Klavírní dílo Oliviera Messiaena

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta

Klavírní dílo Oliviera Messiaena 1930-1950 Diplomová práce

Autor práce: BcA. Elena Knápková Vedoucí práce: doc. MgA. Jaroslav Šťastný, PhD. Oponent práce: Prof. Phdr. Jindřiška Bártová 1

Brno 2012 Bibliografický záznam KNÁPKOVÁ, Elena. Klavírní dílo Oliviera Messiaena 1930-1950. Brno, 2012. Diplomová práce. HF JAMU. Vedoucí práce doc. MgA. Jaroslav Šťastný PhD. Anotace Tato práce se zabývá klavírním dílem Oliviera Messiaena v letech 1930-1950 v souvislosti celé Messiaenovy tvorby. Mapuje vývoj Messiaenova hudebního jazyka ve 30. letech a jeho syntézu ve čtyřicátých letech, následovanou experimentálním obdobím let 1948-1950. Závěrečné kapitoly jsou věnovány Yvonne Loriod a Messiaenově pedagogickému působení. Annotation This work deals with piano compositions of Olivier Messiaen from 1930's to 1950's in the context of Messiaen's whole output. It surveys development of Messiaen's musical language in 1930's and its synthesis in 1940's, followed by experimental period of years 1948-1950. Final chapters are devoted to Yvonne Loriod and Messiaen's pedagogical activities. Klíčová slova Messiaen, klavírní dílo 1930-1950, analýza, Visions de L'Amen, Vingt regards sur l'enfant-Jésus, Quatre études rythmiques, Yvonne Loriod. Pedagogika. Key words Messiaen, analysis, piano works 1930-1950, Visions de L'Amen, Vingt regards sur l'enfant-Jésus, Quatre études rythmiques, Yvonne Loriod. Pedagogics.

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a další zdroje informací, které jsem použila. V Brně, dne 1.5.2012 Elena Knápková 3

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mým milým a trpělivým pedagogům – prof. Aleně Vlasákové, doc. MgA. Jaroslavovi Šťastnému PhD., doc. Janu Jiraskému PhD., MgA. Josefě Hlouškové a všem ostatním za to, že mě naučili poslouchat, jak hudba mluví. Také děkují Mgr. Zuzaně Vybíralové za pomoc s některými francouzskými překlady. 4

Obsah ÚVOD.......................................................................................................................... 8 1. LA TRINITÉ. ŘÍMSKÁ CENA. SVATBA (1930-1934)...................................12 1.1 FANTAISIE BURLESQUE ................................................................... 26 2. LA JEUNE FRANCE (1935-1939)......................................................................29 2.1 PIÈCE POUR LE TOMBEAU DE PAUL DUKAS ............................... 44 3. MESSIAENOVA VÁLKA (1940-1944)..............................................................47 3.1 VISIONS DE L'AMEN............................................................................ 61 3.2 VINGT REGARDS SUR L'ENFANT JÉSUS........................................ 78 4. PŘÍPAD MESSIAEN. TRISTANOVSKÁ TRILOGIE (1945-1948)............ 116 5. HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST (1949-1950)........................................................128 5.1 CANTÉYODJAYÂ................................................................................132 5.2 QUATRE ETUDES DE RYTHME........................................................138 6. YVONNE LORIOD............................................................................................148 7. MESSIAEN – PEDAGOG. POUŽITÍ MESSIAENOVÝCH DĚL V PEDAGOGICKÉ PRAXI...........................................................................151 ZÁVĚR....................................................................................................................154 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE ..................................................................155 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................160 PŘÍLOHY ...............................................................................................................161

5

Slovníček použitých pojmů1

Modes à transposition limitée – Mody omezených transpozic; soustava sedmi modů uměle sestavených tak, aby dávaly omezený počet transpozic Rhytmes non-rétrogradables – Symetrické rytmy; také se můžeme setkat s termíny nonretrográdní nebo nepřevratitelné rytmy. V podstatě se jedná o rytmické palindromy – rytmy, které zní stejně i při hraní pozpátku. Valeur ajoutée – Přidaná hodnota; krátká hodnota přidaná kterémukoli rytmu pomocí noty, pomlky nebo tečky Groupe pédale – opakující se skupina tónů (s vlastním rytmem, harmonií, melodií) umístěná pod nebo nad jiné hudební pásmo Pédale rythmique – ostinátní rytmus, který je na hudbě, kterou doprovází, nezávislý, nebo se do ní vplétá, anebo se vrství na jiné pédales rythmiques; obdoba středověké izorytmie Litanie harmonique – melodický úryvek alespoň dvou tónů, které se opakují s rozdílnými harmoniemi Personnages rythmiques – princip, kdy je rytmus rozdělen na několik částí, se kterými je pracováno samostatně Agrandissement assymetrique – technika rozvinutí melodického motivu alterací různými způsoby. Některé tóny se zvyšují, některé zůstávají stejné.

1

KNÁPKOVÁ, Elena. Preludia pro klavír Oliviera Messiaena [Preludes for piano of Olivier Messiaen]. Brno, 2010. 83 s. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta.

6

Předmluva

Nadšení pro tvorbu určitého autora někdy po čase vyprchá, jindy ale naopak zesílí. To druhé se mi stalo. Ještě během psaní mé bakalářské práce jsem měla při poslechu některých Messiaenových děl pocit, že jejich jazyk zatím nedovedu dešifrovat. Uplynul nějaký čas a jednoho dne jsem zpozorovala, že při výběru hudby „jen tak pro radost“ ve volném čase často dávám jeho tvorbě přednost před jinou, a že v ní nacházím úplně jinou paletu nálad a pocitů, než ve všem, co jsem doposud měla možnost slyšet. Mým jediným přáním při psaní této práce bylo, aby to stejné mohli zažít i další – aby se sžili s Messiaenovými výrazovými prostředky a případně i překročili předsudky k jeho tvorbě anebo názorům a jen se nechali opájet výjimečnou hudbou.

7

Úvod Tato magisterská diplomová práce se zabývá klavírní tvorbou Oliviera Messiaena v letech 1930 až 1950. Navazuje na moji bakalářskou diplomovou práci Klavírní preludia Oliviera Massiaena2, která pojednávala zejména o tomto klavírním cyklu, a ve které jsem se zároveň snažila nastínit zásady Messiaenova hudebního jazyka, přiblížit zrod jeho jedinečného hudební světa a to vše zasadit do souvislosti jeho životních osudů. Stejný cíl sleduji i v této práci. Zkoumané časové rozmezí jsem si rozdělila do pěti období kratších, vymezených významnými událostmi v Messiaenově životě – léta 1930-1934 představovala pro čerstvého absolventa konzervatoře nutnost prosadit se v pařížském hudebním životě a vybudovat si materiální zázemí. Následovaly klidnější roky 1935 až 1939, kdy se Messiaen stává členem skupiny La Spirale a později spoluzakladatelem La Jeune France. Z hudebního hlediska je tato životní etapa charakterizovaná obrovským zvýšením jeho zájmu o rytmus. Třetí údobí vymezila druhá světová válka – v září 1939 Messiaen narukoval a v červnu 1940 se dostal do německého zajetí, ze kterého byl na jaře 1941 propuštěn a stává se pedagogem Pařížské konzervatoře. Tato kapitola se uzavírá rokem 1944, kdy byla Francie osvobozena. Následující kapitola (1945-1948) pojednává o tehdejším složitém Messianově postavení v hudebním světě, provádí nás dobou, kdy se věnoval tzv. Tristanovské trilogii. Pátá kapitola, mapující experimentální období konce 40. let (1949-1950), se věnuje Messiaenovým rytmickým výbojům. Ve dvou krátkých závěrečných kapitolách se pak zabývám osobnosti Yvonne Loriod a Messiaenově pedagogické činnosti. Ačkoli se tato práce zabývá v první řadě klavírním dílem, cítila jsem nutnost analyzovat ho v kontextu celé Messiaenovy tvorby a života, obzvlášť pak, protože zkoumané období bylo plné pohnutých událostí (narození syna, druhá světová válka, nemoc první manželky). Navíc, analýza neklavírních děl (zejména písňových cyklů s doprovodným klavírním partem) je nutná i z toho důvodu, že v letech 1930-1942 komponoval pro klavír pouze výjimečně, přitom právě v té době dochází ke krystalizaci jeho hudebního jazyka. 2

KNÁPKOVÁ, Elena. Preludia pro klavír Oliviera Messiaena. 2010. Bakalářská diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Vedoucí práce doc. Jaroslav Šťastný.

8

Každá z prvních pěti kapitol má tedy svoji životopisnou část a obsahuje i stručný popis děl vzniklých v daném období. Poté následují analýzy klavírních skladeb. Klíčem k hlubšímu pochopení Messiaenova hudebního jazyka je i jeho literární odkaz – je autorem většiny textů ke svým písním a každé dílo zpravidla na premiérách sám slovně či písemně uvedl a vysvětlil. Abych neúměrně celou práci nezatížila, většinu těchto textů uvádím v příloze práce. Co se týče použitých informačních zdrojů, využívala jsem zejména zahraničních monografií, kterých byla vydána celá řada. Naši ostudou bohužel stále zůstává fakt, že v českém jazyce zatím3 neexistuje žádný obsáhlejší materiál zabývající se touto tématikou. Jedinou publikací je medailon Miloše Navrátila vydaný ke 100. výročí narození Oliviera Messiaena4, který poskytuje stručné seznámení s celým Messiaenovým dílem a obsahuje zajímavé analýzy Catalogue d'oiseaux. Vynikající zdroj informací představuje kniha nejvýznamnějších messiaenovských badatelů současnosti, Britů Petera Hilla5 a Nigela Simeona, s názvem Messiaen6, která přehledně, uceleně a přitom zajímavě mapuje celý Messiaenův život a dílo. Oba autoři neustále ve výzkumu pokračují, proto využívám i některých článků, které v posledních letech uveřejnili a které jsou dostupné na internetu. Další zajímavou publikací je kniha Messiaen7 již zesnulého skladatele a britského muzikologa Roberta Sherlawa Johnsona. Užitečným doplňkem pro životopisnou část práce je také kniha Christopha Dingleyho8 Life of Messiaen. Dále jsem snažila jsem co nejvíce využívat Messiaenových rozhovorů, které během svého života poskytoval. Nesmírně cenným svědectvím je Messiaenův rozhovor s José Bruyrem z roku 1933 – jedná se o vůbec první, který kdy poskytl. Messiaen, později obviňovaný z přílišné mnohomluvnosti, byl na počátku 30. let velmi 3 4 5 6

7 8

Miloš Navrátil připravuje o Messiaenovi knihu. NAVRÁTIL, Miloš. Olivier Messiaen : Medailon ke 100. výročí narození. Ostrava-Mariánské Hory : MONTANEX, a.s., 2008. Přínos Petera Hilla je pro mě o to cennější, že se jedná o klavíristu, který nahrál kompletní klavírní Messiaenovo dílo. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen. New Haven and London : Yale University Press, 2005. JOHNSON, Robert Sherlaw. Messiaen. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 1989. DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007.

9

uzavřeným člověkem, jeho deníky se nám zachovaly až od roku 1939 9, o to je náhled do jeho myšlenkového světa té doby vzácnější. Jelikož je u nás tento materiál naprosto nedostupný, celý rozhovor jsem z francouzštiny přeložila a uvádím ho v příloze 110. V 50. a 60. letech vyšly hned dvě knihy rozhovorů s Olivierem Messiaenem. Na konci 50. let vznikají Rencontres avec Olivier Messiaen od Antoina Goléy11. V nich se dozvídáme zejména o jednotlivých dílech napsaných do této doby a také o jeho pedagogické činnosti a jeho třídě analýzy. Knihou s podobným názvem, ale zcela odlišnou koncepcí, jsou Entretiens avec Olivier Messiaen12. Zde se Messiaen v sedmi kapitolách rozhovorů zabývá různými aspekty své tvorby, svým hudebním jazykem, názory na hudbu – na její vývoj i současnost, i na svoje pedagogické aktivity. Při analýze jsem využívala knihy Michèle Reverdy L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen, kde tato Messiaenova žačka rozebírá celé Messiaenovo klavírní dílo13. Velmi zajímavou publikací je i kniha Singlind Bruhn Messiaen's contemplations of convenant and incarnation: Musical symbols of faith in the two great piano cycles of the 1940s.14, která se zabývá Messiaenovými náboženskou symbolikou v cyklech Visions de L'Amen a Vingt regards sur l'Enfant-Jésus. Stěžejním pramenem pro pochopení Messiaenova hudebního jazyka je samozřejmě jeho Technique de mon langage musical15. Cenným zdrojem informací jsou i nejrůznější akademické práce dostupné z internetu – např. magisterská práce Salomé van der Walt o Messiaenově rytmu 16, či A study of Olivier Messiaen's song-cycles: Poèmes pour Mi, Chants de terre et de ciel and Harawi od Debory Donkin17, ze které jsem čerpala spoustu zajímavých informací 9

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 79. BRUYR, José. L'Écran de musiciens: Seconde série. Paris: José Corti, 1933. 11 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. 12 SAMUEL, Claude. Entretiens avec Olivier Messiaen. Paris: Édition Pierre Belfond, 1967. 13 REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976. 14 BRUHN, Singlind. Messiaen's contemplations of convenant and incarnation: Musical symbols of faith in the two great piano cycles of the 1940s. Hillsdale, New York: Pendragon Press, 2007. 15 MESSIAEN, Olivier. Technique de mon langage musical. Paris: Alphonse Leduc, 1944. 16 VAN DER WALT, Salomé. Rhytmic techniques in a selection of Olivier Messiaen's piano works. Pretoria, 2007. 17 DONKIN, Deborah Jean. A study of Olivier Messiaen's song-cycles: Poèmes pour Mi, Chants de terre et de ciel and Harawi. Rhodes University, 1991. 10

10

nejen o jmenovaných písňových cyklech, ale i o Messiaenově hudebním jazyce. Při analýze Messiaenova cyklu Vingt regards sur l'enfant Jésus jsem také využila doktorské práce Michaela Stephense18 s názvem Two ways at looking at Messiaen's Vingt regards sur l'enfant Jésus. V současné době existuje mnoho kvalitních webových stránek zabývajících se touto tématikou, z nichž za nejužitečnější považuji www.oliviermessiaen.net19, kde je kromě jiného dostupný katalog všech Messiaenových děl, včetně informací o jejich prvních

uvedeních.

Mnoho

zajímavých

informací

lze

nalézt

na

http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm20, např. kompletní diskografii. Vynikajícím zdrojem informací pro zkoumání skupiny La Jeune France jsou webové stránky asociace Les Amis de André Jolivet21. Velkým pomocníkem při mapování francouzského hudebního života 30. až 50. let mi byly obsáhlé stránky http://www.musicologie.org, ze kterých jsem čerpala informace o méně známých francouzských skladatelích. Pro seznámení s poezií Cécile Sauvage jsem používala webových stránek asociace La poésie française 22. Pro objasnění francouzských teologických pojmů jsem pracovala s lexikonem na stránkách katolické církve ve Francii23. Překlady biblických textů uvádím v českém ekumenickém překladu24.

18 19 20 21 22 23 24

STEPHENS, Michael. Two ways at looking at Messiaen's Vingt regards sur l'enfant Jésus. Pittsburg, 2007. Doktorská práce. University of Pittsburg. Olivier Messiaen [online]. 2008. Dostupné z WWW: . BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm LES AMIS D'ANDRÉ JOLIVET. André Jolivet [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.jolivet.asso.fr/AJFR/etudes/etudes01.asp POÉSIE FRANCIASE. Les grands classiques [online]. 1996-2009 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://poesie.webnet.fr/lesgrandsclassiques/poemes/cecile_sauvage/cecile_sauvage.html Lexique. Église catholique en France [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.eglise.catholique.fr/ressources-annuaires/lexique/lexique.html ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST. Biblenetcz [online]. 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.biblenet.cz/

11

1. La Trinité. Římská cena. Svatba (1930-1934) „Jako varhaník nežiji ve slonovinové věži, ale na kůru kostela, to znamená nad estetiky a jejich disputacemi.“25 (O. Messiaen)

V roce 1930 ukončuje Olivier Messiaen svá studia na Pařížské konzervatoři. Začátek 30. let by byl nevhodný pro zahájení jakékoli kariéry, obzvlášť pak pro začátek dráhy hudebního skladatele.26 Ve světě právě zuří ekonomická krize a v celé společnosti vládne neklid a strach z budoucnosti. Ačkoli Messiaen dosáhl na tak mladého člověka záhy velmi významných úspěchů, trvalo dlouho, než si vytvořil alespoň nějaké materiálního zázemí. Třicátá léta se nesou ve znamení snahy vybudovat si postavení ve francouzském hudebním světě. Proto skládá velké množství relativně kratších skladeb (varhanních, komorních i orchestrálních), aby bylo co nejvíce příležitostí slyšet jeho hudbu. Už díla vzniklá v posledních letech v Dukasově třídě Messiaenovi vytvořila pověst představitele nového proudu ve francouzské hudbě. Kromě Préludes pro klavír se jednalo zejména o Diptyque pro varhany a Trois mélodies pro zpěv a klavír - všechna tři díla byla premiérována i vydána tiskem (vydavatelství Durand) během roku 1930. Diptyque popsal Messiaen v programu premiérového koncertu 20.2.1930 v L'Église de la Trinité takto: Autor je v současnosti studentem kompozice ve třídě Paula Dukase. První část popisuje muka a zbytečná trápení života. Je to preludium v tónině c moll, ve kterém je čtyřikrát uvedeno stejné téma oddělené mezi sebou krátkými provedeními. Druhá část přebírá téma první a transformuje je. Adagio C dur27, založené na jednoduché klidné stoupající frázi, vyjadřuje pokoj a lásku křesťanského ráje.“28

Trois Mélodies29, cyklus psaný spíš ještě v impresionistickém duchu, je hudební 25 26 27 28 29

BRUYR, José. L'Écran de musiciens: Seconde série. Paris: José Corti, 1933, s. 128 Více o tomto období v Messiaenově rozhovoru s José Bruyrem v Příloze 1. Materiál druhé části použil pro poslední část Quatuor pour la fin de temps - Louange à l'Immortalité de Jésus (zde v E dur). HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 26. premiéra 14.2.1930, zpěv Louise Matha; Olivier Messiaen, klavír

12

vzpomínkou na jeho matku, Cécile Sauvage. Její báseň Sourire (Sbírka Primevère z roku 1913) vložil mezi své dvě – Pourquoi? A Fiancée perdue.30

Ilustrace 1: Pourqoui? V melodii charakteristické vracející se chromatika. Ukázka doprovodného partu klavíru. V tomto nesmírně krásném písňovém cyklu, který je dokladem lidského i uměleckého souznění matky a syna, vyjadřuje Messiaen svůj zármutek nad její smrtí31. První část je jedním velkým „Proč?“ a ukazuje, jaká prázdnota a smutek zůstaly v Messiaenovi téměř tři roky po smrti matky. Ve druhé zhudebňuje Messiaen báseň Cécile Sauvage Sourire a typické atributy její poezie přenáší do hudby – 30 31

Text viz příloha 1 Zemřela v roce 1927 na tuberkulózu.

13

jemnost, citlivost, niternost, a to za použití minimálních hudebních prostředků. Třetí část je oslavou matky jako anděla 32. Jásavá píseň s virtuózním klavírním doprovodem je ukončena dlouhou codou – modlitbou (pro Messiaena o to bolestnější kvůli matčině ateismu), ve které se prosí o věčný odpočinek pro její duši. Typická messiaenovská modalita (viz níže uvedený začátek Pourqoui?, který je napsán ve druhém modu omezených transpozic) podtrhuje subtilnost a

citlivost

poetického

světa

Cécile

Sauvage,

charakteristickým rysem (pro všechna díla mladého Messiaena) je obrovský emocionální náboj. Už jako student konzervatoře získal četná ocenění ze soutěží spojená se stipendiem (poslední z cen z doby studií byla Premier prix de composition na soutěži Pařížské konzervatoře). Nyní se rozhodl ucházet se o slavnou Římskou cenu – zejména z finančních důvodů. Římskou

Ilustrace 2: Cécile Sauvage v době, kdy psala L'Ame en bourgeon.

cenu za hudbu každoročně udílela v letech 1803-1968 Académie des Beaux-Arts.33 Vítězi 1. ceny, spojené kromě zisku stipendia i s tříměsíčním pobytem ve Ville Medici v Římě, byli např. Hector Berlioz, Georges Bizet, Jules Massenet, Claude Debussy. Neméně zajímavý je i výčet skladatelů, kteří navzdory vícečetným pokusům neuspěli – Camille Saint-Saëns (dvakrát), Paul Dukas (čtyřikrát), Maurice Ravel (pětkrát). Stejný osud bohužel potkal i Oliviera Messaiena. Soutěže se zúčastnil v roce 1930 a 1931. Poprvé nepostupuje do finálového kola. Jeho soutěžními kompozicemi byla fuga na téma Georgese Huë ve 2/2 taktu a SainteBohème pro sbor a orchestr na text Théodora de Banville 34. Messiaen sice v soutěži neuspěl, ale uznávaný skladatel a kritik Gustave Samazeuilh (přítel Ravela a Dukase) v dlouhém článku v Courier musical zpochybňuje rozhodnutí poroty. [. . .] Nemohu přestat myslet na dva nejlepší žáky pana Dukase: Georgese Hugona a Oliviera Messiaena, vítěze cen za kompozici [na konzervatoři] a skladatele Tria a Smyčcového kvartetu, resp. Preludií pro klavír a 32 33 34

Messiaen se na konci život a v rozhovoru s Georgem Benjaminem svěřil, že věří, že jeho matka ho i po své smrti ochraňovala jako anděl strážný. (HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 22) MUSICA ET MEMORIA. Prox de Rome [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.musimem.com/prix-de-rome.html. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 28.

14

varhanních skladeb. U nich můžeme vidět nanejvýš potěšující náznaky pro budoucnost a oba dva byli obdarování vzácným a drahocenným darem opravdové muzikality. Není správné, aby zůstali nepovšimnuti, už jenom proto, že uspěli v jiné soutěži pořádané za zavřenými dveřmi

[cena

konzervatoře za kompozici], která vyžaduje přípravu, musím poznamenat, neméně seriózní, než pro Prix de Rome35. Po pokusu o Prix de Rome strávil Messiaen letní prázdniny u tet ve Fuligny a zde dokončuje svoje první uznávané orchestrální dílo Les Offrandes oubliées36 (celý název Les Offrandes oubliées: Méditation symphonique), dílo, které je silně ovlivněno Honeggerem a Rousselem. Dílo bylo poprvé provedeno 19.2.1931 tehdejším nejvyhlášenějším pařížským tělesem zabývajícím se interpretací soudobé hudby - L'Orchestre des concerts Straram. Walther Straram se narodil v Londýně v roce 1876 jako Walter Marrast (Straram je anagram). Po působení v pařížské opeře Opéra-Comique zakládá svůj vlastní orchestr, který od roku 1925 nesl jeho jméno. Členy souboru byli špičkoví hudebníci té doby. Orchestr fungoval jako opozice konzervativního Orchestre de la Societé des Concerts du Conservatoire. Pod Straramovou taktovkou zazněla francouzská premiéra Bergova Komorního koncertu, o rok později premiéra Ravelova Bolera.37 Byl to jediný pařížský orchestr, který rád dirigoval Toscanini, a Stravinský s ním nahrál Svěcení jara v roce 1929.38 Premiéra Offrandes oubliées se uskutečnila 19.2.1931 v Théatre de Champs-Élysées. Většina kritiků byla nadšena. André George, uznávaný kritik a autor prvního Honnegerova životopisu, píše: Chtěl bych především upozornit [...] na dvaadvacetiletého Oliviera Messiaena, jehož Les Offrandes oubliées právě uvedl Orchestr Straram. Jeho hudba svědčí o uměleckém temperamentu, ve kterém se objevuje duch poezie jeho matky a nalézám v něm skvostné nadání, které jsem u něj poprvé spatřil v deseti letech39. Skladatel Les Offrandes oubliées (skladby zcela mystické), se nezaleká lidského, ani toho, co člověka přesahuje. Ale přesto, že se řídí svým srdcem, uvědomuje si, že se musí vyjadřovat v jasných strukturách [...]. 35 36 37 38 39

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 28. Existuje i klavírní verze díla. http://www.straram.fr/biographie.htm HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 30. Pozn. André George slyšel Messiaena zřejmě už na počátku jeho konzervatorních studií.

15

Rytmická pestrost první části a překrásná orchestrace naprosto postačují k tomu, aby se zařadil vedle těch, kteří na sebe už od počátku upozorňují.40 Toto dílo je triptychem - meditací nad Kristovou obětí. Části nesou názvy La Croix (Kříž) – Le Péché (Hřích) – L'Eucharistie (Eucharistie). Jak bylo Messiaenovým zvykem, dílo uvedl vlastním komentářem. Dílo má evokovat lidské zapomenutí Kristovy oběti.41 Sám Messiaen dílo analyzuje takto: 1. Kříž „První křídlo díla, nářek smyčců, jejichž bolestivé „neumy“ rozdělují melodii do nestejně dlouhých skupin přerušovaných dlouhým úpěním v šedé a slézové barvě“. 2. Hřích Centrální část, jakýsi „sestup do propasti“ symbolizovaný akcentovanými koncovkami, harmonickým pískáním v glissandech a úsečným voláním trumpet. 3. Eucharistie Druhé křídlo, „dlouhá pomalá fráze v houslích, která se tyčí nad „kobercem“ akordů v pianissimu červené, zlaté a modré barvy (jako vzdálená vitráž) ve světle sólových houslí s dusítky. 42

Ilustrace 3: Začátek první části – Kříž (La Croix). Melodie v oktávách, jejíž stavba vychází z gregoriánského chorálu. Povšimněme si i extrémně pomalého tempa charakteristického pro meditativní Messiaenovy skladby anebo střídání taktů . Zajímavé je i srovnáni jejího materiálu s Tématem Hvězdy a Kříže z Vingt regards sur l'Enfant Jésus (viz 3.2) 40 41 42

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 30. Text k dílu včetně překladu uvádím v Příloze 3. Olivier Messiaen, analyse des Offrandes Oubliées, 1971

16

Ilustrace 4: Le Péché – bodavé téma hříchu. Tato skladba svým charakterem předznamenává „rituální tance“ jako jsou např. Danse de la fureur pour sept trompettes, Amen des étoiles, de la planète à l'anneau nebo Regard de l'Esprit de joie.

Ilustrace 5: Úvod Eucharistie. Ještě pomalejší tempo než v Kříži, ale tentokrát v atmosféře stále rostoucí blaženosti a opojných barevných harmoniích. Opět typické melodické postupy.

La Mort du Nombre (premiéra 25.3.1931) svěřil Messiaen sopránu, tenoru, houslím a klavíru. Jedná se o dialog mezi dvěma dušemi – sopránový part je klidnou pokornou duší směřující do ráje, zatímco tenor je nešťastnou duší v očistci; duše zpívají o svém odloučení.43 Tato expresivní a vášnivá kantáta, zcela neprávem v koncertním životě opomíjená, je zajímavá ze dvou důvodů: Messiaen se v ní inspiroval Wagnerovým Tristanem a Isoldou a, jak už naznačuje poněkud zvláštní název, vyjadřuje v ní svůj vzrůstající zájem o zrušení času v hudbě – Mort du nombre neboli smrt pravidelného metra.44 Zároveň se jednalo o jeden z mála koncertů, na kterém spolupracoval s Nadiou Boulanger45 (byla členkou výboru Société Musicale Indépendente, která koncert pořádala). Messiaen a Boulanger měli odjakživa komplikovaný vztah – Messiaenova hudba pro ni nebyla přesvědčivá a tento svůj názor se nebála vyjádřit. Kritika 46 43 44 45

46

Podobnému tématu se věnuje i v písňovém cyklu Harawi. http://www.answers.com/topic/la-mort-du-nombre-for-soprano-tenor-violin-piano-i-6 Nadia Boulanger (1887-1979) - francouzská klavíristka, varhanice, dirigentka a pedagožka. Jejím profesorem na pařížské konzervatoři byl Louis Vierne. Je jednou z nejvýznamnějších profesorů kompozice v celém 20. století - mezi její žáky patřili např. Aaron Copland nebo Philip Glass (celkem asi kolem 1200 žáků). Byla profesorkou Conservatoire américain de Foinainbleau již od jejího založení v roce 1921 (základy školy položeny za první světové války, kdy byla školou pro americké vojenské orchestry - odtud název), v letech 1949-1979 jí řídila (pozn. mezi pedagogy školy patřili například Saint-Saens, D'Indy, Chabrier, Ravel aj.). Už tak napjaté vztahy mezi Nadiou Boulanger a Messiaenem se jěště zhoršily na jaře 1934, kdy Messiaen zastoupil varhaníka při zádušní mši za její setru Lily. Boulanger byla nespokojena s

17

tomuto dílu vyčítala stylistickou nejednotnost a podobnost Massenetově harmonickému jazyku, spíše než jazyku

Messiaenově.47

V roce 1931 se znovu uchází o Prix de Rome – pro první kolo píše La Jeunesse des vieux, zpracování básně Catulla Mendèse pro sbor. Tentokrát postupuje do finálového kola, ve kterém

účastníci

musí

napsat

kantátu

L'Ensorceleuse48. Messiaen nezískává žádnou cenu, avšak v tisku je mu opět předpovídána skvělá budoucnost. Paul Bertrand v časopise

Ilustrace 6: Nadia Boulanger v polovině v polovině 20.let

Le Ménestrels píše: I

když

nenapsal

nejlepší

kantátu,

Messiaen

bezpochyby

předvedl

neporovnatelný hudební talent [. . .]. Messiaen má silný vnitřní život a nebylo pro něj zřejmě jednoduché zápolit s konfliktem lidský osudů a střetu lidských emocí. To je důvod, proč jeho kantáta vyvolávala poněkud dojem nevyrovnaného chaosu, ne zcela prostého monotónnosti. I přesto, zapamatujme si jeho jméno! Je nepravděpodobné, že uspěje jako skladatel dramatické hudby, ale budu překvapený, jestli nedosáhne výšin v hudbě abstraktní.49 Sám Messiaen o kantátě píše v dopise Langlaisovi: Moje kantáta byla hudebně dobrá, ale jako divadlo podřadná. Takže rozhodnutí poroty bylo velice spravedlivé50 Od roku 1929 na Duprého doporučení (ač v té době hrál na varhany teprve krátce) pravidelně zastupoval Messiaen titulárního varhaníka v L'Église de la Trinité Charlese Quefa51, který měl těžkou cukrovku. Po jeho smrti v roce 1931 se ucházel o

47 48 49 50 51

Messiaenovou improvizací a podle písemných pramenů to zcela nepokrytě dala najevo (HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 49). HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 32. MUSICA ET MEMORIA. Prox de Rome [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.musimem.com/prix-de-rome.html HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 33. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 34. Charles Quef (1873-1931) - francouzský varhaník a skladatel. Absolvent pařížské konzervatoře u

18

tento post52. Dostal doporučení významných hudebníků – Duprého, Tournemira, Widora a dalších. Widor v dopise faráři kostela Curé53 Hemmerovi píše: Messiaen je pro toto místo ve všech směrech vhodný, kromě toho, že si ho Quef vybral před dvěma lety jako svého nástupce. Messiaen dělá čest tradici katolických varhaníků – naší francouzské tradici.54 Tournemire Messiaena doporučuje těmito slovy: Hudební hodnota a budoucnost tohoto křesťanského varhaníka je nejvyššího řádu: vynikající improvizátor, ohromující interpret a biblický skladatel [. . .]. S Messiaenem je vše modlitba.55 Navzdory tomu cesta k získání místa nebyla tak jednoduchá. Curé Hemmer měl totiž vůči mladému hudebníkovi výhrady – obával se, aby farníci nebyli disonantností jeho hudby rozrušeni. Sám Messiaen o tomto tématu později řekl toto: V hudbě musí každý hledat nové, ale zároveň si toto hledání musí vyhradit pro komorní a orchestrální skladby, ve kterých je fantasie přijatelná. Co se týče varhan, a zejména pak kostelních varhan, liturgie je rozhodující činitel – proto, a také kvůli nástroji, není moderní hudba vhodná a člověk nesmí rušit zbožnost věřících anarchickými akordy. Mimoto, nemyslete si, že jsem schopný psát pouze disonance. Nejsou vhodné pro liturgickou hudbu ani pro pro soutěže Konzervatoře a pokud jsem vyhrál ceny, je tomu proto, že díky mým učitelům vlastním solidní základy harmonie a techniky Mohu tedy bezpečně hledat nové cesty, ale také umím být citlivý a klasický...56 Nakonec i díky další přímluvě Marcela Duprého bylo Messiaenovi 14.9.1931 oficiálně nabídnuto místo hlavního varhaníka. V listopadu 1931 byly nakladatelstvím Durand vydány Offrandes oubliées. Během roku 1932 napsal několik krátkých skladeb – Apparition de l'Église éternelle pro varhany (první skladba složená po

52 53 54 55 56

Widora, Virerneho a Guilmanta. Titulárním varhaníkem Église de la Sainte Trinité byl od roku 1902. Proslavil se zejména hudbou k filmu La Vie de Jésus (1908), který byl papežem Piem X. zakázán kvůli filmovému zobrazení Krista. titulaire farář fr. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 34. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 34-35. DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 35.

19

získání místa varhaníka v Trinité), Hymne au Saint-Sacrement pro orchestr,

Ilustrace 7: L'Église de la Trinité na začátku 20. století Fantaisie burlesque pro klavír (napsána na začátku roku a vydána Durandem v červenci 1932) a Thème et variations, které dokončil těsně před jeho premiérou 22.11.1932. V květnu také začíná pracovat na L'Ascension. Tento rok byl ale významný především pro jeho soukromý život. V nedatovaném dopise Langlaisovi (jaro 1932) píše, že se zasnoubil a že se 22.6.1932 ožení s houslistkou Louise Delbos. Louise Delbos se narodila 2.11.1906 v Paříži. Ačkoli po svatbě ji známe spíše pod jménem Claire, pokřtěna byla jako Louise Justine. Její otec byl uznávaný profesor filozofie na Sorbonně. Vystudovala houslovou hru, komorní hudbu a kompozici na Schole Cantorum. Byla to výborná houslistka, což jí umožnilo pokračovat na škole v letech 1928-29 v Cours supérieur. Kdy a jak potkala Messiaena, zůstává obestřeno tajemstvím. Messiaen a Claire byli oddáni 22.6.1932 v kostele Saint-Louis-en-l'Île a mezi hosty byli Claude Arrieu a Langlais, Messiaenovi spolužáci z Dukasovy třídy57.

57

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 41.

