KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010
FRANCOUZSKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍ OBTÍŽNOSTI ŽNOSTI
Zpracoval:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schválil:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3234/2008-2/CERMAT
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010
FRANCOUZSKÝ JAZYK
ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI
Zpracoval: Schválil:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3234/2008-2/CERMAT
Obsah 1. Úvod 2. Požadavky k maturitní zkoušce 3. Základní specifikace zkoušky 4. Příklady
1.
Úvod
Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z francouzského jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce základní úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999. Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném vzdělávání. Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Cadre européen commun de référence pour les langues : Apprendre, enseigner, évaluer (CECR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CECR) a českém překladu této publikace. Maturitní zkouška z francouzského jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z francouzského jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v návaznosti na CECR. Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz i možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.
Cadre européen commun de référence pour les langues : Apprendre, enseigner, évaluer. Conseil de la Coopération Culturelle du Conseil de l’Europe, Strasbourg 2000. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002. Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.
2.
Požadavky k maturitní zkoušce z francouzského jazyka – základní úroveň obtížnosti
Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z francouzského jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět. Maturitní zkouška z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, nejsou požadavky tohoto charakteru v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, která se promítá do všech řečových dovedností, jsou v katalogu společné pro všechny řečové dovednosti. Receptivní řečové dovednosti: • poslech • čtení Produktivní řečové dovednosti a strategie: • písemný projev • ústní projev Interaktivní řečové dovednosti a strategie: • ústní interakce Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: • vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede, • charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka, • charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů, • obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí. Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají. Maturitní zkouškou z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a běžných situací je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.
2.1
Receptivní řečové dovednosti
2.1.1 Poslech
Žák dovede: • rozpoznat téma • pochopit hlavní myšlenku • pochopit záměr/názor mluvčího • postihnout hlavní body • postihnout specifické informace • porozumět orientačním pokynům • porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby
Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (např. popis, orientační pokyny, varování/upozornění, veřejná hlášení/ pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, přehled zpráv, vyprávění, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za textem pod čarou. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou setkat. Mluvčí jsou v nahrávkách dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). Rušivé prvky (např. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozumění, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé míře obsahovat doplňkové zvuky omezené délky (cinkot skleniček, otevírání dveří apod.). Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodavačem) nebo středně dlouhý monolog nebo rozhovor (např. vyprávění o události, organizační pokyny, rozhovor dvou studentů).
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a vycházejí z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (společenské události, doprava, poskytování/využívání služeb apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, kultura, sport apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).
Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslechu) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají. U otevřených úloh není předmětem hodnocení pravopis, ale rozpoznatelný význam zapsané odpovědi.
2.1.2 Čtení
Žák dovede:
• • • • • • • • • • • •
pochopit hlavní myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické informace z různých částí textu shromáždit specifické informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod. odhadnout význam neznámých výrazů rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e
Charakteristika výchozích textů
Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis události), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za výchozím textem pod čarou. Zdrojem výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod. Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Převažují texty krátké (do 100 slov) a středně dlouhé (cca ½ stránky formátu A4). Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit specifické informace z více textů/částí textu je ověřována na dlouhém textu nebo na několika krátkých texech v celkové délce jedné stránky formátu A4.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, nabídka jazykové agentury apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).
Hodnocení
Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají.
2.2
Produktivní řečové dovednosti
2.2.1 Písemný projev
• • • • • • • • • • • • • •
Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod. zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité sdělit/ověřit si specifické informace a zprávy požádat o informace shrnout a/nebo využít předložené faktografické informace zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod. zodpovědět jednoduché dotazy Charakteristika písemného projevu žáka
Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na běžných slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis (včetně elektronické formy korespondence) nebo vzkaz, životopis, vyprávění, popis apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah – jeden dlouhý a jeden krátký text. Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sdělení a obsahově i jazykově nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny dostatečně jasně a přesně, adekvátně záměru (zadání) a v souladu s běžnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Písemný projev je čitelný a v požadované délce. Myšlenky a informace jsou v textu řazeny lineárně a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny běžnými spojovacími výrazy. Text je vhodně organizován a logicky uspořádán. Pokud to vyžaduje typ textu nebo zadání, je slohový útvar ve standardizované konvenční podobě. Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Pravopis a lexikální prostředky respektují standardní variantu francouzského jazyka. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, účast na jazykovém kurzu apod.), společenské (kultura, tradice, média apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).
Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu. Zadání/Obsah
Formální a obsahová koherence Jazykové prostředky, jazykové funkce
• • • • • • • • • • • • •
adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost dodržení tématu/stylu apod. formální náležitosti požadovaného typu textu rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací dodržení požadované délky textu logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti členění textu přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení pravopis rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí účinek sdělení na příjemce
Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti.
2.2.2 Ústní projev
Žák dovede:
• • • • • • • • • • • • • • • •
popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor na pořad, událost postihnout dostatečně přesně podstatu myšlenky nebo problému vyjádřit souhlas/nesouhlas s jednáním apod. vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité vysvětlit, proč něco představuje problém vylíčit/shrnout obsah knihy, článku, filmu apod. požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech promluvy, jako jsou jednoduchý popis (věci, místa, osoby, situace, události, postupu práce apod.), jednoduché a nekomplikované vyprávění, jednoduše formulovaná prezentace apod.
Charakteristika ústního projevu žáka
Ústní projev je souvislý a komunikace je srozumitelná a dostatečně plynulá. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Nekomplikovaná sdělení jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Pro samostatný ústní projev žák zpravidla potřebuje osnovu, která mu pomůže zorganizovat jeho výpověď. Ústní projev probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. Plynulost ústního projevu může být v omezené míře narušena hledáním vhodných jazykových prostředků. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností dovede vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život ve městě/ na venkově apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, výuka apod.), společenské (kultura, sport, životní prostředí, média apod.) a pracovní (běžné profese, běžné vybavení pracoviště apod.).
