Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Škola v přírodě jako zážitkové vyučování na 1. stupni ZŠ
Vypracovala: Mgr. Michaela Frantová Vedoucí práce: Mgr. Jan Petr, Ph.D.
České Budějovice 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné
části
databáze
STAG
provozované
Jihočeskou
univerzitou
v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva
k
odevzdanému
textu
této
kvalifikační
práce.
Souhlasím
dále
s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998
Sb.
zveřejněny
posudky
školitele
a
oponentů
práce
i záznam
o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích, 30.11. 2016
Mgr. Michaela Frantová
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Janu Petrovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.
Anotace Závěrečná práce se v literárním přehledu zaměřuje na zážitkovou pedagogiku, její historii, dále na školu v přírodě, její propojení s Rámcovým vzdělávacím programem a Školním vzdělávacím programem ZŠ Loket a plnění klíčových kompetencí prostřednictví školy v přírodě. Praktická část je zaměřena na návrh programu školy v přírodě a stručný popis školy v přírodě organizované na ZŠ Loket pro žáky 1. stupně.
Klíčová slova Zážitková pedagogika, škola v přírodě, zotavovací akce, význam, klíčové kompetence, příprava programu školy v přírodě
Abstract The final work focuses on experiential learning on the literature review, its history, as well as to school in nature, its links with the framework educational programes and school educational program of elementary school in Loket and implementation of key competencies via schools. The practical part is focused on the draft program for schools and a brief description of school trips organized for elementary school´s pupils of 1st degree.
Obsah Anotace ....................................................................................................................4 Klíčová slova ............................................................................................................4 Abstract ....................................................................................................................4 1 ÚVOD .......................................................................................................................7 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED............................................................................................9 2.1 Zážitková pedagogika .........................................................................................9 2.2 Škola v přírodě – vymezení pojmu .................................................................... 10 2.2.1 Historie škol v přírodě v zahraničí ................................................... 11 2.2.2 Historie škol v přírodě u nás ............................................................ 14 2.3 Škola v přírodě jako součást vzdělávacích programů ......................................... 16 2.3.1 Rámcový vzdělávací plán základního vzdělávání ............................. 16 2.3.2 Rozvoj klíčových kompetencí ve škole v přírodě ............................. 17 2.4 Škola v přírodě ve školním vzdělávacím programu ZŠ Loket ............................ 19 2.5 Význam škol v přírodě ...................................................................................... 20 3 METODIKA PRÁCE .............................................................................................. 23 4 NÁVRH ŠKOLY V PŘÍRODĚ................................................................................ 25 5 DISKUZE ................................................................................................................ 42 6 NÁSTIN PROGRAMU ŠKOLY V PŘÍRODĚ 2016 ................................................ 46 7 ŠKOLA V PŘÍRODĚ NA ZŠ LOKET ..................................................................... 56 7.1 Vysílání žáků do školy v přírodě ....................................................................... 56 7.2 Organizace řízení a výchovně vzdělávací činnosti ............................................. 56 5
7.3 Místo školy v přírodě ........................................................................................ 57 8 ZÁVĚR ................................................................................................................... 58 9 LITERATURA ........................................................................................................ 59 10 PŘÍLOHY.............................................................................................................. 61
6
1 ÚVOD
Škola
je
místem
setkávání
žáků
a
učitelů.
Žáci
se
dozvídají
mnoho
teoretických poznatků. Často je však školám vytýkáno, že je výuka odtržená od života, bez možnosti, aby si žáci vyzkoušeli a zažili přímo mnohé z toho, o čem se učí. Pobyt v přírodě může být efektivní formou výuky. Nejde jen o racionální stránku pobytu v přírodě a o nové poznatky získané přímým pozorováním. Nenahraditelné jsou činnosti v přírodním prostředí a praktické zkušenosti těmito činnostmi získané. Dalším
nesporným
přínosem
dobré
školy
v přírodě
je
její
emocionální
působení. Obecně vzato zážitky. Zažít něco neobvyklého, překvapujícího, pocit z překonání strachu, nepohodlí, pocit úžasu, sounáležitosti. Proč takové zážitky nezažít ve škole v přírodě? Využití příležitosti k zážitkovému učení v kontaktu s přírodou je pro školu v přírodě typické. Kombinace učení a zážitku se přímo nabízí. Smetáčková, Viktorová (2011) ve svém článku upozorňují na fakt, že škola v přírodě nepředstavuje téma, ke kterému by existovala literatura nabízející strukturu či údaje týkající se její organizace. Nevedou se ani odborné diskuze. „Vyučující proto nemají oporu v uvažování o nových funkcích a formách škol v přírodě. Spolu s tím, že je škola v přírodě relativně řídkým jevem (v porovnání s jinými školními událostmi) a že její rámec je vymezen platnou legislativou, je vyústěním malý prostor, který je tomuto tématu věnován v rámci školního života. Jak jsme již předeslaly, jedná se o téma zdánlivě neviditelné, které však vedle zavedených forem komunikace s rodiči vytváří prostor pro formování vztahu školy a rodiny.“ (Smetáčková, Viktorová, 2011)
7
Cílem mé práce je navrhnout a diskutovat program školy v přírodě jako smysluplného druhu zážitkového vyučování a představit jeden ročník školy v přírodě, který může být inspirací pro školy, které o organizaci školy v přírodě uvažují. Další ročník pak popisuji. Škola v přírodě je určena pro děti 1. stupně, tedy v mladším školním věku, kdy se dítě setkává se společenskými povinnostmi, na dítě jako žáka se kladou nové požadavky, podřizuje se autoritám i mimo domov.
8
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA Zážitková pedagogika je pedagogický směr, který využívá zážitku jako prostředku výchovy a vzdělávání. Základem
zážitkové
pedagogiky
je
především
vlastní
aktivita
žáků,
prostřednictvím které vychovávaný člověk získává zážitky. Čím víc vlastní energie musí člověk vynaložit, tím je zážitek intenzivnější, zapamatovatelnější a využitelnější pro výuku.
Zážitkové pedagogický koncept se v Česku vyvíjel samostatně, specificky, ve zvláštní době a za zvláštních okolností. Tyto vlivy a síly ovšem způsobily, že vznikl velmi účinný a originální koncept české výchovy v přírodě a navazuje na její nejlepší tradice. Česká zážitková pedagogika zdůrazňuje především slova prožitek, zážitek, zkušenost, kdy se jako prostředek používají různé podoby fenoménu hry. Cílem tohoto pojetí byl vždy rozvoj jedince, rozvoj osobnosti. Znaky prožitku:
Nenahraditelnost
v lidském
životě.
Zaměřujeme
se
na
jednotlivou,
jedinečnou událost, ohraničenou časově i prostorově.
Jedinečnost prožitku spočívá v nemožnosti zaměnit jeden za druhý, v nemožnosti
nahrazení jedné události jinou v touze po totožném vyznění v člověku.
Individuálnost prožitku, každý z nás prožívá danou situaci jinak, podle svého, na
základě individuálně rozvinutých složek osobnosti a dřívějších zkušeností
Intencionálnost
prožitku,
sounáležitost
prožívané události
9
prožívajícího
jedince
a
Nepřenositelnost
z jednoho
individua
na
druhé,
prožitek
je
ryze
individuální záležitostí.
Všechny tyto znaky se dají začlenit v programu školy v přírodě. Přírodní
vyučování
se
v posledních
letech
od
běžných
modelů
výchovy
odlišuje. Přesto, že je tento druh vyučování starý jako lidstvo samo, došlo k zapomenutí a odcizení tradičně školsky pojaté výchovy od svých původních kořenů. Stalo se tak pod závojem vědeckotechnického pokroku a vývoje civilizace, pod vlivem různých totalitních ideologií, které se přirozeně jakékoliv výchově „jedinců“ vyhýbaly. (Hanuš, Chytilová, 2009)
Jedním z nejvýznamnějších typů zážitkového vyučování je škola v přírodě. Školu v přírodě můžeme považovat za způsob přírodního vyučování.
2.2 ŠKOLA V PŘÍRODĚ – VYMEZENÍ POJMU Škola v přírodě je zotavovací pobyt dětí z mateřských a základních škol ve zdravotně příznivém prostředí, který se koná v rámci vyučování. Tento vzdělávací model má tři významy: zdravotní (pobyt v přírodě, na čerstvém vzduchu, zlepšení fyzické kondice), vzdělávací a výchovný (např. zvýšení samostatnosti). Její fungování upravuje vyhláška č. 108/2005 Sb. o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních. Průcha a kolektiv (2008) ji popisuje dvojím způsobem. Buď jako školské zařízení, které umožňuje pobyt dětem, žákům předškolního a primárního vzdělávání, ve zdravotně příznivém prostředí, bez přerušení školní vzdělávací práce. Druhá definice ji označuje za tu část roku, kterou škola stráví v zařízení pro pobyt v přírodě. 10
S pojmem škola v přírodě také souvisí pojem zotavovací akce. „Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí, zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti a dovednosti.“ (Štoček, 2011).