20

Ilustrace 8: Svatba Oliviera Messiaena a Claire Delbos 22.6.1932

Prázdniny strávili novomanželé krátkým pobytem na venkově a hlavně stěhováním z Rue Beaubourg 77 na Rue des Plantes, kde žili po následujících pět let. Po krátkém odpočinku se Messiaen opět vrhá do práce. Na podzim roku 1932 byl zvolen do komise Société National de Musique58, kde se zpočátku uplatňoval především jako klavírista. 22.11.1932 uspořádal Cercle Musical de Paris společný koncert z děl Messiaena a Claude Arrieu59, kde s velikým úspěchem zazněly kromě starších skladeb i právě dokončené Thème a variations pro housle a klavír60, které provedl se svoji manželkou. Tato skladba plná vášně a temperamentu svými vysokým požadavky na interprety ukazuje na mimořádné schopnosti Messiaena i Claire61.

58

59 60 61

Asociace založená roku 1871 Franckem, Faurém, Duparcem, Saint-Saënsem a Massenet a představovala nejvýznamnější fórum pro novou francouzskou komorní a klavírní hudbu a písně. Pod záštitou této organizace byla premiérována Préludes i Trois Mélodies. Claude Arrieu (1903-1990) – francouzská pianistka a skladatelka, Messiaenova spolužačka ze třídy Paula Dukase Dedikováno jeho manželce – 'Mi' (Messiaenova přezdívka pro ní). Svatební dar pro Claire Delbos. Thème a variations byly následovány ještě Faintasie pro housle a klavír, která byla vydána poprvé až mezi roky 2007 a 2008 a u které není jasné, zda byla vůbec za Messiaenova života provedena.

21

Začátek roku 1933 se nesl ve znamení tří premiér. 8.2.1933 62 uvedl jeden z nejvýznamnějších klavíristů té doby a přítel Ravelův Robert Casadeus skladbu, která bývá uváděna pouze zřídka a je považována za jedno z nejzvláštnějších Messiaenových děl – Fantaisie burlesque pro klavír (vydána byla už v roce 1932 Durandem)63. Sám Messiaen se o ní vyjadřoval velmi ironicky a s despektem. Později prohlásil toto: [...] Existuje velmi málo opravdu komické hudby a má hudba není humorná vůbec. V roce 1932 mě mí bývalí spolužáci z Dukasovy třídy považovali za příliš vážného, příliš kontemplativního: mysleli si, že se neumím smát. Chtěl jsem jim dokázat, že se mýlí... a selhal jsem. V této příliš tradiční skladbě v ABA formě mají být krajní díly komické (nepovedlo se). Střední část je nejlepší: je zde mnoho věcí, které, které předznamenávají barevnost akordů a rytmů mých pozdějších děl.64 Kritika zdaleka tak krutá nebyla. Marcel Belvianes píše, že: Fantaisie burlesque má klaunský motiv [...] který se objevuje na začátku a vrací se na konci. Uprostřed skladby se rozprostírá jemnější část. Olivier Messiaen má zřejmý smysl pro barvu a nechybí mu nápady ani zábavné techniky aby skladbě dodal formu. Jeho úspěch byl o to větší, protože interpretem byl skvělý klavírista Robert Casadeus.65 28.2.1933 byla uvedena premiéra orchestrální skladby Tombeau resplendissant jedním z nejuznávanějších dirigentů té doby – Pierrem Monteaux, s Orchestre symphonique de Paris. Ačkoli byly kritiky velmi příznivé, Messiaen si nepřál její uvádění (zřejmě považoval tuto skladbu za „chudého příbuzného“ Les Offrandes oubliées, kterým se v některých ohledech podobá), a skladba zůstala nevydaná až do roku 1997. Svým obsahem skladba naproti tomu zcela vybočuje z Messiaenovy tvorby té doby. V rozhovoru s José Bruyrem Messiaen říká, že jeho cílem bylo napsat „jistý druh Blahoslavenství pro ty, kteří ve víře nalézají něco víc než iluze vzdáleného mládí“.66 Ale i přesto, že cituje Kázání na hoře, těžko to vysvětluje tak 62 63 64 65 66

http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm http://www.oliviermessiaen.net/compositions/details/id:e:20 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 44. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 45. BRUYR, José. L'Écran de musiciens: Seconde série. Paris: José Corti, 1933, s. 129-130

22

extrémní vztek a beznaděj, kterou v textu nalézáme67. Důvod zůstává nejasný, snad se může jednat o vyrovnávání se s matčinou smrtí, anebo záliba v hrůzostrašných věcech, kterou měl už od dětství. A nakonec – pro mladého skladatele velmi neobvyklá situace - třetí orchestrální premiéra v tak krátké době. Pouhých šest týdnů po Tombeau resplendissant (23.3.1933) v provedení Orchestre Straram poprvé zazněl Hymne au SaintSacrement68. V kritice z 27.3.1933 Paul Le Flem píše: Skladba evokuje mysticismus, kde se kombinuje vášeň s extází. Je tu oslavována Ježíšova přítomnost v Eucharistii, znázorněn boj člověka proti hříchu a potvrzena jednota Krista s přijímajícím. Náboženské nadšení, klid a lidská krutost jsou zobrazeny hudebními prostředky, které jsou tak smělé, až vyvolávají strach.69 Řada úspěšných premiér Messiaenovi zaručila nárůst reputace v pařížském hudebním světě, proslavuje se i jako varhaník. Přesto bylo stále nutné obhajovat hudbu svoji i svých přátel. Z června 1933 se také zachoval dopis Claude Arrieu, ve kterém kritizuje současný stav francouzské hudby, a který předznamenává zformování La Jeune France70: Neznamenal bych nic, kdybych se přidal k průměrnosti a začal psát povrchně 67

68 69 70

Mé mládí je mrtvé: já jsem jeho popravčí. Zlost obklopující, zlost přetékající! Zlost jako vystříknutí krve, zlost jako úder kladiva! Kruh na hrdle, ruce plné vzteku, tvář chladné nenávisti! Zoufalství a pláč! Mé mládí bylo žito v hudbě květin. Viděl jsem před sebou kouzelné schodiště. Na něj svítilo peří salašníka (pozn. pták modré barvy z čeledi drozdovitých) iluzí. Melodie vzduchu se vzpínala, vesele smutně. Mé mládí je mrtvé: Já jsem jeho popravčí. Kam, zuřivosti, mě vedeš? Proč se, stromy, třpytíte v noci? Vpřed, vzat, napřáhněte ruce! Moře se vzdouvá v mých uších! Rozbíjí se, převaluje se, tančí, křičí, řve: vstupuje do mě prázdnota! Co je to za oslnivý hrob? To je hrob mého mládí, to je mé srdce. Ozářeno věčně vzdouvajícím se plamenem, ozářeno oslepující čistotou vnitřního hlasu: „Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha.“ (Mt 5, 3-8) DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 35. Dílo bylo během války ztraceno, roku 1943 je Messiaen zrekonstruoval zpaměti. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 45. Podle nejnovějších výzkumů se snažil Messiaen založil skladatelskou skupinu už v tomto roce (1933). Z plánů však nakonec sešlo kvůli nedostatku financí. SIMEONE, Nigel. Messiaen in the 1930s: Offrandes oubliées. Musical Times. 2000, roč. 141(č. 1873), 33-41.

23

pro úspěch. Protože jsme čtyři talentovaní lidé 71, pokračujme v našem hledání, shromažďujme své myšlenky a pišme naše mistrovská díla. Potom to bude čistá krása našich myšlenek, která nás proslaví; a když ne, může nás aspoň těšit, že děláme něco důležitého.72 Léto 1933 strávili s Claire ve venkovském sídle Delbosových, Châteu de SaintBenoît v Neussarges-Moissac, kde se Messiaen věnoval orchestraci L'Ascension a složil Mši pro osm sopránů a čtyři housle (nikdy nebylo uvedeno). Messiaen na tyto idylické prázdniny vzpomínal po zbytek života.

Ilustrace 9: 3: Messiaen a Claire v Neussarges. Od školního roku 1932/1933 nejspíš také začal Messiaen vyučovat na École Normale de Musique (nedochovaly se žádné záznamy školy). V této době vzniká jeho Vingt leçons de solfège moderne, skladby byly pravděpodobně používány při zkouškách ze hry z listu. Nicméně se jedná o kompozice velmi krásné, vhodné pro 71 72

Messiaen, Arrieu, Elsa Barraine, Jean Cartan DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 32.

24

nižší stupeň hudebního vzdělávání (např. Déchiffrage I)73. Na podzim 1933 Messiaen nastupuje svoji vojenskou službu. I když se nad Evropou začíná vznášet přízrak války, Messiaenova vojna byla poněkud netypická. V dopise Arrieu z ledna 1934 píše: V současnosti je moje služba mírnější. Dávám hodiny harmonie důstojníkům a vojákům a píšu jim průměrně dva úkoly denně. Messiaenova vojenská služba končí na podzim roku 1934. O prázdninách 1934 dokončuje varhanní verzi L'Ascension.

73

Skladba byla vydána pouze jako dodatek v časopise, z důvodu velmi špatné dostupnosti jsem ji zařadila do přílohy práce (Příloha 6).

25

1. 1 Fantaisie burlesque (1932) Premiéra 8.2.1933 v rámci Concerts de la Societé musicale independante, École Normale de musique74 klavír: Robert Casadeus Jak už bylo výše uvedeno, jedná se o skladbu, která jako snad jediná z Messiaenových skladeb usiluje o to, být vysloveně „zábavná“. Messiaen ji později označil za nevydařenou a znalci jeho díla ji popisují většinou jako kompozici problematickou, vedle ostatních děl slabou. Nicméně, Fantaisie burlesque bývá dodnes uváděna a i přes kritiku samotného autora nepostrádá zajímavé momenty. Pro interpreta i posluchače je jistě zajímavá svojí svěžestí a rozmanitostí. Z hlediska vývoje Messiaenova hudebního jazyka je také dokladem toho, jak se rozvíjela metrorytmická složka jeho děl (časté střídání taktových označení, synkopy, celková úsečnost rytmů). Tato skladba má třídílnou formu ABA, kterou Messiaen používal ve 30. letech nejčastěji. Jednotlivé díly jsou velmi kontrastní: Díl A, v tónině F dur, je komický a má perkusivní charakter. Úvodní fráze pracuje se dvěma elementy: akordickým sledem, který obsahuje až na jeden půltón celou chromatiku, a diskantovou odpovědí v celotónové stupnici.

Ilustrace 3: Úvodní pasáž Fantaisie burlesque 74

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm

26

Tyto dva takty se třikrát opakují, potřetí v nejnaléhavější podobě (akordy již obsahují všech 12 půltónů), která je vtipně zakončena odpovědí v basové poloze. Následující fráze (od t. 7) přináší v pravé ruce ostinátní figuru, která osciluje mezi pohybem v duolách a triolách, doprovázenou v levé ruce partem využívajícím příbuzného materiálu. Po dvou taktech je fráze rázně ukončena akordickým dovětkem. Poté se vše opakuje (a). Po krátké tremolové mezihře (t. 23-24) přichází snad nejpřekvapivější část skladby následující fráze (od t. 25) totiž zjevně používá prvků jazzu. Messiaen byl přitom známý tím, že jazz neměl rád (kritizoval např. Ravela kvůli tomu, že ve svém Klavírním koncertu G dur a jednoaktové opeře L’Enfant et les Sortilèges takových prostředků využívá75). Ve stylizaci můžeme cítit inspiraci ragtimem:

Ilustrace 4: Příklad inspirace jazzem. Všimněme si také zajímavého taktového označení (4/4+1/8). Tento takt se dvakrát opakuje a po zopakování tremola přichází odpověď, vycházejí z dovětku z 2. taktu, zakončená trylkem. S tímto materiálem dál Messiaen pracuje, ale spíše opakováním, než že by ho prováděl. Po znovuzaznění úvodní fráze se přesouváme do zcela jiného světa, který byl Messiaenovi vlastní. Díl B (od t. 75) má mnohem jemnější náladu. Oproti úsečným krátkým motivům Messiaen staví dlouhou čtrnáctitaktovou frázi, jejíž melodika je typicky messiaenovská. Z kompozičního hlediska je nejzajímavější střední část dílu B, kde nad sebe Messiaen vrství dva mody omezených transpozic76 – ve vrchní osnově 75 76

[online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.musicwebinternational.com/classrev/2002/Nov02/messiaen_autbo_naxos.htm V Technique de mon langage musical (příklad číslo 371) slouží toto místo přímo jako příklad vrstvení modů.

27

používá 3. transpozici třetího modu, ve spodní 1. transpozici prvního modu.

Ilustrace 5: Vrstvení modů. Následuje návrat krajní části dílu B a poté repríza dílu A s krátkou codou. Z pianistického hlediska se jedná o skladbu relativně přístupnou, vhodnou případně i jako látku studentů konzervatoře. Messiaen pracuje v krajních dílech hlavně s akordickými pasážemi, v „ragtimových“ místech nacházíme polyrytmiku. Polyfonně zpracovaný střední díl vyžaduje schopnost tónově diferenciovat jednotlivá pásma.

Výběr nahrávek: AUSTBØ, Hakon. Messiaen: Piano Music, Vol. 4 [CD]. Naxos, 2002. HILL, Peter. Messiaen: Complete Piano Works [CD]. Regis Records/Traditions Alive, 2007. HILL, Peter a Benjamin FRITH. Visions de l'Amen [CD]. Unicorn UK, 1994. KIM, Paul. Olivier Messiaen: The Complete Works for Piano: Vol. 4, The Early Works [CD]. Centaur, 2005. LORIOD, Yvonne. Works for piano [LP]. Musical Heritage Soc. in USA. MURARO, Roger. Olivier Messiaen: Petites Esquisses, Etudes de Rythmes, Canteyodjaya... [CD]. Musidisc, 2001. ROSCOE, Martin a Steven OSBORNE. Olivier Messiaen: Visions de l'Amen [CD]. Hyperion UK, 2004.

28

2. La Jeune France (1935-1939) „Každé téma může být náboženské, pod podmínkou, že se na něj díváme pohledem věřícího člověka.“77 (O. Messiaen)

Začátek roku 1935 se odehrával především ve znamení prvních uvedením Messiaenova dosud nejvýznamnějšího díla – L'Ascension78. Práci na orchestrální verzi zahájil v květnu 1935 v Paříži a dokončil ji během prázdnin v Neussarges v červenci téhož roku. Dílo potom odkládá a práci na něm se věnuje až následujícího roku, kdy ho od května do července instrumentuje. Premiéra orchestrální verze se ale uskutečnila až o 18 měsíců později v Paříži, v Salle Rameau 9.2.1935 pod taktovkou Roberta Siohana79. Skladba má čtyři části: 1.

Majesté du Christ demandant sa gloire à son Père (Kristovu majestátu náleží sláva Boha)

2.

Alléluias sereins d'une âme qui désire le ciel (Jásavé Alleluja duše toužící po nebesích)

3. Alléluia sur la trompette, alléluia sur la cymbale du Christ qui est la sienne (Hlasy radostného Alleluja s trubkami a činely) 4.

Prière du Christ montant vers son Père (Modlitba Krista vystupujícího k Otci)

Messiaen o díle píše: První věta L'Ascension je majestátní žesťový chorál. Trumpeta zpívá a vyrůstá z modu omezených transpozic, podpořena dlouze drženými dominantním akordy. Stavba druhé věty vychází z chorálního graduále80 a hymnů. Prostřednictvím sólových dřevěných dechů se téma - jakýsi druh vokalízy - melodicky rozvíjí, doprovázen oporami a prodlevami, založenými na 2. modu omezených transpozic Po anglickém rohu, hoboji a klarinetu zpívá celá dechová sekce „Alleluia“ v zářícím oparu trylků a harmonií ve smyčcích. Radostný 3/8 takt, rázný a ozářený sluncem, utváří třetí větu. Opět můžeme jasně slyšet oporové fragmenty. Po dlouhém crescendu, se objevuje téma v celém orchestru ve ff v augmentaci a vytváří druh Tance před Archou81. Čtvrtá věta nás přivádí k tajemství Božího plánu. Druhá věta je nejdůležitější z hlediska inovace techniky, formy a hudebního jazyka. Ale čtvrtá věta je emocionálním 77 78 79 80 81

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 83. fr. Nanebevstoupení BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm Graduále je jednou z antifon užívaných při katolické mši před 2. vatikánským koncilem. Zřejmě má na mysli Tanec před Archou úmluvy krále Davida.

29

vrcholem. Vyrůstá z klidné fráze, extatické, zřetelné, která je svěřena smyčcům a která roste a vznáší se stále výš, až nakonec doputuje k prostému septakordu, který se zdá nekonečný82.

Messiaen zde spojuje jednotlivé části s konkrétními verši Bible anebo liturgickými texty83. L'Ascension slavilo obrovský úspěch, o čemž svědčí jak dobové kritiky, tak i fakt, že dílo bylo a je velmi často uváděno, a to například i během nejtěžších časů pro francouzskou moderní hudbu, během okupace – jenom v roce 1943 bylo v rádiu dílo během 14 dní odvysíláno hned dvakrát.84 V časopise Le Courrier musical popisuje Maurice Imbert své zážitky z premiéry takto: [. . .] [struktura díla] se podobá podobá umění mistrů-řemeslníků, kteří plánovali gotické katedrály, s jejich lesem majestátních pilířů vedoucích do odvážných kleneb; s jejich vitrážemi, s lineárními vzory, anebo primitivně vypadajícími lidmi, vybarvenými transparentními barvami, kterými se mihotají paprsky slunce.85 V době premiéry orchestrální podoby L'Ascension dokončuje Messiaen i verzi varhanní pod názvem L'Ascension: Quatre Méditations Symphoniques Messiaen zde nahradil třetí větu Alléluia sur la trompette, alléluia sur la cymbale du Christ qui est la sienne, která se podle něj pro varhany nehodila, nově napsanou částí (během roku 1934). Transports de joie d'un âme devant la gloire du Christ qui est la sienne86. Poprvé byla varhanní verze L'Ascension uvedena na nově zrestaurovaných 82

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 53.

83

1.Père, l'heure est venue, glorifie ton Fils, afin que ton Fils te glorifie. Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. (J 17,1) 2.Nous vous en supplions, ô Dieu,... faites que nous habitons aux cieux en esprit.Prosíme Tě, všemohoucí Bože... dej, abychom mohli přebývat duchem na Nebesích. (Mše při slavnosti Nanebevstoupení) 3.Le Seigneur est monté au son de la trompette...Nations, frappez toutes des mains; célébrez Dieu par des cris d'allégresse. Bůh vystoupil vzhůru za hlaholu, Hospodin za zvuku polnic... (Ž 47, 1) Lidé všech národů , tleskejte v dlaně, hlaholte Bohu, plesejte zvučně... (Ž 47, 6) 4.Père,... j'ai manifesté ton nom aux homes . . . Voilà que je ne suis plus dans le monde; mais eux sont dans le monde, et moi je vais à toi. Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali (J 17, 6). Již nejsem ve světě, ale oni jsou ve světě, a já jdu k tobě (J 17, 11). Olivier Messiaen [online]. 2008 [cit. 2010-02-26]. Compositions. Dostupné z WWW: . 84

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 54. Ibid. 86 Je parafrází několika veršů z Listu Koloským a Efezským: 85

30

varhanách v Église de la Saint-Trinité 29.1.1935 samotným autorem87. Dalším zajímavým dílem, vzniklým v této době, je Vocalise88, která byla zřejmě napsána pro soutěž konzervatoře v roce 1935. Tato drobná kompozice předznamenává Messiaenovy dva písňové cykly, které měly brzo následovat: Poèmes pour Mi a Chants de terre et de ciel.

Ilustrace 6: Vocalise-étude Léto 1935 strávil Messiaen v Grenoblu. Zabýval se především prací na svém doposud nejvýznamnějším díle – La Nativité de Seigneur. Tyto prázdniny jsou Rendons grâces à Dieu le Père, qui nous a rendus dignes d'avoir part à l'héritage des Saints dans la lumière, . . . nous a ressuscités et fait asseoir dans les cieux, en Jésus Christ (z http://www.oliviermessiaen.net/compositions/details/id:e:30) 87 BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm 88 Není bez zajímavosti, že tato Vocalise, ovšem orchestrovaná, je druhou částí Messiaenova Concert à quatre, jednoho z jeho posledních děl (napsáno v letech 1990-1991). Messiaen je už nestihl dopsat - některé části dokončila nebo instrumentovala Yvonne Loriod ve spolupráci s Georgem Benjaminem a Heinzem Holligerem).

31

přelomové z hlediska Messiaenovy práce s rytmem. Během nich také pracuje na další skladbě, která je spojena se smutnou událostí – 17.5.1935 zemřel Messiaenovův velký učitel Paul Dukas. Messiaen byl požádán editorem La Revue musical Henry Prunièrem, aby společně s několika dalšími Dukasovými žáky (Arrieu a Barraine) přispěl do Dukasova „Tombeau“89. Le Tombeau de Paul Dukas byl vydán jako příloha La Revue musical v květnu-červnu 1936 pod jménem Pièce společně s osmi dalšími skladbami různých autorů. Messiaen popisuje hudební jazyk této skladby takto: Má skladba je docela jednoduchá: používá třetího modu omezených transpozic (v první transpozici), jehož oranžové, bílé a zlaté světlo neustále padá na dlouhou dominantní septimu. Je statická, vážná a strohá, jako velký blok kamene.90

Skladba (společně s osmi dalšími) poprvé zazněla na koncertě na École Normale 25.4.1936 v podání klavíristy a a Dukasova žáka Joaquína Nin-Culmella.91 Již od 19. století se ve francouzské hudbě objevuje snaha po vnitřní obrodě a podpora nové tvorby, které daly impulz k vytvoření hudebních spolků či společností anebo hudebních institucí. Meziválečná doba s sebou navíc nesla nutnost vytvořit si postoj k různým proudům v hudbě: pro Messiaena a podobně smýšlící skladatele bylo nepřijatelné tvořit podbízivou hudbou, aby se zavděčili veřejnosti, neoklasicismus pro ně byl povrchní, atonalita jim nebyla blízká. Navíc cítili potřebu vyjádřit své znepokojení s rostoucí tvrdostí a necitlivostí doby, nad světem se vznášel přízrak dalšího válečného konfliktu. Tyto zásady se staly stěžejními pro skladatelskou skupinu La Jeune France92 založenou v roce 1936. Nicméně, podhoubí pro její vznik nalézáme už u rok dřív, v tzv. La Spirale. La Spirale je spojena především s pařížskou Scholou Cantorum, konkrétně pak s jejím ředitelem Nestorem Lejeunem a skladatelem Georgesem Migotem, dalšími členy byl např. Jules Le Febvre, Paul Le Flem, Daniel-Lesur, Édouard Sciortino, André Jolivet, Claire Delbos a Olivier Messiaen93. Pro další formování La Jeune France je význačné především hudební 89 90 91 92 93

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 56. BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm Ibid. Mladá Francie HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 57.

32

přátelství Messiaena s André Jolivetem. Jejich první setkání proběhlo již v roce 1934, kdy se Messiaenovi v Société Nationale dostala do rukou partitura Jolivetova smyčcového kvartetu a poté mu napsal krátký vzkaz: Pane, píšete hudbu, kterou bych chtěl psát. Můžeme se setkat?94 Oficiální cíle skupiny byly vytištěny na programu jejich prvního koncertu 12.12.1935 ve Schole Cantorum, na kterém byla uvedena např. varhanní verze L'Ascension Oliviera Messiaena anebo premiéra skladby Mana Andrého Joliveta, a zněly takto: Výbor La Spirale zamýšlí podílet se na propagaci současné hudby prostřednictvím koncertů francouzské hudby organizováním výměnných koncertů se skladateli z jiných zemí95. Má v úmyslu sloužit hudbě a proto bude dávat méně světových premiér; namísto toho bude opakovaně uvádět význačná díla.96 Nedlouho po té bylo poprvé uvedeno97 Messiaenovo do této doby nejprogresivnější dílo, zejména v rytmické oblasti: La Nativité de Seigneur98 (1935). Jeho devět části si mezi sebou rozdělili hned tři varhaníci, Messiaenovi přátelé – Daniel-Lesur, Jean Anglais a Jean-Jaques Grunewald, což už samo svědčí o obrovské náročnosti celého cyklu. Premiéra se uskutečnila 27.2.1936 a jak bylo už Messiaenovým zvykem, připravil k této příležitosti krátký text blíže osvětlující nově vzniklé dílo. Emoce a upřímnost tohoto díla: ať jsou ve službách dogmat katolické teologie. Jsou vyjádřeny melodickými a harmonickými prostředky: postupné vzrůstání intervalů, dominantních akordů, prodlev, obalů a rozšířených opor. A stále více i rytmickými: rytmy, kterým předchází, anebo po nich následuje jejich augmentace, někdy rozšířena o přidanou krátkou hodnou (polovina přidané hodnoty). A nad vším mody omezených transpozic: chromatické mody použité harmonicky, zvláštní barva, kterou čerpají z omezeného množství možných transpozic (2, 3, 4 a 6 podle modu). Teologický obsah? Nejlepší, protože obsahuje všechno. A tato hojnost technických prostředků dovoluje srdci volně se vylít ze břehů.99 94 95

96 97 98 99

Ibid. La Spirale byla aktivní od prosince 1935 do května 1937. Na jejích koncertech zaznívaly premiéry některých soudobých skladeb, častěji však (jak se píše v už v programu skupiny) byly na koncertech uváděny reprízy děl už dříve uvedených. Třetí koncert skupiny 5.3.1936 byl věnován americkým skladatelům (John Alden Carpenter a Charles Ives). HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 57. Jednotlivé části hrál Messiaen v Sainte-Trinité nejspíš už v roce 1935 Celý název zní La Nativité du Seigneur: Neuf méditations HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 59.

33

Důležitost tohoto díla Messiaen později mnohokrát zmiňoval: Tím, že jsem v Nativité de Seigneur použil indické rytmy, vytvořil jsem důkaz, nebo si to aspoň myslím, že lze psát pro varhany i jinak, než v post-franckovské estetice.100 Jak už bylo výše řečeno, dílo má 9 částí: 1.La Vierge et l'Enfant (Panna a Dítě) 2.Les Bergers (Pastýři)

3.Desseins éternels (Věčný záměr) 4.Le Verbe (Slovo) 5.Les Enfants de Dieu (Boží děti) 6.Les Anges (Andělé) 7.Jésus accepte la souffrance (Ježíš přijímá utrpení) 8.Les Mages (Mudrcové) 9.Dieu parmi nous (Bůh mezi námi)

Dílo vyvolalo nadšení. Např. George Auric, který se v mnoha ohledech s Messiaenem nikdy neztotožnil, byl naprosto uchvácen: Mám dojem, že na mnohá témata máme zcela protichůdné názory [...] Proto je pro mě velkým potěšením, že mohu napsat, že některé z částí [La Nativité de Seigneur] jsou tím nejkrásnějším a nejdojemnějším, s čím jsem se za dlouhou dobu potkal.101

Ilustrace 11: Přidané hodnoty

Ilustrace 12: Příklad rytmické augmentace a diminuce 100 101

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 60. Ibid.

34

Ilustrace 13: Melodie inspirovaná gregoriánským chorálem doprovázená groupes pédales. V basové linii příklady rytmických augmentací a diminucí.

Ilustrace 14: Modulace z 2. do 3 modu omezených transpozic Se jmény tří členů budoucí skupiny La Jeune France – Messiaenem, Jolivetem a Daniel-Lesurem - jsme se již tedy setkali v La Spirale, čtvrtý člen ale ještě chyběl. Měl se jím stát skladatel samouk Yves Baudrier, otec celé myšlenky a zároveň člověk, který jako jediný byl schopen finančně zastřešit projekt 102. Jak sám později 102

Jak píši v první kapitole, Messiaen chtěl vytvořit skladatelskou skupinu již v roce 1933 s Claude

35

napsal, nikdy nezapomněl na den, kdy poprvé uslyšel Messiaenovy Les Offrandes Oubliées v Société de Concerts du Conservatoire, protože si, jak řekl, uvědomil spirituální hnutí, které s sebou strhlo mnoho mladých francouzských umělců.103

Ilustrace 15: La Jeune France. Jolivet u klavíru. Zleva: Messiaen, Baudrier, Daniel-Lesur První koncert La Jeune France se konal 3. června 1936 za účasti takových osobností, jako byl Ricardo Viñes nebo Roger Désormière. Sami členové nově vzniklé skupiny byli rozdílnými skladatelskými osobnosti, spojoval je však jejich postoj k umění. Jejich celé prohlášení104 znělo takto: Podmínky života se stávají tvrdší a tvrdší, mechanické a neosobní, stává se úkolem hudby, aby těm, kteří ji milují, přinášela neúnavně svoji duchovní vášnivost a ušlechtilou reakci. „Mladá Francie“, která převzala svůj název od Hectora Berlioze, sleduje cestu, po které kdysi Mistr těžce kráčel. Přátelské seskupení čtyř mladých skladatelů: Oliviera Messiaena, DanielLesura, André Joliveta a Yvese Baudriera, La Jeune France, si vytyčila za cíl šířit mladou hudbu, stejně tak vzdálenou revolučním i akademickým klišé. Tendence této skupiny budou rozličné, shodují se jedině v touze spokojit se

103 104

Arrieu, Elsou Barraine a Jeanem Cartanem, plán ale ztroskotal na nedostatku financí. Právě díky Yves Baudrierovi se projekt nyní podařilo uskutečnit. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 61. Byly vydány dvě verze tohoto manifestu. První, častěji uváděnou, uveřejnil kritik André Coeuroy v jeho článku z 5.6.1936 (« Manifeste et concert des ‘Jeune France’ ») pro Beaux-Arts a její překlad uvádím ve své bakalářské práci. Delší verze byla přeložena a publikována v programu při provedení Messiaenových Les Offrandes oubliées Sergem Koussevitzkym a Boston Symphony Orchestra na koncertech 16. a 17.10.1936.

36

pouze s upřímností. Jejich společnou snahou je jedině shodné přání uspokojovat posluchače opravdovostí, štědrostí a kritickým svědomím. Cílem seskupení je vytvořit hudbu životnou. Na každém z koncertů, La Jeune France, tvoříc svobodnou porotu, zhodnotí, dle míry svých možností, jedno nebo více děl, která jsou charakteristická nějakou zajímavou tendencí pro rámec jejího úsilí. Také doufá, že povzbudí mladou francouzskou školu, kterou lhostejnost nebo nouze mocných nechávají zemřít, a že bude s vírou pokračovat v díle velkých mistrů, kteří udělali z francouzské hudby, v jejich století, jeden z nejčistších klenotů civilizace.105

V letech 1936 a 1937 pořádali skladatelé La Jeune France každoroční symfonický orchestrální koncert a kromě toho se zúčastnili i dvou soukromých koncertů organizovaných specializovanými časopisy La Page Musicale a Le Revue musicale. V roce 1938 uspořádali symfonické koncerty dokonce dva (v Paříži a Bruselu), dva koncerty komorní hudby v Grenoblu a koncert při příležitosti setkání katolických studentů v Paříži, dále pak několik koncertů soukromých. Jejich činnost pokračuje i následujícího roku, nicméně s vypuknutím druhé světové války skupina zaniká.106

Léto 1936 strávili Messiaen a Claire poprvé v novém domě v Petichet 107 v jeho milovaných francouzských Alpách, kde Messiaen později složil většinu svých skladeb a nedaleko kterého je i pohřben.

Ilustrace 16: Dům v Petichet 105 106 107

[online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.jolivet.asso.fr/AJFR/etudes/groupe-jf.asp Ibid. Obec v regionu Le Rhône-Alpes

37

Shlíží z kopce na jezero Gland lac de Laffrey a z druhé strany se tyčí hora Grand Serre. První skladba, kterou tu složil byl písňový cyklus Poèmes pour Mi, jeho vyznání lásky Claire108. Claire toto léto pracovala také na cyklu písní – zhudebnění několika básní Cécile Sauvage ze sbírky L'Âme en bourgeon.

Ilustrace 17: Grand lac de Laffrey

Ilustrace 18: Grand Serre Poèmes pour Mi má 9 částí: 1. Action de grâce (Poděkování) 2. Paysage (Krajina) 3. La maison (Dům) 4. Epouvante (Hrůza) 5. L'épouse (Manželka) 6. Ta voix (Tvůj hlas) 108

Mi byla Messiaenova přezdívka pro Claire

38

7. Les deux guerriers (Dva válečníci) 8. Le collier (Náhrdelník) 9. Prière exaucée (Vyslyšené modlitby)

Tyto písně byly původně určeny pro soprán s doprovodem klavíru, ale o rok později vytváří Messiaen i orchestrální verzi díla. Jedná se asi o nejcitovější dílo 30. let a zabývá se spirituální stránkou manželství, jako symbolu jednoty Krista a církve 109. Cyklus sestává ze dvou knih, první popisuje přípravu k manželství, druhá znázorňuje manželství jako svátost, jako duchovní sjednocení110. Zároveň Poèmes pour Mi přináší mnoho kompozičního novátorství, zejména pak v metro-rytmické oblasti (používání řeckého metra a indickým tâl). Zřejmá je také inspirace gregoriánským chorálem. Pro všechny tyto důvody bývá tento cyklus označován za klíč k pochopení celého raného Messiaenova díla (!).

Ilustrace 19: Příklad psalmodie - Action de grace

Ilustrace 20: Paysage - ukázka Messiaenovy práce s rytmem, přidané hodnoty Poprvé Poèmes pour Mi zazněly 28. dubna 1937 (Marcelle Bunlet, soprán; Olivier Messiaen, klavír) na koncertě La Spirale a dosáhly velkého úspěchu. 109 110

Text viz Příloha 4. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.allmusic.com/work/pomes-pour-mi-songcycle-for-soprano--piano-or-orchestra-i-17b-c114547/description

39

Zajímavě tento cyklus popsal o rok později Paul Bertrand: Toto dílo odhaluje skladatele, jehož dominantní kvalitou je upřímnost, se kterou vyjadřuje svůj vnitřní život. Tento cyklus devíti písní, které oslavují Svátost manželství, napsal skladatel, dle svých vlastních slov, s obrovskou stylistickou svobodou: žádné taktové čáry, modální jazyk oscilující mezi gregoriánským chorálem a indickou hudbou, nepravidelné rytmy vycházející z přirozeného rytmu řeči a vokální styl, ve kterém se psalmodie střídá s expresivní vokalízou.111 Nedlouho potom, 15.6.1937, byla poprvé kompletně uvedena i Preludia pro klavír (na klavír hrála Bernadette Alexandre-Georges). V červenci 1937 došlo v Messiaenově soukromém životě k radostné události – po několika potratech Claire se mladým manželům konečně 14.7.1937 narodil syn Pascal, který měl svého otce brzo inspirovat k napsání dalšího písňového cyklu Chants de terre et de ciel, kde je zvěčněn jako „Le Bébé-Pilule“.

Ilustrace 21: Messiaen a Pascal v roce 1938. Ve stejné době také píše pro pařížskou výstavu Exposition internationale des arts et des techniques appliqués à la vie moderne svoji první kompozici pro nástroj ani ne 111

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 77.

