KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Klikový hřídel je namáhán od: • Proměnného průběhu tlaků ve válci, setrvačných sil posuvných a rotačních hmot • Periodického kmitání: 1. Ohybové – buzené periodicky proměnnými silami působícími kolmo k ose KH. Pokud frekvence některé z těchto sil souhlasí s některou vlastní frekvencí ohybového kmitání KH dochází k resonanci. Vlastní frekvence tohoto kmitání je určena především délkou mezi podporami. Pokud je hřídel uložená za každým zalomením je vlastní frekvence vysoká a nenastává nebezpečí, že dojde k resonancím v oblasti provozních otáček. Jiná situace nastane, pokud podporu vynecháme (např. u 4válcového motoru konstrukce o 3- podporách) 2. Podélné - buzené periodicky proměnnými silami působícími rovnoběžně s osou KH. Nastává periodické zkracování a prodlužování KH. Obvykle je zanedbatelné. 3. Torsní – buzené časovou proměnností kroutícího momentu. V resonanci mohou torsní kmity nabývat velkých hodnot, vedoucích k torsním únavovým lomům. Proto KH konstruujeme torsně tuhé a u víceválců používáme tlumiče torsních kmitů.
2011/2012
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
1
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Pro výpočet je potřebné převézt KH s hmotami klikových ústrojí na náhradní torsní soustavu, která je dynamicky rovnocenná s původní. Skládá se z hmotných kotoučů spojenými mezi sebou válcovým nehmotným hřídelem. Jedná se o redukci hmot na hmotné momenty setrvačnosti a délek hřídele s redukovaným průřezem.
3
2
1
l1
l2
n
n 1
ln 1
T2 a2 s 2 ms g 4 l
Redukce hmotných momentů setrvačnosti (kgm2)
•Rotačních těles k ose KH, řemenice 1 , setrvačníku s pomocí výpočtu nebo experimentálně odkýváním • Zalomení KH: části hl. čepů+2 ramena+oj. čep /moč.r2/+ přínos klik. mechanizmu (mredKM.r2)
mredKM mredPH mredRH 2011/2012
mredPH
1 2 1 mPH 2 4
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
mredRH mRHojnice 2
TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Redukce délek KH nahradíme válcovým hřídelem s redukovaným průměrem Dred a redukovanou délkou lred, tak aby tento náhradní hřídel měl stejnou pružnost jako původní KH, tj. zkroucení bylo shodné. Mk G ….modul pružnosti oceli ve smyku …83.103 MPa l G J k Jk D4 Jk…. Polární moment setrvačnosti pro kruhový plný hřídel (m4) 32 Redukované délky přímých částí hřídele z podmínky konst Pro plný hřídel ….
lred l
4 Dred D4
lred l
4 Dred D4 d 4
Mk Mk l lred G Jk G J kred
lred l
Pro dutý hřídel…. Při osazeném hřídeli (přední nebo zadní konec KH) redukované délky sčítáme
J kred Jk
Redukovanou délku zalomení stanovíme z empirických vztahů, výpočtů MKP nebo měřením pružnosti c
c
2011/2012
M k G Jk l G l JK c
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
lred
G J kred c
3
NÁHRADNÍ TORSNÍ SOUSTAVA Nahrazuje složitý tvar KH s připojenými hmotami klikových ústrojí. Kotouč e s hmotnými momenty setrvačnosti k ose KH jsou mezi sebou spojeny nehmotným hřídelem s torsní pružností. Hmoty příslušející válcům jsou obvykle shodné ( až na vývažky na ramenech KH) a z obou stran se připojuje jedna nebo více hmot nahrazující řemenici, ventilátor, setrvačník, generátor, ozubená kola převodů apod.
