá podle pevného rozvrhu.

97

Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

využije k nácviku partů znalosti a dovednosti z individuálních nástrojových lekcí (čtení not, prstová technika, dechová problematika) zahraje dle svých možností jednoduchý part z listu samostatně pracuje na jednodušších skladbách ve výběru repertoáru postupuje od homofonie k jednoduchým polyfonním skladbám spolupracuje se svými spoluhráči po stránce rytmické i výrazové intonuje ve vztahu k ostatním hlasům zvládne roli doprovázeného i doprovázejícího popíše hudbu různých žánrů a stylů připraví část repertoáru k veřejnému provedení předvede smysl pro kolektivní zodpovědnost (přístup ke zkouškám, k ostatním spoluhráčům, k méně zkušeným hráčům, odpovědnost za výsledek kolektivu)

II. STUPEŇ Žák -

využije svých interpretačních znalostí a dovedností, posluchačských zkušeností a hudebních vědomostí z individuálního studia zvládne střídání různých typů zobcových fléten pracuje na rozvoji představivosti o charakteru skladby, o správném tempu a výrazu analyzuje základní hudební formy skladby a práce s motivy nastuduje a veřejně interpretuje složitější polyfonie zodpovědně spolupracuje na vytváření společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb přečte partitury zhodnotí výslednou interpretaci nastudované skladby a aktivně navrhne možnosti zlepšení vybere nový repertoáru při veřejném vystoupení předvede samostatnou práci (příprava nástroje, notového stojanu, techniky, ladění)

 Komorní hra na klavír Charakteristika: Komorní a čtyřruční hra nabízí žákům hodně možností využití klavírní souhry, je to práce více žáků, která je učí toleranci a respektu vůči svým spoluhráčům. Žák je veden k tomu, aby využíval všech dosud získaných dovedností, znalostí a návyků k tomu, aby dokázal se skladbou samostatně pracovat a hlavně využíval sluchovou sebekontrolu při hře s jiným hráčem. Žák si může zvolit buď čtyřruční hru, být korepetitorem a doprovázet jiné nástroje, nebo se může stát členem stálého souboru, orchestru či komorního tělesa. Na návrh učitele může žák do předmětu začít docházet již v dřívějších ročnících.

98


zahraje nenáročné skladby v houslovém i v basovém klíči použije sluchovou sebekontrolu pracuje na přizpůsobení se spoluhráčům (např. dynamika) využije ve čtyřruční hře pedalizaci využije při interpretaci dynamiku, vhodnou artikulaci a agogiku

II. STUPEŇ Žák -

předvede takovou orientaci v notovém zápisu, při které reaguje na svého spoluhráče (hudební komunikace) využije sluchové sebekontroly vyjádří vlastním slovem náladu skladby vyslechne a respektuje názory svých spoluhráčů

 Komorní hra - akordeon Charakteristika: V komorní hře žáci získávají zkušenosti s interpretací vícehlasých skladeb za využití několika nástrojů, ať už se jedná o více akordeonů nebo akordeon v kombinaci s ostatními nástroji. Slouží k rozvoji hudebního cítění a spolupráci. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

zahraje svůj part předvede souhru s ostatními žáky spolupracuje a komunikuje s ostatními hráči

II. STUPEŇ Žák -

uvědoměle použije získané znalosti z předchozího cyklu navrhne vlastní výběr skladeb zahraje podle gest vedoucího hráče

 Komorní hra – smyčcové oddělení Charakteristika: Předmět Komorní hra – smyčcové oddělení má charakter skupinové výuky. Uplatňují se v něm žáci smyčcového oddělení (hra na housle, violu, violoncello, kontrabas) vyjímečně může být soubor smíšený. Žák je do předmětu zařazen na doporučení pedagoga hlavního 99

oboru dle svých schopností. Výuka probíhá podle pevného rozvrhu a zvolenému předmětu se tak žák věnuje pravidelně. Žáci se seznamují s tradičním smyčcovým repertoárem a dále s vhodnými úpravami různých žánrů. Cílem výuky je zapojení žáků do společné práce na hudebním díle. Důležité je uplatnění samotné a přispění k celkovému společnému hudebnímu dílu. Nejdůležitější zde proto není výkon jednotlivých členů souboru, ale výkon hráčů jako celku. U žáků se tak kromě hudebních schopností rozvíjí také schopnost spolupráce, odpovědnost za společné dílo a pozitivní stránky osobnosti jako je spolehlivost, dochvilnost, vytrvalost, samostatnost a schopnost pomoci druhému. Školní výstupy: I. STUPEŇ Žák -

-

pracuje na rozvoji schopností a dovedností získaných v sólové hře na nástroj a v přípravě k souhře a využije je k nácviku partů (využije dosažených technických dovedností, přesně intonuje, pracuje na zlepšování kvality tónu a zdokonalení rytmického cítění, pracuje s výrazovými prostředky a dynamikou) předvede souhru s jinými hudebními nástroji interpretuje přiměřeně náročné skladby pojmenuje různá slohová období, žánry a styly při nácviku skladeb vyjádří svůj vlastní názor zahraje z listu přiměřeně obtížné skladby připraví část repertoáru k veřejnému provedení

II. STUPEŇ Žák -

-

pracuje na rozvoji schopností a dovedností získaných v sólové hře na nástroj a v přípravě k souhře a využije je k nácviku partů (využije dosažených technických dovedností, dbá na přesnou intonaci, vylepšuje kvalitu tónu, pracuje s výrazovými prostředky, dynamikou, zdokonaluje rytmické cítění) nastuduje a veřejně interpretuje přiměřené náročnou skladbu dle svých interpretačních schopností pojmenuje stylové zařazení autora vlastním slovem vyjádří charakter skladby (výrazové prostředky, dynamika) i její správné tempo zvládá hru podle gest vedoucího hráče zvládne základy analýzy hudební formy skladby navrhne z vlastní iniciativy nový repertoár samostatně pracuje při nácviku skladeb z oblasti komorní hry zhodnotí vlastní provedení, případně interpretaci jiných hudebníků konfrontuje vlastní pojetí nastudovaných skladeb s významnými vzory

100

 Komorní hra - kytara Charakteristika: Tento předmět má charakter kolektivní (popř. skupinové) výuky. Cílem výuky je zapojení žáků do společné práce na hudebním díle. Kromě rozvíjení hudebnosti se u žáků pěstuje schopnost týmové práce.


