JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
Hudební fakulta Katedra klávesových nástrojů Klavírní pedagogika
Klavírní výuka dospělých začátečníků Bakalářská práce Autor práce: Hana Hájková Vedoucí práce: doc. MgA Vladimíra Sláviková Oponent práce: prof. MgA Jiří Doleţel
Brno 2014
Bibliografický záznam HÁJKOVÁ, Hana. Klavírní výuka dospělých začátečníků (The Adult Beginners Piano teaching). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra klávesových nástrojů, rok 2014, počet stran: 74. Vedoucí bakalářské práce doc. MgA. Vladimíra Sláviková
Anotace Bakalářská práce Klavírní výuka dospělých začátečníků pojednává o důvodech. které vedou dospělého člověka k tomu, by se začal věnovat hře na klavír. Dále se zabývá metodikou výuky, která si klade za cíl připravit začátečníka ke zdravému a správnému hraní a poskytnout mu dostatečný prostor pro radost z hudby. V práci jsou předloţeny konkrétní problematiky vyskytující se v rané fázi výuky. Práce se zaměřuje na nejznámější zahraniční klavírní školy pro dospělé začátečníky v anglickém a německém jazyce, obsahuje podrobný náhled na kaţdou ze škol a jejich konkrétní vyuţití v praxi. Anotation The thesis The Adult Beginners Piano Teaching is discussing reasons of adult beginner's piano studing. It deals with method of piano teaching, whose goals are prepairing the beginners for correct style of playing and achieving the pleasure from music. The thesis is focused minutely on the famous foreign adult piano course in English and Germann language and their practical using. Klíčová slova Klavírní škola, dospělý začátečník, metodika výuky, individuální a skupinová výuka, specifické problémy, psychika, motorika, hudebnost Keywords Piano method, adult beginner, method of teaching, individual and group teaching, specific problems, psychic, motoric, musicality
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a další zdroje informací, které jsem pouţila. V Brně, dne 21.1.1014
Poděkování Chtěla bych poděkovat paní doc. MgA.Vladimíře Slávikové za její pomoc při vzniku této práce a paní Mgr. Magdaleně Štaffové za cenné rady a za to, ţe mi poskytla příleţitost pracovat s dospělými začátečníky ve hře na klavír.
Obsah
Úvod……………………………………………………………………………………..….1 Úvaha nad tím, proč se dospělí lidé učí hrát na klavír………………………..……….……2 Metodika výuky……………………………………………………………….………….…3 Metodické postupy výuky a specifika výuky dospělých začátečníků……...…….......3 Z osobní zkušenosti…………………………………………………………….…………...5 Specifické problémy při výuce……………………………………………..….……..5 Výběr klavírních škol pro starší a dospělé začátečníky v anglickém a německém jazyce………………………………………………………………………….……….…....7 James Bastien The Older Beginner Piano Course Musicianschip For the Older Beginner…………..……………………………….….8
Jane Smisor Bastien Piano for Adults…………………………………….………………………..….…..11
Michael Aaron Adult Piano course……………….…………………………………………………14 Willard a Palmer, Morton Manus, Amanda V. Lethco Adult All-in-One Course……………………………………………………………17 Hans Günter Heumann Klavierspielen – mein schönstes Hobby………………………………………....…20 Závěr………………………………………………………………………...………....….24 Pouţité notové materiály…………………………………………………………………..25 Pouţitá literatura a informační zdroje………………………………………………….….25 Seznam příloh………….……………………………………………………………….….26 Ţivotopisy autorů klavírních škol Ukázky z klavírních škol
Úvod
S vyučováním starších začátečníků ve hře na klavír jsem se setkala hned na začátku své praxe. Mým prvním ţákem byl patnáctiletý talentovaný hoch z Polska, který na klavír nikdy předtím nehrál, přestoţe jeho bratr hrál jiţ v sedmi letech. Ale nebylo to tak, ţe jen bratr ho podnítil k tomu, aby se věnoval hře na klavír. Při studiích na gymnáziu začal poslouchat klasickou hudbu a měl chuť se do ní sám pustit. Hned na začátku jsem se začala zajímat o klavírní školy pro dospělé začátečníky, protoţe mi bylo jasné, ţe dětské školy budou příliš jednoduché a nevhodné pro studenta gymnázia. Jednak repertoárem a jednak by byl technický postup příliš pomalý nebo by sazba nevyhovovala vzrostlé ruce. První školou, kterou jsem pouţila, byl Aaronův Adult piano course. Neocenitelným přínosem pro mě byla výuka obligátního klavíru na Střední pedagogické škole a vyšší odborné škole v Praze. Zde probíhala výuka ve skupině 7 aţ 12 studentek. Tato práce mi poskytla rozmanité zkušenosti v oblasti problematiky výuky dospělých začátečníků (většina studentek na klavír nikdy nehrála), obzvláště ve skupinové výuce. Vím o zahraničních materiálech autorů zvučných jmen, kteří píší školy pro děti, a chtěla jsem se podrobněji zaměřit na jejich školy hry na klavír pro dospělé začátečníky.
Úvaha nad tím, proč se dospělí lidé učí hrát na klavír
Klavírní vyučování se netýká jen práce s malými dětmi. I kdyţ v menší míře, ale také hojně se setkáváme se situací, kdy dospělý člověk projeví touhu naučit se hrát na hudební nástroj nebo zpívat. Je krásné, ţe někteří v dospělosti neopouštějí své sny, ale naopak za nimi jdou. Mnoho lidí nemělo příleţitost setkat se s výukou hry na nástroj. Všichni zaţili hudební výchovu na základní škole nebo hráli na klavír jejich kamarádi, líbí se jim známé skladby z oblasti váţné a populární hudby, to vše jsou zásadní vlivy, proč v pozdějším věku začnou na klavír hrát (nebo na jiný nástroj, ale dle mé zkušenosti největší zájem bývá o klavír). Proč chtějí hudbu hrát a ne jen poslouchat? Člověk můţe umění jen vnímat, ale sám jej produkovat přináší další rozměr proţitku z umění. Hra na klavír je pro dospělého člověka formou terapie a sebereflexe. Mladí i starší lidé neprahnou po hře na nástroj jen z touhy po umění, ale do velké míry i z potřeby psychického uvolnění. Tento fakt je poplatný době. Způsob ţivota, kterým dnes současný člověk ţije, je materiální, poněkud konzumní. Umění poskytuje jinou dimenzi. Hlavní příčinou napětí moderního člověka je stres a nenaplnění v osobním či profesním ţivotě. V takový moment člověk prahne po něčem, co by jej vyvedlo ze začarovaného kruhu ţivotní šedi a moţná aţ stavu ţivotní deprese. Není se tedy čemu divit, ţe se často lidé z obchodního světa utíkají k umění jako k jedinému úniku z prostředí, které je vyčerpává (setkala jsem se osobně s manaţerkou, která z těchto důvodů hrála na klavír). Hrou na klavír mohou tedy dobít energii a obohatit svůj ţivot o něco, co je krásné. Také hrají na klavír často lidé, kteří se zabývají přírodními vědami (setkala jsem se s fyzikem, který se sám učil hrát, ale před tím se věnoval na ZUŠ dva roky hře na klarinet). Ti dělají zajímavou nerutinní práci a v hudbě nehledají únik. Hudba pro ně představuje něco, co je s jejich oborem příbuzné ve své tvořivosti a překvapivosti. Dále jsou nasnadě lidé, kteří se věnují humanitním oborům, ti mají k umění nejblíţe. V hudbě budou hledat paralely se svým oborem. Není vyloučeno, ţe o hru na klavír můţe projevit zájem i člověk, který dělá řemeslo. I zde by mohlo jít o únik z určité rutiny a zároveň i zájem na tom, rozvíjet kreativně svůj ţivot.
