KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo

KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ Collective investments Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

Ing. Peter Mokrička

František JUREN Brno, 2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2013/2014 Student:

František Juren

Obor:

Finance a právo

Téma práce:

Kolektivní investování

Téma práce anglicky:

Collective investments

Cíl práce, postup a použité metody: Cíl práce: Analýza a komparace výkonnosti otevřených podílových fondů vybraných investičních společností, posouzení vlivu legislativy na podnikání investičních společností a fondů kolektivního investování v ČR, formulace doporučení pro drobné investory Postup práce: 1. Vymezení kolektivního investování a subjektů kolektivního

investování 2. Teoreticko - metodologické východiska práce 3. Posouzení vlivu legislativy na podnikání investičních

společností a fondů kolektivního investování v ČR 4. Komparativní analýza otevřených podílových fondů vybraných investičních společností v ČR 5. Formulace závěrů a doporučení pro subjekty kolektivního investování ainvestory Použité metody: deskripce, analýza, komparace, syntéza, matematicko-statistické metody Rozsah grafických prací:

Podle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Literatura:

LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s. ISBN 9788086929705. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. 789 s. ISBN 9788073576479.

Poznámka:

Další doporučené zdroje: Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

Vedoucí práce:

Ing. Peter Mokrička

Pracoviště vedoucího práce:

Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí

Datum zadání práce: 13. 3. 2013 Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

.................................. Ing. Petr Valouch, Ph.D. vedoucí katedry

........................... ....... prof. Ing. Antonín Slaný, CSc. děkan

V Brně dne: 20. 11. 2013

J mé n o a př í j me ní a ut o r a :

František Juren

N á ze v d i p l o mo vé p r á c e :

Kolektivní investování

N á ze v p r á c e v a n gl i č t i n ě:

Collective Investments

K at e dr a :

Finance

V e d ou c í d i pl o mo vé p r á c e:

Ing. Peter Mokrička

R o k o b h aj o b y:

2014

Anotace Bakalářská práce vymezuje kolektivní investování a srovnává výkonnosti otevřených podílových fondů vybraných investičních společností. V teoretické části jsou popsány základní vlastnosti a subjekty kolektivního investování. Praktická část obsahuje rozbor dopadu nové právní úpravy na subjekty kolektivního a analyzuje a komparuje výkonnosti otevřených podílových fondů.

Annotation This Bachelor’s thesis defines collective investing and further compares the performance of mutual funds of chosen investment companies. Main features and subjects of collective investing are described in the theoretical part of the thesis. Practical part contains analysis of impact of the new legislation on collective investment subjects and further analyses and compares performance of mutual funds.

Klíčová slova kolektivní investování, otevřené podílové fondy, investiční společnost, investor, právní úprava, zákon, výkonnost

Keywords collective investment, open mutual funds, investment companies, investors, regulation, law, performance

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Kolektivní investování vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petera Mokričky a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16.12.2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na prvním místě bych rád poděkoval Ing. Petru Mokřičkovi za důležité připomínky a užitečné rady, kterými přispěl k vytvoření této bakalářské práce. Také bych rád poděkoval Mgr. Martinu Prokopovi za konzultace právní části této práce a prof. Oldřichu Rejnušovi za pomoc při definování cíle práce.

Obsah 1

2

Úvod ...............................................................................................................................................13 1.1

Globální a parciální cíle .........................................................................................................14

1.2

Metodika práce .......................................................................................................................14

Teoreticko – právní aspekty kolektivního investování v čr ...........................................................15 2.1

Definice kolektivního investování .........................................................................................15

2.2

Výhody a nevýhody kolektivního investování .......................................................................16

2.2.1

Výhody ...........................................................................................................................16

2.2.2

Nevýhody .......................................................................................................................17

2.3

Právní úprava v ČR ................................................................................................................17

2.4

Modely investičních fondů dle zákona...................................................................................19

2.4.1

Fondy kolektivního investování .....................................................................................19

2.4.2

Fondy kvalifikovaných investorů ...................................................................................20 Základní typologie fondů .......................................................................................................21

2.5 2.5.1

Dělení dle portfoliového složení ....................................................................................21

2.5.2

Dělení dle způsobu rozdělování zisku ............................................................................23

2.5.3

Dělení dle způsobu správy .............................................................................................23

2.6

Otevřené podílové fondy ........................................................................................................24

2.7

Poplatky a náklady spojené s investicí do OPF......................................................................25

2.7.1

Druhy poplatků...............................................................................................................26

2.7.2

Nákladové ukazatele ......................................................................................................26

2.8 3

4

Měření výkonnosti otevřených podílových fondů .................................................................27

Posouzení vlivu nové legislativy na kolektivní investování ..........................................................29 3.1

Změny v nové legislativě týkající se investičních společností a investičních fondů .............29

3.2

Posouzení vlivu nové legislativy na subjekty kolektivního investování ................................33

Analýza a komparace otevřených podílových fondů vybraných investičních společností ............35 4.1

Výběr investičních společností ..............................................................................................35

4.2

Určení vzorku fondů pro analýzu a komparaci ......................................................................35

Vlastní analýza vybraných fondů .......................................................................................... 36

4.3 4.3.1

IKS akciový PLUS ........................................................................................................ 36

4.3.2

ISČS Sporotrend ............................................................................................................ 37

4.3.3

ČSOB akciový mix ........................................................................................................ 39

4.3.4

Franklin Mutual European Fund .................................................................................... 40

4.3.5

IKS dluhopisový PLUS ................................................................................................. 41

4.3.6

ISČS Sporobond ............................................................................................................ 43

4.3.7

ČSOB bond mix............................................................................................................. 44

4.3.8

Templeton Global Bond Fund A ................................................................................... 45

4.4

Komparace výkonnosti vybraných otevřených podílových fondů ........................................ 46

5

Závěr .............................................................................................................................................. 51

6

Seznam použitých zdrojů............................................................................................................... 54

7

Seznam použitých zkratek ............................................................................................................. 58

8

Seznam příloh ................................................................................................................................ 59

1 ÚVOD Hlavním důvodem pro výběr práce byl pro mě samotný smysl a účel kolektivního investování, který snoubí velice efektivně diverzifikaci rizika pro investora s profesionálním obhospodařováním, takže investor nemusí disponovat odbornými znalostmi o investování a jeho úvahy se mohou soustředit především na prvotní výběr daného fondu s určitou investiční strategií. Je pro něj tedy zásadní orientovat se v problematice kolektivního investování, kterou se zabývá i tato práce, a která se snaží současně investorovi pomoci. Kolektivní investování je v České republice, oproti vyspělým státům západní Evropy, málo rozšířené, ale jeho obliba stále roste, a to jak ve světě, tak v tuzemsku. Hlavní příčina může být spatřována v totalitním režimu, který v České republice téměř po půl století panoval, a který nedovoloval existenci českého kapitálového trhu, a to až do roku 1993. Dalším důvodem tohoto stavu byla nedostatečná právní úprava kolektivního investování, jež po roce 1993 zapříčinila tzv. vytunelování několika podílových fondů, vinou čehož investoři k tomuto způsobu pojali značnou nedůvěru. Postupem času byly tyto nedostatky v právní úpravě odstraněny a investoři opět začínají kolektivní investování více využívat. Důkazem je i dlouhodobý nárůst investic, které proudí do fondy spravovaných majetků. Tato práce se ve své teoretické části zabývá právní úpravou kolektivního investování v ČR a novým zákonem o investičních společnostech a investičních fondech. Nastiňuje problematiku kolektivního investování z hlediska jeho konkrétních výhod a nevýhod, představuje základní typy fondů a poukazuje na náklady, které s tímto způsobem investování investorovi vznikají. Práce se dále soustředí na otevřené podílové fondy a způsob měření výkonnosti fondů. V rovině praktické práce přibližuje situaci investora, který má zájem o investování do otevřených podílových fondů. Nejdříve se práce zabývá dopadem nové právní úpravy na subjekty kolektivního investování a tedy i samotného investora. Poté, vzhledem k velkému množství otevřených podílových fondů na trhu a vysokému počtu investičních společností, práce, především s ohledem na výkonost, několika kroky vybere, zanalyzuje a srovná vybrané otevřené podílové fondy.

13

1.1 Globální a parciální cíle Globálním cílem této práce je formulace doporučení pro drobné investory především na základě výkonnosti jednotlivých podílových fondů. Prvním parciálním cílem práce je zhodnotit dopad nové legislativy na subjekty kolektivního investování. Druhým parciálním cílem, který je rozhodující součástí cíle globálního, je analýza a zhodnocení výkonnosti vybraných otevřených podílových fondů.

1.2 Metodika práce Zpracování této práce vyžadovalo metodické prostředky deskripce, analýzy a komparace. Deskripce je využita při zkoumání právní úpravy a subjektů kolektivního investování. Následně vybrané podílové fondy jsou podrobeny analýze a jejich výsledky metodou komparace zhodnoceny. Srovnání výkonnosti se opírá především o matematickostatistické metody. Vlastní práce využívá poznatky z teoretické části, která definuje základní teoreticko-právní aspekty kolektivního investování, a aplikuje je na reálné subjekty obvyklé na českém trhu. Konkrétně zkoumá nejen změny v nové právní úpravě a jejich vliv na subjekty kolektivního investování, ale především analyzuje a následně hodnotí výkonnost vybraných podílových fondů. Data využitá v práci jsou převzata především z tzv. klíčových informací pro investory, kterými disponuje každý fond.

14

2 TEORETICKO – PRÁVNÍ ASPEKTY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR Kolektivní investování je velice široký a obsáhlý pojem. K jeho hlubšímu poznaní je potřeba velkého množství informací a dlouhodobého studia. Kolektivní investování je po celém světě hojně využíváno menšími investory, kteří musí být chráněni proti nekalým praktikám a právním problémům. Investiční společnosti na tomto trhu nabízejí služby, které musí být regulovány, a obhospodařují nebo zakládají fondy různých forem s přesně definovanou formou a specifickými možnostmi vzniku a existence. Existují různé trhy, kde je možnost fondy obchodovat, tyto fondy mohou mít rozdílný způsob správy, rozdílné portfolio a rozdílné poplatky. Subjektů upravovaných a existujících v kolektivním investování je obrovské množství. Je to také jeden z důvodů, proč se kolektivní investování stále vyvíjí a je čím dál specifičtěji právně regulováno. Tato kapitola se snaží vysvětlit kolektivní investování v jeho úplném základu, tedy definovat jej, představit novou právní úpravu a terminologii, popsat otevřené podílové fondy a jejich typologii, druhy poplatků a způsob měření jejich výkonnosti.

2.1 Definice kolektivního investování Dle Václava Lišky a Jana Gazdy spočívá kolektivní investování v základní myšlence sdružování malých investorů a jejich finančních prostředků v jeden celek, což dále vede ke zvýšení efektivnosti správy vložených prostředků, diverzifikaci investice, minimalizaci rizik a umožňuje to zpřístupnění těch finančních trhů, jenž jsou často vyhrazeny pouze velkým nebo institucionálním investorům. To je determinováno též faktem, že fondy, ve kterých se tyto prostředky sdružují, jsou spravovány kvalifikovanými experty. Z tohoto odvozujeme podstatu kolektivního investování. Konkrétně jde o postupné „shromažďování peněžních prostředků od předem neurčitého a neomezeného okruhu právnických a fyzických osob za účelem jejich použití na podnikání na základě dříve zmíněného principu rozptýlení investičního rizika způsoby, které dovoluje zákon.“1 Petr Musílek ve své publikaci uvádí, že „kolektivní investování je založeno na společném zájmu většího počtu individuálních investorů co možná nejefektivněji zhodnotit své volné peněžní prostředky při současné snaze minimalizovat investiční rizika dostatečnou diverzifikací společného portfolia.“2 Na základě těchto definic můžeme pojmenovat a stanovit charakteristické rysy kolektivního investování. Lze říct, že jde zejména o postupné získávání a shromažďování finančních prostředků od investorů a jejich následné investování za účelem zhodnocení, které je spojeno se žádoucím rozložením rizika a zároveň s dosažením maximálního a přitom relativně bezpečného výnosového efektu a současného zajištění odborné správy.

1

in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 310 - 311 2 in MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů, 2., aktualizované a rozšířené vydání, EKOPRESS, s.r.o., Praha – 2011, 520 s., ISBN 978-80-86929-70-5, str. 433

15

2.2 Výhody a nevýhody kolektivního investování K pochopení kolektivního investování je užitečné definovat si základní výhody a nevýhody, které představují hlavní důvody, proč si investoři tuto formu investování vybírají a proč je ve světě i v tuzemsku oblíbená.

2.2.1 Výhody Kolektivní investování, jako jedna z možností zhodnocení prostředků potenciálních investorů, přináší velkou řadu výhod. Také na základě významné shody mezi odborníky, pohybujícími se ve finanční oblasti, můžeme udělat výčet těch hlavních: a) Profesionální správa úspor – nashromážděné úspory jsou stále sledovány profesionály, kteří v případě vzniku neočekávané události ihned podnikají nezbytné kroky vedoucí ke snížení rizika, resp. zhodnocení svěřených prostředků. Jejich kroky jsou založeny na precizně a profesionálně vypracovaných investičních analýzách. b) Možnost efektivnější diverzifikace rizika – vyjádřeno slovy sira Johna Templetona: "Diversify your investments."3 U kolektivního investování je diverzifikace umožněna pomocí spojování jednotlivých individuálních portfolií do portfolia jednoho společného. Nevýhoda individuálního investora, týkající se omezeného množství kapitálu, vedoucí k neschopnosti diverzifikace rizika ve větší míře, je tak výrazným způsobem potlačena. c) Dohled regulátora – kolektivní investování má nastavené jasné hranice, týkající se omezení investic do vysoce rizikových produktů. Na dodržování nejen tohoto pravidla, ale také na restrikce, resp. regulace omezující vstup do tohoto odvětví osobám bez speciálního povolení, dohlíží regulátor. Jsou tak opět snižována další rizika. d) Úspory z rozsahu – kolektivní investování nabízí investorům správu majetku při vynaložení nižších nákladů, než by tomu bylo u přístupu individuálního. e) Šíře investičních instrumentů – na trhu existuje mnoho investičních instrumentů, které jsou poskytovány investorům pouze ve vyšších objemech, což pro drobné investory v praxi znamená nemožnost jejich využití. Díky možnostem, které kolektivní investování nabízí, však tato překážka bývá zpravidla odstraněna.4 f) Likvidita – u některých typů fondů kolektivního investování, o nichž budeme pojednávat níže, je umožněn téměř okamžitý odprodej v nich uložených aktiv, čímž může investor velmi rychle získat hotovost. Fond je totiž povinen podíly jednotlivých investorů dle jejich požadavků odkupovat za právě vykazovanou hodnotu (NAV)5. Pokud by investoři investovali individuálně, tuto rychlost směny by zaručenou neměli.6