2.2.1 HISTORIE ŠKOL V PŘÍRODĚ V ZAHRANIČÍ V literatuře se setkáváme relativně málo s informacemi o historii škol v přírodě. „Jejich vyhledávání je navíc komplikováno tím, že v češtině ustálené spojení nemá v dalších jazycích adekvátní překlad a dokonce ani samotný fenomén nemá ve většině zahraničních vzdělávacích systémů svoji paralelu“. (Smetáčková, Viktorová, 2011). Idea škol v přírodě se zrodila na počátku 20. století. Tyto akce byly zřizovány především k ozdravení dětí chatrného zdraví. Cílem nebylo jenom zlepšení jejich zdravotního stavu, ale také vyučování dětí mimo školské zařízení. Nejstarší zmínky o vzniku a historii škol v přírodě jsou v publikaci Měšťanské školy v Olomouci (1925) s názvem Škola v přírodě: reformní pokus ve výchově a učbě a u Štorcha (1929): Dětská farma, eubiotická reforma školy, které vznikly do 20. let 20. století. Tedy do doby, kdy se začaly objevovat první pokusy o školu v přírodě u nás. Německo Z iniciativy dr. Bendixe byla v roce 1904 v paláci Charlottenburg u Berlína zřízena tzv. tříměsíční škola (1. 8. – 31. 10.). Škola v Charlottenburgu je považována za první tohoto druhu a byla nazvána Die Waldschule, tedy lesní škola. Nacházela se na okraji jehličnatého lesa, nedaleko konečné stanice elektrické dráhy (v pozdější době byly tyto instituce zřizovány v parcích a sadech, od toho název škola v přírodě). Školní den zde probíhal jinak než ve školách, na které byli žáci zvyklí. Kromě běžného vyučování měli žáci vymezený čas k odpočinku, hrám a stravování, slunění, procházky, zpívání nebo cvičení na nářadí. Návrat domů byl stanoven na 7 hodin večer. 11
Na základě těchto zdravotních výsledků, které byly publikovány i v jiných zemích, začalo zřizování podobných institucí nejen v Německu, ale i v dalších evropských státech. Podobně tomu bylo v saské Kamenici, kde spolek pro potírání tuberkulózy zbudoval tzv. dětskou ozdravovnu s internátem a školu v přírodě. Zde byly přijímány děti s diagnostikovanou chorobou ve věku od 3 let do 16 let. Vyučování probíhalo v přírodě na čerstvém vzduchu. Pouze za nepříznivých podmínek se žáci s učitelem přesunuli do domu. Zde se myslelo i na děti chudých obyvatel. Pro ty byly zřizovány tzv. školní útulky, kde trávily děti čas po škole. V Elberfedu byla postavena v roce 1904 tzv. lesní škola pro děti, jejíž zřízení financoval tamější dobročinný spolek. Škola se nacházela uprostřed lesů. Oproti výše zmíněným kritériím výběru dětí do škol se zde přijímaly také na základě duševního stavu a sociálních poměrů. Výběr určoval školní lékař a dobu pobytu stanovil lékař lesní školy. Od roku 1925 žáci v lesní škole zůstávali po dobu osmi týdnů bez návštěv. Poprvé se zde na škole v přírodě objevuje celá hodina tělesné výchovy. Francie Zde jsou počátky zřizování škol v přírodě datovány k roku 1907, kdy ve městě Lyon byla zřízena tzv. škola na volném vzduchu, kde byly žáky děti s diagnostikovanou tuberkulózou. Bylo zde vyučováno vedle povinných školních předmětů i zahradničení. Pobyt byl stanoven na dobu tří měsíců, návštěva domovů byla umožněna vždy po 14 dnech. Žáci nesměli přivézt potraviny od rodičů, aby bylo zabráněno šíření nemocí. Větší pozornost z historického hlediska je však věnována Dětské kolonii ve městě Nancy, o které máme první zmínky z roku 1913. Věk dětí, které školu navštěvovaly, se pohyboval od předškolního až po starší školní věk. Na jeho základě byli žáci rozdělení do jednotlivých skupin. Bylo zde stanoveno denní ošetřovné, které zahrnovalo také stravné, dohled a dopravu. Vyučovalo se pouze jednu hodinu, zbytek dne byl vyplněn hrami na hřišti, vycházkami nebo ručními pracemi. Kolonie shledala obrovský ohlas z řad veřejnosti. Přinesla i pádné důkazy, že pobyt na čerstvém vzduchu představuje nejúčinnější ochranu pro tělesně oslabené žáky před tuberkulózou. Z těchto důvodů byla v roce 1925 kolonie rozšířena. 12
V Paříži byly zřízeny tzv. vzduchové lázně se školním útulkem na hradbách. Po vyučování je mohly navštěvovat těhotné ženy a matky s dětmi. Nedaleko Versailles byla vybudována tzv. zotavovna a škola v přírodě bez internátu, která sloužila především chudokrevným dětem. Spojené království Velké Británie V Anglii byla pozornost věnována především Londýnu a několika větším městům jako Liverpool, Manchester, Glasgow nebo Edinburg. V zemi se potýkali na počátku 20. století s hygienickými problémy, a s těmi se objevovala stále častěji tuberkulóza a chudokrevnost. Tento fakt zapříčinil budování ozdravoven a škol v přírodě. V roce 1907 probíhala ve všední dny škola v přírodě v Abbotsholmu („laboratoř praktické pedagogiky“). Zde byli vzdělávání synové bohatých měšťanů. Učitel je zde chápán spíše jako kamarád než vůdce. Mnoho ozdravných zařízení v Anglii vděčilo za svůj vznik dr. Bernardovi, který již v roce 1866 založil útulek pro chlapce ve Stepey. V následujících letech budoval další, jejichž hlavním cílem bylo přesunutí dětí z nezdravých a hygienicky nedostačujících prostředí do přírody. Rakousko V rakouské Vídni byl z iniciativy sociálních demokratů vypracován projekt dopravy dětí do lesní školy. V roce 1918 se tato vize uskutečnila a 5 vagónů zvláštní konstrukce jezdilo po úzkokolejné dráze mezi vídeňským Novým městem a lesní školou. Jednotlivé vyučovací hodiny byly odděleny přestávkami a tělesným cvičením. Po obědě se žáci účastnili procházek, divadel, cvičení nebo ručních prací. Škola byla rozdělena do osmi tříd, postupem času z finančních důvodů do pěti a později do tří tříd. Tato škola se svým pojetím blížila škole v Charlottenburgu. Švýcarsko V této zemi byly školy v přírodě zřizovány pro malý počet dětí. Cílem byl individuální přístup učitele k žákovi. Organizace se nejvíce podobala německému pojetí těchto škol.
13
V městě Erich byla založena trojtřídní lesní škola bez internátu. Výběr dětí stanovoval lékař a škola, kterou žák navštěvoval. Zde vyučování probíhalo na čerstvém vzduchu ve třech skupinách. V ozdravovně s lesní školou internátní v Duralu byly vyučovány děti, které trpěly tuberkulózou nebo ty, které pocházely z rodin, kde byla tato nemoc diagnostikována. Pravidelné výuky v přírodě, která probíhala dvě a půl hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne, se mohly účastnit pouze již zdravé děti. Vyučování se zaměřovalo na výuku cizích jazyků, zeměpisu, matematiky a botaniky. Celková doba pobytu byla stanovena na 10 týdnů. Itálie V roce 1911 byla v Milánu založena první škola v přírodě. V nové budově se kromě veškerého vybavení pro školní výuku nacházela i nemocnice a prostory pro drobná hospodářská zvířata, o která se žáci starali. V dostupné literatuře se setkáváme i se zmínkou o Rusku a Americe. Ruští učitelé pořádali pro žáky výpravy na několik měsíců, aby lépe poznali vlast. V Americe se školy v přírodě zakládaly v roce 1908. V roce 1924 jich bylo již 200 ve 32 státech s 5000 žáky (ve Filadelfii byla praktikována venkovní výuka po celý rok, tedy i v mrazu a dešti). (Doubravská, 2012)
2.2.2 HISTORIE ŠKOL V PŘÍRODĚ U NÁS Tento vyučovací model se do českých zemí dostal na počátku 20. století z Dánska a Německa. Zpočátku chodili žáci měšťanských škol do přírody za výukou pouze některých předmětů. Od poloviny 20. století o tento způsob vzdělávání začal být větší zájem. V roce 1923 olomoucký ředitel školy F. Hrušák přemístil měšťanskou školu do provizorní budovy, která stála na okraji lesa u Domštátu. Hrušák tento čin odůvodnil takto: „Chci objasniti a odůvodniti nutnost zavedení tohoto v cizině již 19 let užívaného dobrodiní mládeže. V době nynější, následkem bídy a hladu hlavně let válečných, je zdravotní stav naší mládeže velmi povážlivý, jak ukazují statistiky školních prohlídek. 14
„Škola v přírodě“ bude jistě jedním článkem ve vývoji, novým a velmi cenným, ale u nás dosud nepochopeným. Jen čin, skutek, praxe a ne slova a knihy otevřou oči a srdce všech“. (Hrušák, 1924) Kladl se zde důraz na rekreaci a tělovýchovu a pracovní činnosti. Školu finančně podporovali rodiče i podnikatelé z okolí. Od roku 1924 se v létě na Žižkově, kde se vyskytovala tuberkulóza, pořádaly tzv. třídy na vzduchu. O přestávkách mezi hodinami probíhala tělesná a dechová cvičení, která připravoval lékař. Žáci se zde i stravovali. Za nepříznivého počasí výuka probíhala pod stanem. Později byla v Purkrabském háji nad Divokou Šárkou zřízena lesní škola, kde výuka probíhala jako letní internát. Ve 20. letech 20. století byla kvůli chybějícím financím Praha jediným velkým evropským městem, které nemělo školy v přírodě. Eduard Štorch zřídil na Libeňském ostrově v roce 1926 Dětskou farmu pro žáky z městských škol. Výuka probíhala ve čtvrtek, pátek a v sobotu v dopoledních hodinách, odpoledne byla věnována různým aktivitám. Od roku 1948 se v Československu konaly vícedenní pobyty dětí mimo domov. Cílem bylo zlepšení zdravotního stavu a posílení fyzické kondice především dětí ve velkých městech se znečištěným ovzduším. Pobyt zpočátku trval čtyři týdny, časem byl zkrácen na tři. Výuka za příznivého počasí probíhala venku, při špatném ve třídách. Nejvíce času bylo věnováno tělesné výchově na čerstvém vzduchu. Pohybovým aktivitám se postupně věnovalo větší množství času a aktivit. Ve školách přírodě se praktikovalo rozdělení rolí učitel a vychovatel. Učitel se věnoval výuce školních předmětů, většinou v dopoledních hodinách. Vychovatel nesl zodpovědnost za odpolední a někdy i večerní aktivity. Vychovateli mohli být zaměstnanci školy nebo ubytovacího zařízení. Od 80. let se pojetí škol v přírodě nijak výrazně nezměnilo, jen se délka pobytu zkrátila na 7–10 dní. (Doubravská, 2012).
15
2.3 ŠKOLA V PŘÍRODĚ JAKO SOUČÁST VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ
2.3.1 RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PLÁN ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ RVP ZV je rozděleno na devět oblastí vzdělávání. V každé oblasti jsou různé vzdělávací obory. Škola v přírodě má nejblíže oblastem Člověk a jeho svět (hlavně předmětu prvouka) a Člověk a zdraví (hlavně předmětu Tělesná výchova).
Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. 16
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávali potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví. V tělesné výchově nás nejvíce zajímá část s názvem Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností, kde se setkáváme s požadavky na výuku plavání, turistiky, lyžování a pobytu v přírodě. Prostředkem k rozvoji oblastí RVP je škola v přírodě.
2.3.2 ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ VE ŠKOLE V PŘÍRODĚ V RVP ZV jsou cíle vzdělávání vymezeny v širším měřítku stejně jako očekávané výstupy vzdělávání žáků. Klade si za cíl rozvoj tzv. klíčových kompetencí.
17
Jak lze ŠVP využívat k rozvoji klíčových kompetencí:
Tab. 1 – Klíčové kompetence vhodné k rozvoji ve škole v přírodě
Kompetence a jejich vybrané složky
Příležitosti k rozvoji na Švp
Kompetence k učení Samostatně pozoruje a experimentuje, získa-
Vycházky, práce v terénu, pozorování přírody,
né výsledky porovnává a vyvozuje závěry
záznamy, prezentace
Kompetence k řešení problémů Vnímá nejrůznější problémové situace,
Pozorování, hledání rozporů v přírodě, diskuze
rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, vymyslí způsob řešení Kompetence komunikativní Naslouchá promluvám ostatních lidí,
Typické pro mnoho činností v rámci Švp
porozumí jim, vhodně na ně reaguje, obhajuje
v průběhu aktivit i v jejich reflexi
svůj názor a vhodně argumentuje Využívá komunikační a informační prostředky
Práce s informacemi v průběhu jednotlivých aktivit a při dokumentování Švp
Kompetence sociální a personální Účinně spolupracuje ve skupině, podílí se
Skupinová práce v rámci většiny aktivit, pravidla
společně s pedagogem na vytváření
pobytu, pravidla her. Aktivity podporující
pravidel v týmu, na základě poznání nebo
integraci třídy. Aktivity směřující k rozvoji
přijetí nové role v pracovní činnosti. Podílí se
sebeúcty a sebepojetí
na vytváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi. Vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje představu osobě samém 18
Kompetence občanské Respektuje, chrání a ocení naše tradice,
Příležitost k tvořivým činnostem přímo v terénu
projevuje pozitivní postoj k uměleckým
a s přírodními materiály.
dílům, aktivně se zúčastňuje do kulturního dění aPravidla a pojetí programu Švp podporující a sportovních aktivit.
enviromentální postoje „kvalitní životní
Chápe základní ekologické souvislosti a
postoje“. Osobní prožitek krásy a pohody.
enviromentální problémy Kompetence pracovní Dodržuje vymezená pravidla, plní
Pravidla při výukových činnostech v terénu, jiné
povinnosti a závazky, adaptuje se na nové
situace než ve škole, výcvik v adaptaci na toto
nebo změněné pracovní podmínky
prostředí
Vzhledem k tomu, že zacílení Švp může být různé, není tato tabulka nějakou daností, ale jen ukázkou jak můžeme o věci uvažovat.
