Scénář a režie: Petr Václav Producent: moloko film / Jan Macola, Miloš Lochman, Karel Chvojka Koproducenti: Česká televize / Kateřina Ondřejková a Cinéma Defacto / Tom Dercourt, Sophie Erbs Kamera: Štěpán Kučera Střih: Florent Mangeot Zvuk: Daniel Němec, Ivan Horák Dramaturg: Martin Novosad Výtvarník: Jan Pfeiffer Návrhy kostýmů: Tereza Kučerová Vedoucí produkce: Martina Knoblochová Hrají: Klaudia Dudová, David Ištok, Natálie Hlaváčová, Mária Ferencová- Zajacová, Milan Cifra, ad.
ČR 2014 / 103 min / DCP / premiéra: 29. 5. 2014 www.cestaven.cz
Producent:
Koproducenti:
Podpořili:
Distributor:
Partneři:
Mediální partneři:
O filmu Cesta ven je příběhem mladé romské ženy, která bojuje o obyčejně šťastný život. Naráží však na předsudky většinové společnosti a na mnohé další překážky, které jí zabraňují obstát v dnešním světě, v němž díky globalizaci a finanční krizi zmizela zejména pro Romy jak vyhlídka na práci, tak na důstojné bydlení. Hrdinka filmu bojuje s materiálními problémy, s pocitem opovržení, ale také s vlastní determinací. Kde hledat pomoc? Úřady nastavily ve jménu úspor pravidla vylučování ze systému sociálních podpor. Romská soudržnost také naší hrdince nepomůže, jelikož přestala existovat: všichni tonou v dluzích, vydáni na pospas lichvářům a exekutorům. Každý hledá cestu jak přežije on sám. Ani rodina naší hrdince nemůže pomoci: otec nemá již deset let práci, finanční potíže jej přivedly do ghetta a matka zemřela již dávno.
Celosvětová premiéra na 67. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Cannes Film Cesta ven scenáristy a režiséra Petra Václava bude v rámci prestižní přehlídky nezávislých filmů uveden na MFF v Cannes 2014. Snímek byl zařazen do sekce čítající pouhých 9 titulů, jež každým rokem vybírá L'ACID (Asociace nezávislého filmu a jeho distribuce) z několika stovek filmů z celého světa. Výběr provádí komise složená z patnácti filmových profesionálů, členů asociace. Pro velký zájem, kterému se přehlídka těšila v minulých ročnících, se L'ACID rozhodla zdvojnásobit kapacitu projekcí, které se letos budou odehrávat ve dvou sálech paralelně za přítomnosti tvůrců. Pro českou kinematografii je přítomnost snímku Cesta ven v Cannes obrovským úspěchem, na který se čekalo 16 let. Naposledy byl v roce 1998 do programu festivalu v Cannes zařazen celovečerní hraný film Postel Oskara Reifa v sekci Semaine de la Critique.
O natáčení Myšlenka na tento film se poprvé objevila počátkem ledna 2012 a samotné natáčení probíhalo v únoru a březnu 2013. Petr Václav našel předobraz příběhu Žanety a Davida na návštěvě u svých přátel. A pak jej doplňoval o životní reálie dalších lidí, se kterými se potkával. Česká televize i francouzský koproducent Cinéma Defacto se pro spolupráci s produkční společností moloko film rozhodli už ve fázi námětu, Fond kinematografie projekt podpořil i přes to, že v roce 2012 musel operovat s minimem prostředků. Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí převážně na Ostravsku při velmi nízkých teplotách a na velmi obtížných lokacích. Herecké castingy začaly v srpnu 2012 a probíhaly vlastně nepřetržitě až do začátku natáčení. Režisér obsazoval drobné role ještě při natáčení přímo v lokacích, kde se natáčelo: v romských ghettech ale také v továrnách a na úřadech. Od samého počátku projektu tvůrci počítali s tím, že do hlavních rolí budou obsazeni neherci, protože autenticita příběhu byla jedním z hlavních cílů tohoto filmu, jehož vypovídací hodnota je nezpochybnitelná. Režisér poskytoval nehercům prostor zůstat sami sebou, měli možnost obeznámit se s konkrétní situací, do které se museli vžít a sami jí prostřednictvím svého charakteru a mentality dodat věrohodnost a nepředvídatelnost. Záměrně je nevedl k tomu, aby se učili nazpaměť své repliky, nýbrž aby přirozeně reagovali v konkrétních okamžicích.
