KOLEKTIVNÍ INVESTOVÁNÍ • založeno na sdružení volných finančních prostředků velkého počtu individuálních investorů do společných fondů • cílem kolektivního investování je tedy sdružit částky drobných investorů do společných fondů spravovaných specializovanými institucemi, jejichž úkolem je co nejefektivněji investovat tyto sdružené prostředky na peněžním, kapitálovém trhu (ale také např. na trhu nemovitostí u specializovaných fondů), tzn. dosáhnout co nejvyšší míry zhodnocení vložených prostředků při minimalizaci rizik plynoucích z investování • institucionální investoři – společnosti, jenž spravují velké objemy finančních prostředků vložených drobnými investory (tzn. nikoliv vlastními prostředky), disponují přitom dlouholetými zkušenostmi a znalostmi metod investování v oblasti kolektivního investování na finančním trhu (investiční metody, metody analyzování atd.). - investiční společnosti, investiční fondy, podílové fondy, penzijní fondy a pojišťovny (banky, velké firmy či nadace)
Historie kolektivního investování - 1.pol. 19. stol. – kontinentální Evropa (B, Fr, Šv.) - 2.pol. 19. stol - Velká Británie - industrializace a stavba železnic + obnova americké ekonomiky po občanské válce (forma uzavřených fondů – omezený počet účastníků – investorů, cca 100 nových) - 20.léta 20. stol – USA – největší rozmach (forma uzavřených fondů, cca 420 nových) - 80. léta 20. stol. – asijské trhy - 90. léta 20. stol. – střední a východní Evropa Tab.1 – Vývoj hodnoty aktiv fondů USA, 1929 – 2002, (mld. USD, %) Rok
Vývoj hodnoty fondů USA (mld. USD) Vývoj hodnoty fondů USA (%) Uzavřené fondy Otevřené fondy Uzavřené fondy Otevřené fondy 2,9 0,1 96, 7 3,3 1929 0,6 0,5 54,5 45,5 1940 0,9 2,5 26,5 73,5 1950 2,1 17,0 11,0 89,0 1960 4,0 48,6 7,6 92,4 1970 20,5 769,9 2,6 97,4 1987 135,7 2 811,5 4,6 95,4 1995 164,7 6 964,7 2,2 97,8 2000 164,8 7 062,0 2,3 97,7 2002 Zdroj:Mucha P.: Analýza podílových fondů v období 1993 - 2002. TUL, BP, Liberec 2004.
Tab. 2 – Vývoj hodnoty aktiv a počtu společností kolektivního investování, 2003, (mld. EUR, %) Stát
Vývoj hodnoty aktiv (mld. EUR, %) mld. EUR % 5 8970 53,12 USA 3 705 33,53 Evropa: z toho: Francie 909 8,23 Lucembursko 874 7,91 Německo 219 1,98 Velká Británie 313 2,83 Česká republika 3 0,03 276 2,50 Austrálie 289 2,62 Japonsko 268 2,43 Kanada 642 5,81 ostatní 11 050 100 Celkem Zdroj: FEFSI: Wordlwide Investment Fund Assets and Flows. Pozn.: Statistika FEFSI zahrnuje pouze spolensnosti kolektivního investování, které odpovídají definici investičních fondů (Evropa) a mutual funds (USA).
Graf 1 – Vývoj hodnoty aktiv společností kolektivního investování, 2003, (mld. EUR) 7 000 5 870
6 000
Mld. EUR
5 000 3 705
4 000 3 000 2 000
642
1 000
276
289
268
ta tn í os
da an a K
sk o on Ja p
A
us tr ál ie
op a Ev r
U
SA
0
Zdroj: FEFSI: Wordlwide Investment Fund Assets and Flows. Pozn.: Statistika FEFSI zahrnuje pouze spolensnosti kolektivního investování, které odpovídají definici investičních fondů (Evropa) a mutual funds (USA).