3

Sir John Templeton - "Diversify your investments." [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.sirjohntempleton.org/quotes.asp 4 in MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů, 2., aktualizované a rozšířené vydání, EKOPRESS, s.r.o., Praha – 2011, 520 s., ISBN 978-80-86929-70-5, str. 437 5 NAV = net asset value, tedy čistá hodnota aktiva 6 Podílové fondy: Výhody investování do podílových fondů. LBBW Bank Cz a.s. [online]. 2012 [cit. 2013-0111]. Dostupné z: http://www.lbbw.cz/cs/nasi-klienti/osobni-bankovnictvi/investovani/podilovefondy/index.shtml

16

2.2.2 Nevýhody S kolektivním investováním se však kromě výhod zmíněných výše pojí také nevýhody, resp. rizika. Mezi ty nejmarkantnější z nich patří: a) Poplatky – jednotlivé fondy kolektivního investování vyžadují od investorů placení různých poplatků. Konkrétně jde o poplatek za: 

nákup instrumentu (vstup do kolektivního investování, míněno např. podílových listů),



prodej instrumentu (výstup z kolektivního investování, poplatek málo častý),



správu instrumentů v průběhu jejich držení.

b) Výnosnost investic není pevná – výnosové míry většiny fondů kolektivního investování nejsou určitým způsobem fixní či garantované, což znamená, že hospodaření fondů může být i záporné (ztráty investorů).7 c) Tržní způsob oceňování instrumentů – možné ztráty zcela dopadají na investora,8 jelikož kolektivní investování jako takové nespadá do systému pojištění vkladů. d) Nemožnost investorů zasahovat do investic fondů – volba, do jakých instrumentů bude fond investovat, leží pouze na rozhodnutí jejich profesionálních zaměstnanců. V praxi to znamená, že zde existuje možnost, že daný fond bude investovat do instrumentů, do nichž by daný investor, dle vlastního přesvědčení, vůbec neinvestoval. Na investory, kteří se rozhodli pro kolektivní investování, se vztahuje také riziko, že správce portfolia bude využívat nepoctivé praktiky pro svůj prospěch, což může vést k tomu, že se fond dostane do problémů s likviditou, a nebude tak moct splnit svou odkupní povinnost.9

2.3 Právní úprava v ČR Nedokonalosti právní úpravy kolektivního investování odpovídaly v České republice v 90. letech 20. století problémům spojeným s kupónovou privatizací, kdy nepřesná právní úprava zapříčinila kulminaci trestné činnosti spojené s tzv. vytunelováním fondů. Tyto problémy a současně snaha zatraktivnit kolektivní investování, ochránit samotné investory, jakož i vstup České republiky do Evropské unie, byly impulsy směřující k harmonizaci české právní úpravy s právní úpravou Evropské unie. Prvním zákonem, který do svého znění implementuje Směrnice UCITS I a III, se stal zákon č.189/2004 Sb., o kolektivním investování (ZKI), ze dne 1. 4. 2004. Počátek jeho platnosti je datován na 1. 5. 2004, tedy na den vstupu České republiky do Evropské unie. Dne 20.12.2012 pak schválila vláda návrh nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který implementuje již výše zmíněnou směrnici AIFMD. 10 Dne 17.1. 2013 Poslanecké sněmovně ČR předložila návrh zákona č. 240/2013 Sb., o investičních 7

Podílové fondy: Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování. MAPOR: Nestranný rádce klienta ve světě financí [online]. 2011 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.mapor.cz/penize_z4-4.html 8 Výjimku tvoří fondy garantované resp. zajištěné, které garantují vrácení určitého poměru vložených peněžních prostředků(budeme se jim věnovat později) 9 in MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů, 2., aktualizované a rozšířené vydání, EKOPRESS, s.r.o., Praha – 2011, 520 s., ISBN 978-80-86929-70-5, str. 438 10 ZISIF - Česká republika. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. In: Sbírka zákonů č.240/2013. 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240

17

společnostech a investičních fondech (tzv. ZISIF), spolu s návrhem doprovodného změnového zákona.11 Ministerstvo financí ČR nezbytnost nové právní úpravy zdůvodnilo tak, že „navrhovaná právní úprava sleduje materiální příklon k evropským konvencím v oblasti obhospodařování a administraci investičních fondů a nahrazuje stávající zákon o kolektivním investování a s ním související podzákonné předpisy“.12 Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, účinný od 19.8.2013, nahrazuje zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a podzákonné prováděcí předpisy. Zákon transponuje do národního práva směrnice EU v oblasti kolektivního investování, zejm. směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. AIFMD), jež dopadá nejen na fondy kolektivního investování, ale i na alternativní subjekty, které spravují majetek více investorů, který dále investují podle určitých strategií za účelem dosažení společných zisků, např. soukromé nadace či private equity („soukromý kapitál,“ typicky střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze). Dále zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkající se kolektivního investování (UCITS IV). Zákon také navazuje na úpravu obsaženou v přímo aplikovatelných nařízeních Evropské unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (tzv. EuVECA) a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání (tzv. EuSEF“).

 Zákon č. 240/2013 o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) Oproti zákonu ZKI, který obsahoval 205 paragrafů, ZISIF obsahuje podrobnou úpravu čítající 677 paragrafů. Hlavní dopad ZISIF na tuzemskou ekonomiku představuje snaha vytvořit přívětivější podmínky pro kolektivní investování a zatraktivnit tak Českou republiku pro zahraniční investory. Obsáhlá materie nového zákona nicméně přináší velké množství změn. Dochází, též v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, mj. k rozšíření právních forem investičních fondů a zavádí v českém právním řádu zcela nové formy, jakými je například SICAV13, SICAR14 , převzaté z lucemburského práva. Další důležitá úprava se týká pojmu „obhospodařování,“ kdy je jasně vymezen rozdíl mezi obhospodařováním a administrací investičních fondů. Obhospodařovatel je dle zákona portfolio manažer, stará se o investování majetku a řízení rizik. Administrátor pak zabezpečuje právní a účetní služby, oceňování, marketing, plnění informačních povinností atd. S tímto souvisí i dokonalejší úprava činnosti

11

Návrh nové právní úpravy investičních společností a investičních fondů postoupen Poslanecké sněmovně Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani_76111.html 12 Obhospodařování a administrace investičních fondů: Nová pravidla. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani.html#legislativa 13 SICAV – modifikace akciové společnosti uzpůsobená pro kolektivní investování s proměnlivým základním kapitálem 14 SICAR – modifikace komanditní společnosti uzpůsobená pro kolektivní investování, druh neveřejného fondu kvalifikovaných investorů

18

depozitáře15 fondů (implementací ZISIF a UCITS IV). V souladu s AIFMD je také zaveden nový rozhodný limit pro obhospodařování majetku, (jenž se netýká standardních fondů), který činí 100 000 000 euro, resp. 500 000 000 euro (při splnění zákonem určených podmínek, těmito podmínkami je hlavně to, že obhospodařované investiční fondy nesmí rozdělovat ani vyplácet investice po dobu 5 let od učinění této investice) pro fondy, které jsou spravovány právně nebo fakticky jednou osobou, jehož překročení má rozhodující význam co se týče velikosti regulatorních povinností alternativních investičních fondů, tedy subjektů kolektivního investování, kde musíme podotknout, že některé z nich dosud nepodléhaly naprosto žádné regulaci.16 ZISIF značně mění pojetí investičního fondu, kdy tento pojem je nově rozšířen a rozumí se jím fond v souvislosti buď s a) fondem kolektivního investování, nebo b) fond kvalifikovaných investorů. Můžeme si všimnout, že ZISIF tedy fondy kolektivního investování řadí jako podskupinu investičních fondů. Dále se fondy kolektivního investování dělí na standardní fondy a speciální fondy. Investiční fond už tedy není jen fond kolektivního investování, který existuje ve formě akciové společnosti a je právnickou osobou, ale jsou to zákonem regulované struktury majetku, které obsahují jak fondy ve formě právnických osob, tak fondy podílové či svěřenecké, které, jak víme, právní subjektivitu nemají. 17 Nutno ještě poznamenat, že od 1.1.2014 platí prodloužení daňového testu pro investory, kteří investují do investičních fondů, z 6 měsíců na 3 roky.

2.4 Modely investičních fondů dle zákona Pojem fondu a jeho varianty členění definuje především nová zákonná úprava. ZISIF investiční fondy takto ve svém základu dělí na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů18. Podle zákona 240/2013 Sb. může být fond kolektivního investování podílovým fondem, akciovou společností či akciovou společností s proměnným základním kapitálem. Obdobně může být fond kvalifikovaných investorů podílovým fondem, akciovou společností, svěřenským fondem, komanditní společností, společností s ručením omezeným, družstvem, evropskou společností, nebo evropskou družstevní společností.19

2.4.1 Fondy kolektivního investování Dle zákona č. 240/2013 Sb., jsou fondy kolektivního investování buď otevřené podílové fondy, anebo akciové společnosti. Dle§ 93 zákona č. 240/2013 Sb., se fondem kolektivního investování rozumí: 1) právnická osoba se sídlem na území České republiky, jež získala oprávnění shromažďovat od veřejnosti peněžní prostředky vydáváním akcií a provádět společné investování takto nashromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční 15

Depozitář – osoba oprávněna na základě zákona opatrovat majetek, účty a peněžní toky investičních fondů. Nesmí být obhospodařovatelem daného fondu. Zákaz střetu zájmů dle zákona s jeho jinou činností u fondu. 16 www.epravo.cz, dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/aifmd-novy-evropsky-rezim-pro-specialnifondy-a-fondy-kvalifikovanych-investoru-77834.html 17 ZISIF - Česká republika. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. In: Sbírka zákonů č.240/2013. 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240 18 Kvalifikovaný investor – vybrané subjekty (finanční instituce apod.) nebo osoba, která prohlásí, že má zkušenosti s cennými papíry 19 Příloha A

19

strategie na principu rozložení rizika ve prospěch majitelů těchto akcií, a tento majetek dále spravovat, 2) podílový fond, jenž je vytvořen za účelem shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů, takto nashromážděné peněžní prostředky pak na základě určité investiční strategie na principu rozložení rizika společně investuje ve prospěch majitelů těchto podílových listů, dále vykonává další správu tohoto majetku, 3) za fond kolektivního investování považován též podílový fond nebo akciová společnost, která má proměnlivý základní kapitál, jejich účelem je shromažďovat peněžní prostředky nejméně od dvou fondů kolektivního investování nebo podfondů fondu kolektivního investování nebo podobných zahraničních investičních fondů či zahraničních zařízeních, investují-li více než 85% hodnoty svého majetku do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem.20

2.4.2 Fondy kvalifikovaných investorů Tyto fondy dle zákona č. 240/2013 Sb., mají téměř stejné podmínky, krom jedné zásadní, využívat je mohou jen kvalifikovaní investoři21. Dle zákona § 95 se fondem kvalifikovaných investorů rozumí: 1) právnická osoba se sídlem na území České republiky, jež je oprávněna shromažďovat penězi ocenitelné věci nebo peněžní prostředky od většího počtu kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo způsobem, že se tito kvalifikovaní investoři stanou jejími společníky, ti jsou pak oprávněni provádět společné investování nashromážděných financí nebo penězi ocenitelných věcí a to na základě určité předem vymyšlené investiční strategii ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů, a dále jsou oprávněni vykonávat správu tohoto majetku, 2) podílový fond s účelem shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od většího množství kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a provádět společné investování takto nashromážděných peněžních prostředků na základě určité předem určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch majitelů těchto akcií, a tento majetek dále spravovat, 3) svěřenský fond - jako obmyšlených je jeho statutem určeno více kvalifikovaných investorů, jimiž je buď zakladatel tohoto svěřenského fondu a investor, který zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou, tento fond je dále zřízený za účelem investování dle dané investiční strategie ve prospěch obmyšlených.22

20

ZISIF - Česká republika. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, §93. In: Sbírka zákonů č.240/2013. 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240 21 Kvalifikovaný investor – vybrané subjekty (stát, finanční instituce,…) nebo osoba, která prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry, tedy zkušený investor 22 ZISIF - Česká republika. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, § 95. In: Sbírka zákonů č.240/2013. 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240

20

Dále dle § 96 zákona je kvalifikovaný fond uvedený v článku 3 písmena a) evropského přímého předpisu o fondech rizikového kapitálu a fond uvedený v článku 3 písmena b) evropského přímého předpisu o fondech sociálního podnikání.23

2.5 Základní typologie fondů Výše uvedené rozdělení dle ZISIF není jediný způsob, jak fondy kolektivního investování dělit. Fondy lze totiž členit podle mnoha dalších kritérií, například dle složení jejich portfolia, dle dělení jejich zisku, dle způsobu správy a v neposlední řadě také dle investorů investujících do těchto fondů. Každý investor by si proto měl dříve, než investuje do určitého fondu, rozmyslet a jasně stanovit své cíle a očekávání.

