MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
ŠKODY ZVĚŘÍ NA LESNÍCH POROSTECH V HONITBÁCH LS BUČOVICE
BRNO 2011
ROMAN KONEČNÝ
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI
ŠKODY ZVĚŘÍ NA LESNÍCH POROSTECH V HONITBÁCH LS BUČOVICE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Jan Dvořák PhD.
Roman Konečný
Mendelova univerzita v Brně Ústav ochrany lesů a myslivosti
Lesnická a dřevařská fakulta 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:
Název tématu:
Roman Konečný Lesnictví Lesnictví
Škody zvěří na lesních porostech v honitbách LS Bučovice
Rozsah práce:
35 stran
Zásady pro vypracování: 1. Zpracování literárního přehledu na dané téma. 2. Analýza škod, působených zvěří na lesních porostech honiteb LS Bučovice (poklady dle zjišťování míry škod zaměstnanci LČR, s.p. včetně vyhodnocení údajů z KSP) a jejich vyhodnocení z pohledu přírodních podmínek, druhové a věkové struktury porostů,vykazovaných a lovených stavů zvěře. 3. Vyhodnocení výsledků a návrhy pro praxi Seznam odborné literatury:
. . 3. 4. 5.
6.
KESSL, J. a kol. Ochrana lesa proti škodám zvěří. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957. 202 s. JANOUŠEK, D. Možnosti minimalizace škod působených zvěří na lese: v porovnání situace ČR, Rakouska a Bavorska. Disertační práce. Brno: 2001. 181 s. ŠVARC, J. a kol. Ochrana proti škodám působeným zvěří. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 146 s. ČERMÁK, P. Prevence škod zvěří. Lesnická práce. 2007. sv. 86, č. 4, s. 18--19. ISSN 0322-9254. KUBŮ, M. Příručka pro výpočet škod zvěří na jednotlivých sazenicích, stromcích z náletu a stromech. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2002. 52 s. Svět myslivosti. ISBN 80-86386-23-6. TUREK, K. -- KAMLER, J. -- PROCHÁZKA, L. Škody na mladých smrkových porostech ohryzem jelení zvěří - dle typu prořezávky. In Možnosti přírodě blízkého lesního hospodářství v českých zemích - Importance of Close-to-Nature Silviculture in the Czech Republic, Kostelec nad Černými lesy, 23. září 2009. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: ČZU v Praze, 2009, 2009, s. 74. ISBN 978-80-213-1969-1.
7.
ČERMÁK, P. -- JANKOVSKÝ, L. Škody ohryzem, loupáním a následnými hnilobami. Brno:Lesnická práce , 2006. 52 s. Folia Forestalia Bohemica 1. ISBN 80-86386-81-3.
Datum zadání bakalářské práce:
prosinec 2009
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2011
Roman Konečný Autor práce
Ing. Jan Dvořák, Ph.D. Vedoucí práce
doc. Dr. Ing. Libor Jankovský Vedoucí ústavu
doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Škody zvěří na lesních porostech v honitbách lesní správy Bučovice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve schodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Hošticích, dne 25. 4. 2011
podpis studenta
Poděkování: Děkuji tímto mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Dvořákovi, PhD. za příkladný přístup a cenné rady a připomínky.
Dále děkuji svým kolegům na LS Bučovice za pomoc při vyhledávání podkladů pro tuto práci.
OBSAH:
STRANA
1. ÚVOD
10
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED
11
2.1. Základní pojmy
11
2.2. Druhy škod a jejich definice
14
2.3. Legislativní základ zjišťování škod zvěří
16
2.3.1. Zákon 40/1964 Sb., občanský zákoník
16
2.3.2. Zákon 289/1995 Sb., o lesích
19
2.3.3. Zákon 449/2001 Sb., o myslivosti
19
2.3:4. Metodický podklad pro vyčíslení škod zvěří
22
3. METODIKA 3.1. LHC Bučovice
26 26
3.1.1. Návaznost na předchozí plány
26
3.1.2. Zhodnocení přírodních poměrů
27
3.1.3. Přírodní lesní oblasti
29
3.1.4. Lesní vegetační stupně
30
3.2. LHC Račice
31
3.2.1. Návaznost na předchozí plány
31
3.2.2. Zhodnocení přírodních poměrů
32
3.2.3. Přírodní lesní oblasti
34
3.2.4. Lesní vegetační stupně
34
3.3. Zhodnocení rozdílů mezi LHC
35
3.3.1. zastoupení věkových stupňů
35
3.3.2. zastoupení dřevin
36
3.4. Popis honiteb
38
3.5. Nájemci honiteb
39
3.6. Přepočítávací poměr jednotlivých druhů spárkaté zvěře
39
3.7. Přehled honiteb a jejich zařazení do LHC
40
3.8. Ostatní honitby
42
3.9. Způsob zjišťování škod
42
3.10. Termíny a lhůty
42
3.11. Metodika kontrolních a srovnávacích ploch
43
3.11.1. Vytyčení a založení kontrolních a srovnávacích ploch
43
3.11.2. Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch
44
3.12. Zpětné propočty stavu zvěře
45
3.13. Interpretace grafů
46
4. VÝSLEDKY
47
4.1. Celkové výsledky za LHC
47
4.2. Sumární údaje o škodách zvěří
49
4.2.1. zničení lesního porostu
49
4.2.2. snížení přírůstu okusem
49
4.2.3. ohryzem a loupáním
50
4.2.4. z mimořádných opatření
51
4.3. Přehled nákladů na ochranu lesních porostů proti zvěři
52
4.4. Zpětné propočty u vybraných honiteb
53
4.5. Populace zvěře v jednotlivých LHC
55
4.5.1. LHC Bučovice
55
4.5.2. LHC Račice
56
5. DISKUSE
58
6. ZÁVĚR
60
7. LITERATURA
62
Abstrakt Uvedená bakalářská práce analyzuje přírodní podmínky LS Bučovice s ohledem na stav lesních porostů a jejich poškození zvěří. Práce sumarizuje jednotlivé škody zvěří na lesních porostech, porovnává je s vynaloženými náklady na ochranu lesa. Vzniklé škody za období let 2003 až 2009 porovnává s podmínkami jednotlivých LHC, především druhovou a věkovou skladbou lesa. Všímá si nedokonalosti metodiky vyhodnoceí kontrolních a srovnávacích ploch a navrhuje možnou změnu metodiky. Dále poukazuje na nesprávné myslivecké výkaznictví, a tím i zkreslování skutečných stavů zvěře. Uvedená práce hodnotila škody zvěří v jednotlivých vlastních honitbách LČR, LS Bučovice.
Klíčová slova Škody zvěří LS Bučovice LHC Račice LHC Bučovice
Abstract This thesis analyzes the environmental conditions of FD Bucovice with regard to the state of forest stand and damage by animals. The work summarizes each game’s damage to stands, comparing them with the costs incurred to protect the forest. The damages for the period 2003-2009 are compared with the conditions in particular WPA, especially species and age composition of the forest. It also spots the imperfections of the methodology evaluating control and comparative plots and suggests a possible change in methodology. Further this thesis notes on error hunting reporting and thus misrepresenting the actual game conditions. This work assessed the damage by the game in their own hunting grounds of the forests of the Czech republic, FD Bucovice.
Keywords browsing damage FD (forest district) Bucovice WPA working-plan area Racice WPA working-plan area Bucovice
1.
ÚVOD
Škody zvěří na lesních porostech jsou neustále středem zájmu z důvodů velkých nákladů vlastníka lesa do preventivních opatření, výší ekonomických a ekologických újem na lesních porostech a následným finančním odškodněním, které hradí nájemci honiteb za vzniklé škody. Do střetu zájmů se zde dostávají převážně zájmové skupinya to vlastníci, ochrana přírody a myslivci. Člověk svými činnostmi ovlivňuje poškozování lesa zvěří velkou měrou. Ovlivňuje dřevinnou skladbu porostů a tím pestrost potravy zvěře, početnost zvěře a stresování zvěře. V neposlední řadě si také přisvojil roli regulátora spárkaté zvěře, když na většině území vyhubil jejich přirozené predátory. Musíme si uvědomit, že člověk je významným faktorem ve vzniku škod zvěří a proto je třeba hledat pro každé přírodní podmínky optimální způsoby zjišťování ideálních početních stavů zvěře pro daný ekosystém.
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit škody zvěří ve vlastních honitbách státního podniku Lesy České republiky, Lesní správy Bučovice, nalézt a definovat rozdíly mezi jednotlivými honitbami, resp. lesními hospodářskými celky.
10
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1.
Základní pojmy
Zvěř Lesnický naučný slovník z roku 1994 definuje zvěř jako čeledi a podčeledi, rody nebo druhy zvířat uvedené v zákoně o myslivosti, popř. v jeho prováděcí vyhlášce a tím prohlášené za zvěř. Tím se odlišují od zvířat škodlivých myslivosti (pytlačící pes, kočka), loveckých zvířat (lovecký pes, fretka), domácích zvířat a volně žijících živočichů. Členění zvěře na užitkovou a škodnou, známou z předchozích právních úprav, dnes již neplatí. Zvěř se člení na zvěř srstnatou a zvěř pernatou. Předpisy o myslivosti používají ještě termíny: zvěř spárkatá, zvěř drobná, zvěř vzácná, zvěř černá a zvěř hájená (celoročně nebo po část roku). (Čechura, 1994)
Lesnický naučný slovník z roku 1960 chápal zvěř jako živočišné druhy, jak je vyjmenovává zákon č. 225/1947 Sb. O myslivosti. Jsou děleny na zvěř užitkovou a zvěř škodlivou, obojí se dělí na zvěř srstnatou (tj. lovné savce) a pernatou (tj. lovné ptáky) Zákon znal dále zvěř spárkatou (jelení, daňčí, srnčí, mufloní, kamzičí, černou a eventuelně losí a kozorohou).
K užitkové zvěři jsou v zákoně podle starých
mysliveckých zvyklostí počítána lovná zvířata, která lze zužitkovat jako lidský pokrm. (Mikula, 1960)
Pro účely zákona (č. 449/2001 Sb.) se rozumí a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako
součásti ekosystému a spolková činnost směřující k
udržení
a
rozvíjení
mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví, b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d) dle § 2
Honitba Zákon o myslivosti 449/2001 Sb. v § 2 Vymezení pojmů uvádí:
11
e) nehonebními pozemky - pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly
za
nehonební
prohlášeny
rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,
Škoda Zkrácení majetkového stavu poškozeného, často porušením právní povinnosti ale i z důvodu vyšší moci. Platí zásada, kdo škodu zavinil je povinen ji poškozenému nahradit (Bartůněk, 1995) Škody zvěří jsou majetková újma, za kterou odpovídá uživatel honitby bez ohledu na zavinění. (Čechura, 1995)
Škoda Škoda v českém právu znamená újmu, kterou jedna osoba (poškozený) utrpí na svém majetku, penězi ocenitelných majetkových právech nebo na zdraví v důsledku 12
protiprávního jednání jiné osoby (škůdce). Odpovědnost za škodu a její náhrada je upravena v občanském zákoníku, zvláštní úpravu obsahuje obchodní zákoník (pro oblast obchodních vztahů), zákoník práce (pro oblast pracovněprávních vztahů) a další speciální předpisy (např. zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů). (WIKIPEDIA)
Odpovědnost za škodu Obecně platí, že každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti (tzv. obecná odpovědnost za škodu). Škůdci vzniká závazek k náhradě způsobené škody. Zákonnými podmínkami pro vznik obecné odpovědnosti za škodu jsou: vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou škodou (tzv. kauzální nexus), zavinění (buď úmyslné, nebo nedbalostní).