2.4 ŠKOLA V PŘÍRODĚ VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU ZŠ LOKET Školní vzdělávací program (dále ŠVP) si vytváří každá škola sama podle Rámcového vzdělávacího plánu základního vzdělávání. Na tvorbě školního vzdělávacího programu se podílí většina pedagogických pracovníků. Základní škola Loket sice organizuje školu v přírodě, ale nemá ji začleněnu ve svém ŠVP. Přesto je škola v přírodě dobrým pomocníkem v profilaci školy podle ŠVP, neboť podporuje priority výchovně vzdělávacího procesu: -
poskytuje kvalitní vzdělávání na základě tvořivého činnostního učení 19
-
rozvíjí komunikační dovednosti
-
rozvíjí ekologické cítění žáků
-
vede k poznávání regionu
-
chrání žáky před sociálně-patologickými jevy
-
a smysluplně naplňuje volný čas dětí
2.5 VÝZNAM ŠKOL V PŘÍRODĚ Škola v přírodě je ideální pro dosažení co největšího efektu v oblasti podpory zdraví a zdravého životního stylu. Kromě zdravého prostředí, které ovlivníme především výběrem lokality, můžeme ke zdraví dětí přispět podporou návyků zdravého životního stylu. Máme možnost žáky ovlivňovat v průběhu celého dne po dobu déle než týden, což v běžném provozu nemáme. Kromě cvičení a pohybových aktivit máme možnost neformálně s dětmi mluvit o jídle, stravovacích návycích a mnoha dalších věcech, které se zdravým stylem souvisí, a také školu v přírodě můžeme využít k integraci třídy a osobnímu a sociálnímu rozvoji žáků. V neposlední řadě je tu i fakt, že některé děti jsou na Švp poprvé déle bez rodičů. Překonání nejistoty, kterou děti zažijí, když se ocitnou bez rodičů, je dobrý příspěvek k jejich samostatnosti. Jak bylo zmíněno již v předchozích kapitolách, od počátku pořádání až po 90. léta 20. století spočíval význam pořádání škol v přírodě ve zlepšení zdravotní a tělesné zdatnosti žáků z oblastí se zvýšeným procentem znečištění ovzduší. Jinak by tomu ani nemělo být v současné době. Ovšem možnost konání školy v přírodě by měla být otevřená všem školám. Dnes se více a více setkáváme u lidí s uspěchaností, nervozitou, stresem nebo depresemi. Mnohdy jsou účastníky projevů těchto civilizačních problémů u svých rodičů jejich dětí, a to působí vysoké nároky na jejich psychiku. Všeobecně je známo, že pobyt v přírodě působí na člověka blahodárně, jak z hlediska zlepšení fyzického, tak i psychického zdraví.
20
Zde se pokusíme charakterizovat význam škol v přírodě z hlediska zdravotního, vzdělávacího a výchovného. Zdravotní hledisko:
Žák se pobytem v přírodě odpoutává od každodenního stereotypu školního pro-
středí, starostí nebo rodinných problémů.
Žák zvyšuje svou tělesnou zdatnost pobytem na čerstvém vzduchu během značné
části dne na škole v přírodě.
Žák se učí vnímat nutnost zařazovat pohybovou aktivitu do svého denního režimu.
Vzdělávací hledisko:
Žák se naučí novým dovednostem
Žák se seznamuje s danou lokalitou, jak s její přírodní rozmanitostí, tak kulturním
charakterem. Výchovné hledisko:
Žák si upevní hygienické návyky a správný denní režim během celého pobytu.
Žák rozvíjí jak estetické, tak etické cítění pobytem v přírodě.
Žák si vytváří vztah k životnímu prostředí.
Žák utužuje svůj vztah nejen se třídním kolektivem, ale i se svým učitelem (pří-
padně novým žákem). Účastní se nevšedních zážitků během celého pobytu.
Žák se učí toleranci a práci v kolektivu.
Žák se učí samostatnosti.
21
Co jsou tedy nejsilnější argumenty PRO školu v přírodě? -
několikadenní společný pobyt – sociální aspekty, možnost soustředěného výchov-
ného působení. Společný pobyt po delší dobu urychluje některé sociální procesy (negativní, -
ale i pozitivní) ve třídě a dává učiteli možnost je snadněji poznat a pracovat s nimi.
-
přírodní prostředí - čistý vzduch, možnost přímého kontaktu s přírodním prostře-
-
změna prostředí -
dím více možností pohybu, nové podněty. V novém prostředí je
mysl vnímavější na nové souvislosti. Navíc mnohé děti se svými rodiči navštívily různě víceméně umělé rekreační rezorty po celém světě, ale reálné prostředí naší vlasti mimo města je pro ně málo známá. -
změna organizace výuky - příležitost k méně obvyklým formám práce. Školní třída
i okolí školy má určitá omezení. Během dlouhých let se možnosti pro změny často vyčerpají.
Je na rozhodnutí ředitele školy, zda umožní svým žákům a pedagogům pobyt na škole v přírodě. Na většině škol ředitel vymezuje pravidla pro pořádání školy v přírodě, neboť organizace a plánování školy v přírodě je v mnoha ohledech náročné. Pravidla pro pořádání školy v přírodě na naší škole představujeme v další části práce.
22
3 METODIKA PRÁCE Tato závěrečná práce byla řešena v následujících krocích. Nejprve proběhla analýza kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků, konkrétně Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a dále Školního vzdělávacího programu základní školy Loket, jehož obsahem je předmět Prvouka, který byl klíčovým předmětem v zážitkovém vyučování ve škole v přírodě. Dalším krokem bylo plnění úkolů podle navrženého programu školy v přírodě. Následně proběhlo zhodnocení aktivit a reflexe splněných cílů. Všechny navržené úkoly byly vytvořeny dle stejného postupu. Nejdříve byla vybrána přírodovědná oblast, kterou budeme s dětmi zkoumat, poté byl určen cíl úlohy, tedy to, co se mají žáci prostřednictvím navrženého úkolu naučit, a byly navrženy aktivity, které povedou ke splnění cíle zážitkového vyučování. Pomůcky byly vytvořeny před všemi probíhajícími činnostmi. Při návrhu programu byla používána literatura s metodickými radami ohledně plánování školy v přírodě, zážitkové pedagogiky a her v přírodě. Byl vytvořen návrh činností na sedm dní pobytu ve škole v přírodě v zařízení školy v přírodě Žihle -Poustky v Plzeňském kraji. Jde o území obklopené lesy, loukami a přilehlým rybníkem. Při tvorbě této práce byly využity tyto metody: 1. Explorační metody – Interview (rozhovor). Nejčastěji využívaná metoda v průběhu školy v přírodě. Byl použit při zodpovídání žáků na otázky při hře, při získávání informací (např. také mezi žáky navzájem).
