KNĚŽDUBSKÝ ZPRAVODAJ

Kněždubský zpravodaj 3/2012

1 strana

ČTVRTLETNÍK OBCE

KNĚŽDUBSKÝ ZPRAVODAJ 3/2012

www.knezdub.cz

strana 2


OHLÉDNUTÍ ZA HODAMA 2012


3 strana

Obsah 1. Úvodní slovo. 2. Nejdůležitější body z usnesení ZO za období od 1. 7. 2012 do 31. 10. 2012. 3. Informace pro občany. 4. Školní okénko 5. Společenské a kulturní události 6. Ze života spolků a zájmových organizací. 7. Společenská kronika. 8. Povídka.

strana 4


1. Úvodní slovo Vážení spoluobčané, oslovuji Vás po určité době svým úvodníkem v Kněždubském zpravodaji. I když je periodou svého vydání čtvrtletník, tentokráte se k Vám dostává s odstupem více než onoho čtvrt roku, za což se Vám omlouvám. Sled událostí a celkové dění v obci tomu tak chtělo, a proto se letošní 3. vydání zpravodaje dostává do Vašich poštovních schránek až nyní. Jedním z důvodů pozdějšího vydání zpravodaje byl i termín kněždubských hodů, který tentokráte vyšel až na 20. a 21.10. Naším záměrem bylo zahrnout hodové fotografie a příspěvky právě v tomto 3. letošním vydání. Letošní hody můžeme v celé jejich historii považovat za jedny z nejzdařilejších po všech stránkách. Počasí nám velmi přálo a téměř letní teplota provázela při sobotní obchůzce po obci velké množství krojovaných, ale také mnoho Vás občanů „domácích“ a také přespolních. Velkým přispěním k úrovni letošních hodů byla také podpora od dechové hudby Skoroňáci, jejich profesionální přístup a vystupování. Chtěl bych tímto vyjádřit velké poděkování všem, kteří se jakkoliv podílejí na udržování a rozvíjení této tradice: babičkám, maminkám za uchovávání a přípravu krojů, „chase“ za soudržnost, obětavost a přístup při realizaci programu hodů, kněždubským zahrádkářům, MS Šumárník, pěveckým sborům a vlastně celé obci, která při této příležitosti ožívá. Nezbývá, než přát si, aby tradice kněždubských hodů i nadále pokračovala. Doba „hodová“ je již minulostí, aktuální je nyní nejenom pošmourné počasí, citelné ochlazení, změna letního času na zimní ale především výrazné zkrácení dnů. Dominantou těchto dnů je proto především co nejrychlejší příprava polí a zahrad k vegetačnímu klidu. Okolní krajina stále více hnědne zoranými poli, utichá na nich pracovní aktivita a brzy se po nich bude prohánět jen podzimní vítr, u nás v Kněždubě vždy s patřičnou silou. Neodmyslitelnou součástí tohoto období je i vzpomínání na své blízké zemřelé o svátcích Památky zesnulých. Mimo uvedené společenské události obecní úřad pracoval na dalších krocích ve věci dokončení administrace k pozemkům pro plánovanou novou zástavbu rodinných domů za hřištěm. Přes opětovné komplikace doufáme, že do konce roku 2012 budou s konečnou platností vyřešeny vlastnické poměry k pozemkům, jejich zaměření a vynětí ze zemědělského půdního fondu. Začátkem roku 2013 bychom pak rádi přistoupili ke zpracování projektu zástavby dané lokality a dokumentace výstavby inženýrských sítí. Bylo také pokročeno v otázce projektu výstavby čistírny odpadních vod a rekonstrukce kanalizací v rámci DSO ČOV Velička. Vzájemnými jednáními mezi zástupci DSO ČOV Velička, zainteresovanými ministerstvy, státním fondem životního prostředí a současným zhotovitelem stavby, bylo dosaženo určité shody v možném pokračování tohoto projektu. Ještě v letošním roce by měli být dokončeny určité nezbytné práce v Žeravinách vzhledem k zajištění funkčnosti tamní kanalizace a v příštím roce by se měl projekt rozběhnout i ve zbývajících částech. O termínech prací, které se budou v příštím roce bezprostředně dotýkat Kněždubu, budete včas informováni. Byla také zahájena jednání a příprava projektu na výstavbu sběrného dvora v Kněždubě,


5 strana

se zavedením systému separace a svozu stavebních odpadů a bioodpadů. Tento projekt bude zpracován do konce roku 2012 a předložen k posouzení. V rámci Operačního programu Životní prostředí bude obec předkládat žádost o přidělení dotace na tento projekt, která se v rámci uznatelných nákladů pohybuje ve výši 90%. Realizace tohoto projektu pro obec vyřeší do budoucna zákonně požadovaný systémový způsob nakládání s bioodpady a také oddělené třídění recyklovatelných odpadů. Pokud bude dotace přidělena, k realizaci projektu dojde v příštím roce 2013. Pro letošní zbývající listopadové a prosincové dny jsou připraveny ještě další významné společenské akce, které jsou u vás v oblibě. Jedná se o ochutnávku jídel a specialit, kterou bude pořádat Kynologický klub Karpaty, dále je to Vítání malých občánků narozených v letošním roce a první prosincový víkend to bude tradiční Setkání seniorů. V době blížících se Vánoc to pak bude rozsvěcování obecního vánočního stromu. Věřím, že se alespoň na některé z těchto akcí potkáme. Závěrem bych Vám chtěl popřát příjemný podzim tohoto roku a těším se s Vámi na shledanou nad stránkami příštího vánočního vydání zpravodaje. Libor Grabec - starosta obce