Pokud se o nároku na náhradu škody vede občanské soudní řízení, vznik škody a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody musí prokazovat žalobce (poškozený). Zavinění občanský zákoník předpokládá (presumuje), avšak žalovaný škůdce se může ze své odpovědnosti vyvinit (tzv. exkulpace), pokud prokáže, že škodu nezavinil.
V některých případech je zákonem stanovena odpovědnost bez ohledu na zavinění škůdce, jde o tzv. objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost za následek. Jako příklad lze uvést odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností, odpovědnost za škodu způsobenou na věci přijaté k plnění jeho závazku, odpovědnost za škodu okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo užito při plnění závazku, odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků, odpovědnost za škodu způsobenou zvlášť nebezpečným provozem, odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech, odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem apod. Odpovědnosti se odpovědná osoba může zprostit pouze z důvodů uvedených v zákoně (tzv. liberační důvody), pokud takové důvody zákon nevymezuje, jedná se o odpovědnost absolutní.
13
Náhrada škody Náhrada škody je možná: uvedením v předešlý stav – restituce z restitutio in integrum nebo náhradou v penězích – relutární náhrada, nepřesně označovaná jako reparace.
Pro účely náhrady škody na majetku se rozlišují dvě složky škody: skutečná škoda (damnum emergens) – představuje hodnotu, o kterou byl v důsledku protiprávního jednání škůdce zmenšen majetek poškozeného; pojem skutečná škoda není zcela výstižný (srov. positive Schade – pozitivní škoda), ušlý zisk (lucrum cessans) – majetkový prospěch, jehož by poškozený jinak pravděpodobně dosáhl, kdyby nedošlo ke škodě.
Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného (např. tím, že sám také porušil nějakou konkrétní právní povinnost nebo že si nepočínal dostatečně obezřetně, a porušil tak obecnou prevenční povinnost předcházet škodám), nese ji poškozený poměrně, tzn., že škůdce mu nahradí pouze část způsobené škody. Pokud je škoda způsobena výlučně zaviněním poškozeného, nese ji sám, tzn., že škůdce mu nemusí hradit nic.
Výše škod v trestním právu (v korunách českých) škoda nikoli nepatrná
5 000
škoda nikoli malá
25 000
větší škoda
50 000
škoda značná
500 000
škoda velkého rozsahu
5 000 000
(WIKIPEDIA, 2011)
2.2.
Druhy škod a jejich definice
Co jsou škody zvěří – jaké druhy škod rozeznáváme Loupání Plošné poškozování kůry a lýka rostoucích stromů některými savci při získávání potravy. Konkrétně jde o strhávání pruhů kůry a lýka v podélném směru, což je možné
14
pouze v době mobilizační fáze růstu dřevin v předjaří a během vegetace. Chrupem loupe zvěř jelení včetně jelena siky, daňčí, nověji i mufloní a řídce se objevující los. (Mrkva, 1994)
Ohryz Poškození kůry a lýka rostoucích stromů a keřů některými savci při získávání potravy v době mimo mobilizační fázi růstu dřevin – obvykle v zimním období.
Vzniká
v nejrůznějších místech na kmeni a ve větvích podle toho, kam živočichové vylezou nebo kam dosáhnou (s přičtením výšky sněhové pokrývky). Na ohryzu jsou vždy patrny stopy zubů, podle jejich šířky, počtu, popř. směru rýh a hloubky můžeme určit původce. Jsou-li patrny stopy po více než jednom páru zubů, probíhají- li svisle nebo mírně zešikma a jsou li několik centimetrů dlouhé při šířce jednotlivé drážky 8-10 mm jde o ohryz dutorohé nebo parohaté zvěře, popř. domácích přežvýkavců. Všichni hlodavci a zajícovci zanechávají stopy pouze po jednom páru zubů a lze je rozlišit nejen podle šířky, ale také podle hloubky stop. Zajíc zanechává mělké stopy o šířce 7-9 mm. V současné době jsou nejvýznamnější škody působené ohryzem zvěří, jelenovitými a muflonem, škody působené daňčí zvěří jsou méně časté. Zatímco jelenovití poškozují téměř výhradně kmen, obvykle ve výšce 1 – 2 m, a porosty ve věku 20-50 let, muflon ohryzává nejen kmen, po většinou do výšky 1m, ale i kořenové náběhy a vystupující kořeny. Poškozovány jsou téměř všechny dřeviny, zejména nejhojněji zastoupený smrk, ale i ostatní včetně listnáčů, zvláště je – li početnost zvěře nepřiměřeně vysoká. Následkem ohryzu podle velikosti poškozené plochy vzhledem k obvodu kmene může dojít k uhynutí nebo alespoň stagnaci růstu popř. k infekci dřevokaznými houbami. Příčiny škodlivého ohryzu způsobované zvěří byly nejrůzněji vysvětlovány. Nejpřirozenější příčinou je patrně nadměrná početnost. (Mrkva, 1994)
Okus Poškozování vegetace zvěří, drobnými hlodavci nebo domácími zvířaty okusováním vegetačních vrchů, méně často pouze listů nebo pupenů.
Z listnáčů je nejčastěji
poškozován dub, buk, lípa, javor, jasan, z jehličnanů pak jedle smrk a borovice. Důležité však je, jaký je podíl biomasy té které dřeviny v potravní nabídce. Přednostně jsou poškozovány dřeviny na lokalitě vzácné nebo méně časté, které představují pro živočichy zpestření potravy. Nejčastěji a nejvýznamněji škodí zvěř. Původci okusu jsou buď přežvýkavci nebo hlodavci. Okusuje-li zvěř spárkatá silnější výhony, používá 15
stoličkya tedy jsou na zbylém pahýlu patrna roztřepená vlákna. Slabší výhony jsou jakoby odtrženy, řeznou plochou nerovnou, často na okraji s úplně odtrženým lýkem. Zajícovci okusují dřeviny pouze v přízemní části a výhony jakoby ostře odstřiženy, beze stop po zubech. Jsou-li stavy zvěře nepřiměřeně vysoké, setkáváme se také s okusem letním a dá se říci, že se zvěř živí, okusuje a spásá dřevinnou a keřovou vegetaci během celého roku. Přitom tento způsob výživy je typický pouze pro zvěř srnčí, zvěř jelení a zejména muflon se přirozeně živí převážně travními porosty a k okusu se uchyluje pouze v období se sněhovou pokrývkou. Škodlivé následky okusu se liší podle věku poškozené rostliny. V případě semenáčků nebo velmi mladých jedinců má okus za následek uhynutí, u starších vede ke stagnaci růstu, často k dlouhodobému a vzniku typických okusových forem. Ochranou vegetačních vrcholů sazenic, např. pomocí repelentů dochází k okusu pouze bočních větví, což se často nepovažuje za škodlivé. Ve skutečnosti to má za následek inhibici výškového přírůstu, oddaluje se zapojení porostu a v důsledku toho se prodlužuje škodlivý vliv kompetice buřeně. (Mrkva, 1994)
Vytloukání Odstraňování lýčí z vyvinutých parohů odíráním o stromy a keře, čímž dochází k poškozování kůry a lýka. Odřená místa se nazývají výtlučky. Samčí zvěř jelení a daňčí poškozuje stromy vytloukáním při odstraňování lýčí z paroží v červnu až srpnu a tlučením během říje při označování říjiště. Srnci vytloukají lýčí v březnu až v květnu, avšak označování svého teritoria vytloukáním parůžků nebo hraby provádějí téměř stále, zejména v letním období. Jsou poškozovány zvláště dřeviny vtroušené nebo neobvyklé, nejčastěji modříny, douglasky, vejmutovky, ale také borovice a nejrůznější listnáče. (Mrkva, 1994)
2.3.
Legislativní základ zjišťování škod zvěří
2.3.1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, Část šestá Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení Hlava první: Předcházení hrozícím škodám § 415 Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.
16
§ 417 (1) Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. (2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. § 418 (1) Kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ni odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil. (2) Rovněž neodpovídá za škodu, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti útoku. Hlava druhá: Odpovědnost za škodu Oddíl první: Obecná odpovědnost § 420 (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil. § 420a (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. (2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti. (3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného. Oddíl druhý: Případy zvláštní odpovědnosti Odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání
17
§ 422 (1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. § 423 Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou; společně a nerozdílně s ním odpovídají ti, kteří jej do tohoto stavu úmyslně přivedli. Odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům § 424 Za škodu odpovídá i ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Oddíl třetí: Společná ustanovení o náhradě škody Společná odpovědnost § 438 (1) Způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. (2) V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za ni podle své účasti na způsobení škody. § 439 Kdo odpovídá za škodu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. § 440 Kdo odpovídá za škodu způsobenou zaviněním jiného, má proti němu postih. Zavinění poškozeného § 441 Byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám. Způsob a rozsah náhrady § 442 (1) Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 18
(2) Škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. (3) Byla-li škoda způsobena úmyslným trestným činem, z něhož měl pachatel majetkový prospěch, může soud rozhodnout, že je možno právo na náhradu škody uspokojit z věcí, které z majetkového prospěchu nabyl, a to i tehdy, jestliže jinak podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají. Dokud není právo na náhradu škody uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat. § 443 Při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.
2.3.2. ZÁKON 289/1995 Sb. ze dne 3. listopadu 1995 o lesích § 32 Ochrana lesa (1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les (4) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.
§ 52 Povinnosti odborných lesních pracovníků Zaměstnanci právnické osoby (§ 4 odst. 1), odborní lesní hospodáři (§ 37) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm.
2.3.3. ZÁKON 449/2001 Sb. ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti §1
Předmět a účel úpravy Tento zákon upravuje
(k) náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních. §9 Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany (1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při 19
hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny. (2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. (3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků. (4) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě, 10 a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
§ 52 Odpovědnost uživatele honitby (1) Uživatel honitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených,
vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech
způsobila zvěř. (2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. (3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
20
§ 53 Opatření k zábraně škod působených zvěří Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních
právních
předpisů ukládající
vlastníkům,
popřípadě
nájemcům
honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
§ 54 Neuhrazované škody způsobené zvěří (1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené
proti
škodám
působeným
zvěří,
na
neoplocených květinových
školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských
plodinách nesklizených v
agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných
na
honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří. (2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1% jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. (3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát.