S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.
10
Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Zvuková stránka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. jazyka Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti.
11
2.3
Interaktivní řečové dovednosti a strategie
Ústní interakce Žák dovede:
• • • • • • • • • • • • • • •
zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor stručně komentovat a posoudit názor reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např. vysvětlit problém, navrhnout řešení problému) rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat) zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se podrobností zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný
Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech interakce, jako jsou formální i neformální rozhovor, neformální diskuse a strukturovaný pohovor.
Charakteristika ústní interakce
Nekomplikovaná sdělení žáka jsou vyjádřena srozumitelně a dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a s ohledem na komunikační situaci prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje srozumitelně a správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií, jazykových prostředků a jazykových funkcí. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce, formální diskuse probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. S ohledem na komunikační situaci může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Žák dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu adresován a vhodně a dostatečně pohotově reagovat, pokud partner v komunikaci mluví spisovným jazykem a vyhýbá se používání málo běžných výrazů a slovních spojení a přílišnému užívání idiomů a netypickým nebo málo běžným regionálním odchylkám ve výslovnosti.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s cizincem/rodilým mluvčím v České republice, při cestování do zahraničí nebo během pobytu v zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady apod.). Žák si dovede poradit i v méně běžných situacích (např. svědecká výpověď na policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností vyjadřovat i k abstraktním tématům.
S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.
12
Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).
Hodnocení
Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí:10 Zadání
• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Interaktivní • ovládání interaktivních strategií9 dovednosti • míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi v komunikaci10 Zvuková stránka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. jazyka Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.
Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti. Např. střídání partnerů v komunikaci. 10 Např. projevení zájmu.
13
2.4
Jazyková kompetence
Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou dovednost žák zná a dovede: používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat základní pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků používat zvukové prostředky
• • • • •
Charakteristika jazykové kompetence žáka
Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. Mluvnice a slovní zásoba odpovídající základní úrovni obtížnosti je podrobněji popsána v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikaci Rady Evropy Un niveau-seuil,11 která se stala podkladem pro vymezení mluvnice základní úrovně obtížnosti. Výčet mluvnických prostředků odpovídajících úrovni B1 (CECR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem úrovně. • Žák flexibilně, efektivně a s dostatečnou přesností využívá běžné a frekventované lexikální prostředky, případně dovede upravit své vyjadřování tak, aby se vypořádal i s méně obvyklými či obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjádřit do určité míry s pomocí opisných prostředků apod. • Žák dovede ke svému vyjadřování používat dostatečně širokou škálu jazykových funkcí (např. vyjádřit omluvu, lítost, žádost) a s omezenou přesností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat. • Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podobě důležité zdvořilostní normy a nejdůležitější rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. • Žák dovede používat správně repertoár běžných gramatických prostředků, při vyjadřování složitějších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však neztěžují porozumění. • Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu francouzského jazyka. • Sdělení žáka je i přes občas se vyskytující chyby ve výslovnosti, cizí přízvuk a/nebo nesprávnou intonaci srozumitelné, promluva je dostatečně plynulá a dá se většinou bez problémů sledovat. • Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka může být patrný, srozumitelnost projevu však není narušena a sdělení je bez většího úsilí možné sledovat.
Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů
Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 tohoto katalogu.
Hodnocení
Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková kompetence, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.
11
Coste D., Courtillon J., Ferenczi V., Martins-Baltar M. et Papo E., Un niveau-seuil, Conseil de la Coopération Culturelle du Conseil de l’Europe, Strasbourg 2006.
14
2.5
Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka
2.5.1 Tematické okruhy
Tematické okruhy se týkají konkrétních, všeobecných a běžných témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací a/nebo pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují k níže vymezeným tematickým okruhům. Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např. můj pokoj, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky); prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod. Každodenní život – život doma (např. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (např. výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. sportovní a kulturní události) apod. 2.5.2 Témata
Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na základní úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům:12 Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzdělávání Volný čas a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Společnost Zeměpis a příroda
• • • • • • • • • • • • • • •
Katalog požadavků vymezuje pouze příklady všeobecných a známých témat. V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem rozumíme téma, které si stanovuje škola v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/ odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky) a specifické 12
Podrobné rozpracování všeobecných témat do podtémat a dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti.
15
dovednosti či zkušenosti. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu).
16
2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka
Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: • Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události. • Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.). • Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy. • Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou. • Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce. • Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.). Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává), osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli), události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná), předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).
• • • •
Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající základní úrovni obtížnosti jsou podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikaci Rady Evropy: Un niveau-seuil.13 Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům odpovídajícím požadované úrovni obtížnosti je vymezena i v běžně dostupných učebnicích označených referenčními úrovněmi podle CECR. V rámci ústní části maturitní zkoušky z francouzského jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou ověřovány řečové dovednosti také prostřednictvím specifických/profilových témat a situací, které vycházejí z odborného zaměření školy/třídy (např. ekonomického, pedagogického atd.) nebo profilu školy/třídy (např. literatura, ekologie, země dané jazykové oblasti atd.), lokality školy (např. oblast zvýšeného cestovního ruchu, průmyslová oblast atd.) a potřeb žáků pro budoucí zaměstnání a další studium. Specifická/odborná témata jsou stanovena školou a nejsou součástí Katalogu požadavků k maturitní zkoušce z francouzského jazyka základní úrovně obtížnosti. 13
Coste D., Courtillon J., Ferenczi V., Martins-Baltar M. et Papo E., Un niveau-seuil, Conseil de la Coopération Culturelle du Conseil de l’Europe, 2006
17
3.