využije spolu s ostatními žáky možnosti společného muzicírování předvede souhru a vzájemnou reflexi s dalšími spoluhráči na lidových a umělých písních se doprovází na známé písně jednoduchým doprovodem, který odpovídá jeho schopnostem (různé typy rozkladů, palec kontra prsty) použije akordy příslušné pro tento ročník (k doprovodu zazpívá nebo zahraje melodie místo zpěvu) interpretuje instrumentální skladby lehčí obtížnosti využije spolu s ostatními žáky možnosti zdokonalování vzájemné souhry zahraje instrumentální skladby různých žánrů a stylů předvede vnímání svého nástroje, ale i nástrojů ostatních spoluhráčů zahraje všechny party zvládne roli doprovázeného i doprovázejícího

II. STUPEŇ Žák -

využije spolu s ostatními žáky možnosti společného muzicírování interpretuje hudbu různých žánrů a stylů (etnickou hudbu, populární hudbu) v rámci svých možností a dovedností zahraje na elektrickou kytaru využije svých interpretačních dovedností a zkušeností v souhře se spoluhráči přečte partituru spolupracuje na výsledném zvuku, výrazu a provedení skladby navrhne vlastní repertoár zvládá hru podle gest vedoucího hráče

101

6 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU Charakteristika výtvarného oboru: Výtvarný obor umožňuje žákovi, prostřednictvím aktivní výtvarné činnosti, využívat výtvarného jazyka jako prostředku výtvarného vyjadřování a komunikace. Studium výtvarného oboru nabízí a umožňuje žákům adekvátně reagovat a výtvarně se vyjadřovat k dění okolního světa, dává ucelený přehled o výtvarném umění, pomáhá vyhranit výtvarný názor a vnímat důležitost vlastní tvorby jako součást osobního naplnění. Základní náplní výtvarného oboru je samotná výtvarná tvorba, která zahrnuje výtvarné tvoření nejrůznějšími technikami a postupy s důrazem na kreativitu, originalitu, subjektivnost a vlastní individualitu výtvarného projevu jedince s respektem k odlišným individualitám ostatních tvůrců. Výtvarná tvorba a výsledné výtvarné dílo jsou založeny na individualitě subjektu jeho tvůrce, proto výuka výtvarného oboru by měla být vedena a zaměřena co nejvíce individuálně na konkrétního žáka s ohledem na jeho specifické vlastnosti, schopnosti a dovednosti. Každé výtvarné dílo svou formou a obsahem vypovídá a reflektuje osobnost člověka, který ho stvořil (odráží se v něm povahové vlastnosti, charakter, aktuální emoční rozpoložení i vrozené vlohy – talent), proto nelze výtvarné práce žáků hodnotit a posuzovat objektivně podle nějakých obecných kritérií, nýbrž pouze individuálně na základě znalosti vlastní osobnosti konkrétního žáka a jeho specifických schopností. Vzdělávání ve výtvarném oboru rozvíjí výtvarné dispozice žáků: estetické vnímání a cítění, kreativní myšlení, představivost a originalitu. Žáci se učí pojmenovávat a porovnávat výtvarné znaky a prvky výtvarného jazyka. Jsou vedeni k tomu, aby výtvarně zpracovávali a při své tvorbě adekvátně a dostatečně využívali svoje pocity, postřehy a myšlenky. Hlavním cílem výuky na výtvarném oboru je, aby žáci nejprve intuitivně a poté vědomě bez obav a s jistotou používali výtvarný jazyk, materiály a nástroje. Výtvarný obor připravuje žáky na talentové zkoušky na střední i vysoké školy s výtvarným zaměřením a poskytuje tak nadaným žákům spolehlivý základ pro další studium nebo uplatnění v budoucím povolání. Žáci pracují ve smíšených skupinách, o maximální počtu 15 žáků. Vzdělávací obsah oboru je členěn do dvou oblastí: 1. výtvarná tvorba (plošná tvorba, prostorová tvorba, objektová a akční tvorba) 2. recepce a reflexe výtvarného umění (výtvarná kultura) Výtvarná tvorba: Žáci si během výuky získávají svůj specifický vztah k používaným materiálům a nástrojům tak, aby s nimi mohli poté samostatně a bez zábran pracovat a adekvátně ve své tvorbě využívat. Osvojují si základní techniky, postupy a dovednosti v oblasti plošné, prostorové, objektové a akční tvorby, které jim pomáhají naplno využít svůj talent a schopnosti při vlastní výtvarné činnosti a uchoval si svůj jedinečný způsob výtvarného vyjadřování, který je neopakovatelný a nenahraditelný a umožňuje mu vlastní komunikaci se světem. Při své výtvarné práci rozvíjí fantazii i hravost a je maximálně svobodný, kreativní a originální.