– Beseda: byla použita při shrnutí výsledků programu jednotlivých dnů
hromadně se žáky. 2. Projektivní techniky – Slovní asociační experiment: byl využit například ve hře O lesu Řáholci, kde hledají asociaci mezi pravopisným úkolem a slovem i s doplněním a zobecněním, kdy v cíli musí vyjmenovat všechny rozdíly. - Grafické projektivní techniky: nejvhodnějším příkladem této metody je malování u rybníka, kde děti projevují svou interpretaci vidění života v rybníku 23
3. Metoda měření sociálních vztahů – sociální vztahy měříme nepřímo, všímáme si jednotlivých vztahů mezi dětmi, reagujeme, vedeme dialog, chválíme za vhodné a slušné chování, řešíme spory a nedorozumění, které se vyskytnou. 4. Behaviorální metoda – Pozorování: Úkolem pedagoga je pozorovat žáky v jednotlivých situacích, chování jednotlivců a skupin a jejich vzájemnou interakci. 5. Metody sběru dat: - výběr a počet respondentů – 18 žáků, 8-9 let - sběr rostlinného materiálu – materiál byl nasbírán v předcházejícím roce podle doby růstu a květu v okolí Karlových Varů a nasušen v domácích podmínkách - výběr lokality – lokalita Švp je dána: Školské a výcvikové zařízení Žihle -Poustky v Plzeňském kraji - klíče – hledání v průvodcích (Dreyer, 2004) (Eisenreich,Handel, Zimmer, 2011) - analýza sběru dat: sběr dat v rámci školy v přírodě slouží k aktuálnímu vyhodnocení dané činnosti, vyhodnocování činností probíhá ihned po uskutečnění úkolů, činnosti statisticky neměříme. (Pelikán, 1998)
24
4 NÁVRH ŠKOLY V PŘÍRODĚ Struktura programu vychází z několika faktorů: -
věku žáků
-
vztahů ve skupině
-
cílů – výchovných i vzdělávacích
-
místa konání
-
termínu konání (jaro 2015)
Název: Skřítek Přírodníček objevuje pohádkovou přírodu Popis: Legenda: Skřítek Přírodníček žil v okolí areálu školy v přírodě. Byl však unesen Černým jestřábem do svého hnízda na černé skále. V úvodu najdou část deníku, který si skřítek Přírodníček psal. V něm se dozví o obavách skřítka z Černého jestřába. Bohužel dojde na nejhorší a skřítek je unesen, což se děti dozví z nalezené zprávy, ve které již žádá o záchranu. Po celou dobu pobytu děti dostávají zprávy, které jim napoví, kam mají postupovat dál, a jaké dobrodružství je dál čeká. Děti procházejí různými ekosystémy. Po splnění úkolu získává každý žák kolečko, které si nalepí na svou mapu ekosystémů. Cílová skupina: žáci 3. třídy Časová náročnost: škola v přírodě trvá 9 dní, činnosti jsou určené pro dopolední vyučování v sedmi dnech, cca 4 vyučovací hodiny (v jednom dni bude uskutečněn výlet do okolí a v dalším dni společné aktivity v rámci celé školy v přírodě). Prostorové požadavky: třída, venkovní areál školy v přírodě (louka, lesík, břeh rybníka). Využití míst je ovlivněno také počasím. 25
Mezipředmětové vztahy: český jazyk, matematika, prvouka, výtvarná výchova, pracovní činnosti, hudební výchova, tělesná výchova Získané dovednosti a vědomosti: dovednost provádět pozorování, vyvozovat závěry; umět se orientovat v jednotlivých ekosystémech; vnímat pozitivně ochranu přírody; rozvoj kreativity; rozvoj schopnosti seberealizace, sebepoznání. Návaznost na ŠVP: (ŠVP ZŠ Loket, 2015) - utváření pozitivních návyků v samostatné i týmové činnosti - orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací - rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, v pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně - objevování a poznávání všeho, co je zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět - poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí, úrazů a jejich předcházení Podrobné pokyny:
DEN 1 Program dnešního dne je zkrácený, protože část dne je zaměřeno na příjezd a ubytování Pomůcky: část deníku víly Poustkyňky, fáborky na značení cesty, první vzkaz Časová dotace: 45 min. 26
Popis: 1. Úvod do hry Motivace do hry (ČJ - čtení, Prv – popis s regionálními informacemi) Ahoj, jmenuji se víla Poustkyňka. Jsem kamarádka skřítka Přírodníčka, jsem poslední z rodu skřítků Žihlových. A to je důvod, proč se začal psát tento deník. Můj rod totiž pomalu vymřel. Jak se to stalo? Nedaleko našeho lesa se najednou z ničeho nic vynořila za Černým rybníkem černá hora a na té hoře Černá věž. Od té chvíle se každý sedmá den zjevoval Černý jestřáb a ve svých spárech odnesl jednoho člena z mého rodu. Snažili jsme se před jestřábem ukrýt, ale nikdy se to nepodařilo. Nyní jsem tu zbyl sám, skřítek Přírodníček. A dnes uběhlo sedm dní od posledního únosu, myslím, že si jestřáb přijde brzy i pro mě. Ale já se snadno nedám, uschoval jsem si do mošny cáry papíru, které budu při svém únosu pomalu sypat ven a značit tak cestu. Snad se najdou hodní a odvážní lidé či skřítci, kteří se vydají mě a mé členy mé rodiny hledat. Diskuze a rozhovor co děti čeká na cestě za záchranou skřítka a jeho rodu. Zatímco si s dětmi čteme vzkaz, vychovatel pomocí fáborků vyznačí trasu do blízkého lesíka, kde uloží vzkaz č. 2. Ach ne!, slyším přilétat Černého jestřába. Mám strach, ale doufám, že nás někdo odvážný zachrání. 2. Rozdělení do družinek Pomůcky: vzkaz skřítka, 4 čtvrtky formátu a3 s rozdělením dětí do družinek, fáborky na značení cesty Časová dotace: 45 min. Zaměření: (Prv, TV, VV) 27
- rozdělení do družinek (4-5 družinek po 4 dětech), postřeh Motivace: vzkaz č. 2 Doufám, že někdo odvážil a vypravil se hledat Černou věž. Pokud se vypravilo více odvážlivců, bude lepší, když se rozdělí do družinek. Les vám jistě napoví, jak se rozdělit. Nyní se vypravte hledat v blízkém lesíku čtvrtky, které jsou připevněné na stromech. Každý je nadepsaný názvem družinky, a je na něm jmenný seznam jednotlivých členů družinek. Pokud naleznete na seznamu své jméno, zůstaňte u archu a čekejte na ostatní členy své družiny. Jestliže na seznamu vaše jméno není, vydejte se k dalšímu seznamu. Družina, která bude kompletní, se vrátí zpět.
DEN 2 1. NÁVŠTĚVA U FERDY MRAVENCE A JEHO LUČNÍCH PŘÁTEL ( M, Prv, ČJ) Dnes se děti v lučním a lesním ekosystému seznámí: -
s rostlinami vyskytujícími se v nejbližším okolí
-
s léčivými bylinami
-
vlastnostmi některých zvířat
Místo: třída, chodba a pokoj Pomůcky: kartičky s čísly 1-20, kapesní atlasy rostlin, seznam názvů označených rostlin, papír a tužka pro skupinu Zaměření: spolupráce a poznávání přírody Časové rozvržení: 60 min.
28
Motivace: vzkaz č.3 – Je brzy a svítá. Jestřáb ještě odpočívá, ale stále mě přidržuje ve svých pařátech. Nevím, kam doletíme dál, snad vám napoví další významní obyvatelé luk – rostliny. Poprosil jsem je o pomoc a slíbili mi, že se před vámi budou ukazovat v takovém pořadí, které vám napoví další cestu. Popis: Nejprve si před hrou vybereme 20 rostlin (jde o bylinné kvetoucí rostliny, které by se podle doby výskytu mohly objevovat v okolí areálu Švp) a očíslujeme je 1-20: 1. Křivanec žlutý
8. Tolice dětelová
2. Pryšec chvojka
9. Hluchavka žlutá
3. Orsej jarní 4. Vstavač obecný
10. Netýkavka malokvětá 11. Mařinka vonná
15. Sasanka hajní 16. Čemeřice černá 17. Šťavel kyselý 18. Česnek medvědí
5. Prvosenka vyšší
12. Kokoška pastuší tobolka
19. Ptačinec žabinec
6. Podběl lékařský
13. Penízek rolní
20. Kerblík lesní
7. Smetanka lékařská
14. Česnáček lékařský
V určitých místech na patře budovy rozmístíme fotografie rostlin s čísly. Každá skupinka dostane papír s čísly 1- 20, tužku a kapesní atlas rostlin. Během 30 min. obejde celé území a do svých seznamů si ke každému číslu napíše název rostliny. Vyhodnocení: Paní učitelka přečte správné názvy rostlin a skupiny si přidělí body za správné odpovědi. Poté sestavíme pořadí družinek.
29
2. KOUZELNÁ CESTA ZA BABKOU BYLINKÁŘKOU (ČJ, Pr, TV) Pomůcky: sušené léčivé rostliny v počtu 10 skleniček, údaje o dalším směru cesty, Zaměření: orientace, rychlost, spolupráce Časová dotace: 60 min. Motivace: vzkaz č. 4 Babička často sušila léčivé rostliny. Já jí v létě pomáhal je sbírat, ona pak v zimě těmito bylinami léčila tvory v širokém okolí. Že jsou kouzelné? To ne, léčivé byliny jsou všude kolem nás, jen se v nich vyznat. Zkuste se to naučit. Popis: Úkolem dětí je vypravit se pro léčivé byliny. Každá družinka se rozdělí na polovinu a v takto vzniklých skupinkách se vydají na cestu (v rozestupu 5 minut). Na startu dostane každá skupinka instrukce, kolik kroků má vždy ujít, aby našla skleničku s usušenými bylinami a s údajem o směru cesty a vzdálenosti jednotlivých stanovišť. Skupinka má za úkol zapamatovat si co největší počet bylin, které cestou objeví. Bylinky ve skleničkách: květ podbělu lékařského, květ heřmánku pravého, listy máty peprné, květ lípy velkolisté, květy bezu černého, květ divizny velkokvěté, listy jinanu dvoulaločného, plody růže šípkové, listy ořešáku královského a list meduňky lékařské Vyhodnocení: V cíli každá skupinka vyjmenuje všechny byliny, které cestou objeví. Podle správných odpovědí získávají skupinky body. Při stejném počtu bodů rozhoduje čas. Sestavíme pořadí skupinek. Sečteme umístění skupinek a vyjde nám konečné pořadí družinek (1. získává 4 body atd.)
30
DEN 3 1. V LESE ŘÁHOLCI Tento den děti v lesním ekosystému: -
opraví anomálie
-
opraví mraveniště
-
procvičí své smysly
(ČJ, M, Prv) Umístění: les Časová dotace: 60 min. Pomůcky: 30 očíslovaných cedulek formátu A4, na kterých jsou napsaná slova s vynechaným i/y, izolepa, přírodniny pro vytvoření anomálií, klíče k určování přírodnin, papíry, tužky, stopky Motivace: vzkaz č. 5: Konečně svítá. Jestřáb ještě spí. V ranním šeru jsem se rozhlédl po lese. Ale co to má znamenat? Stromy jsou nějaké jiné, jakoby začarované. Na borovici rostou šípky! Takže hledejte les plný podivností a ty prosím opravte. Popis: V lese jsme připravili stezku, na které si procvičí znalosti z českého jazyka, poznávání přírodnin a zároveň svůj postřeh. Na 30 cedulkách je 30 slov (slova jako příroda, tykadlo, motyka, šídlo, zajíc, netýkavka, živočich, kmeny, listy apod.) na kterých chybí i/y. Na určité stromy (kde doplňujeme měkké i) vyvěsíme ještě anomálii – např. na dubu rostou bukvice, listy javoru mléč rostou na jírovci maďalu, obrázek detailu borovice lesní s jehlicemi modřínu atp. Na startu každý závodník obdrží klíč k určování rostlin, papír a tužku. Jeho úkolem je co nejrychleji absolvovat trať a zjistit všechny anomálie, a ty zapsat na papír.
31
Vyhodnocení: Každý soutěžící v cíli odevzdá papír s vypsanými anomáliemi, na který mu zaznamenáme čas, v jakém trať absolvoval. Pořadí určíme podle počtu anomálií, v případě shody rozhoduje čas. Družinka na 1. místě získává 4 body atd.
2. HMYZÍ OLYMPIÁDA (TV) Umístění: louka Časová dotace: 60 min. Pomůcky: provazy na označení startů a cílů Zaměření: rychlost, spolupráce, obratnost Motivace: vzkaz č. 6: Jestřáb se mnou letěl na louku, přistál na trávě. Krčím se k zemi a píši tento vzkaz, aby mě dravec neviděl. Jak si tu tak ležím, nestačím se divit, co se v tomto ekosystému děje. Vypadá to, že si hmyzí svět uspořádal olympiádu. Než budete pokračovat v mojí záchraně, zkuste se jí také zúčastnit, bude to dobrá příprava na případný boj s jestřábem. Probíhají tu 3 soutěže. Běh housenek – Družstvo se chytí do housenky: postaví se do zástupu, všichni se předkloní, levou ruku si prostrčí mezi nohama směrem dozadu a pravou rukou chytí levou ruku souseda stojícího před ním. Housenky stojí na startovní čáře v dostatečných rozestupech. Po startovním signálu spěchá každá housenka do cíle, který je ve vzdálenosti 15–20 m. Souboj pavouků: Další soutěž probíhá v prostoru s malými stromky. Každý obdrží klubíčko a během časového intervalu 3 min. mají uplést provazovou pavučinu. Vzhled pavučiny určuje učitel. Žížalí sprint: Závod probíhá na 15–20m. Na začátku hry leží všichni na zádech těsně vedle sebe. První leží těsně před startovní čárou. Na startovní povel se poslední zvedne, běží kolem své 32
ležící řady a lehne si těsně vedle prvního směrem k cílové čáře. Jen dolehne, vyběhne z konce ležícího zástupu další spoluhráč a běží si lehnout dopředu. Takto postupuje celá družinka k cíli. Vyhodnocení: V každé soutěži rozdělíme družinkám pomocné body. A to tak, že vítězná dostává 4 body, každá v pořadí pak o 1 bod méně.