Základní specifikace maturitní zkoušky z francouzského jazyka – základní úroveň obtížnosti
Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu. Maturitní zkouška z francouzského jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev. V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce.14 MATURITNÍ ZKOUŠKA Z francouzského jazyka – základní úroveň obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST
3.1
Subtest
Subtest
Poslech
Čtení a jazyková kompetence16
PÍSEMNÁ PRÁCE
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
Písemný projev
Ústní projev a interakce
Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech
Část zkoušky
DIDAKTICKÝ TEST
Váha
50 %
Dovednost/kompetence
Vymezený čas
Počet částí
Poslech
30 min.
4
Čtení
4 60 min.
Jazyková kompetence
1
PÍSEMNÁ PRÁCE
25 %
Písemný projev
60 min.
2
ÚSTNÍ zkouška
25 %
Ústní projev a interakce
15 min.
4
14
V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky jazykové kompetence.
18
3.2
Části maturitní zkoušky Didaktický test
V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. • Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky.Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. • Čtení a jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na pět částí, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky.
Písemná práce
Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce a zadáním v jazyce českém nebo francouzském. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích vyjádřena povoleným rozsahem textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu.
Ústní zkouška
Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi: 1. část 2. část 3. část 4. část
Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat. Samostatný ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie, mapka). Samostatný ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje sama škola. Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných a témat.
19
3.3
Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky Uzavřené úlohy
• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). • dichotomické:15 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. • přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty, obrázky, části textů apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny druhé.
Otevřené úlohy
• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy. • se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce v požadovaném rozsahu.
15
Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy VRAI/FAUX nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.
20
. PěÍKLADY 44. Příklady 44.1 . PěÍKLADY POSLECH 4.1 Poslech
PĜíklad: 4.1.1
Výchozí text: krátký rozhovor 4.1 POSLECH Formát úloh: s výbČrem odpovČdi Výchozí text:uzavĜené krátký rozhovor Výchozí text: rozhovor Formát úloh:krátký uzavřené s výběrem odpovědi Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi 1
Příklad: 4.1.1
PĜíklad: 4.1.1
Qu’est-ce que Paul a acheté à Irène ?
A) B) 1 Qu’est-ce que Paul a acheté à Irène ?
C)
D)
A)
C)
D)
B)
Řešení: 1 – A) Přepis Řešení: nahrávky: 1 – A) Y : Salut Paul ! Tu savais que cet après-midi Irène fêtait son anniversaire ? Elle nous invite chez elle ! Přepis P : Marcnahrávky: me l’a dit. Il lui a acheté une bouteille de vin. Quant à moi, je reviens justement de la ville, j’y suis allé choisir un cadeau pour elle.que Je voulais lui acheter un fêtait CD, mais magasin n’ouvre qu’à invite 9 heures, Y : Salut Paul ! Tu savais cet après-midi Irène sonleanniversaire ? Elle nous chezdonc elle je ! lui ai acheté un livre sur Celui dont une elle avait parléde lavin. semaine P : Marc me l’Afrique. l’a dit. Il lui a acheté bouteille Quantdernière. à moi, je reviens justement de la ville, j’y suis allé choisir Y : Ça lui faire plaisir. aussi, je aller un lui CD, chercher unmagasin cadeau. n’ouvre Il est 9.30, alors j’ai encore unva cadeau pour elle.Moi Je voulais luidois acheter mais le qu’à 9 heures, doncassez je luide ai temps achetéet unle magasin de CD estCelui déjàdont ouvert. vaisparlé lui enlaacheter un. Je reviens tout de suite ! …Tiens, est-ce que quelqu’un livre sur l’Afrique. elleJe avait semaine dernière. luiva a acheté fleurs ? On doitjeapporter ! un cadeau. Il est 9.30, alors j’ai encore assez de temps et le Y : Ça lui fairedes plaisir. Moi aussi, dois allerdes lui fleurs chercher magasin de CD déjàlui ouvert. Je vais lui en acheter un. Je reviens tout de suite ! …Tiens, est-ce que quelqu’un P : Ne t’inquiète pasest ! Marc a acheté un joli bouquet. lui a acheté des fleurs ? On doit apporter des fleurs !
PĜíklad: 4.1.2
P : Ne t’inquiète pas ! Marc lui a acheté un joli bouquet.
Výchozí texty: krátký monolog Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi Výchozí texty:krátký krátkýmonolog monolog Výchozí texty: Formát úloh: uzavřené s výběrem 3 À quelle commence le odpovědi film ? Formát úloh: heure uzavĜené s výbČrem odpovČdi
Příklad: 4.1.2 PĜíklad: 4.1.2
A) À quelle heure commence B) 3 le film ?
C)
D)
A)
C)
D)
B)
Řešení: 3 – D) Přepis nahrávky: Řešení: 3 – D) Salut Danielle, c’est moi, Antoine. Je vois que tu n’es pas encore rentrée. II est déjà sept heures et je suis toujours au Přepis travail. nahrávky: Je vais donc arriver au cinéma en retard. Je n’ai pas oublié que le film commence à sept heures et demie. Je suis désolé, mais mon m’a dit six que heures et demie de luirentrée. préparerII est la documentation pour conférence Salut Danielle, c’est moi,chef Antoine. Jeàvois tu n’es pas encore déjà sept heures et jelasuis toujours de au demain matin. Je n’ai pas encore fini, je serai libre au plus tôt à huit heures moins le quart. Excuse-moi, je n’y travail. Je vais donc arriver au cinéma en retard. Je n’ai pas oublié que le film commence à sept heures etmais demie. Je suis rien. suis pour désolé, mais mon chef m’a dit à six heures et demie de lui préparer la documentation pour la conférence de Alors, à tout à l’heure la salle.fini, Je t’embrasse. demain matin. Je n’aidans pas encore je serai libre au plus tôt à huit heures moins le quart. Excuse-moi, mais je n’y suis pour rien. Alors, à tout à l’heure dans la salle. Je t’embrasse.