40

deset let starý, pro Martenotovy vlny112. Skladba113 se jmenovala Fête des belles eaux a měla premiéru 25.7.1937. Podle samotného Messiaena se jednalo o příležitostný kus114, nicméně, někteří hudební vědci115 se domnívají, že materiál skladby částečně použil pro Quatuor pour le fin de temps (Louange à l'Éternité de Jésus)116. Rok 1938 s sebou přinesl premiéru motetu O sacrum convivium, který má pro Messiaena netypické obsazení – pro čtyřhlasý sbor anebo pro čtyři sólisty, s doprovodem varhan ad libitum (později se ale většinou uváděl a capella). Toto dílo získalo během Messiaenova života obrovskou oblibu, celkový náklad výtisků činil zhruba 138 000! V témže roce zaznívá hudba všech členů La Jeune France poprvé za hranicemi vlasti – v Bruselu. Messiaenova hudba se také častěji začíná hrát v zahraničí a Messiaen podniká cestu do Londýna, kde provedl v 25.6.1398 v kostele sv. Albana mučedníka v Holbornu La Nativité du Seigneur117. Bylo to především díky Felixi Aprahamianovi118, generálnímu sekretáři Organ Music Society. Od roku 1939 se nám dochovaly Messiaenovy deníky. Ze zápisu z 23.1.1939 se z nich dovídáme, že na École Normale v Paříži byl v podání Marcelle Bunlet a Mesasiaena poprvé proveden cyklus Prismes: Six poèmes de Olivier Messiaen, pour soprano et piano. Zanedlouho poté ale dílo přejmenoval na Chants de terre et de ciel. Zde, oproti Poèmes pour Mi, kromě spirituální dimenze manželství popisuje i rodičovství.119 1. Bail avec Mi (pour ma femme) Svazek s Mi (pro moji ženu) 2. Antienne du silence (pour le jeune des Anges gardiens) Antifona ticha (pro anděla strážného) 3. Danse du bébé-Pilule (pour mon petit Pascal) Tanec bébé-Pilule

120

pro mého malého

Pascala) 112 113 114 115 116 117 118 119 120

Maurice Martenont nástroj vynalezl v roce 1928 Pro 6 Martenotových vln HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 73. Ibid. Louange à l'Éternité de Jésus bývá někdy prováděna v obsazení Martenotovy vlny (místo violoncella) a klavír. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 79. Aprahamiana a Messiaena poté pojilo celoživotní přátelství, taktéž s Poulencem. Velmi cenná pro badatele je i korespondence s oběma skladateli. Viz příloha 5 Český překlad by mohl znít Děťátko-pilulka

41

4. Arc-en-ciel d'innocence (pour mon petit Pascal) Duha nevinnosti (pro mého malého) 5. Minuit pile et face (pour la mort) Půlnoc z rubu a lícu (Pro smrt) 6. Résurrection (pour le jour de Pâques) Vzkříšení (pro Hod Velikonoční)

Písně vyvolaly vlnu polemiky, která předznamenává nemilosrdnou kritiku Messiaena v 2. polovině 40. let. V dopise Michél-Léonovi Hirschovi z 3.2.1939 se k věci Messiaen vyjadřuje takto: Moje Chants de terre et de ciel (pro soprán a klavír) byly právě vydány Durandem. Protože se jedná o velmi osobité dílo (více, než pouze svým názvem!), o kterém se diskutovalo, diskutuje a bude diskutovat a útočit na něj, chtěl bych k němu dodat komentář. Jako autor básní i hudby, nemohu se stavět ani na stranu obhájců ani odpůrců, mohu jenom čestně vyjádřit své záměry: Předně jsem chtěl složit náboženskou, katolickou skladbu. V poslední době jsem psal v Art sacré: pokud existuje něco, jako čistě náboženské umění, potom je zároveň ze své podstaty rozmanité. Proč? Protože vyjadřuje myšlenky o bytí, o tom, kdo je Bůh, jako o jsoucnu, které je ale všudypřítomné a které můžeme nalézt ve všem, nade vším i pode vším. Každé téma může být náboženské, pod podmínkou, že se na něj díváme pohledem věřícího člověka. Proč by měl být Bail pour Mi (pro moji ženu) být méně náboženský, než Antienne du Silence (která je pro Strážného Anděla? Proč Proč by neměl být stejným duchem víry prodchnut Arcen-ciel d'innocence (pro mého malého Pascala) a Résurrection (pro Hod Velikonoční)? Třetí píseň Danse de Bébé-Pilule (pro mého malého Pascala vyvolala více překvapení než ostatní. Říká se – že, stejně jako celý cyklus, připomíná dětskou písničku. Protože je napsán pro mého syna, snaží se vyjádřit veselé a nesvázané okouzlení dětstvím... A nyní k hudebnímu jazyku. [...] Mnoho let jsem studoval harmonii, fugu a kompozici, takže mohu tvrdit, že své řemeslo znám. A jestli je zde více vervy než v dílech předcházejících, mé mody omezených transpozic jsou tu stále, stejně jako mé harmonie, skupiny prodlev, clustery. Stále jsou zde také mé obvyklé rytmy, založeny na přidaných notách, na augmentaci, na absenci taktových čar [...]. Kromě toho, nejsem v tom nikterak osamocený. Mým vzorem byl nejdřív Debussy, poté z gregoriánský chorál a dílo velkého indického znalce rytmu Çarngadevy. Některé momenty Schoenberga, Joliveta, některé francouzské a ruské melodie mě také ovlivnily. Přidejte k tomu fakt, že mám rád Masseneta, protože je jeho hudba tonální a dobře harmonizovaná, a máte některé myšlenky mého stylu. A těm, kteří úpí nad mými tak zvanými disonancemi, říkám zcela jednoduše, že nejsem disonantní: měli by si vypláchnout uši!121

Messiaen v tomto cyklu dále rozvíjí své výboje v oblasti rytmu, nalézáme tu motivy 121

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 83.

42

vycházející ze zpěvu ptáků, melodie v oktávách v klavírním partu (bez doprovodu) a jiné znaky příznačné pro tvorbu následující dekády.

Ilustrace 22: Danse du bébé-Pilule. Příklad inspirace ptačím zpěvem. Válka se ale nezadržitelně blížila. 20.6.1939 byl uspořádán poslední (čtvrtý) koncert La Jeune France, na kterém zazněly Chants de terre et de ciel, anebo Jolivetovy Romantiques. 28. června odjela mladá rodina na léto do Pétichet, kde se Messiaen, jako každé prázdniny, mohl věnovat výhradně komponování. Na konci srpna dokončuje122 Les Corps glorieux123, varhanní cyklus. Ten má sedm částí: 1.Subtilité des Corps Glorieux (Noblesa těl blahoslavených) 2.Les eaux de la Grâce (Vody milosrdenství) 3.L'ange aux parfums (Anděl obklopený vůni) 4.Combat de Mort et de la Vie (Boj života a smrti) 5.Force et agilité des Corps Glorieux (Síla a hbitost těl blahoslavených těl) 6.Joie et clarté des Corps Glorieux (Radost a jas těl blahoslavených) 7.Le Mystère de la Sainte-Trinité (Tajemství Nejsvětější Trojice)

Je to poslední skladba, kterou, jak Messiaen sám řekl124, napsal jako civilista. 3. září 1939 byla vyhlášena válka Německu a Messiaen se musel vrátit do Paříže, aby narukoval. Claire s Pascalem odjeli k její rodině do Neussargues a zůstali zde po další dva roky.

122 123

124

Premiéry se skladba dočkala až o více než 4 roky později 15.11. 943. Celým názvem Les Corps glorieux: Sept visions brèves de la vie des ressuscité. Termín corps glorieux se používá pro tělo Ježíše po vzkříšení, rovněž se jedná o teologický pojem označující stav, ve kterém se po vzkříšení nacházejí těla blahoslavených. V Credu se praví: Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Apoštol Pavel píše: On promění tělo naší poníženosti v podobu těla své slávy silou, kterou je mocen všecko si podmanit (Ph 3,21). HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 85.

43

2.1 Pièce pour le Tombeau de Paul Dukas (1935) Premiéra 25.4.1936 École Normale de musique Paris125 klavír: Joaquin Nin-Culmell126 Pièce pour le Tombeau de Paul Dukas je velmi působivá kompozice, která i díky statičnosti svých rytmů a tématické jednolitosti vytváří dojem majestátnosti. Messiaen tu svému velkému učiteli postavil náhrobek, který v žádném ohledu nezaostává za tradicí tombeau, kterou nacházíme ve francouzské hudbě už od doby baroka. Přestože se jedná o velmi krátkou skladbu, je zcela přelomová z hlediska rytmu. Jako u první klavírní skladby u ní zcela chybí taktové označení (používá Messiaenův princip tzv. ametrické hudby, která vnímání taktů nahrazuje za vnímání násobků, obzvlášť prvočíselných, krátkých hodnot). Poprvé zde hojně využívá valeurs ajoutées127. Celá skladba vychází z rytmického materiálu prvního taktu, v podstatě se jedná o jeho rytmické variace128. Skládá se ze dvou elementů: z řeckého druhého epitritu129 a dlouhé noty.

Ve druhém taktu je první element rozšířen:

V notovém textu tedy vypadá začátek skladby takto:

125 126 127 128 129

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm Joaquín Maria Nin-Culmell (1908-2004) - klavírista španělsko-kubánského původu. Studoval Scholu cantorum a Pařížskou konzervatoř (kompozice ve třídě Paula Dukase a Manuela de Fally). Přidaných hodnot REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 25. CROSBY, Alpheus. Compendious grammar of the greek language. New York: Wollworth, Ainsworth and co., 1871, str. 116.

44

Ilustrace 23: Ukázka faktury skladby. Začátek. Ve třetím taktu se z epititru stává přidáním hodnoty tento rytmus:

Používáním principů rytmické diminuce nebo augmentace a přidáváním hodnot se tak například v 8 taktu dostáváme k dalšímu starořecké stopě, třetímu epititru:

Vznikající rytmy mají také velmi blízko k Messiaenovu oblíbenému indickému rytmu ragavardhana130:

Skladba je napsána v první transpozici 3. mode de transpositions limitées. V Pièce pour le Tombeau de Paul Dukas se Messiaen poprvé odchýlil od subtilnější (post-)impresionistické faktury131 – tato skladba využívá velké klavírní techniky ve smyslu mohutných akordů a využití celé klaviatury, zároveň je ale zcela prosta romantických gest. Nezbytností pro interpreta je schopnost diferenciace jednotlivých hlasů a zcela přesný rytmus kvůli správnému vyznění rytmických nuancí.

Výběr nahrávek: AUSTBØ, Hakon. Messiaen: Piano Music, Vol. 4 [CD]. Naxos, 2002. 130 131

MESSIAEN, Olivier. Technique de mon langage musical. Paris: Alphonse Leduc, 1944, str. 14. V případě Fantaisie bourlesque se jedná (v krajních dílech) spíše o tehdy módní taneční „klaunský“ styl, ke kterému se už nikdy později nevrátil a který je pro jeho celé dílo výjimkou,

45

HILL, Peter. Messiaen: Complete Piano Works [CD]. Regis Records/Traditions Alive, 2007. HILL, Peter a Benjamin FRITH. Visions de l'Amen [CD]. Unicorn UK, 1994. KIM, Paul. Olivier Messiaen: The Complete Works for Piano: Vol. 4, The Early Works [CD]. Centaur, 2005. LORIOD, Yvonne. Works for piano [LP]. Musical Heritage Soc. in USA. MURARO, Roger. Olivier Messiaen: Petites Esquisses, Etudes de Rythmes, Canteyodjaya... [CD]. Musidisc, 2001. Olivier Messiaen: Inédits [CD]. Jade / Bmg, 1999.132 ROSCOE, Martin a Steven OSBORNE. Olivier Messiaen: Visions de l'Amen [CD]. Hyperion UK, 2004.

132

Pièce pour le Tombeau de Paul Dukas je zde uveden v provedení Yvonne Loriod.

46

3. Messiaenova válka (1940-1944)

„Tu jsem viděl dalšího mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblak. Nad jeho hlavou byla duha, jeho tvář byla jako slunce, nohy jako ohnivé sloupy.“ (Zj 10:1)

Skladatel Messiaen se od nynějška stává vojínem Messiaenem a je poslán se ženisty do Sarreguemines, do těsné blízkosti německých hranic. Zde musel jako všichni ostatní vykonávat těžkou manuální práci, která byla zcela nad jeho síly. 133 Na začátku roku 1940 píše v článku pro časopis L'Orgue: Po kopaní jam, řezaní stromů, nošení těžkých nákladů nebo tlačení vagónů, je těžké myslet na hudbu, vrátit se k ní, jako k utěšující starší sestře. Nicméně, každou noc, v hodinách, které jsou určeny ke spaní, rozhodl jsem se přečíst si pár stran z kapesních partitur, které jsem si láskyplně naskládal na dno svého tlumoku. Kdykoli se mi podaří najít světlo, plním své předsevzetí, čtu si je; analyzuji formy, harmonie, témbry Beethovenových symfonií, Mou matku husu od Ravela, Stravinského Les Noces anebo Honeggerova Horace victorieux.134 Radostí mu také byla občasná možnost hrát na varhany při svátcích. Pro Messiaena byla ale očividně natolik namáhavá práce nevhodná, proto se nechal na vlastní žádost převelet ke zdravotníkům. Zároveň prostřednictvím Claude Arrieu usiluje o přeložení do rozhlasu135. Veškerým jeho snahám vrátit se do civilního života učinila přítrž porážka Francie a Messiaen byl společně s tisící dalšími vojáky vzat do německého zajetí. Deset dní strávil společně s 30 000 dalšími vojáky na poli v Toul u Nancy, kde čekali na přesun do pracovních táborů. Zde brzo potkává další hudebníky, zejména klarinetistu Henriho Akoku136 a cellistu Étienna Pasquiera137, kteří ho měli velmi silně inspirovat. Étienne Pasquier vzpomíná: 133 134 135 136 137

DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 69. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 91. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 92. Narozen v roce 1912 v Palikau v Alžírsku, studoval na Přížské konzervatoři, kde získal v roce 1935 první cenu za klarinet. Člen Národního rozhlasového orchestru. Narozen v roce 1905. Zázračné dítě, vstoupil na Pařížskou konzervatoř ve letech, v roce dostal první místo ve hře na violoncello. V roce 1927 založil se svými bratry slavné Trio Pasquier, člen orchestru pařížské opery.

47

Zatímco jsme čekali, než nás přesunou, Němci nás shromáždili na otevřeném poli nedaleko Nancy. Jeden náš kamarád by klarinetista a bylo mu dovoleno, aby si nechal svůj nástroj. Jeho jméno bylo Henri Akoka [...]. Messiaen pro něj složil sólovou skladbu, která se měla stát třetí větou Quatuor pour la fin du temps. Byl jsem u toho, když na tomto poli Akoka poprvé četl skladbu z listu. Sloužil jsem jako stojan not, tj. držel jsem mu noty. Chvílemi reptal, protože ho skladatel nutil dělat obtížné věc: „To nikdy nezvládnu“ řekl. „Ale zvládneš, zvládneš. Uvidíš.“, řekl Messiaen.138

Ilustrace 24: Henri Akoka Na tomto poli také poznává Guy Benard-Delapierra 139, se kterým ho později mělo pojit celoživotní přátelství. Ten seznámení s Messiaenem popsal takto: Když jsem poprvé uviděl Messiaena, zdál se mi jako postava nějaké legendy zasazené do nejhrůzostrašnější reality. Byl červen 1940, doba katastrofy, při níž nás osud svedl dohromady do jednoho z improvizovaných táborů, kam nacisté až příliš snadno shrábli tisíce vyčerpaných zrazených vojáků, jakoby do sítě. ... Za těchto tragických okolností jsem potkal Messiaena. V jeho bledé, hloubavé tváři se zračil pohled naprosto klidný, jako nebe nad ním. 138 139

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 94. Pozn. Francouzský egyptolog a hudebník, je mu věnována Technique de mon langage musical. Během okupace v jeho domě vedl soukromé hodiny analýzy.

48

Byl jsem zaskočen tou úctou, kterou k němu jeho věrní kamarádi chovali. Patřili k nim Étienne Pasquier, cellista Tria Pasquier, Akoka, kultivovaný mladý muž, který hrál na klarinet a sólový zpěvák, jehož jméno jsem zapomněl. Když se někomu z nás konečně podařilo sehnat nějaké jídlo, stále před sebou vidím tyto kamarády, jak Messiaenovi nesou naběračku polévky, anebo čtvrt litru vody – poklady nevyčíslitelné hodnoty, které přijímal s nevzrušenou jemností nějakého indického poustevníka. Navzdory jeho hladu, žízni, vypadal, že je kdesi daleko, zdálo se, že myslí na něco jiného: na něco velmi čistého a jasného, něco, co se pohybovalo velmi pomalu v dálce, něco, co neustále pohlcovalo jeho pohled, plný života a lásky.140

Ilustrace 25: Trio Pasquier ve 30. letech. Étienne Pasquier vpravo. V červenci 1940 byl Messiaen spolu se svými přáteli v dobytčích vagónech převezen do Slezska, do tábora pro válečné zajatce nedaleko saského Görlitz 141. Po strašlivé čtyřdenní cestě „v moči a výkalech, nic k jídlu ani pití“ onemocněl úplavicí a strávil měsíc v péči polských jeptišek, kde v každé místnosti nemocnice visel Hitlerův portrét umístěný mezi krucifix a obraz Panny Marie. 142 Messiaen se od nynějška stává vězněm č. 35333 v budově 19A tábora Stalag143 VIIIA. 140 141 142 143

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 94. Zhořelec DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 70. Pozn. Stalag je zkratka pro Stammlager, což je zkrácený název Kriegsgefangenen-MannschaftsStammlager, tábora pro válečné zajatce.

49

Ilustrace 26: Stalag VIIIA Tento tábor vstoupil do historie jako místo vzniku a premiéry jednoho z Messiaenových nejslavnějších děl - Quatuor pour le fin du Temps (Kvartetu pro/na konec času). Je velmi zajímavé, že to, co se nakonec stalo monumentální osmivětou skladbou144, mělo být původně „skromným malým triem“145 - to se nakonec stalo čtvrtou částí (Intermède). Jednotlivé věty kvartetu jsou: 1. Liturgie de cristal (Liturgie krystalu) 2. Voclaise pour l'ange qui annonce la fin du temps (Vokalíza pro anděla, který ohlašuje konec času )

3. Abîme des oiseaux (Propast ptáků ) 4. Intermède (Mezihra) 5. Louange à l'éternité de Jésus (Chvála věčnosti Ježíše) 6. Danse de la fureur pour les sept trompettes (Tanec hněvu pro sedm trubek) 7. Fouillis d'arc-en-ciel, pour l'ange qui annonce la fin du temps (Duha pro anděla, který ohlašuje konec času )

8. Louange à immortalité de Jésus (Chvála nesmrtelnosti Ježíše) Messiaen použil pro Quatuor pour le fin du Temps i hudebního materiálů ze svých starších skladeb. To se týká obou louanges: Louange à l'éternité de Jésus je 144

145

Rebecca Rischin nalézá v jeho osmivětosti symbolický význam: stvoření v šesti dnech bylo oslaveno sedmým dnem odpočinku, který se rozprostírá do nekonečna a stává se osmým dnem věčného světla neměnného pokoje. RISCHIN, Rebecca. For the End of Time: The Story of the Messiaen Quartet, str. 129. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 98.

50

přepracováním části Fête des belles eaux a Louange à immortalité de Jésus existovala v jednodušší formě jako druhá část skladby varhanní skladby Diptyque. Jak už bylo výše uvedeno, Abîme des oiseaux, složil Messiaen ještě před příjezdem do tábora. Netradiční je také obsazení, protože Messiaen měl nejprve k dispozici jen klarinet (Henri Akoka). Poté, co si díky sbírce mezi vězni, mohl Étienne Pasquier zakoupit nástroj, violoncello146, jako posledního potkává v táboře houslistu Jeana Le Boulaire. Klavír Messiaenovi dlouho chyběl, až v listopadu se podařilo zajistit pianino, které bylo ovšem ve velmi špatném stavu a zasekávaly se mu klávesy. V důsledku toho Messiaen vytváří v jednotlivých částech různé kombinace nástrojů: •

Abîme des oiseaux je sólová skladba pro klarinet147

•

Louanges jsou v podstatě sólové skladby pro violoncello (Louange à l'éternité de Jésus) a housle (Louange à immortalité de Jésus) s nenápadným doprovodem klavíru

•

Voclaise pour l'ange qui annonce la fin du temps a Intermède jsou tria

•

Liturgie de cristal (Liturgie krystalu) je sólo pro klarinet a klavír s doprovodem smyčců

•

rovnocennou roli mají nástroje pouze v Danse de la fureur pour les sept trompettes a Fouillis d'arc-en-ciel, pour l'ange qui annonce la fin du temps

Nejspíš kvůli špatnému stavu pianina nemá kvartet sólovou část pro klavír. Poprvé také Messiaen do partitury zaznačil přesnou barevnost akordů. Je pravděpodobné, že Messiaenovo barevné slyšení bylo ještě umocněno tím, že měl příležitost spatřit během kruté zimy 1940-1941 polární zář148 (někteří vědci se také domnívají, že Messiaen měl barevné halucinace z hladu a zimy)149. Po měsících zkoušení se konečně 15.1.1941 konala premiéra kvartetu v boudě 27 B, kde Messiaen spolu s ostatními pomohl vytvořit provizorní divadlo, v němž hudebníci poté pravidelně koncertovali150. Ohledně premiéry později vzniklo mnoho legend. Sám Messiaen hovořil o 30 000 posluchačích, ve skutečnosti jich bylo kolem 146

Messiaen často vzpomínal, že Pasquierovo violoncello mělo pouze tři struny, což později později sám Pasquier vyvrátil – podle něj tak chtěl Messiaen umocnit těžké podmínky hudebníků. DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 72-73. 147 Pozn. Tato skladba už zřetelně předjímá Messiaenovo ptačí období 148 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 99. 149 DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 70. 150 Kulturní činnost zajatců měla nadšené ohlasy nejen u jejich spoluvězňů, ale i německých vojáků.

51

čtyř set.151 To ale vůbec nezmenšuje obrovský úspěch, který kvartet sklidil. Divadlo bylo zaplněné do posledního místa a hudebníci museli později dílo často opakovat. Messiaen často říkal, že „nikdy nebyla jeho hudba vnímána s takovou pozorností a pochopením.“152

Ilustrace 27: Plakát premiéry Kvartetu pro konec času. Messiaen, jak bylo jeho zvykem, uvedl skladbu krátkým slovním vstupem, v němž citoval úryvky ze Zjevení sv. Jana, které bylo inspirací pro toto dílo: Tu jsem viděl dalšího mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblak. Nad jeho hlavou byla duha, jeho tvář byla jako slunce, nohy jako ohnivé sloupy [...]. Pravou nohou se postavil na moře, levou na pevninu [...]. Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozvedl svou pravici k nebi a přísahou při tom, který je živ na věky věků, který stvořil nebesa, moře a všecko, co je v nich, potvrdil, že lhůta je u konce; ve dnech, kdy zazní polnice sedmého anděla, naplní se Boží tajemství [...]. (Zj 10:1-2, 5-7)

Dílo totiž nereflektuje okolnosti skladatelova zajetí, jak se často mylně uvádí, naopak, bylo únikem ze strašlivé reality. Rebecca Rischin píše ve své knize: Messiaenova apokalypsa má ve skutečnosti pramálo společného s historií a katastrofou; zabývá se znovuzrozením obyčejné duše sevřené nevšedními pocity. To vysvětluje, proč je kvartet tak silně působivý nyní, stejně jako byl 151 152

DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 7273. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 100.

52

během mrazivé noci roku 1941.153 I

lustrace 28: Liturgie de cristal - příklad používání ptačích motivů v partu houslí a klarinetu a rytmických principů v partu klavírním.

Ilustrace 29: Louange à immortalité de Jésus. „Nekonečně“ dlouhá melodie klenoucí se nad statickým doprovodem klavíru. 153

RISCHIN, Rebecca. For the End of Time: The Story of the Messiaen Quartet, str. 56.

53

Jednoho večera přišla na zkoušku hudebníků skupina německých důstojníků. Nebyla to ovšem náhoda. Pasquier později vzpomínal: Kapitán Brüll se přiklonil k Messiaenovi a řekl: „Během několika týdnů se budou vracet vězni do Paříže. Nezmeškejte vlak“. Messiaen se užasle zeptal: „Jak to, že se budeme moct vrátit domů?“, [Brüll] mu jenom řekl: „Byli jste hudebníci a neměli jste žádné zbraně.“154 Messiaenovo propuštění uspíšilo nejspíš i to, že se za něj přimlouval Marcel Dupré155. Messiaen a Pasquier byli transportování do Konstanze a poté strávili několik týdnu v karanténě v Lyonu156. V dopise adresovaném Claude Arrieu z 10.3.1941 už ale mohl šťastný Messiaen napsat: [...] Jsem volný! Se svojí ženou a malým Pascalem! V Neussarges!157 Po návratu domů bylo třeba najít si zaměstnání. V dopise Claire z 12.3.1943 se dovídáme, že se Messiaen vydal do Vichy, kde mu bylo nabídnuto místo asistenta Jean-Yvese Daniel-Lesura, ředitele Association Jeune France158. Zároveň se Messiaen ucházel o místo profesora harmonie na pařížské konzervatoři.159 Toto místo se mu, opět i díky Duprého doporučení, podařilo na jaře 1941 získat a jeho první přednáška, jakožto učitele harmonie, se konala 7.5.1941. Yvonne Loriod vzpomíná, že obsahovala analýzu Debussyho Prélude à l'après-midi d'un faune hraného z kapesní partitury, kterou měl s sebou i v Görlitz.160

154 155 156 157 158

159 160

DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 74. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 103. Původně se k nim měl přidat i Akoka, ale ten musel kvůli svému židovskému původu zůstat v táboře. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 103. Asociace fungující v letech 1940 až 1942, založena skladatelem Pierrem Schaefferem, působícím na ministerstvu zdraví a mládeže. Asociace měla se skupinou La Jeune France společné v podstatě jenom jméno, které si po svolení vypůjčila. Hlavním cílem bylo pořádání koncertů, představení a přednášek a také zaměstnat umělce bez práce. http://www.jolivet.asso.fr/AJFR/etudes/groupe-jf.asp HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 104-105. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 111.

54

Ilustrace 30: Yvonne Loriod Messiaen se tedy stěhuje kvůli zaměstnání do Paříže, zatím sám bez rodiny, Claire a Pascal dostali povolení přestěhovat se až na konci roku 1941 161Podmínky v Paříži se touto dobou neustále zhoršovaly, přesto se Messiaenovi podařilo v první polovině roku 1942 uspořádat několik koncertů z jeho skladeb. O letních prázdninách se věnoval především práci na Technique de mon langage musical, kterou v říjnu 1942 dokončuje a předává nakladateli Leducovi k vydání. Chaos ve Francii se neustále prohlubuje – v listopadu Němci obsadili dosud svobodný jih (vichystická Francie). Přesto v této době došlo k zajímavému setkání, ze kterého mělo o tři čtvrtě roku později vzniknout další Messiaenovo mistrovské dílo. Na podzim 1942 při odpolední procházce vstoupila Denise Tual162 do Église de la Trinité a byla zcela ohromena zvláštní hudbou, která se linula z varhan. Tehdy si usmyslela, že musí poznat jejího autora. Domluvila si tedy s Messiaenem schůzku. Později na ni takto vzpomínala: Čekala jsem, že potkám velmi mladého a „trendy“ muže. Stále jsem si představovala meziválečnou generaci hudebníků, eleganci Désormièra anebo excentričnost Varèse. Ocitla jsem se ale před nestárnoucím „mužem církve“ [...]. 161 162

Požádal mne, abych si vedle něj sedla na varhanní lavici. Naše

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 114. Denise Tual (1906-2000) - manželka herce Pierra Batcheffa, jehož nejslavnější postavou byl muž z filmu Luise Buñuela Andaluský pes Po jeho smrti se stává ženou Rolanda Tuala, filmového producenta, jemuž byla i pracovní partnerkou.

55

konverzace probíhala v tichém způsobu a vypadal očividně vystrašený. Jeho tvář se ale rozjasnila, když jsem mu řekla o důvodu své návštěvy. Zakázka? Zářivě se usmál.163 V následujících měsících se Denise Tual a Olivier Messiaen na podrobnostech. Z dopisu z prosince 1942 se dozvídáme, že dílo, pro které zatím neměl název, bude věnováno dvěma klavírům.164 Práce postupovala velmi rychle, i když se Messiaen souběžně zabýval skladbou pro klavírní soutěž Pařížské konzervatoře Rondeau.165 Už 17.3.1943 mohl Denise Tual v dopise oznámit, že Visions de L'Amen, jak nově napsaný cyklus pojmenoval, jsou dokončeny.166 S Visions de L'Amen se mění i postavení Yvonne Loriod – do této chvíle pouze čas od času uvedla některou z Messiaenových starších klavírních skladeb, anebo mu obracela stránky na koncertech167. Nyní ji ale Messiaen svěřuje part prvního klavíru, druhý hraje on sám. Na této kompozici se jasně ukazuje vztah učitel-žák a zejména to, jak byl Messiaen uchvácen hrou této fenomenální klavíristky. Snad v žádné skladbě pro dva klavíry nejsou role pianistů tak odlišné, Messiaen ji její part doslova „ušil na míru“ - svěřil ji virtuózní pasáže, ptačí popěvky, zvonové efekty. Dá se tedy říct, že její hra změnila jeho kompoziční techniku! Messiaenův part nebyl natolik technicky náročný, ale z hudebního hlediska nadřízený – jsou v něm uvedena témata a celkově má dirigentskou funkci. Premiéra se uskutečnila v Galerie Charpentier 10.5.1943 na jednom z Concert de Pléiade.168 Mezi posluchači byli přítomni např. Francis Poulenc, Arthur Honneger, 163

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 121. Ibid. 165 Rondeau není skladbou z hlediska kompozičního příliš objevnou. Messiaen se v ní vrací do bezstarostného duchu 30. let, v některých ohledech je podobná Fantaisie burlesque. Avšak díky tomu, že se nejedná o příliš rozměrnou ani obtížnou skladbu, je často hrána i dětmi. Viz Příloha 8. 166 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 123. 167 Měla ve svém repertoáru Preludia 168 Tyto koncerty byly konány v letech 1943-1947 nakladatelstvím Éditions de la Nouvelle Revue française (NRF), později známého jako Librairie Gallimard). Vznikly z iniciativy Denise Tual a ředitele NRF Gastona Guillmarda. Jejich cílem bylo prezentovat francouzská díla – od starých mistrů po mladé autory, jejichž uveřejňování režim nepodporoval. Poprvé na nich byla uvedena např. Poulencova Houslová sonáta a Chansons villageoises nebo Jolivetovy Poèmes intimes. Concerts de Pléiade, kterých bylo během okupace uspořádáno celkem jedenáct, byly výrazem odporu jednak proti Němcům, ale i proti oktrojované vichystické kultuře. Tyto koncerty byly pouze pro zvané (kvůli obavám z návštěvy kolaborantů nebo příslušníků Gestapa) a byly určeny výhradně pro francouzské publikum. Více na La Pléiade [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.la-pleiade.fr 164

56

Christian Dior, Jean Cocteau, Paul Valéry nebo François Mauriac. Visions de L'Amen sklidily obrovský úspěch, Arthur Honneger ve své velmi kladné kritice o nich hovoří jako o díle obrovské poetičnosti a zároveň velké výrazové síly. Nejvíce ho zaujala třetí a čtvrtá část.169

Ilustrace 31: Premiéra Visions de L'Amen. Denise Tual Messiaena znovu zkontaktovala v září téhož roku – z této zakázky měly vzniknout Trois petites liturgies de la Présence divine. Messiaen měl původně v plánu napsat další skladbu pro dva klavíry, ale nakonec se, snad z obavy, že by se opakoval, rozhodl pro zcela jiné obsazení: sólový klavír (Yvonne Loriod), Martenotovy vlny (Ginette Martenot), 36 ženských hlasů, bicí nástroje a smyčce.170 Další významnou událostí bylo vydání Technique de mon language musical na počátku roku 1944 vydavatelstvím Leduc. V této čtivé knize vysvětluje zásady svého hudebního jazyka – jako úplně první přesně do detailů vymezil svoje kompoziční prostředky, zdroje inspirace a popsal tak poměrně uzavřený systém, který se zvenčí jevil některým jeho kritikům jako uměle vytvořená konstrukce. Bohužel se tak Technique de mon language musical, zároveň s Messiaenovými komentáři ke skladbám, stala v druhé polovině 40. let i zbraní v rukách Messiaenových kritiků, jak se dočteme v následující kapitole. V této době se také rodí myšlenky, které se měly později zhmotnit ve Vingt regards sur l'Enfant-Jésus a Turangalîla-Symphonie. Co se týče prvního jmenovaného díla, 169 170

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 128. http://www.oliviermessiaen.net/compositions/details/id:e:69

57

tvoří jakýsi symbolický konec jedné Messiaenovy životní etapy - Vingt regards sur l'Enfant-Jésus totiž jsou, kromě varhanní Messe de la Pentecôt, poslední náboženskou skladbou v pravém slova smyslu až do začátku 60. let. Od druhé poloviny 40. let se jeho tvorba ubírá jinými cestami (tzv. Tristanovská trilogie, poté experimentální skladby přelomu 40. a 50. let a v letech 1952-1962 „ptačí období“). Historie vzniku Vingt regards sur l'Enfant-Jésus je málo známá a přitom velmi fascinující. Dne 8.6.1944 se Maurice Toesca171 zúčastnil soukromého provedení Messiaenova Kvartetu pro konec času v domě Guy Bernard-Delapierra a jeho hudbou byl zcela uchvácen. Jejich cesty se znovu setkaly na konci roku 1943, kdy je Henry Barraud, hudební ředitel Radio France, oba (na sobě nezávisle) pozval, aby spolupracovali na vánočním rozhlasovém pořadu o ztvárnění narození Ježíše v hudbě a literatuře. Messiaen si ve svých poznámkách prozatím pojmenoval plánovanou skladbu jako Nativité a začal na ní pracovat v březnu 1944. Po krátké přípravné etapě zvolil název Douze Regards172. Je zajímavé, že Toesca a Messiaen pracovali téměř na sobě nezávisle - z Toescových deníků se dozvídáme, že Toesca dokončil své básně v červenci roku 1944, kdy už měl Messiaen napsaných jedenáct Pohledů. Messiaenovští badatelé také dokazují, že Messiaen vycházel více než z Toescových textů, z mystického pohledu svého oblíbeného spisovatele Marmiona.173 Ze Toescových deníků se dále dozvídáme o další mimořádně zajímavé okolnosti: Devátého září 1944: telefonát od Messiaena, v jeho hlase je triumf: dokončil hudební doprovod k Douze Regards. Omluvil se, že překročil rámec původně plánované kompozice. "Zamýšlel jsem deset až dvanáct klavírních skladeb, které by vyčerpaly můj pohled na toto téma, ale včera jsem dokončil dvacáté čtvrté (!). Toto dílo je ekvivalentem k mým klavírním Preludiím.“174 O dva dny později v Delapierrově domě Yvonne Loriod tento cyklus trvající dvě 171 172 173 174

Maurice (1904-1998) – fancouzský spisovatel. Psal zejména romány a také biografie velkých francouzských romantických spisovatelů. Pozn. Dvanáct pohledů DINGLE, Christopher a Nigel SIMEONE. Olivier Messiaen: music, art and literature. Ashgate, 2007, str. 19. DINGLE, Christopher a Nigel SIMEONE. Olivier Messiaen: music, art and literature. Ashgate, 2007, str. 15

58

hodiny a dvacet minut provedla. Ve svých poznámkách Toesca stále hovoří o 24 částech a dílo tedy zřejmě ještě nemělo svoji definitivní podobu. 175 Toesca zároveň plánoval vydat své texty spolu s Messiaenovou hudbou a ilustracemi (George Rouault, Pablo Picasso), bohužel k tomu nikdy nedošlo. Rovněž osud vánočního rozhlasového programu byl nakonec zcela jiný: Henry Barraud se rozhodl, že by chtěl v pořadu jinou hudbu

než

klavírní,

jako

kompenzaci

Messiaenovi alespoň nabídl, že mu zařídí rozhlasové provedení Trois petites liturgies de la Présence divine Orchestre national de France. Podrobnosti zůstávají neobjasněny a zřejmě během Vánoc nebyl pořad vůbec odvysílán.176 Vysvětlením, proč k takovému nezdaru došlo, by mohl být i fakt, že během okupace pracoval Toesca ve vládě a tak se po osvobození

stává

kolaborantem,

zatímco

Ilustrace 32: George Rouault Kristus na kříži

Henry Barraud byl významnou postavou francouzského hnutí odporu177. K realizaci projektu došlo nakonec až na podzim 1951, kdy Toesca požádal o doprovod svého textu skladatele a výtvarníka Michela Ciryho (*1919). Ciry napsal hudbu pro dva klavíry, bicí nástroje, dechy a smyčce. Dílo bylo odvysíláno 25.12.1951 na Radio France pod názvem Nativité.178 26.8.1944 byla Paříž osvobozena spojenci, válka pro Messiaena tímto končí.