102

Vyučovací předměty a jejich charakteristika: Plošná tvorba seznamuje žáky se základními výtvarnými technikami: kresba, malba a grafika. Žáci se v rámci plošné tvorby mohou zabývat i dalšími příbuznými obory výtvarné tvorby např: knižní iluminace a ilustrace, písmo, výroba ručního papíru a práce s ním, práce s textilem, koláž … Tento předmět učí žáky pracovat s jednotlivými materiály a nástroji vhodnými k určité zvolené technice a způsobu výtvarného vyjadřování. V kresbě se žáci učí pracovat s bodem a linií. Poznávají jejich dynamiku, výraz či expresi, pohyb, výtvarnou kompozici. Používají základní kresebné nástroje: tužka, uhel, pero, pastelka, pastel, štětec a učí se s nimi pracovat tak, aby vždy využili možností, které jim poskytují a vhodně je vybírali pro zvolenou techniku i výtvarný záměr. Zkoumají a zdokonalují se v technikách a postupech kresby: kvaš, lavírování, kolorovaná kresba, stínování, šrafura. Zabývají se studijní kresbou, kde zobrazují reálnou podobu skutečných předmětů, osob nebo krajiny. Učí se abstrahovat realitu, uplatňují vlastní stylizaci námětu, fantazii i představy. V malbě se žáci učí pracovat s barevnou plochou. Poznávají jednotlivé barevné hmoty: jejich kvalitu, texturu, konzistenci, pigment. Osvojují si různé způsoby práce se štětcem a využívají k tomu základní malířské techniky či postupy: akvarel, pastózní malba, lazurní malba, malba Alla prima. Poznávají dva základní přístupy ve způsobu malby: kolorování a použití valérů. Získávají teoretické znalosti o barvách a snaží se je aplikovat v praxi (barevný kruh, komplementární a harmonické barvy, barevný tón, barevný odstín). Učí se intuitivně i vědomě pracovat s barevnou kompozicí a využívat barevné exprese. Zdokonalují se ve studijní malbě ( zátiší, portrét, krajina ). Abstrahují realitu, používají vlastní stylizaci, pracují s barevnou nadsázkou, malují abstraktně či vytváří fantazijní kompozice z vlastní představivosti. Grafika navazuje na poznatky a dovednosti žáků získané v kresbě a malbě a přináší nové postupy či způsoby práce v oblasti plošné tvorby. Dává žákům větší prostor pro využití vlastní stylizace nebo abstrahování reality, nabízí dekorativní přístupy i prostor pro fantazii. Žáci se setkávají s některými grafickými technikami ( např: otisk, monotyp, slepotisk, frotáž, suchá jehla, lept, linoryt, dřevořez, dřevoryt … ). Prostorová tvorba dává žákům možnost prostorově vyjádřit a v prostoru ztvárnit linie, barvy, objemy, světlo a stín, různé tvary, povrchy či struktury používaných materiálů. Velkou část prostorové tvorby zaujímá modelování z keramické hlíny a vlastní keramika , dále žáci k prostorovému tvarování mohou využít i jiných materiálů např.: drát, provaz, plech, papír,textil, plasty … Modelování žákům umožňuje prostorově ztvárňovat realitu v podobě plastiky figury, portrétní busty, masky, reliéfu nebo otisku předmětu a jeho struktury; využít fantazii, stylizaci i abstrahování ve volné či imaginativní prostorové formě plastiky nebo reliéfu; vytvořit užitkovou keramiku ( hrnčířský kruh, práce s glazurami ). Během modelování se žáci setkávají se zákony tvarové kompozice, pracují s modelací tvaru, uplatňují plastické kontrasty a sledují proporce. Objektová a akční tvorba propojuje všechny techniky a přístupy plošné i prostorové tvorby a navazuje na jejich principy, poznatky a dovednosti, dále je rozvíjí a transformuje do jiné podoby. Objektová a akční tvorba dále vyvažuje prožitkovými aktivitami některé postupy plošné a prostorové tvorby (preferuje a vyzdvihuje zážitky, smyslové podněty, pocity i vztahy, které jsou naopak potlačovány na úkor technických aspektů popisného zobrazování 103

a přepisu reality u studijní kresby, malby nebo portrétního či figurativního modelování). Prostřednictvím objektové a akční tvorby žák vnímá intenzivněji barvy, povrchy, vůně, chutě, zvuky a pohyb, může lépe procítit kontakt s druhým člověkem nebo plynutí času. Objevuje prožitky zcela jiné nové kvality na rozdíl od běžného vizuálního vnímání a zobrazující tvorby. Objektovou a akční tvorbu lze uplatnit při počáteční objevné motivaci pro následnou výtvarnou práci, při vstupu do výtvarné řady nebo projektu. Přináší výtvarné hry a experimenty, kde žáci mohou kromě výtvarné použít i literární nebo dramatickou komunikaci. Objektová tvorba dává žákům možnost, při vlastní tvorbě a instalaci objektů, více se přiblížit realitě, materiálu i předmětu. V jejím rámci žáci mohou provádět výstavbu nových prostředí pro vzniklé objekty nebo již existující nalezené předměty, zkoumat proměny vzájemných vztahů mezi materiály nebo předměty a dávat jim nové významy. Akční tvorba umožňuje žákům, prostřednictvím vhodně zvolených a provedených akcí, zkoumat jedince a uvědomit si lépe jeho místo a určení ve světě, hlouběji vnímat a pochopit sebe sama, prožívat kontakty s druhými. Během akční tvorby se žáci mohou vyjadřovat gestem, pohybem nebo prožívat hudbu. Akční tvorba má multimediální charakter (různé možnosti instalací a performancí či prezentací děl spojené počítačovou projekcí, digitální a fotografickou dokumentací). Recepce a reflexe výtvarného umění: Žáci se učí objevovat nejen v uměleckých dílech, ale i kdekoliv v okolním světě vizuálně vnímatelné znaky, chápat jejich pozitivní či negativní výtvarně estetickou hodnotu a využívat této hodnoty jako inspiračního zdroje pro vlastní výtvarnou tvorbu. Žáci se během výuky seznamují s historií a vývojem výtvarného umění. Díky poznávání a zkoumání výtvarných artefaktů se žáci snaží poznat a pochopit nesmírný význam výtvarné umělecké tvorby pro život člověka. Žáci se zajímá o kulturní dění ve svém městě, navštěvuje kulturní akce ve své škole. Na základě mimoškolních aktivit i vlastním zájmu si rozšiřuje kulturní přehled. Vyučovací předmět a jeho charakteristika: Výtvarná kultura rozvíjí u žáků vztah k umění v jeho různých podobách. Umožňuje jim spojit poznatky z dějin výtvarné kultury s vlastními výtvarnými aktivitami. Důležitým prostředkem je zde výtvarná animace, která žákům umožňuje bezprostřední kontakt s uměleckým dílem přímo v galerii. Žáci poznávají z hlediska kulturně historického pravěké umění, umění starověkých civilizací a antiky, umění středověku, novověku, 19. a 20.století a současné výtvarné umění. Během výuky žáci poznávají a hledají role uměleckých artefaktů v běžném životě (užitkové umění, kniha, architektura a urbanismus, odívání, reklama, média /film, fotografie, počítače/, design …) V současných výtvarných dílech zkoumají vzájemný vztah a propojení formy a obsahu, expresi a výsledné působení na diváka. Vzdělávací obsah oblasti Výtvarná tvorba: Přípravná výtvarná výchova (PVV) Vyučované předměty: Přípravná kresba a malba, Přípravné modelování Žák: -

učí se pracovat štětcem (různá velikost, kvalita a tvar štětin) a využívat stopy a plochy jím vytvořené pro konkrétní malířské techniky (vodové barvy,tempera …). 104

-

nebojí se míchat barvy a objevuje jejich vztahy, kontrasty a harmonii. vyjadřuje se prostorově ( modeluje, tvoří z papíru nebo přírodnin … ). intuitivně, pomocí vlastního uvážení pracuje s tvarovou, lineární i barevnou kompozicí. nebojí se tvořit, je hravý, originální, kreativní, využívá své fantazie, v procesu tvorby má dostatek svobody k tomu, aby mohl bez obav, naplno využít potenciál svého jedinečného výtvarného vyjadřování a projevu (možnost samostatného výběru techniky, nástroje, materiálu, formátu …).

