Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Zakládání staveb — Zakládání staveb ve zvláštních podmínkách doc. Dr. Ing. Hynek Lahuta

Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Tento projekt je spoluﬁnancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Inovace stuudijního oboru G Geotechnika reg. č. CZ.1.07/2.2.00/2 28.0009

ZA AKLÁDÁ ÁNÍ STA AVEB V VE ZVLÁ ÁŠTNÍCH PODM MÍNKÁCH ZA AKLÁDÁ ÁNÍ NA NÁSYPEC N CH Skladba nnásypů jakko: zeminy y, odpad z těžby nerostů nebo o průmysllový odpad d. Důležité: ukládání jako hutn něný nebo nehutněný ý materiáll. Nejnebezzpečnější skládky s městského m odpadu (v vysoký obsah organi nických láttek) 1) Zhutnněné násyppy z vhodn ných zemiin Klasifikaace ČSN 72 1002 — nevhodnné jíl, jílov vité hlíny a O. Nejdůležiitější je zhhutnění naa požadovaanou míru u — správn ný výběr zzhutňovaccích strojů a teechnologie zhutňov vání (určovvání podlee PS). Pro nesouudržné zem miny ID  0,7 2) Násypp zhotovenný jako sk kládka Negativnní vlastnosti nezhutn něných nássypů: — vysokká a nerovnnoměrná stlačitelno s ost — nízká pevnost — velká nehomogeenita Nesoudržžný materiiál — doh hutnění 2-55 roků (po odle mocnosti) Sypké maateriály s odpadem o — 10 rokků Soudržnéé zeminy s různým odpadem o — 30 roků ů Dodatečnné deformaace jsou vyvolané: v — vlastnní tíží — vibraccemi (doprravní prosstředky) — konsoolidací poddloží — působbení povrchhové a podzemní voody — přeměěnou organnické hmo oty Deformačční charakkteristiky se s získají z laborato orních a po olních zkooušek Stlačitelnnost — pouužití zatěžžovací dessky s výsleedkem Edeef. Obsah orrganickýchh látek — nesoudržnné zeminy y  3% — soudržné zeminy  5% — max. 10 % dů 3) Výpoččet plošnýých základ zeminy musí Podloží pplošného základu z z nasypané n m vyhov vět: — mezníímu stavu únosnostii — mezníímu stavu použiteln nosti I. stav: Rd dělíme součinitele s em  u =1,66 (nepřízniivé odlišnosti násyppové vrstv vy) II. stav:

s  s1  s 2  s 3  s 4 s1 — defoormace zppůsobená zatížením z Přednášky ky pro studenty bylyy vytvořeny v rámci projektu: „Inovace studijního oboru geeotechnika“ financo ovaného z prostředkků EU a státního rozzpočtu ČR.

-1-


s2 — defoormace vyyvolaná stllačením ppodloží s3 — defoormace odd případnéé snížení H HPV s4 — defoormace odd obsahu organickýc o ch příměsíí

 d s4  h Krutov 19 977 s

 — souč. zohledň ňující vliv rozloženíí org. přím měsi    — prů ům. obsah org. Přím měsi v jednnotkovém objemu o

0,4

h — moccnost vrstvvy pod zák kladovou sspárou, která obsahu uje org. láátky

PODDOL LOVANÁ Á ÚZEMÍÍ PŘETVÁ ÁŘENÍ PO OVRCHU Vznik pooklesové kotliny k

Obr.1. Zá ákladní chaarakteristik ky poklesov vé kotliny

S max  0,8  0,995h poloměr úúčinné ploochy

r  H  coot g

sklon svaahu poklessové kotlin ny deniveelace:

Dmaax 

smax r

Přednášky ky pro studenty bylyy vytvořeny v rámci projektu: „Inovace studijního oboru geeotechnika“ financo ovaného z prostředkků EU a státního rozzpočtu ČR.

-2-


nakloněn ní (změna sklonu po ovrchu proo určitý bo od):

D

s1  s 2 l

s1,ss2 – poklesy dvou blízkých boodů l – vodorovnná vzdálen nost

zakřiven ní (změna křivosti k naa povrchuu):

R

D1  D2 l 2

vodorovn ná deform mace (pom měr rozdíluu posunů dvou d bodů ů a jejich vvzdálenossti):



v1  v 2 l

Podle ČS SN 73 0039 se staveeniště na ppoddolovan ných uzem mí řadí do pěti skupin.  , R, D. (tab.1). R Rozdělení podle p V. skupinna – vhodnná pro všeechny stavvby IV. a III. skupina – podmíneečně vhodnná (tuhost a velikostt objektu) , zabezpeččení ekonomiccky únosnné I. a II. skuppina - jsou u nevhodnná pro výsttavbu (mim mo jednodduchých staveb s s malo citlivostí naa účinky p oddolován ní)

*) Pozn.: do I. skuppiny patří rovněž staaveniště s nespojitý ými deform macemi terrénu T Tabulka 1. 1


-3-


Opatřeníí pro omezzení vlivů ů poddolovvání je děllení objekttů na dilattační celk ky (omezeníí denivelacce a zakřiv vení).