Metodika výuky Metodické postupy výuky a specifika výuky dospělých začátečníků
Metodické postupy ve výuce dospělého začátečníka se musí přizpůsobit kaţdému zvlášť. Např. pokud začne hrát někdo v pětatřiceti letech, má mnohem omezenější moţnosti neţ dvanáctiletý začátečník. Ten oproti malému dítěti je ve výhodě pouze v tom, ţe velmi rychle zvládá učivo a asimilaci ruky s klaviaturou, coţ malému pětiletému dítěti trvá poněkud déle. Přesto ale tvrdím, ţe nejideálnější je, kdyţ začínáme hrát na klavír v raném věku, protoţe hra je pak v budoucnu přirozenější, volnější a jistější. Tempo a nároky výuky středoškolského a vysokoškolského začátečníka závisí na moţnostech uvolnění těla a pruţnosti ruky, a jak rychlé jsou impulzy z mozku, pokud v předešlých letech nedošlo k ţádnému svalovému tréningu, potřebnému k zvládnutí hry na klavír. Většinou je to docela dobré (mohou se objevit ale i výjimky, viz kap. Z osobní zkušenosti). Metodické postupy výuky se musí organizovat na základě reálných moţností ţáka, studenta či dospělého. Nejprve je nutné se zaměřit na svalové uvolnění celého těla. K tomuto účelu mohou slouţit určité cviky, které připravuji tělo pro hru na klavír, tzv. pocitová cvičení a pohybová cvičení1) za pouţití vhodné hudby. Kromě klasické hudby lze vyuţít i relaxační hudbu. Tyto cviky se pouţívají v přípravné výchově dětí předškolního věku. Velmi dobrou uvolňovací technikou, která podpoří efekt těchto pocitových cvičení, je čínské taiji – hlavně forma „navíjení hedvábného vlákna“ 2). Při tomto „navíjení“ přenášíme celou váhu těla do nohou. Hluboké břišní dýchání celkovému povolení velmi napomáhá. Dospělý člověk je jiţ v tak obrovském napětí a ztuhlosti, ţe je potřeba se
1 Inspirováno pocitovými a pohybovými cvičeními z Klavírní pedagogiky prof. Aleny Vlasákové, JAMU Brno 2003, a z přednášek v MC 2012 Navíjení hedvábného vlákna je příprava na praktické provádění jednotlivých forem taiji. Jde v ní hlavně o zklidnění psychické a fyzické. Získání měkkosti a plynulosti pohybů, naučení se správnému dýchání a ovládání těla
2
uvolněním zabývat komplexněji a dlouhodobě. Pokud bude chtít pedagog tuto praktiku pouţít, musí se „navíjení“ věnovat pod kvalitním vedením (nejlépe absolventem čínského mistra) alespoň dva roky. Teprve pak získá určitou dovednost, kterou můţe dále předávat. Taiji uvolní celé tělo od tvrdého napětí, nepomůţe ale v drobné motorice. Tady mohou nastoupit opět zmíněná pohybová cvičení k tomu určená. Dále je dobré vyuţít didaktických pomůcek ke zlepšení úchopového reflexu a práce s konečky prstů – různé měkké míčky, masáţní míčky, vatu – vše pro pocit měkkosti úhozu a upevnění pocitů v koncích prstů. Uvolňovat studenta tedy budeme průběţně, zatímco jej budeme učit hrát. Nezbytnou sloţkou výuky je sluchový výcvik. Důleţité je, aby i dospělý začátečník rozeznal sluchem intervaly co do kvality, aby se naučil rozlišovat dur a moll, aby sluchem rozlišoval od sebe různé akordy, které vyuţívá k harmonizaci, i kdyţ je to ve vyšším věku poněkud obtíţnější. Harmonizace písně je základ, na kterém bychom měli stavět. Podstatné pro další vývoj našeho ţáka či studenta je míra nadání pro hudební produkci. Tato oblast je nejrůznorodější. Proto musíme zvolit takové tempo výuky, abychom svého ţáka zbytečně nedeprimovali. Tito lidé jsou právě nejcitlivější. Protoţe jsou jiţ ve vyšším věku, při kaţdém zjevném nedostatku cítí obrovský stud. Je potřeba postupovat tak, aby zadané úkoly manuálně zvládali. Zaručeně by je to jinak odradilo. Prvořadé je zvolit správný výukový materiál – školu, a instruktivní skladby. Skupinová výuka je v rané fázi dospělých začátečníků naprosto nevyhovující, protoţe dospělý začátečník zcela jistě potřebuje individuální přístup a více času pro svou osobu, a to i v případě, ţe by měl zvládnout jednoduché harmonizace písní. Část hodiny je totiţ potřeba věnovat uvolňování napětí. Nemá smysl hrát hudbu a přitom nerelaxovat. Dnes jiţ běţně v základních uměleckých školách jsou přijímání starší začátečníci do tzv. přípravného studia dospělých. Pokud je mu ale 14 let, tak toto přípravné období trvá pouze rok, a ţák poté tedy nastupuje do 1. ročníku II. stupně, coţ není adekvátní. Toto přípravné studium by zcela jistě mělo trvat dva aţ tři roky, a i tak za tu dobu většinou nebude na úrovní 1. ročníku II. stupně. U starších začátečníků je ideální formou individuální plán po celou dobu studia.
Z osobní zkušenosti Jak jsem se jiţ v úvodu zmínila, měla jsem hned v prvním zaměstnání na ZUŠ moţnost vyučovat 15tiletého začátečníka. Další příleţitost jsem měla při působení v Domě dětí a mládeţe, kam zavítá spousta mladých lidí, lidí ve středním věku, dokonce i starší lidé v důchodovém věku, aby se naučili hrát na klavír. Důvodem této vyšší poptávky v DDM neţ na
ZUŠ je dostupnější školné pro dospělé. Snad nejpočetnější skupinu mladých a
dospělých začátečníků jsem měla při výuce hry na nástroj na střední a vyšší odborné škole pedagogické.