DEN 4 1. TAJUPLNÝ SVĚT POLNÍ ŘÍŠE (M, Prv) Tento den děti v polním ekosystému: -
sklidí obilná zrna
-
procvičí si svou rychlost a obratnost v roli sysla
Umístění: třída Časová dotace: 45 min. Pomůcky: pouzdra od kinder vajíček, příklady v 5 kopiích, papír a tužku pro každého hráče Zaměření: matematické dovednosti, postřeh Motivace: vzkaz č. 8: Před chvílí jsem jestřábovi skoro unikl. Stalo se to takhle. Vyletěli jsme z lesa a ocitli jsme se nad polem, kde zrovna dozrávalo obilí. Když dozrává obilí, je pole plné křečků, hrabošů a syslů, kteří se snaží nakrást si zrní. Tito tvorové však musí být na pozoru před dravci, jako je např. i můj jestřáb. Ten, když spatřil hraboše, pustil mě ze svých pařátů. Snažil jsem se schovat za klasy, ale byl jsem opět objeven a chycen. Měl jsem to spočítané. A jak jste na tom s počítáním vy? Popis: Nejprve si připravíme obilná zrna. Do pouzder od kinder vajíček ukryjeme matematické příklady, do jednoho vždy po pěti kopiích. Pouzdra pak rozmístíme po třídě. Na startovní 33
signál vběhnou děti do herního území a začnou sklízet obilí. Pokaždé, když najdou pouzdro od kinder vajíčka, vyjmou z něho jeden příklad, pouzdro opět uzavřou a nechají na místě. Když sesbírají 15 různých příkladů, odeberou se na start, kde příklady přepíší a vypočítají. Vyhodnocení: O pořadí dětí rozhoduje počet správně vypočtených příkladů. Vytvoříme žebříček. U nerozhodných rozhoduje čas. Rozdáme body – nejlepší 4 body atd. 2. PÍSEŃ HRABOŠE (HV) Umístění: třída Časová dotace: 15 min. Pomůcky: notebook, pracovní list s notovým zápisem Motivace: Když se nacházíme v ekosystému pole, je vhodné naučit se písničku Popis: dnes se naučíme písničku Píseň hraboše, kterou zpívá Dan Bárta. Společně si ji nejprve poslechneme a pak zkusíme zpívat s textem. Písničku si budeme procvičovat během celé Švp. 3. SYSLOVÉ (TV) Umístění: les Časová dotace: 60 min. Pomůcky: fáborky k ohraničení území, kartičky s obrázky obilí, fáborky k označení syslů – protivníků Zaměření: rychlost, obratnost, vytrvalost
34
Motivace: vzkaz č. 9: Poprvé vidím pole z velké výšky. Je to vskutku zajímavé. Na poli se pěstuje obilí, nedokážu ovšem na dálku poznat, zda se jedná o pšenici, ječmen, oves, žito či kukuřici. Také je vidět, jak se pole hemží sysly. Každý z nich si snaží nasyslit co nejvíce zrn do svých vaků. Každý z nich svádí běžecký souboj s ostatními, protože kdo bude u zrna dřív, toho se kořist stane. Nedokážu si ani představit, jak by to vypadalo, kdyby proti sobě bojovali jinak než v běhu. A vy? Popis: Hru hrají vždy dvě družinky proti sobě (rozhodneme losem). Každá skupinka si vyzkouší obě role, tedy sysly-zloděje i sysly-strážce (označení pruhem krepového papíru). Označíme 20 m dlouhý pruh, ve kterém se pohybují strážci. Jejich úkolem je chytat sysly zloděje, kteří se snaží z přední části území dostat a propašovat „zrna“ za hraniční území. Zrny jsou kartičky s vyobrazením obilnin. Každá kartička má jinou bodovou hodnotu. Kartičky s obilninami rozházíme v přední části hracího území, asi 30 m od přední linie hraničního území. Sysel-zloděj má za úkol vybrat si kartičku a pokusit se proplížit herním územím. Pokud se mu to podaří, uloží ji na smluveném místě a vrátí se co nejkratší cestou zpět. Pokud se ho strážce dotkne, musí mu odevzdat kartičku. Vyhodnocení: Po skončení časového limitu 15 min. ukončíme písknutím hru a spočítáme družstvu získané body. Po vystřídání rolí všech zlodějů sestavíme na základě bodů pořadí. Opět nejlepší získává 4 body, atd.
DEN 5 (VV, Pč) Tento den si děti v ekosystému zahrada vyzkouší: -
třídit zahradní plody
-
vyrobit si model zahrady za použití různého výtvarného materiálu
35
1. MODEL ZAHRADY Umístění: třída Časová dotace: 60 min. Pomůcky: barevné papíry, čtvrtky, špachtle (dřívka), tempery, lepidlo Herkules, zbytky látek, nůžky Zaměření: kreativita, fantazie, motorika
Motivace: vzkaz č. 10: Zdejší zahrady jsou ponuré a smutné. Já rád vzpomínám na zahradu u bratrance Jana Trnky. Bylo tam takové milé stavení, plaňkový plot, třešeň a strašák, který měl plašit špačky. Chtěl bych na té zahradě být.
Popis: Ze šesti špachtlí si poskládáme obrys domečku a slepíme ho lepidlem. Ze spodní strany domečku napojíme plot sestavený a slepený ze špachtlí od nanuků. Necháme vše zaschnout. Mezitím si z barevných kartonů, zbytků látek slepíme strašáka. Strašáka necháme proschnout a vrátíme se k domečku s plotem, který nabarvíme temperami. Opět necháme uschnout a můžeme si z barevných papírů vystříhat stromy, květiny a jinou úrodu do zahrádek. Strašáka, stromy, květiny a úrodu vlepíme do zahrady. Vyhodnocení: činnost se nevyhodnocuje 2. ZELENINOVÁ POHÁDKA (Prv, TV, ČJ) Umístění: vzdálenější louka u obytných domů Časová dotace: 60 min + 20 min cesty Pomůcky: kartičky s obrázky zeleniny, jejich názvem a rozdělením Zaměření: paměť, rychlost, postřeh Motivace: Se skřítkem se přibližujeme k lidským obydlím. Snad mu i tady pomůžeme: 36
Popis: V určeném prostoru rozmístíme kartičky s obrázky jednotlivých druhů zeleniny, jejich názvem a dělením. Rozmístíme je na větve, ke kořenům nebo na kmen, musí vykukovat čitelný kousek kartičky. Každý hráč má na začátku hry tabulku, která má čtyři hlavní sloupce nadepsané: kořenová zelenina, plodová zelenina, listová zelenina a košťálová zelenina. Tabulku si ukryje v prostoru startu. V intervalu dvou minut vypouštíme děti do hracího území. Hráči pak hledají kartičky, musí si zapamatovat údaje na ní napsané. Vrátí se ke svému papíru a zapíšou si své údaje. Děti vědí, kolik je dohromady kartiček (v daném území je rozmístěno 15 kartiček s těmito názvy květák, rajče, zelí, mrkev, lilek, mrkev, meloun celer, okurka, kapusta, brokolice, ředkvička, řepa, špenát) Když si zapíší všechny informace, běží k vedoucímu hry, který jim zapíše výsledný čas a počet správně určených druhů. Vyhodnocení: Podle správných odpovědí sestavíme pořadí. V případě nerozhodnosti rozhoduje čas. Rozdáme body.
DEN 6 1. RYBNÍK, ŽE BY BRČÁLNÍK - MALOVÁNÍ Tento den děti v ekosystému vody: -
výtvarně zachytí svou představu o rybníku (umělý ekosystém)
-
zjistí, že mezi rybami jsou i dravé štiky, které se neváhají mimo jiné požírat i samy mezi sebou
Umístění: třída, břeh rybníka Časová dotace: 60 min. Pomůcky: tvrdé desky, čtvrtky formátu A3, barevné suché křídy (pastelky, voskovky) Zaměření: kreativita, postřeh Motivace: vzkaz č. 11: Svítá. Jestřáb se mnou letěl celou noc a já jsem z toho usnul. Teď je časné ráno, doba, kdy slunce a ptáci teprve vstávají. Přistáli jsme a jestřáb usnul. Ale kde to jsme? 37
Slyším tu bublat vodu a slyším kvákat žáby. I kachna jim odpověděla. Jestřáb se probudil. Nestihnu už vám to přesně napsat. Popis: Nejprve si ve třídě popíšeme situaci. Představíme si rybník jako ekosystém. Rybník jako člověkem vytvořené vodohospodářské dílo (resp. vodní nádrž) určené především k chovu ryb, dále pak k chovu vodní drůbeže a pohovoříme o funkci přirozené retence vody. Dále se zmíníme o přírodním dně a technické vybavenosti nutné k regulaci vodní hladiny. V závěru zmíníme, že rybník je tvořen hrází (s pozemkem, na kterém stojí), přítokovou částí, odpadem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku, popřípadě obvodovou stokou. Pak se vypravíme k rybníku. Každé dítě je vybaveno deskami, které bude sloužit jako podložka, čtvrtkou formátu A3 a barevnými suchými křídami. Podíváme se nejdříve do vody a chvíli pozorujeme život pod hladinou a v okolí vody. Když se s dětmi dostatečně pokocháme, sedneme si na lavičky. Děti se pokusí tyto scenerie zachytit na čtvrtku. Vyhodnocení: všechna namalovaná díla vystavíme ve společných prostorách. Každému jeho dílo pochválíme. Dál nevyhodnocujeme 2. O ŠTICE (TV,Prv) Umístění: hřiště u rybníka Časová dotace: 45 min Pomůcky: fáborky na označení hracího území, kartičky s bodovou hodnotou 1, 2, 3, 4, 5, v počtu tří pro každého hráče Zaměření: rychlost, obratnost, vytrvalost, ukrývání v terénu
38
Motivace: vzkaz č. 12: Jestřáb se mnou letěl nad řekou Střelou. Letěli jsme vysokou rychlostí. Bylo horko, proto jestřáb dostal žízeň. Slétl nad řeku a snažil se napít. Jak jsme oba nabírali vodu, něco mě chňaplo! Co to bylo! Aha, štika! Štiky jsou dravé ryby a dokonce se napadají i mezi sebou. Jaké to asi je, být tou menší a slabší štikou, nebo naopak mít sílu a moc té největší? Popis: Připravíme si kartičky – „životy“ s bodovou hodnotou od 1 - 5. Na začátku hry si každý vylosuje první kartičku, aniž by komukoliv sdělil její bodovou hodnotu, odchází si do lesa nalézt vhodný úkryt, ve kterém setrvá do začátku hry. Na vyhledání úkrytu necháme dětem 5 min., poté zahájíme dlouhým hvizdem hru. Úkolem je najít dalšího hráče, štiku a střetnout se s ním v souboji „na život a na smrt“. Souboj začíná tak, že se navzájem dotknou a ukážou si kartičku, hráč s vyšším číslem vyhrává a získává soupeřův život. Poražená štika se vydá k vedoucímu hry a vylosuje si další kartičku. Tím se vydá znovu do hry. Hráči se pohybují v hracím území opatrně, snaží se ukrývat, anebo se chovají neohroženě, pokud ví, že mají vysoké číslo. Ryby nesmí opustit hrací území, a jsou zakázány jakékoliv fyzické střety. Vyhodnocení: Každý hráč může nastoupit třikrát do hry. Po třetí ztrátě života vypadává ze hry. Po ukončení časového limitu ukončíme hru (dlouhými hvizdy), shromáždíme všechny hráče a spočítáme jejich nashromážděné body. Podle součtu sestavíme pořadí hráčů. To nám napoví i v pořadí družinek. Rozdáme body. Upozorníme, že losování je dílem náhody, tak, jako je to v přírodě. 3. PROMÍTÁNÍ DOKUMENTU BBC O VODNÍM ŽIVOTĚ Umístění: třída Časová dotace: 30 min Motivace: Po náročném dopoledni si odpočineme u zajímavého dokumentu o životě v rozmanitém prostředí podvodního království.