Členění modelů kolektivního investování - dle: • právní forma a subjektivita společnosti provádějící kolektivní investování, tzn. podle právní formy institucionálního investora, • institucionální uspořádání kolektivního investování, • druh aktiv, do kterých společnost investuje a které v sobě obsahují míru investičního rizika.
Podle právní formy a subjektivity společnosti kolektivního investování rozlišujeme společnosti, respektive fondy: • investičního typu, resp. investiční model – MÁ právní subjektivitu, formu akciové společnosti = majetek a výnosy jsou rozděleny mezi akcionáře – stávají se investory fondu; (převážně v USA, v ČR – investiční společnost, investiční fond) • podílového typu, resp. podílový model – NEMÁ právní subjektivitu; majetek fondu – emisí podílových listů – investoři nemají právo na vedení, majetek a výnosy fondu; podílový list – právo na výnos plynoucí z podílového listu; (převážně v německy mluvících zemích, v ČR – podílové fondy).
Podle institucionálního uspořádání kolektivního investování lze rozlišit modely: • otevřený model - založen na volném přístupu nových investorů, podílníků fondu; + není předem stanoven počet emitovaných cenných papírů, které fond emituje; - majitel cenného papíru, tzn. investor má právo na zpětný odkup cenného papírů od společnosti/fondu, která jej emitovala za cenu tzv. čistou hodnotou aktiv – NAV (z anglického Net Assets Value), které společnost spravuje, nikoliv na základě poptávky a nabídky po tomto cenném papíru. NAV =
TNA A − L = N N
TNA A L N
, kde
(1)
- celková čistá tržní hodnota aktiv (angl. total net assets), - celková tržní hodnota aktiv (angl. assets), - celková tržní hodnota závazků (angl. liabilities), - počet emitovaných cenných papírů.
- fondy mohou mít právní subjektivitu (USA, ČR - investiční fondy) či nemusí (ČR - otevřené podílové fondy)
• uzavřený model - na začátku svého působení stanoví počet emitovaných cenných papírů a tento počet již nezvyšuje; - majitel cenného papíru, tzn. investor NEmá právo na zpětný odkup cenného papírů od společnosti/fondu, která jej emitovala – zpětný odkup – na kapitálovém trhu za tržní cenu (dána nabídkou a poptávkou, nikoliv za cenu spravovaných aktiv – může se lišit) - fondy mohou mít právní subjektivitu (USA) či nemusí (ČR – uzavřené podílové fondy).
Podle druh aktiv, do kterých společnost investuje rozdělujeme společnosti/fondy kolektivního investování na: • finanční fondy – které investují do cenných papírů a ocenitelných práv obchodovaných na finančním trhu (termínované vklady, akcie, dluhopisy, finanční deriváty atd.). Dále se dělí podle doby splatnosti aktiv na: o fondy peněžního trhu, o fondy kapitálového trhu, • fondy reálných aktiv – jejichž předmětem investice jsou především nemovitosti, drahé kovy a různé druhy komodit.
Fondy peněžního trhu - investují do aktiv/cenných papírů obchodovaných na peněžním trhu (doba splatnosti kratší než 1 rok) - bankovní termínované vklady, krátkodobé dluhové cenné papíry (pokladniční poukázky a depozitní certifikáty) a repo obchody. Fondy kapitálového trhu - mají svá portfolia složená z aktiv obchodovaných na kapitálovém trhu, tzn. z cenných papírů s dobou splatnosti delší než 1 rok. V rámci fondů kapitálového trhu vznikají fondy, které se specializují na jeden druh cenných papírů. Z tohoto důvodu lze mezi fondy kapitálového trhu podrobněji rozlišovat:
akciové fondy – investují do akcií – lze je rozlišovat podle: o velikosti akciových společností do jejichž akcií fondy investují velikost akciových společností je dána jejich tržní kapitalizací, o investiční strategie fondu zaměřenou buď na hodnotu nebo na růst akciové společnosti a tedy i na výnosnost jejích akcií, či na vyvážený přístup v podobě hesla „růst za rozumnou cenu“ (angl. GARP1 approach).