Specifické problémy při výuce Oblast psychická: Při práci s dospělými začátečníky můţete někdy narazit na bariéry v oblasti psychiky. Kdyţ mají tito lidé na sebe vyšší nároky, neţ jsou schopni zvládnout, projeví se u nich pocit strachu z nízké úrovně vzhledem k věku. Začnou na sebe vyvíjet tlak a dostávají se tak do určitého stresu (zde jiţ přestává hra na nástroj plnit svou odpočinkovou funkci). Posléze se začnou za své nedostatky stydět a situaci mohou přestat psychicky zvládat. Řešení je dlouhodobou záleţitostí. Problém lze řešit plně aţ po nějaké době. Zprvu je třeba je třeba být opatrný a zváţit, do jaké míry je vhodná útěcha. Někdo to nesnese (heroické typy) nebo nechce pochopit, ţe vše vyţaduje svůj čas. Kdyţ se se ţákem lépe poznáme, ledy povolí, a on nebo ona vám začne důvěřovat. Pak najednou problém zmizí a vše se mu dá vysvětlit. Oblast motorická: Dalším zádrhelem mohou být problémy s jemnou motorikou, či dokonce koordinací pohybů rukou. Někdy bývají nervová zakončení v koncích prstů tak slabá, ţe ţák není schopen drobných pohybů. Kdyţ jsem vyučovala na vyšší odborné škole, byly mými studentkami byly i paní učitelky středního věku. Zde se tyto problémy objevily nejčastěji. Bylo potřeba volit velmi jednoduchý repertoár a velmi pomáhat s uvolněním. Často pomohlo, kdyţ si daly svou ruku na mou a přenesly na sebe pocit z pohybu. I zde je ale potřeba dát si na jednu věc pozor. Musíme s dotyčným probrat, zda-li mu tento postup
vyhovuje. Vysvětlit jeho opodstatnění. Reakce byly pozitivní. Setkala jsem se ale s jedním případem, kde jakýkoliv dotyk byl nesnesitelný, přestoţe záměr byl dobrý. Tady byla situace obtíţná a pouhé napodobování zdlouhavé. Vzhledem k tomu, ţe jsem nepoznala pravou příčinu jejího problému s fyzickým kontaktem, nešlo s tím nic dělat. Technický pokrok dospělého začátečníka bývá zpočátku rychlý, po nějaké době se zpomalí nebo se dokonce zastaví. Čím je začátečník starší, tím jsou motorické moţnosti horší. Hudebnost Hudebnost dospělých začátečníků je různá. Ti kteří jsou nadaní, naráţejí na neobratnost a ztuhlost pohybů, která jim brání ve vyjádření hudební myšlenky. Toto je velmi častý jev. Klavírní školy pro dospělé začátečníky, o kterých budu psát,
však nabízí technicky
dostupný poutavý repertoár, a tak vhodný pro dospělého člověka. I kdyţ jsou skladby technicky snadné, hudebně nikoli. Student zde získává prostor pro vlastní sebevyjádření a ponoření se do hudby. Pokud učíme hrát někoho, kdo má velké problémy s koordinací rukou, je vhodná kombinace škol pro dospělé začátečníky manţelů Bastienových s doplňkovými materiály (viz. dále). Zaujetí Tito mladí lidé, jak jsem říkala, přicházejí z vlastního zájmu. To je pro ně motivací. Ovšem odlišnou zkušenost mám z výuky na střední pedagogické škole, kde je výuka provozována skupinově (od minimálně sedmi lidí a více). Studentky předmět vnímaly spíše jako povinnost, jeden z odpočinkových předmětů, neţ aby pociťovaly touhu učit se hrát a vytvářely si k hudbě vřelý vztah (stávalo se to jen ojediněle). Domnívám se, ţe k tomu dochází proto, ţe kaţdá studentka má pro sebe vyhrazený čas výuky tak 5 aţ 7 minut jednou za týden! Za takových podmínek vypěstování si vztahu ke klavíru trvá opravdu dlouho nebo nevznikne vůbec. Dále se studentky v látce pomalu posouvají. Jejich technická vyspělost ke konci studia nedosáhne příliš uspokojivé úrovně. Tento problém jsme na škole vyřešili odpoledním krouţkem individuální výuky. Nejenţe se studentky rychle všestranně rozvíjely, ale hlavně je klavír začal skutečně bavit.
Výběr klavírních škol pro starší a dospělé začátečníky v anglickém a německém jazyce Na českém trhu je nepřeberná nabídka klavírních škol českých i zahraničních. Pokud budeme chtít zvolit výukový materiál pro začátečníka staršího 15 let, budeme mít s výběrem zahraničních materiálů poněkud problém. Na pultech prodejen s hudebninami jich mnoho nenalezneme. Nejčastěji narazíme na Heumannovu edici a školu M. Aarona. Zkušenost z pedagogiky dětí mi ukázala, ţe právě kombinace několika materiálů je optimální cestou. Pomocí internetu sice objevíme zajímavé školy americké, ale v důsledku toho, ţe do nich nemůţeme nahlédnout a blíţe je prozkoumat, si tento draţší materiál v konečné fázi nepořídíme. Známými autory zahraničních klavírních škol pro děti v dostupném anglickém a německém jazyce jsou James Bastien, Willard A. Palmer, Michael Aaron,
a H.G.
Heumann. Ti všichni jsou i autory škol pro dospělé začátečníky. Všechny školy mají obecný společný základ, ale kaţdá se v něčem od ostatních odlišuje.
James Bastien The Older Beginner Piano Course Musicianship For The Older Beginners
Tato klavírní škola vyšla v roce 1977 a byla navrţena pro začátečníky od 12 let. Je moţné ji pouţít jiţ u desetiletých dětí. Je zamýšlena ale i pro starší jedince. Vydavatel ji pojímá jako kurz klavírní hry i pro osmdesátiletého člověka! Kaţdý ze dvou dílů obsahuje 3 základní sešity. Černý sešit (The Older Beginner Piano Course) se věnuje praktické hře
(jde o učebnici hry, která obsahuje základy techniky a vysvětlení teoretických pojmů), bílý sešit (Musicianship For the Older Beginner) slouţí k praktickému procvičení technických záleţitostí probraných v kaţdé kapitole, procvičení hry z listu a hlubšímu prohloubení teorie. V závěru 1. sešitu je přehled durových stupnic a v závěru 2. sešitu je přehled durových kadencí. Nutno dodat, ţe oba pracovní sešity jsou velmi zdařilé. Růţový sešit sestavila Jane Bastienová a obsahuje repertoár oblíbených melodií z celého světa v úpravě odpovídající tomu, co se vyučuje v jednotlivých dílech. Stejným způsobem jsou zpracovány i doplňkové sborníky. Hned na úvodní straně kaţdého dílu učebnice je podrobně vypsáno, od které stránky přesně můţete hrát z toho či onoho sborníku. Hudební teorie je zaměřena na základní znalosti, které napomáhají orientaci v textu a základům hry na nástroj. Výklad je přístupný i samoukovi či dítěti (od 12 let). Je velmi výstiţný a v notových příkladech dobře předvedený. Teorie obou dílů postupně zahrnuje: názvy kláves, rozdělení not a pomlk podle délky od celé po šestnáctinovou, noty v houslovém a i basovém klíči od velkého h po c tříčárkované, noty s pomocnými linkami v obou klíčích, druhy taktů čtvrťových, takt alla breve a šestiosminový takt, předtaktí, tečkovaný rytmus, trioly, intervaly harmonické a melodické, posuvky a enharmonickou záměnu, půltóny a celé tóny, durové a mollové akordy a obraty, doškálné kvintakordy, durovou a mollovou kadenci s dominantním septakordem a subdominantou na podkladě akordických značek, zvětšené a zmenšené kvintakordy, základní tón akordu a jeho hledání v obratech (jako horní tón kvarty), durové a mollové stupnice a příbuznost mollových stupnic
s durovými, všechny druhy mollových stupnic, chromatickou stupnici,
předznamení stupnic a pravidla pro určení tóniny z předznamenání, dynamická označení v rozmezí pp aţ ff, creschendo
a decrescendo, ritardando, vysvětlení pojmů legato,
ligatura, staccato, synkopa, akcent, fermata, 8va…, D.C. al Fine, D.S. al Fine, prima volta a sekonda volta, arpeggio, tonika, dominanta, subdominanta, dominantní septakord. Bastien i v této klavírní škole začíná relativním čtením not, učí ţáka vnímat zrakem melodii podle jejího směru. Ihned pracuje s desetilinkovým systémem. Dále v prvním díle probere pětiprsté polohy C, G, D, A ,E, jejich transponování, úhoz staccato, rozloţené kvintakordy, podklad a překlad palce, pedalizaci. Ve druhém díle obohatí harmonizaci písní stylizačními doprovody – rozloţené akordy a přiznávkový polkový a valčíkový doprovod, čtyřhlasou úpravu písní. Je zde probrán i jednoduchý samostatný doprovod levé ruky (průchodné tóny), synkopický pedál a není opomenuta ani hra dvojhmatů (které jsou ale