Petr Václav (scenárista a režisér) V roce 1995 absolvoval režii na katedře dokumentární tvorby
na
pražské
FAMU.
Již
v době
studií
zaznamenaly jeho snímky úspěchy na mezinárodní scéně: Paní Le Murie obdržel cenu za nejlepší dokumentární
film
na
Festivalu
Filmových
škol
v Mnichově. Cuoc song o ubitovna speciální ocenění na Documentary film festival v Amsterodamu. Petr Václav je držitelem Stříbrného Leoparda z MFF v Locarno 1996 (Marian) a režisérem nejlepšího českého filmu 2001 oceněného Zlatým Ledňáčkem (Paralelní světy). V současné době žije ve Francii a vedle hrané tvorby se věnuje i dokumentárním filmům. Po 13 letech se filmem Cesta ven vrátil k hranému filmu ve svém rodném jazyce a zároveň 18 let po premiéře svého úspěšného dramatu Marian opět pracoval mezi Romy.
Rozhovor s Petrem Václavem -1- Jaké byly počátky filmu Cesta ven? Když jsem bydlel v Římě, donesly se ke mně informace o protiromských demonstracích ve Šluknově a Varnsdorfu, o zadlužení, které se stalo v Čechách strašným fenoménem a které vedlo k vytěsňování čím dál tím většího počtu lidí, a zejména Romů, do stále horšího bydlení a tak zvaných vyloučených lokalit. Tyto zprostředkované informace mne zasáhly a kladl jsem si otázku, jak se asi žije v takové atmosféře lidem a kamarádům, se kterými jsem si byl blízko v druhé polovině 90. let při natáčení mého debutu Marian. V Itálii jsem byl nicméně velmi daleko této realitě a neměl pro ni místo a čas. Psal se rok 2010, pracoval jsem na scénáři, který se odehrává v Itálii osmnáctého století. Přesto mne ale tato informace zasáhla a vracela se. V euforii roku 1989 by mne nebylo bývalo ani ve snu napadlo, že se osud Romů nezlepší, ale naopak bude ještě horší než za komunismu. Když jsem na konci roku 2011 mluvil s producenty Janem Macolou a Milošem Lochmanem o tom, že by se mnou chtěli natočit nějaký film, zmínil jsem se jim o tomto tématu. Sešli jsme se tedy na začátku roku 2012 na filmovém festivalu v Berlíně. Tam jsem nastoupil do jejich auta a o dvě stě sedmdesát
kilometrů dále jsem zaklepal na dveře mých bývalých herců, a vedl rešerše k tématu. Moje obhlídky začaly, myslím, 16. února a na konci dubna byl scénář na světě. -2- Zkusil byste zavzpomínat na castingy? Kde všude jste byli, jak dlouho trvaly? Podle čeho jste se rozhodoval? Byli jsme úplně všude. Od Aše až po Karvinou a Břeclav. Pochopit téma nebylo zase tak těžké, ve chvíli, kdy jsem se do něj ponořil a žil s lidmi, o kterých jsem chtěl psát. Já jsem vlastně od roku 1999 nesledoval neustále se zhoršující situaci Romů, byl jsem soustředěn na jiná témata. A v Čechách jsem pak téměř deset let nebyl, nečetl český tisk, nezajímal se o to, co se tu dělo. Když jsem v roce 2012 začal pracovat na Cestě ven, žasnul jsem, k jakým posunům došlo, jak se změnila zejména situace na poli pracovních příležitostí, bydlení a zadluženosti chudého obyvatelstva. A rasismu. Z kluků, které jsem znal, teď byli otcové