19 19
21
PĜíklad: 4.1.3
Příklad: 4.1.3
Výchozí text: stĜednČ dlouhý monolog Výchozí text:uzavĜené středně dlouhý monolog Formát úloh: dichotomické
Formát úloh: uzavřené dichotomické
Poslechněte si, jaké má Aymeric zkušenosti s penězi a jak řeší své finanční problémy. Rozhodněte, která z následujících tvrzení 1–8 jsou podle textu pravdivá (P = pravda) a která nepravdivá (N = nepravda). P
N
1 Aymeric ne reçoit pas d’argent de poche, sa mère paye toutes ses dépenses.
2 La coiffure et les vêtements ont beaucoup d’importance pour Aymeric.
3 Aymeric est raisonnable, il ne dépense jamais plus que ce qu’il a.
4 L’argent n’est pas seulement un moyen de consommer pour les jeunes.
5 Filles et garçons ont les mêmes priorités en ce qui concerne leurs dépenses.
6 Avoir un téléphone portable est sans danger pour les finances.
7 Aymeric travaille comme livreur de pizzas pour gagner de l’argent.
8 Aymeric a un sentiment de liberté quand il dépense l’argent qu’il gagne lui-même.
Řešení: 1 – N; 2 – P; 3 – N; 4 – P; 5 – N; 6 – N; 7 – N; 8 – P
Přepis nahrávky: Aymeric, 17 ans, parle d’argent « Ma mère ne me paye plus qu’un coiffeur sur deux depuis que je me fais faire des coupes excentriques ! Cette semaine, je suis rentré avec les cheveux noirs, la semaine dernière, ils étaient blond paille…Il faut utiliser l’argent pour les bons côtés de la vie ! Pour la plupart de mes amis aussi, consommer est un plaisir autant qu’un besoin. Les dépenses plaisirs, c’est vraiment le plus important. Là où je dépense aussi, c’est pour les vêtements : cette fois, j’ai exagéré. Ma mère m’avait limité à 1000 francs et j’ai dépensé 1600 pour les soldes…Et puis, il y a aussi le portable. Ça, c’est super important et vraiment dangereux en même temps. Si tu n’as pas une carte pré-payée, attention ! Je connais deux filles qui ont eu trois factures de 3500 francs avant que leur mère ne dise stop… Enfin il y a l’Internet. J’ai acheté un ordinateur avec lecteur DVD, mais avec mes économies. Quand je parle d’argent de poche au lycée, je vois qu’on dépense tous de la même façon. Evidemment les filles en mettent plus pour le « look » : maquillage, bijoux, vêtements. Les garçons, préfèrent les disques, les vidéos et les livres. Je crois aussi qu’on achète plus des choses importantes comme l’ordinateur, les play-stations, la moto… On aime tous pouvoir se payer nos sorties avec les copains : manger au restaurant, aller au cinéma, à des concerts. D’accord, mes parents payent l’indispensable, mais je travaille pour gagner de l’argent ! Vous avez en face de vous un baby-sitter professionnel. Mes copains aussi connaissent la valeur de l’argent. En fait, seulement la moitié de l’argent dépensé vient des parents et des anniversaires. Le reste vient des petits boulots pendant l’année et des jobs d’été. Pour me payer un ordinateur, j’ai économisé comme un fou : un an de travail et deux ans de cadeaux ! Evidemment, tout le monde a sa stratégie pour avoir ce qu’il veut en plus. Moi par exemple j’ai discuté avec ma famille pour avoir mon cadeau de Noël avant. Mais on sait s’arrêter. Quand on gagne de l’argent soi-même, ça donne un vrai sentiment de liberté. On ne doit plus tout justifier devant les parents. »
20
22
PĜíklad: PĜíklad:4.1.4 4.1.4 Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog PĜíklad: 4.1.4 Formát Formátúloh: úloh:otevĜené otevĜenésesestruþnou struþnouodpovČdí odpovČdí Příklad: 4.1.4 Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog Výchozí text: středně dlouhý dialog Formát úloh: otevĜené se struþnou odpovČdí Formát úloh: otevřené se stručnou odpovědí Uslyšíte Uslyšíterozhovor rozhovorturisty turistya apolicejního policejníhoúředníka. úředníka.NaNazákladě základěvyslechnutého vyslechnutéhorozhovoru rozhovorudoplňte doplňtedodo dotazníku dotazníkuchybějící chybějícíúdaje. údaje.V Vodpovědích odpovědích(úlohách (úlohách1–7) 1–7)použijte použijtepouze pouzejedno jednoslovo slovonebo nebočíslo. číslo.Celý Celý Uslyšíte rozhovor turisty a policejního úředníka. Na základě vyslechnutého rozhovoru doplňte do rozhovor uslyšíte rozhovor uslyšítedvakrát. dvakrát. dotazníku chybějící údaje. V odpovědích (úlohách 1–7) použijte pouze jedno slovo nebo číslo. Celý rozhovor uslyšíte dvakrát.
Procès-verbal Procès-verbalde devol vol(Extrait) (Extrait) Procès-verbal de vol (Extrait) Nom Nom: …(1)______________.....Prénom : …(1)______________.....Prénom: …(2)______________…… : …(2)______________…… Nom : …(1)______________.....Prénom : …(2)______________……
Né/e Né/e: … : …lele(3)_____________... (3)_____________...janvier janvier......1960 1960…à …à......Prague Prague……. ……. Né/e : … le (3)_____________...
janvier...1960
…à ... Prague…….