2.5.1 Dělení dle portfoliového složení Toto dělení je založeno na základě aktiv nacházejících se v portfoliu daného fondu. V jednotlivých portfoliích fondů se mohou nacházet aktiva: 1) Finanční aktiva – portfolia fondů jsou poskládána z velké škály druhů cenných papírů, ať už jsou to obligace, akcie, nebo jakékoliv jiné finanční aktivum. 2) Reálná aktiva – portfolia jsou složena z aktiv komoditních, jako např. zlata, ropy, zemního plynu nebo nejrůznějších zemědělských plodin, a poté také z aktiv nemovitých či movitých věcí, jako např. budov, pozemků, uměleckých sbírek, atd. 2.5.1.1 Fondy peněžního trhu Jedná se o fondy, které investují do krátkodobých dluhových instrumentů a jsou využívány především pro krátkodobé investice, převážně investice se splatností do jednoho roku, s nízkým rizikem a výnosem pohybujícím se kolem úrovně tržních úrokových měr. V jejich portfoliu můžeme najít termínované vklady, pokladniční poukázky, depozitní certifikáty a směnky a dluhopisy.24 2.5.1.2 Fondy dluhopisové Investoři prostřednictví těchto fondů investují především do vládních a podnikových dluhopisů s úmyslem zhodnocení peněžních prostředků ve střednědobém investičním horizontu. Dle investičního zaměření mohou být fondy orientovány na dluhopisy v jedné měně nebo v opačném případě na dluhopisy denominované v různých měnách. Do dluhopisových, neboli obligačních fondů patří také samostatná kapitola tzv. High-yield funds,

23

www.mazars.cz, SABOLOVÁ a LIŠKA. NOVÝ ZÁKON O INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTECH A FONDECH V KONTEXTU FKI (ZISIF)..In: [online]. [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F% 2Fwww.stavebniforum.cz%2Fdiskuse2013%2Fprezentace%2F0605_Pastikova_Sabolova.pdf&ei=uB6OUvfAOIGp0QXX5ICwB Q&usg=AFQjCNH6vanDjMRJthaFitcuDHFaPRfd0w&bvm=bv.56988011,d.d2k&cad=rja 24 in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 317

21

což jsou investice do prašivých dluhopisů, neboli „Junk bonds“, které jsou známy pro svoji vysokou rizikovost, která nám ovšem na druhé straně může přinést i daleko vyšší zisk.25 2.5.1.3 Fondy akciové Jsou určeny investorům, kteří hledají dlouhodobé investice, většinou s vyšším rizikem a vyšším výnosem. Investor může investovat do regionů (Čína, Japonsko), sektorů (biotechnologie, technologie), případně si může zvolit určité tematické investice (fond luxusu). Dle investiční strategie můžeme rozdělit akciové fondy na dva primární druhy: 

Růstové – fond má příjem z růstu hodnoty mezi nákupní a prodejní cenou,



Dividendové – fond investuje primárně do akcií s vysokou dividendou.26

Mezi akciové fondy se řadí i indexové fondy, které nakupují akcie dle určitého akciového indexu, který sledují a snaží se kopírovat.27 2.5.1.4 Fondy smíšené Fondy smíšené, jak již jejich název napovídá, investují jak do akcií, tak do dluhopisů, a je čistě na portfolio manažerovi, kolik bude mít v čem zainvestováno, protože pro podíly akcií a dluhopisů v portfoliu nejsou žádné limity. 28 2.5.1.5 Fondy fondů Jsou také nazývány zastřešovací fondy / střešní fondy29. Aktiva držená těmito fondy musí alespoň z 66% investovat do podílových listů nebo akcií jiných fondů.30 Výhodou těchto fondů je sice větší diverzifikace, ale naopak značnou jejich nevýhodou jsou vyšší správcovské poplatky, které si strhávají všichni správci daných fondů.31 2.5.1.6 Fondy reálných aktiv Fondy investující především do reálných aktiv, tudíž do komodit, drahých kovů, nemovitostí, starožitností, nebo třeba do uměleckých sbírek. Tyto fondy, vzhledem k reálným investicím, dosahují nejvyššího zhodnocení v inflačním období a při krizích na finančních trzích. 2.5.1.7 Fondy derivátové Z výše zmíněných fondů je tento druh nejrizikovější, protože investuje nejen do finančních a komoditních derivátů, ale i do instrumentů typu futures nebo opce, které se obchodují na 25

in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 317 26 in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 317 27 in JÍLEK, J., Akciové trhy a investování 1. vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2009, 656 s., ISBN 97880-247-2963-3, str. 408 a 409 28 in VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 792. ISBN 978-80-7357-647-9, str. 723 29 in JÍLEK, J., Akciové trhy a investování 1. vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2009, 656 s., ISBN 97880-247-2963-3, str. 413 30 in VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 792. ISBN 978-80-7357-647-9, str. 723 31 in JÍLEK, J., Akciové trhy a investování 1. vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2009, 656 s., ISBN 97880-247-2963-3, str. 413

22

burze. U těchto instrumentů se navíc často používá tzv. pákových efektů, proto je velice důležité zvolit fond se správnou strategií jištění.32

2.5.2 Dělení dle způsobu rozdělování zisku 2.5.2.1 Fondy výnosové Známé též pod názvy fondy důchodové/příjmové (income funds). Jejich hlavní prioritou je vyplácet investorovi co nejvyšší pravidelný výnos beze změny výše jím vloženého kapitálu. Proto bývají nejčastěji orientovány na dividendové akcie a vyplácejí zejména příjmy z podílových listů, závislé na tom, jak dobře daný fond hospodaří.33 2.5.2.2 Fondy růstové Název je odvozen od tzv. growth funds a jedná se o druhy fondů, které mají za cíl co nejvíce zhodnotit vložený majetek investorů, kdy svůj dosažený zisk, ať už z dividend nebo z držených akcií, reinvestují a snaží se tak zhodnotit akcie nebo podílové listy daného fondu.34 2.5.2.3 Fondy smíšené O fondech smíšených (growth-and-income funds) bychom mohli říct, že jsou jistým kompromisem mezi dvěma výše uvedenými možnostmi, tudíž investorům poskytují zisky jak kapitálové, tak běžné.35

2.5.3 Dělení dle způsobu správy 2.5.3.1 Aktivně spravované fondy Jedná se o způsob správy portfolia, kdy manažeři či správci fondu neustále hledají co nejlepší a nejvýhodnější investice, založené na jejich vlastní strategii. S tím také souvisí častější obměňování portfolia a většinou i vyšší náklady na vstup či výstup z fondu.36 2.5.3.2 Pasivně spravované fondy Pasivně spravované fondy jsou založeny na již jednou sestaveném portfoliu, které může kopírovat určitý srovnávací index, nebo se může řídit dle specifické strategie, nebo třeba investovat do patřičných dlouhodobých dluhopisů.37

32

in REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, 690 s., ISBN 978-80-7418-128-3, str. 569 33 in REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, 690 s., ISBN 978-80-7418-128-3, str. 572 34 in VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 792. ISBN 978-80-7357-647-9, str. 720 35 in JÍLEK, J., Akciové trhy a investování 1. vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2009, 656 s., ISBN 97880-247-2963-3, str. 407 36 Iin REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, 690 s., ISBN 978-80-7418-128-3, str. 573 37 in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 318

23

2.6 Otevřené podílové fondy Podílové fondy patří ve světě k těm nejoblíbenějším a nejrozšířenějším typům fondů. V případě otevřeného fondu není počet emitovaných podílů nikterak limitován. Jediným omezením je poptávka investorů po podílových listech fondu. S otevřenými podílovými fondy (tzv. OPF) se také pojí právo investora, resp. podílníka na odkup podílového listu investiční společností, nehledě na to, odkud, resp. od koho byl tento podílový list koupen. Ve většině případů nejsou cenné papíry OPF obchodovány. Jejich cena, ať už při primární emisi, či odkupu, odpovídá jejich aktuální hodnotě zvýšené, resp. snížené o poplatky správcovské společnosti. V současnosti je OPF na světových finančních trzích nejvíce využívanou možností kolektivního investování.38 Jejich výhody jsou transparentnost, likvidita, vysoké množství investičních strategií, variabilita investičních portfolií. Za nevýhody lze považovat vysoké poplatky a přebytečnou likviditu, kterou musí kvůli možnému odkupu podílových listů fondy držet.39 V následující tabulce jsou uvedeny názvy, pod kterými nalezneme informace o OPF. Tabulka č. 1: Názvy OPF ve vybraných zemích USA

Mutual Funds

Západní Evropa

SICAV (société d´investissement a capital variable)

Velká Británie

Unit Trusts a OEICS (Open Ended Investment Companies)

Irsko

Unit Trusts a ICVCs

Indie

Schemes

pramen: tvorba tabulky autorem, http://www.financialexpress.com/

Založení a správa podílového fondu je vložena do rukou investiční společnosti (právnická osoba), která k jeho založení potřebuje povolení ČNB. Majetek fondu je od této společnosti oddělen. Ze zákona tento majetek náleží podílníkům daného podílového fondu. Investor tak za vložení svých prostředků do podílového fondu získává podílový list, se kterým se však nepojí právo na vedení společnosti, jako je tomu u akcií, ale právo na podíl z výnosu vyplývajícího z hospodaření podílového fondu, což v praxi znamená, že podílník nemůže ovlivnit investiční strategii daného fondu. Tento cenný papír ve skutečnosti představuje pouze investorův podíl na majetku podílového fondu.40 Každý podílový list musí obsahovat: a)

název podílového fondu,

b)

jmenovitou hodnotu podílového listu, jestliže je stanovena,

c)

údaj o formě podílového listu,

38

in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 474 a 475 39 in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 474 a 475 40 Co je podílový fond. ČP INVEST [online]. 2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/klientsky-servis/investovani-v-kostce/co-je-podilovy-fond/co-je-podilovy-fond.html

24

d)

datum vydání nebo emise podílového listu,

e) u listinné podoby číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka. Další typy fondů: 1) Exchange traded funds (ETF) - Typ fondů, rozšířený především v zahraničí, který se v mnohých aspektech podobá fondu podílovému, je Exchange Traded Fund. Hlavní rozdíl nalezneme ve způsobu řízení fondu. „Namísto aktivního řízení podílového fondu drahými manažery probíhá investování ETF podle přesného algoritmu, resp. indexu.“41, který závazně kopírují. Dalším rozdílem je fakt, že ETF jsou obchodovány na burze. Na druhou stranu se ETF často označují také jako indexové akcie a fakticky se jedná o indexové fondy obchodované na burze. Značnou nevýhodou ETF jsou vysoké poplatky.42 2) Uzavřený fond (Closed-end funds) - Tento typ fondu je charakteristický tím, že emise podílových listů je limitována buď počtem podílových listů k prodeji, anebo časovým úsekem, v průběhu něhož mohou jednotliví investoři podílové listy nakupovat. V případě omezení počtu je pevně stanoveno, kolik podílových listů má být vytištěno, přičemž jejich prodej probíhá, dokud nejsou všechny tyto cenné papíry odprodány. U časového omezení nehraje roli, zdali společnost prodala všechny své podílové listy, anebo jen jejich část. Po uplynutí dané doby je společnost povinna zastavit veškerou činnost týkající se prodeje podílových listů. Druhým charakteristickým znakem uzavřených fondů je to, že investor, resp. podílník nedisponuje právem na zpětný prodej podílového listu společnosti, která jej emitovala. Tento fakt poukazuje na nízkou hladinu likvidity tohoto cenného papíru. Jediným způsobem, jak investor může od své investice odstoupit, je využít veřejného sekundárního trhu cenných papírů, na kterém se podílové listy uzavřených podílových fondů obchodují.43

2.7 Poplatky a náklady spojené s investicí do OPF Jedna z hlavních nevýhod investování do OPF jsou právě poplatky. Kvůli poplatkům investor nemůže investovat celý svůj disponibilní kapitál a případné zhodnocení investice je tedy kráceno o zaplacené poplatky či náklady spojené s investováním do fondů. S OPF jsou spojeny především dva základní druhy poplatků, a to vstupní poplatek a průběžný poplatek (management fee). Samozřejmě bychom neměli opomenout výstupní poplatek, ale ten nebývá tak častý a objevuje se zřídka. Náklady se uvádí především ve spojitosti s nákladovými ukazateli. Jsou uváděny dva základní, kterými je total expense ratio (dále TER) a tzv. TANK (typická absolutní nákladovost konstrukce). 41

ETF - co jsou indexové akcie. Akcie.cz [online]. 2009 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/etf-indexove-akcie/ 42 in JÍLEK, J., Akciové trhy a investování 1. vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2009, 656 s., ISBN 97880-247-2963-3, str. 409 43 in LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování 1. vydání, Kamil Mařík Professional Publishing Praha, 2004, 525 s., ISBN 80-86419-63-0, str. 476

25

2.7.1 Druhy poplatků 

Vstupní poplatky

Vstupní poplatek se platí u většiny fondů a jeho výše se pohybuje v rozmezí 0,5 – 5,5 procenta. Velikost poplatku je ovlivněna rizikovostí fondů, tedy u fondu dluhopisového bývá tento poplatek nižší než u fondu akciového. Tento poplatek se strhává přímo z investované částky a připadne obhospodařovateli fondu. Existuje také varianta, kdy jsou podílové listy prodávány přes finančního zprostředkovatele, v tomto případě bývá vstupní poplatek často ještě vyšší. 

Poplatek za správu (management fee)

Tento poplatek je při dlouhodobém investování do OPF nejvýznamnější, protože je strháván při každém zhodnocení vlastního kapitálu fondu. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí 0,5 – 3 procenta a je strháván na denní či týdenní bázi, takže investor jeho stržení většinou nevnímá. Poplatek je ohodnocení za správu fondu investiční společností a portfolio manažerem.44 

Výstupní poplatek

Druh poplatku, který není moc rozšířený. Bývá uplatňován většinou v případě, kdy si fond neúčtuje vstupní poplatek. Nejčastěji se vyskytuje u uzavřených fondů. Zrádnost tohoto poplatku je spatřována především v jeho výši, protože je většinou počítána z celkové částky, kterou z fondu vybíráme.45 

Poplatek za výnos (success fee).

Společnost si může stanovit, že při určitém zisku si bude účtovat určité procento z výnosu. Tyto procenta se většinou odvíjí od výše zhodnocení, tedy čím více fond zhodnotí, tím vyšší může být procento, které investor na poplatku zaplatí. Svým způsobem může být tento poplatek pro investora pozitivní, protože nutí portfolio manažera, aby se snažil dosáhnout co nejlepšího zhodnocení.46

2.7.2 Nákladové ukazatele 

TER (total expense ratio)

V případě ukazatele TER jde o náklady celkové, tedy kromě poplatků výše zmíněných jsou zde započítány náklady, které investičním společnostem vznikají při obhospodařování fondů a řízení společností. Jsou to dále poplatky, které si účtují banky, depozitáře, náklady za reklamy, náklady pro poradenské společnosti, náklady za audit apod. TER je vyjádřeno v procentech, na základě auditu z minulého období. Obvykle se TER pohybuje okolo 1 – 4 procenta ročně. Nejnižších TER dosahují ETF (exchange traded funds) fondy, které jsou

44

in BUDÍK, Josef. Finanční investování. prosinec 2011. Vysoká škola finanční a správní, 2011. 1. ISBN 97880-7408-047-0. str 156-157 45 Investice: finance. [online]. 2000 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://investice.finance.cz/podilovefondy/obchodovani-krok-po-kroku/poplatky-fondu/ 46 in BUDÍK, Josef. Finanční investování. prosinec 2011. Vysoká škola finanční a správní, 2011. 1. ISBN 97880-7408-047-0. str 156-157

26

pasivně spravované a mají tak nízké náklady na provozování.47 TER je ukazatel především roční nákladovosti, neslouží tedy pro výpočty jako TANK. 

TANK (typická absolutní nákladovost konstrukce)

TANK je přímo model sloužící pro výpočet celkové nákladovosti, započítává všechny poplatky, které jsou s investicí spojené, a poměřuje je s budoucím zhodnocením dané investice. Můžeme tedy konstatovat, že z celkového výnosu investor zaplatí na poplatcích 1549%, 48dle toho, jak a přes koho investuje.49Tento ukazatel se nejčastěji využívá u pravidelného investování, protože z každé jedné investice jsou strhávány poplatky zvlášť a TANK právě o tyto poplatky snižuje budoucí výnosnost investice.