rodin. Znát lidi dlouho a sledovat jejich vývoj dává věcem reliéf. Když byl scénář hotový v první verzi, pustili jsme se s producenty do intenzívního castingu. Ten trval více než 6 měsíců, protáhl se a prodražil. Najezdili jsme po Čechách přes 25 000 kilometrů, viděl jsem více než 3 000 lidí a s každým trochu mluvil. Téměř každý mi něco řekl, odkryl něco ze svých pocitů nebo konkrétní sociální situace. Tímto cestováním jsme zároveň provedli dokonalé obhlídky lokací. Mnohé, co jsem na castingu zažil, jsem dále vtěloval do scénáře a různě vstřebával s nadějí, že se mi podaří do filmu ještě nějak zahrnout. -3- Jistě není náhoda, že Vaše filmografie obsahuje po uznávaném Marianovi už druhý snímek o Romech - čím to? Mě vždy zajímali odlišní lidé, jiné zvyky, odlišné chápání světa a vzdálené krajiny. V té děsné nudě komunismu, kdy jsem byl v zemi, kde jsem se narodil, zavřený jak v kriminále, byli Romové jediní odlišní lidé, jediná dosažitelná exotika. Jejich osud přinášel otázky, setkávání s nimi bylo dobrodružstvím a velkým ponaučením o životě. -4- Jaké reakce očekáváš v Česku a jaké u mezinárodního publika? V Čechách bude zhruba trojí reakce. Zaprvé tu bude reakce publika, které toto téma bude zajímat, neboť bude citlivé k tomuto společensky důležitému tématu, a které se zajímá o kinematografii. Pak tu samozřejmě bude velké množství vlastenců, kterým bude film vadit už jen svým tématem, nikdy jej
neuvidí, ale budou nám nadávat, že jsme ho natočili za peníze daňových poplatníků. Film bude především důležitý pro Romy, jelikož téměř nejsou ve filmu a v médiích zobrazováni z blízka a s vážností. Každý národ a každé etnikum má potřebu si vyprávět vlastní příběhy, dnes díky kinematografii, o což jsou Romové víceméně ochuzeni. V tom, jak jsou v Česku většinou zobrazováni, se nemohou rozpoznat. V neposlední řadě je pro každého filmaře nesmírně důležité přijetí filmovou a mediální obcí, národní a mezinárodní, jelikož ta rozhoduje o tom, zda dostanete další příležitost. -5- Proč název “Cesta ven"? Protagonisté filmu hledají cestu ven z chudoby, nenávisti okolní společnosti a z předurčenosti vlastní existence. Štěpán Kučera (kamera) Syn režisérky Věry Chytilové a kameramana Jaroslava Kučery spolupracoval s Petrem Václavem i na jeho předchozích hraných filmech Marian a Paralelní světy. Je držitelem Ceny asociace českých kameramanů a již třikrát byl nominován na Českého lva. Florent Mangeot (střih) Je střihačem dokumentárních a hraných filmů, jako Ne me libérez pas je m'en charge a Une place sur la terre režisérky Fabienne Godet, Welcome Europa, Bruna Umera, Nous princesses de Clèves a Etre là Regise Saudera. Tereza Kučerová (návrhy kostýmů) Dcera režisérky Věry Chytilové a kameramana Jaroslava Kučery je autorkou animovaných filmů, výtvarnicí a herečkou. Kromě toho patří také mezi vyhledávané návrhářky kostýmů, její filmografie čítá bezmála třicet filmových a televizních titulů.