pouze v pracovním sešitu 2). Jsou zde pětiprstové polohy Des, As, Es, Ges, B, H. Je zde probrána dvoudílná forma A B. Chybí zde větší prostor pro hru dvojhmatů, není zde probrána hra oktáv, velký rozklad akordů, více informací o hudebních formách, základy polyfonní hry. Repertoár klasické hudby je částečně zastoupen v kapitolách Supplementary repertoire kaţdého dílu učebnice a také ve Favourites Melodies the World Over. Škola neobsahuje nahrávky. Základním cílem školy je tedy zvládnutí tónin a akordického materiálu (T,D,S, dim, aug). Vše je postaveno na harmonizování a vytváření stylizačních doprovodů písní. Jednoduchý doprovod levé ruky nekomplikuje melodii pravé ruky. Škola je vhodná pro výuku hry na keyboard, je ideální pro dospělé lidi, jejichţ cílem je harmonizace písní. Lze ji také dobře vyuţít na pedagogických fakultách a vyšších odborných školách v oboru hudební výchova, protoţe přesně vystihuje náplň předmětu a studenti s ní mohou pracovat dosti samostatně (vzhledem k tomu, ţe výuka na těchto školách někdy nebývá individuální). Lze ji také vyuţít na ZUŠ v oboru klavír v předmětu základy improvizace. Studium v anglickém jazyce nepředstavuje pro mladé studenty ţádný problém a výklad látky je zde velmi srozumitelný. Navíc student můţe samostatně procvičovat látku v pracovních listech. Samozřejmě je ale vţdy ideální, kdyţ výuku vede pedagog, coţ je nutné v případě někoho, kdo by anglicky neuměl (starší člověk). I tak je teorie na příkladech vysvětlena tak názorně, ţe po jednom vysvětlení pedagogem není potřeba výborně textu rozumět. Vzhledem k tomu, ţe nejsou dostupné nahrávky, tak je tím domácí příprava poněkud ztíţena. Chybí zde také popis postavení ruky a způsobu hry. Škola není vhodná pro přípravu ke hře klasické hudby. Představuje dostačující materiál pro zaneprázdněné lidi právě díky své technické nenáročnosti.
Jane Smisor Bastien, Lisa Bastien a Lori Bastien Piano for Adults Book 1
Tato škola je nejvhodnější pro úplného začátečníka ve vyšším věku, který nechce jen harmonizovat písně, ale zahrát si klasickou hudbu ve zvladatelné úpravě. Neklade příliš velké nároky na technickou zdatnost. Jane Bastienová vytvořila velmi zjednodušené úpravy, kde pouţívá v doprovodech převáţně harmonické intervaly či akordy nebo krátké postupy melodických tónů. Často hraje melodii i levá ruka a prává má akordický přiznávkový doprovod. Co je zde navíc oproti všem ostatním školám, je úvod do dějin hudby. Bastienová zde uvádí krátké ţivotopisy skladatelů s přehledem jejich díla a hned vyuţije hudební ukázky, kterou si student poslechne na CD a zahraje. Hudební teorie je velmi stručná stejně jako u předešlé školy. Snad ještě stručnější. V prvním díle se pohybujeme pouze v tóninách C, G, F. Kaţdá kapitola obsahuje test k procvičení teorie. Hra z not začíná relativním čtením a poté rychle přechází do desetilinkového systému. Velkou výhodou je zvětšený tisk. Melodie Bastienová upravuje rozdělením do dvou rukou. Hra dohromady je zde zastoupena převáţně unisonem. Po celou dobu prvního dílu věnuje autorka velkou pozornost intervalům a jejich čtení v notách. Co není vhodně popsáno, je postavení ruky. Na základě ilustrace a doporučení, jak pracovat s rukou, dochází k fixaci pozice a nepruţné hře. Škola je vhodná pro dospělého člověka, který nemůţe hraní věnovat příliš času. Vzhledem k tomu, ţe úpravy skladeb jsou velmi jednoduché, dokáţe je zahrát i někdo, kdo má problémy s koordinací rukou.
Book 2 V tomto díle se dostaneme k mollovým tóninám – ale pouze harmonické moll. Jsou zde vysvětleny paralelní a stejnojmenné tóniny, dominantní septakord a lomené akordy. Je zde probráno pořadí kříţků a identifikace tóniny (durové), dále akcent, synkopa, 6/8 takt triola, 15ma, šestnáctinové noty, z ozdob pouze přírazy. Z durových tónin jsou příblíţeny D,A,E, z mollových a, e, a d moll. Jsou zde srovnány paralelní stupnice do 2#. Všechny stupnice nalezneme v závěru knihy. V kaţdé probrané tónině si ţák můţe zahrát etudy a několik skladeb. Opět se zde vyskytují stručné ţivotopisy skladatelů, kteří nebyli v prvním dílu a podrobnější historický vývoj valčíku, jiné formy autorka blíţe nepopisuje. Teorie je pojata tak, aby pouze doplňovala potřebné základní znalosti pro hru a orientaci v textu. Styl skladeb je po celou dobu laděn do stylu blues a jazz (ve druhém díle se objeví ukázka basového postupu Boogie), klasické hudbě není věnován příliš velký prostor. Tu nalezneme aţ v doplňujícím materiálu školy. Škola sama o sobě ale ţáka na tento materiál nepřipraví, takţe sbírka Easy Piano Classic se stává poněkud náročnější. Školy však obsahují etudy (většinou stupnicové a akordové) psané přímo autorkou. Kaţdá kapitola obsahuje test teoretických znalostí. Škola není vhodná pro výuku na konzervatoři v předmětu povinný klavír vzhledem ke svým nízkým technickým poţadavkům. Zato se velmi hodí na základní stupeň uměleckého školství, případně do krouţků v domech dětí a mládeţe, i do skupinové výuky na středním stupni školství. Je dobré ji kombinovat s Palmerovou edicí. První díl vyšel v roce 1999, druhý díl v roce 2000. Repertoár obou dílů je zastoupen úpravami písní různých národů, jazzem a klasikou. Vynikající jsou doplňkové materiály. Solo Repertoir napsala Jane Bastienová. Skladby jsou postavené na práci s tónem. Bastienoná často vychází ze stylu blues (Boogie-Woogie). V Classic Themes By The Masters uskutečnila Jane Bastienová výběr známých melodií klasické hudby všech období nejen pro klavír, ale jiné sólové nástroje či orchestr (objevují se úpravy symfoníí, oper, oratoríí, kantát, orchestrálních suit a baletní hudby), a zjednodušila je, aby je ţák mohl zahrát jiţ v období prvního dílu (podobným způsobem
jako např .T. G. Galperina ve Velké hudbě pro malé muzikanty). U rozměrnějších děl jde ale jen o úryvky, coţ je poněkud na škodu. Studenti vyššího věku jsou schopni zahrát i delší skladby, neţ dvoustranné. Jinak je publikace svým výběrem repertoáru velmi zdařilá. Religious Favourites nabízí opět zjednodušené úpravy písní. Tuto sbírku Easy Piano Classic sestavil J. Bastien skladby z kompozic všech období, které většinou pocházejí z alb pro mládeţ
a jsou v originále. Tento díl vyţaduje u
některých skladeb větší technickou zručnost a je určen ke druhému dílu. Hned v úvodu J. Bastienová přibliţuje jednotlivé slohy. V popisech hudebních epoch se zaměřuje na to, co do hudby vneslo okolní umění a jak se proměňovalo estetické cítění. Stručně popisuje hudební formy a vyjmenovává přední skladatele. Sbírka nabízí cenné údaje o vzniku klávesových nástrojů a podrobném vývoji aţ do 20. století, včetně jmen předních stavitelů kladívkového klavíru. Je zde ale špatně uveden rok, kdy B. Cristofori postavil své první gravicembalo (Bastienová uvádí rok 1709 místo 1698). Připojuje také krásné fotografie historických nástrojů, většinou uloţených v Metropolitním muzeu v New Yorku. Skladby, které J. Bastienová píše, působí uklidňující dojmem. Její tvorba je vhodná pro hloubavé a melancholické typy.