2.8 Měření výkonnosti otevřených podílových fondů Výkonost otevřených podílových fondů se dá měřit mnoha způsoby a využívá různých výkonnostních modelů. Mezi tyto ukazatele patří Sharp Ratio, Jensen Alpha nebo Information Ratio. Vzhledem k omezené délce této práce byl pro hlubší analýzu a využití zvolen jediný ukazatel Sharp Ratio. Sharpe Ratio Sharpe Ratio vymyslel významný finanční teoretik a držitel Nobelovy ceny za ekonomii William Forsyth Sharpe. Tato metoda pro výpočet výkonosti uvažuje výkonnost daného aktiva nad určitou limitní hodnotu vzhledem k podstupovanému riziku. Jelikož Sharpe ratio nevychází v určitých jednotkách a výpočet jediného fondu by postrádal vypovídající hodnotu, je potřeba do modelu zahrnout více fondů a jejich výsledky následně porovnat.50 Základní je vztah výnosu dvou aktiv a rizika s investicí spojeného, neboť logicky každý investor preferuje vyšší zisk s nižším rizikem. Model využívá výnosnosti a rizika ve vztahu:

Sn = Sharpův index TRP = výnosnost aktiva (fondu) RF = bezrizikový výnos aktiva (nejčastěji využíván 10-leté státní dluhopisy), může zde figurovat i benchmark (při počítání výkonnosti nad benchmark) = směrodatná odchylka aktiva (fondu) 51, výpočet: √ ∑ ̅

47

in BUDÍK, Josef. Finanční investování. prosinec 2011. Vysoká škola finanční a správní, 2011. 1. ISBN 97880-7408-047-0. str 156-157 48 Viz www.t-a-n-k.cz 49 http://www.atank.cz/ukazatel-TANK-nakladovost-IZP/ 50 MARGARITOV, Jan. Hodnocení výkonnosti a rizikovosti dluhopisových podílových fondů [cs], Praha, 2007. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=1443. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze – fakulta financí a účetnictví. Vedoucí práce Ing. Jan Jurečka, CSc. 51

in MUSÍLEK, Petr. Finanční trhy a investiční bankovnictví. Vyd. 1. Praha: ETC Publishing, 1999, s. 689

27

N – počet proměnných ̅ – průměrná hodnota proměnné x x – sledovaná proměnná (výkonnost fondu za měsíc/rok)

Jistou nevýhodou Sharpe Ratio může být, že u fondů, které dosahují nižší volatility (např. dluhopisové fondy) než fondy s vyšší volatilitou (např. akciové fondy), vyjde výsledek výnosnosti indexu vyšší i při fakticky stejné výkonosti. Ovšem tento teoretický nedostatek můžeme přisoudit riziku, které index započítává do výnosnosti. Z logiky věci to znamená, že pro získání maximální vypovídající hodnoty ukazatele je potřeba správně definovat a určit testovanou základnu, to v praxi znamená vybrat aktiva s podobným poměrem zisk/riziko.

28

3 POSOUZENÍ VLIVU NOVÉ KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ

LEGISLATIVY

NA

Tato kapitola aplikuje informace z roviny teoretické v rovině praktické a jejím cílem je poukázat na dopady nového zákona 240/2013 Sb., a zákona zákon č. 90/2012 Sb., v praxi, zejména posoudit jeho vliv na subjekty kolektivního investování. Vzhledem k poměru mezi rozsahem této práce a šíří dotčené právní úpravy je účelem kapitoly především stručné a výstižné shrnutí základních změn této právní úpravy, které se týkají investičních společností, investičních fondů a popřípadě samotných investorů. Právní úprava zákona 240/2013 Sb., přináší novou podobu regulace, proto je rovněž důležité vysvětlit, proč byla nová regulační opatření přijata a jaký je jejich primární účel. Následně, na základě těchto faktických důvodů, bude zhodnocen budoucí dopad nové právní úpravy na kolektivní investování v České republice a to především na postavení a fungování investičních společností, investičních fondů a investorů.

3.1 Změny v nové legislativě týkající se investičních společností a investičních fondů S odkazem na nový zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, důvodovou zprávu k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech a na zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech byly vybrány základní změny, které se dotknou investičních společností a investičních fondů, popřípadě investorů, a hlavní důvody, které vedly k zavedení těchto změn do nové právní úpravy. Zásadní změny v novém zákoně č. 240/2013 Sb., popřípadě v zákoně č. 90/2012 Sb., týkající se subjektů kolektivního investování jsou tyto: 1. Zákon č. 240/2013 Sb. transponuje do národního práva směrnice EU v oblasti kolektivního investování, zejm. směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. AIFMD), tato právní úprava vstoupila v platnost 22.7.2013. Reguluje oblasti alternativních a donedávna neharmonizovaných subjektů kolektivního investování, které shromažďují od více investorů peněžní prostředky za účelem společného investování a na základě určité strategie, mezi tyto subjekty patří komoditní či nemovitostní fondy a private equity fondy (alternativní druhy fondů). Dále také promítá do českého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/65/ES, o koordinaci správních předpisů týkající se kolektivního investování (tzv. UCITS IV), která reguluje fondy standardní. Zákon č. 240/2013 Sb., také prodlužuje daňový test z 6 měsíců na 3 roky pro fyzické osoby a nově do tohoto testu zahrnuje všechny podílníky, takže osvobozuje od daně i investory, kteří mají vyšší než 5% zastoupení ve fondu, kteří dříve osvobozeni být nemohli. Směrnice AIFMD funguje jako vícestranná sofistikovaná regulace, která má za cíl zlepšit dohled nad donedávna neharmonizovanými oblastmi, týkající se některých typů fondů kolektivního investování, například systémových rizik vycházejících z vysoké ekonomické síly, které mohou tyto fondy dosáhnout. Směrnice tedy přináší řadu změn pro speciální fondy, 29

fondy kvalifikovaných investorů a alternativní fondy. AIFMD dále zavádí právo na evropský pas pro správce alternativních investičních fondů, který je výhodný pro volné nabízení alternativních fondů, jejich obhospodařování a zakládání v EU. Směrnice se snaží také napomoci regulaci off-shore52 center, jenž má přimět fondy se sídlem mimo EU, resp. jejich správce, aby se z takových míst přesunuly zpět do Evropské unie (a do ČR), a nesly tedy daňovou povinnost i na našem území. Zřejmě hlavním cílem směrnice AIFMD je zvětšení evropského trhu alternativních fondů a jejich zpřístupnění a zatraktivnění pro investory. UCITS oblast standardních fondů kolektivního investování již harmonizuje a nově (UCITS IV) koordinuje a upravuje regulace standardních fondů, například předpisy týkající se převoditelnosti cenných papíru. UCITS IV je důležitá pro zavedení evropského pasu pro investiční společnosti při nabízení služeb, zejména zakládání a obhospodařování standardních fondů. Také povoluje založení master-feeder fondů53 a přeshraniční přeměny standardních fondů. Pro investory je přínosem zavedení povinnosti sdělování klíčových informací fondy. Odůvodnění: AIFMD se snaží harmonizovat dosud neupravenou část právní úpravy týkající se některých fondů a Česká republika při snaze sjednocovat právní úpravu kolektivního investování s evropskými standardy (AIFMD a UCITS IV) musí tyto směrnice implementovat do své právní úpravy a určitým způsobem se jim přizpůsobit. Důvodem je také snaha podpořit atraktivitu tuzemského trhu a zároveň dodržet dostatečnou právní ochranu investorů, tedy zlepšit právní prostředí a harmonizovat právní úpravu s Evropskou unií. Proto se snaží vycházet např. ze značně přesnější a propracovanější právní úpravy finančně vyspělých států typu Lucemburska. 2. Zavedení oddělení služeb souvisejících s investičními fondy, kdy zákon č.240/2013 Sb., rozlišuje mezi obhospodařováním a prováděním administrace investičních fondů. Zákon č. 240/2013 Sb. umožňuje, aby administraci fondu prováděla entita odlišná od obhospodařovatele s výjimkou administrace u standartního fondu nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, kde administrátorem těchto fondů může být pouze jeho obhospodařovatel. S účinností nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (účinné rovněž od 19.8.2013) jsou podrobná ustanovení upravující investování fondů upravována tímto právním předpisem, nikoli již (pouze) zákonem. Tato část právní úpravy se inspiruje směrnicí AIFMD (resp. UCITS IV pro standardní fondy), která odděluje činnosti obhospodařovatele a administrátora. Dle zákona č. 240/2013 Sb. tudíž musí mít každý investiční fond jak obhospodařovatele, který vykonává portfolio management a s tím související řízení rizik, tak i administrátora, který bude provádět administrativní činnosti, které jsou spojeny s obhospodařováním investičních fondů, jako jsou daňové, účetní a právní služby, marketing, oceňování a plnění informační povinnosti. Za administrátora je možné považovat subjekt odlišný od fondu nebo subjekt s fondem totožný, což nastává u samosprávného investičního fondu, který může být sám sobě 52

Off-shore centrum – země s daňově výhodnou politikou pro společnosti (pro fond to znamená sídlo společnosti v off-shore centru, v EU jen zástupce, který platí nízkou paušální dan) 53 Master-feeder fond - [řídící – podřízený fond] feeder fond investuje 85% svého majetku do jeho master fondu, zbytek hotovost/deriváty zajišťující riziko

30

administrátorem. Dále se administrátorem může stát investiční společnost, která získá povolení od České národní banky k administraci investičního fondu a k jeho obhospodařování. Právnická osoba s povolením pouze k administraci se nazývá „hlavní administrátor“. Zahraniční společnost může být administrátorem fondu v případě, že tento fond také obhospodařuje. Výše počátečního kapitálu musí být 50.000 EUR, což je obdobné jako u obchodníka s cennými papíry. Obhospodařovatelem může být samosprávný investiční fond, který svůj majetek obhospodařuje sám nebo určitý externí subjekt, kterým může být investiční společnost, jež buď založila podílový fond, nebo která podepsala smlouvu s investičním fondem s právní osobností o jeho obhospodařování, popřípadě může být obhospodařovatelem zahraniční správce. Obhospodařovatel se sídlem v České republice musí získat povolení k obhospodařování investičních fondů od České národní banky. Při obhospodařování majetku fondu je také důležitý rozhodný limit (netýká se standardních fondů, ty reguluje UCITS a mají jiný rozhodný limit), který rozhoduje o přísnější regulaci takového subjektu úpravou a požadavky AIFMD. Základní limit je 100 mil. EUR, a pokud společnost splňuje určité podmínky, kterými je nevyužívání investování na páku a nerozdělování a nevyplacení majetku z fondu po dobu 5 let od jeho vzniku, je možnost posunout rozhodný limit až na 500 mil. EUR. V případě opačném, že subjekt chce být v režimu AIFMD, má možnost dobrovolného opt-inu, tedy přejít dobrovolně do režimu AIFMD a využívat tak evropský pas a zároveň podléhat větším regulacím. Odůvodnění: Tato změna je především formálního charakteru a snaží se přiklonit ke standardům vyspělých zemí (AIFMD, UCITS IV), kde je využívaná oddělená činnost obhospodařovatele a administrátora. Jedním z důvodů může být stále narůstající komplexita činností týkajících se obhospodařování investičních fondů, což vede ke značnému využívání outsourcingu, tedy spolupráci a využívání služeb jiných subjektů (především při administraci). 3. Dalším rozdílem oproti současné právní úpravě je, že zákon č. 240/2013 Sb., nově připouští různé právní formy fondů kvalifikovaných investorů. Mimo standardní korporátní formy (a.s., s.r.o., k.s., družstvo, evropská a.s. nebo družstevní společnost) a už nyní zavedené instituty kolektivního investování (otevřený či uzavřený podílový fond), umožňuje nová právní úprava formu a.s. s proměnným základním kapitálem, k.s. na investiční listy a svěřenecký fond. Forma a.s. s proměnlivým kapitálem (Société d'investissement à Capital Variable – SICAV, oblast lucemburského práva) je nově schopna fungovat jako varianta standardního či speciálního fondu, což přináší možnost flexibilnějších změn základního kapitálu bez administrativních, resp. časových prodlev oproti běžným a.s.. Takto modifikovaná akciová společnost bude podobně jako otevřené podílové fondy prodávat a vydávat sice ne podílové listy (jako OPF), ale akcie, které při odkupu zaniknou, tímto způsobem se bude navyšovat a snižovat i výše základního kapitálu. SICAV tedy bude veřejně obchodovatelný. Tato akciová společnost jako investiční fond dále bude oprávněna zakládat podfondy (účetně oddělená část majetku daného SICAVu) s vlastní investiční strategií, které nejsou tak náročné na objem spravovaného majetku jako samotné investiční fondy. Vzhledem k možnosti založení vyššího množství podfondů je umožněno jednoduché přesouvání kapitálu mezi těmito podfondy, 31

samozřejmě v rámci jedné entity, tedy jednoho SICAVu. Takové jednodušší „přelévání“ investic z jednoho podfondu do druhého (např. kvůli změně investiční strategie) ovlivní výši poplatků, které by logicky měly klesnout. Forma akciové společnosti SICAV také přináší značnou výhodu pro obhospodařovatele, kteří mají zájem o realizování vyššího množství investičních strategií, protože umožňuje v případě získání povolení za tímto účelem založení samosprávného fondu, u kterého je získání povolení k činnosti jednoduší než v případě povolení pro činnost investiční společnosti. Modifikovaná komanditní společnost (Société d'Investissement à Capital Risque – SICAR, oblast lucemburského práva) má základní význam v možnosti vtělení podílu na komanditní společnosti do cenných papírů, které jsou označovány jako investiční listy a mají obdobné vlastnosti jako kmenový list reprezentující podíl na společnosti s ručením omezeným. Společnost se bude skládat z komandistů, kteří budou ručit omezeně na základě svých investičních listů (které představují jejich podíly), a pouze z jednoho komplementáře, ručícího neomezeně za dluhy společnosti. Na rozdíl od zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) bude moci být správcem vkladu pouze budoucí komplementář, přičemž jeho vklad musí odpovídat 2% z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů. Tato komanditní společnost oproti ostatním formám fondů kvalifikovaných investorů nemá povoleno přijímat nepeněžité vklady. Vznik této modifikace komanditní společnosti motivovala především snaha přiblížení se modelům zahraničních fondů, které již reguluje evropské právo. Jedná se především o její strukturu a formu, která se blíží právní formě limited liability partnership, na níž jsou založeny typy fondů kvalifikovaných investorů (především tzv. venture capital fund a private ekvity fund). Svěřenecký fond a jeho právní základy jsou zakotveny v zákoně č. 40/2012 Sb., tedy v novém občanském zákoníku, když jeho úprava v zákoně č. 240/2013 Sb., je ve vztahu k občanskému zákoníku speciální. Vychází z mechanismu fungování trustů v angloamerické právní kultuře, zahrnuje tedy správu majetku jednou osobou ve prospěch osoby druhé. Zakladatelé definují účel, se kterým majetek svěřují fondu. Dále již zakladatelé k tomuto majetku nedisponují vlastnickými právy, když tyto následně vykonává svěřenecký správce. Ten ovšem rovněž není vlastníkem svěřeného majetku. Jelikož po založení fondu jeho zakladatel ztrácí vlastnická práva k majetku, je možné říci, že vzniká jakési „vlastnictví bez vlastníka“, neboť majetek fondu není vlastnictvím ani správce, ani zakladatele či vlastnictvím určené osoby, které vzniká nárok na plnění ze svěřeneckého fondu. Svěřenecký fond nelze vytvořit vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování a zakládá se pouze smlouvou. Statut fondu se řídí speciální právní úpravou, tedy zákonem č. 240/2013 Sb., nikoli občanským zákoníkem. Svěřenecké fondy nedisponují právní osobností, jejich založení je limitováno na dobu určitou, uvedenou zakladateli a jejich účel je investovat svěřené prostředky. Odůvodnění: Vzhledem ke snaze přiblížit se zahraniční praxi (praxi, která funguje v zahraničí na vyspělých trzích) a tedy novým možnostem forem investičních fondů a investičních společností v České republice, musela dosavadní, značně omezující, právní úprava, jež umožňovala existenci pouze akciové společnosti a podílovému fondu, doznat změny. Jedná se o krok nezbytný pro přiblížení se k vyspělým zahraničním právním systémům.

