Kladerubský zpravodaj

Kladerubský zpravodaj

Speciál škola


speciál škola

Pár slov pana starosty Milí spoluobčané, rodáci, hosté. Dostává se Vám do rukou zvláštní číslo obecního zpravodaje, který je věnován výročí sto let nové budovy školy. Té budovy, kterou mnozí z Vás navštěvovali a ke které se vážou vzpomínky na školní léta. Mnozí z Vás si při vstupu do budovy vzpomenou na své spolužáky, učitele a ostatní zaměstnance školy. Škola v naší obci funguje již přes dvě stě let. Je vidět, že i v minulosti obyvatelé naší obce kladli velký důraz na vzdělávání. Historie současné budovy školy začíná v roce 1911. Budova školy prošla dobrým i špatným obdobím a o tom všem máte možnost se dočíst ve zpravodaji, který byl k tomuto výročí vytisknut. Z obsahu zpravodaje je patrno, že zachování školy bylo v naší obci jednou z hlavních priorit zastupitelstva obce. Není tomu jinak ani v současné době. I pro tento rok, kdy regionální školství prochází mnoha změnami, zastupitelstvo schválilo příspěvek na provoz školy ve výši 700.000,- Kč. Vážení spoluobčané, vážení hosté. Přeji Vám krásně prožitý sváteční víkend, kdy máte možnost se setkat se spolužáky a kamarády a zavzpomínat na dobu společně strávenou v obecní škole v Kladerubech. Miloš Konečný Pár slov redakce Drazí spoluobčané, bývalí učitelé, žáci, zaměstnanci školy, je to tady. Připravili jsme pro Vás zvláštní číslo, které se bude točit jen okolo naší stoleté školičky. Dáme Vám ochutnávku z několika fotek, ostatní budou vystaveny při oslavách ve škole. Dále jsme zajeli do Okresního archívu ve Vsetíně a vytáhli jsme z jediných dvou existujících školních kronik vše, co šlo a bylo nám umožněno. O kroniky se vzorně starají a jsou na jejich použití ostražití. Ještě aby ne, protože 1. z kronik začíná již v roce 1883. Jak jsem již psala, vytáhli jsme vše co šlo, ale jen do roku 1980, protože od tohoto roku byla 2


speciál škola

škola v Kladerubech zavřená a znovu zprovozněná až za dlouhých 11 let v roce 1991. Nabídneme Vám přepsané doslovné znění z kronik, přesně tak, jak se to v té době psalo. Co se za určitá léta stalo a nestalo, ale hlavně co se událo, že školu začali stavět a jak nezávratně rostla. Bohužel se ve jménech ročníků nenajdete všichni, protože jmenovitě byly zapsány jen některé z ročníků. Informace o učitelích v mateřské škole jsme čerpali z kroniky MŠ, která je však psána od r. 1971, ale jen do r. 1993. Potom nebyla nutnost kroniky vést. Dále otiskneme pozvánku na ony zmíněné oslavy. Školu si můžete při oslavách projít sami nebo Vás provedou děti ze starších ročníků. Nedělní oběd si můžete zarezervovat na tel. čísle 571 641 233 do 25.6., vydávat se bude ve škole. Doufáme, že se Vám tato forma prezentace školy bude líbit, přejeme příjemné počtení, podívání a doufáme, že nás na oslavách přijdete podpořit. Myslím si, že se nám podařilo zajistit bohatý program po dobu obou dnů. Přejeme naší škole ještě minimálně dalších sto let a ať je po celou tu dobu využívána k účelu, ke kterému byla před těmi mnoha lety vybudována. Vaše redakce Přepis ze školních kronik Přebudování bytu, kolem r. 1890, pro učitele v budově staré budovy školy vyřešilo okolí budovy, ale prostoru se mnoho nezískalo, takže se na přelomu století jeví budova školy inspekci pro množství docházejících dětí jako nevyhovující. … …Plány na stavbu nové budovy školní ředitel ing. arch. A. Gruber v měsíci lednu 1911 c. k. okresnímu hejtmanství ke schválení. C.k. okresní školní rada je však výnosem č. 318 ze dne 14. února 1911 vrátila s vyjádřením státního technika a s vyzváním plány opraviti neb přepracovati dáti a zas znova předložiti. Stůjž zde toto vyjádření doslovně: „Vyjádření státního technika. Předložené plány pro novostavbu školní budovy na komissionelně schváleném místě (z. č. 87) vykazují v přízemí prostorný byt pro správce školy, světnici pro 2. uč. sílu a malý obecní kancelář se 3


speciál škola

zvláštním vchodem; v I. patře 2 učírny o 65 m2 a 61,75 m2, které dostačí pro nejvíce 70 žáků. Záchody vsunuty jsou do budovy a přístupny jsou z prostředních odpočívadel schodiště, dle kterých také navrženo jest rozdělení dle pohlaví. Ku projektu se připomíná následující: 1) Učírny jsou poněkud malé a musí se požadovati zvětšení rozměrů jejich, aby dostačovaly pro nejméně 80 žáků jednotlivě. 2) Obecní kancelář není od chodby školní tak úplně oddělená, jak to školní předpisy vyžadují. 3) Stupně v předsíni bytu správce školy pro vchod do kuchyně a pokoje, kteréž místnosti mezi sebou dveřmi spojeny nejsou, jsou velmi nevhodné a musí býti odstraněny. Zřízení taženého komína od sporáku do střední zdi u schodiště jeví se býti málo prospěšné. 4) Záchody nemají žádných přímo větraných předsíní, následkem čeho by se zápach po celé budově rozšiřoval. Rozdělení záchodů přístupných z odpočívadel schodiště není vhodné a jest zapotřebí, aby záchody ven z budovy do samostatného přístavku byly přeloženy, který též případně jen v přízemí proveden býti může, do kterého by pak děti přes krátkou chodbu po schodech sestupovaly. 5) Slepé okno v čelní fasádě, celkem velmi jednoduché, ruší celkový dojem a mohl by též vysoký štít v průčelí odpadnouti.“ Ve společném sezení výboru obecního a místní školní rady dne 5. března 1911 usneseno, aby předseda a starosta došli k p. okresnímu hejtmanovi na radu stran vrácených plánů a pak co za potřebné uznají, sami zařídili. Po rozhovoru s p. okresním hejtmanem šli oba k p. Grubrovi a ten slíbil, že dohodne se ústně s p. státním technikem a pak že plány opraví a brzy zpět nám pošle. V měsíci lednu 1911 byla učiněna smlouva veřejnou soutěží s Františkem Bartošíkem, rolníkem z č. 20 stran lámání kamene na stavbu v jeho skále na Stáňách a též i s lamači. Z místa dáti Bartošíkovi z každého nalámaného kubíka 4 K a lamačům od lámání 15 K. 4