§ 55 Uplatnění nároků (1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od
21
1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. (2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. (3)
Poškozený
dohodnout.
a
uživatel
honitby
se mají o náhradě škody způsobené zvěří
Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne,
kdy
poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. (4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
2.3.4. Metodický podklad pro vyčíslení škod zvěří VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 č.55/1999 o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích § 8Škoda ze zničení lesního porostu (1) Škoda ze zničení lesního porostu se jednorázově vypočte podle vzorce S6 = Hlpa - Aa , kde S6
= škoda ze zničení lesního porostu,
Hlpa
= hodnota lesního porostu před zničením,
Aa
= hodnota mýtní výtěže, která se rovná rozdílu mezi výnosem z prodeje dříví a úplnými vlastními náklady na těžbu a soustřeďování dříví ze zničeného lesního porostu vypočtená podle vzorce Aa = Hm . (Cs - Tn) , kde
Hm Cs
= objem dřevní hmoty podle jednotlivých dřevin a sortimentů v m3, = cena surového dříví na odvozním místě v Kč/m3, zjištěná podle zvláštního
předpisu, Tn
= hospodárně vynaložené úplné vlastní náklady na těžbu a soustřeďování dříví po odvozní místo v Kč/m3.
22
(2) Při výpočtu škody podle odstavce 1 se škoda z předčasného smýcení lesního porostu podle § 7 samostatně nevypočítává.
§ 9 Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu
(1) Škoda ze snížení přírůstu pro lesní porosty do věku 5 let včetně se vypočte podle vzorce S7.1.1 = Z . (1 - K1), kde S7.1.1 = roční škoda ze snížení přírůstu pro lesní porosty do věku 5 let včetně, Z
= hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin, uvedená v příloze č. 6,
K1
= koeficient vyjadřující
poměr přírůstu
poškozeného a zdravého lesního
porostu.
(2) Škoda ze snížení přírůstu lesního porostu ve věku nad 5 let se vypočte podle vzorce S7.1.2 = (Hlpa+1 - Hlpa) . (1 - K1), kde S7.1.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního po-rostu ve věku nad 5 let, Hlpa+1 = hodnota nepoškozeného lesního porostu v následujícím roce po poškození (bez uplatnění srážek dle stupňů poškození) zjištěná podle přílohy č. 1, Hlpa
= hodnota nepoškozeného lesního porostu v roce poškození (bez uplatnění
srážek dle stupňů poškození) zjištěná podle přílohy č. 1, K1
= koeficient vyjadřující poměr přírůstu poškozeného a zdravého lesního porostu.
(4)
Škoda
ze
snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo
hospodářskými zvířaty se vypočte podle vzorce S7.2 = Z . K2 . Np/N, kde S7.2 = roční škoda ze snížení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty, Z
= hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze č. 6,
23
K2 = koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození, jehož hodnota se určí podle přílohy č. 8, Np = počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3násobek minimálního počtu, N
= skutečný počet jedinců, maximálně do výše 1,3násobku minimálního počtu.
§ 11 Škoda ze snížení kvality lesního porostu (1) Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. se uplatňuje za obmýtí pouze jednou na každém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce S9.1 = Hlpu . K3 . --------- . Np / N , 1,02^n kde S9.1
= škoda
ze
snížení
kvality
lesního porostu způsobená mechanickým
poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod., Hlpu = hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy č. 1 redukovaná předpokládaným zakmeněním ve věku u, K3
= koeficient uvedený v příloze č. 9,
n
= obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody,
Np
= počet poškozených stromů,
N
= počet stromů celkem.
(2) Škoda ze snížení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním
a ohryzem zvěří nebo přibližováním dříví apod. se vypočítává za
předpokladu, že souvislá plocha mechanického poškození je větší než 25 cm2 nebo poškození přesahuje 10% obvodu kmene. U škody způsobené
mechanickým
poškozením stromů s výjimkou škod zvěří se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníží škoda až o 30%.
Škoda z mimořádných nebo nákladově náročnějších opatření (1) Škoda z mimořádných opatření se vypočte jednorázově podle vzorce S11.1 = Km , kde S11.1 = škoda z mimořádných opatření, Km
= ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na mimořádná opatření. 24
(2) Škoda z nákladově náročnějších opatření se vypočte jednorázově podle vzorce S11.2 = Kz - Ko , kde S11.2 = škoda z nákladově náročnějších opatření, Kz
= ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na nákladově náročnější
opatření, Ko
= ekonomicky oprávněné úplné vlastní náklady na obvyklý způsob hospodaření.
(3) Mimořádnými opatřeními jsou zejména vynucené meliorace (odvodnění, zavodnění, hnojení), náhradních
revitalizační porostů,
opatření
(postřiky), protierozní opatření,
zpřístupnění poškozených porostů,
výstavba
rekonstrukce náhradních
komunikací, hlídání a vyklizování požářiště, činnosti v prodlouženém období do zajištění kultury způsobeném např. okusem zvěří a imisemi. Náleží sem také náklady nutné ke zjištění výše škody, např. náklady na monitoring, biomonitoring nebo znalecké posudky.
25
3.
METODIKA
Stručný popis LHC Bučovice a Račice, Identifikace vlastníka Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové LČR – krajský inspektorát: Brno, Jezuitská 13, 602 00 Brno LČR – lesní správa: Bučovice, Zámek 1, 685 01 Bučovice
3.1. LHC BUČOVICE 3.1.1. Návaznost na předchozí plány Lesní hospodářský celek (LHC) byl vytvořen pro pozemky určené k plnění funkcí lesů ve správě Lesů České republiky na území bývalého LHC Bučovice. Severozápadní hranice LHC Bučovice probíhá po dálnici Brno – Vyškov – Drysice. Za Drysicemi se lomí k JV po cestách a katastrálních hranicích podél obcí Želeč, Dřevnovice, Dětkovice až po Pačlavice, zde se otáčí k severu, obíhá obec Uhřice – Prasklice, stáčí se k jihu směrem na Morkovice a dále podél obce Troubky směřuje na Těšánky. Z Těšánek směřuje k JZ podél obcí Cetechovice, Chvalnov, Lísky, Kožušice, Mouchnice až na železniční trať Brno – Kyjov. Po železniční trati jde až do Kyjova nádraží, zde se stáčí po silnici kolem nemocnice směrem na západ. Pokračuje opět po hranicích katastrálních území a polních cestách podél obcí Stavěšice, Karlín až na silnici Brno – Hodonín jižně od obce Krumvíř. Po této silnici vede k SZ přes obce Krumvíř, Kašnice, Borkovany, Těšany, Moutnice, Telnice do Tuřan. Z Tuřan vede po silnici podél letiště do Slatiny, kde se vrací opět na dálnici Brno – Vyškov. LHC Bučovice se nachází na území Jihomoravského kraje ve správních obvodech obcí III. stupně Bučovice, Hustopeče, Kyjov, Slavkov u Brna, Šlapanice, Vyškov, Židlochovice a na území Zlínského kraje ve správním obvodu obce III. stupně Kroměříž.
Přehled o plochách zahrnutých do LHP (ha) Porostní půda
12 358,23
Bezlesí
103,97
Lesní pozemky celkem
12 462,20
26
Jiné pozemky
123,88
PUPFL celkem
12 586,08
Ostatní pozemky
40,60
Plocha zahrnutých katastrálních území činí 94 856,25 ha. Podrobné údaje dle jednotek rozdělení lesa, bezlesí, jiných pozemků, ostatních pozemků a dále členění dle katastrálních území a příslušnosti k orgánům státní správy lesů jsou uvedeny v plochové tabulce. Sumář ploch v členění porostní půda, bezlesí, jiné a ostatní pozemky mimo PUPFL podle příslušnosti k orgánům státní správy lesů, sumář ploch v členění porostní půda, bezlesí, jiné a ostatní pozemky mimo PUPFL po jednotlivých revírech a sumář ploch dle jednotlivých kategorií parcel jsou uvedeny v tabulkách kapitoly 10. Přílohy v subkapitole 10. 2. Vybraná data LHP platného plánu.
3.1.2. Zhodnocení přírodních poměrů Orografické a hydrologické poměry Území LHC Bučovice náleží do provincie Západní Karpaty, soustav vnější Západní Karpaty a Vněkarpatské sníženiny, podsoustav Středomoravské Karpaty a Západní vněkarpatské sníženiny. V bližším členění sem zasahuje: • Ždánický les • Litenčická pahorkatina • Dyjsko – svratecký úval • Vyškovská brána Ždánický les je charakteristický plošinami vzájemně oddělenými sedly, údolími potoků a příkřejšími svahy, místy přecházejí do široce zaoblených rozvodních žlebů. Údolí potoků jsou hluboce zaříznuta a směrem k okrajům se rozevírají, často tvoří údolní nivu. Litenčická pahorkatina zaujímá severní část oblasti. Reliéf je mírně zvlněný, tvoří jej zaoblené rozvodní hřbety, plošiny na rozvodích a široce rozevřená suchá údolí. Pro jižní a západní část území je charakteristický plochý místy mírně zvlněný reliéf. Minimální nadmořská výška je v jižní části LHC (kolem 180 m n.m.), nejvyššími vrcholy jsou Hradisko (518 m n.m.), Kleštěnec (497 m n.m.) a U Slepice (438 m n.m.) Stav vodních toků je silně závislý na úrovni srážek během roku, převážná část potoků v lesních částech periodicky vysýchá. Mezi významnější toky odvodňující území patří
27
říčky Litava, Haná, Trkmanka a Kyjovka. Celé území LHC náleží do povodí (voda odváděna řekou Moravou) Černého moře.
Geologické poměry Ždánický les buduje převážně jemně písčitý, snadno rozpadavý, místy vápnitý flyš ždánické jednotky. Pouze jižně od Chřibů (u obce Bohuslavice) ojediněle vystupuje kyselý flyš račanské jednotky s vrstvami pískovce (součást magurského flyše). Oblast Litenčických vrchů je naproti tomu tvořena neogenními vápnitými jíly s ostrovy štěrků a písků a vrstvami lithothamniových vápenců. Zcela tedy převládají horniny málo zpevněné. Při okrajích se uplatňují na poměrně rozlehlých plochách spraše, významné jsou sesuvy, nivní uloženiny apod. Oblast úvalů je tvořena nezpevněnými sedimenty mořského neogénu - jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však většinou pohřbeny pod pleistocénními terasovitými štěrkopísky. Oba tyto typy hornin jsou pak z převážné části kryty vrstvami spraše. Místy se uplatňují mladé nivní sedimenty.