32

Komentář: Nové formy fondů je možné zakládat až od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, resp. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, tedy od 1.1.2014. Investiční společnosti a fondy, jež získaly povolení k činnosti před nabytím účinnosti zákona č. 240/2013 Sb., mají podle § 652 zákona své poměry (a u investiční společnosti také poměry obhospodařovaných investičních fondů) uvést do souladu s touto novou právní úpravou a podzákonnými předpisy do 22.7.2014. Do tohoto data musí vycházet při své činnosti a hospodaření z nové právní úpravy přiměřeně (viz § 652 odst. 1, 2 zákona č. 240/2013 Sb.). 4. Zřejmě větší změnou či spíše novinkou je umožnění obchodování s akciemi emitovanými akciovou společností nebo s podílovými listy otevřených podílových fondů. Tento systém fungování a jeho právní rámec přebírá Česká republika z právních úprav Lucemburska či Velké Británie, kde má obchodování především s exchange traded funds již delší tradici. Právní úprava je založena především na charakteristice tzv. exchange traded funds, což jsou fondy obchodované na burze. S tímto souvisí i zavedení tvůrce trhu (market maker) v novém zákoně 240/2013 Sb., který se stará o obchodování těchto cenných papírů na burze a o tržní cenu, kterou se snaží udržovat v objektivním pásmu založeném nejen na poptávce a nabídce, ale především na čisté hodnotě spravovaného majetku daného fondu (net asset value). Obchodovatelnost je umožněna fondům SICAV, OPF, UPF a akciovým společnostem. Odůvodnění: Jde o snahu implementovat do české právní úpravy tzv. exchange traded funds, které je možné obchodovat na určitých burzách, a které se již ve světě běžně obchodují (je možno je zprostředkovat i u českých investičních zprostředkovatelů). Logickým účelem je tedy možnost založení a fungování této společnosti i v našem právním systému, který z těchto společností může těžit, například prostřednictvím daňového systému.

3.2 Posouzení vlivu nové legislativy na subjekty kolektivního investování Hlavním smyslem a účelem výše uvedených změn je prostřednictvím nové právní úpravy regulovat chování subjektů kolektivního investování, nabídnout nové možnosti struktur a forem společností či fondů, zvýšit efektivitu spojenou se správou investičních fondů a nabídnout investorovi příznivější podmínky pro využívání kolektivního investování. Především na základě těchto schválených změn s jejich základním odůvodněním, bude představen jejich pravděpodobný dopad na upravované subjekty. Podnikání investičních společností a fondů kolektivního investování je novou právní úpravou, tedy zákonem č. 240/2013 Sb. a zákonem 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (účinného od 1.1.2014), ovlivněno v mnoha směrech a to nejen pozitivně, ale i negativně. Zákon č. 90/2012 Sb., investorům prodlužuje délku daňového testu z 6 měsíců na 3 roky, což má pro retailové investory jednoznačně negativní dopad, neboť nebudou-li investoři držet cenné papíry fondu déle jak 3 roky, budou muset uhradit daň z výnosu z prodeje cenných papírů. Implementace směrnice AIFMD zvyšuje regulace fondů se sídlem mimo EU a jejich správců především s účelem ochrany retailových investorů. Taky nutí k přesídlení těchto fondů ze zahraničí na území České republiky (resp. EU), což bude mít pravděpodobně ten efekt, že část fondů přestane být v EU úplně nabízena. Ostatní změní sídlo společnosti a za cenu placení vyšších daní budou v EU dostupné. S tímto souvisí i zavedení „evropského pasu“, který bude 33

pro správce alternativních fondů znamenat volný přístup (obhospodařování, zakládání a nabízení fondů) do zemí EU a tedy zvýšení konkurence na evropském trhu alternativních fondů, což může pro investory znamenat lepší možnost výběru (evropský pas zavádí i směrnice UCITS IV pro standardní fondy). Je teoreticky možné, že konkurence zvýší efektivnost fondů, což by mohlo pro investory představovat vyšší výnosy. Je ovšem rovněž pravděpodobné, že zavedení směrnice přinese určité administrativní náklady pro správce fondů. UCITS IV také nabídne možnost master-feeder fondů a zpřísní podmínky informování investorů, což se dá vnímat pozitivně jak pro investiční společnosti, tak pro investory, kteří díky vyšší nucené informovanosti budou lépe chráněni. Oddělení činností administrátora a obhospodařovatele by mělo investiční společnosti a investiční fondy ovlivnit. Jak přesně, je zatím nejasné, pravděpodobné jsou však jisté administrační náklady, jež vzniknou tímto rozdělením, na druhé straně nelze přehlédnout možnost obhospodařování zahraničních fondů. Určitý vliv na investiční fondy bude mít zavedení forem SICAV, SICAR a svěřenského fondu, které znamenají nové možnosti pro tuzemské investiční společnosti a pozitivní přiblížení se evropským standardům. Hlavní význam má forma SICAV, která díky pružnému základnímu kapitálu ušetří určité administrativní náklady a časovou zátěž, kterou představovala pro společnost změna základního kapitálu. Možnost jednoduššího tvoření podfondů by mohla přinést snížení poplatků pro investory, jelikož přesouvání mezi podfondy s různými investičními strategiemi bude pro investiční společnosti méně nákladné než zakládání a pohyb prostředků mezi samotnými fondy. SICAR a svěřenecké fondy by zásadní dopady představovat neměly, snad kromě práva vlastnit podíly v SICARu na cenných papírech a tedy možnost investorů převádět je. Jde-li tedy o novou právní úpravu těchto forem společností, jako pozitivní může být chápáno především přiblížení se právní úpravě vyspělých zemí a otevření nové části trhu pro tyto investiční společnosti i u nás. Zákon č. 240/2013 Sb., dále umožňuje veřejnou obchodovatelnost OPF, SICAV, UPF a akciovým společnostem na způsob Exchange traded fonds. Zavádí podmínky pro vznik burzy, kde budou tyto podílové listy/akcie obchodovány a upravuje i tvůrce trhu (market maker), který bude na této burze figurovat a obchodování umožňovat. Zavedení burzy a umožnění obchodování by mělo mít pozitivní vliv na investiční společnosti a investiční fondy forem OPF, SICAV, UPF a akciové společnosti, a stejně tak pro samotné investory, jelikož umožnění obchodování je považováno z mikroekonomického hlediska za pozitivní pro všechny subjekty účastnící se tohoto obchodování.

34

4 ANALÝZA A KOMPARACE OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ VYBRANÝCH INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTÍ Tato kapitola se pokouší hypotetickému investorovi, obeznámenému se základní problematikou kolektivního investování, představit několik vybraných fondů a podrobit je analýze. Fondy jsou vybrány na základě určitých vlastností a vzájemné podobnosti. Takto vybrané fondy budou podrobeny výzkumu a následné komparaci vycházející z výkonnostního modelu Sharpe Ratio, historických dat a výši poplatků. Na základě výsledků komparace bude založeno doporučení investorům.

4.1 Výběr investičních společností Vzhledem k existenci mnoha investičních společností, jež podnikají na českém trhu, byl výběr založen na poptávce investorů po investičních společnostech. S odkazem na AKAT54 byli vybráni největší distributoři akciových a dluhopisových fondů, kterými jsou Česká spořitelna, a.s., Investiční kapitálová společnost KB, a.s. a ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost. Tyto společnosti zároveň nabízejí fondy jiných společností (HSBC, Pioneer, ING,…). Každá ovšem obhospodařuje i své vlastní fondy, které budou podrobeny analýze. Aby byla analýza ilustrativnější, byla do ní zahrnuta další, původem (založena 1940) americká investiční společnost se sídlem v Lucemburku (forma SICAV), a to Franklin Templeton Investment, jejíž fondy jsou na tuzemském trhu nabízeny v denominaci55 CZK. Spoluzakladatelem této společnosti byl jeden z nejuznávanějších investorů světa, Sir John Templeton. Tato společnost byla v nedávných letech opakovaně oceněna finančním magazínem EURO jako nejlepší fondová společnost světa, o čemž svedčí i přítomnost jednoho z nejlepších akciových investorů Marca Mobiuse a velice uznávaného dluhopisového portfolio manažera Michaela Hasenstaba.

4.2 Určení vzorku fondů pro analýzu a komparaci Fondy akciové i dluhopisové byly vybrány na základě několika kritérií. Vybraná investiční společnost tento fond obhospodařuje a je jejím zakladatelem, fond má alespoň deset let starou historii, fond je denominován v CZK. V následující tabulce jsou vybrané fondy jednotlivých společností. Na prvním místě tabulky ve vybraných fondech se nachází akciový fond a na druhém fond dluhopisový. Fondy s tímto portfoliovým složením byly zvoleny, neboť jsou v České republice nejčastěji využívány a je možno je nalézt v základní nabídce většiny investičních společností, splňují denominaci v CZK měně a mají požadovanou historii.

54 55

www.akatcr.cz – asociace sdružující nejvýznamnější tuzemské investiční společnosti a vede statistiky fondů podílové listy jsou nakupovány a vydávány v CZK, tedy CZ investorovi nehrozí měnové riziko

35

Tabuka č. 2: investiční společnosti a vybrané otevřené podílové fondy Investiční kapitálová společnost KB, a. s. IKS Akciový PLUS, IKS Dluhopisový PLUS

CZK

Česká spořitelna, a. s.

ISČS Sporotrend, ISČS Sporobond

CZK

ČSOB Investiční společnost, a. s

ČSOB akciový mix, ČSOB bond mix

CZK

Franklin Templeton Investments

Franklin Mutual European, Templeton Global Bond Fund

CZK

pramen: vlastní tvorba

4.3 Vlastní analýza vybraných fondů Nyní se práce soustředí na jednotlivé fondy vybraných investičních společností a snaží se o provedení jejich hlubší analýzy. Každý fond je stručně představen a následně jsou ke každému fondu v tabulce uvedeny základní informace (datum založení, ISIN56, poplatky, TER, cena podílového listu a výše majetku, kterou fond spravuje). Poté si představíme portfoliové složení fondů, teritoriální rozložení majetku a především vývoj ceny podílového listu v nejméně desetileté periodě. Studie začíná analýzou akciových fondů a poté se přesouvá k analýze dluhopisových fondů. Získané informace jsou využity při závěrečné komparaci fondů.

4.3.1 IKS akciový PLUS První analyzovaný fond je fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s., který je jediným nabízeným fondem této společnosti splňujícím kritéria výběru. Základní rozdělení majetku je 90% akcií a 10% volné hotovosti. Toto majetkové rozdělení kolísá v průběhu obhospodařování fondu a dle nákupů a prodejů akcií se mění. Fond byl založen 29.8.2000 a jeho původní název zněl IKS Fond světových indexů, kdy po sloučení s fondem KB Dynamický profil změnil svůj název na IKS akciový plus. Fond se zaměřuje od roku 2008 především na investice do střední a východní Evropy, včetně Ruska. Investiční riziko fondu z hodnot 1(minimum) – 7(maximum) je 6. Tabulka č. 3: základní informace IKS akciový plus Název fondu IKS akciový plus ISIN CZ0008472016 Datum založení 29.8.2000 Vstupní poplatek 3,00% Management fee 2,20% TER 2,46% Aktuální kurz (CZK) 0,3729 Aktuální kurz (CZK) 562.402.411 pramen: vlastní tvorba

56

ISIN – International Securities Identification Number, tedy identifikační označení každého fondu

36

Graf č. 1: portfoliové složení ke dni 30.9.2013 IKS akciový plus

2%

IKS akciový PLUS 1%

Akcie 96,75% Podílové fondy 1,72%

97%

Hotovost 1,63%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 2: vývoj hodnoty podílového listu IKS akciový plus

IKS akciový PLUS 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: Graf č. 2 zobrazuje IKS akciový plus. Je vidět, že fond je od svého založení ve ztrátě. V případě desetileté periody, kterou práce zkoumá, je fond mírně ztrátový a to především kvůli hypoteční krizi v USA v roce 2007-2008, která ovlivnila globální ekonomiku a jak je vidět i uvedený fond, který prodělal zhruba 50% propad. Graf č. 1 představuje portfoliové složení, které je téměř jen z akcií (96,75%).

4.3.2 ISČS Sporotrend Sporotrend je fond, který se zaměřuje na trhy převážně středoevropské a východoevropské. Akcie se snaží vyhledávat na základě metody stockpickingu, tedy hledáním podhodnocených akcií. Investiční riziko fondu je 7, tedy nejvyšší. Fond investuje z 98% do akcií a 2% si nechává v hotovosti. Toto rozpětí kolísá dle investičních příležitostí a uvážení portfolio manažera. Poplatky a náklady jsou srovnatelné s fondem IKS akciový PLUS, ale oproti tomuto fondu Sporotrend spravuje zhruba šestkrát větší majetek.

37

Tabulka č. 4: základní informace ISČS Sporotrend ISČS Sporotrend Název fondu ISIN CZ0008471976 Datum založení 31.3.1998 Vstupní poplatek 3,00% Management fee 2,00% TER 2,45% Aktuální kurz (CZK) 1,1608 Majetek fondu (CZK) 3.247.529.905 pramen: vlastní tvorba Graf č. 3: portfoliové složení ke dni 30.9.2013 ISČS Sporotrend

ISČS Sporotrend 2% Akcie 98,06% 98%

Hotovost 1,94%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 4 : vývoj hodnoty podílového listu ISČS Sporotrend

ISČS Sporotrend

8.4.2013

8.4.2012

8.4.2011

8.4.2010

8.4.2009

8.4.2008

8.4.2007

8.4.2006

8.4.2005

8.4.2004

8.4.2003

8.4.2002

8.4.2001

8.4.2000

8.4.1999

8.4.1998

260% 240% 220% 200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: Sporotrend na grafu č. 4 je od svého založení 20% ziskový, což je výnos 2,6% p.a. Fond má nejvyšší stupeň rizikovosti 7, která představuje vysokou volatilitu. Sharpe model by měl vykazovat velmi vysokou směrodatnou odchylku a velmi nízkou výnosnost. Díky vysoké volatilitě by teoretický výnos fondu mohl být velmi vysoký, a to v případě dobrého načasování investice. Graf č. 3 ukazuje 98% podíl akcií v portfoliu.