Résidant Résidantà à(adresse (adressecomplète) complète): :
Résidant à (adresse complète) : o Rue: Levicová Rue:…… …… Levicová……… ………NNo…… …… ……
77 Rue: ……Levicová……… N ……7… Ville :……Prague………………………….. o
Ville :……Prague…………………………..
Ville :……Prague………………………….. République Pays Républiquetchèque tchèque……………. ……………. Pays: … :… Pays : …République
tchèque…………….
?? Objets volés : …(4)______________? …(5)______________……..
Objets …(5)______________…….. Objetsvolés volés: …(4)______________ : …(4)______________ …(5)______________……..
euros Somme euros…… Sommed’argent d’argentvolée volée: :…(6)______________ …(6)______________ Somme d’argent volée : …(6)______________euros …
heures Heure heures….…. Heurede delaladéclaration déclarationà àlalapolice police: …(7)______________ : …(7)______________ Heure de la déclaration à la police : …(7)______________heures….
Řešení: 1 –1 Kopecký; 2 –2 Jan; 3 –3 26/vingt-six; 4 –4 portefeuille/passeport; 55 – passeport/portefeuille; Řešení: – Kopecký; – Jan; – 26/vingt-six; – portefeuille/passeport; – passeport/portefeuille; 6 –6 75/soixante-quinze; 7 –7 14/2 quatorze/deux. – 75/soixante-quinze; – 14/2 quatorze/deux. Nehodnotí pravopisné však musí být a jednoznačné. Řešení: 1 –seKopecký; 2 chyby, – chyby, Jan; sdělení 3 sdělení – 26/vingt-six; 4být –srozumitelné portefeuille/passeport; 5 – passeport/portefeuille; Nehodnotí se pravopisné však musí srozumitelné a jednoznačné. 6 – 75/soixante-quinze; 7 – 14/2 quatorze/deux. Nehodnotí se pravopisné chyby, sdělení však musí být srozumitelné a jednoznačné.
2121 21
23
Přepis nahrávky: Přepis nahrávky: Policier : Bonjour Monsieur, puis-je pour vous Policier : Bonjour Monsieur, queque puis-je fairefaire pour vous ? ? Touriste : (visiblement ennuyé) Bonjour Monsieur, je suis embarrassé vient voler mon Touriste : (visiblement ennuyé) Bonjour Monsieur, je suis trèstrès embarrassé car car on on vient de de me me voler mon portefeuille mon passeport. portefeuille avecavec mon passeport. Policier : Asseyez-vous, je vous en prie ! Êtes-vous qu’on vous l’a volé y a une différence entre perte et vol. Policier : Asseyez-vous, je vous en prie ! Êtes-vous sûr sûr qu’on vous l’a volé ? Il y? aIl une différence entre perte et vol. Touriste : Oui, j’étais dans petite boutique du Sacré-Coeur où j’étais en train d’acheter Touriste : Oui, j’enj’en suissuis sûr,sûr, j’étais dans uneune petite boutique prèsprès du Sacré-Coeur où j’étais en train d’acheter un un guide de Paris. moment oùvoulais je voulais payer, quelqu’un bousculé, remarqué alors mon guide de Paris. Au Au moment où je payer, quelqu’un m’am’a bousculé, j’ai j’ai remarqué alors queque mon sac sac étaitétait ouvert il n’y avait de portefeuille ni passeport. de passeport. Le grand problème, nous repartons demain ouvert et iletn’y avait plusplus de portefeuille ni de Le grand problème, c’estc’est queque nous repartons demain mon groupe. avecavec mon groupe. Policier : Bien, je vais donc dresser procès-verbal Quel votre nom vous plaît, et où Policier : Bien, je vais donc dresser un un procès-verbal de de vol.vol. Quel est est votre nom s’il s’il vous plaît, et où habitez-vous? habitez-vous? Touriste Je m’appelle Kopecky et j’habite à Prague, 7 rue Levicová. Touriste : Je :m’appelle JanJan Kopecky et j’habite à Prague, 7 rue Levicová. Policier : C’est l’ex-Tchécoslovaquie Policier : C’est l’ex-Tchécoslovaquie ? ? Touriste : Oui, maintenant, la République tchèque, mais les Français disent la Tchéquie, je crois. Touriste : Oui, maintenant, c’estc’est la République tchèque, mais les Français disent la Tchéquie, je crois. Policier : C’est exact ! Mais vous parlez français comme si vous étiez Français. Comment est-ce possible Policier : C’est exact ! Mais vous parlez français comme si vous étiez Français. Comment est-ce possible ? ? Touriste : C’est simple, mon Tchèque, mais mère Française – elle à Paris, je suis donc Touriste : C’est trèstrès simple, mon pèrepère est est Tchèque, mais ma ma mère est est Française – elle est est néenée à Paris, je suis donc bilingue. Chez nous on parle français. bilingue. Chez nous on parle français. Policier Ah bon ! Maintenant je comprends ! Quand et êtes-vous où êtes-vous Policier : Ah: bon ! Maintenant je comprends ! Quand et où né ?né ? Touriste Lejanvier 26 janvier 1960 à Prague. Touriste : Le:26 1960 à Prague. Policier : Bon. Quel le contenu votre portefeuille Policier : Bon. Quel étaitétait le contenu votre portefeuille ? ? Touriste y avait 75 euros, cartes de visite mais surtout y avait mon passeport. Qu’est-ce je vais Touriste : Il y: Ilavait 75 euros, desdes cartes de visite mais surtout il y ilavait mon passeport. Qu’est-ce queque je vais fairefaire maintenant maintenant ? ? Policier : Avec le compte-rendu de