Pedologické poměry Oblast LHC Bučovice charakterizuje poměrně pestrý soubor zpravidla vápnitých půd. Při jižním a především západním okraji, v okolí Vyškova a oblastech podél řeky Hané převládají černozemě na spraších, ve sníženinách se lokálně objevují typické černice. Ve vyšších polohách na východě v pásu Morkovice, Troubky, Kožušice, se na spraši vyvinuly typické hnědozemě, na výchozech vápnitých slínů jsou hojně zastoupeny typické pararendziny. V lesních celcích Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny se na slínech, spraších, sprašových hlínách a vápnitém flyši vyvinuly rozsáhlé plochy kambických a typických pararendzin. Pouze místy jsou ostrovy typických kambizemí (na slinitých jílech), v oblasti Trojáku luvizemě na sprašových hlínách. Půdy na slinitých jílech, slínech a jílovitém flyši jsou na plošinách v různé míře oglejené. K semihydromorfním půdám lze zařadit i nivní půdy – fluvizemě v okolí toků. Na hlinitých náplavech jsou to fluvizemě kambické až typické, na vlhčích stanovištích s příměsí jílu jsou to fluvizemě pseudoglejové až glejové. Pokud se týká trofnosti lesních stanovišť oblasti, převládají svěží a živná stanoviště půdních kategorií S, B, D, H. Na živnost lesního stanoviště má v oblasti rozhodující vliv poměr pískovcové a jílovcové složky v půdotvorném substrátu. Živnost značně ovlivňuje rovněž složení pískovcového tmelu. Obecně lze konstatovat, že zastoupení skeletu (pískovce) nad 30% v půdním 28
profilu ovlivní posun trofnosti od živných ke kyselým stanovištím. Za zmínku stojí i obsah CaCO3 v půdách. Ten je v půdách oblasti značně proměnlivý a závisí na obsahu vápníku v jílovcích či tmelu pískovců. Na stanovištích s podložím karbonátových jílovců nebo vápnitých sprašových hlín jsou půdy bohaté, vápnité. Kambizem mezotrofní a luvická – vyskytuje se na pískovcích, jílovcích a sprašových hlínách Na LHC Bučovice zaujímá největší zastoupení. Hnědozem typická – vyskytuje se na spraši, sprašových hlínách. Fluvizem typická, pseudoglejová, glejová – vyskytuje se na aluviálních naplaveninách. Pararendzina typická, kambická – vyskytuje se na spraši, sprašových hlínách a pískovci.
Klimatické poměry Převážná část území LHC Bučovice náleží do oblasti A – teplá oblast a okrsku: A2 – teplý, suchý, s mírnou zimou, s kratším slunečním svitem – zaujímá malou část nejnižších poloh na jihu LHC. A3 – teplý, mírně suchý, s mírnou zimou – zaujímá většinu území mimo nejvyšších poloh. Nejvyšší polohy LHC náleží do oblasti B – mírně teplá oblast a okrsku: B2 – mírně teplý, mírně vlhký převážně s mírnou zimou – zaujímá vrcholové části Ždánického lesa a Litenčické pahorkatiny. Průměrná roční teplota vzduchu a průměrná délka vegetační doby podle oblastí: A2
8 – 10 0 C
A3
8–9
C
160-180 dnů
B2
7–90C
150-160 dnů
0
170-180 dnů
Průměrný roční úhrn srážek činí cca 550 mm. Nejnižší polohy mají úhrn srážek pod 500 mm, střední polohy 500-650 mm, vyšší polohy 550-700 mm.
3.1.3. Přírodní lesní oblasti LHC Bučovice náleží do přírodních lesních oblastí (PLO) 36 – Středomoravské Karpaty, 35 – Jihomoravské úvaly (zaujímají J a Z část LHC) a 34 – Hornomoravský úval (malé území v SZ části LHC).
29
Dle rozložení pozemků určených k plnění funkcí lesa největší plochu LHC Bučovice zaujímá PLO 36 (99,34 % celkové plochy PUPFL), PLO 35 (0,59 % celkové plochy PUPFL), zbytek území patří k PLO 34 (0,07 % celkové plochy PUPFL). Průběh hranic přírodních lesních oblastí uvnitř LHC Bučovice lze určit dle vyhlášky č. 83/1996 Sb. a je graficky vyjádřen na typologických mapách.
Lesní oblast
Porostní půda Bezlesí
Jiné pozemky
Celkem (ha)
34
8,82
0,35
--
9,17
35
72,17
1,22
0,78
74,17
36
12277,24
102,40
123,10
12502,74
Celkem
12358,23
103,97
123,88
12586,08
Podle biogeografického členění ČR (M.Culek, 1995) je území LHC Bučovice řazeno do • podprovincie Karpatské a biogeografických regionů: 3.1 – Ždánicko - Litenčický • podprovincie Panonské a biogeografických regionů: 4.1 – Lechovický 4.3 – Hustopečský 3.1.4. Lesní vegetační stupně Lesní vegetační stupeň
Porostní půda (ha)
%
1.
215,57
1,74
2.
7366,32
59,61
3.
4776,34
38,65
Celkem
12358,23
100,00
Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, podávají přehled o pestrosti lesních společenstev. LHC Bučovice se nachází v 1. až 3. lesním vegetačním stupni (lvs). Nejvíce zastoupen je 2. lvs (bukodubový), který zaujímá více jak polovinu porostní půdy na LHC, následován je 3. lvs (dubobukový). Nejméně je zastoupen 1. lvs (dubový).
30
3.2. LHC RAČICE 3.2.1. Návaznost na předchozí plány Lesní hospodářský celek (LHC) byl vytvořen pro pozemky určené k plnění funkcí lesů ve správě Lesů České republiky na území bývalého LHC Račice. Západní hranice LHC Račice navazuje na dálnici Brno – Vyškov, pokračuje přes Podolí směrem na Líšeň. Mezi obcemi se stáčí na sever, probíhá po parcelách a jednotkách prostorového rozdělení lesa, dále přetíná údolí Říčky, kde se napojuje na silnici Brno – Ochoza prochází touto obcí. Po silnici pokračuje až za obec Březina, kde se odklání k severovýchodu po hranici lesa kolem obce Bukovinka. Dále vede po hranicích parcel a cest směrem na Podomí, obchází celý vojenský prostor u Vyškova. Napojuje se na dálnici v prostoru mezi obcemi Želeč – Drysice. Po dálnici se vrací směrem na Brno opět k obci Podolí. LHC Račice se nachází na území Jihomoravského kraje ve správních obvodech obcí III. stupně Blansko, Šlapanice, Vyškov, (Slavkov u Brna – na území není les).
Přehled o plochách zahrnutých do LHP (ha) Porostní půda
10 092,08
Bezlesí
75,06
Lesní pozemky celkem
10 167,14
Jiné pozemky
112,81
PUPFL celkem
10 279,95
Ostatní pozemky
95,48
Plocha zahrnutých katastrálních území činí 45 573,98 ha (zahrnuje i vojenský prostor u Vyškova). Podrobné údaje dle jednotek rozdělení lesa, bezlesí, jiných pozemků, ostatních pozemků a dále členění dle katastrálních území a příslušnosti k orgánům státní správy lesů jsou uvedeny v plochové tabulce. Sumář ploch v členění porostní půda, bezlesí, jiné a ostatní pozemky mimo PUPFL podle příslušnosti k orgánům státní správy lesů, sumář ploch v členění porostní půda, bezlesí, jiné a ostatní pozemky mimo PUPFL po jednotlivých revírech a sumář ploch dle jednotlivých kategorií parcel jsou uvedeny v tabulkách kapitoly 10. Přílohy v subkapitole 10. 2. Vybraná data LHP platného LHP.
31
3.2.2. Zhodnocení přírodních poměrů Orografické a hydrologické poměry Území LHC Račice náleží do provincie Česká vysočina, podsoustavy Drahanská vrchovina, která se rozpadá na dvě zcela geologicky odlišné jednotky – Konickou vrchovinu a Moravský kras. Jihovýchodní okraj lemuje úzký pruh úvalů. Konická vrchovina je charakteristická náhorními plošinami, které přecházejí často v prudké místy kamenité až skalnaté svahy. Moravský kras má z velké části zarovnaný povrch, ten je však rozčleněn ostrými údolními zářezy. Časté jsou vápencové útvary – škrapová pole a závrty. Minimální nadmořská výška je v jižní části LHC (kolem 225 m n.m. - U Slavíkovic), nejvyšším vrcholem je Maliná (571 m n.m. – U Ruprechtova). Napříč LHC ve směru SZ – JV přibližně po silnici Račice – Bukovinka prochází rozvodí, z jehož severní části odvádějí vody potoky Rakovec a Haná směrem k JV do úvalů. Jihozápadní část odvodňuje potok Křtinský a Říčka. V severovýchodní části LHC je vybudován zdroj pitné vody – vodní nádrž Opatovice. Celé území LHC náleží do povodí Černého moře.
Geologické poměry Naprostou většinu území Konické vrchoviny budují jednotvárná souvrství mořského spodního karbonu – kulmu, složeného z břidlic, drobů a slepenců, spojených různými tmely. Moravský kras je tvořen převážně z čistých devonských vápenců, jen podružně sem zasahuje granodiorit brněnského masívu. Jižní okraj území lemují spraše a sprašové hlíny.
Pedologické poměry Půdní podmínky LHC Račice závisí na geologickém podloží a podmínkách zvětrávání. Na vrstvách kulmských drobů vznikají půdy mělké až středně hluboké, hlinitopísčité až písčitohlinité, s vysokým obsahem štěrku, minerálně chudé až středně bohaté. Půdy vzniklé zvětráváním jílových břidlic jsou středně hluboké, jílovitohlinité až jílovité, s úlomky břidlice, středně bohaté. Devonský vápenec zvětrává hlavně chemicky, méně mechanicky. Půdy jsou mělké, jemně hlinité se skeletem, živinami bohaté až velmi bohaté. Nejrozšířenějšími půdními typy jsou na drobách litozemě a rankery, v případě extrémních a exponovaných stanovišť (nevyvinuté půdy) podzolované oligotrofní až mezotrofní kambizemě na kyselých až bohatých stanovištích, luvické kambizemě až luvizemě na hlinitých stanovištích s překryvy sprašových hlín, pseudogleje na 32
periodicky zamokřovaných stanovištích plošin, gleje na plošinách a depresích se stagnující vodou, fluvizemě na údolních naplaveninách. Obdobné půdní typy existují na jílovitých břidlicích, ale půdy jsou bohatější, méně skeletnaté, těžší, jílovitější se sklonem k uléhání (ilimerizace). Na vápenci vznikají bohaté půdy typu rendziny, jsou vzdušné, skeletnaté. Na extrémních stanovištích se vyvinula litozem karbonelová. Vliv geologického podloží na půdní typy je často smazán kvarterními překryvy spraší a odvápněnými sprašovými hlínami na jihovýchodních svazích. Půdní vlastnosti tak výrazně ovlivňuje charakter překryvu.
Kambizem typická - oligotrofní, oligomezotrofní a mezotrofní – vyskytuje se na kulmských drobech, slepencích, břidlicích. Na LHC Račice zaujímá největší zastoupení Hnědozem typická – vyskytuje se na spraši, sprašových hlínách Fluvizem typická, pseudoglejová, glejová – vyskytuje se na aluviálních naplaveninách Rendzina typická, kambická – vyskytuje se na vápenci Pseudoglej, glej typický, kambický – podmáčené deprese na plošinách
Klimatické poměry Menší část území LHC Račice náleží do oblasti A – teplá oblast a okrsku: A3 - teplý, mírně suchý, s mírnou zimou – zaujímá jihovýchodní okraj území (úvaly). Většina území LHC náleží do oblasti B – mírně teplá oblast a okrsku: B3 - mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinný (do 500m n. m.) – zaujímá největší část území LHC, B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový – vyskytuje se v SZ části v nejvyšších polohách LHC. Průměrná roční teplota vzduchu a průměrná délka vegetační doby podle oblastí: A3
8 - 9 0C
160-180 dnů
B3
7 - 9 0C
160-170 dnů
B5
7 - 8 0C
150-160 dnů
Průměrný roční úhrn srážek činí cca 600 mm. Nejnižší polohy mají úhrn srážek do 550 mm, střední polohy 550-650 mm, vyšší polohy 600-750 mm.