175 176 177 178

Tu získalo až v říjnu 1944 (HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 141). BURGER, Cole Philip. Olivier Messiaen’s Vingt Regards sur l’Enfant-Jésus: Analytical, Religious, and Literary Considerations, str. 86. Ibid. Ibid., str. 87.

59

Ilustrace 33: 26. srpen 1944.

60

3.1 Visions de L'Amen (1943)

Premiéra: Galerie Charpentier, Les Concerts se la Pleiade Paris 10.5.1943179 klavír: Yvonne Loriod, Olivier Messiaen Tato rozsáhlá kompozice – první velké dílo po Preludiích, je významně ovlivněná Yvonne Loriod a, jak už bylo řečeno, je to skladba s velmi odlišnými rolemi obou partů – první klavír (Yvonne Loriod) je technicky velmi náročný, plný virtuózních pasáží a akordických sledů, zatímco druhý klavír (Messiaen) obsahuje hlavní hudební témata. Jedná se o dílo náboženské a byl v něm ovlivněn zejména teologickými názory, jaké hlásal Ernest Hello.180 V komentáři k Visions de L'Amen Messiaen píše nejdřív o čtyřech různých významech slova amen: –Amen, budiž! Akt stvoření. –Amen, podřizuji se, přijímám. Staň se vůle Tvá! –Amen, přání, touha od Něj přijímat i Jemu dávat. –Amen, je to tak, vše je navždy dáno a naplněno v Ráji. Přidáme-li sem ještě život stvoření, která „Amen“ pronášejí pouhým faktem, že existují, pokusil jsem se vyjádřit různorodé bohatství slova „Amen“ v sedmi hudebních vizích.181

1.Amen de la Création (Amen Stvoření) Très lent, mystérieux et solennel (Velmi pomalu, tajemně a slavnostně)

179

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm 180 Ernest Hello (1828-1885) - francouzský spisovatel a katolický buditel, tvořící pod vlivem symbolismu. Visions de L'Amen ovlivnilo jeho teologický spis Les Paroles de Dieu, v jehož páté kapitole se zabývá různými významy slova Amen. 181 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 97.

61

Messiaen úvodní část cyklu v rozhovoru s Antoinem Goléou popsal takto: Amen, budiž! I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo 182. První klavír hraje dvojitou rytmickou prodlevu – zvonkohru, používající nonretrográdních rytmů opakovaných pokaždé s augmentací nebo diminucí rytmických hodnot. V druhém klavíru je uvedeno Téma Stvoření, hlavní téma celého díla: mohutné a slavnostní akordy. Celá část je v crescendu. Vychází z absolutního pianissima, v prvotní tajemné mlhovině, která už v sobě má světlo - tedy Život, se chvějí všechny zvony.183 V Amen de la Création byl nepochybně ovlivněn pojetím slova „Amen“, jak jej vykládá Ernest Hello - „světlo, které odděluje tmu“, „dech na rtech Všemohoucna“, „pohled na stvořenou věc“.184Hlavní téma celého cyklu, téma Stvoření, uvádí druhý klavír v taktech 1-8. Je rozčleněno do čtyř frází (jako chorál). Je ukotveno v A dur a jeho bas leží na tónech mixolydického modu. Téma Stvoření je za neustále gradace uvedeno celkem třikrát a od taktu 25 postupně završeno codou, využívající krátkého motivu odvozeného z tématu.

Ilustrace 34: Téma Stvoření. První klavír doprovází Téma Stvoření s vrstveným rytmickým ostinatem nonretrográdních rytmů a a b (b vznikl diminucí a) v pravé ruce, a rytmů c a d v levé ruce (c vychází z a, d je augmentací c).

182 183 184

Gen 1:3 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 97. BRUHN, Siglind. Contemplations of Convenant and Incarnation: Musical Symbols of Faith in the Two Great Piano Cycles of the 1940s., str. 76.

62

Ilustrace 35: Úvod L'Amen de la Création. Vrstvení nonretrográdních rytmů v partu prvního klavíru, Téma Stvoření v partu druhého klavíru. Celá část – monumentální úvod celého cyklu a zdroj jeho hudebního materiálů 185, je 185

Téma Stvoření je leitmotivem celého díla.

63

tedy monotématickou a monolitickou oslavou Stvoření, ve kterém je radostné téma obklopeno zářivými a symetrickými mlhovinami věčnosti – můžeme bez nadsázky říct, že podobná sazba nemá v repertoáru klavírního dua obdoby.

2. Amen des étoiles, de la planète à l'anneau (Amen hvězd a planety s prstencem) Modéré, solide et decidé (Mírně, pevně a rozhodně) Messiaenův komentář: Brutální a divoký tanec. Energicky obíhají hvězdy, slunce a Saturn, mnohobarevná planeta s prstenci. „Zavolal je a odpověděly: zde jsme! (Bar 3:35)186. Druhý klavír uvádí téma tance planet. První provedení: nad polymodálním vířením prvního klavíru, druhý klavír obměňuje rytmus a rejstříky pětitónové hlavy tématu v rychlých skocích. Druhé provedení: eliminace, protipohyb v hlavě tématu. Třetí provedení - vrstvení: v prvním klavíru v rytmickém ostinatu hlava tématu, ve druhém hlava tématu ve změněném registru. Poté obměněná repríza tance planet. Veškeré toto míchání evokuje život planet a udivující duhu, která zbarvuje prstenec obíhající kolem Saturnu.187 Tato část má třívětou formu s codou: nejprve druhý klavír uvádí Tanec planet, rytmicky vynalézavé unisonové téma v oktávách (t. 1-48), jehož obdobu můžeme nalézt Danse de la fureur, pour les sept trompettes a které, s jistou dávkou nadsázky připomíná část Baba Jaga z Mussorgského Kartinek. Následují tři provedení, už společně s prvním klavírem:

186 Tato celá pasáž zní: Avšak ten, kdo ví všechno, zná ji, vynalezl ji svým věděním. On založil zemi na věčné časy a naplnil ji čtyřnohými zvířaty. On vyslal světlo a ono šlo, zavolal je, a ono poslechlo s chvěním. Hvězdy zazářily na vykázaných místech a jásaly. Zavolal je a odpověděly: „Zde jsme“; zazářily jásavě vstříc svému Stvořiteli. (Bar 3:32-35) 187 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 98.

64

Ilustrace 36: První fráze tématu Planet – příklad „sakrálního tance“.

První provedení (t. 49-79) využívá podobného doprovodu imitací zvonkohry jako v předchozí části, dochází v něm k vrstvení modů (1. transpozice 2. modu a 3. transpozice 3. modu). Také tu můžeme zaslechnout krátké ptačí popěvky. Druhé provedení (t. 80-106) využívá eliminací a změn rejstříků. Třetí (t. 107-147) pracuje s podobnými prostředky, zajímavé je vrstvení indických rytmů, které, Michéle Reverdy identifikovala jako râgavardhana, candrakalâ a lakshmîça (viz příloha 9).188 Následuje repríza (t. 148) a coda (t. 195). Nekompromisní závěr, poněkud evokující hudbu I. Stravinského, připravuje nástup následující části – Ježíšova zápasu se smrtí a s opuštěním. Michèle Reverdy soudí, že se jedná v Messiaenově klavírní tvorbě o vůbec první „sakrální tanec“, který předchází podobným skladbám (šestý nebo dvanáctý Pohled, nebo oba Îles de Feu). 189

188 189

REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 29. REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 28.

65

3. Amen de l'agonie de Jésus (Amen Ježíšovy agonie) Trés modéré, presque lent (Velmi mírně, skoro pomalu) Messiaen o této částí říká: Ježíš trpí a pláče: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“190 Přijímá Boží vůli, aby se stala. Ježíš je sám v Olivetské zahradě. Tři hudební motivy: 1) prokletí Otce nad hříchem lidstva, který Ježíš v tomto okamžiku představuje 2) výkřik, rytmická a expresivní skupina:„zdvih-vrchol-zakončení“; 3) nářek rozprostírající se na čtyřech tónech v „rozmrzelých“ rytmech. Poté připomenutí Tématu Stvoření. Velké ticho přerušené několika pulzy, evokujícími utrpení této hodiny; nevyslovitelné utrpení, alespoň trochu popsané kapkami krve. Tato část má tři oddíly: •

Expozici jejich tří témat

•

Doslovnou reprízu prvních dvou témat s obměnou třetího

•

Codu s Tématem Stvoření

První téma (t. 1-12) vyřkne ortel Otce nad hříchy lidstva:

Ilustrace 37: Messiaenovo hudební vyjádření pro Boží ortel. Druhé téma (t. 13 – 16) s označením lourd et déchirrant (těžce a drásavě) ve chromatických postupech vyvolává zděšení:

190

Mt 27:39

66

Třetí začíná tichým lamentem, které je pak následovat zdrcujícím nářkem:

Ilustrace 38: Nářek. Pro vyjádření nejhlubšího žalu Messiaen velmi často používá melodických obrysů gregoriánského chorálu s vracející se chromatikou. 67

Po repríze, které je hudebním vyjádřením beznaděje a následujícím tichem – okamžikem smrti, přichází reminiscence Tématu Stvoření. Podle Michèle Reverdy, Messiaenovy žačky, znázorňuji tři poslední tóny „c“ kapky Kristovy krve.

Ilustrace 39: Závěr části. Na posledním řádku tři "c" - tři kapky Kristovy krve.

4. Amen du Désir (Amen touhy) Très lent, avec amour (Velmi pomalu, s láskou)

68

Dvě témata touhy. První, pomalé, extatické, touha hluboké něhy: už je tu přítomna klidná vůně Ráje. Druhé téma je extrémně vášnivé; duše je uchvácena ohromující láskou, která se vysvětluje v tělesném slova smyslu (viz Píseň písní); ale zde nic tělesného není, jenom vrcholná žízeň po Lásce. Velké zatížení (pesante) na na konci tématu. Poté se dva hlavní hlasy rozpouštějí jeden v druhý a je tu jen harmonické ticho Nebe...191 Kvůli špatnému pochopení právě tato část vyvolala svého času skandál, jak už ale bylo výše uvedeno a jak později Messiaen znovu mnohokrát zopakoval, znázorňuje touhu duše po návratu k Otci, touhu po opětovném sjednocení. Skladba má formu, která poukazuje na inspiraci francouzskými clavecinisty 18. století. Po expozici dvou témat následuje jejich „double“ - ozdobené opakování.192 První téma:

191 192

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 99. REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 31.

69

Ilustrace 40: Začátek "double". Podobná ornamentální variace jako v Le Baiser de l'enfant-Jésus.

Druhé, zcela kontrastní, téma:

Druhé téma je výjimečné i tím, že se v něm každý takt střídá modus omezené transpozice. Je vygradováno repetovanými akordy, které jsou charakteristické např. i pro extatické skladby A. Skrjabina:

70

Coda je tvořena krátkým návratem prvního tématu.

Ilustrace 41: Začátek cody, rozdílné zpracování tématu (další "double").

5. Amen des Anges, des Saints, du chant des oiseaux (Amen andělů, Svatých a zpěvu ptáků) Très modéré (Velmi mírně) Zpěv čistoty Svatých: Amen. Prudká vokalíza ptáků: Amen. „A všichni andělé se postavili kolem trůnu: Amen.“193 Na začátku zpěv andělů a Svatých, střízlivý, velmi čistý. Poté „střed“- zpěv ptáků, v brilantním klavírním stylu. Repríza zpěvu Svatých s kánonem nonretrográdních 193

Zj 7:11

71

rytmů ve trojím stupňování. Krátka „ptačí“ coda.194 Tato část nás přivádí před samotný Boží trůn. Skladba je uvedena krátkým „zpěvem Svatých“ v oktávách:

Ilustrace 42: Zpěv andělů a Svatých v oktávách, statická slavnostní atmosféra. Od taktu 12 přichází nová fráze, evokující svět Clauda Debussyho, která je poté ozdobena a rozvinuta:

Ilustrace 43: Barevná fráze vyvolávající pocit rajské blaženosti. Střední část, která náhle přichází v taktu 45, je čirou radostí plnou ptačího zpěvu:

194

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 101.

72

Ilustrace 44: Radostná akordická melodie v partu 2. klavíru doprovázená motem perpetuem a "ptačími motivy" ve druhém klavíru.

Třetí část (od taktu 150) opakuje první a druhé téma ve zcela stejné struktuře, ale je bohatě ozdobená. Coda (t. 194) pracuje s druhým tématem a končí radostným glissandem v protipohybu.

73

Ilustrace 45: Coda. Glissando v protipohybu.

6. Amen du Jugement (Amen Posledního soudu) Très modéré (Velmi mírně) Tři ledové tóny jako zvony zjevnosti. V pravdě, říkám vám, Amen. „Jděte ode mne, prokletí!“195 Prokletým je jejich osud připraven. Část úmyslně krátká a tvrdá.196 Struktura skladby je (záměrně) velmi prostá: je tvořena čtyřmi frázemi (4+4+4+7 taktů); v taktech 20-38 se s materiálem pracuje v inverzi, v taktu 39 přichází doslovná repríza témat, krátká coda tuto část nekompromisně uzavírá.

195 196

Celý verš: Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Mt 25:41 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 101-102.

74

Ilustrace 46: Mrazivý začátek části. Tři „ledové“ zvony.

7. Amen de la Consommation (Amen Naplnění) Modéré, joyeux (Mírně, radostně) Naplnění, Ráj. Život blahoslavených ve světle zvonkohry. De clarté en clarté197. Amen. Druhý klavír znovu uvádí v akordech téma Stvoření a staví dlouhý chorál plný slávy. První klavír „objímá“ druhý (velmi nízký a vysoký rejstřík zároveň) zvonkohrou zářivých a třpytivých rytmů, v hustších rytmických kánonech; ušlechtilé balvany Apokalypsy, které zní, narážejí do sebe, tančí, barví a ovoňují světlo Života.198 Messiaen – skladatel radosti, nekončí celý cyklus, chmurným Posledním soudem, ale extatickou vizí ráje. Téma Stvoření je uváděno v různých podobách, stále radostnějších.

197 198

Tato fráze se ve francouzské Bibli nevyskytuje, zůstává otázkou, na co přesně touto větou Messiaenm naráží. GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. str. 102.

75

Ilustrace 47: Začátek Amen de la Consommation Celý radostný chorál končí codou (t. 120) – odbíjením zvonů. --------------------Messiaen v tomto cyklu pokračuje ve vývoji svého klavírního stylu, který nastínil už v Tombeau de Paul Dukas – rytmické bohatství, oproti svému impresionistickému východisku má tento cyklus mohutnější sazbu a velkolepý výraz. Vedle toho se po dlouhé odmlce, kdy nenapsal žádné závažné dílo pro klavír, promítá do jeho rukopisu to, co nalézáme v jiných, než klavírních skladbách – rytmická živost a naproti tomu extrémně pomalá tempa, mnohem výraznější vliv gregoriánského chorálu i indické rytmiky. Oproti 30. letem mnohem radostnější a jasnější atmosféra, Messiaen dříve tíhl u nábožensky zaměřených skladeb ke kontemplativním koncům, Visions de L'Amen končí extaticky, což je spojuje s pozdějšími díly. Stejně jako Vingt regards de l'enfant Jésus má dílo hlavní téma (Téma Stvoření), které je červenou nití celého cyklu. Zároveň dílo vykazuje vnitřní symetrii z hlediska tématického zaměření jednotlivých částí podobně, jako je tomu u Dvaceti pohledů (První a poslední část jsou oslavou Stvoření, Amen des étoiles, de la planète à l'anneau je příbuzná s Amen des anges, des saints, du chant des oiseaux; třetí a šestá 76

část mají bolestný charakter - Ježíšova Agonie, Poslední Soud); středem je Amen du Désir (!)). Ačkoliv tedy bývá často kritizován Messiaenův smysl pro formu a jistá statičnost a neschopnost budovat velké celky, můžeme naopak zpozorovat, že tento i další cykly jsou ve skutečnostmi architektonicky promyšleny a tvoří formu soudržnou a přesvědčivou, která je kvůli svým obrovským rozměrům někdy až nezpozorovatelná. Přitom je ale stále přítomná.

Výběr nahrávek: HILL, Peter a Benjamin FRITH. Visions de l'Amen [CD]. Unicorn UK, 1994. LABEQUE, Katia a Marielle LABEQUE. Olivier Messiaen: Visions de l'Amen/Les Offrandes Oubliees/Hymne [CD]. Elektra / Wea, 1993. LORIOD, Yvonne a Olivier MESSIAEN. Visions de l'Amen / Cantéyodjayâ [CD]. ADD, 2007. NONKEN, Marilyn a Sarah ROTHENBERG. Visions De L'Amen [CD]. Bridge, 2010. RABINOVITCH, Alexandre a Martha ARGERICH. Olivier Messiaen: Visions de l'Amen [CD]. EMI Classics Imports, 2001. ROSCOE, Martin a Steven OSBORNE. Olivier Messiaen: Visions de l'Amen [CD]. Hyperion UK, 2004. SERKIN, Peter a Yuji TAKAHASHI. Messiaen: Visions de l'Amen [CD]. RCA, 1999. VAN RAAT, Ralph a Hakon AUSTBØ. Messiaen; Debussy: Visions de l'Amen; En blanc et noir. [CD]. Naxos, 2012.

77

3.2 Vingt regards sur l'enfant Jesus (1943)

Premiéra: 26.3.1945, Salle Gaveau, Paříž.199 klavír: Yvonne Loriod Tento rozsáhlý cyklus trvající kolem dvou hodin představuje syntézu kompozičního jazyka v Messianově odkazu pro sólový klavír, podobnou jako představují Visions de L'Amen pro 2 klavíry. Nacházíme tu všechny typické hudební prostředky nastíněné v Technique de mon language musical a cítíme tu podobně jako u předešlého cyklu přítomnost jeho první interpretky – Yvonne Loriod – jejíž mimořádné pianistické a interpretační dovednosti Messiaen při psaní Vingt regards zohlednil. Jedná se o hudebně-teologické dílo mimořádné kvality a závažnosti, ve kterém Messiaen na obrovské ploše staví celistvou monumentální hudební katedrálu. Siglind Bruhn ve své analýze Vingt regards poukazuje na vnitřní symetrii cyklu z hlediska obsahu, podobnou jako u Visions de L'Amen200: •první a poslední část: ovoce, které Kristus představuje pro ty, kteří v něj věří (1) koresponduje s příkladem, který dává svým svatým (20)

•druhá a předposlední: oslava věřících, kteří jsou spojeni skrze liturgii (2) se zrcadlí do oslavy uctívání Svatého srdce (19)

•třetí a třetí od konce: jako je Bůh přítomen v lidstvu skrze svého Syna (3), Kristus je je pro věřící přítomen v Eucharistii (18)

•čtvrtý a čtvrtý od konce: seslání na Zemi a Vtělení Slova (4) je analogií Nanebevstoupení, při kterém Syn člověka opět nabývá božské podstaty (17)

•pátý a pátý od konce: Kristovo pozemské putování za cílem vykoupení hříchů lidstva a vedení k čistému životu (5) je ukončeno Nanebevstoupením (16)

•šestý a šestý od konce: naděje věřících v adventu (6) se zopakuje v naději oživenou Kristovým vzkříšením (15)

•sedmý a sedmý od konce: Betlém (17) je symetricky spojen s Golgotou (14), od Ježíšova narození až po smrt

•osmý a osmý od konce: Ježíš je uctíván jako král třemi mudrci navzdory svému nízkému původu (8) 199 200

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm BRUHN, Siglind. Contemplations of Convenant and Incarnation: Musical Symbols of Faith in the Two Great Piano Cycles of the 1940s, 2007, str. 132.

78

a davem v Jeruzalému navzdory svému příjezdu na oslu (13)

•devátý a devátý od konce: zázrak Neposkvrněného početí a chlapec učící v chrámu (9) jsou zastíněny proměněním na hoře Tabor (12)

•dvě centrální části: odkaz sv. Jana Křtitele – Ježíš je Syn Boží (10) a Ježíšovo prohlášení, že je sám Mesiášem (11)

Podle Petera Hilla se jedná v podstatě o obří rondo, jehož osou je osm částí, ve které se objevuje Téma Boha. Dílo má tři hlavní témata – leitmotivy: a) Téma Boha (Thème de Dieu) napsané v první transpozici 2. modu:

Ilustrace 32: Thème de Dieu b) Téma Hvězdy a kříže (Thème de l'étoile et de la croix 201) ve třetí transpozici 4. modu, na konci je přidaná rytmická hodnota (valeur ajoutée):

Ilustrace 48: Thème de l'étoile et de la croix c) Akordické téma (Thème d'accords) – obsahuje všechny noty chromatické stupnice:

201

Messiaenův symbol kříže je velmi podobný symbolu, který pro něj používal J. S. Bach.

79

Ilustrace 49: Thème d'accords Vingt regards tvoří jakýsi symbolický předěl v Messiaenově tvorbě – jak už bylo řečeno, jedná se o poslední „hudebně-teologické dílo“ (kromě Messe de Pentecôte) až do začátku 60. let. Zároveň tu nacházíme zřetelné stopy nových směrů, kterými se měla v budoucnu jeho cesta ubírat (neustále vzrůstající zájem o ptačí zpěv a rytmická vynalézavost; velmi pomalá tempa v kontrastu s výbuchy radostné extáze; na následující „tristanovské období“ poukazuje atmosféra lásky, celkové prosvětlení). Sám Messiaen cyklus popsal takto: Rozjímání nad malým Ježíškem v jesličkách a nad pohledy, které jsou na něj upřeny, od nepopsatelného pohledu Boha Otce po mnohonásobný pohled Církve Lásky, přes nesmírný pohled Ducha radosti k něžnému pohledu Panny, poté Andělé a Mudrcové a nehmotná symbolická stvoření (Čas, Výšiny, Ticho, Hvězda, Kříž). Hvězda a kříž mají stejné téma, protože hvězda otvírá a kříž zavírá pozemský čas Ježíše. Téma Boha se zřetelně objevuje v pohledech Otce, Syna a Ducha radosti, v Par Lui tout a été fait a Le baiser de l'enfent-Jésus; je přítomno v Première communion de la Vierge (nese v sobě Ježíše), je oslaveno v Regard de l'Église d'amour (Pohled Církve lásky), jež je Kristovým tělem. Nebudu hovořit o zpěvu ptáků, zvonkohře, spirálách202, stalaktitech, galaxiích, fotonech a textech Dom Columba Marmiona, sv. Tomáše, sv. Jana z Kříže, sv. Terezie z Lisieux, evangeliích a misálu, kterými jsem byl ovlivněn, jedno akordické téma, rozložené na dílky anebo 202

Pojem spirála má duchovní význam – podle S. Bruhn se jedná o symbol duchovní očisty. Také se jedná o neoplatónský symbol pro modlitbu a rozjímání poukazující na krouživý pohyb kolem myšlenky spojený s rozšiřujícím se pochopením. Spirála také symbolizuje cestu k Osvícení v buddhismu.

80

zhuštěné v duhu, „koluje“ mezi jednotlivými částmi; všimněte si také rytmických kánonů, polymodality, nonretrográdních rytmů, hodnot postupně zrychlených anebo zpomalených, asymetrických rozšíření, změn rejstříků, atd. - styl psaní je velmi vynalézavý: arpeggia v protipohybu, rezonance a různé další rysy. - Dom Columba Marmion (Le Christ dans ses Mystères) a po něm Maurice Toesca (Douze Regards) mluvili o pohledech pastevců, andělů, Panny, nebeského Otce; převzal jsem tuto ideu a naložil jsem s ní poněkud odlišným způsobem a přidal šestnáct nových pohledů. Ještě víc, než v předchozích dílech, jsem tu hledal jazyk mystické lásky, v různorodé víře, mocné a něžné, někdy kruté, a v různobarevných přikázáních.203

1. Regard du Père (Pohled Otce) Fráze vycházející celá z tématu Boha. A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“204 205 Stejně jako je tomu u Visions de L'Amen, Messiaen věnoval celou úvodní část cyklu hlavnímu tématu – Tématu Boha. Téma je uvedeno dvakrát ve zcela stejně podobě – z hudebního hlediska se jedná o úvod, o jednu obrovskou dvojperiodu. Celá skladba je v extrémně pomalém tempu (šestnáctinová nota trioly=60), ale na rozdíl od Amen de la Création se celou dobu drží ve velmi nízké dynamické hladině. Statické akordy tématu doprovázené triolovým ostinatem vyvolávají dojem nekonečnosti...

Ilustrace 50: Začátek Regard du Père

203 204 205

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 111. Mk 1:11 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 112.

81

2. Regard de l'étoile (Pohled hvězdy) Téma Hvězdy a Kříže. Střet milosti... hvězda naivně svítí, ale je převyšována Křížem...206

Ilustrace 51: Základní prvky Regard de l'étoile V této části zaznívá další téma: téma hvězdy a kříže. Před jeho uvedením ale ještě nacházíme tři prvky, ze kterých je tento Pohled vystavěn. Je to jiskřící arpeggio v prvním taktu, poté postup v protipohybu vyvolávající zvláštní tajemnou atmosféru a nakonec akordické „zvony“: Regard de l'étoile má tři díly: •

první díl má tři fráze, v první jsou uvedeny tři hlavní elementy a Téma Hvězdy a Kříže (viz předchozí ilustrace), v dalších dvou frázích se s tímto materiálem dále pracuje

•

druhý díl (od t. 18) znovu uvádí hlavní téma, tentokrát s doprovodem rozložených akordů

•

třetí díl je velmi stručný – jsou zde opět přítomny tři elementy a Téma hvězdy a kříže je nahrazeno akordickým sledem vycházejícím z předchozího materiálu. Skladba je zakončena codou – třemi akordy složenými z kvart a kvint.

206

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 112.

82

Ilustrace 52: Coda 3. L'échange (Výměna) Sestoupil v záplavě světla207, vystoupal ve spirálu; hrůzný obchod mezi Bohem a lidstvem; Bůh se stal člověkem, aby navrátil lidstvu bohy... Bůh, to je postup v alterovaných terciích: nehýbe se, je úplně malý. Člověk, to jsou ostatní fragmenty, které rostou a rostou, až se stanou enormními, podle postupu, který nazývám „asymetrické rozšíření208.“209 Jak tedy řekl sám Messiaen, skladba začíná sesláním Božího světla, poté symboly lidského rodu - sled tří oktáv v basu doprovázeným klidným chvěním tercií a septim, ve druhém taktu arpeggio a figura v dvaatřicetinách.

Ilustrace 53: Asymetrické rozšíření (agrandissement asymétrique) Tento Pohled je vystavěn jako neustálá gradace vytvořená rozšiřováním (intonačním a dynamickým) nebo chromatickým transponováním jednotlivých „lidských“ elementů až do majestátního oktávového konce ve ffff. „Božský“ postup zůstává 207 208 209

Messiaen tu používá pojem gerbe, kterým se označuje svazek květin, anebo květinový útvar při ohňostroji. Také se tímto slovem označuje ohon komety. fr. Agrandissement asymétrique GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 112.

83

stále neměnný. Překvapivý je úplný konec – v posledním taktu, jako by se monumentální lidský prvek rozpadl a zmizel sám v sobě.

Ilustrace 54: Coda. Rozpad lidského prvku.

4. Regard de la Vierge (Pohled Panny Marie) Nevinnost a něha... Žena Čistoty, žena Magnificat, Panna se dívá na své Dítě... Chtěl jsem vyjádři čistotu v hudbě: je tu potřeba určitá síla – a zejména hodně naivity, dívčí něhy.210 Tento Pohled je velmi něžný. Má dvoudílnou formu. První díl začíná rytmickými variacemi jednoduchého sledu akord. Úvodní fráze má charakter ukolébavky:

210

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 112.

84

Ilustrace 55: Začátek Regard de la Vierge - ukolébavka. Pod osnovou napsáno la pureté (čistota). Od taktu 16 přichází krátká mezihra, která přináší rytmické zpestření i barevné harmonie, aby se zase záhy došlo zpět do původní poklidné nálady. V taktu 35 dochází ke změně charakteru:

Ilustrace 56: Změna charakteru v t. 35. Tento oddíl má živou perkusivní náladu (u tremola v t. 37 dokonce Messiaen předepsal „hrát jako na xylofon“). Je tu využit melodický materiál vracející se chromatiky poprvé použitý v partu levé ruky v t.35-36. Ten je dále zpracováván – v 85

t. 38 je uveden krátký „ptačí vstup“ (oiseau) následovaný akordickou mezihrou, po kterém přichází velmi působivé místo – melodie v oktávách (opět vycházející z předchozího chromatického postupu), která je až k t. 62. gradována arpegii v protipohybu a stále intenzivněji zpracovaným chromatickým motivem:

Ilustrace 57: Vrchol prvního dílu – chromatická melodie v oktávách, arpeggia v protipohybu a nakonec cluster čtyř nejnižších tónů. Začátek reprízy v t. 63. Všimněme si použití clusteru čtyř nejnižších not v t. 62 (také v Ile de Feu I). Druhý díl přichází v t. 63, na malé obměny doslovně reprízuje díl první. Skladba končí perkusivním dovětkem v oktávách – opět založeném na výše uvedeném chromatickém motivu.

Ilustrace 58: Závěr 86

5. Regard du Fils sur le Fils (Synův pohled na Syna) Záhada, paprsek světla v noci – lom211 radosti, ptáků a ticha – člověk Slova v lidské podobě – spojení lidské a Boží podstaty v Ježíši Kristu... Jedná se o pohled Syna-Slovo na Syna-Ježíška. Tři souzvuky, tři mody, tři rytmy, tři hudební linie, které se vrství.212 Tyto tři symbolické vrstvy, o kterých Messiaen hovoří, jsou jednak radostné pásmo ptačího zpěvu anebo rytmický kánon střídavě doprovázející Téma Boha, které zní celou dobu. Tímto vrstvením vzniká polymodalita – rytmický kánon využívá třetí transpozice 6. modu, resp. čtvrté transpozice 4. modu. Téma Boha je napsáno v první transpozici 2. modu. Struktura tohoto Pohledu je šestidílná, vymezená druhem doprovodu: •

Rytmický kánon (t. 1 -21)

•

Ptačí zpěv (22-33)

•

Rytmický kánon (t. 34 – 52)

•

Ptačí zpěv – provedení (t. 53 – 65)

•

Rytmický kánon

•

Coda (zpěv ptáků na rezonujícím posledním akordu tématu Bohu)

Ilustrace 59: Téma Boha doprovázené rytmickým kánonem 211 212

paprsků GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 112.

87

Ilustrace 60: Téma Boha doprovázené ptačím zpěvem

Ilustrace 61: Coda. Poslední akord Tématu Boha rezonující pod "ptačím" ostinatem.

6. Par Lui tout a été fait (Jím bylo vše stvořeno) Bujení prostoru a hodnot tónů; galaxie, fotony, opačné spirály, převrácené blesky; Jím (Slovem) bylo vše stvořeno... V jednom okamžiku nám Stvoření otvírá zářící náznak jeho Hlasu... Jedná se o fugu. Téma není nikdy uvedeno stejným způsobem: od druhého vstupu je pokaždé pozměněno – rytmicky nebo odlišným rejstříkem. Povšimněte si hříček, kde vrchní hlas pracuje s tématem v nonretrográdním rytmu eliminovaným zprava a zleva, zatímco bas ve fortissimu opakuje fragment tématu v asymetrickém rozšíření. Uprostřed hodnoty velmi krátké a velmi dlouhé (nezměrně malé a nezměrně velké). Repríza fugy v račím postupu. Tajemná těsna. Téma Boha ve fortissimu: vítězná přítomnost, Boží tvář za plamenem a vřením. Stvoření znovu začíná a zpívá Téma 88

Boha v akordickém kánonu.213 Jedná se o monumentální fugu s komplikovanou stavbou a několika tématy. Můžeme ji rozčlenit do pěti částí: •

Expozice (t. 1 -62)

•

Střed (63-68)

•

Převrácená repríza expozice (t. 69-130)

•

Těsny (t. 131 – 161)

•

Téma Boha a Téma Lásky (t. 161 až konec)

Ilustrace 62: Téma (sujet) a protivěta (contre- sujet). Druhé uvedení tématu v t. 2 ve změněném rytmu a rejstříku. Tato fuga má oproti předešlým částem nesmírně živý a neklidný charakter (připomínající až tvorbu Prokofjeva nebo Stravinského), vyvolává dojem neustálého hemžení a pohybu. Messiaen v ní využívá několik tradičních fugových postupů – např. dux, comes, protivěta, většinou ale postupuje volně (viz např. druhý takt – v žádném případě se nejedná o přísnou imitaci). Témata prochází během celé skladby nepřetržitým vývojem (tématu je měněn rytmus na rytmus nonretrográdní, využívá se principu asymetrického rozšíření, těsny apod.). V závěru fugy se, jak už bylo řečeno, objevuje Téma Boha, Akordické téma a také, nově, Téma Lásky (t. 171, 184, 197):

213

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 113.