38

4.3.3 ČSOB akciový mix Fond akciový mix od ČSOB není přímo zaměřen na určité území, ale investuje především do akcií obsažených v indexech S&P500, EuroStoxx 50, Nikkei 225 a FTSE 100. Jeho portfolio je složeno téměř celé jen z akcií, které tvoří 99,7%, zbytek je hotovost. Jeho rizikovost je na stupni 4, což je zřejmě v důsledku snahy investovat do „blue chips57“ známých indexů. Poplatková struktura je podobná předchozím fondům. Tabulka č. 5: základní informace ČSOB akciový mix Název fondu ČSOB akciový mix ISIN 770000001170 Datum založení 14.10.1999 Vstupní poplatek 2,50% Management fee 2,00% TER 2,14% Aktuální kurz (CZK) 0,9148 Majetek fondu (CZK) 1.379.530.101 pramen: vlastní tvorba Graf č. 5: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 ČSOB akciový mix

ČSOB akciový mix 0% Akcie 99,76% 100%

Hotovost 0,24%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 6: vývoj hodnoty podílového listu ČSOB akciový mix

ČSOB akciový mix 200,00% 180,00% 160,00% 140,00% 120,00% 100,00% 80,00% 60,00%

pramen: vlastní tvorba 57

Blue chips – označení akcií největších, pravidelně rostoucích, stabilních společností kótovaných na burze, jež pravidelně vyplácející divendu

39

Komentář: Fond ČSOB na grafu č. 6 s desetiletou historií dosáhl od svého založení 36-ti% výnosu, což jsou zhruba 3% p.a. V roce 2007 je vidět veliký propad o 60%, který pravděpodobně zapříčinila hypoteční krize v USA. Jeho portfolio je podle grafu č. 5 tvořeno z 99,8% akciemi, tedy fond nemá prakticky žádné hotovostní rezervy. Fond investuje do blue chips indexů S&P500, EuroStoxx 50, Nikkei 225 a FTSE 100, tedy jeho výkonnost je založena na růstu těchto indexů.

4.3.4 Franklin Mutual European Fund V našem případě je denominovaný „fond“ v CZK podfondem fondu Franklin Mutual European Fund A (EUR), typ SICAVu, který bude od 1.1.2014 možno založit i v ČR. Tento podfond má od hlavního fondu účetně odtržen majetek jež spravuje, ovšem má s hlavním fondem totožné portfolio. Už z názvu lze odvodit, že fond investuje do evropských cenných papírů, a to 90% kapitálu. Zbylých 10% investuje do neevropských cenných papírů. Fond zahraniční společnosti je oproti předchozím fondům výrazně dražší v případě vstupního poplatku, který je téměř dvojnásobný. Nákladový ukazatel TER je ovšem proti předchozím fondům nižší, a je tedy otázkou, po jak dlouhou dobu hodlá investor prostředky ve fondu ponechat. V dlouhodobém horizontu jsou totiž zaplacené náklady fondu nižší než u fondů předchozích, a to i při započtení vysokého vstupního poplatku. Vzhledem k tomu, že do akciových fondů by měla být doba investice okolo 10 let, nízké TER je jeho výhodou. Stupeň rizikovosti je u tohoto fondu 6. Na grafu číslo 7 je také vidět, že fond si nechává 14,5% hotovosti pro případ investičních příležitostí, což je ve srovnání s předchozími příklady mnohonásobně víc a poukazuje to na rozdílnou strategii hospodaření s hotovostí a držení peněžní rezervy. Fond je od 11.5.2012 denominován i v CZK, takže je možné do něj investovat bez měnového rizika. Tabulka č. 5: základní informace Franklin Mutual European Název fondu ISIN Datum založení Vstupní poplatek Management fee TER Aktuální kurz (CZK) Majetek fondu (CZK)

Franklin Mutual European LU0768356080 31.12.2001(EUR), 11.5.2012(CZK) 5,75% 1,00% 1,82% 139,32 2.987.550.211

pramen: vlastní tvorba

40

Graf č. 7: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 Franklin Mutual European

Franklin Mutual European 14%

1%

Akcie 84,61%

85%

Hotovost 14,5%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 8: vývoj hodnoty podílového listu Franklin Mutual European A

Franklin Mutual European 250,00% 200,00% 150,00% 100,00% 50,00% 31.12.2001 01.07.2002 30.12.2002 01.07.2003 29.12.2003 25.06.2004 23.12.2004 22.06.2005 20.12.2005 19.06.2006 15.12.2006 14.06.2007 12.12.2007 30.06.2008 26.12.2008 25.06.2009 23.12.2009 22.06.2010 20.12.2010 17.06.2011 15.12.2011 13.06.2012 11.12.2012 11.06.2013

0,00%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: Fond od společnosti Franklin Templeton Investment (na grafu č. 8) vykazuje za desetileté období sice vysokou volatilitu, ale dlouhodobě rostoucí výnosy, konkrétně 8,3% p.a. Silně tak výkonnostně překonává ostatní akciové fondy. I přes založení fondu před začátkem argentinské krize (můžeme si všimnout na grafech všech vybraných akciových fondů v letech 2000-2002), kdy fond ztratil 25%, se jeho hodnota do doby před hypoteční krizí, tedy během pěti let téměř zdvojnásobila. Hypoteční krize sice znamenala korekci ceny podílu, ovšem po pěti letech fond svůj majetek dokázal více než zdvojnásobit, a to až o 121% původní ceny podílového listu. Fond má v portfoliu 85% akcií a 15% hotovosti, kterou drží pro případný nákup aktiv.

4.3.5 IKS dluhopisový PLUS Jedná se o fond dluhopisový, který obhospodařuje Investiční kapitálová společnost KB, a.s. Jeho základní majetkové rozdělení tvoří 90% dluhopisů a 10% hotovosti. Fond má stanoveno, že minimálně 30% majetku tvoří české státní dluhopisy a zbylou část 60% - 70% tvoří dluhopisy denominovány v zahraniční měně. Dle statutu fondu je měnové riziko zajištěno u minimálně 70% portfolia. Fond IKS dluhopisový PLUS vznikl sloučením původního otevřeného fondu IKS Plus bondový (založen 14. 3. 2000) s fondem IKS Dluhopisový. Fond má stupeň rizikovosti 3. 41

Tabulka č. 6: základní informace IKS dluhopisový plus Název fondu IKS dluhopisový plus ISIN CZ0008471976 Datum založení 14.3.2000 Vstupní poplatek 1,00% Management fee 1,30% TER 1,51% Aktuální kurz (CZK) 1,5798 Majetek fondu (CZK) 3.159.296.813 pramen: vlastní tvorba Graf č. 9: portfoliové složení ke dni 30.9.2013 IKS dluhopisový plus

IKS dluhopisový PLUS 10% 7% Dluhopisy 83,31% Hotovost 10,23%

83%

Podílové fondy 6,46%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 10: vývoj hodnoty podílového listu IKS dluhopisový plus

IKS dluhopisový PLUS 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: IKS dluhopisový PLUS za desetiletou periodu od konce roku 2003 získal 35%, což je 3,1% p.a. Na grafu č. 10 je vidět, že dluhopisové fondy nedosahují ani zdaleka takové volatility, jako fondy akciové. Dluhopisové fondy jsou stabilnější a dokazují to i reakce fondu na krize v letech 2001 a 2007. Graf č. 9 ukazuje vysokou míru hotovosti (10%), což u tuzemských fondů není moc časté. Dluhopisy mají v portfoliu zastoupení 83,5% a určitou část zabírá i investice do jiných podílových fondů (6,5%), což u dluhopisových fondů není moc obvyklé. Vysvětlením tohoto jevu je, že fond investuje do dluhopisů prostřednictvím jiného fondu, tedy nakupuje podíly jiného dluhopisového fondu (vyšší diverzifikace). 42

4.3.6 ISČS Sporobond Dalším příkladem je Sporobond. Dle informací (statutu fondu) pro investory je portfolio tvořeno 75% českých státních dluhopisů a 25% korporátních dluhopisů. Ke dni 30.9.2013 je ovšem zainvestováno především do českých státních dluhopisů a to ze 62%, dále do podílových fondů 19% a korporátních dluhopisů 12%. 6% jsou depozita. Stupeň rizika je u tohoto fondu 3 a doporučená doba investice 3 – 5 let jako u většiny dluhopisových fondů. Jak je zřejmé z grafu číslo 7, fond spravuje zatím bezkonkurenčně největší majetek. Tabulka č. 7: základní informace ISČS Sporobond Název fondu ISČS Sporobond ISIN CZ0008471976 Datum založení 31.3.1998 Vstupní poplatek 1,00% Management fee 0,90% TER 1,41% Aktuální kurz (CZK) 2,1168 Majetek fondu (CZK) 12.528.446.787 pramen: vlastní tvorba Graf č. 11: portfoliové složení ke dni 30.9.2013 ISČS Sporobond

ISČS Sporobond 12%

6%

Státní dluhopisy 62,80 %

19%

Podílové fondy 18,92 %

63%

Korporátní dluhopisy 12,34 %

pramen: vlastní tvorba Graf č. 12: vývoj hodnoty podílového listu ISČS Sporobond

ISČS Sporobond

pramen: vlastní tvorba 43

1.4.2013

1.4.2012

1.4.2011

1.4.2010

1.4.2009

1.4.2008

1.4.2007

1.4.2006

1.4.2005

1.4.2004

1.4.2003

1.4.2002

1.4.2001

1.4.2000

1.4.1999

1.4.1998

240% 220% 200% 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

Komentář: Sporobond je dluhopisový fond s pouze 62% státních dluhopisů v portfoliu. Podobně jako dluhopisový fond od společnosti IKS také využívá jiné dluhopisové fondy k diverzifikaci rizika (19%). Investuje (12,3%) také do korporátních dluhopisů, které mají zpravidla vyšší výnos i riziko než dluhopisy státní. 6% má v depozitech. Fond zhodnocoval investorovi majetek úrokovou mírou 3% ročně a za 10 let vykázal zisk necelých 35%.

4.3.7 ČSOB bond mix Bond mix má dlouhou historii a je nejstarším ze sledovaných fondů. Obhospodařuje majetek v hodnotě 650 milionů korun, jeho rizikovost je 2 a je nejkonzervativnější z porovnávaných fondů. Dle základních informací pro investory fond investuje do českých dluhopisů s vysokým ratingem a snaží se výkonnostně překonat investice do bezrizikových aktiv. Ve srovnání s ostatními dluhopisovými fondy má nejnižší poplatky, je nejstarší a spravuje nejnižší majetek. Tabulka č.8: základní informace ČSOB bond mix Název fondu ČSOB bond mix ISIN 770000001170 Datum založení 1.12.1990 Vstupní poplatek 0,50% Management fee 1% TER 1,12% Aktuální kurz (CZK) 1,4142 Majetek fondu (CZK) 646.171.226 pramen: vlastní tvorba Graf č. 13: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 ČSOB bond mix

ČSOB bond mix 1% 0% Dluhopisy 98,9% Depozita 0,89%

99%

Hotovost 0,12%

pramen: vlastní tvorba

44

Graf č. 14: vývoj hodnoty podílového listu ČSOB bond mix

ČSOB bond mix 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: Bond mix od ČSOB je nejméně rizikový fond, který je zkoumán. Jeho rizikovost je na stupni 2, což je vidět i na grafu č. 15. Volatilita a reakce na krize je minimální. Fond je téměř celé sledované období ziskový, s tím souvisí jeho portfolio, tvořící z 99% státní dluhopisy. Fond je vyhovující pro investory averzní k riziku a jakýmkoliv ztrátám na trhu.

4.3.8 Templeton Global Bond Fund A Stejně jako Franklin Mutual European A je tento podfond typem SICAV. Fond global bond je dluhopisový fond s velice vysokým vstupním poplatkem ve výši 5% a značně tak převyšuje ostatní fondy. Fond investuje z 92% do dluhopisů a zbytek (8%) si nechává v hotovosti. Jeho portfolio manažerem je Michael Hasenstab, jenž je považován za jednoho z nejlepších dluhopisových manažerů současnosti. Stupeň rizika fondu je 4 a je tedy z vybraných dluhopisových fondů považován za nejrizikovější. Fond s denominací CZK byl založen nedávno, ale využitá data jsou na základě vývoje aktiv totožné investiční strategie, tedy fond denominován v CZK drží stejná aktiva jako fond denominován v EUR. Tabulka č.9: základní informace Templeton Global Bond Název fondu ISIN Datum založení Vstupní poplatek Management fee TER Aktuální kurz (CZK) Majetek fondu (CZK)

Templeton Global Bond LU0768356593 28.02.1991 (USD), 11.5.2012 (CZK) 5,00% 0,75% 1,40% 109,85 1.401.653.000

pramen: vlastní tvorba

45

Graf č. 15: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 Templeton Global Bond

Templeton Global Bond 8% Dluhopisy 91,92% 92%

Hotovost 8,08%

pramen: vlastní tvorba Graf č. 16: vývoj hodnoty podílového listu Templeton Global Bond

Templeton Global Bond 250,00% 200,00% 150,00% 100,00% 50,00% 09.09.2002 28.02.2003 20.08.2003 10.02.2004 30.07.2004 18.01.2005 07.07.2005 26.12.2005 14.06.2006 01.12.2006 22.05.2007 08.11.2007 12.05.2008 05.11.2008 24.04.2009 13.10.2009 01.04.2010 20.09.2010 09.03.2011 26.08.2011 14.02.2012 02.08.2012 21.01.2013 11.07.2013

0,00%

pramen: vlastní tvorba

Komentář: Posledním zkoumaným fondem je dluhopisový fond od společnosti Franklin Templeton Investment. Tento předčil očekávání a je nejvýnosnějším zkoumaným fondem, jelikož jeho výnos za 10 let dosahuje 136%, což je necelých 9% p.a. Fond na ekonomické krize téměř nereagoval a od jeho začátku se mu rapidně zvedla výkonnost. Fond drží 92% dluhopisů a 8% hotovosti, která může být využita na rychlé nákupy aktiv.

4.4 Komparace výkonnosti vybraných otevřených podílových fondů Komparace výkonnosti byla založena na datech a historických výsledcích vybraných fondů, které představují výkonnost za daný časový úsek. Ve výsledcích fondů jsou zohledněny i poplatky, které jsou s daným fondem spojeny a které by investor neměl opomínat. K následnému ověření výkonnosti je využit Sharpeho model, který pracuje se směrodatnou odchylkou představující míru rizika daného fondu a bezrizikovým aktivem, který slouží jako benchmark pro bezrizikovou hodnotu výnosnosti. Výpočet směrodatné odchylky je založen na ročních výkonnostech fondů. Data, z kterých analýza a komparace vycházejí, jsou obsažena v klíčových informacích pro investory (KII). Většina dat je také dohledatelná na stránkách www.kurzy.cz, popřípadě na stránkách www.fondprofessionell.de.