33
3.2.3. Přírodní lesní oblasti LHC Račice náleží do přírodních lesních oblastí (PLO) 30 – Drahanská vrchovina (většina rozlohy LHC), 34 – Hornomoravský úval, 35 – Jihomoravské úvaly a 36 – Středomoravské Karpaty (pruh podél jihozápadní části LHC). Dle rozložení pozemků určených k plnění funkcí lesa největší plochu LHC Račice zaujímá PLO 30 (99,91% celkové plochy PUPFL), zbytek území zaujímají PLO 34 (0,05% celkové plochy PUPFL), PLO 35 (0,01 % celkové plochy PUPFL) a PLO 36 (0,03% celkové plochy PUPFL). Průběh hranic přírodních lesních oblastí uvnitř LHC Račice lze určit dle vyhlášky č. 83/1996 Sb. a je graficky vyjádřen na typologických mapách. Lesní oblast
Porostní půda
Bezlesí
Jiné pozemky
Celkem
30
10083,57
112,81
74,42
10270,80
34
5,11
---
---
5,11
35
0,88
---
---
0,88
36
2,52
---
0,64
3,16
Celkem
10092,08
112,81
75,06
10279,95
Podle biogeografického členění ČR (M.Culek, 1995) je území LHC Račice řazeno do podprovincie Hercynské a biogeografických regionů: 1.24 Brněnský 1.25 Macošský 1.52 Drahanský
3.2.4. Lesní vegetační stupně Lesní vegetační stupeň
Porostní půda ha
%
1.
79,28
0,79
2.
1932,82
19,15
3.
5808,37
57,55
4.
2271,61
22,51
Celkem
10092,08
100,00
Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, podávají přehled o pestrosti lesních společenstev. LHC Račice se nachází v 1. až 4. lesním vegetačním stupni (lvs). Nejvíce zastoupen je 3. lvs (dubobukový), který zaujímá více jak polovinu porostní půdy na LHC, následován je 4. lvs (bukový) a 2. lvs (bukodubový). Nejméně je zastoupen 1. lvs (dubový). 34
3.3. Zhodnocení rozdílů mezi LHC 3.3.1. zastoupení věkových stupňů Rozdíly mezi jednotlivými LHC charakterizují přiložené grafy. Z nich je zřejmé, že zastoupení věkových stupňů je na uvedených LHC téměř podobné. Podíl mladých porostů, poskytujících zvěři kryt a zvyšující potravní nabídku je srovnatelný (31% na LHC Račice proti 27% na LHC Bučovice). Také podíl mýtních porostů je stejný (v obou případech 27%). Plošný podíl zastoupení věkových stupňů, tak nehraje při srovnání obou LHC oproti jiným faktorům roli.
Graf č.1 – Podíl zastoupení porostů LHC Bučovice Podíl zastoupení porostů LHC Bučovice
mladé porosty do 40 let a holiny porosty středního věku mýtní porosty nad 90 let
Graf č2 – Podíl zastoupení porostů LHC Račice podlí zastoupení porostů LHC Račice
mladé porosty do 40 let a holiny porosty středního věku mýtní porosty nad 90 let
35
3.3.2. zastoupení dřevin Rozdíly mezi jednotlivými LHC nejlépe charakterizují přiložené grafy. Z nich je zřejmé, že na LHC Bučovice převládají listnaté dřeviny (modřín je ve směsi) a ostatní jehličnany netvoří rozsáhlé porosty. Naproti tomu LHC Račice je dřevinnou skladbou značně diferencované. Jednotlivé hlavní dřeviny (smrk, dub a buk) tvoří komplexy porostů, které ovlivňují úživnost honiteb.
Graf č.3 – Podíl zastoupení dřevin LHC Bučovice zastoupení dřevin LHC Bučovice
smrk borovice modřín ostatní jehličnaté dub buk habr bříza lípa ostatní listnaté
Graf č.4 – Podíl zastoupení dřevin LHC Račice zastoupení dřevin LHC Račice
smrk borovice modřín ostatní jehličnaté dub buk habr ostatní listnaté
36
přehledová mapa (obr. 1)
37
3.4.Popis honiteb Na LHC Bučovice se nachází 13 pronajatých honiteb Na LHC Račice se nachází 13 pronajatých honiteb a 1 honitba režijní
Honitby LHC Bučovice můžeme charakterizovat jako honitby vysoce úživné, s nízkým podílem jehličnatých porostů. S výjimkou honitby Strašná se jedná o honitby komplexu Ždánského lesa. Lesní komplex je obklopen rozsáhlými polními komplexy. Dá se proto předpokládat, že v období dostatku potravy na polích významná část zvěře migruje do těchto komplexů a nepůsobí tak škody v lese. Pokud hodnotíme skladbu lovné spárkaté zvěře, tak převládá zvěř černá, která pro myslivce znamená náhradu za zvěř drobnou. Další významné zastoupení má zvěř srnčí a v neposlední řadě se ve všech honitbách vyskytuje zvěř vysoká. (Výjimku tvoří již výše zmíněná honitba Strašná, kde je však vysoká nahrazena zvěří daňčí).
Honitby LHC Račice můžeme charakterizovat jako honitby velmi různorodé. Na jedné straně se jedná o území s převládajícím podílem listnatých porostů, (především jižní část komplexu lesa), na druhé straně se zde vyskytují komplexy smrkových monokultur, díky nimž se úživnost honitby snižuje. Celé území navazuje na velkou sídelní aglomeraci města Brna a je proto významně zatěžováno rekreací.
Komplex lesa
navazuje ve své severní části na rozsáhlé lesy ve správě Vojenských lesů a statků (jedna honitba provozovaná ve vlastní režii) a v západní části pak na komplex lesa v majetku Mendlovy univerzity) Komplexy polí tak tvoří východní okraj sledovaného komplexu. Pokud hodnotíme skladbu lovné spárkaté zvěře, tak převládá stejně jako na LHC Bučovice zvěř černá, která pro myslivce znamená náhradu za zvěř drobnou. Další významné zastoupení má zvěř srnčí. Vysoká zvěř je také ve všech honitbách, mimo ní lze však v oblasti LHC pozorovat zvěř mufloní. Jde o nepříliš kvalitní populaci, která migruje mezi honitbami ve správě LČR, VLS a ŠLP Křtiny. Nejvhodnější by bylo uvedenou zvěř v honitbách redukovat na minimum. Mufloní zvěř není v žádné honitbě normována.
38
3.5. Nájemci honiteb Na LS Bučovice je celkem 27 vlastních honiteb. Z původních 2 režijních – Zlatý jelen a Říčky je v režii LČR od června 2009 pouze druhá jmenovaná. Na základě rozhodnutí vlastníka byla honitba Zlatý jelen pronajata. Na LHC Bučovice evidují LČR 13 vlastních honiteb, na LHC Račice pak 14 vlastních honiteb. Honitby Nenkůvky, Jordánek, Hradisko, Podhora a Ochoz-les jsou pronajaty fyzickým osobám, ostatní honitby mají pronajaty právnické osoby.
Ve
čtrnácti
případech se jedná o myslivecká sdružení. Honitba Haluzice je pronajata od září 2005, honitba Nebštych od května 2008, honitba Rakovec od dubna 2008, Pozořice-les od září 2006, Ochoz-les od dubna 2005 a Zlatý Jelen od června 2009. Ostatní honitby jsou pronajaty na období let 2003 – 2013. Mimo honitbu Strašná jsou ostatní honitby součástí velkého komplexu lesa.
3.6. Přepočítávací poměr jednotlivých druhů spárkaté zvěře (SZ) Pro porovnání jednotlivých honiteb navzájem byly jednotlivé druhy spárkaté zvěře přepočteny na společnou základnu. Poměry v jakých byl přepočet proveden jsou zaznamenány v přiložené tabulce.
Tabulka č. 1: Přepočítací poměry druhů zvěře 1 jedinec SZ je roven
1 ks jelena evropského 1 ks jelena siky 2 ks jelence běloocasého 2 ks daňka skvrnitého 2 ks muflona 4 ks kamzíka horského 4 ks srnce obecného
39
3.7. Přehled honiteb a jejich zařazení do LHC Tabulka č. 2: Lokalizace honiteb a přehled nájemců LESNI SPRAVA
LHC
HONITBA NAZEV
NÁJEMCE NÁZEV
NÁJEM
NAJEM
OD
DO
Bučovice
Bučovice
Nevoják
MS Nebštych
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Bučovice
Nenkůvky
Šebesta Luděk
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Bučovice
Jordánek
Lanžhotský Karel
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Bučovice
Hradisko
Novák Robert
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Bučovice
Haluzice
MS Kyjovský nový les
14.9.2005
13.9.2015
Bučovice
Bučovice
Svatá
CE WOOD,a.s.
6.2.2004
5.2.2014
Bučovice
Bučovice
Horáček
CE WOOD,a.s.
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Bučovice
Nebštych
MS Habry Čeložnice
30.5.2008
29.5.2018
Bučovice
Bučovice
Boří
MS Boří Vyškov
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Bučovice
Strašná
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Bučovice
Vanovsko
MS Lesprojekt Kroměříž MS Boří - Nítkovice
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Bučovice
U Hvězdy
UNILES,a.s. Rumburk
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Račice
Maliná
MS Tesák Drnovice
15.12.2003
14.12.2013
Bučovice
Račice
Rakovec
ALOJA s.r.o.
30.4.2008
29.4.2018
Bučovice
Račice
Podhora
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Račice
Přehrada
Ing.František Shromáždil MS Amálka Drnovice
18.11.2003
17.11.2013
Bučovice
Račice
Valašina
MS Rakovec
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Račice
Klučenice
H.S.S.s.r.o.
8.7.2003
7.7.2013
Bučovice
Račice
Červený vrch
MS Červený vrch
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Račice
Lhotky
MS KODOKR
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Račice
Bukovec
Miroslav Hlásenský
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Račice
Pozořice-les
MS Lipový vrch,o.s.
19.9.2006
18.9.2016
Bučovice
Račice
Horákov-les
MS STARÉ ZÁMKY
26.5.2003
25.5.2013
Bučovice
Račice
Ochoz-les
Jiří Trčka
1.4.2005
31.3.2015
Bučovice
Račice
Bučovice Bučovice
MS Horal Hostěnice
6.5.2003
5.5.2013
Bučovice
Hostěnický les Zlatý jelen
STAREX spol. s r.o.