Kateřina Ondřejková (kreativní producent ČT) o filmu Cesta ven Filmy zaměřené primárně na sociálně slabé skupiny obyvatel patří spíše na okraj zájmu běžné komerční kinematografie. Přesto často právě příběhy o těchto lidech ukazují zásadní divergence v naší společnosti a vypovídají v lecčems daleko přesvědčivěji o jejích skutečných problémech, než fabulovaná filmová vyprávění, která realitu kolem nás spíše jen napodobují. Akcent romské otázky patří, stejně jako toto etnikum našich spoluobčanů, k vyloženě vyloučeným tématům. V České kinematografii nebyl doposud natočen realistický, neromantizující, městský příběh vyprávějící o současných mladých Romech, a to i přesto, že žijeme v době, která je náchylná k radikálním postojům i poněkud černobílému vidění světa kolem nás. Již z námětu, nad kterým jsme se s režisérem Petrem Václavem sešli, bylo zřejmé, že Petr se na napětí mezi většinovou společností a romskou menšinou
podívá nestraně. Nebude
hodnotit, ale bude vyprávět příběh. Příběh mladého romského páru s dítětem, který velmi naturalisticky musí čelit vlastní determinaci (kultura, absence vzdělání) i mnoha předsudkům nejen zvenčí, stran "bílé společnosti", ale i uvnitř vlastní komunity. Česká televize vnímá Cestu ven jako příkladný snímek, který otevřeně hovoří o našich postojích a ukazuje nezkreslených způsobem romské etniku v celé škále jejích projevů, specifického životního stylu, kultury a chování. Zároveň nabízí silný příběh, který má rovněž zobecnitelnou platnost a vypovídá i o tom, jak složitá celá romská otázka ve společnosti je a proč bychom měli lépe nejprve poznat situaci z druhé strany, než se rozhodneme hodit pomyslným kamenem a dělat předčasné závěry. Koprodukční partnerství u Cesty ven nebylo naplněno jen finančním vstupem České televize do projektu, ale velká část filmového štábu byla tvořena zaměstnanci Televizního studia Ostrava, protože právě Ostravsko byla hlavní lokace, kde se film v těžkých podmínkách loni v zimě natáčel. Světová premiéra filmu v rámci letošního festivalu v Cannes je potvrzením toho, že výběr látky byl správnou volbou, neboť má v sobě potenciál emotivního vyprávění, které představuje univerzálně platná dramata i hodnoty, jež ve své podstatě upozorňují na xenofobní tendence v našem současném světě a tím dokáží oslovit i zahraniční diváky.
Obsazení hlavních rolí Klaudia Dudová (Žaneta) Padla režiséru Václavovi do oka na romské zábavě. Herecké ambice původně neměla. Pracovala jako pokladní v obchodě se smíšeným zbožím. Momentálně je na mateřské dovolené s prvorozenou dcerou. David Ištok (David) Byl jedním z prvních, kteří pomáhali při scénáristických obhlídkách. A byl jedním z posledních, kdo nakonec dostal roli ve filmu, jelikož volba dvou hlavních představitelů byla uzavřena až po dlouhém a rozsáhlém castingu. V současné době pracuje jako romský asistent prevence kriminality. Mária Ferencová- Zajacová (Andrea) S herectvím
měla
již
zkušenost:
zahrála
si
v bollywoodském filmu Rockstar a v několika reklamách a epizodních rolích. Přišla na pražský casting, na němž byla angažována jako asistentka castingu. Postupem času ji režisér obsadil do role Andrey. Má syna, po dlouhá leta pracovala jako číšnice a nyní dálkově studuje Střední školu sociálně-právní se zaměřením na etnikum. Milan Cifra (Marian) Na filmovém plátně se poprvé objevil v titulní roli dramatu Petra Václava Marian o chlapci z dětského výchovného ústavu. Po této zkušenosti si tentokrát natáčení Cesty ven podle svých slov užíval. I on byl přítomen již u zrodu scénáře. Je mu 38 let, je trojnásobným otcem, žije nedaleko hranic a do práce dojíždí do Německa.
O produkční společnosti moloko film moloko film je filmová a reklamní společnost sídlící v České republice a na Ukrajině. Byla založena v létě roku 2010 a zabývá se vývojem a realizací celovečerních a dokumentárních filmů. Cílem společnosti je vyrábět filmy schopné oslovit nejen domácí ale i zahraniční publikum.