procès-verbal ce procès-verbal je vais vous donner, vous devez de suite Policier : Avec le compte-rendu de ce queque je vais vous donner, vous devez alleraller touttout de suite à laà la section consulaire de votre ambassade. vous remettra laissez-passer. Si vous voulez repartir demain, section consulaire de votre ambassade. ElleElle vous remettra un un laissez-passer. Si vous voulez repartir demain, il il vous dépêcher. fautfaut vous dépêcher. Touriste Je vous remercie, 14 heures, j’espère avoir le temps de tout régler aujourd’hui. Touriste : Je :vous remercie, il estil est 14 heures, j’espère avoir le temps de tout régler aujourd’hui. Policier Si vos papiers retrouvés, nous vous enverrons à l’adresse vous m’avez indiquée. Policier : Si: vos papiers sontsont retrouvés, nous vous les les enverrons à l’adresse queque vous m’avez indiquée. Par Par contre, pour l’argent, comptez plus. contre, pour l’argent, n’y n’y comptez plus. Touriste : Merci, je n’y comptais plus, mais je serais heureux de récupérer mon passeport. Touriste : Merci, je n’y comptais plus, mais je serais heureux de récupérer mon passeport. Policier : Au revoir, Monsieur, je suis désolé. La prochaine fois, il faudra être plus prudent. Policier : Au revoir, Monsieur, je suis désolé. La prochaine fois, il faudra être plus prudent. Touriste : C’est on n’est jamais assez prudent Au revoir, Monsieur. Touriste : C’est vrai,vrai, on n’est jamais assez prudent ! Au! revoir, Monsieur. (Autorský CZVV 2006) (Autorský text text CZVV 2006)
22 22
24
4.2
Čtení
4.2 ýTENÍ
Výchozí texty: krátký text Výchozí texty: krátký text Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi
PĜíklad: 4.2.1 Příklad: 4.2.1
Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Přečtěte si článek z časopisu o používání mobilních telefonů. Na základě textu vyberte k otázce jednu z nabízených možností A–D. Les jeunes et les portables En France, pratiquement tous les jeunes ont un téléphone portable. Ils l’utilisent pour envoyer des messages. Les jeunes envoient 57 messages par mois. Ils téléphonent souvent à leurs amis mais les communications sont courtes. En France, les communications de portables coûtent cher ! Fabien, 16 ans : « Mon portable est très utile pour rester en contact avec mes amis et ma famille. Je suis plus indépendant depuis que j’ai un portable. Je peux appeler qui je veux, quand je veux. Mais si je dépense trop, mes parents refusent de payer. Ils me suppriment mon argent de poche et l’utilisent pour payer les notes de téléphone ». (Bonjour, vol. vol. 48, 48, No. No. 5, 5, avril avril 2005, 2005, upraveno) upraveno) (Bonjour,
1 Quelle opinion exprime Fabien sur le téléphone portable ? A) Je peux téléphoner à tout moment de la journée. B) Je dis tout ce que je veux en quelques minutes. C) Je paie mes notes avec mon argent de poche. D) Je téléphone aussi longtemps que je le veux. Řešení: 1 – A)
Výchozí texty: krátký Výchozí texty: krátkýtext text s výbČrem odpovČdi Formát úloh: uzavĜené úlohy
PĜíklad: 4.2.2 Příklad: 4.2.2
Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Přečtěte si text z internetového serveru o francouzském symbolu. Na základě textu vyberte k otázce jednu z nabízených možností A–D. Le Coq gaulois Le mot latin Gallus signifie à la fois « coq » et « gaulois ». Certaines monnaies de l'Antiquité étaient frappées d'un coq, mais l'animal ne servait pas encore d'emblème aux tribus de La Gaule. C'est progressivement que la figure du coq est devenue la représentation symbolique du peuple français la mieux partagée par tous. Au Moyen Age, le coq gaulois est largement utilisé comme symbole religieux, signe d'espoir et de foi. C'est à partir de l'époque de la Renaissance que le coq commence à être rattaché à l'idée de Nation française qui apparaît peu à peu. Sous le règne des Valois et des Bourbons, le portrait des Rois est souvent accompagné de cet animal censé représenter la France dans les gravures, sur les monnaies. (www.insecula.com, 11/3/04, upraveno)
2 Quand le Coq est-il devenu le symbole du peuple français ? A) Il était la figure symbolique depuis l’époque des Gaulois. B) Il servait de symbole aux Français depuis le Moyen Âge. C) La tradition du symbole de Coq vient de la Renaissance. D) Les dynasties Valois et de Bourbon ont commencé à l’utiliser. Řešení: 2 – C)
23
25
Výchozí text: stĜednČ dlouhý text Formát úloh: úlohy s výbČrem odpovČdi Výchozí text:uzavĜené středně dlouhý text
PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
Příklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)
Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Přečtěte si text o slavném hrdinovi detektivních románů a k úlohám 1–5 na základě informací v textu vyberte jednu z nabízených možností A–D.
Qui est Maigret ?