89

Ilustrace 63: Téma Lásky Fuga končí velmi efektně a uzavírá tento velkolepý Pohled, který je, mimo jiné i vzdáním holdu pianistickému umění Yvonne Loriod. 7. Regard de la Croix (Pohled kříže) Téma Hvězdy a Kříže. Kříž mu říká: staneš knězem na mých pažích...214 Tato monotematická a relativně stručná část plná hlubokého zármutku je za neustálé dynamické gradace (z pp do ff) vystavěna na půdorysu Tématu Hvězdy a Kříže, které je augmentováno a doprovázeno naříkavými akordy, které připomínají téma

Ilustrace 64: Téma Hvězdy a Kříže doprovázené akordy. fugy C. Francka z Prélude, Choral et Fugue. V podstatě má tento pohled až varhanní fakturu – jedná se o chorální linii tématu doprovázenou akordy ve středním hlase. 214

Ibid.

90

Ilustrace 65: C. Franck: Preludium, chorál a fuga. Téma fugy. Tato část končí ostinatem v oktávách, což je pro Messiaenovu tvorbu tohoto období zcela příznačné.

Ilustrace 66: Coda. Melodie v oktávách.

8. Regard des hauteurs (Pohled výšin) Sláva na výšinách.... výšiny sestupují k jesličkám jako zpěv skřivana... Zpěvy ptáků: slavík, kos, pěnice, pěnkava, stehlík, rákosník, kanárek a hlavně skřivan.215 Radostné švitoření ptáků začíná v zamlženém oparu, podobě jak je tomu někdy v Catalogue d'oiseaux. Poté přichází homofonní díl (t. 2), který nás přivádí do dílu 215

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 113.

91

středního, ve kterém se s popěvky výše uvedených ptáků pracuje. Zajímavé také je, že do partitury vpisuje konkrétní názvy ptáků. Na tomto pohledu si můžeme jasně uvědomit, jak fascinace ptačím zpěvem změnila Messiaenův rukopis – jeho zacházení s časem a rytmem je mnohem svobodnější, často používá iracionálních rytmů, nebo velmi náhlého zrychlení. Příznačným rysem používání velmi úzkých nebo naopak velmi širokých intervalů a kontrastních rejstříků. Ptačí zpěv byl tedy dalším mocným hybatelem, který Messiaena odvádí od jeho původního rytmického východiska.

Ilustrace 67: Zpěv skřivana V t. 56 přichází návrat první část, rozvinutí tématu slavíka a nakonec coda v t. 62.

9. Regard du temps (Pohled času) Tajemství hojnosti věků; Čas se zrodí v něm, který je věčný... Téma krátké, chladné, cizí, jako vejčité hlavy od Chirica216; rytmický kánon. Jedná se o třetí jednodušší Pohled v řadě. Jeho struktura se dá v podstatě shrnout jako 216

Georges de Chirico (1888-1978) – surrealistický malíř italského původu

92

Ilustrace 68: Georges de Chirico: Tête-à-tête třikrát zopakovaná fráze, zakončená krátkou codou, reminiscencí tématu.

Ilustrace 69: Regard du temps: příklad práce s rytmem a vkládání rytmického kánonu Mezi fráze je třikrát vložen rytmický kánon (první fráze: t. 1, druhá fráze t. 7, třetí t. 12). Téma je homorytmické a je spíše jakýmsi harmonickým oscilováním. Prázdnotu umocňuje i velmi časté používání kvart a kvint.

93

10. Regard de l'Esprit de joie (Pohled ducha radosti) Prudký tanec, opilý tón rohů, přenos Ducha Svatého... Radost lásky Boha blahoslaveného v duši Ježíše Krista... Vždy jsem byl zasažen tím, že je Bůh veselý a že tato nevýslovná a nepřetržitá radost bydlí v duši Ježíše Krista. Radost, která je pro mě vytržení, extáze v tom nejbláznivějším slova smyslu.217 Tento extatický tanec má několik zcela odlišných sekcí: •

„Orientální tanec“ v oktávě přerušovaný dravými arpeggii. Michèle Reverdy v něm nachází melodické postupy gregoriánského chorálu ve spojení se starořeckými rytmy (clivis, climacus, porrectus, strophicus).218 To vše ve velmi nízkém rejstříku a ve forte, jako neutuchající pohyb radosti.

Ilustrace 70: "Orientální tanec"

•

Po krátké mezihře z nonretrográdních rytmů (t. 33-34) je uvedeno nové téma – Téma Radosti (Thème de joie) doprovázené girlandami sestupných tónu:

217 218

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 113. REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 45.

94

Ilustrace 71: Mezihra nonretrográdních rytmů a Téma Radosti •

Následuje spojovací část (t. 41-59), využívající ke gradaci principu asymetrického rozšíření. Dojem neustálého nekonktrétního víření ještě umocňuje Messiaenův pokyn brouillé de pédale – zamlžený pedál.

Ilustrace 72: brouillé de pédale •

Dalším díl obsahuje téma ryze messiaenovské, které sám autor označuje jako „lovecké, evokující lesní rohy“. Vrcholnou radost dokresluje hojné používání zvonových efektů.

Ilustrace 73: "Lovecké téma" 95

•

Stále narůstající bujarost a extatičnost zpracování nás přivádí až k samotnému vrcholu tohoto Pohledu, kde znovu zaznívá Téma Radosti – tentokrát v bohatší stylizaci zvonového charakteru (t. 132):

Ilustrace 74: Téma Radosti doprovázené zvonovými akordy. •

Téma Radosti je krátce vystřídáno tématem Boha, ale záhy se vrací, aby korunovalo vrchol:

•

Ilustrace 75: Téma Boha Repríza přináší návrat „orientálního tance“ (t. 185) – tentokrát ve zdvojených kvartách:

Ilustrace 76: Kvartová stylizace "orientálního tance". •

Coda obsahuje krátkou reminiscenci loveckého tématu a končí jiskřícími akordy a sestupným arpeggiem:

Ilustrace 77: Závěr.

96

11. Première communion de la Vierge (První přijímání Panny) Obraz, na kterém je Panna znázorněná na kolenou, sama v noci – svítící svatozář ji zahaluje. Oči zavřené, obdivuje plod schovaný uvnitř ní. Toto se odehrává v době mezi Zvěstováním a Narozením: je to první a největší ze všech Přijímání. Téma Boha, jemné voluty stalaktitů, objímají nitro. Připomíná téma z Vierge et L'Enfant z mého Nativité. Ještě radostnější Magnificat. Zvláštní akordy a hluboké tepy představují srdce Dítěte v lůně jeho matky. Téma Boha se ztrácí. Po Zvěstování uctívá Marie Ježíše v sobě... Můj Bože, můj synu, mé Magnificat! - má lásko bez hluku slov...219 Tento Pohled něžné dívky-matky je oproti předešlému kontrastní svoji atmosférou tichého štěstí a radostného rozjímání. Je uveden tématem Boha doprovázen třpytícími se pasážemi vycházejícími z ptačího zpěvu:

Ilustrace 78: Téma Boha Po uvedení Tématu Boha Messiaen cituje téma z varhanního cyklu Vierge et l'enfant (Nativité de Seigneur). Je napsáno ve čtvrté transpozici 7. modu a doprovázeno groupes pedalées:

219

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 114.

97

Il

ustrace 79: Citace tématu z Vierge et l'enfant V taktu 21 nastupuje „Magnificat“, extrovertnější díl s označením enthousiasme haletant (zadýchaný entusiasmus) a jeho třemi variacemi220. Jsou zde zcela zřetelné ozvuky jazzu (t. 26), rubatové pasáže vyvolávají přímo dojem jazzové improvizace. Podobnou stylizaci, jakou má začátek Magnificat, nalézáme už např. v L'Amen des Anges, Saints et chant d'oiseaux. Tato rytmicky živá část nakonec plynule přechází do prvotní nálady mateřství (t. 61) – rychlá arpeggia jsou střídána šestnáctinovým tlukotem Ježíškova srdíčka v matčině břiše:

Ilustrace 81: Tlukot Ježíškova srdce (poslední takt)

220

REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 46.

98

Ilustrace 80: Magnificat. Coda je tvořena klidnou září a reminiscencí tématu Boha, končí na pomalých akordech s označením, které snad nemá v klavírní literatuře obdob – embrassement intérieur (vnitřní obejmutí), a které je natolik výstižné, že k němu není co dodávat.

Ilustrace 82: Embrassemnt intérieur. 99

12. La parole toute-puissante (Všemocné slovo) Monodie s hlubokým perkusivním basem. Toto dítě je Slovo, které podpírá všechny věci mocí svého slova.221 Tento Pohled, až starozákonně majestátní, je v podstatě monodickým tématem třech frázích doprovázeným tamtamem nonretrográdního rytmického ostinata v nejhlubší klavírní poloze.

Svým perkusivním charakterem má velice blízko k Îles de Feu a je jakýmsi credem – neochvějným a pevným pilířem cyklu. 13. Noël (Vánoce) Zvonkohra. Vánoční zvony spolu s námi pronášejí sladká jména Ježíše, Marie, Josefa.222 Třináctá část cyklu – radostná oslava Vánoc s něžným momentem pohledu na Svatou rodinu – má třídílnou formu. První díl má perkusivní charakter a jeho struktura se vyznačuje vnitřní symetrií. Nacházíme tu tři rozdílné motivy: a) motiv zvonkohry (t. 1-7)

221 222

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 115. IGOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 115.

100

b) opakované noty (xylofon) (t. 8-9)

c) roztříštěné akordy 6. taktu (t. 10-12)

Poté se vrací element b) následovaný prvkem a). Střední část (od t. 27) evokuje náladu Preludií Clauda Debussyho. Má něžný charakter a její počáteční oscilace na dvou harmoniích vyvolává pocit kolébání. Za povšimnutí také stojí předepsané rubato, které se u Messiaena objevuje pouze výjimečně.

Repríza opakuje všechny prvky, včetně krátké reminiscence střední části. 14. Regard des anges (Pohled andělů) Třpyt, perkuse, mocný dech v obrovských trombonech; tvými služebníky jsou plameny ohně... - potom zpěv ptáků, kteří polykají modrou – a strnulost andělů se zvětšuje: protože to nejsou oni, ale lidé, se kterými je Bůh spojen... 101

V prvních třech strofách: vzplanutí, rytmický kánon a rozdělení tématu akordů. Čtvrtá strofa: zpěv ptáků. Pátá strofa: strnulost andělů roste.223 Oproti předešlé části cítíme, že se dostáváme do jiného, než lidského světa – mezi anděly224. Nálada je nezemská a velmi vznešená, Messiaenův komentář ukazuje na svým způsobem surrealistickou atmosféru. Tento pohled sám Messiaen dělí do pěti strof a nacházíme v něm šest hlavních elementů, z nichž jeden zůstává neměnný a ve čtvrté strofě mizí. Ostatní se různými způsoby provádí: a) Mihotání (scintillements) – od t. 1:

b) Téma akordů (t. 5-6):

c) neměnný element (t. 7- 8):

d) rytmický kánon (t. 9-13) – sled tří indických rytmů: râgavardhana, candrakalâ a laksmîça225: 223 224

225

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 115. Katechismus římskokatolické církve o nich hovoří takto: „Existence duchových, netělesných bytostí, které Písmo svaté obvykle nazývá anděly, je pravda víry. Svědectví Písma je tak jasné, jako jednomyslnost tradice. [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.katechismus.cz/ REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str.

102

e) „trombóny“ (t. 14):

f) ptačí zpěv:

Ilustrace 83: Použití ptačích motivů.

Tato témata mají tedy velmi odlišné charaktery a můžeme na nich sledovat vzrůstající Messiaenovu orchestrální představu klavírní hry.V první strofě jsou uvedena všechna témata (kromě ptačího). Ve druhé (t. 19) a třetí (t. 44) jsou zpracovávána, jenom a) a d) zůstávají neměnná. Čtvrtá strofa (t. 78) začíná uvedením nového melodického prvku s popisem comme un oiseau (jako pták), který je doprovázen útržky a). Následuje a), d) a postupně dochází k propojování ptačího motivu s rytmickým kánonem (d). Závěrečná, pátá, strofa je jednou dlouhou gradací využívající l'agrandissement asymétrique, statičnost andělů (la stupeur des Anges) podtrhuje použití starořeckého rytmu (epitrit 3226). 226

46. REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str.

103

Ilustrace 84: Epitrit 3

Ilustrace 85: Coda. Použití epitritu III. 15. Le baiser de l'Enfant-Jésus (Ježíškův polibek) Při každém přijímání, Ježíšek s námi poblíž dveří spí; poté vstoupí do zahrady a řítí 51.

104

se v plném světle, aby nás objal... Téma Boha v podobě ukolébavky. Spánek – zahrada – paže natažené k lásce – polibek – stín polibku. Inspirovala mě rytina, na které Ježíšek opouští náruč své matky, aby objal svoji malou sestru Terezu. Všechno toto je symbolem Přijímání, Boží lásky. Toto téma a hudbu je třeba milovat kvůli lásce samé, chtěla by být něžná jako srdce nebe. Nejsou tu žádná další taková.227 Tento pohled je z formálního hlediska variacemi na Téma Boha, ve kterém se něha popisovaného obrazu s každou variací stupňuje. Jeho charakter je tonální a vysloveně romantický – a to i z technického hlediska. Hojně používá prostředků typických např. pro Chopina nebo Liszta. Začátek (t. 1-39) – téma Boha, je zpracován do podoby ukolébavky:

První zpracování je ornamentální variací (t. 40):

227

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 115.

105

Virtuózní mezihra, vygradovaná až do tremola, nás přivádí do další částí – Zahrady (Le jardin), kde je Téma Boha doprovázeno nejprve repetovanými oktávami a následně stupnicovými běhy:

Z tématu akordů vychází další část – kterou Messiaen popisuje jako „ruce natažené k polibku“ - je neklidnější, toužebnější:

Až nakonec v taktu 94 přichází Polibek (Le baiser) – vrchol skladby s označením avec amour (s láskou), Téma Boha je nyní v pravé ruce a je doprovázeno rozloženými akordy levé ruky.

Závěrem tohoto Pohledu je variace L'ombre du baiser (Stín polibku), která v jemné světlé náladě v závojích pasážích nechává naposledy zaznít Tématu Boha.

106

16. Regard des prophètes, des bergers et des mages (Pohled proroků, pastýřů a mudrců) Exotická hudba – tam-tam a hoboj, obrovský a huhňavý koncert...228 Forma tohoto pohledu je třídílná a je orámována ostinátními častmi. Oproti romantickému předešlému pohledu má tento mnohem tajemnější náladu – evokuje náladu mudrců z Východů, proroků, pastýřů. Začátek – postupně se zrychlující a zhušťující ostinato s doprovodem jediného akordu pod pedálem, vyvolává pocit rezonující vlny:

228

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116.

107

Z té v t. 22 náhle vystoupí zpěv hoboje (nese označení un peu criard – trochu ukřičený) v orientálním stylu. Opět si tedy můžeme všimnout (vedle úvodních tamtamů) Messiaenova smyslu pro orchestrální pojetí hry na klavír.

Tato melodie uvádí díl B, který celý vychází z jejího tónového materiálu, který je nejrůzněji zpracováván: ozdobený arpeggiem na každé notě (t. 30), harmonizovaný (t. 31), v odlišných rejstřících (t. 33), zdvojeně (t. 35). Od taktu se melodie objevuje s doprovodem motivu vycházejícího ze zpěvu ptáků:

Toto téma je po krátké mezihře (t. 41-43) znovu zpracováno – ve formě kánonu nebo z různými doprovody. V codě (t. 95) se znovu objevuje úvodní ostinato završené znovuuvedeným orientálním tématem s akordickým doprovodem. Tři majestátní akordy připraví atmosféru pro následující mysteriózní pohled dotýkající se samotné Kristovy podstaty...

108

17. Regard du silence (Pohled ticha) Ticho v ruce, převrácená duha... ticho jesliček odhaluje hudbu a barvy, které jsou tajemstvím Ježíše Krista... Polymodalita, rytmický kánon s přidanou tečkou, speciální akordy, „téma akordů“. Celý kus je vypracovaný ve velmi klavírním stylu. Konec: alterované akordy, mnohobarevná a neuchopitelná hudba, konfety, drobné drahokamy, ve vzájemných odlescích.229 Základním materiálem tohoto Pohledu je Téma akordů obohacené o další 4 akordy. Je třídílný – v podstatě se jedná o rytmický kánon, který je ve střední části proveden a následně končí jemnou toccatou. Atmosféra je tajemná a neuchopitelná (impalpâble) – ticho tohoto Pohledu přináší záblesky podstaty Krista a je zahalena do polymodality vzniklé mísením čtvrté transpozice 3. modu a čtvrté transpozice 4. modu), rytmus rytmického kánonu je shodný s pátým Pohledem (Regard du Fils sur le Fils).

Druhá část začíná „harmonickou litanií“ (litanie harmonique) vycházející z Tématu akordů a je dále rozvíjena až do barevných arpeggí, které nás přivádí pomocí retrogradace a vrstvení tématu akordů v taktu 41 k efektu dvojité duhy:

Poté je materiál skladby dále prováděn, můžeme zaslechnout krátké ptačí motivy, či 229

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116.

109

krátké náznaky tématu Boha anebo opakovaných oktáv – tlukoucí srdce. Nakonec se skladby rozplývá v barevném oparu a mizí v tichu:

18. Regard de l'onction terrible (Pohled posledního pomazání) Slovo na sebe bere lidskou podobu; volba Kristova těla strašlivým Králem. Stará tapisérie představuje zápas Slova Božího jako Krista na koni: vidíme jenom jeho ruce na jílci meče, kterým máchá do záře. Tento výjev mne ovlivnil. V introdukci a codě se vrství postupně zpomalující se hodnoty s hodnotami zrychlujícími se a naopak.230 Tento Pohled má opět třídílnou formu ABA' – krajní díly využívají principu, který je typický pro hudbu Bali231, a jehož obdoby využívá Messiaen už u Regard des prophètes, des bergers et des mages – vrchní pásmo (pravá ruka) začíná v hodnotách kratších a postupně zrychluje, zatímco levá ruka postupuje přesně naopak – party levé a pravé ruky se k sobě přibližují a nakonec si vymění své role: Novým prvkem je také arpeggio v protipohybu:

230 231

GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116. REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 55.

110

Ty nás přivádí ke střední části (t. 23) – slavnostní, ale trochu živější (solennel, mais un peu vif). Messiaen v této části využívá typických klavírních postupů, velmi častých např. u Clauda Debussyho – posledních akord akordického sledu se brilantně prodlouží rozloženými nebo lomenými akordy či rychlou skupinou (Debussy použil např. v Images). Střední část je, jak Messiaen popsal, Kristovým zápasem – ten také končí prudkým glissandem dolů a nahoru.

Poté se vrací díl A – tentokrát ale v retrogradaci – ruce si vyměnily své role.

111

19. Je dors, mais mon cœur veille (Spím, ale mé srdce bdí) Báseň o lásce, dialog mystické lásky. Velkou roli tu hrají pomlky. Není to anděl se smyčcem, kdo se usmívá – je to spící Ježíš, který nás miluje ve své Neděli232, který nám dává zapomenout...233 Tato část je analogií Le baiser de l'Enfant-Jésus – má stejnou něžnou až naivní atmosféru, používá i stejnou tóninu (Fis dur). Má symetrickou formu: ABCBA a codu. A - krátká introdukce s označením souple et suave (poddajně a líbezně). Poté přichází B. Jako hlavního tématu Messiaen používá poněkud transformovaného Tématu Polibku (t. 9):

C – dvojité provedení: je tu zpracováno Téma Lásky a Téma Polibku (t. 24). B - ozdobená repríza (t.53) – obsahuje i Téma akordů A – Repríza vycházející z introdukce Coda založená na Tématu Lásky a Polibku. Není to anděl se smyčcem, kdo se usmívá...234

20. Regard de l'église d'amour (Pohled církve lásky) Milost nám dává milovat Boha, jako on miluje sám sebe; po snopech noci, spirálách úzkosti přichází zvony, sláva a polibek lásky... Veškerá vášeň našich paží kolem Neviditelného...235 232

Neděle – den Páně GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116. 234 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116. 235 GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 116-117. 233

112

Poslední pohled je symetrický s prvním – oba vyjadřují Boží lásku. Tato část je oslavou Tématu Boha. Navíc, (toto téma) maje za sebou cestu celým cyklem, zpívá o milosti věřit a milovat Boha – navzdory všemu. Je credem, ale specificky messiaenovským – plným vášně a citu. Michèle Reverdy tu poprvé v celém cyklu nachází sonátovou formu, i když dosti specifickou, protože má provedení před expozicí.236Skladba začíná rozloženou jiskřivou figurou – Messiaen používá, stejně jako v L'échange, termínu gerbe. Doslova en gerbe rapide, což znamená „jako rychlý proud světla“. Ten je vyjádřen v oktávové melodii v nonretrográdním rytmu, která vykazuje podobnost s Par Lui tout a été fait (viz t. 9):

V provedení je Téma Boha zopakováno celkem třikrát. Poté se zpracovává i Téma Lásky. Tento tok je přerušen brilantní mezihrou zvonů a zvonkohry (od t. 112), kde můžeme zaslechnout reminiscenci některých důležitých momentů celého cyklu. Poté přichází expozice – ve které zaznívá stále téma Boha, až na okamžiky přerušené Téma Radosti, které jsme už slyšeli v Regard de la Vierge, anebo drobnými motivy ptačího zpěvu. Téma Boha zní neustále až do konce. V náladě nejvroucnější lásky celý cyklus končí.

236

REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 56.

113

------------Jak už tedy bylo řečeno, Vingt regards sur l'enfant-Jésus tvoří syntézu Messiaenova jazyka. Zároveň uzavírá jednu etapu jeho tvorby, je posledním „hudebněteologickým“ dílem až do 60. let. Messiaen v něm překračuje evropské chápání času – už svým obrovským rozsahem, ale také krajními tempy - do té doby snad nikdo nepoužíval v „klasické hudbě“ temp natolik pomalých. Zároveň je ukázkou Messiaenova formálního mistrovství. Pomocí několika témat (leitmotivů) vzniká, z na první pohled volně sestaveného cyklu, dílo promyšlené architektury a soudržné stavby. Jak už bylo řečeno, podobně jako u Visions de L'Amen zde nacházíme vnitřní symetrii. Jednotlivá hlavní téma se vyskytují v těchto Pohledech: Téma Boha: 1, 5, 6, 10, 11, 15, 20) Téma Hvězdy a Kříže: 2, 7 Akordické téma: 6, 14, 15, 17, 18, 19, 20 Téma Lásky: 6, 19 Vedlejší témata se také opakují: 114

Lovecké téma: 10, 15 Téma Polibku: 15, 19 V tomto cyklu je rovněž hojně využíváno motivů vycházejících z ptačího zpěvu: Pohledy č. 4, 5, 8, 11, 14, 20

Takto vypadají témata uspořádaná do tabulky, povšimněme si skoro dokonalé symetrie používání Tématu lásky: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Téma Boha Téma Hvězdy a Kříže Akordické téma Téma Lásky Lovecké téma Téma Polibku Ptačí motivy

Vingt regards sur l'enfant-Jésus jsou v zahraničí (stejně jako Visions de L'Amen) v současné době skladbami často uváděnými a posluchačsky velmi vděčnými (!). Je smutné, že v českém koncertním životě tomu tak bohužel není.

Výběr nahrávek: AIMARD, Pierre-Laurent. Olivier Messiaen: Vingt Regards sur l'Enfant-Jésus [CD]. Teldec, 2000. HAAKON AUSTBØ, Haakon. Messiaen: Vingt Regards Sur L'Enfant Jesus [CD]. Naxos, 2009. BÉROFF, Michel. Olivier Messiaen: Vingt Regards sur l"Enfant-Jésus; Préludes [CD]. EMI Classics, 2006. HILL, Peter. Vingt Regards Sur L'Enfant Jesus [CD]. Unicorn (U.K.), 1993. LORIOD, Yvonne. Vingt Regards Sur L'Enfant Jésus [CD]. Elektra / Wea, 1993. MURARO, Roger. Messiaen: Vingt Regards sur l'Enfant-Jésus [DVD]. Accord, 2005. OSBORNE, Steven. Messiaen: Vingt Regards Sur L'Enfant Jesus [CD]. Hyperion UK, 2002. SERKIN, Peter. Messiaen: Vingt Regards sur l'Enfant-Jésus [CD]. RCA / BMG, 2004.

115

4. Případ Messiaen. Tristanovská trilogie (1945-1948) „Je to génius.“ (F.Poulenc)

Francie byla osvobozena, období klidu a úlevy ale záhy končí. Od počátku roku 1945 se ve francouzském hudebním světě začíná plíživě formovat skupina hudebníků a hudebních kritiků, která po následujících několik let vedla velmi ostrou slovní válku proti Messiaenovým uměleckým principům. Tato „kampaň“ se později označovala jako „Le cas Messiaen“237. Ačkoli náznaky (projevující se hlavně poněkud odmítavým postojem proti Messiaenovým komentářům svých skladeb) nacházíme už v dřívějších letech, lavinu spustila premiéra Vingt regards sur l'enfant-Jésus (26.3.1945 v Salle Gaveau) a následná kritika Clarendona (Bernard Gavoty) v deníku Le Figaro: Chtěl bych, aby tento „pohled“ byl jasný a prostý povrchního posměchu. Otřesné Messiaenovy komentáře už stačily víc než dost a kdybych je sem přepsal, někdo by to mohl zaměnit s parodií [...] Zaměřme se tedy na hudbu, i když to bude sotva příjemnější. Co zde nacházíme? Ambiciózní plán: vyjádřit nevyjádřitelné. Kritický smysl je opuštěn. Erudovaný skladatel, který je vězněm svého vlastního systému, se pokouší přeložit Boží výroky Apokalypsy zmateným textem a hudbou, zavánějícími režnou košilí, ve které je nemožné najít ani účelnost ani potěšení. Je zde neustálý rozpor: jako šílený kurátor prázdného muzea, hlasatel ohlašuje zázraky, když mluví, ale klavír je bezprostředně na to popře. V této suitě „pohledů“ na Boží dítě není ani náznak něhy. K vyvolání věčnosti hvězd obrovský chumel akordů, nehybný až ke zvracení, poté vzepnutí se k prudké křeči. Je toto ráj? Ne, to je očistec.238 Tato kritika v podstatě shrnuje všechny argumenty proti Messaenovi: jednak odpor k 237 238

Případ Messiaen HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 144.

116

jeho slovním komentářům, které byly pro mnoho lidí nesmyslnou a nestravitelnou směsí hudební teorie a teologie. Většinu posluchačů navíc vyrušovaly od vnímání hudby. Za druhé kritika polemizovala o tom, jestli je Messiaenův uzavřený hudební systém životnou součástí jeho hudebního jazyka, anebo jestli ho naopak svazuje. A hlavně – je jeho zvukový svět vhodný pro náboženské skladby? Ačkoli sám Clarendon po premiéře Trois liturgies svůj názor na Messiaena změnil, stále zůstávalo mnoho podobně smýšlejících hudebníků a kritiků. Fred Goldbeck v článku „Rizika vynalézavosti“ píše: Představte si chvíli takový systém aplikovaný na architekturu: fasáda katedrály s oblouky vedoucími do zkrouceného hranolu, vedle jsou spirálovité dórské sloupy; létající pilíře vyrobené z pochromovaného niklu; asymetrická pagoda místo kostelní věžičky a tu a tam, ve výklencích, pár tradičních náboženských soch. Zatímco pro katedrálu by to bylo zcela nevhodné, fungovalo by to velmi dobře pro surrealistický balet.239 Ačkoli vyšlo i mnoho pozitivních kritik, vyzdvihující krásu a citovost některých částí, vynalézavost a osobitost a zejména interpretační mistrovství Yvonne Loriod, Messiaena tento boj ubíjel. To však ještě zdaleka neměl být konec. 15.4.1945 se uskutečnila v Palais de Chaillot dlouho odkládaná oficiální 240 premiéra staršího Messiaenova díle Les corps glorieux. Claude Rostande uveřejnil jedovatý komentář: Víme, že Olivier Messiaen rád zaobaluje svá díla do komplikovaných hatmatilek, jako by jimi nebyla díla sama[...] Ale když hovoří o „ptácích, kteří polykají modrou“, odpověděl bych mu jednoduše pěti písmeny, kterými se proslavil General Cambronne241.[...] V jeho díle jsou ty nejkrásnější i nejodpornější věci[...].Je tu zatuchlý puch zbožné kongregace a zobrazení slizkých bigotních věřících.“242 239 240 241 242

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 145. Messiaen provedl soukromě pro své studenty 22.7.1941 v Trinité. Eufemismus pro francouzské slovo merde. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 147.

117

To byl doposud nejostřejší útok na Messiaena. Zanedlouho následovala další premiéra – Trois petites liturgies de la Présence divine byly poprvé uvedeny v rámci Concerts de la Pléiade v Salle du Conservatoire 21.4.1945 v podání Orchestre de la Société des Concerts du Conservatoire pod taktovkou Rogera Désormièra, sboru Yvonne Gouverné Chorale a sólistkami Yvonne Loriod (klavír) a Ginette Martenot (Martenotovy vlny). Koncert obsahoval i premiéry Quatre valaisand Daria Milhauda a Un soir de neige Francise Poulenca. Přítomni byli Arthur Honneger, George Auric, Francis Poulenc, André Jolivet, Claude Delvincourt, Lazar Lévy, Georges Braque, Paul Eluard, Jean Cocteau a další význační umělci.243 Podle Messiaena je hlavní myšlenkou této skladby pro 36 ženských hlasů, bicí nástroje a smyčce Boží přítomnost, každá část je věnována jinému druhu přítomnosti: první - Antienne de la conversation intérieure (Antifona vnitřního rozhovoru) - je věnována Bohu, který je přítomen v nás; druhá část Sequence du verbe, cantique divin (Sekvence slova, Božská píseň) je věnována Bohu, který je přítomen sám v sobě; třetí část Psalmodie de l’ubiquité par amour (Psalmodie Boží všudypřítomnosti) je připsána Bohu, který je přítomen ve všech věcech. Tyto nevyjádřitelné myšlenky nejsou vyjádřeny, ale zůstávají tu v řádu oslňujícího zobrazení barev.244 Jean Cocteau o přijetí tohoto díla řekl: Nemám co dodat, poté co Poulenc, od kterého bych nečekal, že ocení takovouto hudbu, prohlásil: „Je to génius.“ Poulenc, který zjevně obdivuje Messiaenovu hudbu, mluvil o byzantském umění a Roualtovi. Honneger divoce aplaudoval. Spousta hudebníků, hluboce pohnutých, bylo potichu, protože náhlé zjevení tohoto mistrovského díla v Paříži, osvobozené teprve před několika měsíci a stále se pomalu učící, jak znovu žít, se stalo událostí obrovského významu.245 Trois petites liturgies de la Présence divine sklidily obrovský úspěch a staly se nejvýznamnější hudební událostí celé sezony. Ačkoli Claude Rostand toto dílo označil za „skladbu z řetězů na vánoční stromeček, falešně velkolepou a pseudo243

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 147. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://princetonsymphony.org/archives 245 Ibid. 244

118

mystickou, se špinavými nehty a ulepenýma rukama, nafouknutou pokožkou, přeplněnou nechutnými věci, jako když nás úzkostlivě hlídá anděl se rtěnkou“ 246, většina kritik a ohlasů byla nadšených. Roland-Manuel, žák Ravela, nalézá v tomto díle přirozenost hudebního vyjádření a nalézá v Messiaenovi rozeného melodika 247. Klavírista Jean Wiéner označuje Messiaenovu hudbu za „hudbu lásky“248. Právě tyto rysy – melodičnost, láska v hudbě, velmi živý rytmus, obrovská barevnost je předzvěstí „tristanovské trilogie“249, kterou se Messiaen v příštích letech zabýval. Její kořeny nacházíme na počátku roku 1945, kdy Messiaen 2.2.1945 v Palais de Chaillot improvizoval na varhany při hře Tristan et Yseult od Luciena Fabre. Ve skutečnosti se ale jednalo o připravovanou improvizaci, jejíž Thème d'amour (Téma lásky) poté Messiaen použil jako hlavní téma písňového cyklu pro soprán Harawi. Jak je u něho časté, zárodky díla nalézáme v jiné skladbě: na jaře 1945 byl požádán, aby napsal skladbu pro hoboj pro soutěž Pařížské konzervatoře. Podle Yvonne Loriod tuto kompozici poté přepracoval na L'Amour de Piroutcha, pátou píseň cyklu Harawi250. Celý cyklus napsal během letních prázdnin. Zajímavé také je, že poprvé po dlouhé době, nepřidává ke skladbám slovní komentář – zřejmě jako důsledek ostré kritiky tisku. Dalším zcela výjimečným znakem Harawi je jeho inspirace lidovou hudbou – jeho Thème d'amour bylo převzato ze sbírky lidových písní Peru 251. Je velmi blízké originálu, Messiaen ale mění původní pentatoniku zvýšením sekund a sext o půltón.252

246

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 151. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 148. 248 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 150 249 Název, který se používá pro skladby inspirované legendou o Tristanovi a Isoldě. Jedná se o Turangalîla-Symphonie, písňový cyklus Harawi a Cinq Rechants. Spojuje je téma lidské lásky, nikoli ale v tělesném slova smyslu, ale spíš jako radostném daru spojení dvou lidí. 250 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 155. 251 Marguérite Béclard d'Harcourt a Raoula d'Harcourt 252 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 156. 247

119

Samotný termín „harawi“ označuje v jazyce Quechua prastarý druh andské hudby a také lidové poezie. Byl rozšířen po říši Inků (dnešní Peru, Boivie, Ekvádor, částečně Chile a Argentina). Harawi je většinou pomalá a smutná píseň, hraná na flétnu, nejčastěji v pentatonice. Hovoří většinou o lásce, a to o nešťastné – jak je tomu i v tomto případě, milenci jsou spojeni až po smrti, což opět vytváří spojení s tristanovskou legendou.253 Cyklus má 12 částí: 1. La ville qui dormait, toi (Ty, spící město) 2. Bonjour toi, colombe verte (Buď pozdravena, zelená holubice) 3. Montagnes (Hory) 4. Doundou tchil (Doundou tchil ) 5. L'amour de Piroutcha254 (Láska Piroutchi) 6. Répétition planétaire (Opakování planet) 7. Adieu (Sbohem) 253 254

DONKIN, Deborah Jean. A study of Olivier Messiaen's song-cycles: Poèmes pour Mi, Chants de terre et de ciel and Harawi, str. 149-151. Piroutcha, jméno dívky, je zřejmě převzat z písně č. 31 se sbírky Marguérite Béclard d'Harcourt a Raoula d'Harcourt. Doslovným překladem jejího jména je káča (hračka), ale v širším slova smyslu se může jednat o označení tanečnice. Messiaen ale možná její jméno vybral i kvůli jeho libozvučnosti, stejně jako je tomu i u dalších slov (Doundou tchil je slovo imitující imitující zvuk zvonečků na kotnících tradičních tanečníků z Peru), Katchi Katchi znamená luční koník). Tři písně, které používají hlavní téma (Bonjour toim colombe verte; Adieu a Dans le noir) jsou věnovány Colombe verte, zelené holubici. Tento pták je posvátným mayským symbolem pro milovanou osobu a objevuje se v mnoha indiánských milostných písních. Zároveň je i křesťasnkým symbolem Boží přítomnosti.