2. Nejdůležitější body z usnesení ZO za období 1. 7. 2012 - 31. 10. 2012. USNESENÍ ZE 13. SCHŮZE ZASTUPITELSTVA OBCE KNĚŽDUB, KONANÉ DNE 24. 8. 2012 ZO schvaluje: 1. Zapisovatele 13. schůze ZO Ing. Jana Petruchu. 2. Ověřovatele zápisu o průběhu 13. schůze ZO paní Miroslava Andrýsková, paní Marie Křížanová. 3. Program 13. schůze ZO. 4. Rozpočtové opatření obce č.2/2012. 5. Žádost TJ Sokol Kněždub o převod finančních prostředků z výtěžku provozování loterií a sázek, dříve přidělovaných prostřednictvím ČSTV za rok 2012. 6. Dodatek č. 1 ke Smlouvě o návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel zákona č.250/2000 Sb. ZO bere na vědomí : 1. Kontrolu a plnění bodů usnesení z 12. schůze ZO ze dne 15. 6. 2012. 2. Zprávu starosty obce o činnosti OÚ za období od 15. 6. 2012 do 24. 8. 2012.

strana 6


3. Závěrečný účet ČOV Velička za rok 2011. 4. Zprávu ředitelky ZŠ a MŠ Kněždub Mgr. Křížové o připravenosti příspěvkové organizace ke školnímu roku 2012/2013. 5. Informaci o opravě povrchu víceúčelové plochy za ZŠ Kněždub firmou Investik Zlín na základě reklamace. 6. Informaci o termínu voleb do zastupitelstev krajů ve dnech 12. a 13.10.2012. 7. Informaci o nabídkách na dodávky el.energie a plynu pro objekty ve správě obce.

USNESENÍ ZE 14. SCHŮZE ZASTUPITELSTVA OBCE KNĚŽDUB, KONANÉ DNE 26.10. 2012 ZO schvaluje: 1. Zapisovatele 14. schůze ZO Ing. Jana Petruchu. 2. Ověřovatele zápisu o průběhu 14. schůze ZO: paní Ludmila Bartošková, Mgr. Jaroslav Mrkva. 3. Program 14. schůze ZO. 4. Vznik nového mandátu zastupitele obce (Miroslav Štípský ml. Kněždub č. 38). 5. Odpisový plán ZŠ a MŠ Kněždub, příspěvkové organizace. 6. Rekonstrukci chodníku na p.č.6795/1 v k.ú. Kněždub u Pohostinství Na Rožku. Dodavatel: Venkov, stavební a obchodní spol. s r.o., Ostrožská Nová Ves. 7. Novelizaci složení komisí a výborů Obce Kněždub na období 2010 -2014. 8. Finanční podporu investiční akce „Instalace automatického závlahového systému travnatého fotbalového hřiště“ ve výši 235 000,-Kč. 9. Dodatek č. 2 k Nájemní smlouvě o nájmu pozemků. Nájemce: ZO ČSOP Bílé Karpaty. 10. Přerozdělení vratky za plyn a úpravu rozpočtu ZŠ a MŠ Kněždub, příspěvková organizace. 11. Rozpočtové opatření obce č.3/2012. ZO bere na vědomí: 1. Kontrolu a plnění bodů usnesení ze 13. schůze ZO ze dne 24. 8. 2012. 2. Zprávu starosty obce o činnosti OÚ za období od 24. 8. 2012 do 26. 10. 2012. 3. Rozpočtové opatření č.2,3/2012 ČOV Velička. 4. Zprávu o dílčím přezkoumání hospodaření obce Kněždub, okr. Hodonín za rok 2012. 5. Informaci o výsledcích voleb do zastupitelstev krajů. 6. Výroční zprávu za školní rok 2011/2012 – ZŠ a MŠ Kněždub, příspěvková organizace. 7. Informace o jednáních v rámci projektu výstavby ČOV.


7 strana

3. INFORMACE PRO OBČANY Informace ke splatnosti místních poplatků za rok 2012 . Žádáme občany, kteří tak dosud neučinili, aby se dostavili na Obecní úřad zaplatit poplatky za odvoz a uložení domovního odpadu za II. Pololetí 2012 dále poplatek za psa za rok 2012 a vodné za rok 2012. Doba splatnosti poplatků je z důvodu roční uzávěrky hospodaření obce nejpozději do 14.12.2012.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Obecní úřad Kněždub žádá všechny občany, kteří odebírají vodu z obecního vodovodu, aby si provedli před zimou zabezpečení vodovodních šachet proti promrznutí. V případě poškození vodoměru, případně přípojky vodovodu k dané nemovitosti v důsledku řádného nezajištění šachty, ponese za vzniklé škody odpovědnost majitel nemovitosti.

PŘIJĎTE SI PROCVIČIT SVOU PAMĚŤ!!! KDY:

KAŽDOU STŘEDU OD 9:30 DO 10:30 hod.

KDE:

ZDISLAVA VESELÍ, O.P.S. ZA POŠTOU 110 DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU DVEŘE Č. 170 (PŘÍZEMÍ)

CENA:

ZDARMA

PŘIJĎTE SMYSLUPLNĚ STRÁVIT ČÁST DOPOLEDNE! Zábavnou formou procvičujeme především dlouhodobou paměť. Pravidelné cvičení paměti pomáhá udržovat dobrou duševní kondici. BLIŽŠÍ INFO: 731 314 580 nebo DVEŘE č. 170 (přízemí) Zdislava Veselí, o.p.s., denní stacionář V domě s pečovatelskou službou, Za Poštou 110, Veselí nad Moravou

strana 8


Výsledky voleb do zastupitelstva Jihomoravského kraje Konaných ve dnech 12. a 13.10.2012 v Kněždubě. Počet osob zapsaných do výpisu ze stálého seznamu voličů : 936 Počet voličů, kterým byly vydány úřední volební obálky : 280 Počet odevzdaných úředních obálek : 280 Počet platných volebních hlasů ve volebním okrsku celkem: 274