9.6.2009
8.6.2019
Račice
Říčky
režijní honitba
40
Přehledná mapa honiteb LS Bučovice (obr. 2)
41
3.8. Ostatní honitby. S ohledem na problematiku zjištění relevantních údajů o škodách zvěří, početních stavech zvěře, nákladech na ochranu lesa, plánech chovu a lovu zvěře u honiteb a lesních pozemků mimo správu LČR se tato práce hodnocením škod zvěří v těchto honitbách nezabývá. Vesměs se jedná o honitby společenstevní. Na LHC Račice jsou v těchto společenstevních honitbách přičleněny pouze malé plochy lesních pozemků (remízy v polích) a LČR nejsou členy honebního společenstva. Za přičleněné pozemky je placen nájem a personál vykazuje škody zvěří. Na LHC Bučovice jsou LČR v jednom případě členy honebního společenstva (HS Kožušice). V ostatních případech jsou lesní pozemky LČR přičleněny k honitbám honebních společenstev. V některých případech se jedná o významnější lesní celky, kde vlastní výměra nedosahovala 500 ha, nebo kde nebyly naplněny ostatní požadavky pro uznání honitby (souvislost pozemků). Z výměry LHC se jedná o necelých 3000 ha lesa.
3.9. Způsob zjišťování škod Způsoby zjišťování škod – škody jsou v rámci vlastních honiteb zjišťovány na základě zákonů a prováděcích předpisů citovaných v předchozích kapitolách. Tyto legislativní normy jsou upraveny vnitřním předpisem LČR ke zjišťování škod zvěří, který upravuje kompetence a role jednotlivých pracovníků. Na LHC Bučovice nedošlo za sledované období k žádné personální změně na úrovni revírníků. Proto je možné považovat získaná data za relevantní. Na LHC Račice došlo k personální změně na dvou revírech (2005). Údaje proto mohou být poznamenány touto systémovou chybou, kdy ve sledovaném období došlo ke změně osoby, která zjišťuje a eviduje škody zvěří. Ve vyčíslení škod zvěří mohou být zahrnuty i škody způsobené zajícem. Stavy zajíců a jejich vliv na výši škod zvěře v této práci nejsou hodnoceny. Obdobné platí i o zvěři černé. Veškeré škody jsou tak přisuzovány býložravé spárkaté zvěři.
3.10. Termíny a lhůty Náklady na ochranu lesa jsou pro daný rok vykazovány za období příslušného kalendářního roku (tj. pro rok 2006 za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006) Kmenové stavy zvěře jsou pro daný rok vykazovány za příslušný myslivecký rok (tj. pro rok 2006 za období od 1. 4. 2006 do 31. 3. 2007)
42
Lov zvěře je pro daný rok vykazován za příslušný myslivecký rok (tj. pro rok 2006 za období od 1. 4. 2006 do 31. 3. 2007) Škody zvěří pro daný rok jsou vykazovány za sledované období (tj. pro rok 2006 za období od 1. 7. 2005 do 30. 6. 2006)
3.11. Metodika kontrolních a srovnávacích ploch Metodika vytyčení a výstavby kontrolních a srovnávacích ploch, vyhodnocení růstu a poškození lesních dřevin zvěří na oplocené a neoplocené ploše V souladu se zákonnou úpravou (§ 32 odst. 10 zákona č. 289/95 Sb., o lesích, a souvisejících předpisů zejména vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., o opatřeních k ochraně lesa) byl v průběhu minulých let (od roku 1996) založen systém kontrolních a srovnávacích ploch (dále jen „KSP“) pro hodnocení škod zvěří v lesích spravovaných Lesy České republiky, s. p. Dle § 5 odst. 1 písmeno b) výše uvedené vyhlášky každý vlastník lesa provádí k omezování škod způsobených zvěří kromě jiného toto preventivní opatření: „u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně 1 plocha na 500 ha“. Systém KSP rozložený v minimální hustotě stanovené vyhláškou, tj. 1 KSP na 500 ha, umožňuje sledovat působení zvěře na nálety, nárosty a kultury. Výsledkem vyhodnocení vegetačního krytu v KSP je objektivní zhodnocení vlivu zvěře na přirozené zmlazení i umělou obnovu, které napomáhá posoudit přiměřenost stavů zvěře a tendenci vývoje škod způsobených zvěří.
3.11.1. Vytyčení a založení kontrolních a srovnávacích ploch Výběr lokalit pro kontrolní a srovnávací plochy KSP se zakládají na plochách, kde se očekává žádoucí přirozené zmlazení nebo je plánována umělá obnova (tj. porosty geneticky a druhově vhodné), nebo na plochách s počínajícím přirozeným zmlazením nebo umělou obnovou. Při výběru ploch je třeba dbát na to, aby nebyly zvoleny lokality s mimořádně nízkým nebo vysokým zatěžováním spárkatou zvěří (např. bezprostřední blízkosti krmných zařízení, frekventovaných komunikací apod.).
43
Vytyčení konkrétní kontrolní a srovnávací plochy Systém KSP se skládá z páru vzájemně srovnatelných ploch o velikosti 5 x 5 m, jejichž hranice jsou od sebe vzdálené 5 – 10 m. Srovnatelnost lokalit je nezbytná zejména z hlediska charakteru a vývoje přirozené resp. umělé obnovy, stanoviště (lesní typ, půdní typ), poměrů osvitu (stupeň zastínění korunami stromů starého porostu, boční světlo, boční stín apod.), charakteru bylinného patra (stupeň pokrytí, výška, druhy rostlin), tvar terénu, svažitosti a expozice. KSP by měla být umístěna tak, aby reprezentovala typickou situaci pro širší okolí. Plocha musí být vybrána tak, aby oplocení nebylo ohroženo působením vnějších faktorů (sesuvy sněhu, kamení apod.). Plocha musí být umístěna tak, aby byla možná její pravidelná kontrola (přístupnost).
3.11.2. Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch Obecné pokyny Porovnáním růstu lesních dřevin na oplocené a neoplocené ploše umožňuje objektivně sledovat působení zvěře na vývoj mladých porostů. Vyhodnocení umožňuje zjistit vývoj obnovy na daném stanovišti a porovnat ji se stávajícím stavem (tedy s vývojem ovlivněným tlakem zvěře). Rozdílný vývoj obnovy na oplocené a neoplocené ploše umožňuje reálné určení škod způsobených zvěří, přičemž je respektován aspekt, že ne všechny zjištěné škody musí znamenat poškození lesního ekosystému. První hodnocení je třeba provést ihned po oplocení plochy v období vrcholné vegetační sezóny (polovina července – polovina září). Při opakovaném měření je nutné volit stejný termín, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků. Kontrolní vyhodnocení umožňující posouzení vlivu zvěře je možné provádět každoročně, nejpozději však 3 roky po založení KSP. Pokud je v době kontrolního hodnocení zjištěno, že na neoplocené ploše obnova odrostla působení škod zvěří (výška 1,3 resp. 1,5 m), pak je nutné pro další šetření založit na vhodném stanovišti nový pár KSP. Identifikační údaje o lokalizaci a charakteristice plochy se zapisují do evidenčního listu plochy. Údaje o hodnocení počtu jedinců lesních dřevin celkem a z toho poškozených zvěří na KSP se zapisují do samostatného formuláře pro každou KSP. Hodnocení poškození lesních dřevin na KSP Na obou zkusných plochách (oplocené i neoplocené) se zjišťuje druhové zastoupení dřevin v obnově a početnost jednotlivých druhů ve výškových třídách. Údaje se zjišťují pro dřeviny základní a dřeviny meliorační a zpevňující pro daný cílový hospodářský 44
soubor. V případě, že MZD na dané KSP chybí je možno pro hodnocení využít jiné zastoupené lesní dřeviny. Údaje je třeba zjistit systematicky na celé kontrolní ploše. Údaje se uvádí do přiloženého formuláře zvlášť pro plochu oplocenou a zvlášť pro plochu neoplocenou. Každý druh dřeviny se zapisuje odděleně do řádek. Ke každému druhu je zaznamenána početnost jedinců v jednotlivých výškových třídách. Při počtu nad 50 kusů v jedné třídě je možné počet jedinců odhadnout. Při zjišťování počtu jedinců se současně šetří procentický podíl jedinců
poškozených okusem v každé
výškové třídě. Za základ (tj. 100%) se zde bere počet jedinců celkem v konkrétní výškové třídě. Údaj se uvádí s přesností na 10%.
3.12. Zpětné propočty stavu zvěře Pro práci byla využita metodika LČR. Níže je v textu použit metodický pokyn LČR, který používají LČR ve své praxi. Metod tzv. zpětného propočtu pro zjištění početního stavu zvěře, lépe řečeno kalkulace skutečného přírůstku zvěře v uplynulém roce, existuje několik. LČR, s.p se přiklonily k verzi, která je uváděna v dnes již nepoužívaném statistickém formuláři Mysl-002 Plán chovu a lovu v jelení oblasti. Tento formulář již sice není používán, neboť v současné době neexistují tzv. oblasti chovu, ale jsme přesvědčeni, že ve formuláři uvedený způsob výpočtu je principiálně správný a nebyl pouze dopracován do úplného závěru, kterým je stanovení výše plánu lovu tak, aby bylo dosaženo normovaných stavů zvěře. V této souvislosti je však třeba uvést, že uváděný výpočet je jedním z několika bodů při stanovování výše plánu lovu (stav lesa z pohledu působených škod zvěří, vyhodnocení KSP, aktuální sčítání zvěře), které je nutno posuzovat současně, aby bylo možno učinit objektivně správné rozhodnutí vyúsťující ve stanovení plánu lovu spárkaté zvěře, který bude směřovat k dosažení přirozeného stavu lesa. I když je v mysliveckém plánování základní plánovací jednotkou honitba, výpočet je nutno v rámci objektivity provést pro větší územní celek (LS, LZ) a vypočítaný počet kusů zvěře určené k lovu přerozdělit v rámci příslušné organizační jednotky na jednotlivé honitby při předkládání plánů lovu. (LČR, Vlášek, 2000)
45
3.13. Interpretace grafů Autor práce si vytkl za cíl vyhodnotit data za celé sledované myslivecké období. Bohužel se mu přes veškerou snahu nepodařilo zajistit veškerá data. Jde především o chybějící údaje let 2003 a 2004. V grafech jsou uvedeny nulové hodnoty, správně je však třeba tato data interpretovat jako chybějící. Pro přehlednost a srovnatelnost údajů jsou data a tedy i některé grafy v příloze přepočítány na stejnou výměru honitby – 1000 ha. Náklady na ochranu zvěře jsou meziročně ovlivňovány výsledky výběrových řízení (Lesy České republiky, s. p. neprovádí práce ve vlastní režii), kdy dochází k meziročním posunům v cenách prací a cenách materiálu použitého jak na chemickou ochranu mladých lesních porostů, tak i změnám v cenách pletiva na výstavbu oplocenek.
46
4.