Maigret est devenu, d’année en année, à travers plus de cent romans policiers, un personnage aussi connu que Sherlock Holmes. Quand l’écrivain belge Simenon a donné pour la première fois le nom de Maigret à un jeune commissaire de police français, a-t-il pensé au bel avenir qu’il allait avoir ? Seul Simenon pourrait le dire. Mais aujourd’hui Maigret est vivant, et bien vivant, dans l’esprit d’une foule de lecteurs. Il est né dans un petit village du Centre de la France. Son père était régisseur au château de Saint-Fiacre. Auprès de ce père, Maigret apprendra l’honnêteté et l’amour du travail bien fait. Maigret aurait voulu devenir docteur. Mais, en ce temps-là, les études coûtaient cher ; il est devenu fonctionnaire dans la police. Nommé commissaire à Paris, il deviendra bientôt célèbre. Tout le monde connaît son bureau du quai des Orfèvres car, bien sûr, toutes les affaires difficiles sont pour lui. Et chaque fois, ou presque, il trouvera la solution. Solide, large d’épaules, toujours calme, il a gardé les qualités du paysan français : dur au travail, sérieux, honnête. Un seul petit défaut : la pipe ou plutôt les pipes, car il en a plusieurs, qu’il remplit avec soin, d’un geste lent et appliqué. Maigret vous le dirait : dans les moments difficiles, une bonne pipe de tabac gris, ça aide à réfléchir ! Maigret n’est pas seul dans la vie : il y a Mme Maigret, une femme excellente, pleine de qualité; toujours inquiète pour son mari – bien sûr, il fait un métier si dangereux ! Mais elle cache son inquiétude. Elle suit, de loin, les affaires de son mari, sans poser de questions : une femme de policier ne doit pas être curieuse. Patiente, aimable, voilà Mme Maigret. Ah ! Nous allions oublier : c’est une excellente cuisinière comme beaucoup de femmes françaises… Nous avons dit, Maigret réussit toujours ou presque. Pourquoi ? Ce n’est pas un James Bond, un policier de cinéma, un spécialiste du coup de feu ; il n’a presque jamais d’arme sur lui. Non, Maigret réfléchit et comprend. Son grand secret, c’est de savoir retrouver les sentiments, les pensées de l’homme qui a commis un crime. Un mot, un regard, un mouvement lui disent plus que des pages et des pages de notes ou de rapports. (Georges Simenon :« La tête d’un homme », Librairie Hachette, 1974 – předmluva, upraveno)
24
26
PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)
Příklad: 4.2.3 (úlohy) 1
Qui est Maigret ? A) B) C) D)
2
Comment Maigret répondrait-il à la question : « Pourquoi fumez-vous la pipe ? » A) B) C) D)
3
À son époque, il n’avait pas les moyens pour suivre des études. C’est son père qui lui avait choisi son futur métier de policier. Depuis son enfance, il voulait défendre la justice et l’honnêteté. Il s’intéressait à la psychologie et aux motivations des criminels.
Comment peut-on le caractériser en tant que policier ? A) B) C) D)
5
« C’est pour mon image personnelle ! » « C’est ma façon de me concentrer. » « Je veux arrêter mais je n’y arrive pas. » « J’en ai besoin pour me calmer. »
Qu’est-ce qui l’a amené à la profession de policier ? A) B) C) D)
4
Un détective privé qui aide la police de Paris. Un policier réel que l’auteur a connu à Paris. Un personnage de fiction créé par l’auteur. Un ami de Simenon qui l’a inspiré par sa vie.
Il a du succès parce qu’il travaille très sérieusement et honnêtement. Il réussit les affaires difficiles parce qu’il préfère travailler lentement. Même sans arme il fait peur aux criminels grâce à sa force physique. Dans son travail de criminaliste il utilise la psychologie et la stratégie.
Laquelle des phrases suivantes Mme Maigret dirait-elle à son mari ? A) « Je suis si contente que tu sois là, j’avais tellement peur pour toi ! » B) « Parle-moi un peu de ton travail, je pourrais peut-être t’être utile. » C) « Es-tu fatigué ? Pour te faire plaisir, ce soir, j’ai fait ton plat préféré. » D) « Où passes-tu ton temps ? Tu ne fais jamais rien d’utile à la maison ! »
Řešení: 1 – C); 2 – B); 3 – A); 4 – D); 5 – C)
25
27
PĜíklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)
Výchozí text: stĜednČ dlouhý informativní text Formát úloh: uzavĜené úlohy dichotomické
Výchozí text: středně dlouhý informativní text Formát úloh: uzavřené úlohy dichotomické
Příklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)
Přečtěte si tvrzení 1–8 a následující internetovou nabídku obchodu Fnac k cestě do zahraničí. Rozhodněte na základě informací v ní obsažených, zda jsou tato tvrzení pravdivá (P), či nepravdivá (N). P
N
1
L’aéroport est tout près de l’ l’hôtel ; vous y serez en cinq minutes à pied.
2
Malgré le climat très chaud, dans votre chambre reste à une température agréable.
3
Au restaurant, sur la terrasse, vous pouvez manger une spécialité de votre choix.
4
Pendant votre séjour vous avez la possibilité de pratiquer le tennis sans payer.
5
Pour faire couper ou arranger vos cheveux il y a un professionnel à votre service.
6
Si vous voyagez en couple pour une semaine en demi-pension, vous paierez 450 €.
7
Si vous êtes amateur d’une activité physique, vous pouvez fréquenter la salle de fitness.
8
Si des raisons de santé vous empêchent de voyager, l’agence couvre tous les frais.