Pořadí

Počet hlasů

1. KDU-ČSL 2. ČSSD 3. KSČM 4. Nezávislí 5. ODS Sdružení nestraníků Strana soukromníků ČR Koruna Česká Pravý Blok Suverenita – Blok Jany Bobošíkové Strana zelených Strana svobodných občanů Strana Práv Občanů-Zemanovci Česká pirátská strana

117 58 34 30 12 5 5 3 2 2 2 2 1 1

4. ŠKOLNÍ OKÉNKO Organizace školního roku 2012/2013. Zahájení školního roku: Podzimní prázdniny: Vánoční prázdniny: Pololetní prázdniny: Jarní prázdniny: Velikonoční prázdniny: Hlavní prázdniny:

3. září 2012 25. - 26. října 2012 22. 12. 2012 – 2.1.2013 1. 2. 2013 11. 2. - 17. 2. 2013 28. 3. - 29. 3. 2013 29. 6. - 1. 9. 2013


9 strana

Sběr starého papíru. Nasbírali jsme 2510 kg papíru! Děkujeme všem našim spoluobčanům, kteří dětem papír připravili a pomohli se zabezpečením sběru. Další sběr plánujeme na jaře.

Tak to jsou naši prvňáčci: Andrea Šmejdovcová, Zuzana Smetková,Radka Klvačová Radek Letaší, Filip Mareček, František Kočvara Položili jsme jim 3 otázky o škole a tady jsou jejich odpovědi: 1) Co se ti ve škole nejvíc líbí? Radka : Mně se nejvíc líbí, jak pořád něco vyrábíme. Zuzka: Já mám ráda malování. Andrejka: Mě baví nejvíc, když máme prvouku. Moc se mi taky líbí v kroužku angličtiny. František: A mně se zase líbí tělocvična a rád si taky hraju v družině. Filip: Mě nejvíc baví, jak ve škole píšeme a v družině si rád stavím z lega. Radek: Baví mě matematika a rád hraju fotbal. 2) Co podle tebe ve škole chybí? Radka : Mně tu nic nechybí. Zuzka: Chybí mně kamarádka Nikolka ze školky. Andrejka: Mně by se líbilo, kdyby sem chodila i moje sestřička Klárka. František: Já bych chtěl, aby bylo ve škole akvárium a taky bych tady chtěl kolo.

strana 10


Filip: Já bych tu chtěl mít svého pejska. Jmenuje se Nelina. Radek: Hmmmmm – jo, mně tady chybí bazén. 3) Máš nějaké přání? Radka : Abychom už jezdili na plavání. Zuzka: Chtěla bych se naučit jezdit na koni. Andrejka: Aby už byly Vánoce. František: Abych byl šťastný. Filip: Já bych chtěl velkého papouška . Radek: Přál bych si lego, abych mohl skládat letadla.

Šumárník Jedno krásné úterý na konci září jsme šli místo vyučování na Šumárník. Byl to pro nás krásný den, protože jsme se neučili. Na vrcholu Šumárníka jsme se ještě vyšplhali na rozhlednu a obdivovali krásy Kněždubu a jeho okolí. Také jsme si prohlédli dřevěné sochy. Potom jsme si zasoutěžili a zazpívali písničku Na vrch Šumárníčka. V pravé poledne jsme se vydali z kopce dolů. Po cestě jsme viděli srnky, daňky, zajíce, káně a dokonce Štěpán našel několik hub. Cesta dolů uběhla rychleji než nahoru. Ve škole nás čekaly paní kuchařky s dobrým obědem. Už se těšíme na další výšlap. J. Stránský, Š. Staněk, J. Šindlerová, 5.roč.


Kreslil P. Rybnikář

11 strana

Š. Staněk

Hrátky s čertem V říjnu jela celá škola na muzikál Hrátky s čertem do Strážnice. V sále jsme seděli se spoustou dalších dětí z jiných škol. Hodně se tam zpívalo, což se všem moc líbilo. Herci měli pěkné kostýmy a zajímavé kulisy. Divadlo trvalo přibližně dvě hodiny, během nich byla i přestávka na občerstvení. Bylo nám líto, že představení už končí. P.Rybnikář, J.Zalubil, M.Sochor, J.Juřík, 5.roč.

Dopravní hřiště Začátkem listopadu jel 3. a 4. ročník na nové dopravní hřiště ve Veselí nad Moravou. Nejdřív jsme šli do učebny, kde jsme se učili o bezpečnosti, výbavě kola a základních dopravních značkách. Pak jsme posvačili a konečně šli jezdit na kolech a koloběžkách. Dopravní hřiště nám vzalo dech – semafory, kruhový objezd, železniční přejezd se zvukovým efektem, přechody a chodníky pro chodce… Všechny křižovatky jsme si vysvětlili, jaká pravidla zde platí. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jezdce a chodce a stali jsme se účastníky silničního provozu. Po půl hodině jsme se vystřídali. I když jsme chybovali, vážná dopravní nehoda se nám nestala. Na autobusovou zastávku jsme se vraceli v dešti, ale to už nám nevadilo. P. Piškula, 4.roč.

strana 12


Zátopkova pětka V říjnu byl na našem hřišti běh Zátopkova pětka. Přijeli ta i ze školy z Tvarožné Lhoty. Kněždub byl málem poražen, ale nakonec těsně zvítězil. Za každou školu běhali závodníci od prvňáků až po páťáky. Za vítězství jsme dostali diplom, sladkosti a pro celou školu také fotbalový míč, dětský golf a dva létající talíře. L. Hoňková, E. Myslíková, 3. roč.