UČEBNÍ PLÁNY: Přípravné studium výtvarného oboru: Počet hodin v ročníku Přípravné studium

Výtvarná tvorba

Vyučovací předměty

1. roč.

2. roč.

Přípravná kresba a malba

2

2

Přípravné modelování

1

1

Celkový minimální počet hodin v ročníku

3

3

Studijní zaměření pro I. stupeň základního studia výtvarného oboru Základní studium I. stupně

Výtvarná tvorba

Recepce a reflexe výtvarného umění


Počet hodin v ročníku 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. 5.r. 6.r. 7.r.

Plošná tvorba

2

2

1,5

1

1

1

1

Prostorová tvorba

0,5

0,5

1

1

1

1

1

Objektová a akční 0,5 tvorba

0,5

0,5

1

1

0,5

0,5

Výtvarná kultura

-

-

-

-

0,5

0,5

3

3

-

Celkový minimální počet hodin v ročníku 3

105

3

3

3

3

Základní studium II. stupně

Výtvarná tvorba

Recepce a reflexe výtvarného umění


Počet hodin v ročníku 1.roč.

2.roč.

3.roč.

4.roč.

Plošná tvorba

1

1

1

1

Prostorová tvorba

1

1

1

1

Objektová a akční tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

3

3

3

3

Výtvarná kultura

Celkový minimální počet hodin v ročníku

Studijní zaměření pro II. stupeň základního studia výtvarného oboru

Vyučovací předmět: Plošná tvorba I. STUPEŇ 1. a 2. ročník Žák: -

samostatně a s jistotou využívá základních možností kresby a malby (samostatně volí vhodné nástroje, materiály i formáty k použité technice a určitému tématu). umí míchat barvy, všímá si účinku jejich vzájemných vztahů a kontrastů, nebojí se experimentovat s barevnou hmotou, objevuje nové možnosti, kombinuje materiály a nástroje. začíná si uvědomovat význam tvarové, lineární i barevné kompozice prvků při zobrazení na zvoleném formátu podkladu a tyto poznatky začíná uvědoměle používat ve své tvorbě.

3. – 5. ročník Žák: -

zcela uvědoměle využívá možností různých kresebných nástrojů, materiálů a technik. pracuje s bodem a linií, které utváří v ploše tak, aby vytvořil výtvarnou expresi (výraz) a tím vyjádřil určitý dojem, náladu nebo pocit. s jistotou míchá barvy a sleduje v praxi jejich vzájemné vztahy, kontrasty, tóny objevuje nové možnosti malby a zkouší různé způsoby práce se štětcem (koloristický přístup nebo valéry, monochromní malba) objevuje jednoduché grafické techniky (otisk, monotyp, slepotisk, linoryt…) při své tvorbě dbá na vyváženost barevné a tvarové kompozice

106

-

kromě vlastní fantazijní a imaginativní tvorby, začíná zobrazovat zcela reálně a snaží se o výtvarný přepis reality v oblasti studijní kresby a malby (portrét, zátiší, krajina )

6. a 7. ročník Žák: -

-

se zdokonaluje v technických aspektech kresby a malby, snaží se ovládat nástroje, správně volit materiály, podklady i barevné hmoty tak, aby věrně zachytil realitu při výtvarném přepisu skutečnosti (kresba a malba portrétu, lidské figury, zátiší, krajiny). zdokonaluje se v práci s grafickými technikami. rozvíjí vlastní imaginativní tvorbu, kde uplatňují tvořivost, originalitu a fantazii učí se abstrahovat realitu, pracovat s tvarovou i barevnou nadsázkou, uplatňuje vlastní stylizaci a dostává se až k abstraktní tvorbě zadané úkoly plní podle pokynů učitele s vědomím práva na vlastní specifický výtvarný pohled a zpracování daného tématu chápe význam a vzájemný propojený vztah formy a obsahu výtvarného díla (tento vztah uplatňuje v praxi při své výtvarné činnosti) dokáže samostatně posoudit a poté vhodně použít určitou techniku, postup, materiál i nástroj pro zvolené zadané téma tak, aby ve výsledném díle zvolená forma podpořila a vyjádřila tematický obsah či myšlenku získanou kreativitu z výtvarné tvorby aplikuje i v běžném životě (uplatňuje estetické cítění a vkus při výběru oblečení, uspořádání prvků domácnosti, při aranžování, práci s designem, reklamou, propagační a počítačová grafikou, písmem atd. ).

Vyučovací předmět: Prostorová tvorba I. STUPEŇ 1. a 2. ročník Žák: -

nebojí se prostorově tvořit a využívá k tomu různých materiálů (keramická hlína, modelovací hmota, papír, drát, plech …) samostatně a intuitivně volí způsob tvarování i vhodný materiál pro určené téma a svůj způsob výtvarného vyjádření v prostoru. všímá si významu prostorové kompozice použitých tvarů a prvků.


se výtvarně vyjadřuje v prostoru s pomocí různých materiálů (modelování z keramické hlíny, kašírování, drátěná plastika, tvarování plechu …) a vytváří tak trojrozměrné plastiky, skulptury, užitkové předměty, reliéfy, masky, otisky. zabývá se výtvarným přepisem reality v prostoru (portrétní busta, hlava, maska..) seznamuje se s barvením a glazováním vypálené užitkové či dekorativní keramiky 107

-

zcela uvědoměle pracuje při své tvorbě s tvarovou prostorovou kompozicí a sleduje proporce předmětů


se snaží věrohodně prostorově zobrazovat realitu (modeluje hlavu, bustu, skulpturu postavy, reliéf, vytváří masku ...) při práci se snaží používat zákony výtvarné kompozice a správně volit proporce zobrazované ho předmětu. abstrahuje realitu, stylizuje, používá vlastní imaginaci a fantazii, aby vytvořil nové abstraktní trojrozměrné plastiky využívá k prostorovému tvarování nové nezvyklé materiály a navzájem je kombinuje z keramické hlíny vytváří užitkové a dekorativní předměty, pracuje na hrnčířském kruhu, výrobky po výpalu barví a glazuje.