Michael Aaron Adult Piano course
Školu Michael Aaron vydal v roce 1945 (1. díl) a v roce 1952 (2. díl). Obsahuje jen výukový materiál bez nahrávek. Hudební teorie je pojata stručně, tak aby zachytila nutné znalosti pro orientaci v textu. Jsou zde podobné věci jako u Bastienovy školy, ale teorie je stručnější. Škola obsahuje výklad dělení not a pomlk od celé do šestnáctinové noty, noty od velkého C po c tříčárkované, noty s pomocnými linkami, takty čtvrťové a osminové (6/8 a 9/8), tečkovaný rytmus, triola (osminová), předtaktí, půltóny a celé tóny, posuvky, intervaly jako durové a mollové, dynamická znaménka (f, mf, mp,,p), durové a mollové stupnice a jejich vzájemná příbuznost (paralelnost) na základě předznamenání
(z
mollových stupnic je zde vysvětlena pouze harmonická vzhledem k hojnosti vyuţití), chromatická stupnice, kvintakord tonický, subdominantní a dominantní a jejich obraty, dominantní septakord a obraty (v doprovodu je pouţíván neúplný kvintsextakord). Doškálné kvintakordy jsou zde jmenovány jako tonika, supertonika, medianta, subdominanta, dominanta, submedianta, objeví se i vysvětlení ke zvětšeným a zmenšeným kvintakordům. Kadence je zastoupena pouze durová ve čtyřhlasé úpravě. Oba díly mají na konci seznam durových stupnic (1. díl) a mollových harmonických stupnic (2. díl) včetně předznamenání. Aaron se zabývá i melodickými tóny jako akordickými a neakordickými. Akordické melodické tóny (rest tones) jsou hlavními pilíři melodie, kdeţto vedlejší neakordické tóny (aktive tones) popisuje jako citlivé a směřující do akordických. Pro jednotlivé stupně stupnice pouţívá jak názvy tónů, tak solmizačních slabik. Veškerá
tempová a dynamická označení jsou vysvětlena ve slovníčku na konci kaţdého dílu. Co se týká technických poţadavků na ţáka, je tato škola náročnější neţ předešlý Bastienův kurz. Její vyţití je praktické především u starších začátečníků (mezi 12. a 15. rokem.) na ZUŠ, v individuální výuce na pedagogických fakultách v oboru hudební výchova, a v prvních dvou ročnících obligátního klavíru na konzervatořích. Od počátku se orientujeme v desetilinkovém systému houslového a basového klíče. Student začíná hru jednoduchými melodiemi, které jsou rozděleny navazováním dom do dvou rukou (podobně jako u moderních dětských škol). Hra oběma rukama dohromady začíná protipohybem, rotačním pohybem pravé ruky a stranným pohybem levé ruky, poté rovným pohybem. V kapitole, která se zabývá tím, jak nejlépe hrát z not, doporučuje Aaron rychlé rozlišování skoků (tercií) v melodii a čtení melodie po skupinkách, nikoli jako izolované tóny. V oddílu šestiosminový takt se objevuje náročnější melodický doprovod v osminových notách. Hra dvojhmatů jako např. tercií v legatu zde zastoupena není, ale harmonické intervaly jsou pouţity v doprovodech. V oblasti pedalizace učí Aaron pouţívat synkopický pedál. Harmonizování melodie začíná přenášením kvintakordu na hlavních stupních tóniny, následují obraty kvintakordů a ihned jejich vyuţití ve čtyřhlasé harmonizaci.
Poté
je
v levé
ruce
vyuţita
kadence
tonika-dominantní
kvintsextakord.V závěru prvního dílu jsou probrány skoky z basového tónu a staccatový úhoz. Ve druhém díle jsou doprovody v levé ruce jiţ náročnější, melodicky samostatné nebo jsou zde skladby vysloveně s melodií v levé ruce. Také se zde objeví technika kříţení rukou, kde v basovém klíči hraje pravá ruka melodii. Kapitola o triole současně v sobě zahrnuje i nácvik trylku, i kdyţ v podstatě o skutečný trylek nejde. Melodie této triolové studie se pohybuje v rozmezí trylku hraného z noty po triolách. Na chromatické stupnici je nacvičován podklad palce dále pak i podklad palce na bílých klávesách. Opakuje se zde technika skoků s náročnějším partem v pravé ruce. Pro přípravu hry oktáv se nejdříve hrají harmonické sexty. Je zde probrána durová kadence se subdominantou a dominantním septakordem v plném znění (čtyřhlasém) se všemi obraty septakordu, a rozloţený kvintakord s obraty a velký rozklad kvintakordu (přes 2 oktávy). Z melodických ozdob se objevuje jiţ zmíněný trylek (bohuţel nepojmenovaný a s chybějící značkou ozdoby, probraný pouze na triolách) a příraz. Škola obsahuje technická cvičení pro pohotovost prstů a zrychlení hry, jednoduché skladby romantických skladatelů (Chopin, Dvořák,
Brahms, Rubinstein, Čajkovský, Liszt) a autorovi skladby. Repertoár také obsahuje americkou písňovou a latinskou hudbu. Nevýhodou této školy je skutečnost, ţe zde není zastoupena příprava na hru klasicistní a barokní hudby a ţe k ní neexistují doplňkové sborníky korespondující s technickým obsahem učebnice, které by mohly tuto hudbu obsahovat. Také by se ţák neměl inspirovat fotografiemi rukou, neboť ty by mu mohly vytvořit představu určité zafixované pozice. Také chybějící nahrávky znevýhodňují domácí přípravu. Výhodou této školy je příznivá cena a velmi snadná dostupnost. Tato škola není vhodná k samostudiu hudební teorie, protoţe hodně teoretických pojmů je zde jen stručně zmíněno. Škola se dá pouţít spíše pro výuku hry na klavír jako zájmové činnosti.