46

Historická výnosnost a náklady Jako jeden z ukazatelů výkonosti lze využít historické výsledky fondů sledující hodnotu výnosu či ztráty za určité časové období. V praxi se nejčastěji využívá perioda roční, tříletá a pětiletá. Pro účel práce je přidána i hodnota desetiletá, na které je zakládán výpočet p.a.58 Dalším ukazatelem a vodítkem při rozhodování jsou poplatky, které jsou v tabulce spolu s výnosy znázorněny. U těch je důležitý především vstupní poplatek, který se platí z investované částky a strhává si ho fond. TER slouží jako ukazatel, kolik si fond z celkového ročního výnosu strhl procent (výkonnosti fondů jsou o TER očištěny). TER je fondy uváděno za každý rok na základě auditu. Vzhledem ke každoročně přibližně stejné hodnotě TER může investor přepokládat budoucí výši ukazatele zhruba kolem hodnot uvedených v tabulce č. 10. TER zahrnuje i management fee, ten je v tabulce zahrnut především pro představivost, kolik si vyplácí management fondu ve srovnání s dosaženými výsledky. Komparací těchto ukazatelů si investor může udělat obrázek o historické výnosnosti a nákladovosti fondů, mezi kterými se rozhoduje. Samozřejmě historické výsledky výnosnosti nezaručují, že fond bude v budoucnu stejně úspěšný / neúspěšný, ale vypovídá o určitých schopnostech portfolio manažera. Posledním ukazatelem je rizikovost fondu, stupnice je 1(minimum) – 7(maximum). Tabulka č. 10: historická výkonnost a poplatky fondů v % výkonnost za: Fond

poplatky:

p.a. vstupní manažerský TER riziko (10y) 2,26 -9,45 34,35 -29,11 -3,381 3 2,2 2,46 6 -0,97 -35,97 43,56 29,47 2,616 3 2 2,45 7 20,57 27,67 72,08 36,52 3,162 2,5 2 2,14 4 1y

IKS akciový plus ISČS Sporotrend ČSOB akciový mix Franklin Mutual 26,43 European IKS duhopisový plus 2,05 ISČS sporobond 1,51 ČSOB bond mix 0,79 Templeton Global Bond 3,52

3y

5y

10y

35,42 79,58 121,79

8,291

5,75

1 1,82

6

14,12 14,85 11,47 15,05

3,106 3,016 3,163 8,972

1 1 0,5 5

1,3 1,51 0,9 1,41 1 1,12 0,75 1,4

3 3 2 4

21,39 35,78 29,48 34,61 18,15 36,53 59,42 136,15

pramen: vlastní tvorba tabulky (hodnoty - kurzy.cz/klíčové informace pro investory) Zhodnocení dat: Tabulka ukazuje základní výnosnosti za zvolenou periodu 10 let, vstupní poplatek, management fee, TER a rizikovost fondu. Jak je z tabulky zřejmé, nejvýkonnějším akciovým fondem byl Franklin Mutual European. Nejvýkonnějším dluhopisovým fondem se stal Templeton Global Bond. Tyto fondy dopadly nejlépe za všechna časová období, což může dokazovat určitou kvalitu především portfolio manažerů. Tuzemské dluhopisové fondy dosahují obdobných výsledků okolo 3% p.a., takže je potřeba zvážit i ostatní faktory, které by měly být pro investora důležité, tedy TER, vstupní poplatek a rizikovost. Z toho vyplývá, že nejefektivnějším výběrem z tuzemských dluhopisových fondů (s nejnižší mírou rizika a nejnižšími poplatky) byl fond ČSOB bond mix. Pokud jde o tuzemské akciové fondy, pořadí je logické, nejlépe skončil fond ČSOB, druhý byl fond ISČS a nejhůř dopadl fond od IKS. V případě vstupních poplatků jsou nejdražší fondy Franklin Templeton, investor musí počítat 58

Per annum – za rok, značí průměrný roční výnos po dobu x let. Pro výpočet použiji: K*(1+N) t = K*Y ,kdy K = investovaná částka, N = hledané p.a. (%), Y = výkonnost fondu za určitou dobu (%), t = počet let (doba úročení, práce uvažuje 10 let)

47

s prvotní ztrátou 5,75% / 5% z celkové investice, což je nejméně dvakrát tolik, než u ostatních fondů, u dluhopisových dokonce pětkrát tolik. Takto vysoké poplatky jsou značně negativní správou pro investory, kteří musí zvážit především délku investice, protože v dlouhodobém horizontu je potřeba srovnávat spíše ukazatel TER. Nejlevnější je dluhopisový fond ČSOB, který je desetkrát levnější než fondy Franklin Templeton, což je velký rozdíl. Co se týče TER, mezi dluhopisovými je nejlevnější opět fond ČSOB bond mix. Jeho nízká cena vychází především z nízkého stupně rizikovosti (2), kdy je pravděpodobná pasivnější strategie dlouhodobého držení nízkorizikových aktiv, konkrétně státních dluhopisů. TER u akciových fondů je překvapivě nejnižší u fondu Franklin Mutual Europea, jenž má nejvyšší vstupní poplatek. Komparace fondů i přes velmi vysoké poplatky dopadla nejlépe pro fondy Franklin Templeton, které výkonnostně jednoznačně překonaly ostatní fondy, druhé místo patří fondů ČSOB s velmi nízkými poplatky a slušnou výkonností. Sharpe Ratio Pomocí ukazatele Sharpe Ratio, vysvětleného výše, byly spočítány výkonnosti jednotlivých fondů v horizontu 10 let. Jako nejvhodnější bezrizikové aktivum byl vybrán desetiletý český státní dluhopis, emitován ve třetím čtvrtletí roku 2003 (státní dluhopis, 3,70%, 2003-2013), jelikož reprezentuje jedno vůbec z nejméně rizikových aktiv na českém trhu, které si investor může koupit, a nejčastěji se při výpočtu tohoto modelu používá. Investor má tedy na výběr mezi otevřeným podílovým fondem a bezrizikovým výnosem v podobě nákupu státního dluhopisu. Tabulka č. 11: výpočet 10-ti leté výkonnosti pomocí Sharpe ratio (příloha C)

Vybraný fond IKS akciový plus

výkonnost bezrizikový výnos směrodatná Sharpe fondu p.a. 10-letého státního odchylka ratio (10y) dluhopisu p.a. (riziko) fondu -3,38% 3,70% 23,0977 -0,30656

ISČS sporotrend

2,62%

3,70%

56,2839

-0,01926

ČSOB akciový mix

3,16%

3,70%

19,4729

-0,02762

Franklin Mutual European

8,29%

3,70%

18,6168

0,24661

IKS duhopisový plus

3,11%

3,70%

3,21179

-0,01851

ISČS sporobond

3,01%

3,70%

3,60112

-0,01899

ČSOB bond mix

3,16%

3,70%

2,28179

-0,23534

Templeton Global Bond

8,97%

3,70%

6,68189

0,78867

pramen: vlastní tvorba na základě výpočtu Zhodnocení výsledků a doporučení: Tabulka č. 11 kalkuluje Sharpe Ratio, tedy výkonnost zkoumaných fondů. Benchmarkem kladné výkonnosti investice je desetiletý český státní dluhopis, jehož výnosnost za desetiletou periodu byla 3,7% p.a. Nad tuto výnosnost se za 10 let dostaly jen fondy Franklin Templeton, které vykázaly vysoké výsledky. Oba fondy dosahují kladné výkonnosti a vzhledem k logickému rozdílu jejich hodnoty Sharpe Ratia mají nejlepší vypovídající hodnotu. Vzájemné srovnání těchto dvou jasně favorizuje fond Templeton Global Bond, jehož nízká rizikovost (směrodatná odchylka) mu i při podobné výnosnosti ztrojnásobila výkonnost. Ostatní fondy jsou díky záporné výkonnosti vůči 48

bezrizikovému aktivu v záporných hodnotách, které jsou zkresleny, jelikož vyšší směrodatná odchylka snižovala zápornou hodnotu výsledku. Tedy fond ISČS Sporotrend s bezkonkurenčně nejvyšší rizikovostí se i s menší výnosností stal výkonnějším než fond ČSOB akciový mix, který je přitom v obou parametrech lepší. Fondy dluhopisové IKS dluhopisový plus a ISČS Sporobond jsou téměř stejně výkonné, o čemž hovoří i historická data. Na fond ČSOB bond mix Sharpeho model pro srovnávání nebyl ideální, protože i přes kvalitní výnos ve srovnání s nízkým rizikem vyšly hodnoty velmi nízké a fond tak dle výsledků dopadl téměř nejhůře, což je zavádějící. Samozřejmě z tabulky č. 11 se i přes nepřesnosti Sharpe Ratio dá logicky odvodit umístění fondů. Základním poměrem je výnos vůči směrodatné odchylce, tedy fondy s vyšší výnosností jsou lepší než fondy s nižší výnosností a fondy s nižší směrodatnou odchylkou jsou méně volatilní a tedy méně rizikové (což je pozitivní) než fondy s vyšší směrodatnou odchylkou. Zhodnocení výsledků je pro investora jednoznačné. Kladné hodnoty ukazatele znamenají, že fond výkonnostně přesahoval benchmark, tedy zhodnotil investici více, než státní dluhopisy. Hodnoty záporné reflektují nižší výnosnost než benchmark, což značí horší výnos než státní dluhopisy. Při záporném výnosu (po odečtení benchmarku) klesá vypovídající schopnost Sharpeho modelu. Na základě získaných výsledků a vzájemné komparace se tedy nedoporučuje využívat vybrané fondy investičních společností IKS a ISČS. Fondy ČSOB jsou dle komparace nejlevnější, mají nejnižší stupeň rizika a stabilní výnos, tedy investorům averzním k riziku, popřípadě s úmyslem investovat po kratší dobu (2-5 let), mohou být doporučeny. Fondy společnosti Franklin Templeton dopadly výkonnostně nejlépe, ovšem jsou nejdražší, proto je lze doporučit především pro investice dlouhodobějšího charakteru. Obě komparace tedy dosáhly stejného výsledku: Tabulka č. 12: výsledné umístění fondů umístění 1. 2. 3. 4.

akciové fondy Franklin European ČSOB akciový mix ISČS sporotrend IKS akciový plus

dluhopisové fondy Templeton Global Bond ČSOB bond mix IKS duhopisový plus ISČS sporobond

pramen: vlastní tvorba na základě výsledků komparace Umístění v tabulce je založeno na vyhodnocení celkové komparace, tedy na srovnání výkonnosti (Sharpe Ratio), poplatků a nákladovosti, rizika a výnosnosti. Diskuze: Práce využívá především historická data, na jejichž základě srovnává výkonnosti fondů za období deseti let. Provedená komparace hodnotí především schopnosti portfolio manažerů za uplynulé období. Na základě výsledků komparace nelze predikovat budoucí výkonnost fondů. Sharpe Ratio je v této práci založeno na desetileté výnosnosti a bezrizikovém aktivu s výnosností 3,70%, tedy získané výsledky odpovídají tomuto období a možnosti bezrizikového výnosu v dané výši. Při změně těchto proměnných vyjde hodnocení fondů jinak, teoreticky může lépe poukázat na ovlivnění výkonnosti volatilitou, avšak nemusí dosahovat praktického přínosu. Vzhledem ke snaze získání závěru s praktickou vypovídající hodnotou pro investora o reálné výkonnosti daných fondů, byl založen výběr bezrizikového 49

aktiva na skutečné výnosnosti desetiletých českých státních dluhopisů. Pro představu, při stejném postupu, jen změně výnosu bezrizikového aktiva na 2%, vychází hodnoty: Tabulka č. 13: výpočet 10-ti leté výkonnosti pomocí Sharpe ratio (bezrizikový výnos 2%) fond Sharpe Ratio fond Sharpe Ratio

IKS A ISCS A CSOB A Franklin A -0,232966886 0,010944497 0,05967239 0,337920918 IKS D ISCS D CSOB D Templeton D 0,344355762 0,282134624 0,50968545 1,043117549

pramen: vlastní tvorba

Tedy pořadí je stejné, jako při logickém zhodnocení výsledků, protože samotný výsledek výpočtu Sharpe Ratio byl díky nevýkonnosti a tedy zápornému výsledku fondů zkreslený. Tyto výsledky tedy reprezentují výkonnosti fondů v případě srovnání s jiným benchmarkem (např. peníze drženy na spořícím účtu, úročené 2% p.a.). Fondy tedy dopadly ve stejném pořadí, jako výsledky předchozí komparace. Kde se pro správné posouzení výsledků musela zohlednit velikost směrodatné odchylky daného fondu.

50

5 ZÁVĚR Základním smyslem kolektivního investování je shromažďování především peněžních prostředků od menších investorů do tzv. fondů. Takto nashromážděné prostředky jsou následně společně reinvestovány, což umožňuje vyšší diverzifikace. Fondy mají své profesionální portfolio manažery, tedy experty na investiční příležitosti a kapitálové trhy, kteří tyto investice spravují. Díky těmto faktorům retailoví investoři nemusí investovat velké množství financí, běžně potřebných k určité diverzifikaci portfolia. Také nepotřebují expertní znalosti o trzích, stavu ekonomiky a obecně variantách investování, potřebných k dosažení dlouhodobého kapitálového výnosu, neboť správu majetku za ně vykonávají profesionální portfolio manažeři. Zásadním úkolem každého investora tedy je, vybrat si fond, do kterého bude investovat. Avšak který to je? Napomoci investorovi s hledáním odpovědi bylo hlavním cílem této práce. Kolektivní investování je tedy ve své podstatě jednoduché. Avšak tento jednoduchý způsob investování vyžaduje přesná pravidla a dohled, zvláště pak když je využíván globálně. Za tato pravidla a dohled odpovídají státy, které vytváří podmínky pro existenci a funkci kolektivního investování. Využívají k tomu zákony, směrnice, vyhlášky a nařízení. To evokuje otázku, jak ovlivní nové zákony, tedy zákon č. 240/2013 Sb. a zákon č. 90/2012 Sb., subjekty kolektivního investování? Odpovědět na tuto otázku, bylo dalším cílem této práce. V části literární rešerše se práce věnuje základům kolektivního investování, a to jak z pohledu ekonomické teorie, tak teorie právní. Představuje investorovi pojem kolektivního investování, jeho právní úpravu a nový zákon č. 240/2013 Sb.. Pro lepší pochopení tohoto způsobu investování jsou definovány jeho základní výhody a nevýhody a je vysvětlen pojem investiční fond z hlediska právní úpravy a základní typologie. Práce dále poukazuje na poplatky, které s tímto investováním souvisejí, a rozebírá otevřený podílový fond. Literární rešerši završuje způsob měření výkonnosti fondů, o který se opírá praktická část práce. Praktická část práce se věnuje ve své první části dopadu nového zákona č. 240/2013 Sb., účinného od 19.8.2013, nahrazujícího zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a podzákonné prováděcí předpisy, a zákona č. 90/2012 Sb., účinného od 1.1.2014, na subjekty kolektivního investování. Vzhledem k faktické šířce těchto zákonů práce stručně a výstižně představuje několik základních změn, které tyto zákony přinášejí, a vysvětluje důvody, proč byly tyto změny zavedeny. Následně práce na základě syntézy změn v právní úpravě s jejich zdůvodněním posuzuje vliv nové legislativy na subjekty kolektivního investování. Investor je tedy negativně ovlivněn především zákonem č. 90/2012 Sb., který od 1.1.2014 prodlužuje délku daňového testu z půl roku na tři roky. Pozitivní pro investory a stejně tak pro investiční společnosti bude vznik burzy s možností obchodování cenných papíru forem SICAR, OPF, UPF a akciovými společnostmi, což podporuje vznik nových investičních možností a investičním společnostem vytvoří prostor pro prodej svých fondů, což by jim mělo přinést určité zisky. Implementace směrnice AIFMD by měla představovat především vyšší ochranu pro investory a je pravděpodobné, že díky rozšíření trhu alternativních fondů budou mít investoři možnost lepšího výběru fondů. Investiční společnosti jsou ovlivněny implementací směrnice AIFMD z několika hledisek. Prvním je zvýšená regulace alternativních a speciálních fondů, která má vliv nejen na regulatorní požadavky, spojené 51