3
2
1 c1
c2
n 1
n
cn 1
c1
G J kred MK 1 2 l1red
J kred
l1red l2 red
l( n 1) red
2011/2012
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
4 Dred 32
4
VLASTNÍ TORSNÍ KMITÁNÍ
Vlastním (volným ) kmitáním označujeme takový harmonický pohyb, který se po počátečním impulzu udržuje bez působení vnějších sil (bez buzení) – neuvažuje tlumení. Velikost amplitud (torsních výchylek) jednotlivých hmot závisí na velikosti počátečního impulzu. Postačuje tedy určit poměrné amplitudy i-té hmoty k amplitudě první hmoty. Poměrné amplitudy tvoří křivku výkmitů, která podle počtu uzlových bodů (v uzlu je amplituda =0) charakterizuje tvar vlastního kmitání (jedno uzlové, dvou uzlové,….n-1 uzlové). n….počet hmot soustavy, n-1 … maximální počet uzlů n
c1
a1 1
3
2
1
n 1
c2
a2
cn 1
JEDNO UZLOVÉ
a3 an1
1
1
2011/2012
V praxi vystačíme s jedno uzlovým tvarem, popřípadě s dvou uzlovým V případě připojeného tlumiče, generátoru, lodního šroubu apod. an
DVU UZLOVÉ
Více uzlové kmitání má vyšší frekvence, proto jsou v provozní oblasti nebezpečné amplitudy prakticky nedosažitelné.
TŘÍ UZLOVÉ
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
5
Pro výpočet frekvencí vlastního kmitání zanedbáme tlumení a vycházíme ze soustavy pohybových rovnic, jejichž počet odpovídá počtu hmot náhradní soustavy.
1 1 c1 1 2 0 2 2 c1 2 1 c2 2 3 0 3 3 c2 3 2 c3 3 4 0 .......... n n cn 1 n n 1 0
i 1,2,3,......n
i oi e jt di i j oi e jt dt di i 2 oi e jt dt Z časové domény přejděme na frekvenční pomocí Laplaceovy transformace s operátorem
2 1 o1 c1 o1 o 2
p j
2 2 o 2 c1 o 2 01 c2 o 2 o3
2 3 o 3 c2 o3 o 2 c3 o 3 o 4 ........... 2 n on cn 1 on on 1
2011/2012
Pro výpočet frekvencí vlastního (netlumeného ) kmitání n s příslušnými amplitudami vzniklo mnoho metod. Jednou z nich je metoda HOLZEROVA
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
6
HOLZERROVA METODA Pro výpočet frekvencí vlastního kmitání je založena na postupné aproximaci vlastní frekvence a stanovení poměrných bezrozměrných amplitud (výchylek) jednotlivých hmot. 2 1 o1 c1 o1 o 2
ai
oi o1
2 3 o 3 c2 o 3 o 2 c3 o 3 o 4 ...........
a1
o1 1 o1
2 2 o 2 c1 o 2 01 c2 o 2 o 3
............ an on o1
2 n on cn 1 on on 1
Postupně sčítáme pohybové rovnice s dosazením ai (dělením o1 )
1 a1 c1 a1 a2 2
2 1 a1 2 2 a2 c2 a2 a3
2
i ai 0
i
2011/2012
a1 1
2 1 a1 a2 a1 c1
2 1 a1 2 2 a2 2 3 a3 c3 a3 a4 .............. n
i 1,2,3,......n
2 1 a1 2 2 a2 a3 a2 c2 ............... 2 1 a1 ..... 2 n 1 an 1 an an 1 cn 1
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
7
Postup iteračního výpočtu poměrných amplitud lze upravit do tabulky ve formátu sloupců a řádků, kterou lze použít např. v SW MS-Excel.
i 1 2 3 … … n
2
i
odhad ….. ….. ……
i
2
………….. ………….. …………..
n
ai
i
2
ai
1
1,00 =a1 1,00-x,xx=a2 a2-y,yy =a3
……….. ……….. ………..
ci … … …
1 ci
n
i
2 ai
1
x,xx y,yy …….
=0 n
ai 0 Pro správný odhad platí, že součet všech zrychlujících momentů je nulový 1 Pokud tomu tak není dostaneme zbytkový moment , který dává informací jak se liší odhad od skutečnosti. S opravenou hodnotou o se výpočet opakuje (iteruje k řešení). 2
i
1
2011/2012
2
3
Pístové spalovací motory - SCHOLZ
8