Vyučovací předmět: Objektová a akční tvorba I. STUPEŇ 1. a 2. ročník Žák: -

nebojí se použít ve své výtvarné tvorbě zážitky z běžného života, své pocity, fantazie, podvědomé i vědomé myšlenky. v procesu výtvarného tvoření dostává prostor a možnost vyjadřovat se pohybem, gestem, literárně či prožívat hudbu. je hravý, experimentuje s materiály, hmotou, nalezenými předměty v ploše i prostoru.


vytváří výtvarné objekty, ve kterých se snaží více přiblížit realitě, vytváří kontakt přírodninou, krajinou člověkem. výtvarné objekty instaluje, utváří zcela nová prostředí pro již existující nalezené předměty a dává jim nové významy. jako motivaci k výtvarné práci využívá smyslové podněty pro zrak, chuť, čich, sluch a hmat, při výtvarném tvoření tak vnímají barvy, chutě, vůně, zvuky a pohyb.

108


prostřednictvím tvorby objektů a akcí objevuje a prožívá smyslové podněty z vnějšího světa, prociťuje kontakt s druhým člověkem, vnímá a lépe chápe sebe sama, zkoumá vlastní pocity a proměňuje vlastní identitu. výtvarnou tvorbu propojuje s dramatickou, literární, pohybovou a hudební provádí nebo spoluorganizuje výtvarné akce, výstavy a prezentace výtvarných objektů, dokumentuje průběh akcí.

Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe výtvarného umění: Vyučovací předmět: Výtvarná kultura I. STUPEŇ 6. a 7. ročník Žák: -

aktivně se seznamuje s historií a současností výtvarného umění; orientuje se v uměleckých slozích a směrech; informace umí hledat, zpracovávat a vyhodnocovat; používá základní výtvarné pojmy; na základě individuálních zkušeností a diskuzí si utváří vlastní výtvarný názor.

-

respektuje odlišné výtvarné názory jiných kultur i národností. Specifický výtvarný projev různých národností chápe jako obohacující a inspirující pro vlastní tvorbu či pro kulturu vlastního národa.

-

sleduje a chápe vztah formy a obsahu ve výtvarném díle; dokáže rozebírat důvody použití materiálů, technik i postupů ve výtvarné tvorbě konkrétního tvůrce a zkoumá jak souvisí s tématikou či myšlenkou díla; na toto téma dokáže diskutovat.

-

formuje a rozvíjí estetické vnímání a tříbí výtvarný vkus a využívá je v běžném životě např. při hodnocení kvalit výtvarného zpracování a účinku reklamy, filmů, elevizních pořadů, internetových stránek a portálů, animací, instalací výstav, designu výrobků, oblečení, scény a kostýmů divadelního představení, architektury měst.

-

živě se zajímá o současné umění, hledá vztahy a vliv minulých důležitých dějinných etap na současnou tvorbu; navštěvuje kulturní akce (film, divadlo, výstavy a instalace …) Žáci zakončí PVV, 1.-7. ročník účastí svých prací na oborové výstavě, buď v budově školy či prostorech města Skuteč.

-

109

II. STUPEŇ Vyučovací předmět: Plošná tvorba a Prostorová tvorba 1.- 4. ročník Žák: -

-

samostatně řeší výtvarné problémy; experimentuje; argumentuje; diskutuje; respektuje různá hlediska; umí si obhájit vlastní postup; podílí se na utváření pravidel týmové spolupráce pracuje s vizuálními znaky a symboly. Využívá analýzu a syntézu, parafráze, posuny významu, abstrahování i nadsázku. Rozlišuje a propojuje obsah a formu vědomě uplatňuje výrazové a kompoziční vztahy a osobitě je aplikuje zná obrazotvorné prvky plošného i prostorového vyjádření, jejich výtvarné a výrazové vlastnosti a vztahy správně používá odbornou terminologii vztahující se k dané oblasti, základní principy, techniky či postupy plošné i prostorové tvorby ( např. barevné vztahy, barevná, tvarová lineární kompozice, exprese a účinek linie a barvy… ) , aplikuje v práci s médii ( v počítačové a propagační grafice, fotografii … ) svoje výtvarné dílo umí náležitě prezentovat a obhájit

Vyučovací předmět: Objektová a akční tvorba Žák: -

z různých úhlů pohledu zkoumá podoby světa a mezilidské vztahy a tyto poznatky využívá jako náměty či inspiraci pro vlastní tvorbu je schopen konceptuálního myšlení z hlediska času, lokality, kulturních či ekologických souvislostí dává hlubší myšlenkový význam objektům, instalacím a akcím, které sám utváří a organizuje na úrovni samostatně pojaté tvorby se stává nezávislou, samostatnou osobností

Vyučovací předmět: Výtvarná kultura 1. - 4. ročník Žák: -

se orientuje v hlavních rysech historického vývoje uměleckých slohů a směrů zajímá se o vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí světové kultury a individuálně si z nich vybírá témata pro svou tvorbu má přehled o významných kulturně historických památkách ve svém bydlišti i celé republice, je si vědom jejich hodnoty a nutnosti jejich ochrany pro další generace sleduje kulturní dění především v nejbližším okolí a navštěvuje různé kulturní akce

110

-

zcela samostatně vyhledává, třídí a vyhodnocuje informace; bezpečně se orientuje. V dostupných informačních zdrojích ( internet, odborné publikace ) a volí si ty nevhodnější pro konkrétní práci a tématiku formuje si vlastní výtvarný názor, svůj názor si dokáže obhájit, diskutuje, respektuje různá hlediska, dokáže prezentovat a obhájit vlastní práci, volí vhodné formy adjustace a výtvarné koncepce