Alfred’s Basic Adult Piano Course Willard A. Palmer, Morton Manus, Amanda V. Lethco Adult All-in-One Course Level 1, 2, 3 Celá série obsahuje 3 díly a nahrávku na CD.
Level 1 V prvním díle hned v úvodu jsou cvičení na navození pocitu uvolnění a napětí dlaně a prstů. Palmer hovoří o ochraně rukou a doporučuje před hraním vloţit ruce do teplé vody. Popisuje správné sezení u nástroje, coţ je doplněno ilustrací. Dále jsou obsaţeny cviky, které podporují citlivost konců prstů a masáţe vnitřních svalů ruky. Jsou zde grafické ukázky postavení ruky. Obrázek míčku v dlani je míněn jako upozornění, aby ţák nehrál s nataţenými prsty, ale aby se kláves dotýkal konci prstů. Palmer tak varuje před prohýbáním posledního článku prstů. Hovoří o fyziologii ruky – proč je čtvrtý prst hůře ovladatelný. K osamostatnění prstů pouţil Leschetizkého cvičení. Hudební teorie je zde pojata velmi stručně. Učebnice obsahuje noty v obou klíčích, všechny intervaly melodické a harmonické (kvalita intervalu je prezentována pouze na tercii), rytmus celých, půlových, čtvrťových a osminových not, a čtvrťové takty, posuvky, celý tón a půltón, stupnice je dělena do dvou tetrachordů s celotónovým krokem uprostřed, jsou zde všechny druhy mollových stupnic. Je zde probrán tečkovaný rytmus a triola. Učebnice zahrnuje kadence tónického kvintakordu,
neúplného
dominantního
kvintsextakordu,
a
subdominantního
kvartsextakordu, a to v tóninách C dur, G dur, F dur a a moll. Je zde přesný postup bluesové kadence. Začíná se pětiprstovými polohami, jsou zde cvičení na podklad palce, staccato je probráno na sextách. Hra dohromady začíná doprovodem pravé ruky kvintou, poté
kadenčními akordy a rozloţenými akordy, přiznávkovým doprovodem, hrou v protipohybu a unisonu. S pedalizací se začíná nejdříve současným pedálem poté synkopickým. Škola obsahuje i technická cvičení v osminových notách, ovšem bez poţadavku transpozice. Tento první díl učebnice je zaměřen na přípravu k harmonizaci písně základními akordy, hru blues a jazzu. Je opět technický nenáročný, dobře zvladatelný pro dospělého začátečníka. V závěru dílu je zajímavý bluesový repertoár amerických autorů.
Level 2 Ve druhém díle jsou více vysvětleny mollové stupnice. Palmer se zaměřil pouze na mollovou harmonickou, některé mollové stupnice však propojuje s paralelními durovými. Zabývá se zde tóninou G dur ( s paralelní e moll), D dur (bez paralelní tóniny), B dur ( s paralelní g moll) a Es dur (bez paralelní tóniny). V konkrétních tóninách si můţeme ihned instruktivní skladbu zahrát. Jsou zde opět základní kadence jak v durových, tak jiţ v mollových tóninách. Palmer upozorňuje na společné tóny jednotlivých akordů v kadencích. Ukazuje také transpozici do paralelní tóniny. Dále je zde probrána chromatická stupnice v protipohybu od tónů e. V nauce o akordech se věnuje obratům kvintakordu, doškálným septakordům a dominantnímu septakordu s obraty,
dále zmenšenému a zvětšenému
kvintakordu bez obratů. V kapitole o rytmu je probrán 6/8 takt a všechny noty s tečkou. Z technických prvků se zde objevuje podklad palce. Také zde nalezneme základní informace o dvojhlasu v rámci partu jedné ruky. Zdůrazňuje, abychom vrchní hlas zvýraznili. Vícehlas se pak objeví v závěru v Pachelbelových variacích na kanonické téma d moll.
Level 3 Ve třetím díle jde Palmer do hloubky jednotlivým stupňům stupnice. Pracuje s pojmy tónika, subdominanta (vysvětluje jako spodní dominantu) a dominanta, dále medianta a submedianta, supertónika a citlivý tón. Povaţuje za důleţité ovládat základní harmonické funkce pohotově v různých tóninách. V kapitole o akordech probere ještě zmenšený septakord. Ze stupnic se blíţe zaměřuje na A, E, Es, As s paralelními. Dokončí kvintový a kvartový durový kruh. Kadence jsou zde jiţ v obou tóninách a v obratech. Z teorie se zde ještě zabývá dvojitými posuvkami, enharmonickými záměnami a ozdobami (appogiatura, mordent a trilek, chybí zde nátryl a obal!). K procvičení je zde nabídnuto Hummelovo
cvičení na ozdoby. V rytmické sekci se objeví tečkovaný rytmus a šestnáctinové noty. V kapitole o basu je vyloţen Albertiho bas. Jednotlivé akordy bychom zde podle Palmera měli vnímat jako trojzvuky, které pouze rozloţíme. Jako další styl basu je zde zastoupen ještě drţený bas. Bohuţel zde chybí výklad ke skokům, z větších rozkladů se objevuje pouze rozklad čtyřhlasu v rámci jedné oktávy a arpeggio. Není zde ţádný výklad k oktávám, přestoţe se v závěru objevují v několika skladbách. Škola jako celek je výrazně zaměřena na orientaci v tóninách. Z repertoáru je hojně zastoupen jazz, blues, latina, folklór (americký), ne příliš klasická hudba. Barokní hudba je nejvíce zastoupena ve třetím díle, kde jsou dobře vysvětleny a aplikovány ozdoby. Většina skladeb je po celou dobu všech dílů postavena na akordických doprovodech v duchu improvizačního stylu.
Třetí díl obsahuje navíc tzv. „skladby pro radost“. Palmerova
hudba je radostná. Jako bychom byli neustále na pláţi a nic nerušilo naše štěstí. Kaţdá kapitola zahrnuje test teoretických znalostí.
Hans Günter Heumann Klavierspielen – mein schönstes Hobby I. A II.
Tato škola obsahuje velkou škálu ţánrově různých doplňkových sborníků. Jsou zde skladby různé technické náročnosti. Někdy nalezneme paralely se skladbami vyskytujícími se v sérii Piano Kids.
Band I. Heumann pracuje převáţně s klasickou hudbou (zastoupeni jsu nejznámější skladatelé všech epoch), a to jiţ od počátku učebnice. Skladby jsou v tomto díle zjednodušeny a nalezneme zde Bacha, Mozarta, Beethovena, Chopina, Čajkovského. Hudební teorie v tomto díle, zahrnuje základy a celkově je obsahově velmi podobná se školami
manţelů Bastienových a vysvětlována průběţně na hraných skladbách. Na
začátku je vysvětlen vývoj klavíru a rozdíl mezi klavírem a pianinem. Dále je pěkný nákres kladívkové mechaniky. Kaţdá kapitola téţ obsahuje test na procvičení teorie a hudebních pojmů. Výuka samozřejmě začíná rovnou v desetilinkovém systému a melodie je rozdělena navazováním rukou. Hra dohromady začíná protipohybem, poté je melodie doprovázena samostatným doprovodným tónem v levé ruce, následuje paralelní pohyb a poté stranný pohyb. V kapitole o prstokladu Heumann doporučuje se také naučit výměny prstu na jednom tónu a tiché výměny (v závěru dílu.).