VÝSLEDKY
4.1. Celkové výsledky za LHC Tabulka č. 3: Sumární údaje za vlastní honitby LHC Bučovice Bučovice ŠKODY ODLOV JKS náklady OL
jednotka tis. Kč ks ks tis. Kč
2003 36 151 308 0
2004 41 174 296 229
2005 75 165 311 1823
2006 31 169 293 1834
2007 43 141 284 1660
2008 52 140 282 1703
2009 56 142 292 1534
Graf č. 5. :Sumární údaje za vlastní honitby na LHC Bučovice Bučovice 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
ŠKODY ODLOV JKS náklady OL
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Graf č. 6:Sumární údaje o zvěři za vlastní honitby LHC Bučovice Bučovice 350 300 250
ŠKODY
200 ODLOV 150 JKS
100 50 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
47
Tabulka č. 4: Sumární údaje za vlastní honitby LHC Račice Račice ŠKODY ODLOV JKS náklady OL
jednotka tis. Kč ks ks tis. Kč
2003 149 10 29
2004 286 186 327 118
2005 261 200 321 2541
2006 197 197 313 2969
2007 312 203 307 2726
2008 307 224 312 2915
2009 238 201 307 2864
Graf č.7:Sumární údaje za vlastní honitby na LHC Račice Račice 3500 3000 2500
ŠKODY
2000
ODLOV
1500
JKS
1000
náklady OL
500 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Graf č. 8 : Sumární údaje o zvěři za vlastní honitby LHC Račice Račice 350 300 250
ŠKODY
200 ODLOV 150 JKS
100 50 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
48
4.2. Sumární údaje o škodách zvěří 4.2.1. zničení lesního porostu Tabulka č. 5 : Sumární přehled škod zničením lesního porostu jednotka Kč Kč
Bučovice Račice
Škody zvěří S 6.00 2003 2004 2005 2006 2449 1906 0 182 20930 65693 6107 14505
2007 455 39019
2008 0 16825
2009 0 4780
Graf č. 9 : Škody zničením lesního porostu
Škody zvěří S 6.00 70000 60000
Kč
50000 40000 30000
Bučovice
20000
Račice
10000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
4.2.2. snížení přírůstu okusem Tabulka č. 6 :Sumární přehled škod zničením lesního porostu
Bučovice Račice
Škody zvěří S 7.2 jednotka 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Kč 32697 41069 63340 25213 30136 40679 39652 Kč 71222 138516 143157 127831 142956 129591 144389
49
Graf č. 10: Škody snížením přírůstu okusem
Škody zvěří S 7.2 160000 140000 120000 Kč
100000 80000 Bučovice
60000
Račice
40000 20000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
4.2.3. ohryzem a loupáním Tabulka č. 7: Sumární přehled škod ohryzem a loupáním za LHC Rok Bučovice Račice
jednotka Kč Kč
2003 575 34542
Škody zvěří S 9.1 2004 2005 2006 2163 11334 3415 78572 96294 52223
2007 2008 10938 10432 88485 114087
2009 15366 47341
Graf č. 11: Škody ohryzem a loupáním Škody zvěří - S 9.1 120000 100000
Kč
80000 60000 Bučovice Račice
40000 20000 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
50
4.2.4. z mimořádných opatření Tabulka č. 8: Sumární přehled škod z mimořádných opatření
Bučovice Račice
jednotka Kč Kč
Škody zvěří S 11.1 2003 2004 2005 2006 3966 67 0 1810 21847 12841 4271 2826
2007 1856 41810
2008 858 46160
2009 1478 41802
Graf č. 12: Škody z mimořádných opatření
Kč
Škody zvěří S 11.1 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0
Bučovice Račice
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Z grafů je zřejmá zásadní odlišnost mezi jednotlivými LHC. Díky úživnosti honiteb na LHC Bučovice jsou škody relativně nízké, odlov zvěře koresponduje s jarními kmenovými stavy a meziročně nedochází k významným změnám hodnot. Naproti tomu na LHC Račice je možné vyvozovat pouze takové závěry, že počty odlovené zvěře neodpovídají jarním kmenovým stavům. Ze strany nájemců honiteb tedy zřejmě dochází ke zkreslování myslivecké statistiky. Podrobné údaje za jednotlivé honitby tyto údaje potvrzují. Co se týká škod zvěří a nákladů na ochranu porostů proti zvěři, nemají výsledné hodnoty bez dalšího zkoumání žádné zobecnění. Svou roli zřejmě sehrává vliv rekreace, podíl prvního věkového stupně v konkrétních honitbách, klimatické podmínky a průběh zimy včetně výšky sněhové pokrývky a aktivity nájemců při přikrmování zvěře. Je zřejmé, že svoji roli hraje i zvěř mufloní a nižší úživnost honiteb.
Mufloní zvěř není
51
v honitbách LHC Račice normována, zvěř holá a samčí do dvou let věku se loví bez omezení, přesto nedochází k redukci populace.
4.3. Přehled nákladů na ochranu lesních porostů proti zvěři Náklady na ochranu lesa proti zvěři ve sledovaném období oscilují v rozmezí od 4360 tis. Kč po 4800 tis. Kč. Na LHC Bučovice na začátku sledovaného období převládala ochrana lesa oplocováním, postupně však narůstá podíl ochrany nátěry. Z původního objemu 1 mil. Kč ročně nákladů na oplocenky klesl objem vynakládaných prostředků na polovinu. Zvýšení objemu nátěrů může být zapříčiněno zvýšeným rozsahem obnovy původních pařezin a nutnosti ochrany nových výsadeb po obnově LHP k datu 1.1.2006. Na LHC Račice je podíl ochrany lesa cca 62% celkových nákladů vynakládaných na LS Bučovice a každoročně roste. Přitom výrazně převládá ochrana lesa nátěry, která se dlouhodobě pohybuje na úrovni 2 mil. Kč ročně.
Zásadní rozdíly nalézáme při
porovnání jednotlivých honiteb. Z dostupných dat však není zřejmé proč se náklady na ochranu lesa meziročně u jednotlivých honiteb tak liší, stejně jako není zřejmé, proč se liší náklady mezi charakterově podobnými honitbami. Vliv, který se podařilo objasnit se týká pouze honiteb Přehrada a Podhora na LS Račice, kde díky dodavateli lesnických služeb nebyly realizovány v roce 2009 objednané práce.
Graf č. 13: Náklady na ochranu lesa proti zvěři náklady na ochranu proti zvěři 2500
tis. Kč
2000
Bučovice, oplocenky Bučovice, nátěry Račice, oplocenky Račice, nátěry
1500
1000
500
0 2005
2006
2007
2008
2009
rok
52
4.4. Zpětné propočty u vybraných honiteb Modelově byly přepočítány dvě honitby s vysokou zvěří. Jedna na LHC Bučovice a jedna na LHC Račice. Důvodem pro výběr honitby Valašina a Horáček byla skutečnost, že výsledky těchto dvou honiteb vykazovaly nejvyšší odchylku. Stejným způsobem by bylo možné provést přepočet všech honiteb. V řádku úprava jsou výsledné hodnoty, jak by měl být upraven plán lovu, abychom dosáhli normovaných stavů zvěře.
Graf č.14: Skutečnost chovu a lovu zvěře – honitba Valašina Valašina 20 15 kusy
NJKS 10
ODLOV JKS
5 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Graf č.15: Skutečnost chovu a lovu zvěře – honitba Horáček Horáček
kusy
16 14 12 10 8 6
NJKS ODLOV JKS
4 2 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
53
Tabulka č. 9: Zpětný přepočet stavu jelení zvěře – honitba Valašina (LHC Račice) Zpětný propočet stavu jelení zvěře NKS 2004 2005 2006 2007 2008 průměr 2009
9 9 9 9 9 9 9
celkem 11 17 12 12 10 12 11
úprava
9
21
odlov holá samičí 10 6 14 8 10 6 9 5 8 4 10 6 7 5 18
10
koeficient přírůstku:
kolouch 4 6 4 4 4 4 2
celkem 19 16 16 16 16 17 17
8
21
0,8
sčítání Holá samičí 15 8 12 6 12 6 12 6 12 6 13 6 13 7 17
11
NKS: přírůstek kolouch 7 6 6 6 6 6 6
10 12 10 10 10 10
laně dle přírůst. 13 15 13 13 13 13
9 skutečné laně x x x x x 10
zatajené laně x x x x x 4
upravené stavy x x x x x 21
zatajené laně x x x x x 2
upravené stavy x x x x x 15
6
Tabulka č.10: Zpětný přepočet stavu jelení zvěře – honitba Horáček ( LHC Bučovice) Zpětný propočet stavu jelení zvěře NKS 2004 2005 2006 2007 2008 průměr 2009
9 9 9 9 9 9 9
celkem 11 10 10 8 8 9 8
úprava
9
9
odlov holá samičí 9 5 8 5 8 2 7 4 7 4 8 4 6 3
7
3
koeficient přírůstku:
kolouch 4 3 6 3 3 4 3
celkem 13 15 13 13 13 13 12
4
14
0,8
sčítání holá samičí 9 5 10 5 8 5 8 5 8 5 9 5 7 4
9
6
NKS: přírůstek kolouch 4 5 3 3 3 4 3
3
9 6 9 6 6 7
laně dle přírůst. 11 8 11 8 8 9
9 skutečné laně x x x x x 7
Metodou zpětného propočtu stavu zvěře nám slouží ke zjištění skutečných stavů zvěře v honitbě. Díky této metodě se nám podařilo prokázat neshody při stanovení výše plánu lovu. Důvody ovlivňující počty kusů zvěře v honitbách jsou např.: nepoměr pohlaví ve prospěch samičí zvěře; účelově zkreslené jarní sčítání zvěře; nedůsledná kontrola ulovené zvěře.
4.5. Populace zvěře v jednotlivých LHC 4.5.1. LHC Bučovice Graf č. 16: Vývoj populace jelení zvěře
kus
Jelení zvěř 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
ODLOV+ÚHYN JKS
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Graf č. 17: Vývoj populace srnčí zvěře Srnčí zvěř 600 500 kus
400 ODLOV+ÚHYN 300 JKS 200 100 0 2004
2005
2006
2007
rok
2008
2009
Výsledky ukazují stabilní populaci srnčí zvěře a mírně klesající populaci zvěře vysoké. Na vyšších jarních sčítaných stavech srnčí zvěře se může částečně podílet i migrující zvěř z okolních polních honiteb.
4.5.2. LHC Račice Graf č. 18: Vývoj populace jelení zvěře Jelení zvěř
kus
160 140 120 100 80 60
ODLOV+ÚHYN JKS
40 20 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Graf č. 19: Vývoj populace srnčí zvěře Srnčí zvěř 600 500 kus
400 ODLOV+ÚHYN 300 JKS 200 100 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
56
Graf č. 20: Vývoj populace mufloní zvěře Mufloní zvěř 100
kus
80 60
ODLOV+ÚHYN
40
JKS
20 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Výsledky v rámci LHC Račice ukazují mírně se snižující populaci mufloní zvěře, a relativně stabilní populaci srnčí zvěře. Za pozornost jistě stojí fakt, že přes srovnatelné JKS u obou LHC je odlov na LHC Račice o cca 1/3 vyšší. Pro zvěř jelení to platí analogicky. Na její početní stavy může mít vliv komplex velkých lesních celků ve správě Vojenských lesů a statků a Mendlovy univerzity. Přesto jsou však početní stavy zvěře vyšší než na LHC Bučovice jak ve zvěři vysoké, tak i v rámci celkových stavů.
57
5.