speciál škola

V sezení místní školní rady a výboru obecního dne 27. dubna 1911 usneseno dovézti z cihelny z Krasna zatím 25 tisíc cihel. Cihla smluvena po 36 K za tisíc a od dovozu rolníkům 20 K za tisíc. Hned na to začali rolníci voziti kamení i cihlu na staveniště školní. Stavba školy Slibu dříve vzpomenutému dostal řed. Gruber po několikrátém upomínání a poslal nám opravené plány dne 15. května. Opravené tyto plány zaslány pak c. k. okresní školní radě, která na základě jich nařídila komisionelní šetření stran stavby nové dvoutřídní školní budovy výnosem ze dne 28. května 1911 o 1 hodině odpoledne. Správa školy vyzvána poslati k této komisi své zástupce. K této komisi přijeli toho dne tito pánové: Jan Kroutil c. k. školní rada a c.k. okresní školní inspektor Dr. Josef Zelenka, c. k. okr. lékař Richard Kabela, c. k. místodržitelský konceptní praktikant a František Kadlíček, c. k. vrchní inženýr zem. stavebního úřadu. Z obce pak byli přítomni: Jan Bartošík, starosta; Josef Šnajdr, radní; Josef Hadaš, předseda m. š. rady; Josef Menšík, místopředseda; Karel Kahlig, správce školy. Na místě sepsán protokol a stanoveny změny v plánech a podmínky, jichž se má při stavbě šetřiti, celkem 14 bodů a sice: 1) Plány budtež opraveny a ku schválení předloženy. Ku doplňku plánů přiložen budiž plán na hospodářskou budovu. 2) Při stavbě buď šetřeno stavebního řádu 3) Stropy v přízemí vypočteny budtež pro zatížení 300kg na 1 m2 4) Základy budtež od zdiva vystupujícího isolačními plotnami odděleny 5) V každém druhém okně učíren zřízeny budtež horní sklápěcí křídla ventilační. V oknech připevněny budtež světlošedé záclony 6) Větrací průduchy budtež v průřezu nejméně 15/40 cm veliké 7) Ku otápění učíren postavena budtež plášťová kamna ventilační, ku kterým se přivádí čerstvý vzduch kanálkem pod podlahou

5


speciál škola

8) Při záchodech zřízeno budiž v každém patře jedno sedadlo pro učitele 9) Dlažby v záchodech budtež nepropustné, žlábek a močící stěna budtež do výšky 1.5 m cementem vyhlazeny. Budou-li záchody přeloženy do dvora, musí ku spojení jejich zřízena býti krytá chodba. Žumpa budiž zaklenutá a nad střechou větrána. 10) Půdní prostor uzavřen budiž železnými dveřmi v kamenné zárubni 11) Střechy opatřeny budtež okapními žleby s odpadními rourami, zachycovačem sněhu a hromosvodem. Postaráno budiž o neškodné odvádění vod 12) Studně budiž řádně zakryta, pumpou a dlážděným dvorkem opatřena 13) Pozemek školní budiž řádně ohraničen a zřízen budiž bezpečný příchod ze silnice ke škole 14) Budova opatřena budiž veškerým předepsaným zařízením a upravena budiž letní tělocvična. Komisní útraty za tuto komisi učinily 62K 40h a měly se do 14 dní zaplatiti. Opis komisního protokolu dne 3. června sepsaného obdržela místní školní rada dne 23. června 1911 s oznámením, že se stavba povoluje dle plánů předložených za podmínek v protokole uvedených. Na to začaly skutečné přípravy ke stavbě školy. Kamení s Františkem Bartošíkem smluvené (viz předchozí text) a lamači v zimě nalámané vozeno na staveniště a dovezeno ho bylo 28 kubíků á 28m3. Dřevo již v zimě zkácené a otesané svezeno z lesa na staveniště a uloženo, cihla dále vozena z Krasna a dovezeno jí do konce srpna 72 tisíc, vápno koupeno z Černotína a hašeno na místě, písek vozen z Juhyně, z Doleníka a od Vinklárka čís. 24. Dne 27. července zaslány lístky stavitelům: Frant. Bednaříkovi do Bystřice p. Hostýnem, Václavu Brdovi do Val. Meziříčí, Janu Demlovi do Val. Mez., Karlu Hladišovi a Bohumilu Sovovi do Val. Mez., Kramolišovi do Krasna, Ant. Staňkovi do Valašského Meziříčí a Frant. Šmýdovi do Val. Mez. s vyzváním, aby podali nabídky na stavbu školy od 28. 7. – 6. 8. 1911 na základě podmínek stanovených obecním výborem a 6


speciál škola

místní školní radou dne 28. července 1911. V uvedené lhůtě podali oferty: 1) Bednařík, 2) Brda, 3) Deml, 4) Hladiš, 5) Šmýd. Ve společném sezení obecního výboru a místní školní rady konaném dne 10. srpna 1911 zkoumány došlé oferty dopodrobna a shledáno, že výhodné a solidní oferty podali stavitelé Bednařík a Deml. Po delším rozhovoru a výměně náhledů shledáno, že návrh stavitele Demla je o 520K výhodnější a tu všichni přítomní jednohlasně se usnášejí, aby po předchozí smlouvě, která v neděli 13. srpna se státi má - pakli stavitel s ní souhlasiti bude - stavba školy staviteli Janu Demlovi se zadala. Stavba šla rychle vpřed; neboť dělníků měl stavitel dosti a počasí též bylo velmi příznivé tak, že 11. listopadu byla budova úplně hotová pod střechu dána a zatlučena; okna cihlami pak vyplněna. Pokrývač překládal tašky a nárožníky po 13. listopadu a byl do 19. listopadu s prací tou úplně hotov. Tašky objednány 6. října 1911 u firmy Jindřich Czeike v Kunvaldě a jelo pro ně 11 vozů z naší obce. Koupeno bylo 5 tisíc tašek, 4 okna a potřebné nárožníky za 478K. Potřebné nosiče (traversy), skoby a jiné zboží železné do stavby koupeny u Josefa Strnadla ve Val. Meziříčí za 1298K 58h. Všecko potřebné dřevo obstarala obec jednak v obecním lese, jednak půjčila suchá prkna potřebná od občanů v naší obci a bude je z jara 1912 občanům oplácet. Sluší poznamenati, že mimo cihlu z Krasna byla i zde na staveništi i „nad ulicí“ cihla dělána a pak na staveništi vypálena, celkem 15 tisíc. Po svátcích svatodušních dne 28. května 1912 přišli dělníci stavitele Demla, aby pokračovali ve vnitřní i vnější úpravě budovy školní tak, že byla pak do počátku škol. roku t. j. do 16. září 1912 upravena tak, že se v učírnách dne 16. září mohlo začít vyučovat. Dne 30. srpna 1912 byla budova školní komisí prohlédnuta a pak kolaudována. Komisi této byli přítomni tito pánové: 1) c. k. okresní hejtman Karel Veliš, jako předseda c. k. okr. škol. rady, 2)c. k. vrchní inženýr Frant. Kadlíček z Nového Jičína, 3)c.k. okr. škol. inspektor Jan Kroutil. Z obce zdejší přišli ke komisi: Jan Bartošík starosta, Jos. Šnajdr, radní Rud. Drechsler, radní František Řimák, výbor Josef Hadaš, předseda místní školní rady a obecní výbor, František Bartošík, člen místní školní rady a obecní výbor a správce školy Karel Kahlig. Povolení k užívání školní budovy k účelům vyučovacím uděleno bylo komisí pod těmito podmínkami:

7


speciál škola

1) V oknech připraveny budtež záclony a přístroje ku sklápění ventilačních křídel 2) Na madlech přišroubovány budtež knoflíky, aby chlapci nesjížděli 3) Učební pomůcky uschovány budtež v místnosti navržené pro obecní kancelář

v řádných

skříních

4) Hromosvod budiž za přítomnosti správce školy co do vodivosti vyzkoušen 5) Záchody budtež úplně provedeny a dlažby provedeny budtež z betonu. Chodba k záchodům buď aspoň z jedné strany vybedněna 6) U studně proveden buď řádný těsný poklop a dlážděný rigol pro odpad vody 7) Školní pozemek budiž řádně ohraničen budtež plochy pro zahradu připraveny 8) Letní tělocvičiště opatřeno budiž veškerým předepsaným zařízením Podmínky 1 – 6 provedeny býti mají do počátku školního roku 191213, 7. a 8. pak do konce prázdnin t. j. do 15. září 1913. Svěcení V neděli dne 22. září 1912 byla školní budova svému účelu vysvěcena. Průběh a pořádek tohoto svěcení byl tento: Starosta obce a správce školy požádali ústně p. děkana o vysvěcení budovy. Písemně a též i ústně pozván byl p. c. k. okr. hejtman a p. c. k. okr. školní dozorce. Dne 22. září odpoledne o 2. hodině přijel důst. p. děkan a měl napřed v kapli cvičení křesťanské. Po ukončeném cvičení seřadil se před kaplí průvod. Napřed šly školní děti, chlapci a děvčata, která byla za družičky ustrojena. Za nimi šla mládež, na to hudba a hasiči, pak důst. p. světitel, za ním p. c. k. okresní školní inspektor, starosta a předseda místní školní rady a obecní výbor a místní školní rada v plném počtu; za nimi pak veliké množství lidu domácího i přespolního. V průvodu od kaple ke škole zpívala se při hudbě píseň „Bože, cos ráčil před tisíci léty“. Před budovou, která čtyřmi prapory na tyčích upevněnými a branou u schodů u cesty 8


speciál škola

okrášlena byla, průvod zastavil a žačka Marie Kahligová uvítala důstojného světitele na podiu, na němž i harmonium bylo, a žádala jej o vysvěcení budovy touto básní: „Dnes ples a jásot obec naši plní, cit vděčnosti se srdcem naším vlní, dnes dávná touha bude vyplněna, dnes nová škola bude vysvěcena. Dnes otevřen nám bude nový vědy chrám! Ó, plesejme! Hle dům ten krásný školou naší bude, nám škola bude před zlem útočištěm a k dobru jistým, pevným východištěm, z něhož jistě najdem cestu k spasení. Zde símě dobré v zlaté klasy vzklíčí, a anděl sám nám v srdci prapor vztýčí, jenž povede nás jistě k vítězství! Ó, plesejte již s námi otcové, i matky, nám péče vaše dává nejryzejší statky, v nichž láska vaše se jak slunce stkví. Nuže neváhejte prosím déle předůstojný pane a splňte prosbu ať se skutkem stane, děj svatý nechť nám školu posvětí, by na všem našem dobrém počínání vždy bylo vidět Boží požehnání – dnes i po všechno další století“. Po této básni měl důstojný pán děkan Cyril Bařinka řeč, po níž předsevzal obřad církevní svěcení budovy zvenčí a na to svěcení křížů ve třídách se současným jich zavěšením na stěnu. K tomuto svěcení doprovázeli p. děkana dovnitř budovy jen zástupcové c. k. okresní školní rady, místní školní rady a výboru obecního. Po návratu před školu odevzdal stavitel klíče starostovi obce a tento pak správci školy s přiměřenými proslovy. Správce školy přijal klíče následujícím proslovem: „Přijímaje dnes od Vás p. starosto, klíče k této krásné naší škole slibuji jménem svým a jménem mi svěřených dětí, že se chceme slovy Vašimi říditi a vždy se též přičiňovati, aby škola tato, již mi dnes odevzdáváte, vždy pravou lásku, mír, blaho a trvalou spokojenost v obci naší rozmnožovala a šířila“. Na to proslovil případnou 9


speciál škola

promluvu p. c. k. okresní hejtman, načež hudba zahrála národní hymnu. Po této měl konečně delší promluvu správce školy, v níž poděkoval jménem dětí všem činitelům, kteří o zbudování této školy zásluh si dobyli, slíbil jménem učitelů, že úkol můj učitelský na škole k užitku a rozkvětu obce budu vykonávati, k čemuž vyžádal si nezbytné součinnosti a podpory rodičů. Děti žádal, aby si školy vážily a se přičinily, by vytrvalou pilností, krásnou poslušností a upřímnou zdvořilostí k rodičům, učitelům a všem lidem ukázali, jak si dovedou vážiti toho, že pro ně tak krásná škola byla zbudována. Vzpomněl největšího dobrodince škol Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I., za jehož 64 letého panování zejména ve školství obecném učiněn veliký krok ku předu a pronesl jménem dětí prosby a přání upřímné: „Bože, ochraňuj, žehnej a ve slávě zachovej dobrotivého, milovaného, stařičkého císaře a krále Františka Josefa I., otce nás všech!“ . Řeč svou nato ukončil slovy: „Nechť zkvétá naše nová škola po dlouhé časy a věčně nehynoucí česť a sláva budiž jejím zbudovatelům a jejim původcům. Po řeči správce školy zahrála hudba „Kde domov můj?“, načež zapěli žáci dvojhlasně píseň: „Blahoslavme světů Pána“ s průvodem harmonia. Na to zanotil p. Děkan: „Te Deum“ a za zpěvu písně „Bože, chválíme Tebe“ šel průvod zpět do kaple, kdež litanií k Panně Marii slavnosť svěcení školní budovy skončena. Správce školy nastěhoval se do bytu v nové budově školní dne 17. října 1912. Pojištění školy Dne 5. září 1912 byla nová školní budova proti ohni pojištěna na obnos 4970K u hasičské vzájemné pojišťovny v Brně. Školní rok 1912 – 1913 Začal v pondělí, dne 16. Září vzýváním Ducha sv. a slavnými službami Božími v kostele v Kelči, načež začalo hned v úterý pravidelné vyučování. Žáků školou povinných zapsáno dle matriky školní 93, a sice 48 chlapců a 45 děvčat. Z těch navštěvuje 1 chlapec (Hadaš Josef) a 1 děvče (Málková Anna) měšťanskou školu. Navštěvuje tedy školu zdejší 91 žáků, a sice 47 chlapců a 44 děvčat, kteří takto byli rozděleni:

10


speciál škola

I. Třída: 1. Oddělení: 4 chlapci a 9 děvčat = 13 žáků 2. Oddělení: 16 chlapců a 9 děvčat = 25 žáků Spolu: 20 chlapců a 18 děvčat = 38 žáků II. Třída: 1. Oddělení: 14 chlapců a 11 děvčat = 25 žáků 2. Oddělení: 13 chlapců a 15 děvčat = 28 žáků Spolu: 27 chlapců a 26 děvčat = 53 žáků Stará škola, obecní hostinec Po vystavění nové školní budovy byla stará škola obci k disposici dána, aby s ní dle libosti, ale k dobru obce naložila. Již ve společné schůzi výboru obecního a místní školní rady dne 5. března 1911 bylo usneseno jednohlasně, aby se po vystavění nové školy stará budova školní upravila pro hostinec. Výnosem c.k. zemské školní rady ze dne 16. června 1913 čís. 15 090 byl učitel 2. třídy ve Vidči Stanislav Pokorný definitivním učitelem 2. třídy na školu zdejší jmenován a zároveň poukázán, aby své místo dne 1. září 1913 nastoupil. Roku 1914 – 1915 zasáhly do poměrů zdejší obce události válečné následovně: Hned po zavraždění Jeho cís. a král. Výsosti, nejjasnějšího pána arcivévody Františka Ferdinanda, následníka trůnu a jeho nejvyšší paní choti vévodkyně z Hohenbergů dne 28. června 1914 v Sarajevě, začaly proskakovati zvěsti, že se situace na jihu naší říše přiostřuje a bylo tudíž potřeba učiniti některá válečná opatření. Prováděna byla částečná mobilisace, k níž ze zdejší obce byli svolávacími lístky dne 28. července 1914 ke službě vojenské povoláni a měli do 24 hodin ke svému pluku narukovati: 1. Adamík František, rolník čís. 12 k c.a k. vozataj. divisi č. 2 do Vídně 2. Drechsler Arnošt, mlynář čís. 60 k 3. pěš. pluku do Kroměříže 3. Vinklárek František, rolník čís. 24 k 3. pěš. pluku do Kroměříže 11


speciál škola

4. Pelc František, svob. nádeník čís. 78 k 3. pěš. pluku do Kroměříže 5. Valuch František, domkář čís. 46 k 3. pěš. pluku do Kroměříže 6. Blažek Rudolf, domkář číslo 69 k pevnostnímu dělostřel. pluku č. 8 do Haidenschaft Dne 29. července povoláni byli lístky svolávacími: 1. Haša František, rolník z čís. 33 k 1. pluku dělostřel. do Vídně, arsenálu 2. Kubík Jan, svobodný z čís. 18 k pěšímu pluku čís. 27 do Štyr. Hradce 3. Adamík Ferd., domobranec, rolník z čís. 10 k budovní stráži na nádraží do Val. Meziříčí Všeobecná mobilisace byla prohlášena dne 31. července 1914 v noci. A tu narukovali ke svým plukům dne 2. srpna 1914 všichni muži vojska, zeměbrany i domobrany do 38 let. Odešli pak z naší obce tito neaktivní muži vojska: Novosád Josef, čís. 51, náhr. zál. 3. pěš. pluku Helísek František, čís. 45, náhr. zál. 3. pěš. pluku Škařupa Jan, čís. 15, náhr. zál. dělostřel. pluku č. 1 Pavelka Jan, čís. 59, náhr. zál. železnič. pluku Indruch Jan, čís. 9, náhr. zál. praporu pol. myslivců č. 25 Řimák Josef, čís. 54, náhr. zál. praporu pol. myslivců č. 25 Adamík Josef, čís. 36, náhr. zál. vozataj. divise č. 2 Adamík František, čís. 70, , náhr. zál. vozataj. divise č. 2 Matlafus František, čís. 55, dragon pluku dragon č. 11 Šnajdr Karel, čís. 27, náhr. zál. pěš. pluku č. 13 Zeměbranci Kubík Josef, čís. 18, jízdní naddělostřelec zeměbr. houfnicové divise č. 13 Kubeša Josef, čís. 30, jízdní naddělostřelec zeměbr. houfnicové divise č. 13 Večeřa František, čís. 58, vozatajec zeměbr. pěšího pluku čís. 25 12


speciál škola

Novosad František, čís. 73, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Kubík Ferdinand, čís. 71, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Janásek František, čís. 42, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Kubík František, čís. 99, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Kubeša František, čís. 28, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Vinklárek Josef, čís. 24, náhradní záložník zeměbraneckého pěšího pluku č. 25 Domobranci Šnajdr Josef, čís. 27, ročníku 1876 Kubeša Jan, čís. 19, ročníku 1876 Kubík Josef, čís. 71, ročníku 1876 Tvrdoň František, čís. 49, ročníku 1876 Bartošík Jan, čís. 29, ročníku 1876 Kubeša Ferdinand, čís. 83, ročníku 1876 Učitel Gillar Na místo přidělen byl zdejší škole od 16. září 1915 učitel Jaroslav Gillar jenž byl ve válce raněn, vrátil se jako invalida, maje levou ruku prostřelenou. Vyučoval pak ve 2. třídě po celý rok pravidelně. Úmrtí Jeho Veličenstva Jeho cís. a král. Apoštolské Veličenstvo František Josef I. v úterý dne 21. listopadu 1916 9. hod. večer na zámku Schönbrunnském klidně v Pánu zesnul.

o

Císař Karel I. Nástupcem zvěčnělého, nezapomenutelného císaře a krále Františka Josefa I., stal se arcivévoda Karel František Josef, jenž přijal jméno Karel I.

13


speciál škola

Španělská chřipka V pondělí dne 14. října 1918 prohlédl cís. rada p. M.U.D.R. Ofner, obvodní lékař z Kelče děti školní a nemocné v obci a shledav, že nemoc „španělská chřipka“ se jak mezi dětmi školními tak i mezi dospělými velmi rozšířila, nařídil hned školu zavříti a vyučování zastaviti. I zůstala škola zavřená do 4. listopadu 1919, dne 5. listopadu začalo opět vyučování. Sčítání lidu V roku 1921 nařízeno bylo všeobecné sčítání lidu v celé čs. republice. Ve zdejší obci ustanoven byl sčítacím komisařem správce školy. Sčítání provésti se mělo dle stavu 15. února 1921. I provedl je správce školy ve dnech 15. – 20. února 1921. Napočteno bylo celkem 507 osob, a to 231 mužů a 276 žen.