Do oblasti harmonických doprovodů
melodie zahrnuje téţ Albertiho basy, coţ dobře připravuje ke klasické hudbě a zároveň rozvíjí moţnosti improvizovaného doprovodu. Také se prakticky zabývá transpozicí melodie buď s doprovodem jednoho tónu nebo akordy (s dominantním septakordem). Pedalizaci začíná synkopickým pedálem, doporučuje cvičit nejdříve bez pedálu. V poslední kapitole se zabývá problematikou dvojhlasu v pravé ruce, kdy pravá ruka hraje melodii a současně doprovodný protihlas. Jsou zde také cvičení na drţený palec a drţený malík a cvičení na tercie v legatu. V celém díle nás postupně provede tóninami C,G,D,F,B – jak pětiprstovými polohami, tak stupnicemi. Nejsou však detailně probrány kadence. Pouze spoj tonického kvintakordu s dominantním neúplným kvintsextakordem.
Band II. Tato škola je jedinou ze všech, která se více zabývá improvizací a zaměřuje se na orientaci v hudebních stylech klasiky a populární hudby 20. stol. Díl začíná harmonizací písně T, S, a D nejdříve v G dur a poté v F dur. Dále jsou probrány obraty kvintakordů a následně v harmonizaci pouţívány. Jako první se objeví 12taktové harmonické schéma pro improvizaci ve stylu blues, nejdříve verze s dominantním kvintakordem, poté septakordem ( i v obratech). Kadence je psána i ve čtyřhlasu. V samostatné kapitole o improvizaci je pak blíţe popsána rytmická figurace basu bluesové kadence, a triolová a duolová rytmika melodií, včetně schuffle. Jedním s úkolů je improvizovat melodii na basovou linku. Stejně jako Bastien, i on probírá všechny druhy mollových stupnic. Následně přidává mollovou kadenci s dominantním septakordem i v obratech. Probere pouze stupnice a, e, a d moll, v kterých jsou napsány ukázkové skladby k procvičení tóniny. Všechny ostatní tóniny má uvedeny na konci knihy. Předposlední kapitola se týká septakordů na II., V., a I, coţ takto seřazeno je tzv. jazzová kadence. Tato kadence je zde upravena ve čtyřhlasu v těsných harmoniích ve všech polohách a také ve tříhlasu ve smíšených harmoniích začínaje oktávovou a kvintovou polohou. K septakordům přiřadil akordické značky maj7, m7 , 7. Popisuje stavbu jednotlivých septakordů. Kadence je prakticky ukázána na skladbě. Poslední teoretickou záleţitostí, kterou se zde Heumann zabývá, jsou chromatické stupnice, které si ţák ihned osvojí na skladbách. V kapitole o technice je 10 cvičení pro kaţdý den, které ţáka připravují na hru stupnicových běhů. Zbylé kapitoly jsou zaměřeny na hudební epochy, které rozděluje do dvou skupin – klasická hudba a populární hudba. Kaţdá epocha je zde časově vymezená, popisy obsahují základní charakteristiky stylu, původ a vývoj, hudební nástroje, popis forem (který má mimochodem tato škola nejlépe zpracovaný ze všech zmiňovaných škol) a skladatele a jejich dílo. Heumann začíná barokní epochou. Z nástrojů zde zmiňuje klavichord, cembalo a varhany, ale zcela opomíjí vznik kladívkového klavíru v té době. Z hudebních forem jsou zde popsány menuet, suita, preludium, fuga, chybí zde barokní sonáta. Z ozdob zde vysvětluje mordent. Ostatní ozdoby se objeví aţ v kapitole klasicismus. Kapitola o klasicismu se zabývá formami jako symfonie, sonáta, sólový koncert a
smyčcový kvartet a zbylými ozdobami tedy nátrylem, trylkem (z vrchní sekundy) a obalem. Je zde uvedeno špatné provedení nátrylu hraného z noty. Zmíněni jsou skladatelé Haydn, Mozart a Beethoven, včetně základního přehledu díla. Kapitola romantismus vysvětluje pojem programní hudba a salonní hudba, dále formu grand opery a popisuje obsáhlou romantickou symfonii charakteristické skladby v klavírní hudbě, jejichţ název vystihuje obraz či náladu hudby. Jako poslední zmiňuje vznik umělecké písně a skladatele, kteří ji dovedly k dokonalosti. Je zde uveden pouze přehled skladatelů epochy bez díla. Kapitola o opeře, operetě a baletu. Heumann popisuje vývoj forem jiţ od počátku 17. stol aţ 20. stol. Kapitola o populární hudbě je výjimečná mezi všemi zmiňovanými školami. Heumann zde podrobně popisuje jazzový styl ragtime, blues zastupuje boogiewoogie a rock' n roll, posledními styly jsou rock a rock/pop balada. Uvádí dobu vzniku stylu a původ, skladatele, zpěváky i hudební skupiny. Nácvik stylů probíhá samozřejmě na instruktivních skladbách, kde si ţák osvojuje rytmické figurace. Kaţdá kapitola má na svém konci zařazený teoretický test. Škola se dá výborně vyuţít jako příprava ke hře klasické hudby. Je ideálním průvodcem při studiu povinného klavíru na konzervatoři. Velmi dobře se také hodí k výuce starších začátečníků na ZUŠ. Heumann pracuje převáţně s klasickou hudbou, a to jiţ od počátku učebnice. Nabízí bohatý materiál k improvizaci, dostatečné mnoţství instruktivních skladeb. Ţák si zde získá dobrý přehled o dějinách hudby. Tuto školu nelze pouţít v případě méně nadaného dospělého začátečníka. Dostali bychom se brzy do technických potíţí s koordinací rukou.
Závěr
Teprve v poslední době se objevila spousta klavírních škol pro dospělé začátečníky, které činí výuku pestrou a zajímavou. Moderní způsob vyučování hry na klavír, který je dnes prezentován ve výuce dětí, by neměl chybět ani u dospělých. Nutno dodat, ţe všechny školy, které jsem zde zmínila,
jsou do určité míry inspirovány dětskými
klavírními školami ve své záţivnosti a hravosti. Nabízí se i vyuţití spousty didaktických pomůcek, jako jsou různé ozvučné nástroje,
stolní hry s hudební tématikou nebo
poslechové materiály. Dospělí lidé leckdy touţí po hravosti stejně jako děti, jen se to ostýchají dát najevo.