s výškou obhospodařovaného majetku (velký rozdíl mezí 100 mil. Euro a 500 mil. Euro), ale i na zvýšení regulace zahraničních fondů (mimo EU). Zahraniční fondy především z off-shore center tedy buď změní sídlo společnosti (do EU), nebo přestanou být nabízeny. AIFMD a UCITS IV také přináší evropský pas pro správce alternativních a standardních investičních fondů, které jsou regulovány přísnějšími podmínkami. Tento evropský pas umožní správcům těchto fondů volné zakládání, obhospodařování a nabízení fondů v zemích EU. Přispěje tedy ke zvětšení trhu těchto fondů. Zvýšená konkurence na trhu by mohla vést k vyšší efektivitě fondů, což by mělo pozitivní přínos pro investory. Zákon č. 240/2013 Sb., rozdělil činnosti administrátora a obhospodařovatele fondu, což bude mít za následek pravděpodobné zvýšení administrativních nákladů a přinese možnost obhospodařovat zahraniční fondy. Zavedení forem SICAV, SICAR a svěřenského fondu, je důležité přiblížení se evropským standardům. Vliv na podnikání investičních společností bude mít především forma SICAV. Takto modifikovaná akciová společnost díky pružnému základnímu kapitálu a možnosti tvoření podfondů ušetří určité administrační náklady. Tyto ušetřené náklady by se mohly promítnout do levnějších poplatků pro investory. Nové zákony by tedy měli zkvalitnit, zmodernizovat a zatraktivnit právní prostředí kolektivního investování v České republice. Celkově se tedy nová právní úprava snaží přinést změny, které jsou ve vyspělých ekonomikách vyzkoušené a fungující, propojit Českou republiku s Evropskou unií, zkvalitnit podmínky a přinést nové možnosti existence investičním společnostem, a samozřejmě pomocí kvalitnější regulace chránit investora. Druhá část vlastní práce byla zaměřena na analýzu a komparaci otevřených podílových fondů vybraných investičních společností. Investiční společnosti byly vybrány na základě velikosti distribuce fondů. Tedy jako největší distributoři byly vybrány společnosti Česká spořitelna, a.s., Investiční kapitálová společnost KB, a.s. a ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost. Pro ilustrativnější výsledky a pro vysokou kvalitu portfolio manažerů byla přidána do komparace společnost Franklin Templeton. Následně byly vybrány fondy na základě nejčastějšího vyžívání investory, což jsou akciové a dluhopisové. Tyto fondy také splňovaly podmínky pro kvalitnější posouzení komparace. Těmito podmínkami byla nejméně desetiletá historie fondů, obhospodařovány jsou výše vybranou investiční společností a jsou denominovány v CZK. Tyto fondy poté byly podrobeny analýze a představeny investorovi. Analýza fondů byla využita pro provedení dvou komparací, první obsahovala srovnání poplatků a nákladů, srovnání výnosností za deset let a míru rizika každého fondu. Druhá komparace byla založena na Sharpe Ratio, což je výkonnostní model, který počítá výkonnost fondu nad výkonnost bezrizikového aktiva, kterým byl desetiletý státní dluhopis. Sharpe Ratio do výpočtu zahrnuje míru rizika, kterou je směrodatná odchylka výkonnosti fondu. Objektivním posouzením výsledků komparace bylo dosaženo závěru. Obě komparace dosáhly téměř stejného výsledku, kdy nejvýkonnějšími fondy se staly fondy Franklin Templeton, druhé skončily fondy ČSOB, fondy společností IKS a ISČS dopadly v hodnocení téměř stejně a jsou tak na 3. a 4. místě. Na základě vyhodnocení komparace, postavené především na historických datech, může být doporučena dlouhodobá investice do fondů Franklin Templeton. Fondy ČSOB si také nevedly v komparaci špatně a doporučení získávají především na investice v kratším časovém horizontu. Fondy IKS a ISČS se na základě výsledků nedoporučují. Závěrem bych rád zdůraznil, že doporučení vychází ze závěrů vytvořených na základě historických dat a je 52

obtížné předpokládat, jakým směrem se budou kapitálového trhy a tedy i investiční fondy v budoucnu pohybovat.

53

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Monografie [1] LIŠKA, Václav a Jan GAZDA. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0 [2] MUSÍLEK, P. Trhy cenných papírů, 2., aktualizované a rozšířené vydání, Praha: EKOPRESS, s.r.o., 2011, 520 s., ISBN 978-80-86929-70-5 [3] CLARKE W. M. : How the City of London Works. Sweet and Maxwell, London, 1999, [4] REVENDA, Z., a kol., J. Peněžní ekonomie a bankovnictví,4. doplněné vydání, Management Press Praha, 2005, 627 s., ISBN 80-7261-132-1 [5] REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 3. rozšířené vydání. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2011, 690 s., ISBN 978-80-7418-128-3

[6] VESELÁ, J. Investování na kapitálových trzích. 2., aktualizované. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 792 s., ISBN 978-80-7357-647-9

[7] BUDÍK, Josef. Finanční investování. prosinec 2011. Vysoká škola finanční a správní, 2011. 1.vydání, 196 s., ISBN 978-80-7408-047-0.

Akademické práce TŮMOVÁ, Eva. KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A PERSPEKTIVY JEHO DALŠÍHO ROZVOJE. Brno, 2008. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76584/esf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita Ekonomicko- správní fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

[8]

[9] MARGARITOV, Jan. Hodnocení výkonnosti a rizikovosti dluhopisových podílových fondů [cs], Praha, 2007. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/show_evskp.php?evskp_id=1443. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze – fakulta financí a účetnictví. Vedoucí práce Ing. Jan Jurečka, CSc.

Legislativní předpisy [10]

zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování ve znění pozdějších předpisů

[11]

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

[12] směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů [13] směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů [14]

zákonem 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

[15]

zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech

54

[16] nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování [17] nařízení vlády č. 189/2011 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu kolektivního investování

Internetové zdroje [18] Podílové fondy: Výhody investování do podílových fondů. LBBW Bank Cz a.s. [online]. 2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: bankovnictvi/investovani/podilove-fondy/index.shtml

http://www.lbbw.cz/cs/nasi-klienti/osobni-

[19] Podílové fondy: Hlavní výhody a nevýhody kolektivního investování. MAPOR: Nestranný rádce klienta ve světě financí [online]. 2011 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.mapor.cz/penize_z44.html

[20] Obhospodařování a administrace investičních fondů: Evropská základna - směrnice. Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani.html#legislativa

z:

[21] MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. TRANSPOZICE SMĚRNICE UCITS IV: ZÁSADNÍ NOVINKY: konzultační materiál [online]. únor 2010, 56 s. [cit. 12.1.2013]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/UCITS_IV_KM.pdf

[22] PIHERA, Vlastimil. Směrnice AIFMD: Nepromarněme šanci. PATRIA online [online]. 2012 [cit. 2013-01-12]. sanci.html

Dostupné

z:

http://www.patria.cz/pravo/2076554/smernice-aifmd-nepromarneme-

[23] Shrnutí závěrečné zprávy z hodnocení dopadů návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech (RIA). 2012, 5 s., [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/RIA_shrnuti_Zakon_o_investicnich_spolecnostech_a_fondech. pdf

[24] Co je podílový fond. ČP INVEST [online]. 2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.cpinvest.cz/klientsky-servis/investovani-v-kostce/co-je-podilovy-fond/co-je-podilovyfond.html

[25] Kolektivní investování: Hodnocení výkonnosti investičních fondů. Web pro 3. ročník SVŠE [online]. 2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://beneslenka.webnode.cz/v-semestr/manazerskefinance/kolektivni-investovani/

[26] ETF - co jsou indexové akcie. Akcie.cz [online]. 2009 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/radce-investora/investice-zaklady/etf-indexove-akcie/

[27] The origins of mutual funds. Finance-magazine.com [online]. 2005, roč. 2005, č. 7, s. 1 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.finance-magazine.com/display_article.php?i=5731&pi=214

[28] Návrh nové právní úpravy investičních společností a investičních fondů postoupen Poslanecké sněmovně Ministerstvo financí České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_kt_kolektivni_investovani_76111.html

[29] Asociace pro kapitálový trh ČR,[online]. 2010, 2013 [cit. 2013-28-11]. AKAT dostupné z: http://www.akatcr.cz/stats/distribuce.do

55

[30] SABOLOVÁ a LIŠKA. NOVÝ ZÁKON O INVESTIČNÍCH SPOLEČNOSTECH A FONDECH V KONTEXTU FKI (ZISIF).In: [online]. [cit. 2013-11-21]. www.mazars.cz, Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http %3A%2F%2Fwww.stavebniforum.cz%2Fdiskuse2013%2Fprezentace%2F0605_Pastikova_Sabolova.pdf&ei=uB6OUvfAOIGp0Q XX5ICwBQ&usg=AFQjCNH6vanDjMRJthaFitcuDHFaPRfd0w&bvm=bv.56988011,d.d2k&cad=rja

[31] ZISIF - Česká republika. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. In: Sbírka zákonů č.240/2013. 2013. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-240

Seznam grafů Graf č. 1: portfoliové složení ke dni 30.9. 2013 IKS akciový plus Graf č. 2: vývoj hodnoty podílového listu IKS akciový plus Graf č. 3: portfoliové složení ke dni 30.9. 2013 ISČS sporotrend Graf č. 4: vývoj hodnoty podílového listu ISČS sporotrend Graf č. 5: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 ČSOB akciový mix Graf č. 6: vývoj hodnoty podílového listu ČSOB akciový mix Graf č. 7: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 Franklin Mutual European Graf č. 8: vývoj hodnoty podílového listu Franklin Mutual European Graf č. 9: portfoliové složení ke dni 30.9. 2013 IKS dluhopisový plus Graf č. 10: vývoj hodnoty podílového listu IKS dluhopisový plus Graf č. 11: portfoliové složení ke dni 30.9. 2013 ISČS sporobond Graf č. 12: vývoj hodnoty podílového listu ISČS sporobond Graf č. 13: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 ČSOB bond mix Graf č. 14: vývoj hodnoty podílového listu ČSOB bond mix Graf č. 15: portfoliové složení ke dni 31.10.2013 Templeton Global Bond Graf č. 16: vývoj hodnoty podílového listu Templeton Global Bond

Seznam tabulek Tabulka č. 1: názvy OPF ve vybraných zemích Tabulka č. 2: investiční společnosti a vybrané otevřené podílové fondy Tabulka č. 3: základní informace IKS akciový plus Tabulka č. 4: základní informace ISČS sporotrend Tabulka č. 5: základní informace ČSOB akciový mix Tabulka č. 6: základní informace Franklin Mutual European Tabulka č. 7: základní informace IKS dluhopisový plus Tabulka č. 8: základní informace ISČS sporobond 56

Tabulka č. 9: základní informace ČSOB bond mix Tabulka č. 10: základní informace Templeton Global Bond Tabulka č. 11: historická výkonnost a poplatky fondů v % Tabulka č. 12: výpočet 10-leté výkonosti pomocí Sharpe ratio Tabulka č. 13: výpočet 10-ti leté výkonnosti pomocí Sharpe ratio (bezrizikový výnos 2%)

57

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK OPF – otevřený podílový fond ZISIF – zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech ZKI – zákon č.189/2004 Sb., o kolektivním investování UCITS – Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities Directives AIFMD – The Alternative Investment Fund Managers Directive SICAV – Société d'investissement à Capital Variable SICAR – Société d'Investissement à Capital Risque TER – total expense ratio TANK - typická absolutní nákladovost konstrukce UPF – uzavřený podílový fond ETF – Exchange traded funds ISIN – international securities identification number

58

8 SEZNAM PŘÍLOH příloha A – základní seznam regulatorních pravidel

Příloha B – výpočty směrodatné odchylky a Sharpe ratia (p.a. v %) Sharpe ratio fond směrodatná odchylka p.a. výnos 10y Výnos p.a. rok 2004 Výnos p.a. rok 2005 Výnos p.a. rok 2006 Výnos p.a. rok 2007 Výnos p.a. rok 2008 Výnos p.a. rok 2009 Výnos p.a. rok 2010 Výnos p.a. rok 2011 Výnos p.a. rok 2012 Výnos p.a. rok 2013 Sharpe ratio fond směrodatná odchylka p.a. výnos 10y Výnos p.a. rok 2004 Výnos p.a. rok 2005 Výnos p.a. rok 2006

-0,306567 IKS A 23,097703 -3,381 -4,58 16,47 2,51 -0,73 -52,93 38,44 8,95 -22,51 13,01 -1,15 -0,184943 IKS D 3,211794 3,106 7,4 1,5 0,8

-0,019259 ISCS A

-0,027628 CSOB A

56,283995 2,616 41,9 41,2 7,3 12,4 -67,5 156,4 2,1 -39,1 6,9 -0,97 -0,189941 ISCS D

19,472992 3,162 13,8 17 9,3 2,9 -48 22,9 8,4 -6,8 10 20,57 -0,235341 CSOB D

3,6011177 3,016 6,3 3,8 1,8 59

2,2817995 3,163 4,7 2,7 1,4

0,246605 Franklin A

10y CZE státní dluhopis 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70

18,616781 8,291 14,4 25,9 17,8 7 -37,9 21 11,8 -8,2 20,21 26,43 0,788698 Templeton 10y CZE D státní 6,6818931 dluhopis 8,97 3,70 5,7 3,70 10,4 3,70 1,4 3,70

Výnos p.a. Výnos p.a. Výnos p.a. Výnos p.a. Výnos p.a. Výnos p.a. Výnos p.a.

rok rok rok rok rok rok rok

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-0,2 1,1 3 3,5 1 10,6 2,05

-1,2 -1,7 7,1 4,2 2,8 10,7 1,51

60

0,5 4,8 4,2 1,1 2,6 8,2 0,79

0,3 12 16,1 19,5 0,1 14,1 3,52

3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70 3,70