120

8. Syllabes (Slabiky) 9. L'escalier redit, gestes du soleil (Zopakované schodiště, posunky slunce) 10. Amour oiseau d'étoile (Láska hvězdný pták) 11. Katchikatchi les étoiles (Katchikatchi hvězd) 12. Dans le noir (V temnotě) Cyklus je inspirován surrealismem – a to jak literárním, tak i výtvarným. Messiaen v té době často četl Pierra Reverdyho, Paula Eluarda nebo André Brétona. Jak Messiaen sám řekl, Harawi je symbolizováno surrealistickým obrazem Rolanda Penrose255 Seeing is believing neboli L'Île invisible (1937), jehož reprodukci viděl Messiaen v časopise.

Ilustrace 86: Roland Penrose - Seeing is believing neboli L'Île invisible (1937) 255

Roland Penrose (1900-1984) - anglický básník, malíř a historik. Průkopník moderního umění, zejména surrealismu, v Anglii.

121

Popsal ho jako výjev, kde jsou „natažené dvě mužské ruce a ženská hlava vzhůru nohama; její vlasy se rozprostírají, její čelo, oči, tvář, krk, ale zbytek chybí, nebo spíš pokračuje v nebi a hvězdách.“256 Jak je tomu i u předchozích písňových cyklů, nacházíme tu odraz Messiaenova osobního života. Harawi – s podtitulem Chant d'amour et de mort (Zpěv života a smrti) jednak zrcadlí nemoc jeho manželky a podle některých badatelů i lásku k Yvonne Loriod. Příznaky duševní choroby se u Claire Delbos začaly projevovat se podle nejnovějších výzkumu začaly projevovat už kolem roku 1943. Messiaen její stav zpočátku tajil, později o ní mluvil jako o mučednici, která musela projít dlouhým a bolestným utrpením. Ke konci druhé světové války podstoupila operaci, po které začala přicházet o paměť. Musela být doživotně hospitalizovaná a nakonec zemřela v roce 1959. Je tedy pravděpodobné, že např. v části Adieu se Messiaen loučí se svoji milovanou Mi, která pomalu, ale jistě odcházela z tohoto světa do svého vlastního. Messiaen zůstal se svoji ženou spojen do konce jejího života, ale v této době vzniká i vztah k Yvonne Loriod – ten ale existoval, až do smrti Claire Delbos, pouze v hudební rovině. Je pravděpodobné, že vzhledem k často používanému symbolu Zelená holubice (v Peru značí mladou dívku) je objektem jeho hlubokých platonických citů právě ona.

Ilustrace 87: Claire, Messiaen a Pascal na konci 40. let Z hudebního hlediska Harawi nese všechny znaky Messiaenova hudebního jazyka tohoto období. Zajímavostí je užití lidových písní Peru a dále i jazyku Quecha jako 256

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 159.

122

prostředku zvukomalby:

Ilustrace 88: Doundou tchil - příklad zvukomalby V klavírním partu nacházíme často ptačí popěvky, které už naznačují Messiaenovo „ptačí období“:

Ilustrace 89: Bonjour toi, colombe verte - inspirace ptačím zpěvem Následující příklad ukazuje využívání indických rytmů:

Ilustrace 90: La ville qui dormait, toi – použití indické râgy

Premiéra se uskutečnila na soukromém koncertě 26.6.1946 v podání Oliviera Messiaena a sopranistky Marcelle Bunlet (s myšlenkou na její hlas celý cyklus psal).257 257

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 168.

123

V říjnu 1945 začíná pracovat na svém doposud největším díle TurangalîlaSymphonie – druhém dílu tzv. Tristanovské trilogie. Turangalîla vznikla na základě zakázky Sergeje Koussevitzkého pro Boston Symphony Orchetra 258. Geneze díla byla dlouhá, Messiaenova vize jeho podoby (např. počet vět) se neustále měnila. Jednotlivé části byly napsány ve zcela v jiném pořadí, než byla konečná podoba symfonie (ve skupinách: 1, 4, 6, 10; 3, 7, 9; 2; 8; 5) 259. Věty 3, 4, 5 byly dokonce už v roce 1948 premiérovány pod názvem Trois Tâla. Co se týče názvu, Messiaen v rozhovoru s Antoinem Goléou řekl, že si ho vybral jednak pro jeho zvuk a jednak pro význam – turanga je analogií pro výraz tempo-pohyb a lîla znamená životní síla, hra stvoření, rytmus a pohyb. Podle Sherlawa Johnsona, lîla také znamená hru, sport, zábavu; je to hra ve smyslu Božího působení na vesmír; akt stvoření, ničení a hra života a smrti. Také může znamenat lásku. Turanga značí čas, čas, který běží jako kůň v trysku, nebo který protéká jako písek v přesýpacích hodinách, stejně jako pohyb a rytmus.260 Z hlediska rytmu znamená opět obrovský krok kupředu, zejména tím, že se v páté části používají tzv. perssonages rythmiques. Zajímavé je, že podle vlastních slov – oproti očekávání, v ní Messiaen nepoužil žádných indických modů ani rytmů (!). Inspiroval se spíše gamelanem z Bali anebo hudbou Heitora Villa Lobose. 261 Další zvláštností jsou sólové part klavíru a Martenotových vln. Symfonie má 10 vět: 1. Introduction (Introdukce) 2. Chant d'amour (Píseň lásky) 3. Turangalîla I 4. Chant d'amour II (Píseň lásky II) 5. Joie du sang des étoiles (Radost krve hvězd) 258

259 260 261

Sergej Koussevitzký (1874-1951) - skladatel, dirigent a kontrabasista rusko-židovského původu. V letech 1924 až 1949 šefdirigent Boston Symphony Orchestra. Propagátor moderní hudby - na jeho zakázku vznikl např. Ravelův Klavírní koncert G dur, Gershwinova Druhá Rapsodie, Prokofjevova Symfonie č. 4, Žalmová symfonie Stravinského anebo orchestrální verze Mussorgského Obrázků z výstavy od Maurice Ravela. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 160. JOHNSON, Robert Sherlaw. Messiaen. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 1989, str. 82. GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960, str. 85.

124

6. Jardin du sommeil d'amour (Zahrada spící lásky) 7. Turangalîla II 8. Développement de l'amour (Růst lásky) 9. Turangalîla III 10. Final (Finále) Podobně jako Visions de l'Amen nebo Vingt regards také používá cyklických témat (4), z nichž je nejdůležitější Thème d'amour (Téma lásky):

Dále tu nacházíme Thème de statue (Téma sochy) – označuje hrozbu, hrůzu, krutost staré mexické sochy262. Je hrané v pomalém tempu, pesante.

Thème de fleurs (Téma květin) hrané dvěma klarinety:

Thème d'accords (Téma akordů):

262

[online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.philharmonia.co.uk/thesoundexchange/backstage/listening_guides/messiaen_turangalil a/

125

Po několikaleté práci toto velkolepé dílo 9.12.1948 dokončuje a píše si do svého diáře: „Symfonie dokončena a ve všech ohledech dobře.“263 Poslední částí tzv. tristanovské trilogie jsou Cinq rechants. Messiaen o nich říká, že jsou "písní lásky“. „To je jediné slovo, které by mělo vést zpěváky při interprateci básně a hudby", radí v předmluvě k tomuto dílu. Dílo se vymyká tehdejším jeho skladbám hned v několika aspektech: jednoduchostí instrumentace (je určena dvanácti hlasům bez doprovodu), inspiračním zdroji - Messiaena velmi ovlivnila hudba Clauda Le Jeune264 a středověkými milostnými písněmi, tzv. alba265. Také jsou dalším příkladem Messiaenova tehdejšího nadšení pro surrealismus, jak vyplývá z textu (autorem je Messiaen) i například používáním vymyšlených slabik. Messiaen také odkazoval k analogii Cinq rechants s obrazy Létající milenci Marca Chagalla nebo Milenců uvězněných v krystalové kouli Hieronyma Bosche266. Samozřejmostí tohoto období je i nesmírně vynalézavý rytmus vycházející ze starořecké prosodie a indických tâl.267 V Traité de rythme, de couleur et d'ornithologie Messiaen zmiňuje, že v básních k Cinq rechants použil celkem pěti symbolů lásky – odvolává se k bájím o Tristanovi, Orfeovi, Modrovousovi, Perseovi a Merlinovi.268

263 264

265

266 267 268

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 175. Claude Le Jeune (1528/30-1600) – franko-vlámský skladatel pozdní renesance. Proslul zejména svými chansons zpívanými a capella. Preferoval rytmus vycházející z francouzského jazyka (musique mesurée), čímž vznikala hudba se střídavými takty. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.answers.com/topic/alba-2 Alba - provensálský termín používaný pro trubadúrskou báseň, ve které se milenci loučí za rozbřesku po tajném nočním dostaveníčku. S hudbou se zachovaly pouze dvě takovéto básně (autoři Giraut de Bomelh, Cadenet). [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.oliviehttp://home.earthlink.net/~akuster/music/vitriol/messiaen.htm [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.allmusic.com/work/cinq-rechants-for-12voices-i-31-c97979/description HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 180.

126

Ilustrace 91: Marc Chagall: Pár letící nad vesnicí

Ilustrace 92: Hieronymus Bosch - Milenci v kouli (detail ze Zahrady pozemských slastí) Zatímco Harawi bylo elegií pro Claire, která Messiaenovi čím dál tím víc unikala do „jiného světa“, Cinq rechants jsou zpěvem naplněné lásky a mají v sobě i záblesk naděje pro milence – jsou již psány s myšlenkou na Yvonne Loriod.

127

5. Hledání nových cest (1949-1950)

"Cítím, že rytmus je prvořadou a možná i hlavní složkou hudby; zřejmě existoval před melodií a harmonií, tento aspekt hudby tajně preferuji."269 (O. Messiaen)

„Tristanovská trilogie“ tvoří přechodné období mezi dvěma životními etapami. Zaznamenáváme v ní pokračující zájem o rytmus a odklonění se od teologických témat v hudbě. Jak už bylo zmíněno při popisu Cinq rechants, Messiaen svoje skladby výrazně zestručňuje. To bylo zapříčiněno mimo jiné zejména tragickými osobními okolnostmi jeho života. V lednu 1949 Claire podstoupila hysterektomii270 a kvůli obavám o její mozek jí byla místo celkové anestézie poskytnuta pouze epidurální, což mělo podle mnoha názorů za příčinu drastického poškození její paměti. Claire se stala závislou na cizí pomoci a bylo jasně, že už se nikdy neuzdraví. Messiaen z toho musel vyvodit praktické důsledky – kromě toho, že přesunul do bezpečí na Konzervatoř některé své rukopisy, neměl už prostor pro nerušené skládání během prázdnin, kdy každé léto téměř bez přestávky po tři měsíce komponoval 271. Nyní musel pracovat nárazově, v krátkých dávkách – podíváme-li se na výčet Messiaenových děl, vidíme zřetelně, že po monumentální cyklech Vingt regards nebo Turangalîla-Symphonie, skládá v následujících letech rozměrově skromnější kompozice.272 Jeho hlavním zájmem mezi lety se 1948 a 1950 se stal rytmus – v rozhovoru s Claudem Samuelem řekl, že rytmus považuje za prvořadou a možná i hlavní část hudby a že existoval před melodií a harmonií.273. Je také zajímavé, že kompozice vzniklé v tomto období věnoval v drtivé většině klavíru. Jedná se skladby Cantéyodjayâ a Quatre études de rythme, které představují sumu Messiaenova rytmického hledání už od dob jeho konzervatorních studií (indický a řecký rytmus, 269 270 271 272 273

[online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.analekta.com/en/album/Messiaen-LesOiseaux.549.html Pozn. Chirurgické odstranění dělohy HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 179. Olivier Messiaen [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Compositions. Dostupné z WWW: . REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 60.

128

rytmika gregoriánského chorálu). V tomto období ještě přichází další inovace: rozšířené používání prvočísel, modes de valeurs a gammes chromatiques de durées. I přes osobní tragédii musel tedy život pokračovat dál – Messiaen se neúnavně věnoval práci, jeho díla byla často uváděna, v červnu 1949 vzniká první nahrávka Visions de L'Amen274 (Messiaen a Loriod). 27.6.1949 se vydává na cestu do Ameriky, aby sem přivezl parituru Turangalîla-Symphonie, která měla být v sezóně 1949-1950 uvedena ve světové premiéře v Bostonu. Zároveň mu byl v Tanglewoodu275 naplánován na následujících šest týdnů nabitý rozvrh – učení a koncerty každý den. Dával tu hodiny kompozice osmi studentům, vedl třídu analýzy. V této optimistické atmosféře vznikla Cantéyodjayâ – tato skladba plná bujarosti a vtipu v sobě kromě rytmického novátorství nese spoustu nápadů z Messiaenových předešlých děl, zejména z Turangalîla-Symphonie a Cinq rechants. Sám Messiaen Cantéyodjayu nikdy nehrál na veřejnosti, ačkoliv další rytmické etudy – Quatre études de rythme - se později staly kmenovou součástí jeho klavírního repertoiru.276 Yvonne Loriod řekla: „Je to skromná virtuózní skladba a Messiaen ji nemá moc rád. Ale tak jak tak, je zábavné hrát ji.“277 Messiaen ji dokončil 15.8.1949278 a ve zbývajících dnech svého pobytu v Tanglewoodu začal psát Neumes rythmiques. Do Francie se vrací 27.8.1949 a nejspíš hned poté dokončuje dvě další etudy. Messiaen strávil podzim roku 1949 zejména přípravami na premiéru TurangalîlaSymphonie. Začíná také pracovat na Messe de la Pentecôte a Livre d'Orgue. Turangalîla-Symphonie poprvé zazněla v Boston Symphony Hall 2.12.1949 v podání Boston Symphony Orchestra pod taktovkou Leonarda Bernsteina a Yvonne Loriod (klavír) a Ginette Martenot (Martenotovy vlny). Přijetí tohoto díla, zejména pak po francouzské premiéře 6.9.1950, se neobešlo bez kontroverze. Poulenc v dopise Milhaudovi popsal premiéru taktu: Na konci Messiaenovy otřesné Turangalîla-Symphonie [...] před udiveným obecenstvem se Roland Manuel a Arthur Honneger spolu dostali do potyčky; 274 275 276 277 278

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 185. Tanglewood je komplex budov v Lenoxu a Stockbridge v Massachusetts. Koná se zde každoročně Tanglewood Music Festival a od roku 1937 je letním sídle Boston Symphony Orchestra. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 190. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 190. Ibid.

129

pro George Aurica a mne to bylo opravdové drama. Georges byl zelený, pořád mu nebylo dobře z chřipky a chlazeného melounu, já byl rudý jak červená řepa. Sedm minut jsme říkali příšerné věci, Georges bránil Messiaena, zatímco já byl na pokraji zhroucení kvůli neupřímnosti tohoto díla, které bylo napsáno pro dav i elitu, pro bidet i křtitelnici, vše v odporné tradici Dukase a Marcela Dupré. Lidé kolem nás nás obklopili, jako kdyby byli na kohoutím zápase.279 O letních prázdninách roku 1950 také Messiaen dokončuje své dva Îles de Feu, které završili cyklus Quatre études de rythme. Odráží se v nich Messiaenův zájem o Papuu, který vzešel z jeho přátelství s Pierrem Tallecem280. Téma Îles de Feu jsou tedy z Papuy a ohraničují abstraktnější Neumes rythmiques a Mode de valeurs et d'intensités. Île de Fêu 1 je svým duchem podobný Cantéyodjaye, Île de Fêu 2 je sumou techniky mode de valeurs; dvanáctitónová řada je tu systematicky transformovaná, rozevírá se jako vějíř. Její principy jsou předchůdci Boulezových postupů. Je zajímavé, že ačkoli Quatre études de rythme z Messiaena udělaly hlavní postavu avantgardy, neměly premiéru v Darmstadtu nebo Donaueschingenu, ale v Tunisu (6.11.1950) jako součást severoafrického turné Loriod a Messiaena.281 Nápad napsat rytmické studie pochází už z roku 1945, kdy si Messiaen do svého deníku poznačil, že by chtěl Schoenbergův serialismus uplatnit i na jiný aspekt kompozice, než na výšku tónu. Určité náznaky těchto nápadů můžeme nalézt i v Turangalîla-Symphonie, ale na tuto problematiku se zaměřuje až v létě roku 1949. Mode de valeurs et d'intinsité je vystavěn ze tří modů, každý má 12 chromatických tónů (rejstřík je fixovaný) a 12 časových hodnot, 12 druhů úhozu. Každá nota je individuálně vytvořený tón. Messiaen s těmito elementy poté pracuje zcela svobodně, na rozdíl od Schoenberga. Existují protichůdné informace, nicméně Mode de valeurs et d'intinsité byl nejspíš napsán několik týdnů před Cantéyodjayou. Brzy se od těchto principů odvrátil. Neumes rythmiques jsou z celého cyklu nejspíš nejtroufalejší. Rytmicka neuma 279

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 195. Pierre Tallec byl francouzským zastupitelem na Papui Nové Guineji a rovněž častým návštěvníkem Trinité a žákem v Messiaenově třídě analýzy. 281 HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 197. 280

130

sestává ze zvuků, které jsou uváděny různými způsoby (ačkoli sama neuma se sama o sobě skoro nikdy nemění). Je zajímavé, že rok po dokončení Tristanovské trilogie Messiaen uvažuje zejména o témbru a rytmu, ale téměř vůbec ne o harmonii.282

282

DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007, str. 124127.

131

5.1 Cantéyodjayâ283 (1949) Premiéra 23.2.1954 v Théatre Marigny klavír: Yvonne Loriod Etuda tâl. Messiaen považoval Cantéyodjayu za „jakýsi katalog rytmů“284. Je to velmi svěží a vynalézavé dílo hravého charakteru. Z formálního hlediska se jedná o rondo (rondo I), jehož refrénem je téma cantéyodjayâ, a proměnlivými částmi djayâ, râgarhanaki a alba. Rondo I má střední část, které je samo o sobě také rondem (rondo II, od t. 106). Cantéyodjayu neuvádí, ani žádné jiné téma ronda I- s výjimkou jednoho návratu râgarhanaki. Na závěr je ještě jednou uvedena cantéyodjayâ a alba. Samotné názvy jednotlivých témat vycházejí ze sanskrtu, ale často jsou i francouzsko-indickou slovní hříčkou (např. doubléafloréalîla) poukazující na Messiaenovu zálibu v tomto druhu humoru a vytvářením nových slov (časté např. už v Harawi). Rozmístění refrénů (vepsáno do not) a coupletů není nijak systematické: •

1., 2., 3. refrén

•

1. couplet (chromatická řada hodnot – původní a retrogradovaná)

•

1. refrén

•

2. couplet (chromatická řada hodnot)

•

2. refrén

•

3. couplet

•

1. refrén

•

râgarhanaki

•

3. refrén

Mimoto jsou tu uváděna různá další témata, struktura etudy připomíná mozaiku. Tímto dílem se Messiaen stal jedním z tehdejších nejprogresivnějších skladatelů a 283 284

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 61.

132

některými je označován za tvůrce totálního serialismu. Michèle Reverdy tu nachází několik hlavních rytmických principů: 1) princip přidané tečky – všechny rytmy mohou být jednoduše augmentovány přidáním tečky:

2) princip odebrání tečky:

3) princip valeur ajoutée: z

vznikne

4) princip prvočísel – používání prvočíselných rytmů a taktů 5) princip augmentace nebo diminuce jedné poloviny rytmu:

6) princip nonretrográdních rytmů: 7) princip rytmů, které jsou okamžitě následovány svojí augmentací nebo diminucí:

8) chromatismus hodnot: 133

9) sloučení nebo rozložení285:

Tyto principy uplatňuje na jednotlivých tématech. Uvádím nejdůležitější z nich: •

Cantéyodjayâ (str. 3, 4, 5, 7, 10, 26). Nejdůležitější fráze skladby, hlavní refrén skladby. Její melodie a harmonie se v t. 3 mění, ale rytmus zůstává v celé skladbě stejný:

•

Djayâ (str. 3, 4) je melodickým rozvinutím cantéyodjayi, Messiaen zde používá prostředků diminuce nebo augmentace intervalů.

285

REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str. 60.

134

•

Râgarhanaki (str. 5, 25) Rytmická obměna melodického postupu anacrouse-accent-muette (zdvihdůraz-tichá/němá nota). Nakonec désinence (zakončení).

•

Alba přináší nový melodický materiál (str. 6, 7, 10, 27) založený na opakování kvint, které se s každým uvedením zpomalují:

Alba je doprovázena rytmickou prodlevou v rytmu lakshmîça. Při každém znovuuvedení jsou všechny hodnoty tohoto rytmu, kromě čtvrťové noty s tečkou, augmentovány.

• 286

Mode de durées, de hauteurs, d'intensités286 (str. 8)

Mody trvání, výšek a intenzit

135

Messiaen tu používá princip serialismu aplikovaný i na jiné parametry, než je pouze výška tónu. Struktura tohoto tématu je trojhlasá. Každý hlas je tvořen sérií osmi tónů, které se chromaticky (v rytmickém slova smyslu) vyvíjejí. Na nejvyšší osnově je tento postup nejrychlejší, střední hlas se rozvíjí od šestnáctinové noty po půlovou, nejnižší hlas od osminy po celou notu:

•

Globouladjhamapâ (str. 12) vznikla vrstvení čtyř rytmů (gajajhampa, simhavikrama, candrakalâ, râgavardhana).

•

Piccoulanéki (str. 15) je melodickým ostinatem not v chromatických postupech a pod ním, v basové lince, probíhá zrychlování:

•

Potançiagorou (str. 22) - tytéž akordy jsou pokaždé následované dovětkem malé tercie, jejíž druhá hodnota je pokaždé chromaticky augmentovaná. 136

•

Sédia (str. 22) je nonretrográdní rytmus uprostřed rozšířený (amplifié) – rytmicky i dynamicky:

Nakonec celá etuda Cantéyodjayâ končí vtipným rozběhnutím se rukou k opačným koncům klaviatury:

Výběr nahrávek: AUSTBØ, Hakon. Messiaen: Preludes / 4 Rhythmic Studies / Canteyodjaya [CD]. Naxos, 1999. MURARO, Roger. Petites Esquisses, Etudes de Rythmes, Canteyodjaya [CD]. Musidisc, 2001. LORIOD, Yvonne a Olivier MESSIAEN. Visions de l'Amen / Cantéyodjayâ [CD]. ADD, 2007.

137

5.2 Quatre études de rythme Premiéra: 6.11.1950 Alliance Française Tunis287 Klavír: Olivier Messiaen Části: Île de Feu I (Ostrov ohně I) Mode de valeurs et d'intensités (Modus hodnot a intenzit) Neumes rythmiques (Rytmické neumy) Île de Feu II (Ostrov ohně II)

Tento cyklus je tvořen dvěma Îles de Feu, věnovanými Papue Nové Guineji – Île de Feu (Ostrov Ohně) tedy evokuje jak bohatou vulkanickou činnost v tomto regionu, tak i divokost a ohnivost rituálů ostrovanů. Uvnitř cyklu jsou dvě etudy abstraktnějšího charakteru Mode de valeurs et d'intensités a Neumes rythmiques. Otázkou také zůstává, jestli jsou Quatre études de rythme etudami ve smyslu klavírním anebo spíše kompozičními studiemi. Jedná se o skladby bezpochyby nejracionálnějšího a nejpřísnějšího charakteru, které kdy Messiaen napsal. Pro vývoj celé klavírní literatury představují obrovský zlom svojí zvukovostí a technikou.

Ilustrace 93: Rituály Papuy Nové Guineje 287

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm

138

Île de feu I První etuda jsou v podstatě variace 288 na perkusivní téma uvedené v t. 1 – 2. Bohatě rytmizovaná fráze má typické znaky Messiaenových melodií – vracející se chromatika, interval zvětšené kvarty, umíněný návrat k notě e („mi“ – možná spojitost s Claire Delbos). Je doprovázena perkusivním rytmem v nejnižším klavírním rejstříků, podobně jako je tomu u dvanáctého Pohledu na Ježíška.

Ilustrace 94: Téma Po krátké spojce přichází v t. 5 první variace. Hlavní téma se přesouvá do vyššího rejstříku a je doprovázeno melodiemi vycházejícími z ptačích popěvků:

Ilustrace 95:Michèle. VariaceL'Oeuvre 1 REVERDY, pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976, str.

288

65.

139

Od t. 11 přichází další variace, tentokrát zahalená do virtuózní klavírní techniky:

Ilustrace 96: Variace 2 V třetí variaci (t. 20) se do sobě perkusivní a virtuózní prvek zaklíní ještě mnohem víc:

Ilustrace 97: Variace 3 Poslední variace přináší v doprovodu typicky messiaenovský doprovod – moto perpetuo šestnáctin. Rytmus tématu je poněkud pozměněný, jedná se o jakési malé provedení:

140

Ilustrace 98: Variace 4 Coda znovu krátce uvádí první variaci a končí postupem vycházejícího z indického rytmu tritiya (t. 37-38).

Ilustrace 99: Coda Mode de valeurs et d'intensités

Messiaen v této etudě aplikoval seriální principy ve všech hudebních složkách – nejenom v délkách tónů, v síle, registrech, ale i v úhozu. To bylo v době jejího vzniku zcela převratné. Analýzu této skladby uvedl před jejím samotným notovým zápisem, vysvětluje zde základní principy a popisuje jednotlivé série: •

dvanáctiprvkovou řadu úhozů (attaques)

•

sedmiprvkovou řadu dynamik (intensités) 141

•

dvanáctitónové řady, které jsou zapsány ve třech vrstvách

•

řady rytmických hodnot probíhající nezávisle ve třech vrstvách (division I, II, III) v chromatických řadách

•

Nakonec vše shrnuje do tří řad (modů)

Tato skladba, která je velkou výzvou pro pianistu - z hlediska polyfonního myšlení, koncentrace a orientace. Zároveň i přes svoji velmi racionální strukturu neztrácí 142

uměleckou krásu a vyniká svojí křehkostí. Stockhausen její zvukovost popsal jako „hudbu hvězd“289.

Ilustrace 100: Začátek etudy. Vrstvení modů. Neumes rythmiques V bookletu k nahrávce Messiaen píše: Při pozorování rozličných figur neum gregoriásnkého chorálu jsem dostal nápad hledat jejich rytmické ekvivalenty. Hra transpozic rovin; sinusoida melodie určená značkou neumy se transformuje do skupin rytmických hodnot. Každá rytmická neuma má fixní intenzitu třpytivé barvy, více nebo méně jasné či temné, vždy kontrastní.290 Tato etuda je založena na třech prvcích, které vytvářejí tuto formu: A (t. 1)

B (t. 3)

C (t. 12)

B (t.13)

A (t. 22)

B (t. 24)

C (t. 34)

B (t.35)

A (t. 46)

B (t. 48)

C (t. 65)

B (t.66)

A (t. 75)

B (t. 77)

C (t. 99)

Peter Hill o principu Neumes rythmiques hovoří takto: 289 290

http://www.allmusic.com/work/tudes-de-rhythme-4-for-piano-solo-i-32-35-c11440/description Disque Erato 2292-45505-2/5 ECD 71589 (+ Petites Esquisses d'oiseaux, Huit Preludes.

143

Neumy jsou hlavním prvkem notace gregoriánského chorálu, který se používá pro určení výšky tónu. I když samy neumy neoznačují rytmus, pomocí dalších symbolů se zaznamenávala jejich artikulace, délka nebo tempo. Název neumes rythmiques je vlastně v tomto smyslu oxymoron 291. V Neumes rythmiques používá [Messiaen] tři různé druhy materiálů, které různě řadí a rozvíjí. Označuje je Rythme en ligne triple, Neumes rythmiques, avec resonances, et entensités fixes a Nombre premier en rythme non rétrogradable. Materiál A zaznívá při každém uvedení dvakrát, při čemž je každý fragment rozvinut o přidanou šestnáctinu. Materiál C je zpracován podobně, při každém uvedení je přidána prvočíselná rytmická hodnota zapsaná v šestnáctinách. Každé obměněné uvedení třetí sekce je založeno na nonretrográdním rytmu. Jsou jakýmsi refrénem k materiálu B, který má sedm fragmentů vytvořených z neum - ty jsou rozvíjeny jednak rytmickým rozvíjením nebo naopak uchováváním v původní podobě. 292

Ilustrace 101: Materiál A.

291

Salomé 60

292

Hill 1995:315 144

Ilustrace 102: Materiál B.

Ilustrace 103: Materiál C. Důkazem Messiaenova mistrovství je fakt, že i přes velmi sofistikovanou metodu práce, tato skladba neztratila nic na kráse, ale že se naopak Messiaenova jedinečná metoda rytmických neum stala pro něj inspirací k obohacení klavírního jazyka. Zároveň do ní také dokázal organicky aplikovat své typické hudební výrazové prostředky (melodika chorálu, ptačí zpěvy). Île de feu 2 Podobně jako Île de feu 1 je etuda věnována ostrovu Papua Nová Guinea. Má 145

podobný divoký rituální charakter, identický i je i počáteční rytmus. Rovněž se jedná o variace, jejichž téma – série 12 hodnot, 12 tónů, 4 úhozů a 5 intenzit, je desetkrát permutováno (tj. je měněno jejich pořadí). Vzniká tak deset interversions. Interversions jsou na sebe pokaždé vrstveny ve dvojicích:

Ilustrace 104: Téma

Ilustrace 105: Interversion I, II

146

Seznam permutací:293 Originální série

12 11 10 9

8

7

6

5

4

3

Interversion294

6

7

5

8

4

9

3

10

2

11 1

12

Interversion II

3

9

10 4

2

8

11 5

1

7

12

6

Interversion III

11 8

5

1

4

7

10

12 9

6

3

Interversion IV

7

4

10 1

12 2

9

5

6

8

3

11

Interversion V

9

2

5

8

10

3

4

11

7

Interversion VI

8

1

10 6

5

11 2

7

9

Interversion VII

4

12 5

2

10

7

1

9

8

Interversion VIII

2

6

10 11 7

3

1

5

9

12 8

4

Interversion IX

1

3

5

7

9

11 12 10

8

6

4

2

Interversion X

12 11 10 9

8

7

4

3

2

1

II

2

12 6 3

3

1

12 4

11 6

6

5

2

1

Skladba končí efektní perkusivní toccatou - Messiaenovým oblíbeným motem perpetuem:

Ilustrace 106: Závěr Île de Feu.

Zajímavým dokumentem při hledání interpretačnímu přístupu k cyklu je 293 294

VAN DER WALT, Salomé. Rhytmic techniques in a selection of Olivier Messiaen's piano works. Pretoria, 2007, str. 59. Pro termín interversion neexistuje český ekvivalent.

147

Messiaenova nahrávka z května 1951. Quatre études de rythme jsou jediným sólovým klavírním dílem, které nahráli i Loriod i Messiaen – naskytlo se nám tak srovnání jejich interpretací, které odráží i rozdílnost jejich povah a interpretačních osobností. Zatímco Loriod je mnohem brilantnější, Messiaenova hra je spíše rétorická. Např. u Mode de valeurs et d'intensités je jeho interpretace je – na rozdíl od přísného typu hraní avantgardních skladeb (ke kterému měla blíž i Yvonne Loriod) – pojata spíše tanečně. Problémem je i držení tónů ve třech vrstvách – bylo by třeba prostředního pedálu, který ale neměl Messiaen k dispozici. Takže používá pravého pedálu, který ale pozměňuje délku hodnot.295

Výběr nahrávek: AIMARD, Pierre-Laurent. Hommage a Messiaen: 8 Preludes; Selection from: Quatre Etudes de rythme [CD]. Deutsche Grammophon, 2008. AUSTBØ, Hakon. Messiaen: Preludes / 4 Rhythmic Studies / Canteyodjaya [CD]. Naxos, 1999. HILL, Peter. Messiaen: Preludes/ Quatre Études de rhythme/ Canteyodjaya [CD]. Unicorn, 1993. MURARO, Roger. Petites Esquisses, Etudes de Rythmes, Canteyodjaya [CD]. Musidisc, 2001. TAKAHASHI, Yuji. Xenakis: Evryali / Herma; Messiaen: Quatre Etudes de Rythme [CD]. Denon / PCM.

295

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen, str. 191.

148

6. Yvonne Loriod (20.1.1924-17.5.2010)

Kdyby Messiaen neměl Yvonne Loriod, takovou manželku a klavíristku, jakou byla, asi by nikdy nebyl Messiaenem.296 (Roger Muraro)

Yvonne Loriod se narodila v Houilles, městečku nedaleko Paříže. Klavíru se věnovala od útlého dětství, stejně jako její starší sestra Jeanne, která se později stala průkopnicí ve hře na Martenotovy vlny. Její první učitelka, Nelly Sivade, která byla zároveň její kmotrou, pořádala Yvonne co měsíc recitál - takže ve 14 letech už zahrála celý Bachův Temperovaný klavír a všech 32 Beethovenových sonát. Na pařížské konzervatoři vystudovala klavír u Lazara Lévyho a Carla Ciampiho, kompozici u Daria Milhauda a v roce 1942 se stává Messiaenovou žačku v harmonii. V této době už Yvonne Loriod měla na svém repertoáru jeho Preludia. Její kmotra, Nelly Sivade, často pořádala koncerty své kmotřenky ve svém salonu a pozvala i Messiaena a Joliveta, aby slyšeli hrát Yvonne Loriod jejich skladby - Messiaenova Preludia a Jolivetovu Manu297. Je zřejmé, že Messiaen musel být hrou zcela uchvácen – od dob svých studií na konzervatoři, kdy napsal Preludia (1929), věnoval všechna svá významná klávesová díla varhanách. Nyní v krátkém časovém rozmezí napsal pro svoji studentku několik mistrovských děl – Visions de L'Amen, Trois petites liturgies de la Présence divine a nakonec Vingt regards sur l'enfant-Jésus. Po tomto triptychu duchovních skladeb se věnuje v „tristanovské“ trilogii tématu lásky. Yvonne interpretovala pouze dvě díla: písňový cyklus Harawi a symfonii Turangalîlu – nepochybně ale všechna tři (tedy včetně Cinq Rechants) inspirovala. V 50. letech jí Messiaen věnoval všechny své "ptačí" kompozice: Réveil des Oiseaux, Oiseaux Exotiques a Catalogue. Jejich hudební partnerství lze bez nadsázky přirovnat ke vztahu Roberta a Clary Schumannových. Dva roky po smrti Claire Delbos se Messiaen s Yvonne Loriod oženil (1961), vzpomínkou na jejich svatební 296 297

GRIFFITHS, Paul. Yvonne Loriod, Pianist and Messiaen Muse, Dies at 86. The New York Times. 19.5.2010. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2010/05/19/arts/music/19loriod.html?_r=1&hpw DINGLE, Christopher a Nigel SIMEONE. Olivier Messiaen: music, art and literature. Ashgate, 2007, str. 76.