Školní rok 1922 – 1923 Ze školy v tomto roce propuštěni obdrživše propouštěcí vysvědčení: Bartošík Josef, Mánek Valentín, Pelc František, Adamíková Anežka, Adamíková Božena, Gerlová Anežka, Hrabovská Albína, Kubešová Marie st., Kubešová Marie ml., Kubešová Berta, Valuchová Františka, Volková Emílie. Na konec připomínám, že se žáci II. Třídy s odcházejícím správcem školy dojemně rozloučili. Školní rok 1924 – 1925 První třídu učil řídící učitel R. Měkota, druhou M. Kahligová. Náboženství učil kaplan z Kelče František Jemelka. 14


speciál škola

Školní rok 1931 – 1932 Zatímní řídící učitelkou, na zdejší dvojtřídní obecné škole jmenována od 1. září 1931 Marie Kahligová, provdaná Měkotová. I. třídu vyučuje Rud. Měkota, uč. ček.; II. třídu Marie Měkotová Rok 1933 Koncem školního roku po dokonané 8-mi leté návštěvě školy obdrželi vysvědčení propouštěcí 4 hoši a 6 děvčat a to: Jaroslav Bartošík, František Kubeša, František Škařupa, František Tvrdoň, Blažková Božena, Blažková Marie, Kubešová Ludmila, Kubíková Marie, Menšíková Františka a Plesníková Marie. Školní rok byl ukončen 28. června. Školní rok 1934 – 1935 Na konci školního roku obdrželo vysvědčení propouštěcí celkem 6 žáků, a to: Václav Menšík, Františka Blažková, Ludmila Hašová, Marie Kubešová, Marie Kundrátová a Marie Zelenková. Školní rok ukončen byl dne 28. června. Školní rok 1935 – 1936 Nový školní rok započal dne 2. září v pondělí. Na zdejší škole byla ustanovena Žofie Indráková. V I. třídě vyučoval ř. uč. Albín Stuchlík, ve II. třídě učitelka Žofie Indráková. Tímto rokem začalo nové třídění a klasifikování žáků. Po dokonané návštěvě školní byli následující žáci ze školy propuštěni a obdrželi všichni vysvědčení propouštěcí: Kundrát Vojtěch, Menšík Vladislav, Plesník Rudolf, Hadašová Emilie, Indruchová Jaroslava, Ličmanová Anežka a Pavelková Anežka. Vystupující žáci byli poděleni spiskem pro život na rozloučenou od J. Zhoře. Školní rok 1935 – 1936 byl ukončen v sobotu dne 28. června 1936 státní hymnou.

15


speciál škola

Školní rok 1936 – 1937 Po dokonané osmileté návštěvě obdrželi vysvědčení tito žáci: Karel Bartoňěk, František Pelc, František Plesník, Ludmila Blažková, Marie Kubešová, Františka Kundrátová, Marie Mořkovská a Marie Plesníková. Vysvědčení na odchodnou obdržel Josef Pelc a Božena Večeřová. Dne 25. června navštívili žáci zvukový film Jízdní hlídka v kině Sokol v Kelči. Školní rok byl ukončen v sobotu 26. června 1937 státní hymnou. Školní rok 1937 – 1938 Letos poprvé byli žáci klasifikováni dvakrát ročně na podkladě nové úpravy. Dne 24. června 1939 byl ukončen školní rok 1938 – 39 rozdáním školních zpráv. Propouštěcí osvědčení dostalo 7 žáků a to: Josef Kettner, čís. 76 Arnošt Škařupa, čís. 35 Anna Hermanová, čís. 64 Anna Kyselá, čís. 71 Františka Muchová, čís. 65 Ludmila Skýpalová, čís. 34 Božena Sváčková, čís. 14 1. listopadu 1945 po šestiletém uzavření za doby nesvobody byla tato Školní kronika otevřena, aby bylo v ní pokračováno. Školní rok 1940 – 1941 Školní rok začal 1. září 1940. Bylo zapsáno 54 žáků. První třídu vyučovala uč. Jarmila Buriánková, druhou třídu vyučoval sp. školy Lud. Rolinc. V tomto školním roce přibývá nový předmět: němčina. Ruší se: občanská nauka. Školní rok 1944 - 1945 Také u nás odešlo několik žákyní posledního školního roku do měšť. školy v Kelči. Odešly: Bož. Menšíková, Zd. Šnajdrová, M. Plesníková, L. Pernická, A. Pelcová. Školní rok v důsledku válečných událostí, byl prodloužen. Do měšťanské školy v Kelči odcházejí následující žáci: Lad. Gerla, Květ. Hadaš, Vlad. Horák, Ruž. Blažková, Jaro. Gerlová, Drah. Hrabovská, Anna Menšíková, Lud. Škařupová, Mar. Valuchová, Arn. Fábík, Jindř. Křenek, An. Sváčková, Kar. Šnajdr. Školní rok 1944 – 1945 byl ukončen ve čtvrtek 19. července 1945. 16


speciál škola

Školní rok 1945 – 1946 Do měšťanské školy odchází, nebo aspoň má odejíti 14 žáků. Dvě žákyně – Mánková Vlasta a Vinklárková Marie – školu opouštějí. Nově je zapsáno 6 žáků. Tedy stav budoucí školní rok bude 54 žáků. 4 žáci (1 z I. třídy, 3 z II. třídy) neprospěli. Školní rok 1945 – 1946 byl ukončen 22. června 1946, kdy byla vydána vysvědčení. Školní rok 1946 – 1947 Tento školní rok začal v pondělí 2. září 1946. Škola byla pobytem německého vojska a zákopníků značně poškozena. Místní školní rada se usnesla, uvésti školu do pořádku.Ve školní kuchyni byl přestavěn sporák za obnos 2 160 Kčs. Teodor Haša, stolařský mistr z Kladerub, zhotovil a v říjnu 1946 dodal 1 dveře k prádelně, 2 dveře ke chlévu, 1 velké okno k prádelně a 1 malé okno ke chlévu. Dveře a okna zazdil František Gerla. Zároveň postavil v prádelně znovu kotel, který byl za okupace odstraněn. Dne 24. září 1946 se nastěhoval do školy učitel Alois Frühauf. Vodovod Obec a tím také škola snad se již zbaví nedostatku vody. Byly na jaře 1947 vypracovány projekty na vodovod z bráneckého lesa. V červnu bylo započato s kopáním nádrží. Po provedení instalace vodovodu ve škole bude provedena oprava a malba školních chodeb, které jsou ve velmi špatném stavu. Školní rok 1947 – 1948 V I. třídě bude vyučovati Alois Frühauf, ve II. třídě Josef Novosad Školní rok 1949 – 1950 Dnem 1. září 1949 byly na národních školách zavedeny některé nové učebnice. Jsou to: čítanky pro 2. – 5. post. ročník; početnice pro 1. – 5. post. ročník; Vlastivědy s názvy: pro 3. p. r. – Vlastivěda; pro 4. p.r. – Živá příroda a Obrázky z dějin; pro 5. p.r. – Neživá příroda a Československá republika; pro 4. a 5. post. ročníky jsou zavedeny nové učebnice ruštiny.