13 strana

Začátek školního roku v MŠ V září jsme nastupovali do MŠ a bylo v ní opět něco nového. Celá dolní třída a chodba byly obloženy dřevem, nové dveře do třídy a nastoupila taky nová paní učitelka.

strana 14

Hned od začátku září jsme se všemi dětmi začali trénovat štafetový běh. 10 nejrychlejších jsme pak vybrali a jeli s nimi soutěžit na Běh babího léta, letos do Tasova. Počasí nám přálo a tak jsme se sedmi dalšími družstvy z okolních školek nastoupili na startovací čáru. Z každé MŠ běželo 10 dětí, jedenáctá paní učitelka. Závod jsme zvládli výborně, nepotkala nás ani žádná nepředvídaná událost a tak jsme skončili na pěkném druhém místě. Za to jsme dostali na krk papírové medaile, bonbony a taky nějaké hračky. Po náležitém občerstvení a odpočinku nám pak tři policisté předvedli práci se služebními psy – hledání drog pod miskou i v kapsách dětí, chytání zloděje a hledání lupu. Na závěr si děti mohly všechny pejsky pohladit a vyfotit se s nimi. Během září a října nás navštívila dvě loutková divadla s pohádkami, pracovnice VISu Bílé Karpaty s povídáním a hrami o počasí. Jako každý rok jsme uspořádali soutěž „O nejveselejší strašidýlko“. Většina dětí přinesla strašidýlka vyrobená doma s rodiči a tak jsme měli společně s dětmi co hodnotit. Už nám chybí jenom suché počasí a příhodný vítr, abychom si mohli pustit našeho dráčka.



15 strana

5. SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ UDÁLOSTI. Plán kulturních akcí na rok 2012. Listopad 17.11. 25.11.

Prosinec 1.12. 24.12.

Ochutnávka jídel (Kynologický klub Karpaty - Sokolovna Kněždub) Vítání občánků ( Obec Kněždub )

Setkání seniorů ( Obec Kněždub ) Zpívání pod Vánočním stromem. ( Obec Kněždub + Sbory )

HODY 2012. „Kněždube, Kněždube, malý Kněždubečku, nemožu si v tobě najít galánečku.“ Tato slova se zpívají v krásné písni, která byla začátkem večerního hodového vystoupení krojované chasy. Kněždubská chasa jako každý rok pilně cvičila, aby mohla potěšit srdce všech, kteří přišli večer na hodovou zábavu. Program doprovázela cimbálová muzika „Rúža“ ze

strana 16


Vnorov. Radost a hodové veselí začalo už v poledne, kdy děti a 32 krojovaných párů vykročilo do Kněždubských ulic. Vyhrávala jim do kroku dechová hudba „Skoroňáci“. Poprvé za 12 let od obnovení krojovaných hodů jsme si stárka vyzvedli z rodného domu bratří Úprků. Společně se stárkem jsme šli pro stárečku. Letos se tohoto úkolu velmi dobře zhostili sourozenci Stanislav a Erika Kučerovi. Právo od starosty jsme dostali, otec Miroslav ho požehnal, pochutnali jsme si na hodovém guláši, který každý rok připraví naši myslivci. K dobré chuti zpívali chlapi z mužského sboru Kněždub. Hudba vyhrávala, mládež zpívala a tancovala po celé dědině. Poté se bavila až do ranních hodin na hodové zábavě. Spánku moc nebylo, ale v neděli se všichni v plném lesku krojů zúčastnili slavnostní mše svaté v chrámu sv. Jana Křtitele. Po mši stárek a stárka právo v pořádku předali starostovi, aby ho opatroval do hodů příštích. Počasí, které po celý rok občas zazlobilo, se umoudřilo a obdařilo Kněždubské hody sluníčkem. Už se všichni těšíme na příští rok, až stárek zavolá: Čí sú hody? Naše! Čí naše? Kněždubské. Marie Křížanová


17 strana

6. ZE ŽIVOTA SPOLKŮ A ZÁJMOVÝCH ORGANIZACÍ Sbor dobrovolných hasičů- Mladí hasiči. Od posledního vydání zpravodaje jsme pro děti připlavili dvoudenní výlet na SALAŠ ve Tvarožné Lhotě. Náš výlet začal srazem v odpoledních hodinách u hasičské zbrojnice. Odtud jsme šli pěšky k Hradisku pod Šumárníkem a po krátké přestávce jsme pokračovali na salaš do Tvarožné Lhoty. Po soutěžích a opékání špekáčků šly děti stezku odvahy. Následující den po snídani jsme pěšky vyrazili na minigolf, kde nám děti dokázaly své dovednosti. Po minigolfu jsme se vrátili zpátky na salaš a připravili si oběd na grilu. Po jídle a uklizení salaše jsme jeli na koupaliště, kde byl náš výlet ukončen. Další velkou akcí byla soutěž ,,MEMORIÁL JOSEFA KŘÍŽANA“ která se uskutečnila 11.8. a probíhala v kategoriích: Muži, Ženy, Starší a Mladší žáci. Muži a Ženy soutěžily pouze v požárním útoku a žáci v požárním útoku, štafetě požárních dvojic a štafetě 4x60m. Počasí nám bohužel moc nepřálo, a proto hodnocení této akce je na každém z Vás. Soutěž bychom chtěli organizovat každoročně. Příští rok se uskuteční 3.8.2013. Tímto děkujeme naším sponzorům a rodině Křížanové, že nám pomohli uskutečnit tuto soutěž. Od září se děti začali připravovat na podzimní závody požární všestrannosti. Úkolem je mít 5-ti členný tým který musí zvládnout proběhnout 2 a 3 kilometrový úsek se stanovišti ( střelba se vzduchovky, topografické značky, práce s mapou a buzolou, zdravověda, požární ochrana, uzlování a přelez přes napnuté lano mezi stromy). Této soutěže se zúčastnilo jedno družstvo mladších žáků a jedno družstvo starších žáků a jeden jednotlivec. Mladší žáci se umístili 8/21 družstev, starší 15/26 družstev a jednotlivec Tomáš Kučera 3/7.