149

cestu do Japonska je Sept Haïkaï pro pro klavír a orchestr. Hra Yvonne Loriod byla velkým zážitkem - diváckým a samozřejmě posluchačským. Oplývala obrovskou barevnou škálou. Zejména v rychlých skladbách dokázala svým nevšedním rytmických cítěním dodat skladbám strhující energii. Messiaen jednou řekl: Mám výjimečnou, skvělou, inspirovanou interpretku, jejíž dokonalá technika a hra - plná energie, lehká, dojemná i barevná zároveň - dokonale vyhovuje mým dílům298

Ilustrace 107: Yvonne Loriod a Olivier Messiaen u klavíru, rok 1945. Od roku 1967 se stává profesorkou Pařížské konzervatoře, mezi její studenty patřili Michel Béroff, Pierre-Laurent Aimard nebo Roger Muraro. Messiaen pro ni skládal až do konce života a Yvonne Loriod celé jeho dílo nahrála. Po jeho smrti v roce 1992 redigovala některé jeho spisy a dokončila pojednání Traité de rythme, de couleur, et d'ornithologie.

298

GRIFFITHS, Paul. Yvonne Loriod, Pianist and Messiaen Muse, Dies at 86. The New York Times. 19.5.2010. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2010/05/19/arts/music/19loriod.html?_r=1&hpw

150

7. Messiaen – pedagog; využití skladeb v pedagogické praxi

Měl rád učení a měl požitek z kontaktu se studenty.299 (G. Benjamin)

Vedle komponování Messiaen působil jako pedagog a to opravdu vynikající – dá se říci, že byl jedním z nejvýznačnějších učitelů kompozice, harmonie a analýzy v 20. století! Ve 30. letech krátce působil na École normale, po propuštění ze zajetí se v roce 1941 stal profesorem harmonie na Pařížské konzervatoři. Během válečných let často pořádal soukromé přednášky analýzy. Dále je autorem dvou pojednání, ve kterých popisuje svůj hudební jazyk a které jsou také vodítkem pro interprety – jedná se o Technique de mon langage musical a Traité de rythme, de couleur, et d’ornithologie. Dále je také autorem Vingt leçons d'harmonie – 20 lekcí harmonii. Pro klavíristy jsou ale jistě nejzajímavější jeho analýzy klavírních děl Maurice Ravela300 - nezapomeňme, že Messiaen vstoupil na Pařížskou konzervatoř jako student klavírní hry a pro dráhu skladatele se rozhodl až o něco později. Během své pedagogické kariéry končící jeho odchodem do důchodu v roce 1978, vychoval či ovlivnil, na Konzervatoři anebo soukromě, celou řadu vynikajících hudebníků: z nejznámějších jmenujme např. Pierra Bouleze, Tristana Muraile, Karlheinze Stockhausena, Iannise Xenakise, Jeana Barraquea, Yvonne Loriod, George Benjamina a další. Vzhledem k tomu, že tato práce nepojednává o kompozicí, nebudeme se zabývat jeho metodou výuky. Nicméně připomeňme alespoň některé Messiaenovy zásady, které stály za těmito úspěchy.

Messiaen o své pedagogické činnosti mluví v rozhovorech ze 60. let s Antoinem Goléou a Claudem Samuelem (věnoval jí celou kapitolu). Pro nás obzvlášť cenný pohled na Mistra (žáci Messiaena oslovovali Maître) pochází ze vzpomínek Ivany Loudové (*1941) – české skladatelky, momentálně působící na pražské AMU, která měla i přes nepříznivou dobu pro studium v zahraničí možnost u Messiaena na 299

Make a joyful noise. BENJAMIN, George. THE GUARDIAN HOME. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/music/2008/dec/05/olivier-messiaen-centenary 300 Analyses des oeuvres pour le piano de Maurice Ravel

151

začátku 70. let studovat. Ta na Messiaena vzpomíná takto: Messiaen jako pedagog byl opravdu jedinečný. Nikdy nevnucoval sebe a neměl rád, když ho někdo napodoboval. S úžasnou trpělivostí se snažil vcítit do stylu a záměru každého žáka, vážil si osobitých projevů v koncepci i v malém detailu, dovedl povzbudit, pochválit, vedl k samostatnému myšlení a práci. Nikdy nezesměšnil žáka před ostatními, dělal spíš sám sebe nejapným a nechápajícím, vynutil si tak několikeré opakování a vysvětlení sporného místa, a tak upozornil autora na nějaký ten zádrhel. Měl velký smysl pro humor a rád se smál. Dovedl bezvadně imitovat různé nástroje, zejména lesní roh. To jsme se smáli všichni a žadonili o opakování.301

Podle dalších svědectví byl Messiaen pedagogem, který trval na nutnosti pevných základů znalostí u studenta, ale zároveň respektoval individualitu každého z nich. Také se vyznačoval velkou intuicí a trpělivostí. Pro klavíristy je jistě zajímavé, jak vedl své slavné hodiny analýzy - pracoval vždy u klavíru, hrál, a zpíval 302. Na internetu jsou dostupné záznamy z jeho vyučování. Co bylo nesporně Messiaenovým největším kladem, byla schopnost předat svým studentům obrovské nadšení a vztah k hudbě. Krásnou vzpomínkou, která nám Messiaena přibližuje jako člověka i jako pedagoga, je rozhovor George Benjamina: Byl to člověk, který navzdory těžkým časům, které prožil, nacházel velké potěšení v životě a byl velmi pozitivní osobností. Především, nikdy neztratil dětský smysl pro zázraky ve světě. Byl vždy zvědavý, když se dozvěděl o nové technice hry, když slyšel popěvek ptáka, kterého dosud neznal, nebo když studoval přízvuky v cizím jazyce. Jako dospívající jsem u něj v 70. letech studoval na Pařížské konzervatoři a zůstali jsme blízkými přáteli až do jeho smrti. Za tento celý čas jsem nikdy nezažil, že by se s někým pohádal. Naprosto mu chyběla "zlá vůle", byl velmi laskavý a zdvořilý. Byl nesmírně odhodlaný, hluboce přesvědčený o svém životním poslání a ze své přirozeností velmi taktní, až tajnůstkář. Jenom jednou jsem viděl, že se 301 302

LOUDOVÁ, Ivana. Má setkání s Olivierem Messiaenem. Harmonie. roč. 2008, č. 12. BENITEZ, Vincent P. A Conversation with Composer Gerald Levinson about Olivier Messiaen. Dostupné z: oliviermessiaen.net/sitedocs/papers/Levinson.pdf

152

nekontrolovatelně rozzuřil, ale bylo to, jako když se rozzuří dítě. Jinak byl velmi milý, laskavý, ohleduplný, s obrovským rozhledem a také velmi zábavný. Vzpomínám si, jak přišel do třídy a vesele si pískal Rigaudon z Ravelova Le Tombeau de Couperin. Také si vzpomínám, jak jeden nezbedný student jednou ráno před Vánocemi hrál Rolničky harmonizované ve stylu hlavního tématu Messiaenových Vingt Regards, a jak se on pobaveně usmíval. Měl rád učení a měl požitek z kontaktu se studenty.303

Co se týče použití Messiaenových skladeb při výuce, Messiaen nevytvořil instruktivní díla v pravém slova smyslu, až na jeho skladbu Morceau de lecture áà vu, která sloužila jako zkušební skladba u zkoušek na Konzervatoři z hry listu (viz příloha 6). Pro nižší stupeň pokročilosti jdou dále využít jednodušší Preludia – např. La Colombe, Le Plainte calme. Obzvlášť první jmenované se čas od času objevuje i na dětských soutěžích, pro děti jsou tyto skladby jistě přitažlivé už z toho důvodu, že mají většinou zálibu v modální hudbě a v pedálových efektech. Další skladba hrávaná dětmi je Rondeau (příloha 8), která je díky své přehledné faktuře a nenáročné technice vhodná i pro méně vyspělé pianisty. Pro studenty konzervatoře a vysokých škol může Messiaenovo dílo představovat velmi přirozený přechod od impresionismu k Nové hudbě. Bohužel ho u nás není příliš využíváno.

303

Make a joyful noise. BENJAMIN, George. THE GUARDIAN HOME. [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/music/2008/dec/05/olivier-messiaen-centenary

153

Závěr

V této práci jsem si předsevzala popsat na pozadí Messiaenova života jeho klavírní dílo a přispět tak k jeho lepšímu pochopení. Vzhledem k obrovskému rozsahu klavírní literatury (během mnou zkoumaného období napsal gigantické cykly Visions de L'Amen a Vingt regards sur L'Enfant-Jésus), jsem se nakonec rozhodla zvolit formu analýzy skladeb, která není sice detailní, ale která prakticky poslouží interpretovi k lepší orientaci ve skladbě a lepšímu porozumění jejího textu. Zároveň jsem se snažila hledat analogie klavírních děl s díly pro jiné obsazení, protože podle mého názoru je to naprostá nutnost (u každého autora) – nejenže díky např. vokálním dílům získáváme přesnější představu o hudebních symbolech, ale také je tím interpretace obohacena o orchestrální představu a získává tím na větší barevnosti a plastičnosti. Ze stejných důvodů jsem se snažila k textu této práce připojit co nejvíce textů, které Messiaen ke svým dílům psal. Nevyhýbala jsem se také analogiím s výtvarným uměním. Protože v českém jazyce neexistuje skoro žádná literatura o tomto tématu a o Messiaenovi vůbec, snažila jsem se, aby byla tato práce přínosná i pro jiné zájemce, než jsou klavíristé.

Na závěr vyjadřuji naději, že tato práce přispěje k lepšímu pochopení Messiaenova díla, že bude k užitku a nezůstane jenom hromadou papíru, ale bude nositelem lásky k Messiaenově hudbě.

154

Použité informační zdroje

BALL, Malcolm. Olivier Messiaen [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.oliviermessiaen.org/messiaen2index.htm BRUYR, José. L'Écran de musiciens: Seconde série. Paris: José Corti, 1933. BRUHN, Siglind. Contemplations of Convenant and Incarnation: Musical Symbols of Faith in the Two Great Piano Cycles of the 1940s. Hillsdale, NY: Pendragon Press, 2007. BURGER, Cole Philip. Olivier Messiaen’s Vingt Regards sur l’Enfant-Jésus: Analytical, Religious, and Literary Considerations. Cole Philip Burger, 2009. Doktorská. The University of Texas at Austin. CROSBY, Alpheus. Compendious grammar of the greek language. New York: Wollworth, Ainsworth and co., 1871. ČESKÁ BIBLICKÁ SPOLEČNOST. Biblenetcz [online]. 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.biblenet.cz/ DINGLE, Christopher. The Life of Messiaen. [s.l.] : Cambridge University Press, 2007. DINGLE, Christopher a Nigel SIMEONE. Olivier Messiaen: music, art and literature. Ashgate, 2007. DONKIN, Deborah Jean. A study of Olivier Messiaen's song-cycles: Poèmes pour Mi, Chants de terre et de ciel and Harawi. Rhodes University, 1991. Master degree thesis.

155

GRIFFITHS, Paul. Yvonne Loriod, Pianist and Messiaen Muse, Dies at 86. The New York

Times.

19.5.2010.

Dostupné

z:

http://www.nytimes.com/2010/05/19/arts/music/19loriod.html?_r=1&hpw GOLÉA, Antoine. Rencontres avec Olivier Messiaen. Paris: René Julliard, 1960. HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen. New Haven and London : Yale University Press, 2005. JOHNSON, Robert Sherlaw. Messiaen. Berkeley and Los Angeles, California: University of California Press, 1989. KARMALITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ. Katechismus [online]. [cit. 2012-0421]. Dostupné z: http://www.katechismus.cz/ KNÁPKOVÁ, Elena. Preludia pro klavír Oliviera Messiaena [Preludes for piano of Olivier Messiaen]. Brno, 2010. 83 s. Bakalářská práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta. La Pléiade [online]. [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.la-pleiade.fr LAWRENCE UNIVERSITY. Olivier Messiaen: Quatuor pour la fin du temps [online].

2008

[cit.

2012-03-31].

Dostupné

z:

http://www.lawrence.edu/dept/it/musicguides/mq/ LES AMIS D'ANDRÉ JOLIVET. André Jolivet [online]. 2001 [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.jolivet.asso.fr/AJFR/etudes/etudes01.asp Lexique. Église catholique en France [online]. [cit. 2012-02-12]. Dostupné z: http://www.eglise.catholique.fr/ressources-annuaires/lexique/lexique.html MESSIAEN, Olivier. Cantéyodjayâ [noty]. UE, 1953. 156

MESSIAEN, Olivier. Fantaisie burlesque [noty]. Dostupné z: www.piano.ru MESSIAEN, Olivier. Pièce pour le Tombeau de Paul Dukas [noty]. OM, 1936. MESSIAEN, Olivier. Quatre études de rythme [noty]. Durand, 1950. MESSIAEN, Olivier. Rondeau [noty]. Leduc, 1943. MESSIAEN, Olivier. Technique de mon langage musical. Paris: Alphonse Leduc, 1944. MESSIAEN, Olivier. Traité de rythme, de couleur et d'ornithologie. [s.l.] : [s.n.], 2000. MESSIAEN, Olivier. Vingt regards sur L'Enfant-Jésus [noty]. Durand, 1947. MESSIAEN, Olivier. Visions de L'Amen [noty]. Durand, 1950. MUSICA ET MEMORIA. Prox de Rome [online]. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.musimem.com/prix-de-rome.html Musicologie.org : La gazette musicalee [online]. 2002 [cit. 2009-10-30]. Dostupný z WWW: . NAVRÁTIL, Miloš. Olivier Messiaen : Medailon ke 100. výročí narození. Ostrava-Mariánské Hory : MONTANEX, a.s., 2008. NICHOLS, Roger. Yvonne Loriod obituary: Outstanding interpreter of contemporary piano music - above all the work of her husband Olivier Messiaen. The Guardian. 18.5.2010. Dostupné z: http://www.guardian.co.uk/music/2010/may/18/yvonneloriod-obituary?intcmp=239

157

Olivier Messiaen [online]. 2008 [cit. 2010-02-26]. Compositions. Dostupné z WWW: . POÉSIE FRANCIASE. Les grands classiques [online]. 1996-2009 [cit. 2012-02-11]. Dostupné

z:

http://poesie.webnet.fr/lesgrandsclassiques/poemes/cecile_sauvage/cecile_sauvage.ht ml REVERDY, Michèle. L'Oeuvre pour piano d'Olivier Messiaen. Paris : Alphonse Leduc, 1976. RISCHIN, Rebecca. For the End of Time: The Story of the Messiaen Quartet. New York: Cornell University Press, 2003. SAMUEL, Claude. Entretiens avec Olivier Messiaen. Paris: Édition Pierre Belfond, 1967. SIMEONE, Nigel. Messiaen in the 1930s: Offrandes oubliées. Musical Times. 2000, roč. 141(č. 1873), 33-41. VAN DER WALT, Salomé. Rhytmic techniques in a selection of Olivier Messiaen's piano works. Pretoria, 2007. Magisterská práce. University of Pretoria. Vedoucí práce H. J. Stanford.

158

Seznam příloh

1. José Bruyr: Olivier Messiaen 2.

Les Trois Mélodies

3.

Les Offrandes oubliées

4.

Poèmes pour Mi

5.

Chants de terre et de ciel

6.

Morceau de lecture à vue

7.

Básnické stopy starého Řecka

8.

Rondeau

9.

120 decî-tâlas

10. Některé formy rytmické augmentace nebo diminuce 11. Harawi 12. Cinq rechants

159

Přílohy Příloha 1 José Bruyr: Olivier Messiaen304 (překlad) Stahovací lampa nad oválným stolem. Příborník, do jehož šuplíků se musely vtěsnat staré knížky a modlitební knihy; pianino s dlouhou varhanní lavičkou; na stěně několik zbožných obrazů. Nebo že bych se snad pletl? Je v tom atmosféra. Uprostřed Marais – ulice hlomozně plyne ve vůni zeleniny a nafto-benzolu – Daudet by tu ubytoval nějakého laskavého duchovního, domáckého a s jemnými způsoby. Ale přece ne! Neboť by příliš cítil, do jaké míry je tato jídelna plná přítomnosti ženy. Cécile Sauvage, řekl Bernanos, je z těch básníků, kteří hlídají práh našich domovů. Ona hlídá především práh této místnosti, kde mně její syn tiskne ruku. V Messiaenovi je Mesiáš. Ale nikdo nebyl lyričtěji tím očekávaným, než on, který před tím, než se narodil, inspiroval vášnivé Magnificat l'Ame en bourgeon.305 „Světlé vlasy na klenutým čelem; oříškové oči, smějící se, mluvící, zpívající, myslící oči; šibal s malým hranatým nosem; krásné dolíčky v tvářích“ : takto nám Cécile Sauvage ukazuje „plod, který nabobtnal z její mízy“, „malá včelka z jejího těla“. V tomto dvacetiletém muži toto dítě ale zůstalo. A toto dítě bych chtěl slyšet mluvit o Ní, která byla – v jeho osmi letech - „paní jeho myšlenek“ a která už pět let „odpočívá od pozemského života“ . Ale zdá se, že nastolil zbožnou rezervovanost. A tak, jak sedíme přes stůl, náš rozhovor se brzy odchyluje od tématu a tyto dva verše, krásné a hluboké, si nebudu zapisovat méně okrajově, než to, co mi Olivier Messiaen svěří o sobě a o svém umění.

–Můj otec, řekl mi, je profesor: takže v mém dětství jsme se stále stěhovali, jak ukládalo jeho povolání. Narodil jsem se tedy v Avignonu, náhodou. Náhodou jsem strávil rané dětství v Ambert a další roky v Grenoblu. Nakonec mi bylo osmnáct v Nantes...306 Na hudební mapě Francie tedy mylně nehledejte Chabriera, Berlioze a Vuillemina; protože Olivier Messiaen byl vystaven pouze jedinému vlivu, formovalo ho jediné klima – to jeho matky. 304 305

306

BRUYR, José. L'Écran de musiciens: Seconde série. Paris: José Corti, 1933, s. 124-130 Ukázky ze sbírky l'Ame en bourgeon: Je souffre d’un lointain musique que j’ignore. Trpím neznámou vzdálenou hudbou Voici tout l’Orient qui chante dans mon être Celý východ ve mně zpívá avec ses oiseaux blues, avec ses papillons. Se svými modrými ptáky, se svými motýli. ...je porte en moi l’amour des choses mysteriuses et marveillouses. ... nosím v sobě lásku k tajemným a úžasným věcem. Jedná se o faktickou chybu autora – Messiaen opouští Nantes ne v 18 letech, ale v roce 1918.

160

–Tato spirituální atmosféra vycházela z její poezie. Moje matka nebyla hudebník, ani dokonce věřící. Ale poezie jí umožnila odhalit tajemství víry stejně jako i hudby. Její poslední dílo bylo dokonce jakýmsi lyrickým dramatem inspirovaným křesťanstvím a jeho název byl vypůjčen od Calderóna: Aimer après de la mort307. Často se mi dnes zdá, že, i když je mrtvá, vede moji ruku i duši. –Ale jak vás potkala vášeň pro hudbu?

–Během války, v Grenoblu, zatímco můj otec byl na frontě, ve věku, ve kterém o ničem nepochybujeme, jsem zkoušel psát krátká lyrická díla. Mým denním chlebem se stal Don Juan308 a Tetralogie309. Teprve nedávno jsem poznal zábavnou hudbu: Offenbacha nebo Masseneta. V Nantes se Lucy Vuillemin a Robert Lortat zajímali, co že to čistě intuitivně škrábu. Díky nim jsem přišel studovat do Paříže. Vykládali o mně dokonce Faurému, kterého jsem ale nikdy neměl poznat. Ostatně, pokračoval jsem. Neznal jsem nikoho: sotva jsem se přiblížil k Widorovi. Vyjímám Jeana a Noëla Gallona, Estyla310 a Caussada311, kteří mně naučili mému řemeslu. Vyjímám ty, které považuji za své maîtres à penser312 : Paula Dukase a Marcela Duprého.

–... kterým jste oběma věnoval – nezapomněl jsem! - Vaše Offrandes Oubliées. –Marcel Dupré, muž, který znal Johanna-Sebastiana nazpaměť od začátku do konce, ze mě udělal varhaníka: víte, že jsem dnes varhaníkem v Trinité. Co se týče Paula Dukase, nemyslím si, že jsem byl z jeho strany vystaven přímým vlivem. Ostatně, myslíte si, že je k úžasnému druhém aktu Ariane – tohoto zářícího mistrovského díla, něco přirovnatelného? A přece, byl bych, jsem, hrdý, kdyby se o mně říkalo, že jsem žákem takového mistra... –To je málo v módě, varuji Vás! –Ale to je o důvod víc! –A také zaznamenávám, že se sám sebe nikdy neptáte koho napodobovat, abyste byl originální, že?

–Ještě pod vedením Paula Dukase jsem napsal má Preludia. Nevytváří suitu v pravém slova smyslu, ale spíš sbírku postupných stavů duše, osobních pocitů. Nicméně, myslím, že až s mým Diptyque pro varhany, jsem musel bez otálení rozšířit můj umělecký obzor: chtěl jsem dát, poprvé, do protikladu pozemský a věčný život. Když jsem psal tyto stránky, s vděkem uznávám jeden způsob práce, který mám od Marcela Dupré : jedná se o akordy, které po sobě tak rychle následují, že vytváří neuchopitelný harmonickou impresi, ne harmonie: harmonie je takto rozbořena svojí vlastní mnohonásobností. –Tedy, jako, že byla harmonie zničena modulací?... –Spíš věřím, že dnes by se měla spíše, než ničit, obohacovat tonalita. V tomto smyslu se velmi zanedbával stále živý zdroj gregoriánského chorálu.

307 308 309 310 311 312

Pozn. Milovat po smrti Don Giovanni od W.A.Mozarta Prsten Nibelungův R. Wagnera César Abel Estyle; učil Messiaena klavírnímu doprovodu na pař. konzervatoři Georges Caussade; učil Messiaena fuze na pař. konzervatoři fr. guru, mentor

161

–A přece se k němu uchýlil jeden „hudebník našeho století“, myslím na Malipiera 313, aby mohl dát smysl svému dílu, tak, jako v jiných zemích, jiní skladatelé se mohli opřít o lidovou píseň.

–A přece, myslím si, že hlavně ve smyslu mystickém může tento zdroj oživit naše umění. Než jsem mu propadl, napsal jsem Trois mélodies, kde jsem zarámoval mými dvěma básněmi jednu báseň matčinu. –Jste tedy básník? –Ach! Ne. Ona byla.

–A nepomýšlíte na to, že byste čerpal z hlouběji z jejího díla, ze sbírek Mélancholie a Primevère314? –Ne! Nejmenujete Tandis que la Terre tourne, a máte pravdu: tyto milostné básně jsou pouze pro mého otce. L'Âme en bourgeon, která je o mně, která je mnou všemi svými slovy a utrpením?... Neopovažuji se. Bylo by nejdřív třeba ořezat příliš bohatou látku. A pak, je tam, pro nás muže, i dokonce pro mě, jejího syna, dar vytržení 315 který můžeme pochopit. Zůstávají Poèmes du Vallon věnované mému bratrovi Allainovi, krásné jako od Swinburna, čisté jako od Desbordes-Valmore, ale příliš střízlivé. –Ještě si myslíte, že hudba, jakožto i ostatní, pořád pokračuje v obnažování se? –Bezpochyby. Hudba vždy směřovala k větší komplikovanosti. Teď může skrz ochuzování nalézt nové bohatství. To je to, co klasikové už dávno pochopili.

–Blahoslavení chudí: království hudby jim bude napříště patřit... Tedy, podle Vás, korouhvička Euterpé316 se obrací ve vánku klasicismu? –Jako varhaník, nežiji ve slonovinové věži, ale na na kostelním kůru, to znamená nad estetiky a jejich disputacemi. Copak jsem Vám to už neřekl? –Tak tak. –Znám velké hudebníky jako Paula Dukase, Florenta Schimitta... –Cože? Toho, který obviňoval varhaníky, že hrají jenom ve čtyřčtvrtečním taktu?

–To dokazuje přinejmenším to, že člověk může být zároveň humorista a velký hudebník. Ravel je jako on. Protože se mi zdá, nepravděpodobné, že mohl myslet vážně pomalou větu svého nového klavírního koncertu317, toto largo, které „massenetizuje“ frázi, kterou by napsal Fauré v jednom ze svých nejhorších dnů. Návrat ke klasicismu, pořád stejná písnička? Ale v Tombeau de Couperin se tam už vrátil, ale to opravdu bylo mistrovské dílo, stejného řádu jako např. Daphnis a Chloé. Celá francouzská hudba, zdá se mi, je dnes polarizovaná Albertem Rousselem - tím, co napsal Suitou en fa a Symfonie, a také Stravinského prvním obdobím. Říkám prvním, protože v tom druhém nic neslyším: 313

Gian Francesco Malipiero (1882-1973) - italský hudební skladatel, hudební vědec a editor. Jako skladatel měl rozpolcené názory na rakousko-německou hudební tradici, vědomě navázal na tradici italské hudby napsané před 19. století a greogoriánského chorálu (mj. vydal kompletní dílo Monteverdiho). Mezi jeho žáky patřili např. Luigi Nono nebo Bruno Maderna. 314 Pět básní z této sbírky zhudebnila Claire Delbos (1935). V roce 1937 potom ještě osm básní z L'Âme en bourgeon. 315 Ve smyslu vytržení z reality 316 Múza hudby. 317 Adagio assai z Ravelova Koncertu G dur

162

ke své ostudě nic nevím o Žalmové symfonii, Apollon mi vždy připomínal hudbu, kde by Lully nechal několik falešných not v basu. Ale když odhlédneme od Stravinského a Roussela, zdá se mi, že mnozí mladí hudebníci dnes dělají chybu. To, co si půjčují od klasiků je tempo, kontrapunkt, akordické spoje, stále stejné, jak sami přiznávají. Člověk tam nenachází nic z té živé melodické invence, která až překypuje u Mozarta. Ale tady je to i otázka módy: samotný Ravel je asi teď vězněm této módy, pokud ne dokonce vězněm špatné reklamy, za kterou ovšem vůbec nemůže, stejně jako byl Debussy ve svých posledních letech vězněm sama sebe. A přesto, ve sdílení hodnot tohoto světa ,Olivier Messiaen, jehož matka inspirátorka si ve svých posledních dnech nechala předčítat L'Imitation, Olivier Messiaen si může vyčlenit doménu, kterou mu ani nikdo nechce upírat: tu mystickou. Je hudba potěšení nebo modlitba? Byla jedna nebo druhá. Může být dokonce jedna i druhá zároveň. Ale co mysticismus? Někdo mi odpoví: je to druh kontemplace, která vede skoro až k extázi a která tajemně sjednocuje člověka s Bohem“. Jiný: „Je to intuitivní poznání získané v klidu rozprav a naslouchání“. Budiž. Ale nemohou se tyto dvě definice aplikovat v umění, ve kterém Valéry318 objevoval samotný jazyk celistvého člověka? Messiaenova hudba, která vůbec není décullotade mystique319, o které mluvil Huysman u Gounoda), hudba Messiaena je ortodoxní: katolická, apoštolská, římská.

–Od mého druhého opusu, vrací se, chtěl jsem dát, poprvé, do protikladu pozemský život k tomu druhému, jak jsem Vám řekl. Od té doby, co jsem napsal Banquet320 Céleste, kterého se už dnes zříkám, ale který jsem přece jenom slyšel hrát orchestrem žáku konzervatoře pod taktovkou Rabauda. Tato Hostina321 (nemá nic společného s Platonovou Hostinou322) se stejně jako moje Offrandes oubliées inspiroval tajemstvím Eucharistie. V Mort du Nombre jsem chtěl vytvořit dialog dvou duší... v nadzemské lásce: slova byla tedy zrušena, tak jsem hlas svěřil houslím. Nakonec, Le Tombeau resplendissant, chtěl jsem vyjádřit jistý druh Blahoslavenství pro ty, kteří ve víře nalézají něco víc než iluze vzdáleného mládí. –Tento smysl mysticismu není v naší době příliš běžný?

–Určitě. Ale nevyvozujte z toho, že neposlouchám nic, kromě děl, která se jím zabývají. Například mezi skladateli o něco staršími než jsem já obdivuji například P. O. Ferrauda a C. Becka, u kterého nacházím ozvěnu týž zájmů, jako jsou ty moje. A přece, pro nalezení identických je třeba vrátit se až k Charlesi Tournemirovi, jehož Orgue Mystique, čistý ode veškeré vybledlé sentimentality, se, také, opírá o gregoriánský chorál. Je ale hodně způsobů, jak se o něj opřít. A všechny nejsou výborné! Někteří přebírají témata, aby z nich vytvářel druh variovaných fantazií; jindy je píší v celých notách a augmentují je, aby vytvořili chorální motiv. Neboť mánie rušit krásné věci přesahuje všechny meze. Cožpak jsem neslyšel úžasný Bachův chorál nafouknutý Schönbergem do obrovských wagneriánských rozměrů? Ne, jediný přijatelný způsob, je ten, kterým Falla použil, když pracoval se 318

Paul Valéry (1871-1945) – francouzský spisovatel a filozof Lze přeložit jako jakési mystické obnažování 320 hostina 321 Banquet 322 Pozn. Ve Francii se překládá Platónův spis Symposion jako Banquet 319

163

španělskou lidovou písní: nalézt duši, mystickou duši a víru. „Kdybych měla to štěstí být krásná, řekla Cécile Sauvage, nepochybně bych nikdy nic nenapsala.“ Představuji si, že Olivier Messsiaen myslí v obdobné replice: “Nikdy bych nebyl nic složil, kdybych nedostal dar být věřící.“ Říjen 1931

164

Příloha 2 Les Trois Mélodies 1. Pourquoi? Pourquoi les oiseaux de l'air Pourquoi les reflets de l'eau, Pourquoi les nuages du ciel, Pourquoi ? Pourquoi les feuilles de l'Automne Pourquoi les roses de l'Éte, Pourquoi les chansons du Printemps Pourquoi? Pourquoi n'ont-ils pour moi de charmes Pourquoi? Pourquoi, ah!! Pourquoi? 1. Proč? Proč ptáci ve vzduchu, proč odrazy ve vodě, proč mraky na obloze, proč? Proč listy podzimu, proč růže léta, proč písně jara, proč? Proč pro mě nemají kouzlo, proč? Proč, ach! Proč? 2.Le Sourire (Cécile Sauvage) Certain mot murmuré Par vous est un baiser Intime Et prolongé Comme un baiser sur l'âme. Ma bouche veut sourire Et mon sourire Tremble. Úsměv Jisté slovo zašeptané vámi je polibek intimní dlouhý jako polibek na duši. Má ústa se chtějí smát a můj úsměv se chvěje. 3. La Fiancée perdue C'est la douce fiancée

165

C'est l'ange de la bonté C'est un après midi ensoleillé C'est le vent sur les fleurs C'est un sourire Pur comme un coeur d'enfant C'est un grand lys Blanc comme une aile Trés haut dans une coupe d'or O Jésus Bénissez-la! Elle! Donnez-lui votre grace puissante! Qu'elle ignore la souffrance, Les larmes! Donnez-lui Le repos. Jésus! 3. Ztracená snoubenka Je to něžná snoubenka, je to anděl dobra, je to prosluněné odpoledne, je to vítr v květinách, je to úsměv čistý jako dětské srdce, je to velká lilie bílá jako křídlo velmi vysoko ve zlatém poháru. Ó Ježíši, požehnej ji, Ona! Dej ji Tvé mocné požehnání, aby neznala utrpení, Slzy! Dej ji odpočinek. Ježíši!