17


speciál škola

Školní rok 1950 – 1951 Ve škol.budově bylo elektr. osvětlení jen v přízemí. Počátkem července 1951 bylo zavedeno elektrické osvětlení po 2 lampách do tříd, 1 na horní chodbě a 1 do sklepa. Při umísťování světla na chodbě spadl z vadného žebře instalatér a poranil se tak, že musil odejít na léčení do nemocnice. Školní rok 1951 – 1952 Škole byl na opravy přidělen obnos 200 000 Kčs. Za to měla být pořízena nová okna. Okna byla zadána Th. Hašovi, míst. stolaři. Dodávka byla provedena v červenci 1952 a okna byla zazděna v srpnu 1952. Zazdívali je Vojtěch Adamík a Bedřich Kunovský. Nátěry oken a všech dveří se opozdil tak, že byly prováděny až v září a říjnu 1952. Školní rok 1952 – 1953 Školní rok začal dne 1. září 1952. Na zdejší školu byl přidělen uč. František Baštán z Kelče. Školní rok 1953 – 1954 Jelikož je to můj první zápis v této kronice, zahajuji mé zápisy podle kronikářské zvyklosti, svým představením: jmenuji se Drahomír Blažke a jsem ředitelem školy v Kladerubech. U žáka Jana Gerly v 2. p. ročníku upozornil ředitel školy na podezření z vykloubení kyčelních kloubů, což se po odborné prohlídce potvrdilo. 17. září byl rovněž prohlédnut chrup žáků a u dentisty Čeladníka v Kelči opraven. Školní budova, která podle vnějšího vzhledu budila dobrý dojem, byla po prohlídce shledána ve stavu velmi zanedbaném. Střecha byla porouchána, vikýře rozbity, takže voda za deště prosakovala stropem. Podlahy ve třídách vydřeny a v přízemí ve všech místnostech zborcené a shnilé. Záchody, které jsou na dvoře, naprosto nevyhovují a vyvineme co největší úsilí, abychom přístavbou školní budovy zlepšili toto zařízení, případně zajistili další místnosti pro mateřskou školu, protože socialisace vesnice i v naší obci se nezastaví a mateřská škola bude pro děti zaměstnaných rodičů velmi důležitá. Pro uvedené věci bylo v tomto školním roce provedeno následující: střecha a vikýře byly opraveny, podlahy ve třídách vlečnou hoblovačkou vyhoblovány a napuštěny hydrovoskem. Byl pořízen školní vysavač a podlahy v přízemí byly dány do plánů oprav pro nejbližší dobu. Pro 18


speciál škola

přístavbu školní budovy byly vypracovány plány a podány s žádostí na ONV a KNV. V bytě ředitele byl v kuchyni postaven nový sporák. Do obou tříd byla zavedena voda a do I. třídy pořízena moderní listová tabule místo staré kolíkové. Podaří-li se nám uskutečnit přístavbu ke školní budově a po čase opatřit parkety do tříd, bude zdejší školní budova velmi dobře vyhovovat svému účelu. Zatím se nám práce v tomto směru daří. Po pololetí byla práce ve škole velmi ztížena vleklou epidemií příušnic a chřipky. Tyfus, který se později, počátkem března, dostal do Valaš. Meziříčí i do Kladerub, byl v naší obci omezen na 2 lehké případy. Z žáků neonemocněl na tyfus nikdo. V Meziříčí onemocnělo přes 200 občanů a z toho zemřelo 6. Přístavba školní budovy S velkou radostí píšu do této kroniky, že přístavba školní budovy se v nejbližší době uskuteční. Je třeba zajistit, abychom v tomto roce prostavěli asi 36 000 Kčs a pro příští rok budeme mít v plánu sumu na dokončení stavby. 30. 6. bylo u nás pozorováno ve 13 hod 30 min zatmění slunce. Byl to velmi podivný pocit, když nádherný, jasný, slunný den pojednou zšedl a ztemněl tak, jako bychom krajinu pozorovali přes šedé brýle. Byla to podivná chvíle stesku a smutku. Na ukončení tohoto roku kroniky chci se zmínit o úpravě květinové zahrádky před školní budovou. Místa pod okny která byla zarostlá trávou a plevelem jsme zkultivovali a dnes tam rostou velmi pěkné hrachory, hledíky a keříčkové růže. Budeme se snažit v nejbližší době zlikvidovat páchnoucí studnu pod západními okny a druhou studnu na hřišti, která zvláště ohrožuje bezpečnost dětí. Přístavba školní budovy byla v hrubých rysech dokončena v červnu a červenci. Rozhodně nejsem spokojen s prací okresního stavebního podniku, který některé práce velmi odbyl a jiné vůbec neprovedl. Vcelku možno říci, že i přes tyto nedostatky je přístavba velkým zlepšením pro školu.

Rok 1957 Po přístavbě školy je nutné upravit okolí školní budovy a spravit ploty. Ředitelství školy dbá prostřednictvím MO KSČ na to, aby při 19


speciál škola

zřízení JZD v Kladerubech bylo pamatováno na vhodné rozšíření hřiště při zdejší škole. Na úpravu okolí nebyla poskytnuta patřičná částka a slibované brigády vyzněly na prázdno. Bude v zájmu dětí a celé obce, aby byl upraven vjezd do školy, aby bylo upraveno hřiště a oplocení a tak škola, která je jinak v dobrém stavu (až na fasádu a podlahy v bytě) bude jednou z nejlepších málotřídek v okrese po této stránce. Kladerubám byla přidělena novostavba veliké moderní prodejny, která bude dalším důkazem toho, jak náš stát dbá o zlepšení životní úrovně na vesnici. Jelikož koncem května 1957 byl opilým motocyklistou těžce zraněn ředitel školy D. Blažke, který byl do konce školního roku i přes prázdniny neschopen práce, byla na školu ustanovena jako pomocná síla s. M. Trčalová z Valašského Meziříčí. Správou školy byla pověřena s. J. Blažková. V důsledku změn v učitelském sboru nebyl školní rok ukončen tradičním dětským dnem a výletem. Rok 1958 O jarních prázdninách 1958 byly vymalovány obě třídy a podlahy byly natřeny hydrovoskem. Též zdi okolo vodovodu byly natřeny olejovou barvou. Počátkem května byla otevřena nová prodejna Jednoty. Tak se Kladeruby mohou pochlubit nejpěknější prodejnou v okrese. Úprava okolí ještě tuto velmi nákladnou a pěknou budovu povznese. Dne 16. června 1958 jeli téměř všichni žáci a 12 dospělých na výlet autobusem do Javoříčka, Bouzova. Výlet se vydařil a všichni (kupodivu i dospělí) byli velmi spokojeni. Před ukončením školního roku byl brigádou ing. s. Škvařila z průmyslové stavební školy vypracován návrh na úpravu hřiště a okolí školy. Tento plán byl vypracován zdarma a jeho realizace bude mít nejen pro školu, ale i pro všechnu mládež, tělovýchovu a celou obec veliký význam. Školní rok byl ukončen 29. června 1958. Nynější ředitel nár. školy s manželkou byli na vlastní žádost přeloženi. Nástupci stali se manželé Sofkovi, kterým přejeme hodně zdaru v jejich práci. Zapsal Drahomír Blažke řed. školy 20