strana 18


Noční trénink flórbalistů. Dne 5.- 6. 10. 2012 byl noční trénink. Bylo to na místní sokolovně. Sraz byl v 19.30. Jak jsme se sešli, tak jsme si zahráli hru a Aleš, Mira a Vlastik šli chystat hřiště. Potom byla večeře a pořádně jsme se najedli a pak jsme si ještě dali buchtu, kterou přinesl Saša Máčala. Pak jsme šli hrát florbal. Všichni si zahráli. Hráli jsme až do, to raději nechtějte ani vědět. Potom byla hygiena a po hygieně šup do spacáků a spát. Usnout tam bylo hodně těžké. Ráno vstávat a cvičit. Hygiena a pak byla snídaně. Nasnídali jsme se a šli jsme domů. Moc se nám to líbilo. Děkujeme všem, kteří to připravili a panu starostovi za zapůjčení sokolovny. Napsal: Jiří Piškula a Miroslav Mařík.


19 strana

Chata Hubertka Ve čtvrtek 26.10. se konal třídenní pobyt na chatě Hubertce. Auty jsme dorazili na Bunč v 11:00. Přímo k chatě jsme auty dojet nemohli a tak nezbývalo nic jiného, než naložit batohy na záda a vyrazit pěšky. Cesta byla dlouhá asi 2,5 kilometru, ale vzhledem k tomu že každý nesl asi 8 kilo, nám trvala dvě hodiny. Když jsme dorazili, bylo potřeba vybalit se, vykopat tzv. „humus jamu“ a donést vodu ze studánky vzdálené zhruba 800 metrů. Když bylo vše hotovo, mohli jsme jít hrát hry. Na seznamu byly napsány kuličkovky a tak jsme hráli airsoft. Tato hra se ukázala velmi zábavná, takže jsme u této činnosti strávili asi dvě hodiny. Kolem 16:00 byl „oběd“. Po něm jsme vybalili spacáky - byly tu čtyři postele (na každé spali 2 až 3 – o tu vrchní se losovalo), ale stejně čtyři museli spát na zemi. Pak jsme opět hráli airsoft a následovala večeře. Poté jsme si udělali ,,kecací“ hodinku“ a večerku. Další den začal budíčkem, následovala rozcvička a snídaně. Dopolední program byl výlet na Brdo. Cedule ukazovala, že cíl je vzdálen 2 km. Cesta ubíhala výrazně rychleji než s těžkými batohy. Na Brdu byla náhodou otevřená rozhledna s krásným výhledem. Až jsme se pokochali krásnými lesy, dali jsme si čaj, který se prodával ve stánku pod rozhlednou. Cestou tam Ondřej rozhazoval očíslované lístečky (celkem jich rozházel 121). Cestou zpátky jich hráči museli posbírat co nejvíc. Návrat byl tedy ještě rychlejší – zaprvé se šlo z kopce a zadruhé se každý hnal dopředu, aby posbíral co nejvíce lístečků. Popravdě když jsme na konci výletu lístečky spočítali, zjistili jsme, že jich polovina chybí. Po obědě se hrál populární

strana 20


airsoft a když se stmívalo, hrála se „hoňkoschovka“. Až už byla tma, šli jsme na večeři. Po večeři byla krátká křížová cesta a večerka. Poslední den pršelo a tak nemohla být rozcvička (uf), tak hned po budíčku následovala snídaně. Kvůli dešti byla většina v pokoji a hrála různé hry (pokud mezi ně patří i karimatková bitva) a trénovala děkování za tatranky. Ostatní pomáhali v kuchyni. Tento den také přijel otec Miroslav Bambuch. Ten samozřejmě žádnou bitvu nestrpěl a tak četl knížku a také evangelium na neděli. Po obědě jsme si říkali vtipy a jen tak kecali. Mezitím jsme museli chatu uklidit. Když přijel majitel, aby si chatu převzal, museli všichni ven „okoštovat“, jaká je venku zima. Cestou od chaty jsme byli výrazně lehčí, než když jsme šli tam. Jenže ještě stále pršelo, proto jsme nemohli jít zkratkou, kterou jsme si to „střihli“ cestou tam. Šli jsme tedy asi o půl kilometru navíc. Na Bunči jsme měli slíbenou sladkou odměnu a tak jsme šlapali poměrně rychle. Když jsme konečně dorazili k autům a naložili batohy, dostali jsme slibovanou sladkou odměnu. (V autě bylo zjištěno, že venkovní teplota byla 0 stupňů.) Napsal Lukáš Chudíček

Výstava exotického ptactva. Ve dnech 26.10. – 29.10.2012 uspořádal Český svaz chovatelů Kněždub propagační výstavu okrasného exotického ptactva. K vidění bylo 56 druhů exotických ptáků. Výstava se uskutečnila v sále místní sokolovny a po dobu jejího trvání ji navštívilo více než 400 návštěvníků. Celou tuto akci můžeme považovat za velmi zdařilou s kladným ohlasem veřejnosti. Věříme proto, že se výstava líbila a příští rok by mohla přilákat ještě více návštěvníků i ze širšího okolí. Za ČSCH Kněždub František Kučera