Použité notové materiály Heumann, Hans-Günter: Klavirspielen-Mein schönstes Hobby I a II, Schott Musik International, Meinz, Germany, 1995 a 2002, BSS 48076 Aaron, Michael: Adult piano course I a II.: Bellwin-Mills Publisching corp., USA, 1973 a 1980 Bastien, James: The Older Beginner Piano Course I a II. Kjos West, San Diego, California, 1977 Musicianship For the Older Beginner I. a II. Kjos West, San Diego, California, 1977 Bastien, Jane Smisor: Piano for Adults (book 1 a 2), Kjos Music Press, California, 1999 a 2000 Palmer, Willard A., Manus, Morton, V. Lethco, Amanda : Adult All-in-One Course Level 1, 2, 3, Alfred's publisching, USA 1994, 1995, 1996
Použitá literatura a informační zdroje Vlasáková, Alena: Klavírní pedagogika, AMU Praha, 2003 www.notovna.cz (15.1.2014) www.talacko.cz (15.1.2014) www.methodbooks.com/store/index.htm (1.4.2012) www.methodbooks.com/store/bastienadult/index.htm (1.4.2012) www.krausnoty.cz/eshop/?id=126930 (1.4.2012) www.methodbooks.com/store/bastienolderbeginner/bastienolderbeginner.htm (1.4.2012) www.heumannpiano.de/ (1.4.2012) http://www.kjos.com/detail.php?auth_id=80&division=5&table=author (15.1.2014) http://www.kjos.com/detail.php?table=author&division=5&auth_id=81 (15.1.2014)
Seznam příloh č. 1: Životopisy autorů klavírních škol James Bastien, Jane Smisor Bastien, Hans Günter Heumann, Willard A. Palmer č. 2:Ukázky z klavírních škol
Příloha č. 1 Životopisy autorů klavírních škol
James Bastien
James W. Bastien se narodil v roce 1934 ve Waschingtonu a zemřel v roce 2005 v Kalifornii. Tento klavírní pedagog a pianista se narodil do hudebního a intelektuálního prostředí. Otec hrál na housle, matka byla spisovatelkou a ţurnalistkou. Kdyţ se rodina přestěhovala do Portaldu (Oregon), začal zde James Bastien studovat hru na klavír pod vedením Francese Mulkey Northe. Na Southern Methodist University studoval pod vedením Györgyho Sándora. S Jane Smisor, svou pozdější manţelkou, vytvořili v roce 1960 klavírní duo. Spolu začali psát skladby pro potřeby svých studentů. Toto je počátek klavírních škol, které dnes inspirují mnoho pedagogů a ţáků. Bastienovy klavírní skladby a učebnice byly celosvětově publikovány jiţ v roce 1963 vydavatelstvím Neil A. Kjos Company, které jeho dílo vydává dodnes v překladu do 14 jazyků. V roce 1999 udělila The Music Teacher National Association manţelům Bastienovým Vyznamenání za celoţivotní dílo. S více neţ 300 publikacemi se Bastien stal synonymem pro inovativní klavírní pedagogiku.
Jane Smisor Bastien
Jane Bastien, manţelka Jamese Bastiena, se narodila v roce 1936 v hudební rodině. Její matka byla učitelkou hry na klavír. Po absolvování Bernard College University of Columbia pokračovala v New Yourku u Isabelly Vengerové. Po studiích působila jako pedagog na univerzitě v Tulane, kde měla příleţitost vyvíjet metodiku výuky hry u dospělých lidí. Pro potřeby svých studentů také skládá intruktivní skladby, které jsou zařazeny v doplňkových materiálech Bastien Piano Library. Jane Bastienová stále vyučuje a byl s ní natočen dokument A Passion of Teaching.
Hans Günter Heumann
Hans Günter Heumann, který se narodil v roce 1955, vystudoval hru na klavír (Hans Priegnitz a Konrad Meister), kompozici, hudební pedagogiku a hudební vědu na Musikhochschule v Hannoveru a New Yorku. Jeho cílem je zprostředkovat velká díla klasické hudby lidem, kteří nejsou profesionálové. Proto komponuje a přepracovává klavírní hudbu všech epoch tak, aby jim
byla přístupná. Vyvinul metodický koncept klavírní výuky pro různé věkové skupiny (od dětí po dospělé začátečníky). Výukové materiály zpracovává tak, aby byly pro tu či onu skupinu lákavé. Velkou část publikací vydává Schott Musik. Po mnohaleté zkušenosti s výukou dětí, mládeţe i dospělých vydává na přelomu roku 1995/96 dvě nejvýznamnější německé klavírní školy – Piano Kids a Klavierspielen-Mein schönstes Hobby. Vedle pedagogické literatury (škol) se Heumann věnuje aranţování jazzové, rockové, popové a lidové hudby – Easy Piano Music. Tato série zároveň předkládá zjednodušené úpravy slavných skladeb velkých skladatelů. Nevěnuje se ale jen výukovým materiálům určeným klavírní pedagogice, nýbrţ dějinám hudby. K tomuto účelu vydává Komponisten zum Kennenlernen a Klassische Meisterwerke zum Kennenlernen. Poutavou formu přibliţuje ţivoty velkých osobností hudebního světa a vznik velkých hudebních děl. V roce 2000 vydává s Monikou Heumannovou Musiklexikon für Kinder (vydavatelství Schott).
Willard A. Palmer
Narodil se v roce 1917 v McComb (Mississipi) a zemřel v roce 1996 v Houstonu (Texas). Byl velmi nadaným klavíristou a jako třináctiletý jiţ hrál v rádiu. Věnoval se současně hře na klavír a akordeon. Studoval na Whitworth College v Brookhavenu (Mississipi) a na Millsaps College v Jacksonu (Mississipi). Po studiích vyučoval na univerzitě v Houstonu hudební teorii, historii a literaturu a zároveň zde dokončil doktorandské studium v oboru muzikologie a hudební umění. Během II. světové války působil v armádě (Army Air Corps). Po válce koncertoval společně se svým ţákem Billem Hughesem ve Spojených státech. Stali se obrovskou inspirací pro tehdejší akordeonisty. Palmer spolupracoval se svým
ţákem na produkci mnoha učebnic hry na akordeon, které jsou ještě dnes ve světě hojně prodávanými tituly. S Billem Hughesem a kontrabasistou Lenem Manno vytvořili koncertní trio a zaloţili „Accordion Symphony“. Jejich repertoárem byla klasická hudba a Broadway muzikál. V roce 1964 Palmer zakládá vydatavatelství Alfred Publishing Company a začíná vydávat urtexty barokní, klasické a romantické hudby. Zabýval se barokní ornamentikou, o které přednášel na mnoha univerzitách. Jeho knihy o ornamentice byly přeloţeny do několika světových jazyků. S Mortonem Manusem (spoluzakladatelem a prezidentem Alfred’s Publishing Co.) a Dr. Amandou Vick Lethco, profesorkou klavírní pedagogiky na univerzitě v Texasu, vytvořili sérii materiálů pro výuku hry na klavír (Alfred’s Basic Piano Library).
Příloha č. 2
Ukázky z klavírních škol
James Bastien The Older Beginner Piano Course Level 1
Musicianship For The Older Beginners Level 2
Jane Smisor Bastien, Lisa Bastien a Lori Bastien Piano for Adults Book 1
Book 2
Classic Themes by the Masters
Solo Repertoire
Michael Aaron Adult Piano Course Book 2
Alfred’s Basic Adult Piano Course Willard A. Palmer, Morton Manus, Amanda V. Lethco Adult All-in-One Course Level 1, 2, 3 Level 1
Level 2
Level 3
Hans Günter Heumann Klavierspielen – mein schönstes Hobby I. A II. Band 1
Band 2