39
DEN 7 (ČJ, Prv, TV, M)
1. PUTOVÁNÍ K ČERNÉ VĚŽI Umístění: okolí Časová dotace: 90 min. Pomůcky: naplánovaná trasa výletu, kartičky pro značení cesty Zaměření: orientace, vytrvalost
Motivace: vzkaz č. 13: Z temných zahrad jsme slétli již v poledne. Poznal jsem to podle slunce, které bylo zrovna na jihu. Letíme už asi hodinu a najednou let jestřába zpomaluje. Rozhlédl jsem se a na obzoru jsem to spatřil. Černá věž! To sem mě jestřáb nese! Prosím, zachraňte mě! Co se mnou asi udělá!
Popis: V blízkém okolí si vybereme turisticky zajímavé místo, k němuž se vydáme na výlet. Bude se jednat o zámek Rabštejn nad Střelou. Vychovatel vyjde dřív a cestu značí kartičkami s fotografiemi nejznámějších památek a přírodních zajímavostí, které se nacházejí na severním Plzeňsku (např. klášter Mariánská Týnice, klášter Plasy, kamenné útvary Bába a Dědek u Žihle, vrch Vladař, zámek Manětín, přírodní park Trhoň, obec Mrtník, obec Úterý), které schovává tak, aby malý kousek vykukoval. Pokud někdo z dětí kartičku uvidí, může vyjít z cesty a sebrat ji. Jde jen o nalezení co největšího počtu kartiček s fotografiemi a o zpestření cesty. Vyhodnocení: V cíli si družinky spočítají nalezené kartičky. Podle počtu kartiček vytvoříme pořadí družinek. Vítězná družinka získává 4 body.
2. NALEZENÍ VÍLY POUSTKYŇKY Zde záleží na možnostech, v cíli výletu dětem schováme sošku, plyšáka, či pouze vzkaz od Poustkyňky, ve kterém jim děkuje za poražení Černého jestřába.
40
Motivace: vzkaz č. 14: Děkuji za moji záchranu. Že o žádné nevíte? Ale ano, zachránili jste mě. Černého jestřába mohl přemoci jen ten, kdo se nebude bát nebezpečí a vydá se mě zachránit. Bude vždy ohleduplný a přátelský k ostatním, bude jim pomáhat. Bude ochotný naučit se něčemu novému. Překoná pro druhého i vlastní nepohodlí. Dokáže vítězit, ale unese i porážku. A přesně takoví jste byli. Když jste vstoupili do Černé věže, jestřáb se změnil v oblak a rozplynul se. Vše je tak, jak má – louky, les, pole, vody i zahrada. Moc vám děkuji, ani vy nezapomeňte. Víla Poustkyňka z rodu Žihlových Děti se vracejí zpět do školy, kde si zhodnotí celé putování za záchranou skřítka. Děti dostanou od paní učitelky a vychovatele odměny a diplomy.
41
5 DISKUZE V této kapitole vyhodnotíme program, který jsme navrhli a uskutečnili v rámci školy v přírodě. Program byl zvolen v závislosti na prostředí a dané skupině žáků 3. třídy. Program plnil cíle zážitkového vyučování, kdy žáci prožívají jednotlivé úkoly všemi smysly, v přírodě a rozvíjí přírodovědnou kulturu. V přírodě žáci rozvíjí klíčové kompetence a dosahuje očekávaných výstupů, hlavně předmětu prvouka. Motivace byla zvolena s ohledem k zájmům dětí – tajemný příběh, s dějem, jehož součástí děti budou. Příběh, který si mohou děti představit a částečně i ovlivnit. Dle mé praxe oblíbená a velká motivace pro děti. Příprava programu je náročná, předpokládá, že program si učitel připravil již téměř rok dopředu. A. Musí si nasbírat části rostlin, stromů a keřů, které využije v programu B. Musí mít dostatečné množství literatury k hledání informací o rostlinách C. Musí si vytvořit vhodné obrázky k jednotlivým činnostem D. Musí si před odjezdem připravit i další materiál, který využije při uvedených aktivitách Průběh
DEN PRVNÍ Děti se zájmem vyslechly příběh o uneseném skřítkovi, některé měly návrhy, co nás asi na cestě čeká. Vhodná je forma vzkazů, dobře děti uvede opět do příběhu.
42
Mezi dětmi byl nejčastější názor, že si skupiny vytvoří samy. Trochu byly zaskočeny tím, že skupina bude náhodně vytvořená. To nakonec přijaly jako zajímavý fakt. Pak spolu spolupracovaly na co nejlepší úrovni.
DEN DRUHÝ Poznávání rostlin předpokládá již určitou zkušenost, čeho si u rostlin všímat. Vhodná je příprava s obrázky a atlasy rostlin v rámci třídy před školou v přírodě. Při hledání rostlin podle obrázků je dobré určit například od které strany, do které strany se v průvodci dané rostliny nacházejí, jinak se činnost výrazně prodlužuje. Jinak byla činnost zajímavá, sice náročnější, ale v rámci skupin se našly i velmi dobré výsledky. Téma sušených bylin bylo pro všechny lákavé, protože je netradiční. Také propojení s formou stezky bylo dobře proveditelné a velmi motivující. Děti motivuje i časové ohraničení úkolu. Dobré je pak s dětmi diskutovat o tom, v čem a jak pomáhají jednotlivé byliny.
DEN TŘETÍ Škola v přírodě je místem vzdělávání, proto je nutné vymyslet i úkoly, které budou zaměřené přesně na nějaké učivo. To byl příklad i úkolu s doplňováním správných i/y. Proto bylo dobré mezipředmětové spojení českého jazyka a prvouky. Většina dětí poznala, jaké nesmysly se objevují na stromech. Několik dětí nesprávně určilo psaní i/y, proto nenašly všechny odlišnosti. Vím, že sportovní soutěže jsou vděčné a oblíbené, proto i naše soutěže byly plné odhodlání a co nejlepších výkonů. Museli jsme se přesunout do společenské místnosti kvůli dešti, ale nikomu to nevadilo. V těchto činnostech je také důležitá originalita, proto bylo zajímavý hlavně fakt, že i sportovním výkonem můžeme plnit určitý přírodovědný úkol.
43
DEN ČTVRTÝ Spojení obilných zrn a kinder vajíček žáky zaujalo. Zkusili jsme i metodu zapojení vlastních nápadů – žáci si příklady vymysleli samy v rámci večerní přípravy. Pak je aktivita ještě více bavila. Některým dětem dělá problém vypočítat příklad svižně, proto byly rozdíly ve zvládnutí všech příkladů. Jen výjimečně se potkali žáci ve shodném čase a se stejným počtem správných výsledků. Typ hry námětové spojené s vítězstvím má u dětí většinou úspěch a děti se rády učí novým hrám. Hra Syslové je netypická, vhodná a smysluplná hlavně v přírodě, také jí chtěli žáci od té doby několikrát zopakovat.
DEN PÁTÝ Je dobré zařazovat klidnější aktivity ve třídě, rozvíjet jimi jemnou motoriku. Schopnost dětí tvořit je různá. Výrobek ze špachtlí a látek je motivující v tom, že není přesně dáno, jak mají děti pracovat. Ale jakási volnost tématu není pro všechny děti vhodná. Některým jsem musela hodně pomáhat, některé tvořily naprosto samy. Nejvíc se všichni „vyřádili“ na strašákovi. Všem se líbilo, když si mohli práci zhodnotit sami a odnést si ji pak domů jako vzpomínku na Švp. Paměťová hra s hledáním jednotlivých druhů zeleniny předpokládá, že se děti musí soustředit na několik činností najednou a vyžaduje dobrou paměť. Děti se moc snažily. Pro někoho bylo náročné spojit běh s hledáním a zapamatováním informací, ale touha po dosažení co nejlepších výsledcích byla zjevná. Je to dobrá činnost k seznámení dětí s novými termíny při dělení zeleniny. Nakonec jsme nezapomněli poznamenat, že se některé druhy zeleniny se ve hře neobjevily. Můžeme děti odměnit i za to, že si vzpomenou na další druhy zeleniny.
DEN ŠESTÝ Již několikrát jsme ve škole zkoušeli malovat nějaký předmět nebo scenérii v reálném prostředí. Rybník však v okolí školy nemáme, proto bylo téma pro žáky nové. Venku bylo docela zima, tak jsme si motivační přípravu a vysvětlení průběhu malování probrali ve třídě. U rybníku
44
jsme se prošli a pak děti zachytily svůj dojem. Obrázky zachycovaly i detaily, které by jen představou jinak nezaznamenaly. Dobrá volba kříd – nejsou náročné na použití, ale efektivní. Hru na štiky jsme museli nejprve vyzkoušet nanečisto. Byla složitější na organizaci, problematická byla pro ty, kteří mají problémy s prohrou, kterou nemohou až tak ovlivnit, protože losování čísel je náhodné. Ale i taková hra jistě do přírody patří.
DEN SEDMÝ Všichni byli napnutí, čím náš příběh skončí, těšili se na rozuzlení, napadali je různé způsoby ukončení. Děti s nadšením přijaly výpravu za záchranu skřítka, ochotně hledaly jednotlivé obrázky s místy Plzeňského kraje (dobré zpestření pro delší cestu). Překvapením pro ně byl plyšák v podobě skřítka se vzkazem. Myslím, že si ale děti užily úkoly jako takové, bez ohledu na symboliku závěrečného odtajnění záchrany skřítka. Všichni pochopili, že jestřáb byla jakási pohádková postava, která nás provedla celým příběhem s přírodní tématikou a zajímavými úkoly. _______________________________________________________Program byl bohatý na mezipředmětové vztahy. Program byl vytvořen, tak aby žáci plnili všechny úkoly v rámci školního vzdělávacího programu předmětů český jazyk, matematika, prvouka, tělesná výchova, hudební výchova, výtvarná výchova a pracovní činnosti pro 3. ročník. ŠVP pro předmět prvouka pro 3. ročník – viz příloha č. 1
.