21 strana

Český svaz chovatelů. Po roční odmlce uspořádali členové Českého svazu chovatelů svou dá se říct již tradiční výstavu králíků, drůbeže, holubů a okrasného ptactva a to ve dnech 22. – 23. září 2012, tedy ve svém oblíbeném termínu. Po předchozích pěkných dnech bez deště, přišel ve středu 19. září, tedy v době, kdy chovatelé mají nejvíc práce s přípravou klecí, voliér, prostě všeho potřebného a nutného materiálu k výstavě, nečekaný déšť, který chovatelům přidělal hodně starostí a vrásek na tvářích. V dalších dnech však již nepršelo, přihlásilo se však citelné ochlazení hlavně v noci a ráno. V hlavní výstavní dny, tedy v sobotu a neděli se snad svatý Petr nad chovateli slitoval a přinesl sice chladné, ale jinak pěkné počasí, což chovatelům značně zlepšilo náladu. Po dá se říct obsáhlém úvodu, teď již k samotné výstavě. V posledních letech bývá na podobných výstavách k vidění méně zvířat než dříve, což signalizuje ubývající stav chovatelů. U nás bylo vystaveno 102 králíků v 15 plemenech, dále 17 voliér drůbeže (asi 50 ks) ve 12 druzích a rovněž 17 voliér holubů (asi 80 ks) ve 14 druzích.

strana 22


Hodnocení zvířat proběhlo v klidném, přátelském ovzduší a delegovaní posuzovatelé udělili u králíků 7 čestných a jednu vítěznou cenu, u drůbeže pak 5 čestných a 1 vítěznou a u holubů to byl stejný počet. Chovatelé ptáčků obdrželi 3 čestné ceny. Pro úplnost uvádím i jména chovatelů nejlépe ohodnocených a čestnými cenami odměněných zvířat. Jsou to u králíků: Dostál Josef, Tasov; Šimeček Václav, Ratiškovice; Matyáš Jos. ml., Kněždub; 2x Matyáš Jos. st., Kněždub; Kučera Frant., Kněždub; Pavlica Jar., Lipov a Šantavý Jan, Kněždub, který obdržel cenu vítěznou. U drůbeže to byli: Šmach Jiří, Vnorovy – 2x; mladý chovatel (MCH) Horinka Tomáš, Petrov; Sedlář Jaroslav, Kněždub; Šantavý Jan, Kněždub a cenu vítěznou obdržel Šafařík Ant., Strážnice. U holubářů byli potěšeni: Martinek Pavel, Strážnice; Matyáš Martin (MCH), Tasov; Horinka Pavel, Tasov; Melichárek Jan, Velká n. Vel.; Franta Jan, Hroz. Lhota a cenu vítěznou Matyáš Petr, Tasov. Závěrem může se říct, že celá výstava proběhla v pěkném přátelském a kamarádském ovzduší ke pokojenosti jak pořadatelů – chovatelů, tak návštěvníků, kteří byli potěšeni i pěknými výhrami v bohaté tombole. A nezbývá, než se připravovat a těšit na výstavu příští. Za ČSCH Kněždub František Křížan


23 strana

7. SPOLEČENSKÁ KRONIKA

Počet sňatků uzavřených v období od 1.7.2012 do 30.10.2012 :

6

Počet dětí narozených v období od : 1.7.2012 do 30.10.2012

1 děvče

Počet zemřelých v období od 1.7.2012 do 30.10.2012:

1 muž a 1 žena 1 115

Počet obyvatel k 30.10.2012 : Dospělí-muži Dospělí-ženy

457 481

Děti celkem Děti do 15-ti let Mládež 15 -18 let

177 139 38

Průměrný věk obyvatelstva 41,94 let.

8. Povídka Kytička konvalinek. Sedmiletá Růženka žila v rodinném domku s rodiči, babičkou a měla pěkné bezstarostné dětství. Maminka vždy zdravá, však náhle onemocněla, a když se její zdravotní stav stále zhoršoval, museli ji odvézt do nemocnice. Pak chodila Růženka do školy smutná a marně čekala, kdy přijede domů. Paní učitelce bylo děvčátka líto. Snažila se jí nějak potěšit a nabídla jí, že společně do nemocnice mamince napíší. „Milá maminko. Jak se máš? Uzdrav se a přijeď brzy domů. Těší se na Tebe, Tvá Růženka. “Než přišel tento krátký dopis do nemocnice, těžce nemocná pacientka zemřela. Příbuzní chtěli dcerku ušetřit této bolestné události, proto jí nic neřekli a teta, matčina sestra si ji odvezla domů. Koupila jí nové šatičky, přijely spolu až v den pohřbu a po celý smuteční obřad se procházely až na druhém konci vesnice. Tak Růženka jen zdáli slyšela nějaké zpěvy, hudbu, otáčela se v nových šatech a měla z toho