7 VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU Charakteristika tanečního oboru: Taneční obor umožňuje prostřednictvím pohybových a tanečních aktivit komplexně a systematicky rozvíjet žáka po stránce tělesné a duševní. Podle míry jeho schopností a zájmu poskytuje základy odborného vzdělání, které může uplatnit k neprofesionálním aktivitám, v povolání, pro které je kultura pohybu vhodným předpokladem, případně k dalšímu studiu. Vzdělávání v tanečním oboru žáka seznamuje se stavbou i strukturou lidského těla, zákonitostmi pohybu a poskytuje mu orientaci v různých oblastech spojených s tanečním projevem a kulturou pohybu. Vzdělávací obsah oboru je členěn do dvou oblastí: taneční tvorba a interpretace a recepce a reflexe tanečního umění. Taneční tvorba: Seznamuje žáky se základy taneční techniky, rozvíjí techniku pohybu jako systém specifických prostředků komunikace. Žáci se učí způsobům rozvoje a kultivace koordinačních, silových a vytrvalostních schopností, včetně kompenzace možných následných dopadů fyzické zátěže na organismus. Recepce a reflexe tanečního umění: Rozvíjí u žáka schopnost hodnotit, chápat taneční umění v souvislostech, hodnotit prováděný pohyb i umělecký projev. Základem výchovně vzdělávacího procesu na TO ZUŠ jsou aktivní pohybové činnosti, v nichž se postupně, systematicky, přiměřenými formami a metodami plní úkoly i cíle stanovené učebními osnovami. V průběhu školního roku hodnotí učitel žáky s ohledem na jejich aktivní a soustředěnou práci ve vyučování. Z tohoto průběžného hodnocení vychází učitel při pololetní a závěrečné klasifikaci a při návrhu postupu do vyššího ročníku. I. a II. stupeň TO ZUŠ zakončí žáci interpretací absolventské taneční skladby na závěrečném veřejném nebo interním vystoupení. Cílem TO ZUŠ je vychovat mladého člověka se smyslem pro harmonický kultivovaný pohyb, aktivního, tvořivého, vnímavého a citlivého ke svému okolí. Absolvent tanečního oboru je schopen chápat taneční umění a orientovat se v jeho formách a žánrech. 111

Důležitou a nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu TO ZUŠ je korepetice. Základem práce korepetitora ve vyučování je improvizace, vycházející důsledně z cítění pohybu. Korepetitor úzce spolupracuje s pedagogem. Doporučená literatura pro učitele slouží k základní orientaci v obsahu, formách a metodách výuky jednotlivých předmětů. Při výběru skladeb pro improvizaci a taneční praxi vychází učitel z uvedených příkladů hudebních skladeb, pohybových a tanečních her a lidových tanců. Podle svých zkušeností nebo ve spolupráci s hudebním pedagogem-korepetitorem je doplňuje nebo nahrazuje jiným odpovídajícím materiálem. Charakteristika předmětů:

Taneční průprava podněcuje tělesnou citlivost a vede ke správnému, vyváženému držení těla ve všech základních polohách i v pohybu z místa, rozvíjí elementární taneční techniku, taneční projev žáků a jejich hudební cítění. Učí prostorové orientaci a vhodnými prostředky motivuje vzájemné vztahy. V improvizaci pěstuje schopnost pravdivě se vyjadřovat. Využívá vlastních námětů dětí, jednoduchých lidových tanečních her a tanců, pohybových a tanečních her s náčiním a drobných hudebních skladeb pro děti.

Současný tanec rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku a taneční projev žáků, prohlubuje a rozšiřuje jejich hudební a prostorové cítění, kvalitu vzájemných vztahů a uvolňuje jejich osobité tvořivé schopnosti. V taneční technice učí žáky uvědoměle řídit pohyb z těžiště a orientovat se ve svém těle. Vypracovává vedený pohyb, švihy, vlny, impulsy a skoky, vede žáky k samostatnému řešení prostorových, rytmických a výrazových úkolů, k vyjádření hudby, hledání individuálního pohybového slovníku, citlivému vyjádření soudobé hudby a vlastních námětů. Samozřejmou součástí předmětu současný tanec je taneční improvizace.

Lidový tanec rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku a taneční projev žáků, prohlubuje a rozšiřuje jejich hudební cítění, smysl pro taneční formu a jemnou pohybovou souhru. Učí zvládnout základní kroky a charakteristické české a moravské lidové tance, případně taneční kroky a lidové tance jiných národů. Vede k citlivému a přesnému vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu lidové písně i lidové hudby v nejrůznějších úpravách. Aktivním osvojováním tanečního stylu jednotlivých oblastí spolu s poznáváním hudebního materiálu (taneční písně, charakteristické taneční rytmy, doprovodná hudba), učí žáky chápat kořeny a podstatné rysy naší národní kultury.

Klasická taneční technika rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku žáků. Upevňuje správné držení těla, zdokonaluje pohyby dolních a horních končetin, prohlubuje pohybovou koordinaci, rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Učí pohybové kázni, 112

vytrvalosti a vůli. K výuce tance na špičkách lze přistoupit teprve po dokonalém zvládnutí klasické techniky a u výjimečně nadaných žáků, speciálně pak v rozšířeném vyučování.

Taneční praxe od 1. ročníku organicky navazuje na vyučovací předměty a slouží k zdokonalování a prohlubování taneční techniky a tanečního projevu žáků. Úkolem taneční praxe je přivést žáky k tanci. Zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní i veřejná vystoupení, soutěže atd. V souladu s postupným rozvojem taneční techniky a tanečního projevu žáků se zařazují pohybové a taneční hry lidové i umělé, drobné taneční skladby inspirované hudbou pro děti, jednoduché lidové tance a stále náročnější taneční skladby. Příklady skladeb pro jednotlivé ročníky jsou součástí učebních osnov. Metody a formy práce: Vyučování v tanečním oboru je skupinové. Pohybové činnosti a úkoly zadává pedagog celé skupině, sleduje a opravuje pohyb jednotlivých žáků. Sám pedagog se aktivně zapojuje do vyučovacího procesu (zejména v nižších ročnících) a svým pohybovým projevem podněcuje správné pochopení a provedení zadaných úkolů. Neusiluje o mechanické napodobení svého pohybu, ale náznakem zprostředkuje žákům správnou představu. K navozování a upevňování správných tělesných pocitů a k dosažení maximální tělesné citlivosti používá vhodné motivace, jimiž podněcuje pohybovou představivost a paměť žáků. Zpočátku (v 1. a 2. ročníku) má většina pohybových činností formu hry, přičemž je třeba dbát na přiměřenou délku a střídání činností rušných a klidnějších. Soustředění a aktivita žáků jsou přímo úměrné zajímavosti motivací a plynulosti přechodů z jedné hry do další. Vyučovací hodina na tomto stupni je jednolitým sledem poutavých pohybových a hudebních činností kontrastních v tempu, náladě a zaměření, logicky spojovaných vhodnou motivací či náčiním. Důležité je, aby pedagog od počátku omezil vedení vyučování hlasem na nezbytně nutné pokyny, vysvětlení a podněty a ponechal dostatečný prostor pro vnímání hudby. Od 3. ročníku lze postupně zařazovat stále delší cvičení zaměřená k uvědomělému zvládnutí jednoho úkolu. I zde je však nutná kompenzace pohybem zatěžujícím jinou svalovou skupinu nebo pohybem uvolňujícím, aby neúměrné fyzické a psychické zatížení nenarušilo přirozený projev žáků. Postupně se tak formuje stabilní struktura vyučovací hodiny na úvodní část, průpravnou, hlavní a závěrečnou. Struktura předmětu taneční praxe se podřizuje studovaným tanečním skladbám. Pohybové činnosti žáků doplňuje nezbytné teoretické objasňování zákonitostí pohybu, anatomie a odborné terminologie. Teoretický výklad není samoúčelný, ale váže se vždy ke konkrétnímu úkolu nebo uvádí novou látku. V jednotlivých předmětech a ročnících volí pedagog metodické postupy k dosažení stanovených cílů podle předpokladů a schopností žáků. Bere přitom v úvahu jejich výrazové zvláštnosti a typové rozdílnosti. Svými připomínkami zvyšuje náročnost žáků k sobě samým. Při hodnocení je třeba vycházet z průběžného sledování žáků ve vyučování. Základními hledisky při hodnocení žáka je zvládnutí zadaného úkolu po stránce technické i výrazové, 113