45
6 NÁSTIN PROGRAMU ŠKOLY V PŘÍRODĚ 2016 Tento program školy v přírodě je psán nezávisle na návrhu školy v přírodě 2015 s diskuzí v minulých kapitolách. Jde o představení dalšího ročníku školy v přírodě. Název: Velký pohádkář Termín: 4.4.-13.4.2016 Ročník: 1.-5.ročník 2.třída (2.A+B, 18 žáků přihlášených na školu v přírodě)
Školu v přírodě provázely pohádkové bytosti, úkoly, pohádková pravidla, pohádková sobota a další činnosti spojené se světem pohádek. Pohádkám byl přizpůsoben i denní režim: Pohádkový denní režim: 7,00 až 8,00
budíček, ranní hygiena, úklid
8,00 až 8,30
pohádková snídaně
8,45 až 11,45
škola pohádkářů a pohádkářek
11,45 až 12,00
příprava na oběd
12,30 až 14,00
polední klid všech pohádkářů
14,00 až 17,00
odpolední pohádková zaměstnání
17,30 až 18,00
pohádková večeře 46
18,00 až 19,00
příprava do pohádkové školy
19,00 až 20,00
večerní činnost všech pohádkářů
20,00 až 20,30
večerní hygiena v Pohádkově
20,30
večerka v pohádkové říši
Během celé školy v přírodě sbíraly děti malé rolničky od svých třídních učitelů za pěkné chování a přátelství, dále tři velké rolničky: zlatou za pohádkový den v sobotu, stříbrnou za pohádkové úkoly, fialovou za úklid na pokojích. Každý si vyrobil kašpárkovskou čepici a získané velké rolničky mohl zužitkovat na ozdobu čepice a malé rolničky jsme použili na zkrášlení různých předmětů (Kašpárka z vařečky, obrázek, kašpárka - maňáska, náramky).
DEN PRVNÍ – pondělí, 4.4.2016 Dopoledne – odjezd z Lokte do Poustek 9 -10,30h rozmístění dětí do pokojů
10,30h – 11,00h
vybalování a úklid oblečení 11,00h – 12,00h oběd
12,00 – 12,30h
Odpoledne – Děti šly s panem vychovatelem na výlet k potoku, skákaly po kamenech. Také čistily potok od nečistot a zanesení. Po odpolední svačině ještě děti zůstaly na hřišti. Po večeři jsme hodinu přípravy věnovali psaní pohledů rodičům a zápiskům do sešitu. 47
Všichni si také vytvořili pohádkový plakát k označení pokojů, který slouží jako informace, kdo v jakém pokoji bydlí a píší se na něm například body za úklid pokojů. Po večerní hygieně se děti sešly na jednom z pokojů a četli jsme dva příběhy na pokračování – Detektiv Kvítko a Já Baryk. Večerkou byla pro děti hra na hudební nástroj - zobcovou flétnu, na kterou hrály děti každý večer vybranou skladbu. Poté šli všichni spát.
DEN DRUHÝ – úterý, 5.4.2016 Ráno – budíček, ranní hygiena, rozcvička, odchod na snídani a snídaně Dopoledne – vyučování s přestávkou a svačinou na pařezech, v rámci hodiny prvouky pohádkový test znalostí pohádek Popis činnosti: Žáci měli poznávat pohádky, podle zalaminovaných fotografií. Fotografie byly zavěšeny na několika stromech, ke kterým žáci postupně chodili a zapisovali si názvy na papír. Ty jsme pak vyhodnotili a nejlepší získali body do soutěže o Velkého pohádkáře. Oběd Odpoledne – procházka po okolí, hra Batohy (druh schovávací hry popis: na určený povel zanechat batohy na určitém místě. Z místa, kde se ukryji, se pokouším vrátit k batohu, tak, aby se mě vybraný žák nevšiml). Večeře, příprava na vyučování – zavedení deníku ze školy v přírodě, psaní korespondence Večerní hygiena, čtení, hudební zahájení večerky
48
DEN TŘETÍ – středa, 6. 4.2016 Ráno - budíček, ranní hygiena, rozcvička, odchod na snídani a snídaně Dopoledne – vyučování s přestávkou v přírodě. V rámci hudební výchovy proběhl test znalostí písniček z pohádek. Žáci si názvy písniček zapisovali a pak proběhla vzájemná kontrola a vyhodnocení. Oběd Odpoledne – odpolední výlet na Viklany (kamenné obrazce v lesích u Rabštejna nad Střelou). Večeře Večerní diskotéka byla nejen s pohádkovými písničkami, pozdější hygiena a čtení na pokračování, večerka
DEN ČTVRTÝ – čtvrtek 7. 4. 2016 Ráno - budíček, ranní hygiena, rozcvička, snídaně Dopoledne – běžné vyučování, v rámci tělesné výchovy jsme využili sportoviště k míčovým hrám a atletickým disciplínám (běh na 60 m, hod kriketovým míčkem a skoku do dálky). Oběd Odpoledne – výlet do lesa, prohlídka čedičového lomu, následně večeře Příprava do školy – psaní deníku a psaní pohlednic rodičům. Večerní hygiena, čtení na pokračování a večerka
49
DEN PÁTÝ – pátek 8. 4. 2016 Ráno - budíček,ranní hygiena, rozcvička, odchod na snídani a snídaně Dopoledne- celodenní výlet do Kralovic, návštěva kláštera Mariánská Týnice, prohlídka kláštera a muzea historických sbírek z 19. a první poloviny 20.století (nejzajímavějšími částmi výstavy byly např. replika školní třídy ze začátku minulého století a ukázka vesnice z přelomu 19. a 20.století). Prohlédli jsme si také město Kralovice, děti si koupily suvenýry a drobnosti. Odpoledne – pohádkové soutěže, například tyto: Popletené názvy pohádek nebo hádání pohádky podle úryvku z pohádky, do které se připletla věta z jiné pohádky Pohádkové hádanky Obálka s písmeny - složení co nejvíce názvů pohádek nebo postav, bytostí. Večer – večeře, příprava materiálu na výrobu obrázku k zavěšení vyhraných rolniček (zdravotnické špachtle, tvrdý barevný papír, omalovánka Kašpárka, elektrický drátek), večerní hygiena, četba na pokračování, večerka DEN PÁTÝ - sobota 9. 4. 2016 Ráno – budíček, rozcvička, snídaně Dopoledne – VELKÝ POHÁDKOVÝ DEN -
soutěže na stanovištích: všichni učitelé byli převlečení do pohádkových kostýmů a
připravili si soutěžní disciplíny: 1. Červená Karkulka – sbírání borůvek podle barev (barevné míčky) 2. Ježibaba – snědení perníčku a zahvízdání 50
3. Loupežník- sbírání šišek na zátop 4. Koloběžka I. – jízda na koloběžce na rychlost. 5. Kašpárek – žonglování 6. Vodník – sbírání rozsypaných korálků princezny Zlatovlásky 7. Divoženka – házení vlněných míčků do otvoru a zahnání bludiček 8. Mušketýr- zacházení s kordem 9. Čertice – při lepení mincí na obličej a pomocí šklebů jejich sundávání 10. Ivánek – skládání puzzle (Ivánkovo zrcadlo)
Po splnění všech pohádkových disciplín měly děti za úkol dojít k Nastěnce a odpovědět na tři otázky: 1)
Za jakou postavu byli převlečeni dospěláci?
2)
Které pohádkové postavy nebyly české?
3)
Kdo nebyl pohádková postava?
Ten, kdo správně odpověděl, získal velkou rolničku. Poté se všichni přesunuli na oběd.
Odpoledne Naše třída soutěžila v lese v soutěži Stopovaná pohádkových postav – děti vycházely samostatně po praporcích a u každého stanoviště měly indicii k poznání určité pohádkové postavy. Pohádkovou postavu pak řekly v cíli.
Večer Pohádkový den jsme završili tajným hlasováním o pohádce, kterou jsme si pak pustili v našem improvizovaném „kině“. Zvítězila pohádka Tajemství staré bambitky. 51
DEN ŠESTÝ - neděle 10. 4. 2016 Tento den je dnem odpočinkovým. Ráno Děti mají více času na spánek Dopoledne V naší třídě proběhla po snídani volba pohádkového krále. Všichni za 1. přiřazovali věty ke správným pohádkovým postavám, za 2. hádali pohádkovou postavu, přičemž paní učitelka mohla odpovídat jen odpověďmi ANO - NE, za 3. všichni na čas postupně přebírali hrách a čočku. Ze všech dětí ve třídě byli vybráni nejlepší dva pohádkáři, kteří byli na odpoledním společném „srocení“ odměněni (dostali klaunovskou čepici a čelenku s motivem pohádek). Po obědě proběhlo zmiňované srocení, při kterém byli odměněni všichni „POHÁDKÁŘI“. Po odpoledním klidu se děti z naší třídy sešly na travnaté ploše a hrály hru na radary. Popis: Vybere se 2 až 5 radarů, podle toho na jak velké ploše se hraje a podle toho kolik lidí hraje.
Radarům
se
zavážou
oči
šátkem,
aby
neviděli.
Radary si sednou např. mezi stromy, aby mohly chytat vetřelce, kteří budou probíhat mezi radary. Vetřelci si položí na druhou stranu nějaké předměty, např. kameny nebo větvičky, podle toho co bude po ruce. Každý si stoupne na základnu (místo) kam bude svoje předměty donášet. Odstartuje
se
hra
a
každý
se
pokusí
získat
co
nejvíce
předmětů.
Vetřelci se pokusí proběhnout mezi radary, bez toho, aby se jich radary dotkly. Když se jednoho vetřelce radar dotkne, tak nedohraje kolo a půjde si sednout pryč. Když se podaří vetřelci proběhnout mezi radary na druhou stranu, tak si vezme jeden předmět a vrátí se na základnu. Pak půjde pro další předmět, aby jich získal co nejvíce. Když radary vychytají všechny vetřelce, tak zvítězí. Z radarů vyhraje ten, kdo chytil nejvíce vetřelců. Když vychytají 2 a více radarů stejný počet, tak vyhrává ten, který chytil vetřelce jako první. 52
Z vetřelců vyhraje ten, který bude mít na konci kola nejvíce předmětů. Večer Na závěr týdne jsme připravili pohádkového bobříka odvahy. Vyšli jsme za tmy za areál Švp do lesa a po dvojicích se děti vracely k bráně areálu, kde se každý podepsal na listinu odvahy. Byl to zajímavý a dobrodružný zážitek. Přiblížil se nový týden. DEN SEDMÝ- pondělí 11. 4. 2016 Ráno Pan vychovatel všechny vzbudil, děti se oblékly a vyběhly ven na rozcvičku. Potom dokončily ranní hygienu a uklidily si pokoje. Následovala snídaně. Dopoledne Během dopoledního vyučování musel vždy pan vychovatel ještě ohodnotit úklid pokojů. Při českém jazyku jsme využili pohádkovou hru „Na dvojice“. Žáci hledali ve dvojicích dvě kartičky, které k sobě patří (obrázky). Dále jsme hledali Kouzelné věci, tzn. spojovat s postavou věty, které pohádková postava v pohádce řekla. Při matematice jsme využili hrachu a čočky k počítání. Oběd Odpoledne Vycházka do lesa. Cestou děti dostávaly otázky, které si ve skupinkách měly promyslet. Po návratu jednotlivé skupiny ústně odpovídaly Otázky: 1. Jak se jmenuje zdejší rybník? 53
2. Jaké zvířata chovají ve zdejší minifarmě? 3. Jaký druh lesa se nachází v okolí Švp? 4. Jak se jmenují nejznámější kamenné útvary v okolí? Nejlepší skupinky pak dostaly rolničky navíc. Večer Po večeři jsme se všichni sešli u promítání druhé pohádky, a to Strach má velké oči. Následovaly každodenní aktivity - hygiena, předposlední příběh z knih na dobrou noc a večerka. DEN OSMÝ - úterý 12. 4. 2016 Ráno Dnešní den byl posledním dnem stráveným na škole v přírodě. Ráno děti vstávaly s tím, že už se těší domů. Čekaly nás ale ještě důležité události. Dopoledne Po snídani bylo vyučování, při kterém jsme si v rámci pracovních činností vyrobili obrázek ze zdravotnických špachtlí s vybarveným motivem Kašpárka, jehož podobizna byla hlavním symbolem Švp. Na spodní část obrázku jsme umístili drátek, na který si děti zavěsily všechny rolničky, které získaly. Obrázek je vzpomínkou na tuto Švp.