L  K L Rv L – přípuustná délkaa objektu či č dilatačnního celku u (m) Rv – výp.. hodnota poloměru p zakřiveníí (m) KL – souččinitel viz. tab.2.

T Tabulka 2. 2

100 H  KH Dv H – přípuustná výškka objektu či dilatačního celku u (m) Dv – výp.. hodnota denivelace (‰) KH – souiičnitel vizz. tab.2. Pro přípaady nedodrržení těchto kritérií se určují vlivy od zakřivení z tterénu pod dle

nerovnom měrného poklesu p

x2 Sn  2 Rv


-4-


a relativnního pokleesu

x12  x22 Sn  2 Rv

(pro 2 body vzzdálené odd osy)

O Obr.2. Svislé deform mace pro poloměr p zaakřivení R R. Základovvé konstruukce se nav vrhují poddle zkoušeek — III. GK. G Chování objektů s vlivem po oddolovánní:

Obr. 3. C Charakter přetváření p a namáhán ní poddajný ých a tuhýcch objektů na pokleso ové kotlině


-5-


Podddajný objjekt I. stádium m — objekkt neovlivn něn II. stádium m — konvvexní zakřřivení úze mí; objekt (v důsled dku tahový vých namááhání) se prodlužujje ve vodoorovném směru, s jehho jednotlivé části kllesají III. stádiuum — objekt nad in nflexním bbodem; horní část ob bjektu nam máhána tah hem, dolní tlakkem IV. stádiuum — konnkávní zak křivení úzeemí; objek kt se zkraccuje V. stádium m — objeekt se dosttává do voodorovné polohy, p pů ůvodní rozzměry při max. poklesu T Tuhý objek kt Největší nnakloněníí nad inflexním bodeem (III. sttádium) přři vzniku nnejvětšího o namáháníí (nosné prvky p musí přenést).. Základ: souvislé s desky, d roštty, pásy.

Obr. 44. Působeníí vnějších vodorovnýc v ch sil na zák kl. rošt. Tx – síly třeníí a adheze na n patě zzákladu; Ttlt – boční tlak zeminy na k-ci zák kladu; Tzx – síly adhezze na bocícch Přednášky ky pro studenty bylyy vytvořeny v rámci projektu: „Inovace studijního oboru geeotechnika“ financo ovaného z prostředkků EU a státního rozzpočtu ČR.

-6-


Vhodnostt zmírňování účinků ů poddoloování: REKTIFIIKACE – pro nerov vnoměrné ppoklesy ELIMINA ACE SLO OŽEK Tx, Ttl, Tzx – ppro vodoro ovné posu uny (výplňň třecích sp pár vhodným m materiáleem – písek k, lepenkaa, kovové fólie s vrstvou grafiitu) SESU UVNÁ ÚZ ZEMÍ Úkol: vym mezení kluuzných plloch z výs ledků zjm m. radiometrických a penetračních metod. M Měření in situ s — ink klinometriee. Nejnebezzpečnější: území kde poměrněě hladký povrch p skaalního poddkladu přeekrývají vrstvy soudržných nebo S zeemin.

O Obr. 5. Možžnosti zabezzpečení sta ability sesuv vného územ mí Přednášky ky pro studenty bylyy vytvořeny v rámci projektu: „Inovace studijního oboru geeotechnika“ financo ovaného z prostředkků EU a státního rozzpočtu ČR.

-7-


Vhodné ppostupy zaakládání: Obr.6. a) — územíí jako celeek není tecchnicky staabilizovan né; v místeech kluzn né plochy vodorovnné jsou ploošně založžené objekkty (zvyšujjí tření na ploše), hlloubkové založení z pouze v nnejcitlivějšších místeech Obr.6. b) — územíí se upravu uje změnaami terénu u. Postup: výstavba ttěžšího ob bjektu v dolní čáásti; úpravva; lehčí objekt (ploošné základ dy) v horn ní části Obr.6. c) — územíí s aplikací kotvené pilotové stěny s Obr.6. d) — územíí přes které procházzí dopravní komunik kace

Obr. 6. Vh hodné postu upy zakládáání a veden ní komunik kací v sesuvvném územ mí


-8-


Platné záásady pro výstavbu v na n nestabiilních územ mích: atření tak,, aby se svvah dále — realizace preveentivních stabilizaččních opa neporušooval (zachhycení praamenů, odvvedení povrchové vody v atd.) — situovvat výstavvbu tak, aby a se těžšší objekty y nacházelly v pasivvní části území ú — v projjektu orgaanizace sttavby začčínat postupy, které zvyšují stabilitu území


-9-

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Recommend Documents