aktivita, soustředěnost a samostatnost v přístupu k jeho plnění, schopnost tvořivé kolektivní souhry a kultivovaných pohybových vztahů, vytrvalost, houževnatost a vůle při překonávání chyb a nedostatků. Důležitou a nikoli formální složkou vyučovacího procesu v tanečním oboru je vhodný a ve skupině jednotný úbor žáků, který umožní učiteli detailně kontrolovat správnost provedení jednotlivých cviků. Součástí metodické práce učitele je péče o vybavení oboru funkčním a vhodným cvičebním náčiním, hudebními nástroji, technickým vybavením a vkusnými tanečními kostýmy. 1. Přípravné studium pro děti 5 – 7 leté Předmět Přípravná taneční výchova Celkový počet vyučovacích hodin týdně :

2

Úkolem přípravné taneční výchovy je kultivovat přirozený dětský projev formou pohybových her a hravých cvičení a ověřit předpoklady jednotlivých dětí pro zvládnutí dalších stupňů výuky, v zajímavých a hravých pohybových činnostech a cvičeních vytvářet návyk správného držení těla, vypracovávat elementární tělesnou citlivost, pružnost a obratnost, učit orientaci v prostoru, rozvíjet základy rytmického a intonačního cítění a elementární schopnost rozlišovat dynamiku. Vhodnými náměty a přiměřenými hudebními skladbami probouzet vnitřní citlivost, pohybovou fantazii a taneční cítění žáků.

2. Základní studium - I. STUPEŇ

Délka studia: 7 let

Předmět

Taneční průprava

Ročník 1.

2.

2

2

3.

4.

5.

Současný tanec Lidový tanec

6.

7.

0,5

1,5

1

1

1

0,5

0,5

Klasická taneční technika

0,5

0,5

0,5

1

1

Taneční praxe

0,5

1

1

2

2

2

2,5

2,5

4

5

Celkový počet vyučovacích hodin

2

2

114

Taneční průprava se vyučuje v 1. - 2. roč. I. stupně. Je zaměřena na rozvíjení a upevňování správného držení těla, zvyšování celkové pohyblivosti, pružnosti, obratnosti a koordinace, na postupné uvědomělé ovládání jednotlivých částí těla i harmonický pohyb těla jako celku, na rozvíjení prostorového a hudebního cítění. Ve 3. - 7. ročníku se vyučuje současný tanec, lidový tanec a klasická taneční technika. Výuka těchto odborných předmětů je zaměřena k všestrannému rozvoji základů taneční techniky a tanečního projevu žáka. Taneční praxe prohlubuje taneční projev žáků, podněcuje jejich tvořivé schopnosti a pěstuje smysl pro vzájemnou pohybovou souhru. Podle specializace učitele a zájmu žáků navazuje na jeden z hlavních předmětů, který obohacuje a rozvíjí. Základní studium - I. STUPEŇ

Taneční průprava I. STUPEŇ 1.-2. ročník Žák: -

získává pohybové dovednosti a návyky potřebné pro získání správného držení těla rozezná základní polohy na místě používá při pohybu z místa plynulou chůzi či běh žák se orientuje v prostoru využívá pohyb v menších a větších skupinách s ostatními žáky prokazuje obratnost („kolíbka“ na zádech, kotoul vpřed, „svíčka“ bez výdrže) rozlišuje charakteristická tempa a rytmy chůze, běhu, cvalu rozeznává dynamiku silně a slabě

Současný tanec I. STUPEŇ 3.-4. ročník Žák: -

uplatňuje správné držení těla v pohybu, na místě i z místa, ve skupině, s rekvizitou a s partnerem si uvědomuje ovládání jednotlivých svalových skupin zvládne pohybem vyjádřit rytmické, dynamické a prostorové cítění zvládne jednoduché frázování s hudbou 115

5.-7. ročník Žák: -

Pracuje uvědoměle s těžištěm svého těla (centrálním pohybem) Zvládne točení a velké skoky v prostorových vazbách Zvládá impulzivní pohyb vedený z pánve

Lidový tanec I. STUPEŇ 3.- 4. ročník Žák -

-

Udrží tempo a rytmus během práce s lidovými říkadly přirozené chůze v rytmu s tleskáním těžké doby 3/4taktu zpěvu základních lidových písní Zná základní taneční kroky – pérovaná chůze vahou polka v natáčení mazurka na 3 kroky pérování vahou 3/4T dvojposkočný krok vpřed a na místě řezankový krok přísunná sousedská

5.-7.ročník Žák -

-

Zná základní taneční kroky – poskočný krok dvojpolka – patošpičkový krok polka v točení sousedská v natáčení cipovičky kalamajkové příklepy s podupy Udrží tempo a rytmus během práce s lidovými říkadly 2 a ¾ taktu při pohybu po prostoru zpěvu základních lidových písní

116

Klasická taneční technika I. STUPEŇ 3.-4.ročník Žák: -

má povědomí o správném držení těla u tyče i na volnosti se učí základním pozicím dolních i horních končetin uvědoměle ovládá jednotlivé svalové skupiny a koordinuje pohyby těla tak, aby pohybový projev byl harmonický ovládá základní prvky cvičení u tyče a na volnosti (demi-plié, battement tendu) ovládá základy skoku ( demi-plié – nelevé)

5.-7.ročník Žák -

pracuje důkladně s tanečními prvky: grand-plié, rond de jambe, buttement frapé atd. zvládá různé druhy skoků zvládá dovednosti jednotlivých prvků u tyče i na volnosti a základní pózy koordinuje pohyb dolních, horních končetin a hlavy provádí jednoduché obraty détourné. zvládá základní pózy klasické taneční techniky se zaměřením na koordinaci pohybu dolních končetin, horních končetin a hlavy

Základní studium - II. STUPEŇ (pro žáky od 14 let) Předmět

Ročník 1.