54
Oběd
Odpoledne Při poledním klidu si měly všechny děti za pomoci učitelů a vychovatelů sbalit své věci do kufrů a tašek. Následovala procházka na známá místa v blízkém okolí (učitelé ji využili k dobalení školních pomůcek a náčiní). Večer Po večeři jsme se všichni naposledy sešli, abychom zhodnotili celou školu v přírodě. Vedoucí školy v přírodě odměnila všechny děti, že Švp zvládly, poděkovala i učitelům, vychovatelům, zdravotníkovi za hladký průběh Švp a všichni dostali odměny s logem Velký pohádkář (medaile, pamětní listy, ad.). Děti jednotlivých ročníků také dostaly odměny a diplomy za nejlepší pokoje v úklidu, za individuální pochvaly v chování, za bobříka odvahy atp. Na závěr celého večera byla diskotéka. DEN DEVÁTÝ – středa 13. 4. 2016 Ráno Po probuzení a hygieně si děti všechna zavazadla daly na chodbu, odkud je přenesly starší děti do přízemí. Všichni si zkontrolovali své pokoje a šli jsme na snídani. Dopoledne Po snídani už na nás čekali řidiči s autobusy. Všem jsme moc poděkovali za příjemný pobyt a vydali jsme se domů. Děti i rodiče se moc těšili na náš návrat. Rodiče si děti vyzvedli u autobusu. Ve škole jsme si pak v dalších dnech ukázali fotografie a ostatním jsme vyprávěli, jak moc jsme si pobyt v přírodě užili. Těšíme se na školu v přírodě v letošním školním roce.
55
7 ŠKOLA V PŘÍRODĚ NA ZŠ LOKET Školu v přírodě (dále Švp) organizuje naše škola již devátým rokem. Místem naší Švp je každoročně školské ubytovací zařízení v Poustkách u Žihle na Plzeňsku. Každý ročník je vždy tematicky zaměřen. V minulých ročnících se konaly školy v přírodě např. s těmito tématy: -
Pravěk
-
Karel IV.
-
Indiáni
-
Velký pohádkář ad.
Školy v přírodě konané na ZŠ Loket se řídí pokynem ředitelky školy ze dne 23. 1. 2008.
7.1 VYSÍLÁNÍ ŽÁKŮ DO ŠKOLY V PŘÍRODĚ Do školy v přírodě mohou vyjet žáci prvního až pátého ročníku, maximálně jedenkrát během školního roku, délka pobytu žáků v přírodě je maximálně deset dnů. K zařazení žáka do školy v přírodě je třeba písemného souhlasu zákonného zástupce na formuláři školy. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává praktický lékař pro děti a dorost. Dalším potvrzením rodičů je písemné prohlášení o „bezinfekčnosti“ odevzdané při odjezdu. Na školu v přírodě vyjíždějí zásadně třídní kolektivy, výjimečně doplněné žáky z jiných tříd. Pro žáky, kteří se nezúčastní školy v přírodě, je zajištěna náhradní výuka.
7.2 ORGANIZACE ŘÍZENÍ A VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI Ředitelka školy písemně pověřuje pedagogického pracovníka školy vedením školy v přírodě, zodpovídá za celkovou organizaci školy v přírodě. 56
Vyučování je rozvrženo do šesti dnů v týdnu. Vyučovací hodina trvá 40 minut. Do výuky jsou zařazovány organizační formy výuky využívající místní podmínky a možnosti sportovního, vlastivědného, přírodovědného a podobného charakteru. Po dobu pobytu ve škole v přírodě náleží zaměstnancům školy plat jako za výuku ve škole. Počet pedagogických pracovníků je stanoven podle počtu přihlášených dětí. Každému ročníku vedoucí Švp přiděluje učitele a vychovatele. Ve většině případů jde o třídního učitele dané třídy, nebo jednoho z třídních učitelů (u paralelních tříd). Samostatně v zařízení funguje zdravotnický pracovník, vysílaný školou. Zdravotník má prostory uzpůsobené pro léčbu nemocí a ošetřování úrazů atd. V místě ubytování jsou také prostory pro výuku, sportovní vyžití (hřiště pro plážový volejbal, fotbal, vybíjenou, atletické disciplíny ad.) a plavání. Areál je umístěn v přírodě, je obklopený lesy, tudíž je ideální pro přírodovědné aktivity všeho druhu s prolínáním do dalších předmětů.
7.3 MÍSTO ŠKOLY V PŘÍRODĚ Školící a výcvikové zařízení Žihle se nachází v blízkosti silnice 206 vedoucí ze Žihle do Rabštejna nad Střelou. Je v okrese Plzeň-sever, uprostřed lesů v nadmořské výšce cca 530 m.n.m. Celá oblast je obklopena lesy, skalisky i kamennými útvary. Kapacita zařízení pro školy v přírodě je 230 lůžek. V tomto zařízení je možné využívat dětské hřiště sídlištního typu, asfaltové hřiště na házenou, kurt na odbíjenou, kurt na plážový volejbal, tenisový kurt s umělým povrchem, venkovní ohniště zastřešené pergolou. V areálu je budova školy a jednotlivé třídy jsou i v některých budovách určených k ubytování 57
8 ZÁVĚR Práce byla zaměřena na význam škol v přírodě. Cíle práce byly splněny. Byly uvedeny všechny kladné stránky školy v přírodě, jednak v oblasti výchovně - vzdělávací a také v oblasti sociální. Byl navržen program školy v přírodě, který je vhodný pro pořádání školy v přírodě pro žáky 1. stupně, byl popsán jsem časový průběh školy v přírodě ve školním roce 2015 a 2016. Škola v přírodě 2015 je napsána s návrhem a diskuzí o jejím průběhu, poslední škola v přírodě je představena popisně, po jednotlivých dnech. Podle mého názoru má velký smysl pořádat školy v přírodě. Jednak se na škole v přírodě snáze předává zážitek, zážitky jsou vlastně předávány nepřetržitě a vytváření sociálních vazeb je spontánnější. Děti žijí „život školy v přírodě“, do kterého vstupují na základě vlastních zkušeností, schopností a dovedností. Ve škole v přírodě nejde o to být nejlepší, ale prožít nezapomenutelné okamžiky a získat vzpomínky. A to škola v přírodě může splnit.
58
9 LITERATURA ČÁP, J. MAREŠ, J., 2007: Psychologie pro učitele. Praha : Portál. 656 s. DREYER, E., 2004: Stromy a keře. Plzeň: vydavatelství Pavel Dobrovský EISENREICH,W., HANDEL, A., ZIMMER, U.-E., 2011: Nový průvodce přírodou, Plzeň, vydavatelství Pavel Dobrovský HANUŠ,R., CHYTILOVÁ, L.:2009: Zážitkově pedagogické učení.Praha:Grada.s.32-39 KIRSCHNER, J., HNÍZDIL, LOUKA, O., 2005: Kondiční hry a cvičení v přírodě. Praha: Grada KOUBSKÁ R., 2012: Výchova prožitkem. Praha: Portál, s.12 KŘÍŽEK, J, 1982: Škola v přírodě. Náměty pro činnost v době mimo vyučování. Praha : Státní pedagogické nakladatelství. 117 s. LEDVINKA, T. 1998: Škola v přírodě. Praha: Moderní vyučování.s. 4-6. MĚŠŤANSKÁ ŠKOLA CHLAPECKÁ V OLOMOUCI 1925: Škola v přírodě: reformní pokus ve výchově a učbě. Olomouc: Výbor rodičů měšťanské školy chlapecké v Olomouci. 93 s. PELÁNEK, R., 2013. Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha: Portál, s.28 PELIKÁN, J.: 1998. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum. s.103-232 ŠIRCOVÁ, I. 2007: S dětmi v přírodě. Praha: Portál, s.41,s.82-86 ŠTOČEK, M. 2009: Ředitel školy a mimoškolní akce : výlet, exkurze, škola v přírodě, lyžařský kurz, sportovně zahraniční kurz, zahraniční výjezd.Nový Bydžov, aTre. 130 s. ZOUHAROVÁ, K. 2012: Škola v přírodě hrou. Praha: Grada, s. 48-80
59
Internetové odkazy DOUBRAVSKÁ, Lucie. Organizování zimní školy v přírodě na 1. stupni ZŠ. , 2012 [cit. 2016-04-14]. Dostupné z http://is.muni.cz/th/252465/pedf_m/ Předpis č. 108/2005 Sb. Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových
zařízeních
[online].
Zákony
pro
lidi,
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-108
60
2005-02-22,
[cit.
2015-09-09],dostupné
z
10 PŘÍLOHY I. Školní vzdělávací program ZŠ Loket – předmět Prvouka pro 3. ročník
II. Pohlednice ze školy v přírodě Žihle - Poustky III. Část deníku žákyně 2. tř. ze školy v přírodě IV. Fotografie: 2.A+B ve škole v přírodě, soutěž v hledání pohádek V. Fotografie: klášter Mariánská Týnice – Muzeum venkova VI. Fotografie: Učitelé pohádkovými bytostmi, hledání Krále pohádek VII. Fotografie: Vycházka do lesa, závěrečné odměňování VIII. Návrh plakátu pro hodnocení programu Skřítek Přírodníček objevuje pohádkovou přírodu
61
I.
Příloha- ŠVP předmětu Prvouka pro 3. ročník
II. Příloha – Pohlednice ze školicího střediska Poustky, místa naší školy v přírodě
III. PŘÍLOHA - část deníku žákyně 2. třídy ze školy v přírodě
IV. Fotografie: 1. žáci 2.A. +2.B, 2. hledání pohádek 1.
2.
V. Fotografie: klášter Mariánská Týnice – Muzeum venkova
VI. Fotografie: 1. Učitelé pohádkovými bytostmi, 2. hledání Krále pohádek 1.
2.
VII.Fotografie: 1. Vycházka do lesa, 2. závěrečné odměňování
2.
VIII. Návrh plakátu pro hodnocení programu Skřítek Přírodníček objevuje pohádkovou přírodu