1
GARP je zkratka anglického growth at reasonable price. Tato strategie bývá používána manažery v případě akcií, které jsou dlouhodobě výnosné, ale mohou být předmětem krátkodobé spekulace či se jejich hodnota může propadnout z důvodu investorského nezájmu.
o sektoru, kde akciová společnost podniká – např. farmaceutický průmysl, spotřební průmysl (kosmetický, tabákový průmysl), energetika, telekomunikace, chemický průmysl. tyto fondy se nazývají sektorové fondy. o dalšími speciálními akciovými fondy jsou indexové akciové fondy, které investují do akcií, jenž kopírují vývoj akciových indexů, nebo globální (akcie z celého světa) či regionální akciové fondy, (akcie obchodovaných pouze na určitém kapitálovém trhu, např. pouze USA, Evropa, Střední Evropa, Japonsko, atd.) . dluhopisové fondy - s vládními dluhopisy, o s komunálními dluhopisy, o s firemními dluhopisy, o hypoteční příjmové fondy. smíšené (balancované) fondy - portfolio je tvořeno jak akciemi tak dluhopisy (Německo, Belgie, Rakousko). fondy fondů - cenné papíry emitované jinými fondy (většinou fondy otevřeného typu). Zvláštním typem jsou tzv. střešní fondy (angl. umbrella funds), které investují do cenných papírů úzce zaměřených fondů – dochází ke značné diverzifikaci investic v rámci stejného druhu investic (cenných papírů fondů). speciální fondy – o hedgingové fondy – fondy, které se specializují na vysoce riskantní, na druhé straně ale vysoce výnosové, investice. o fondy životního cyklu – které by byly vhodnou investicí pro drobné investory, jejichž investiční strategie odpovídá jejich životnímu cyklu (nejdříve rizikovější investice, pak bezpečnější s nižším výnosem), o sociálně orientované fondy – velice specifické fondy, které vytváří svá portfolia podle určité životní filosofie, či životního stylu (např. o fondy, které investují do životního prostředí, tzv. green funds, do zdravotnictví, nebo naopak nemají ve svých portfolií společnosti např. tabákového průmyslu.
Tab. 3 – Systematizace fondů/společností kolektivního investování Systematizace fondů/společností kolektivního investování Hodnotící kritérium
Typ fondu
Právní forma a subjektivita fondu/společnosti
Investiční model Fond nabývá formu akciové společnosti –
Podílový model
Institucionálního uspořádání kolektivního investování
Otevřený fond
Uzavřený fond
Druh aktiv, do kterých společnost investuje
Fondy peněžního trhu Fondy kapitálového trhu: Akciový fond Dluhopisový fond Smíšený (balancovaný) fond Fondy fondů Speciální fondy Fondy reálných aktiv
Charakteristika fondu
investoři jsou zároveň akcionáři fondu se všemi právy a povinnostmi, které z této pozice vyplývá. Fond nemá právní subjektivitu, je zakládán jinou institucí kolektivního investování s právní subjektivitou. Investoři jsou podílníky fondu, tzn. mají právo na výplatu výnosu plynoucí z držby cenného papíru emitovaného fondem. Počet emitovaných cenných papírů fondu není předem stanoven. Akcionáři/podílníci fondu mají nárok na zpětný odkup cenných papírů za NAV. Počet emitovaných cenných papírů fondu je předem pevně stanoven. Akcionáři/podílníci fondu nemají nárok na zpětný odkup cenných papírů. Odkup je prováděn na kapitálovém trhu za aktuální tržní cenu cenných papírů. Portfolio fondu je tvořeno cennými papíry peněžního trhu. Portfolio fondu je tvořeno cennými papíry kapitálového trhu. Předmětem investování jsou akcie. Předmětem investování jsou různé druhy dluhopisů. Portfolio fondu je tvořeno akciemi a dluhopisy.