strana 24


radost. Jen kdyby se ta maminka vrátila, povzdechla si. Doma ale všichni plakali. Tety, babička i sousedky, tatínek chodil smutný a jí oznámil, že maminka už se domů nevrátí. Je v nebíčku a na Růženku se dívá. Následující dny byly plné smutku, pláče a prázdnoty. Matka chyběla všude a všem a babička naprosto nezvládala každodenní pracovní povinnosti v péči o rodinu. Mladý vdovec, babiččin zeť, vlastnil stolářskou dílnu. Zaměstnával dva pracovníky, ještě i dva učně a ti všichni byli zvyklí se u nich stravovat, jenže babička nebyla schopná pro tolik lidí včas uvařit oběd. Dcerka neměla v pořádku úlohy, do školy šla v šatech špatně vyžehlených, no prostě situace v rodině byla neúnosná bez mladé hospodyně. Kdyby si na ni i denně myslel a sebevíc ji oplakával, musel si uvědomit, že sám na všechno nestačí a bude nucen se ohlédnout po jiné ženě, která by mu ji nahradila a byla i dobrou mámou jeho dceři. Uplynul rok. Růženka přišla ze školy, u nich seděla cizí paní a tatínek ji představil jako její novou matku. „Ale já ji nechci! Moje maminka je v nebi a já žádnou jinou nechci!“ Křičela a s pláčem běžela za babičkou do světničky. Ta samozřejmě hlasitě bědovala a vnučku litovala, prý je ubohý siroteček, který se brzy dočkal macechy. Takový byl první den paní Kláry v novém domově, kam přišla sice nejistě, ale plná dobré vůle být ovdovělému muži hodnou ženou a stejně tak matkou jeho děvčátku. Jenže nepočítala s babičkou. Ona po smrti své dcery měla v rodině hlavní slovo a v ní viděla jen vetřelkyni, která nezvaná, se chtěla v jejich rodině usadit. Slovo macecha se tedy skloňovalo ve všech pádech v neprospěch mladé ženy. To mělo i na Růženku neblahý vliv, proto se nechtěla s novou matkou smířit. Neposlouchala ji, trucovala a dělala samé naschvály. Čisté a vyžehlené šaty si do školy nevzala, šla schválně ve špinavých a svačinku z aktovky vyhodila na dvoře slepicím. Pak ve škole o přestávce loudila od spolužaček chleba, aby viděly, že má hlad a nemá jídlo s sebou. Novou mámu nikdy neoslovila, o nic nepožádala, za nic nepoděkovala. Byla pro ni jen „ona“. Ta to ale všechno mlčky trpěla. A stará matka, která práci v kuchyni nikdy moc nezvládala, teď tam chtěla vládnout, což dávala mladé hospodyni patřičně najevo. Všechno kritizovala, nic nebylo dobré. V jednu neděli šla zbožná babička jako vždy do kostela na mši svatou. Měla by jako správná křesťanka přijít ve zbožnosti a dobré pohodě. Ona však právě naopak se tvářila nevlídně, v srdci plno zloby. Ale proč? Že vnučka měla oblečenou novou sukénku, krásně načesané vlásky, v kuchyni se vařil sváteční oběd a všude bylo uklizeno? Ano, proto. V domě totiž všechno fungovalo dík té nové paní. Z nenávisti k ní, se jí zachtělo udělat v rodině nějaké pohoršení. Jen kdyby ta svíčková omáčka tolik nevoněla. Dostala na ni chuť. Ještě v mládí slýchala někdy takové různé babské rady. Chce-li prý ženská v jídle trucovat, ať se nají pod komínem. To znamená, tajně u sporáku. Využila chvilky nepřítomnosti mladé hospodyně, v kuchyni si naložila plný talíř dobrého jídla a s velkou chutí to rychle snědla. Celá rodina pak pohromadě obědvala. Po polévce při první lžíci omáčky babička prohlásila: „Brr, ta je ale ostrá, Růženko, ty ji ani nejez, já taky nebudu.“ Otec, hlava rodiny ochutnal, zjistil, že je výborná a dcerce naložil. Protože babička řekla, že je ostrá, tak nejedla a talíř od sebe


25 strana

odsunula tak prudce, až spadl ze stolu. Byl politý ubrus, její sváteční sukénka a za to dostala od otce pohlavek, což způsobilo její hlasitý pláč. Jelikož tušil, že tchýně jako vždy schválně provokuje, zvýšeným hlasem jí to vytkl. A ona okamžitě vyrukovala se svým argumentem: „Kde vládne cizí ženská, nemá už vlastní dcera ani stará matka v domě místo.“ Za takové nepravdivé nařčení se její vždy mírumilovný zeť rozčílil natolik, až praštil rukou do stolu, popadl kabát a odešel do hospody, což nikdy před tím neudělal. Skoro se otřásla strachem, jakou nevůli to způsobila. Netušila totiž, že dojde až k tak výbušnému střetu. Seděly pak s vnučkou mlčky vedle sebe a mladá žena slzíc sklízela ze stolu nedojezený sváteční oběd. Přišlo jaro, s ním měsíc květen, v němž se vždy slavil svátek matek. Paní učitelka v hodině ručních prací, připravovala s děvčátky pro maminky dárečky. Šily srdíčka, vyšívaly kapesníčky. Růženka se nejen dobře učila, měla i šikovné ručky a její práce byly nejpěknější. Paní učitelka je chválila a ukazovala před celou třídou. Úspěšná žačka vzdorně našpulila rty. Co jí pomůže chvála, když dárky nemá komu dát. Babičkám se nedávají a „ona“ je mít nemusí. Strčila tedy kapesníček i srdíčko ledabyle do lavice a nechala ve škole. Odpoledne šla s děvčaty do lesa na konvalinky. Bylo jich tam plno. Za chvíli se všechny vracely z lesa, každá s velkou kyticí. Hned u prvních chalup se od nich oddělila Tonča a otvírala branku u jejího domu. Vzápětí se proti ní vyřítila její matka s křikem. “Kde se touláš, nevíš, že mám plno práce a potřebuji tvou pomoc? Tak bloumat po lese, to by se ti líbilo. Že pro mě neseš konvalinky a dárky, k čemu mi budou.“ Láteřila dál a bylo slyšet, co buchanců do zad Tonča dostala. Dívenky stály s kytičkami a litovaly ji. Pak šly pomalu ulicí dolů. Růženka šla s konvalinkami rovnou na hřbitov. Dá je všechny své mamince. V duchu se však zaobírala kamarádkou. Byla z početné rodiny, všechny své mladší sourozence svědomitě opatrovala, tak proč ji ta její maminka tolik bila? „To já jsem nikdy nebyla moc bita,“ myslila si. Od tatínka dostala pohlavek jen někdy a „ona“ by si to ani nedovolila. Prošla branou a mířila pěšinkou přímo k hrobu, tam však stála sousedka s její nevlastní matkou. Schovala se do stromoví, aby ji nebylo vidět a třeba už obě odcházely, ještě zaslechla matčinu řeč. „Nevím, zda budu mít dál sílu čelit neustálým nástrahám a rodinné nepohodě. Věřte mi, kdybych nebyla věřící, odešla bych. Kolikrát se smutně dívám na oblohu, na ten nekonečný vesmír a ptám se té, co musela tak mladá odejít, jak mám získat srdce její dcery. Kdyby projevila jen trochu dobré vůle, ráda bych ji objala, vlásky pohladila, před spaním pohádku přečetla….“. Ženy odešly. Růženka však stála překvapena, pak dala do vázy velkou kytici konvalinek. Nebyla zas až tak malým dítětem, aby si to ve své hlavičce nedovedla srovnat. Vždyť ona ta matka se opravdu o ni starala, ba také o všechno doma. Ó proč nechala ten dáreček v lavici. Musí jí ho dát. Co kdyby šla do školy a nějak se dostala do třídy, vždyť pan školník tam každé odpoledne uklízí. Tento pokus byť se zdál být snadný, nevyšel. Na chodbě se pohyboval školníkův pes, a jak vzala za kliku, začal zuřivě štěkat. Možná by se do školy dostala okolo humen. Šla odvážně chodníkem a z něčího humna se na ni vyřítil další pes, jen tak tak, že utekla a ještě z křoví divoce