DISKUSE
Při získávání podkladů pro tuto práci autor narazil na řadu objektivních i subjektivních problémů, které ovlivňují správnou interpretaci výsledků. K tomu, aby bylo možné seriozně vyhodnotit vliv zvěře na takto rozsáhlém území by bylo potřeba založit na základě jednoznačné metodiky síť kontrolních ploch a tyto v pravidelných intervalech vyhodnocovat (minimálně 2x ročně v období jaro-podzim). Mezi faktory, které by bylo vhodné sledovat patří: -
způsob provádění ochran proti zvěři vlastníkem lesa
-
kvalita provedených prací v ochraně lesa
-
vyhodnocovat vliv zvěře a škody v oplocenkách
-
vyhodnotit kvalitu péče o zvěř v zimním období ze strany nájemců
-
kvantifikovat vliv stresových faktorů na zvěř (rekreace, zvolené způsoby lovu) a určit vazbu mezi těmito faktory a výši škod
-
samostatně vyhodnocovat jednotlivé druhy škod (ohryz, okus, loupání) ve vazbě na druh zvěře, který škodu působí
-
ověřit podíl škod zajícem především na lesních kulturách včetně oplocenek
-
v časových řadách objektivizovat data s ohledem na klimatické odchylky daného roku (výška sněhové pokrývky a doba jejího trvání, bohatost vegetace ve vegetačním období).
-
nalezení
objektivní
metodiky
pro
vyhodnocení
kontrolních
a
srovnávacích ploch. -
ověřování vyčíslených škod personálem a konfrontace se skutečností
-
přepočítání vynaložených nákladů na ochranu proti zvěři v jednotlivých letech na stejnou cenovou úroveň
Samostatnou kapitolu tvoří kontrolní a srovnávací plochy (dále jen KSP). Přesto, že jsem měl k dispozici výstupy z hodnocení jednotlivých KSP, ve vlastní práci jsem je nevyužil. Slovní popis bez finančního nebo jiného srovnávacího hodnocení rozdílů jednotlivých KSP umožňuje pouze konstatování, zda dřeviny rostou nebo ne. Považuji proto dosavadní praxi
hodnocení KSP za nedostatečnou. Nejsou zdrojem změny
58
mysliveckého plánování, nájemci honiteb ani státní správa s nimi nepracují, personál nevěnuje vyplnění kontrolních listů náležitou pozornost. Pokud je na KSP hodnocena pouze míra okusu, nepřináší takovéto hodnocení žádné výsledky. Pro praxi bych proto navrhoval se na tuto metodiku hodnocení KSP zaměřit a přepracovat ji. Jednou z cest změny metodiky je ta, kdy by se hodnotil časový rozdíl v zajištěnosti kultury oplocené a neoplocené části. Tento časový posun je možné následně „ocenit“ průměrným ročním nákladem na péči o kultury do doby jejich zajištěnosti. Tento postup by bylo vhodné doplnit o náklady na doplnění nárostů o dřeviny, které se vyskytují na oplocené ploše a na ploše neoplocené byly zničeny. To vše vyjádřeno v penězích. Pokud by pro dané území neexistovaly relevantní údaje o průměrných ročních nákladech na péči o kultury, je cestou využití standardizovaných postupů vyčíslujících újmu vlastníka, tak jak jsou definovány v příslušných předpisech.
Interpretace zjištěných výsledků Je zřejmé, že druhová skladba lesních porostů a způsob jejich obhospodařování má vliv na početnost populací zvěře a výši škod na lesních porostech. Rozhodnutí vlastníka lesa o výši vynaložených nákladů na ochranu lesa proti zvěři nad minimálně zákonem stanovený rámec a způsobu provedení takovéto ochrany lesa má zásadní vliv na výši škod zvěří. Za nejzávažnější škodu považuji škody ohryzem a loupáním, kde dochází z dlouhodobého hlediska k největší újmě vlastníkovi lesa. V honitbách LHC Račice jsou tyto škody násobně vyšší než v honitbách LHC Bučovice. Přesto, že jsem neprováděl konkrétní místní šetření o původci tohoto poškození, z dotazů u venkovního personálu LČR jsem si ověřil, že se na něm podílí jak muflon, tak zvěř jelení. Vlastník lesa a tedy i honiteb zatím dostatečně nevyužívá nástrojů ke snížení populací zvěře tak, aby bylo dosaženo normovaných stavů zvěře.
59
6.
ZÁVĚR
Z výsledků práce je zřejmá významná odlišnost honiteb LHC Bučovice a Račice. Zatímco u honiteb LHC Bučovice je možné výsledky interpretovat tak, že stavy zvěře jsou v souladu se zásadami řádného obhospodařování lesů z pohledu vznikajících škod, v případě LHC Račice bude nutné přijmout řadu opatření ke zlepšení stavu. Důvodem pro takový závěr je skutečnost, že meziroční údaje o honitbách na LHC Bučovice nevykazují žádné zásadní změny. Vykazovanou výši škod na lesních porostech můžeme s ohledem na situaci v jiných regionech ČR považovat za přiměřenou a plány chovu a lovu v zásadě odpovídají sčítaným stavům, byť i zde při použití metodiky zpětných propočtů docházíme ke zjištění, že nájemci honiteb zatajují skutečné stavy zvěře. K diskusi tak zůstává pouze otázka, zda vlastník lesa vynakládá odpovídající finanční prostředky na ochranu lesních porostů proti škodám zvěří. V Honitbách LHC Račice bych mezi navrhovaná opatření zařadil přehodnocení populace mufloní zvěře, přehodnocení zásad lokace finančních prostředků určených na ochranu porostů proti škodám zvěří včetně vyhodnocení optimálního způsobu ochrany těchto porostů, vyhodnocení správnosti údajů o jarních kmenových stavech zvěře a plnění plánu chovu a lovu zvěře. V neposlední řadě je nutné se zabývat vztahem mezi škodami zvěří a rušením zvěře obyvatelstvem v rámci rekreace. Zakázat vstup do lesů na dlouhé období je nemožné, bude proto nutné hledat prostředky a nástroje k usměrnění rekreace a vytvoření klidových zón pro zvěř. Výši škod v těchto honitbách nepovažuji za přiměřenou a s ohledem na vyšší zastoupení jehličnatých porostů nepovažuji za přiměřené ani početní stavy jednotlivých populací zvěře. Pro seriozní zkoumání vlivu zvěře na les a vyhodnocení objektivních škod nejsou dostupné údaje dostatečné a objektivně nevypovídají o vlivu býložravé zvěře na lesní porosty.
60
CONCLUSION Based on the results there is significant difference of hunting grounds WPA Bucovice and Racice. While in hunting grounds of WPA Bucovice the results can be interpreted to mean that game population is in harmony with the principles of proper forest management from the perspective of emerging damage, WPA Racice will have to accept a number of measures to improve the situation. The reason for this conclusion is the fact that annual data of hunting grounds at the WPA Bucovice show no major changes. Reported amount of damage to forests can, in view of the situation in other regions of the CR, be considered appropriate and farming and hunting plans are broadly in line with addition states, even here using the methodology of the back calculations we come to the conclusion that the tenants of hunting grounds cover up the real game conditions. There remains only the question to debate whether the forest owner spends adequate funds to protect forests against browsing damage. In the hunting grounds of WPA Racice I propose to reassess a birth-rate of mouflon game, review the principles of location of the funds for protecting crops against browsing damage, including the evaluation of the optimum way to protect these forests, assess the accuracy of data on ordinary spring conditions and implementation of the game farming and hunting. Finally, it is necessary to consider the relationship between the damage and wildlife disturbance due to the recreation. It is impossible to disable access to forests for a long period, therefore there will be need to find resources and tools to guide the recreation and build resting areas for wildlife. I do not consider appropriate the amount of damage in these hunting grounds and the higher coniferous forests are not appropriate for this low numbers of individual stocks of game. There is not sufficient data available for serious investigation of the effect of game on the forest and it also does not show objectively the impact of herbivorous animals on the forest stand.
61
7.
LITERATURA
ČERMÁK, P. Prevence škod zvěří. Lesnická práce. 2007. sv. 86, č. 4, s. 18--19. ISBN 0322-9254. ČERMÁK, P. -- JANKOVSKÝ, L. Škody ohryzem, loupáním a následnými hnilobami. Lesnická práce , 2006. 52 s. Folia Forestalia Bohemica 1. ISBN 80-86386-81-3. ČERMÁK, P., 2008. Vliv zvěře na stav a vývoj lesních ekosystémů. Ochrana přírody 1/2008 INDRUCH, A., 2002. Co jsou škody zvěří působené na lese? Lesnická práce č. 81 JANOUŠEK, D. Možnosti minimalizace škod působených zvěří na lese: v porovnání situace ČR, Rakouska a Bavorska. Disertační práce. Brno: 2001. 181 s. JELÍNEK, R.,-Škody zvěří- část. II 2007,Předcházení škod na zemědělských plodinách a lesních porostech. Myslivost 3, str.5 KESSL, J. a kol. Ochrana lesa proti škodám zvěří. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1957. 202 s. KUBŮ, M. Příručka pro výpočet škod zvěří na jednotlivých sazenicích, stromcích z náletu a stromech. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2002. 52 s. Svět myslivosti. ISBN 80-86386-23-6. LČR, s.p., Lesní hospodářský plán pro LHC Bučovice s platností od 1. 1. 2006 LČR, s.p. Lesní hospodářský plán pro LHC Račice s platností od 1. 1. 2006 LČR, s.p., Vnitropodnikové předpisy LČR (příkaz GŘ 3/2010) Ministerstvo zemědělství, 2009 Zelená zpráva – zpráva o stavu lesního hospodářství za rok 2009, Ministerstvo zemědělství, Lesnický naučný slovník 1994 MLČOUŠEK, J., 1995. Vývoj stavů zvěře ve vztahu ke škodám na lesních kultůrách a porostech. Sborník z konference „Škody zvěří, jejich příčiny a prevence“, ze Zlatých hor:85-121 MŽP, Vliv zvěře na stav lesa. Soubor informací a přednášek ze semináře. Dobříš 2006 ŠVARC, J. a kol. Ochrana proti škodám působeným zvěří. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 146 s. TUREK, K. -- KAMLER, J. -- PROCHÁZKA, L. Škody na mladých smrkových porostech ohryzem jelení zvěří - dle typu prořezávky. In Možnosti přírodě blízkého lesního hospodářství v českých zemích - Importance of Close-to-Nature Silviculture
62
in the Czech Republic, Kostelec nad Černými lesy, 23. září 2009. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: ČZU v Praze, 2009, 2009, s. 74. ISBN 978-80-213-1969-1. VLÁŠEK, J. Životní prostředí zvěře a její početní stavy. Sborník referátů „Opatření ke snížení stavů spárkaté zvěře v ČR“ XI. Sněm lesníků Hradec Králové WIKIPEDIA – otevřená encyklopedie, internet http://cs.wikipedia.org/wiki/Škoda_(právo) 2011 289/1995 Sb., ZÁKON ze dne 3. listopadu 1995o lesích a o změně a doplnění některých Zákonů v platném znění 449/2001 Sb., ZÁKON ze dne 27. listopadu 2001 o myslivosti v platném znění 360/2000 Sb., VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 2. října 2000 v platném znění 40/1964 Sb., občanský zákoník v platném znění 55/1999 Sb.,Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 v platném znění
63