Portfolio fondu je tvořeno cennými papíry jiných fondů. Fondy, které odrážejí určitou životní filosofii, či životní styl svých investorů. Předmětem investování jsou reálná aktiva, především nemovitosti, drahé kovy a komodity.
Zdroj: Fredman, A., J., Wiles, R.: How Mutual Funds Work. Prentice Hall Inc., New York 1998, ISBN 0-13839721-X; Musílek, P.: Trhy cenných papírů. Ekopress, Praha 2002, ISBN 80-86119-55-6; Steigauf, S.: Fondy - jak vydělávat pomocí fondů. Grada Publishing, Praha 2003, ISBN 80-247-0247-9.
HISTORIE A VÝVOJ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 1990 - vznikla První investiční (PIAS), dceřiná společnost Investiční banky; PIAS nabídla veřejnosti celkem tři investiční fondy: Investiční rozvojový fond, Český majetkový fond a Moravskoslezský majetkový fond 1991 - 03- založila Komerční banka svoji dceřinou společnost Investiční kapitálovou společnost Komerční banky (IKS), - 11 založila ČSOB svůj OB INVEST - 12 Česká spořitelna založila Spořitelní investiční společnost (SIS). podzim 1991 – jaro 1992 - první vlna kupónové privatizace - 430 investičních privatizačních fondů - investiční společnosti a fondy mohly během tzv. předkola shromažďovat investiční body DIKů (zkratka spojení držitelů investičních kupónů) a ty použít pro nákup privatizovaných podniků - nezkušenosti občanů (DIKů) a agresivní kampani investičních společností - investiční společnosti a fondy nashromáždily okolo 72 % (71,35 %) všech vydaných kupónů. 1992 – 1994 - druhá vlna kupónové privatizace - 353 investičních společností a fondů zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech - investiční společnosti a fondy podstatně menší podíl než v první vlně – okolo 30 % všech kupónových bodů
1995- 1996 - třetí (neoficiální) vlna kupónové privatizace - transformace fondů na holdingové společnosti u investičních společností a fondů (holdingy nepodléhaly zákonu č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a nevztahovaly se na ně povinnosti vůči akcionářům ani požadavky na diverzifikaci portfolia a investičních rizik a provázanosti majetku a osob ve vedení společností a fondů).
Dohled nad investičními společnostmi a „kapitálovým trhem“ - provádělo a bylo zodpovědné Ministerstvo financí – nezvládlo dohled 1998 - vznik nezávislého orgánu pro dohled nad kapitálovým trhem - Komise pro cenné papíry – otevírání uzavřených podílových fondů (do 2002), přelicencování subjektů kolektivního investování 2006 – činnost Komise přebírá Česká národní banka (od 1.4.2006)
Tab. 4 – Koncentrace privatizačních bodů po první vlně kupónové privatizace Skupina
Kontrolována/ vlastněna
Počet držených Podíl na celkových bodů (mil.) kupónových bodech (%)
SIS ČSP
Česká spořitelna
950,4
11,1
PIAS IB
Investiční banka
724,1
8,45
Harvard C&CIS
Harvard Capital Consulting Investment Company
638,5
7,45
VUB
VUB
500,6
5,84
IKS KB
Komerční banka
465,5
5,43
KIS ČP
Česká pojišťovna
334,0
3,90
Slovenske investicie Slovenske investicie
187,9
2,19
SSK
Slovenská spořitelna a VSZ Košice
168,9
1,97
IF Creditanstallt
Creditanstallt banka
145,1
1,69
PPF
Investiční společnost PPF
117,5
1,37
Živnostenská banka Živnostenská banka
117,5
1,37
SLP
Slovenská pojišťovna
116,7
1,36
IF Agrobanka
Agrobanka
111,1
1,30
IF celkem
6 112,0
71,35
Investičních bodů celkem
8 566,0
100,0
Zdroj: Šimíková (2003).