strana 26


vyběhla kočka. Vyděšená si oddychla, až se ocitla v dědině. Uvažovala, ke které kamarádce má jít. K Tonči se bála. Snad k Marušce? Možná právě se sestrou přejí jejich mamince k svátku. Nešla ani tam. Chvíli bloudila ulicí bez cíle. Ani si neuvědomila, že se začíná stmívat. Najednou dostala nápad. Celou cestu běžela a ještě jednou otvírala hřbitovní bránu. „To je svaté pole,“ říkával jim pan farář v hodině náboženství. Zastavila se u matčina hrobu a kytici konvalinek rozdělila na dvě půlky. Jednu si vzala a druhou dala zpět do vázy. Ze sakristie vyšel pan kostelník a spatřil ji. „No, no, no, čí pak jsi? A co tady děláš sama už skoro potmě? Potom se tady stále něco ztrácí.“ Přeběhla kolem něho bez dechu, zastavila se až venku na silnici a pospíchala domů, zajisté už měli všichni o ni strach, kde je tak dlouho. Ve dveřích padla do rukou přímo tátovi a ten ji hned podrobil výslechu. „Kdes byla?“ Stejně tak se obořil na tchýni: „Vy matko, běžte k sobě a pořád nebědujte, já nechci slyšet stále stejná slova o ubohém sirotečku.“ „Kdes byla?“ opakoval otázku. „Byla jsem na hřbitově.“ Ospravedlňovala se a s kytičkou v ruce pocházela ke stolu, kde stála matka. „Dala jsem do váze konvalinky, ale půl té kytice nesu domů. Vem si ji, maminko, ta patří tobě, máš přece dneska svátek….“ Růženka ke své nové matce přece jen našla cestu a ona jí na oplátku vytvořila šťastné dětství. K úplnému rodinnému štěstí jim přibylo do rodiny děvčátko a za dva roky chlapec a ona ráda své malé sourozence opatrovala. Aninka a Jareček ani nevěděli, že jejich starší sestra měla jinou matku. Jareček se to dozvěděl až ve škole, prý mu děcka řekly, že Růža není jeho sestra. Přiběhl domů s takovým pláčem, až z toho dostal teplotu a dva dny do školy nešel. Babička s nimi nežila. Jediná vnučka zapadla cele do nové rodiny, jejímu vlivu už nepodléhala a dvě další děti nepovažovala za svá vnoučata. Odešla k synovi, ale moc si nepolepšila. Měla se u nich špatně. A ještě jedna nečekaná událost se v rodině stala. Nejstarší dceři bylo 18 let, studovala v krajském městě zdravotní školu a přes týden bydlela na internátě. Jednou ji vrátná oznámila, ať přijde dolu na vrátnici, má prý tam návštěvu. Když uviděla uplakanou matku, zděsila se. Co se komu doma stalo? Ach Růženko, v poslední době nějak churavím, ale nakonec se potvrdilo to, z čehož jsem měla už delší dobu obavu. Budu mít dítě. Uvaž, v mém věku a ještě dítě? Co budeme dělat ?¨ „Nic maminko, budeme je opatrovat.“ Odpověděla ji dcera pohotově. Když se narodilo děvčátko, stalo se sluníčkem celé rodiny. Okolo hezké zdravotní sestry Růženky se otáčeli nápadníci zdejší i cizí, což ji sice lichotilo, někdy však i otrávilo. V jednom nedělním odpoledni zase viděla před domem zevlovat nějakého cizího kluka. Proto si nastrojila malou sestřičku a vyšly spolu na ulici. Chlapec překvapeně zakoktal. „Slečno, to je vaše dítě?“ „No samozřejmě!“ Odpověděla mu a tím se cizího nápadníka zbavila. Dávno už nežije babička ani rodiče a sourozence osud zavál každého někde jinde. Když se všichni sejdou, rádi si na dávnou minulost zavzpomínají. Marie Novotná

O H L É D N U T Í Z A H O D A M A 2 0 1272 strana


Více fotografií na www.knezdub.cz/fotogalerie

KNĚŽDUBSKÝ ZPRAVODAJ

Recommend Documents