2.

3.

4.

Současný tanec

1,5

1,5

1,5

1,5

Klasická taneční technika

1,5

1,5

1,5

1,5

3

3

3

3

Celkový počet vyučovacích hodin

Výuka na II. stupni je zaměřena k dokonalejšímu zvládnutí taneční techniky a klade důraz na osobitý taneční projev v některých z uvedených hlavních vyučovacích předmětů. Kromě toho žáci získávají základní poznatky z dějin tance. 117

Současný tanec II. STUPEŇ 1.-3. ročník Žák: -

provádí pohyb ve větší technické a obsahové náročnosti je schopen analýzy a syntézy pohybu uvědomuje si svůj pohyb v čase a prostoru, vnímá vnější a vnitřní prostor vytváří si svůj individuální pohybový slovník


má smysl pro formu a základy taneční kompozice aktivně se podílí na přípravě závěrečného představení

Lidový tanec II. STUPEŇ 1.-3. ročník Žák -

zná základní taneční kroky (kalamajkové příklepy ve vazbách, kalamajka, valašský přeskok, řezanka, obkročák v páru, valčík, tvorba složitějších tanečních vazeb) se aktivně podílí na tanečním ztvárnění lidových písní – improvizace fixuje pohyb do choreografických celků

4.ročník Žák: -

Má smysl pro formu a základy taneční kompozice Aktivně se podílí na přípravě závěrečného představení

118

Klasická taneční technika II. STUPEŇ 1.-3. ročník Žák -

cvičí u tyče i na volnosti v rychlejším tempu dbá na čistotu provedeného pohybu provádí technicky náročnější vazby prvků, úměrné svým schopnostem vnímá a zhodnotí choreografické dílo klasického tance


má smysl pro formu a základy taneční kompozice aktivně se podílí na přípravě závěrečného představení

119

8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu, jehož náležitosti vycházejí z příslušné legislativy. Žáci jsou do této kategorie zařazováni ředitelem na základě vyjádření a žádosti rodičů, doporučení učitele a vyjádření pedagogicko – psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Minimální hodinová dotace výuky pro tyto žáky je stejná jako u žáků zařazených do základního studia, ve výjimečných případech může být hodinová dotace upravena vzhledem k omezení žáka na návrh učitele a rozhodnutí vedení školy.

9 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Pro žáky, kteří prokáží mimořádné nadání a vynikající výsledky vzdělávání, organizuje škola studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin. Rozšíření je možné až na dvojnásobek hodinové dotace uvedené v učebním plánu. Jedná se o výjimečné případy, zařazení do tohoto programu schvaluje ředitel na návrh učitele. Po vykonání postupové zkoušky rozhodne ředitel na návrh komise o případném prodloužení této výjimky.

10 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY Zásady a způsob hodnocení žáků Pravidla hodnocení a klasifikace: Prospěch žáka v jednotlivých vyučovaných předmětech je klasici kován těmito stupni: 1 – výborný – žák ovládá požadované poznatky uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplacuje osvojené vědomosti dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů. Samostatně hodnotí chyby jevy a zákonitosti. 2 – chvalitebný – žák ovládá poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Samostatně nebo na základě menších podnětů učitele je schopen osvojené vědomosti a dovednosti uplatňovat, nevyskytují se podstatné chyby. Dokáže hodnotit jevy a zákonitosti s částečnou pomocí učitele. 3 – uspokojivý – žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených vědomostí a dovedností závažnější nedostatky, osvojené vědomosti a dovednosti je schopen uplatňovat s intenzivnější pomocí učitele. Dokáže hodnotit jevy a zákonitosti spíše jen za pomoci učitele. 4 – neuspokojivý – žák si požadované vědomosti a dovednosti neosvojil, má v nich vážné nedostatky, které není schopen opravit ani s pomocí učitele. Nedokáže hodnotit jevy a zákonitosti ani za pomoci učitele.

Žák je v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – uspokojivý 4 – neuspokojivý Žák je na konci 1. a 2. pololetí celkově hodnocen těmito stupni: Prospěl (a) s vyznamenáním Prospěl (a) Neprospěl (a) Oblasti vlastního hodnocení školy Vlastní hodnocení školy – je významným nástrojem, který napomáhá zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Jedná se o zjišťování, porovnávání dat, charakterizujících stav, kvalitu a efektivnost vzdělávacího programu. Vlastní hodnocení školy stanovuje § 11 a § 12 zákona č.561/2004 Sb. Vyhláška č. 15/2005 sb.. které se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Součástí hodnocení jsou zejména cíle, které si škola stanovila, a to jak cíle strategické, operační, tak i cíle dílčí, jejich reálnost a důležitost. Dále pak posouzení, jak tyto cíle plní, jejich aktuálnost, prioritu apod. Vlastní hodnocení školy také obsahuje vymezené oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků a oblastí, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření. Oblasti hodnocení: -

Oblasti, ve kterých dosahujeme dobrých výsledků. Oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření. Podmínky ke vzdělávání. Průběh vzdělávání. Kultura školy. Výsledky vzdělávání žáků. Připomínky k řízení školy a kvalitě personální práce. Úroveň výsledků práce, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům.

Cíle a kritéria vlastního hodnocení školy: Cílem vlastního hodnocení školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria vlastního hodnocení jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v Plánu činnosti na daný školní rok).

121

122

123

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VÍTĚZSLAVA NOVÁKA, SKUTEČ, OKRES CHRUDIM

Recommend Documents