Tab. 5 – Koncentrace privatizačních bodů mezi investičními společnostmi a fondy po druhé vlně kupónové privatizace Podíl na celkových kupónových Skupina Počet držených bodů (mil.) bodech (%) A-Invest
309
5,0
Expandia IS
305
4,9
OB Invest
198
3,2
KIS
187
3,0
IS Podnikatelů
159
2,6
IS LinhArt
157
2,5
Czech Inv. Group
152
2,5
SIS
124
2,0
IKS KB
124
2,0
PPF IS
120
1,9
1 835
29,6
IF celkem Zdroj: Musílek (2002).
VYMEZENÍ KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČESKÉ LEGISLATIVĚ - zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování a jeho pozdějších novelách – definuje kolektivní investování jako „podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a dalšího obhospodařování tohoto majetku.“ (§1, odst. a) Zákon rozděluje a odlišuje fondy: • kolektivního investování – kterými mohou být investiční a podílové fondy, • standardní fondy – fondy kolektivního investování, které splňují požadavky legislativy EU; standardní fond může mít pouze formu otevřeného podílového fondu; • speciální fondy – fondy kolektivního investování, které nesplňují požadavky legislativy EU.
FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ Investiční fond - právnická osoba – a.s., jejímž předmětem obchodování je kolektivní investování a ke své činnosti získala povolení od ČNB; fond je zakládán na dobu určitou. - vydává akcie stejné jmenovité hodnoty X nesmí vydávat prioritní ani zaměstnanecké akcie a dluhopisy. Podílový fond - představuje soubor majetku, který náleží všem podílníkům, tzn. majitelům podílových listů podílového fondu; - fond NEMÁ právní subjektivitu - zakladatelem podílového fondu je investiční společnost, která musí k jeho vytvoření obdržet povolení od ČNB - podílový fond shromažďuje prostředky emisí podílových listů, - může nabývat formu: • otevřeného podílového fondu, • uzavřeného podílového fondu. (Investiční společnost – a.s. (nesmí vydávat dluhopisy), předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování).
Standardní fond – činnost jako fond kolektivního investování – formu pouze otevřeného podílového fondu. Speciálním fondem se podle zákona rozumí fond, který nesplňuje požadavky práva Evropských společenství. Podle zákona lze rozlišovat tyto druhy speciálních podílových fondů: - fondy, které sdružují peněžní prostředky od VEŘEJNOSTI : - speciální fond cenných papírů, - speciální fond nemovitostí, - speciální fond fondů. - fondy, které sdružují peněžní prostředky od KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ (banka, spoř. A úvěrové družstvo, obchodník s c.p., IS, IF, penzijní fond, pojišťovna, zajišťovna,centrální banka, mez.fin. instituce).
Depozitář – banka sídlem na území ČR nebo zahraniční banka, která má pobočku v ČR – oprávnění od ČNB, - musí mít každý fond kolektivního investování, standardní i speciální fondy - na základě tzv. depozitářské smlouvy, která je uzavírána na dobu neurčitou, provádí depozitář pro investiční společnosti nebo investiční fond některé z následujících služeb: • • • • • • • •
zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování, eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu, kontroluje, zda jsou akcie či podílové listy vydávány a odkupovány v souladu se zákonem a statutem fondu, kontroluje, zda je hodnota akcie a podílového fondu vypočítávána v souladu se zákonem a statutem fondu, provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby pověřené obhospodařováním majetku fondu, zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu, kontroluje používání výnosu z majetku fondu, kontroluje pořizování, zcizování a oceňování majetku fondu.
Pravidla činnosti IS a IF - výše vlastního kapitálu IS (min, 125 000 EUR) IF (min. 300 000 EUR, do 1 roku min. 50 mil. Kč – také u povolení založení PF), - pravidla obezřetného podnikání a pravidla vnitřního auditu - pravidla jednání při obhospodařování majetku fondu kolektivního investování - informační povinnosti
PENZIJNÍ FONDY - fungují na základě sdružování povinných nebo dobrovolných vkladů jedná se o předběžné financování využívající tzv. kapitalizaci důchodu = penzijní fondy shromažďují vklady, které kryjí budoucí penzijní závazky. - Po uplynutí smluvně stanovené doby penzijního spoření penzijní fondy vyplácejí svým klientům penzi a to buď v podobě jednorázového vyplacení či v postupných menších dávkách.