speciál škola

Úprava okolí školy Velkou pozornost jsme věnovali úpravě okolí školy a vybudování hřiště za školou. Za finančního přispění ONV částkou 3000 Kčs a obětavé pomoci MNV a JZD bylo vybudováno velké hřiště za školou, které bude po dokončení kulturním přínosem pro naši obec. Dne 12. 12. 1958 vyjely na úhorové pole za školou 2 pásové 80 HP „Stalinci“ (buldozer a trígr) a přemístili za 1 a půl dne asi 5000 m3 zeminy. Hřiště bylo hotové na jaře 1959. Byl upraven taktéž v tomto roce vjezd do školy, postavena nová brána, vybudována podezdívka k hlavnímu plotu před školou. Samotné prostranství bylo upraveno, vykáceny staré 20 leté jasmíny, byla provedena úprava teras a tyto byly vysázeny velkým množstvím jiřin, aksamitníků, aster a mečíků. Školní rok 1958 – 1960 V I. třídě vyučovala uč. R. Sofková. Ve II. třídě Jar. Sofka. Kromě opravy vodovodní instalace (popraskané potrubí od mrazu) a opravy elektroinstalace v bytě řed. školy a kuchyně SZÚ, nebyly prováděny v budově školy žádné podstatné opravy. Avšak byly prováděny podstatné úpravy okolí školy. Dne 30. listopadu 1959 onemocněla vážnou ledvinovou chorobou s. učitelka Sofková. Obě třídy vyučoval ředitel školy. Školní rok 1960 – 1961 O prázdninách ve školním roce 1960 byla provedena generální oprava budovy školy. Předně byly vybetonovány podlahy v bytě správce školy. Po betonářích následovaly pak malířské práce v celé škole. Byla vymalována celá škola včetně chodeb za 2 200 Kčs. Školní rok 1962 – 1963 V důsledku finančních potíží nebyly v tomto roce provedeny žádné podstatné opravy. Přestože škola by nutně potřebovala generální opravu, doposud se nepodařilo potřebné investice zajistit. Na škole byly provedeny některé úpravy ve vnitřním zařízení, které byly uhrazeny z běžného rozpočtu, z prostředků SRPŠ a svépomocí. Z běžného rozpočtu byly pořízeny lavice ve druhé třídě, stojan a pod. asi v částce 3000 Kčs. Z peněz SRPŠ byla v přízemí vybavena šatna pro žáky, svépomocí byly pořízeny flanelové a magnetické tabule, sloužící k vyučovacím účelům. Z prostředků JZD z kult. fondu bylo 21


speciál škola

započato s úpravou většího hřiště za školou. V důsledku polních prací nebyly úpravy dokončeny. 1965 Na rok 1965 byla plánována generální oprava školy. Byla obnovena fasáda, vyměněna krytina na střeše, celá škola byla vymalována. Hodnota prací přesáhla 30 000 Kčs. Vzhled naší školy se změnil natolik, že se stala nejlépe upravenou školou v celém okolí. Zapsala Růžena Sofková Školní rok 1967 – 1968 Před započetím školního roku byla škola vymalována a obnoveny latexové nátěry na chodbách. Pro školu byl zakoupen z rozpočtu velký stan a dvojlůžková matrace. Ředitel školy pracuje na novém vyučovacím stroji spolu s Arnoštem Matlafusem, který je autorem mechanismu. Tento stroj pracuje formou volby odpovědí a známkuje zkoušeného. Stroj je vlastnictvím řed. školy. Přístroj bude sloužit k pestřejší školní výuce. Školní rok 1970 – 1971 Na škole jsou dvě třídy: I. Třída 1.Oddělení

8 žáků, z toho 4 chlapci a 4 děvčata

3.Oddělení

9 žáků, z toho 3 chlapci a 6 děvčat

Vyučovala Růžena Sofková II. Třída 2.Oddělení

15 žáků, z toho 8 chlapců a 7 děvčat

4.Oddělení

9 žáků, z toho 6 chlapců a 3 děvčata

Vyučovala s. Marie Místecká Školní rok 1971 – 1972 1.třídu učí s. uč. Emilie Leciánová 2.třídu učí s. řed. Růžena Sofková 24. listopadu 1971 bylo započato ve škole se zařizováním ústředního topení. Byl postaven nový sklep pro kotel. Při této úpravě bylo také 22


speciál škola

zlepšeno osvětlení tříd, úprava bytu pro učitele, obklady umyvadel, obklady chodeb, nátěr oken a dveří a malování. Všechny práce mají být skončeny do začátku nového školního roku. Škola pak bude již v naprostém pořádku, bylo by jen třeba ještě nové tabule a nový nábytek do tříd. Během školního roku byly zakoupeny některé pomůcky, které slouží k lepšímu pochopení pro žáky. Také řed. školy zařídila novým nábytkem a jinými doplňky místnost sloužící za kabinet, ředitelnu a sborovnu. Školní rok 1973 – 1974 V I. třídě vyučuje ředitelka školy s. Božena Kadlecová. V II. třídě vyučuje s. učitel Karol Segeťa. Školní rok 1974 – 1975 Třídním učitelem v 1.tř. je Jaroslav Pikula, ve 2.třídě Štěpán Berák. Celkový průměr školy je 1,85. Školní rok 1976 – 1977 Do ZDŠ v Kelči 5. ročníku budou chodit tito žáci: Antonín Kubík, Lubomír Valuch, Dagmar Fábíková, Renata Menšíková, Pavla Caisbergerová, Eva Gerlová, Věra Perutková, Ludmila Škarková, Ludmila Vaculová. Třídním učitelem v I. třídě je Jaroslav Pikula, ve II. třídě Štěpán Berák Školní rok 1979 – 1980 Třídním učitelem je Jaroslav Pikula, školnice Marie Fabíková, topičem Arnošt Matlafus. Do prvního ročníku byl proveden zápis 26. ledna 1980. Bylo zapsáno 13 dětí. Během prázdnin rozhodnuto, že žáci 1. a 2. ročníku budou navštěvovat, v důsledku opravy školy, ZDŠ v Kelči. Dne 23.dubna 1980 onemocněl J. Pikula a byl v nemocničním ošetření a zastupoval ho Arnošt Herman až do konce školního roku. …následující odstavce už v kronikách nebyly… …z pamětí…