166

Příloha 3 Les Offrandes oubliées Offrandes oubliées Les bras étendus, triste jusqu'à la mort, sur l'arbre de la Croix vous répandez votre sang. Vous nous aimez, doux Jesus, nous l'avions oublié. Rozpažené ruce, smutný až do smrti, na stromě Kříže proléváte Vaši krev, milujete nás, milý Ježíši, my jsme na to zapomněli. Poussés par la folie et le dard du serpent, dans une course haletante, effrénée, sans relâche, nous descendions dans le péché comme dans un tombeau. Hnáni pošetilostí a hadím ostnem v udýchaný běh, nespoutaný a bez oddechu, Sestupujeme do hříchu jako do hrobu. Voici la table pure, la source de la charité, le banquet du pauvre, voici la Pitié adorable offrant le pain de la Vie et de l'Amour. Vous nous aimez, doux Jesus, nous l'avions oublié. Zde je čistý stůl, pramen milosrdenství, hostina chudých, zde je dokonalé slitování podávající chléb Života a Lásky. Miluješ nás, milý Ježíši, my jsme na to zapomněli. (Olivier Messiaen, analyse des Offrandes Oubliées, 1971)

167

Příloha 4 Poèmes pour Mi 1. Action de gracês Le ciel, Et l'eau qui suit les variations des nuages, Et la terre, et fes montagnes qui attendent toujours, Et la lumière qui transforme. Et un oeil près de mon oeil, une pensée près de ma pensée, Et un visage qui sourit et pleure avec le mien, Et deux pieds derrière mes pieds Comme la vague à la vague est unie. Et une âme, Invisible, pleine d'amour et d'immortalité, Et un vêtement de chain et d'os qui germera pour la résurrection, Et La Vérité, et l'Espirit, et la grâce avec son héritage de lumière. Tout cela, vous me l'avez donné. Et vous vous êtes encore donné vous-même, Dans L'obéissance et dans le sang de votre Croix, Et dans un Pain plus doux que fa fraîcheur des étoiles, Mon Dieu. Alleluia. 1. Poděkování Nebe, a voda, která následuje variace mraků, a země, a hory, které navždy čekají, a světlo, které mění. A oko blízko mého oka, myšlenka blízko mé myšlenky, a tvář, která se směje a pláče s tou mojí, a dvě chodidla za mými jako vlna sjednocená s vlnou. A duše, neviditelná, plná lásky, a nesmrtelnosti,

168

oblečení z masa a kostí, které vyklíčí pro vzkříšení, a Pravda a Duch, a požehnání s námi, dědictví světla. Toto vše jsi mi dala. A sebe samotnou jsi mi dala také, v poslušnosti v krev tvého kříže, a v Chléb, sladší než svěžest hvězd. Ó můj Bože, Alleluia. 2. Paysage Le lac comme un gros bijou bleu. La route pleine de chagrins et des fondrières, Mes pieds qui hésitent dans la poussière, Le lac comme un gros bijou bleu. Et la voilà, verte et bleue comme le paysage! Entre le blé et le soleil je vois son visage: Elle sourit, la main sur les yeux. Le lac comme un gros bijou bleu. 2. Krajina Jezero jako velký modrý klenot. Cesta plná žalu a výmolů, mé nohy, které váhají v prachu, jezero jako velký modrý klenot. A tady je, zelená a modrá jako krajina! Mezi obilím a sluncem vidím její tvář: směje se, stíní si rukou oči. Jezero, jako velký modrý klenot. 3. La maison Cette maison nous allons la quitter: Je la vois dans ton oeil. Nous quitterons nos corps aussi: Je les vois dans ton oeil. Toutes ces images de douleur

169

qui s'impriment dans ton oeil, Ton oeil ne les retrouvera plus: Quand nous contemplerons la Verité, Dans des corps purs, jeunes, éternellement lumineux. 3. Dům Tento dům opustíme: vidím to ve tvém oku. Naše těla opustíme také: vidím je v tvém oku. Všechny tyto obrazy žalu, které jsou vtisknuty do tvého oka tvé oko už nenajde když budeme rozjímat nad Pravdou, v čistých mladých tělech, věčně zářících. 4. Epouvante Ha, ha, ha, ha, ha, ha, ha, ho! N'enfouis pas tes souvenirs dans la terre, tu ne les retrouverais plus. Ne tire pas, ne froisse pas, de déchire pas. Des lambeaux sanglants te suivraient dans les ténèbres comme une vomissure triangulaire, et le choc bruyant des anneaux sur la porte irréparable rythmerait ton désespoir pour rassasier les puissances du feu. Ha, ha, ha, ha, ha, ha, ha, hoI ha, ha, ha, ha! 4. Hrůza Ha, ha, ha, ha, ha, ha, ha, ho! Nepohřbívej své vzpomínky pod zem, nenajdeš je znovu. Netahej, nepohmoždi se, nepodrásej se. Krvavé cucky tě budou následovazt do temnoty jako trojúhelník zvratků, a hlučný dopad prstenů na zlomené bráně by se hodily pro rytmus tvé bezmoci. Pro uspokojení mocností

170

Pekla. Ha, ha, ha, ha, ha, ha, ha, ho! ha, ha, ha, ha! 5 L'epouse Va où l'Esprit te mène, nul ne peut séparer ce que Dieu a uni, Va ou l'Esprit te mene, l'épouse est la prolongement de l'époux, Va où l'Esprit te mène, comme l'Eglise est le prolongement du Christ. 5. Manželka Běž, kam tě Duch povede, nikdo nerozdělí, co Bůh spojil dohromady, běž, kam, tě Duch povede, žena je prodloužením manžela. Běž, kam, tě Duch povede, stejně jako je Církev prodloužením Krista. 6. Ta voix Fenêtre pleine d'après-midi, qui s'ouvre sur l'après-midi, et sur ta voix fraîche (Oiseau de printemps qui s'éveille). Si elle s'ouvrait sur l'éternité je te verrais plus belle encore. Tu es la servante du Fils, et le Père t'aimerait pour cela. Sa lumière sans fin tomberait sur tes épaules, sa marque sur ton front. Tu complèterais le nombre des anges incorporels. A la gloire de la Trinité sainte un toujours de bonheur élèverait ta voix fraîche (Oiseau de printemps qui s'éveille): tu chanterais. 6. Tvůj hlas Okno plné odpoledne, které se otevírá k odpoledni, a pro tvůj jasný hlas

171

(jarní pták, který se probouzí). Kdyby se otevřelo do věčnosti viděl bych tě ještě krásnější. Jsi služebnicí Syna, a Otec by tě pro to miloval. Jeho věčné světlo dopadá na tvá ramena, zračí se na tvém čele. Doplnila bys zástup nehmotných andělů. Pro slávu Nejsvětější Trojice věčná radost by pozvedla tvůj jasný hlas (jarní pták, který se probouzí): zpívala bys. 7. Les Deux Guerriers De deux nous voici un En avant! Comme des guerriers bardés de fer! Ton oeil et mon oeil parmi les statues qui marchent, parmi les hurlements noirs, les écroulements de sulfureuses géométries. Nous gémissons: ah! écoute-moi, je suis tes deux enfants, mon Dieu! En avant, guerriers sacramentels! Tendez joyeusement vos boucliers. Lancez vers le ciel les flèches du dévouement d'aurore. Vous parviendrez aux portes de la Ville. 7. My dva, hleďte! Kupředu! Jako vojáci odění do oceli! Tvoje a moje oko uprostřed kráčejících soch, mezi černými výkřiky, rozpadající se sírové geometrie. Úpíme: ach! poslouchej mě, jsem vámi dvěma děti, můj Bože! Vzhůru, posvátní vojáci! Držte své štíty radostně. Střílejte k nebi šípy z oddanosti ke svítání. Dosáhnete bran Města. 8. Le collier Printemps enchaîné, arc-en-ciel

172

léger du malin, Ah, mon collier! Ah! mon collier! Petit soutien vivant de mes oreilles lasses, Collier de renouveau, de sourire et de grâce, Collier d'Orient, collier choisi multicolore aux perles dures et cocasses! Paysage courbe, épousant l'air frais du matin, Ah! mon collier! Ah! mon collier! Tes deux bras autour de mon cou, ce matin. 8.Náhrdelník Jaro v řetízku, lehká ranní duha, Ó, můj náhrdelníku! Ó, můj náhrdelníku! Malá žijící opora mých unavených uší, náhrdelník obnovy, úsměvu a požehnání, orientální náhrdelník, vybraný náhrdelník mnoha barev z tvrdých a směsných perel! Zvlněná krajina, objímá čerstvý ranní vzduch, ó, můj náhrdelníku! Ó, můj náhrdelníku! Tvé dvě ruce kolem mého krku, tohoto rána. 9. Priére exaucée Ebranlez la solitaire, la vielle montagne de douleur, Que le soleil travaille les eaux amères de mon coeur! O Jésus, Pain vivant et qui donnez la vie, Ne dites qu'une seule parole, et man âme sera guerie. Ebranlez la solitaire, etc. Donnez-moi votre grâce! Donnez-moi votre grâce! Carillone, man coeur! Que ta résonnace soit dure, et longue, et profonde! Frappe, tape, pour ton roi! Frappe, tape, pour ton Dieu! Voici ton jour de gloire et de résurrection! La joie est revenue. 9. Vyslyšená modlitba Zatřes samotou, starou

173

horou zármutku, nech slunce pracovat na trpkých vodách mého srdce! Ó Ježíši, jsi Živoucí Chléb, který dává život, řekni jediné slovo a má duše bude uzdravena. Zatřes samotou, etc. Dej mi své požehnání! Dej mi své požehnání! Zvonkohro, mé srdce! Ať je tvá rezonance silná, dlouhá a hluboká! Tlučte, plácejte, pro svého krále! Tlučte, plácejte, pro svého Boha! Hle váš den slávy a vzkříšení! Radost se vrátila!

174

Příloha 5 Chants de terre et de ciel 1. Bail avec Mi Ton oeil de terre, mon oeil de terre, nos mains de terre, Pour tisser l'atmosphère, la montagne de l'atmosphère, Etoile de silence à mon coeur de terre, à mes lèvres de terre, Petite boule de soleil complémentaire à ma terre. Le bail, doux compagnon de mon épaule amère. 1. Svazek s mojí ženou Tvé smrtelné oko, mé smrtelné oko, naše smrtelné ruce, aby se propletly atmosférou, hora atmosféry, Hvězda ticha pro mé smrtelné srdce, pro mé smrtelné rty, malá sluneční koule doplňující moji zemi. Svazek, něžná společnost pro mé hořké rameno. 2. Antienne du silence Ange silencieux, écris du silence dans mes mains, alleluia. Que j'aspire le silence du del, alleluia. 2. Antifona ticha Anděli ticha, vepiš ticho do mých rukou, alleluia. Nechť vdechnu ticho nebe, alleluia 3. Danse du bébé-Pilule Pilule, viens, dansons. M alonlanlaine, ma. Ficelles du soleil. Malonlanlaine, ma. C'est l'alphabet du rire aux doigts de ta maman. Son oui pérpetuel était un lac tranquille. M alonlanlaine, ma, ma. Douceur des escaliers, surprise au coin des portes. Tous les oiseaux légers s'envolaient de tes mains.

175

Oiseaux legers, cailloux, refains, crème légère. En poissons bleus, en lunes bleues, les auréoles de la terre at de l'eau, un seul poumon dans un seul roseau Io, io, malonlaine, ma, etc. L'oeil désarmé, un ange sur la tête, ton petite nez levé vers le bleu qui s'avale, ourlant de cris dorés les horizons de verre, tu tendais ton coeur si pur. Chanter, chanter, ah, chanter, glaneuses d'étoile, tresses de la vie, pouviez vous chanter plus délicieusement? Le vent sur tes oreilles, Malonlanlaine, ma, joue à sante-mouton, Malonlanlaine, ma, Et la présence verte et l'oeil de ta maman. En effeuillant une heute autour de mon sourire. Malonlanlaine, ma. Ma, ma, ma, io! ha, ha, ha, ha! Tanec bébé-Pilule Pojď, Pilule, tancovat. Malonlanlaine, ma. Nitky slunce. Je to abeceda smíchu na prstech tvé matky. Její stálé ano bylo klidné jezero. Malonlanlaine, ma, ma. Sladkost schodů, překvapení v rohu dveří. Všichni vzdušní ptáci vyletěli z tvých rukou. Vzdušní ptáci, refrén, lehká smetana. V modrých rybkách, v modrém měsíci, záře země a vody, jediný dech v jediné třtině Io, io, malonlanlaine, ma, atd. Odzbrojené oko, anděl na hlavě, tvůj nosík zvednutý k modré, která se polyká, lemující zlatým křikem

176

skleněných horizontů, napřáhl si své, tak čisté, srdce. Zpívat, zpívat, ach, zpívat, paběrky hvězd, šňůry života, mohly byste zpívat ještě lahodněji? Vítr na tvých uších, malonlanlaine, ma, si hraje na skákání přes kozu, malonlanlaine, ma, a zelená přítomnost a oko tvé maminky. se zbavuje listí asi hodinu kolem mého úsměvu. Malonlanlaine, ma. Ma, ma, ma, io! ha, ha, ha, ha! 4. Arc-en-ciel d'innocence Pilule, tu t'étires comme une majuscule de vieux missel. Tu es fatigué; regarde ta main. Jouet incassable, les ressorts fonctionnent toujours; mais on ne peut pas le lancer par-dessus bord comme fa jolie poupee en coton. Rêve aux plis de l'heure; tresse, tresse des vocalises autour de silence: le soleil t'écrira sur l'épaule du matin pour lancer des oiseaux dans ta bouche sans dents. Sourire, sourire, ce que tu chantes, chanter, chanter, t'a appris a sourire. Ce que tu ne vois pas, sauras-tu en rêver? Viens, que je te catapulte dans le jour comme le libellule-avaiteur! Te voilà plus haut que moi; quel plaisir de dominer tous ces géants! Attache à tes poignets fins les arcs-en-ciel d'innocence qui sont tombés de tes yeux, fais-les frémir dans les encognures du temps. Tres loin, tres prés; recommençerons cent fois le jeu! Où est-il? si haut qu'on ne le voit plus? Saute, mon bilboquet Pilule! Tu t'agitates comme un battant de cloche pascale.

177

Bonjour, petit garçon. 4. Duha nevinnosti Pilule, protahuješ se jako velké písmeno starého misálu. Jsi unavený, podívej se na svoji ruku. Nerozbitná hračka, prameny stále běží; ale nemůžeš ji hodit přes palubu jako hezkou vlněnou panenku. Sni o záhybech času; šňůry, šňůry vokalíz kolem ticha: slunce ti napíše na rameno rána, abys pustil ptáčky do tvých úst bez zubů. Úsměv, úsměv, to, co zpíváš, zpívat, zpívat, zě naučilo usmívat se. Bude se ti moct zdát o tom, co nevidíš? Pojď sem a nech mě katapultovat tě do dne jako vážku. A hle, jsi vyšší, než já; jaká radost převyšovat všechny ty obry! Připevni ke svým malým pěstičkám duhám nevinnosti, které spadly z tvých očí, nech je chvět se v koutech času. Velmi daleko, velmi blízko, začněme stokrát tuto hru! Kde je? tak vysoko, že už ho nevidíme? Skákej, můj bilboquet323-Pilule! Vrtíš se jako odbíjející velikonoční zvon. Dobrý den, chlapečku.

323

5. Minuit pile et face Ville, oei puant, minuits obliques, clous rouilles enfoncés aux angles de l'oubli. Agneau, Seigneur! Ils dansent, mes péchés dansent! Carnaval décevant des pavés de la mort. Grand corps tout pourri des rues, sous la dure lanterne. Carrefour de la peur! Couverture de démence et Pozn. Stará francouzská hračka

178

d'orgueil! Rire, aiguise-toi, rire, avale-toi: ces flambeaux sont des montagnes de nuit. Noeuds bien serres de l'angoisse. Bete inouie qui mange. Qui bave* dans ma poitrine. tête, tête, quelle sueur! Et je resterais seul à la mort qui m'enroule? Père des lumières, Christ, Vigne d'amour, Esprit ConsoLateur, Consolateur aux sept dons! Cloche, mes os vibrent, chiffre soudain, décombres de l'erreur et des cercles à gauche, neuf, dix, onze, douze. Oh! m'endormir petit! sous l'air trop large, dans un lit bleu, la main sous l'oreille, avec une toute petite chemise. 5. Půlnoc z rubu a lícu Město, páchnoucí oko, křivolaké půlnoci, rezavé hřebíky zapadlé do koutů zapomnění. Beránku, Pane! Tančí, mé hříchy tančí! Šálivý karneval dláždění smrti. Velké zcela zetlelé tělo ulic, pod tvrdou lucernou. Křižovatka strachu! Plášť šílenství a pýchy! Smíchu, naostři se, smíchu, spolkni se: tyto pochodně jsou horami noci. Těsné uzly úzkosti. Nepředstavitelné zvíře, které žere. Které slintá na můj hrudník. Hlava, hlavy, jaký pot! Zůstal bych sám se smrtí, která mne ovine? Otče světla, Kriste, Panno lásky, Duchu útěchy, Utěšiteli sedmi darů! Zvon, mé kosti se chvějí, náhlé odbíjení, trosky omylu a kruhů nalevo, devět, deset, jedenáct, dvanáct.

179

Ach! Usnout, maličký! Pod příliš širokým vzduchem, v modré postýlce, ruka pod uchem, s malou noční košilkou. 6. Resurrection Alleluia, alleluia. Il est le premier, le Seigneur-Jésus. Des morts it est Ie premier-né. Sept étoiles d'amour au transpercé, revêtez votre habit de clarté. " Je suis ressuscité, je suis ressuscité. Je chante: pour toi, mon Père, pour toi, mon Dieu, alleluia. De mort à vie je passe." Un ange. Sur la pierre il s'est posé. Parfum, porte, perle, azymes de la Vérité. Alleluia, alleluia. Nous l'avons touche, nous ll'avons vu. De nos mains nous l'avons touché. Un seul fleuve de vie dans son côte, revetez votre habit de clarte. "Je suis ressuscite, je suis ressuscité. Je monte: vers toi, mon Père, vers toi, man Dieu, alleluia. De terre d del je passe." Du pain. Il le rompt et leurs yeux sont dessillés. Parfum, porte, perle, lavez-vous dans la Vente. 6. Vzkříšení Alleluia, alleluia. Je první, Pán Ježíš. Je první narozený po smrti. Sedm hvězd probodnutému, oblečte si znovu váš šat čistoty. "Jsem vzkříšen, jsem vzkříšen. Zpívám: pro tebe, můj Bože, alleluia. Přecházím od smrti k životu." Anděl. Je postavený na skále. Vůně, portál, perla, nekvašený chléb Pravdy. Alleluia, alleluia. Dotkli jsme se ho, viděli jsme ho. Dotkli jsme se ho našima rukama. Jediná řeka života na jeho straně, oblečte oblečte si znovu váš šat čistoty.

180

"Jsem vzkříšen, jsem vzkříšen. Stoupám: k tobě, můj Otče, k tobě, můj Bože, alleluia. Přecházím od země k nebi." Chléb. Zlomí ho a jejich oči se otevřou. Vůně, portál, perla, omyjte se v Pravdě.

181

Příloha 6 Morceau de lecture a vue324

324

HILL, Peter, SIMEONE, Nigel. Messiaen. New Haven and London : Yale University Press, 2005, str. 50.

182

Příloha 7 Básnické stopy starého Řecka325

325

CROSBY, Alpheus. Compendious grammar of the greek language. New York: Wollworth, Ainsworth and co., 1871, str. 116.

183

Příloha 8 Rondeau

184

185

186

187

188

Příloha 9 120326 decî-tâlas utříděných ve 13. století teoretikem Çârngadevou v prvním díle Lavignacovy Encyclopédie de la Musique (1924)327

326 327

Ve skutečnosti jich je v tomto výčtu pouze 119 – č. 94 chybí. DONKIN, Deborah Jean. A study of Olivier Messiaen's song-cycles: Poèmes pour Mi, Chants de terre et de ciel and Harawi. Rhodes University, 1991. Master degree thesis.

189

190

191

192

193

Příloha 10 Některé formy rytmické diminuce nebo augmentace

194

Příloha 11 Harawi - chant d'amour et de mort 1. La ville qui dormait, toi La ville qui dormait, toi. Ma main sur ton coeur par toi. Le plein minuit le banc, toi. La violette double toi. L'oeil immobile, sans denouer ton regard, moi. 1. Ty, spící město Ty, spící město má ruko, tebou položená na tvém srdci. Ty, lavička o půlnoci Ty, dvojitá fialová. Nehybné oko, bez rozřešení tvůj pohled, já. 2. Bonjour toi, colombe verte, Bonjour toi, colombe verte, Retour du ciel. Bonjour toi, perle limpide Départ de l'eau. Etoile enchaînée, Ombre partagée, Toi, de fleur, de fruit, de del et d'eau, Chant des oiseaux. Bonjour, D'eau. 2. Dobrý den, zelená holubice Dobrý den, zelená holubice, návrat z nebe. Dobrý den, jasná perlo odchod z vody. Přikovaná hvězdo, společný stín, ty, z květin, z ovoce, z nebe z vody, zpěv ptáků. Dobrý den, z vody. 3. Montagnes Rouge-violet, noir sur noir. L 'antique inutile rayon noir. Montagne, écoute le chaos solaire du vertige. La pierre agenouillée porte ses maîtres noirs. En capuchons serrés les sapins

195

se hâtent vers le noir. Goufre lancé partout dans le vertige. Noir sur noir. 3. Hory Červenofialová, černá na černé. Starý nepotřebný černý paprsek. Hora, poslouchej sluneční chaos závrati. Klečící kámen nese své černé mistry. V těsných kapucích jedle spěchají k černi. Jeskynní propast vymrštěná všude v závrati. Černá na černé. 4. Doundou tchil Doundou tchil. Doundou tchil. Piroutcha te voilà, Amon à-moi, la danse les étoiles, Doundou tchi!. Piroutcha te voilà, o mon à-moi, miroir d'oiseau Doundou tchi!. Arc-en-ciel, mon souffle, mon echo, Ton regard est revenu, tchil, tchil, Piroutcha, te voila, o mon à-moi, mon fruit leger dans la lumière, Doundou tchil. Toungou, toungou, mapa, nama mapa, kahipas. 4. Dondou tchil Dondou tchil. Dondou tchil. Piroutcho, tady jsi, Má jediná, jsi tanec hvězd, Dondou tchil, má jediná zrcadlo ptáků. Duha, můj dech, tvůj pohled se vrátil, tchil, tchil, Piroutcho, tady jsi, Má jediná, mé lehké ovoce ve světle, Dondou tchil. Dondou tchil. Tongou, tongou, mapa, nama

196

mapa, kahipas. 5. L'amour de Piroutcha La jeune fille 'Toungou, ahi, toungou, berce, toi, Ma cendre des lumieres, Berce ta petite en tes bras verts. Piroutcha, ta petite cendre, pour toi." Le jeune homme "Ton oeil tous fes ciefs, doundou tchil. Coupe-moi la tête, doundou, tchi! Nos souffles, nos souffles, bleu et or. Ahi! Chaînes rouges, noires, mauves, amour, la mort." 5. Láska Piroutchi Mladá dívky "Toungou, ahi, toungou, kolíbej, ty, můj uhlíku světel, kolíbej svoji malou na svých zelených pažích. Piroutcha, tvůj uhlík, pro tebe." Mladý muž "Tvé oko všech nebí, dondou tchil. Uřízni mi hlavu, dondou, tchil. Náš dech, náš dech, modř a zlato. Ahi! Červené řetězy, černé, slézové, láska, smrt." 6. Répétition planetaire Ahi! Ahi! O Mapa, nama, mapa nama lila, tchil. Mapa, nama lila, mapa nama lila mika, pampahika. Ahi! Ahi! O. Tchil, tchil, tchil pampa hika tchil tchil. Enfourche un cti noir, Echo noir du temps, Cri d'avant la terre à tout moment, Echo noir du temps, Escalier toumant.

197

Tourbillon, Etoile rouge, Tourbillon, Planète mange en toumant. Tchil tchil tchil pampahika Tchil tchit tchil pampahika Doundou tchil tchil tchil 6. Opakování planet Ahi! Ahi! O Mapa, nama, mapa nama lila, tchil. Mapa, nama lila, mapa nama lila, mika, pampahika. Ahi! Ahi! O. Tchil, tchil, tchil pampa hika tchil tchil. Sedni si obkročmo na černý křik, černé echo časů, křik časů před zemí každý okamžik, černé echo časů. Vír, červená hvězda, vír, otáčející se planeta jí. Tchil tchil tchil pampahika Tchil tchit tchil pampahika Doundou tchil tchil tchil 7. Adieu Adieu toi, colombe verte, Ange attristé. Adieu toi, perle limpide, Soleil gardien. Toi, de nuit, de fruit, de ciel, de jour, Aile d'amour. Adieu toi, lumière neuve, Philtre à deux voix. Etoile enchaînée, Ombre partagée, Dans ma main mon fruit de ciel, de jour, Lointain d'amour. Adieu toi, mon ciel de terre, Adieu toi, désert qui pleure, Miroir sans souffle d'amour, De fleur, de nuit, de fruit, de ciel, de jour, Pour toujours. 7. Sbohem

198

Sbohem, ty zelená holubice, zarmoucený anděli, sbohem, ty jasná perlo, strážné slunce. Ty, z noci, z ovoce, z nebe, ze dne, křídlo lásky. Sbohem, nové světlo, dvojhlasý nápoj lásky. Přikovaná hvězda, společný stín, v mé ruce nebeské ovoce, denní. Vzdálená láska. Sbohem, mé pozemské nebe, sbohem, poušti, která pláčeš, zrcadlo bez dechu lásky, z květiny, z noci, z ovoce, z nebe, ze dne. Navždy. 8. Syllabes Colombe, colombe verte, Le chiffre cinq à toi, La violette double doublera, Très loin, tout bas. o mon ciel, tu fieuris, Piroutcha mia! O déplions du ciel, Piroutcha mia! o fleurissons de l'eau, Piroutcha mia! Kahipipas, mahipipas. Pia pia pia pia Doundou tchil tchil. Tout bas. 8. Slabiky Holubice, zelená holubice, číslice pět pro tebe, dvojitá fialová se zdvojí, velmi daleko, velmi nízko. Ó mé nebe, vykveteš, moje Piroutcho! Nech nás rozvinout se z nebe, moje Piroutcho! Ó, vykveteme z vody, moje Piroutcho! Kahipipas, mahipipas. Pia pia pia pia Doundou tchil tchil. Úplně dole.

199

9. L 'escalier redit, gestes du soleil Il ne parle plus, l'escalier sourit, Chaque marche vers le sud. Du ciel, de l'eau, du temps, l'escalier du temps. Son oeil est désert, lumière en secret, Pierre claire et soleil clair. De l'eau, du temps, du ciel, l'escalier du ciel. Ma petite cendre tu es là, Tes tempes vertes, mauves, sur de l'eau. Comme la mort. L'oeil de l'eau. L 'escalier redit, gestes du soleil, Couleur de silence neuf. De l'eau, du temps, du ciel, l'escalier du ciel. l'attends dans le vert, étoilé d'amour. C'est si simple d'être mort. Du temps, du ciel, de l'eau, l'escalier de l'eau. Ma petite cendre tu es là, Tes tempes vertes, mauves, sur de temps. Comme la mort. L'oeil du temps. Du ciel, de l'eau, du temps, Ton oeil present qui respire. De l'eau, du temps, du ciel, Le coeur de l'horloge folle. La mort est là, ma colombe verte. La mort est là, ma perle limpide. La mort est là. Nous dormons loin du temps dans ton regard. Je suis mort. L'eau dépassera nos têtes, Soleil gardien. Le feu mangera nos souffles, Philtre a deux voix. Nos regards d'un bout a l'autre Vus par la mort. Inventons l'amour du monde Pour nous chercher, pour nous pleurer, Pour nous rêver, pour nous trouver. Du ciel, de l'eau, du temps, ton coeur qui bat, Mon fruit, ma part de ténèbres, tu es la, toi. L'amour, la joie!

200

Le silence est mort, embrasse le temps. Le soleil aux cris joyeux. Du temps, du ciel, de l'eau, l'escalier de l'eau. La gaiete fleurit dans Ie bras du ciel. Eventail en chant d'oiseau. Du ciel, de l'eau, du temps, l'escalier du temps. Ma petite cendre tu es là, Tes tempes vertes, mauves, sur du ciel. Comme la mort. L'oeil du ciel. 9. Zopakované schodiště, posunky slunce Už nemluví, schodiště se směje, každý krok k jihu. Z nebe, z vody, z času. Její oko je opuštěné, tajné světlo, jasná skála, jasné slunce, Z nebe, z vody, z času, nebeské schodiště. Ty, můj malý uhlík, jsi tam, Tvé zelené, slézové spánky, na vodě, Jako smrt. Oko vody. Zopakované schodiště, posunky slunce slunce, nová barva ticha. Z nebe, z vody, z času, nebeské schodiště. Čekám v zeleni, láska posetá hvězdami. Je to tak jednoduché být mrtvý. Z nebe, z vody, z času, vodní schodiště. Ty, můj malý uhlík, jsi tam, Tvé zelené, slézové spánky, na vodě, Jako smrt. Oko času. Z nebe, z vody, z času, tvé přítomné oko, které dýchá. Z nebe, z vody, z času, srdce jsou šílené hodiny. Smrt je tady, má zelená holubice. Smrt je tady, má jasná perlo. Smrt je tady. Spíme daleko od času v tvém pohledu. Jsem mrtvý. Voda přesáhne naše hlavy,

201

strážné slunce. Oheň spolkne náš dech, dvojhlasý nápoj lásky . Naše pohledy z jednoho konce na druhý Viděno smrtí. Objevíme lásku světa aby nás hledala, aby pro nás plakala, aby o nás snila, aby nás hledala. Z nebe, z vody, z času, tvé srdce, které tluče, mé ovoce, můj díl temna, ty jsi tam. Láska, radost! Tícho je mrtvé, objímá čas. Slunce s veselým křikem. Z nebe, z vody, z času, vodní schodiště. Veselost kvete na pažích nebe. Vějíř z ptačího zpěvu. Z nebe, z vody, z času, schodiště času. Ty, můj malý uhlík, jsi tam, Tvé zelené, slézové spánky, na nebi. Jako smrt. Nebeské oko. 10. Amour oiseau d'etoile Oiseau d'etoile, Ton oeil qui chante, Vers les étoiles, Ta tête a l'envers sous le ciel. Ton oeil d'étoile, Chaînes tombantes, Vers les étoiles, Plus court chemin de l'ombre au ciel. Tous les oiseaux des étoiles, Loin du tableau des mains chantent, Étoile, silence augmenté du ciel. Mes mains, ton oeil, ton cou, le ciel. 10. Láska hvězdný pták Hvězdný pták, tvé oko, které zpívá, ke hvězdám, tvá hlava vzhůru nohama pod nebem. Tvé hvězdné oko, padající řetězy, ke hvězdám, nejkratší hvězda stínu ke hvězdám.

202

Všichni hvězdní ptáci, daleko od obrazu mé ruce zpívají, hvězda, prodloužené ticho nebe. Mé ruce, tvé oko, tvůj krk, tvé nebe. 11. Katchikatchi les étoiles Katchikatchi les étoiles, faites-les sauter, Katchikatchi les étoiles, faites-les danser. Katchikatchi les atomes, faites-les sauter, Katchikatchi les atomes, faites-les danser. Les nébuleuses spirales, mains de mes cheveux. Les électrons, fourmis, flèches, le silence en deux. Alpha du Centuare, Betélgeuse Aldèbaran, Dilatez l'espace arc-en-ciel tapageur du temps, Rire ionisé fureur d 'horloge au metre absent, Coupe ma tête, son chiffre roule dans le sang! Tou, ahi! mane, mani Tou, Ahi! mane, mani, O. Roule dans le sang, roule dans sang! Ahi! 11. Katchikatchi hvězdy Katchikatchi hvězdy ať skáčou Katchikatchi hvězdy ať tančí Katchikatchi atomy ať skáčou Katchikatchi atomy ať tančí. Spirály mlhovin, ruce mých vlasů. Elektrony, mravenci, šípy, ticho ve dvou. Alfa Centauri, Betelgeuse, Aldebaran, Roztříštěte prostor duhy povykující v čase, ionisovaný smích hněv hodin v chybějícím metru, uřízni mi hlavu, její číslo se válí v krvi! Tou, ahi! mane, mani

203

Tou, Ahi! mane, mani, O. válí se v krvi, válí se v krvi! Ahi! 12. Dans le noir Dans le noir, colombe verte. Dans le noir, perle limpide. Dans le noir, mon fruit de ciel, de jour, Lointain d'amour. Mon amour, mon souffle! Colombe, colombe verte, Le chiffre cinq á toi, La violette double, doublera, Très loin, tout bas. Très loin, tout bas, très loin. La ville qui dormait ... 12. V temnotě V temnotě, zelená holubice. V temnotě, jasná perlo. V temnotě, mé ovoce z nebe, ze dne, daleko od lásky. Moje láska, můj dech! Holubice, zelená holubice, číslo pět pro tebe, dvojitá fialová se zdvojí, velmi daleko, úplně nízko. Velmi daleko, úplně nízko, velmi daleko. Město, které spí...

204

Příloha 12 Cinq rechants I. hayo kapritama lali ssaréno les amoureux s'envolent Brangien dans l'espace tu souffles vers les étoiles de la mort ha ha ha soif l'explorateur Orphée trouve son coeur dans la mort miroir d'étoile châteu d'étoile Yseult d'amour séparé bulle de cristal d'étoile mon retour Barbe Bleue château de la septième porte hayo kapritama lali ssaréno I. hayo kapritama lali ssaréno milenci prchají Brangien328 v prostoru kde dýcháš ke hvězdám smrti ha ha ha žízeň průzkumník Orfeus Hledá své srdce ve smrti zrcadlo hvězdy, zámek hvězdy Isolda odloučené lásky křišťálová bublina hvězdy můj návrat Modrovousův hrad sedmých dveří hayo kapritama lali ssaréno II. ma première fois terre terre l'éventail déployé ma dernière fois terre terre l'éventail refermé lumineux mon rire d'ombre ma jeune étoile sur les fleuves ha solo de flute berce les quatre lézards en t'éloignant mayoma kapritama ssarimâ mano nadja lâma krîta makrîta mayo II. mé poprvé země země rozevřený vějíř mé naposledy země země složený vějíř můj ozářený smích stínem má mladá hvězda na řekách ha flétnové sólo kolébám čtyři ještěrky vzdalujíc se od tebe mayoma kapritama ssarimâ mano nadja lâma krîta makrîta mayo III. ma robe d'amour mon amour ma prison d'amour faite d'air léger lîla ma mémoire ma caresse mayoma ssari mane thikâri 328

Služebná Isoldy

205

oumi annôla oumi cheu cheu mayoma kapritama kalimolimo sari floutî trianguillo yoma robe tendre toute la beauté paysage neuf troubadour Viviane Yseult tous les circles tous les yeux pieuvre de lunière blesse foule rose ma caresse tous les philtres sont bus ce soir encor III. mé šaty lásky má lásko mé vězení lásky stvořené lehkým vzduchem lîla má paměť mé pohlazení mayoma ssari mane thikâri oumi annôla oumi cheu cheu mayoma kapritama kalimolimo sari floutî trianguillo yoma něžné šaty všechna krása nová krajina trubadúr Vivian329 Isolda všechny kruhy všechny oči chobotnice světla zraňuje růžová hromada mé pohlazení všechny nápoje lásky jsou dnes večer vypity. IV. niokhamâ palalane soukî mon bouquet tout défait rayone les volets roses oha amour du clair au sombre oha roma tama ssouka rava kali vâli ssouka nahame kassou ha mon bouquet rayone IV. niokhamâ palalane soukî moje kytice zcela ztrhaný paprsek růžová křídla oha láska jasu v temnu oha roma tama ssouka rava kali vâli ssouka nahame kassou ha moje kytice paprsek

329

V. mayoma kalimolimo tes yeux voyagent dans le passé mélodie solaire de corbeille courbe dans le passé losangé ma fleur toujours philter Yseult rameur d'amour fée Viviane à mon chant d'amour cercle du jour hayo hayo foule rose bras tendu pieuvre aux tentacules d'or Persée Méduse Pozn. postava z artušovských legend, kouzlem se navždy zamilovala do Artuše.

206

l'abeille l'alphabet majeur fleur du bourdon tourne à mort quatre lézards la grotte pieuvre et la mort Corolle qui mord deuxième garde à manger d'abord mayoma kalimolimo dans l'avenir V. mayoma kalimolimo tvé oči cestují v minulosti sluneční melodie ohnutého košíku v minulosti moje vždy kosočtverečná květina nápoj lásky Isolda veslař lásky víla Vivian v mém zpěvu lásky kruh dne hayo hayo růžová hromada napřažené ruce chobotnice se zlatými chapadly Perseus Medúza včela durové abecedy květina čmeláka se otáčí k smrti čtyři ještěrky jeskyně chobotnice a smrt květní korunka kterou kousne druhou hlídá si sníst nejdřív mayoma kalimolimo v budoucnu

207