Velikost vyplácené penze závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůležitější patří: • pravidelnost a délka doby spoření, • velikost vkladu, • investiční strategie penzijního fondu – složení portfolia penzijních fondů, • státní regulace a podpora penzijních fondů – příspěvek, zdanění • velikost penzijního fondu – která mu umožňuje provádět různé operace se svěřenými prostředky; • rozvinutost, likvidita a transparentnost kapitálového trhu – na kterém penzijní fondy investují svěřené prostředky; • druh penzijního plánu – který výraznou měrou ovlivňuje investiční strategii penzijního fondu. Obecně lze rozlišit dva druhy penzijního plánu: o penzijní plán s definovaným příspěvkem – účastník penzijního pojištění se smluvně zaváže pravidelně a po určitou dobu ukládat (spořit) u penzijního fondu smluvně definovaný příspěvek (vklad). Penzijní fond mu pak po uplynutí doby vyplácí naspořenou penzi spolu s podílem výnosu z investovaných vkladů. (Tento typ penzijního plánu je povolen v ČR); o penzijní plán s definovanou dávkou – na začátku penzijního pojištění je smluvně dohodnuta jak velikost pravidelného příspěvku (vkladu) – strana pojištěnce/vkladatele/účastníka, tak velikost vyplácené dávky/penze, kterou bude penzijní fond svému klientovi po uplynutí sjednané doby vyplácet. Podle amerických statistik penzijní fondy s definovanou dávkou, mají ve svém portfoliu více akcií, tzn. rizikovějších, ale výnosnějších investic.
PENZIJNÍ FONDY V ČESKÉ REPUBLICE zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a v jeho pozdějších novelách
- o penzijní připojištění, tzn. penzijní fondy zde sdružují dobrovolné příspěvky účastníků připojištění (vkladatelů), kteří se chtějí zabezpečit na stáří. - Provozovat penzijní připojištění smějí podle zákona pouze penzijní fondy -
právnická osoba (a.s.) se sídlem v České republice, která obdržela k poskytování penzijního připojištění povolení. Povolení vydává Ministerstvo financí po dohodě s ČNB a Ministerstvem práce a sociálních věcí. Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno, nesmí vydávat zaměstnanecké ani prioritní akcie.
- penzijní fond musí mít svůj statut a penzijní plán: - statut – investiční strategie fondu - penzijní plán – druhy vyplácených penzí ;v ČR - penzijní plán s definovaným příspěvkem, tzn. po smluvně stanovenou dobu přispívají do penzijního fondu určitou částkou, tzv. příspěvek. - depozitář - vykonává stejné funkce jako v případě funkce depozitáře pro investiční společnosti a investiční fondy v zákoně je také upraveno, do jakých instrumentů peněžního a kapitálového trhu penzijní fondy mohou investovat svěřené prostředky účastníků penzijního připojištění (penzijní fond nesmí ze zákona nakupovat akcie jiného penzijního fondu. Penzijní fond také nesmí emitovat dluhopisy).
Účastníkem penzijního připojištění - se podle zákona může stát fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR; každý účastník penzijního připojištění má nárok pouze na jednu státní podporu k penzijnímu připojištění; za účastníka může přispívat třetí osoba (pouze se souhlasem účastníka), může to být i jeho zaměstnavatel. Tab.6 - Výše státního příspěvku penzijního připojištění Výše příspěvku účastníka v Kč 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 a více
Výše státního příspěvku v Kč 50 + 40 % z částky nad 100 Kč 90 + 30 % z částky nad 200 120 + 20 % z částky nad 300 140 + 10 % z částky nad 400 150 Kč
Zdroj: zákon č. 170/1999, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