23


speciál škola

Radikální úpravy budovy Po r. 1980 bylo započato s rekonstrukcí celého 1. nadzemního podlaží budovy. K ní byl přistavěn nový pavilon mateřské školky včetně klubovny v suterénu. V době rekonstrukce byl provoz mateřské školky přestěhován do sálu obecního úřadu (při hospodě) a přísálí. Po dobu pobytu školky v sále OÚ se žádné zábavy ani jiné kulturní akce v obci nekonaly. Bylo využíváno jen sportoviště ve mlýně. Dne 1. 2. 1982 byla rekonstrukce i přístavba hotové a MŠ se stěhovala zpět do budovy školy. Ostatní prostory budovy školy byly využívány jako klubovny pro potřeby pionýrské organizace. Děti byly v pionýru rozděleny do dvou oddílů a zkušení vedoucí oddílů se starali o mimoškolní využití dětí během celého roku. Pořádali sportovní soutěže, hry, vycházky do přírody, orientační závody a jiné tematické soutěže. Znovuotevření školy v Kladrubech r. 1991 Po uzavření výuky na naší škole v r. 1980, jak již bylo vzpomenuto, dojížděly děti od 1. ročníku do Kelče. Toto dojíždění dělalo prvňáčkům značné problémy, tak musel prvňáčky doprovázet do Kelče některý z rodičů nebo starší sourozenci. V r. 1989-90 přišlo znovu do úvahy školu v Kladerubech zprovoznit pro dostatek dětí v ročnících, to aspoň pro první ročníky. K tomu se v podpisové akci vyjadřovali občané naší obce. Po delších průtazích se přece dobrá věc podařila a k 1. 9. 1991 bylo zahájeno vyučování prvních 4 ročníků. Učitelé byli manželé Koneční z Poličné. Rekonstrukce V roce 1995 prošla rekonstrukcí střecha. V roce 2009 potom kompletní výměna oken a zateplení pláště budovy. Velká část financí byla z dotací evropské unie. Osazení učitelského sboru po r. 1994 Z novodobé historie školy pak musíme zmínit učitelský sbor. Po manželech Konečných nastoupila v září 1994 na místo ředitelky paní Anna Krhovjáková z Poličné, učitelka 1. a 2. ročníku, jako učitelka 3. a 4. ročníku paní Eva Novotná. V roce 1996 se začal na zdejší škole vyučovat anglický jazyk. Začala jej vyučovat Jitka Kettnerová, dnes Pavelková. Po odchodu paní Novotné začala učit paní Jarmila Pelcová. Dále paní Bohdana Přikrylová, provdala se, změnila jméno 24


speciál škola

na Jirglová, a po té co odešla na mateřskou dovolenou, zaskočila na 5 let paní Miroslava Dufková. Dnes v roce 2012 se vrátila po mateřské dovolené paní Jirglová. Ředitelkou je stále paní Anna Krhovjáková. Zemědělský útulek Mateřská škola je v provozu od asi od roku 1956, z počátku pod názvem zemědělský útulek. Opatrovnice dětí byla p.Vlasta Hurtíková. Kuchařka p. Bohuslava Neradilová, pak od r.1957 – 1966 p. Marie Šnajdrová. 1.10. 1956 nastoupila jako školnice p. Marie Kublová. Zemědělský útulek byl pod správou MNV. 1.června 1961 byl zemědělský útulek oficiálně přejmenován na mateřskou školu, ředitelka Olga Herůdková, však jen do září 1961. Mateřská škola 1961 - 2012 V mateřské škole byla ředitelkou od r.1961 p. Hašová. Roku 1965 nastoupila p. Marta Šnajdrová, dnes Mocková, jako školnice. Do října 1971 byla ředitelkou paní Eva Pozlovská, od prosince 1971 paní Libuše Matiovská, jako učitelka p. Marie Pernická, v kuchyni paní p. Marie Kublová, školnice p. Marta Šnajdrová. V roce 1973 nastoupila na místo p. Matiovské Olga Mahelová, na místo p. Pernické Svatava Dohnalová. Na jaře 1974 nastoupila na mateřskou dovolenou p. Šnajdrová a na její místo přišla p. Marie Fabíková. V červnu 1975 odešla na mateřskou dovolenou p. Fabíková, na její místo nastoupila p. Hyginie Fabíková. V září 1975 se vrátila z mateřské dovolené Svatava Dohnalová. V srpnu 1977 byla jmenována ředitelkou p. Božena Nováková. Školní rok 1980 – 1981 začal v náhradním provozu v sále OÚ. 2. ledna 1982 byla MŠ slavnostně otevřena. V roce 1983 odešla p. Dohnalová, na její místo nastoupila p. Marie Mžíková, která učila rok, pak na její místo přišla p. Ivana Volková. Vedoucí stravování p. Milada Škařupová, v té době nastoupila na místo kuchařky p.Marie Kublová. Od r. 1984 učitelkou p. Ivana Stašová. Od září 1988 nastupuje paní Bohumila Markusíková z Choryně. V r. 1990 odešla do důchodu p. Kublová a na její místo nastoupila v lednu 1991 p. Jiřina Zimmerová. Od července 1994 do srpna 1997 zastupovala p. Zimmerovou v době její mateřské dovolené p. Jaroslava Kubíková. Na jaře 1992 jmenována ředitelkou Ivana Stašová. V říjnu 1992 kompletní rekonstrukce hlavního schodiště před školou. V letech 1993 – 2000 učila s p. Stašovou p. Jitka Kutálková. Po p. Kutálkové nastoupila p. Alexandra Gromusová. Od r. 2003 po 25


speciál škola

dobu dvou let učila p. Jiřina Paličková. Po paní M. Fábíkové nastoupila v roce 2007 na místo školnice p. Petra Menšíková. Na záskok v době nemoci zde vyučovaly p. Pavla Šlezarová, p. Eva Vazačová. V r. 2010 nastoupila sl. Iva Valuchová, ze studijních důvodů zaměstnána od r. 2011 na částečný úvazek. Nynější učitelka stále p. Ivana Stašová.

Ředitelé školy 1912 – 2012 Karel Kahlig Rudolf Měkota Marie Měkotová Albín Stuchlík Lud. Rolnic Alois Frühauf Drahomír Blažke Jaroslav Sofka Růžena Sofková Emílie Leciánová Božena Kadlecová Jaroslav Pikula

1882 - 1923 1923 - 1931 1931 - 1935 1935 - 1940 1940 - 1946 1946 - 1953 1953 - 1958 1958 - 1970 1970 – 1971 1971 - 1973 1972 - 1975 1975 – 1980

… uzavření školy … Vědunka Konečná Anna Krhovjáková

1991 - 1994 1994 – 2012

26


speciál škola

Fotogalerie Školní kronika 1883 – 1972

2.třída 1921, řed. Karel Kahlig 27


speciál škola

Žáci

Žáci na hřišti 12.6.1933 28


speciál škola

1. třída 1936, řed. Albín Stuchlík, uč. Žofie Indráková

Žáci

29


speciál škola

Pracovní činnost

Průvod 30


speciál škola

Personál 1972 / 73

Školka 1981 (dočasné přestěhování do sálu OÚ) 31


speciál škola

Slavnostní otevření přístavby MŠ 1982

Kácení máje + dětský den 1992/93 32


speciál škola

Průvod – oslavy 200let školství 16. - 17.9.1995

Mikulášská besídka 1998 33


speciál škola

Škola 2011/2012

Školka 2011/2012, I 34


speciál škola

Školka 2011/2012, II

Personál 2011 / 2012 35


speciál škola

Pozvánka

36

Kladerubský zpravodaj

Recommend Documents