Řešení: 1 – N; 2 – P; 3 – N; 4 – N; 5 – P; 6 – P; 7 – P; 8 – N
26
28
PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text) Příklad: 4.2.4 (výchozí text)
TURQUIE 8 jours, 7 nuits dans un hôtel 4* en demi-pension 225 € Présentation de votre lieu de séjour : Votre hôtel 4* "Sunrise Manavgat" (7 nuits en demi-pension) se situe dans la région de Side-Manavgat, à 80 km de l'aéroport d'Antalya. Logement : Les chambres sont toutes équipées de salle de bains/wc, sèche-cheveux, climatisation, téléphone, télévision, mini bar, balcon, coffre-fort payant. Equipements : Restaurant avec grande terrasse, restaurant à la carte, différents bars. Boutiques, salon de coiffure, salle de réunions, service de blanchisserie. Sports et loisirs : Gratuits : 2 piscines extérieures dont 1 avec bassin pour enfants, 1 piscine couverte, court de tennis. Avec participation : équipement de tennis, tennis de table, squash, billards, jacuzzi, hammam, sauna, centre de remise en forme, massage, atelier artistique. * Discothèque, amphithéâtre. * A proximité : village de vacances avec hobby-workshops. Options / Conditions tarifaires : Ce prix par personne comprend : - 8 jours / 7 nuits (le 1er et le dernier jour étant consacrés au transport) - Le vol charter aller/retour Paris/Antalya. - 7 nuits hôtel 4* (normes locales), en chambre double. - La demi-pension. - Le réveillon de Noël ou du Nouvel An selon départs durant cette période. - Les transferts aller/retour aéroport/hôtel. Ce prix ne comprend pas : - Les taxes d'aéroport obligatoires par personne. - Les repas et les boissons non mentionnés. - Les assurances assistance/rapatriement et annulation/bagages. (www.fnac.com, janvier 2003, upraveno)
27
29
PĜíklad: 4.2.5
Výchozí texty: stĜednČ dlouhý text Formát úloh: uzavĜené úlohy pĜiĜazovací
Příklad: 4.2.5
Výchozí texty: středně dlouhý text Formát úloh: uzavřené úlohy přiřazovací
Přečtěte si text rozdělený na 5 částí (1–5) a pod nimi krátká shrnutí myšlenek v nich obsažených. Přiřaďte ke každé z částí textu jedno shrnutí z nabídky A–G, které jí obsahově odpovídá. Dvě shrnutí jsou navíc a k žádnému textu se nehodí. Avez-vous du mal à dormir ? 1
Ne pas dormir suffisamment peut vous rendre fatigué et de mauvaise humeur. Beaucoup d’accidents de voiture sont provoqués par des conducteurs somnolents. Un trop grand nombre de nuits blanches peut avoir un effet négatif sur votre travail, votre famille et votre personnalité.
2
Faites de l’exercice - pas avant de vous coucher mais plus tôt, cela vous préparera à passer une merveilleuse nuit.
3
Détendez-vous - commencez à débrancher quelques moments avant de vous coucher. Lisez, prenez un bain ou écrivez quelques lignes dans votre journal.
4
Réduisez - si vous ne pouvez pas tout faire tenir dans votre journée, faites une croix sur quelque chose pour laisser du temps à votre sommeil.
5
Boire toute boisson contenant de la caféine dans l’après-midi ou le soir risque de vous maintenir tout éveillé au moment du coucher. Le jour suivant, vous vous sentirez fatigué, il vous faudra reprendre du café pour vous réveiller.
(Femme d’Aujourd’hui.com, 26. 4. 2001, upraveno)
A) Vous croyez que votre capacité est sans limites ? Mais c’est dangereux pour votre santé ! Il faut choisir ses activités et savoir s’arrêter à temps. La journée ne compte que 24 heures ! B) Vous aimez sortir le soir avec vos amis et discuter avec eux au restaurant en dégustant un bon plat ? Faites attention ! Ne dînez pas juste avant de vous coucher – on dort mal avec le ventre plein ! C) Pensez-vous que consommer un stimulant soit bon pour vous réveiller ? Vous en oubliez peut-être les effets secondaires. Faites attention, vous risquez de passer une nuit blanche ! D) On dit que la fatigue physique aide à s’endormir. Mais aux chauffeurs somnolents on conseille de s’arrêter pour faire une petite activité sportive. Donc faire du sport – c’est bon pour le sommeil, mais pas trop tard dans la journée. E) Des fois, après une journée fatigante au travail ou une compétition sportive, vous n’arrivez pas à vous endormir ? Lire ou écrire quelques pages avant de dormir vous changera des idées. F) Si vous dormez assez, et que cependant vous avez sommeil à tout moment de la journée et n’arrivez pas à bien vous concentrer, même au volant de votre voiture, allez voir votre médecin. L’indisposition permanente peut être le signe d’une maladie. G) Vous voulez conduire votre voiture mais vous ne vous sentez plus en pleine forme ? Arrêtez ! Quelques secondes de sommeil au volant peuvent vous endormir pour toujours. Řešení: 1 – G); 2 – D); 3 – E); 4 – A); 5 – C)
28
30
4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE
4.3
Jazyková kompetence
PĜíklad: 4.3.1
Výchozí texty: stĜednČ dlouhý úryvek z literatury Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi
Příklad: 4.3.1
Výchozí texty: středně dlouhý úryvek z literatury Formát úloh: uzavřené s výběrem odpovědi Přečtěte si úryvek z knihy a k úlohám 1–12 vyberte správné řešení z nabídky A–C. ROBINSON ET VENDREDI
Robinson s’était longtemps demandé comment il (1)____ l’Indien. Il ne voulait pas lui donner un nom chrétien aussi longtemps qu’il ne serait pas baptisé. Il décida finalement de lui donner le nom du jour (2)____ il l’avait recueilli. C’est (3)____ que le second habitant de l’île s’appela « Vendredi ». Quelques mois plus tard, Vendredi avait appris assez d’anglais pour comprendre (4)____ ordres de son maître. Il savait traire les chèvres, faire (5)____ fromage, ramasser les oeufs de tortue et (6)____ faire une omelette. Le soir (7)____ le service du dîner de Robinson. Enfin il allait s’étendre sur un lit qu’il tirait (8)____ la porte de la maison et qu’il partagait avec leur chien Tenn. Robinson, lui, était content parce qu’il (9)____ enfin quelqu’un à faire travailler, et (10)____ il pouvait tout enseigner de la civilisation. Vendredi savait maintenant que tout (11)____ son maître lui ordonnait (12)____ bien. (Michel Tournier, Vendredi ou la vie sauvage, 1984, upraveno)
1
A) appellerait
B) appelait
C) appelle
2
A) dont
B) qu’
C) où
3
A) ainsi
B) pour
C) parce
4
A) ses
B) ces
C) les
5
A) de la
B) du
C) en
6
A) la
B) y
C) en
7
A) il avait assuré
B) il assurait
C) il assurera
8
A) contre
B) sur
C) sous
9
A) a
B) avait
C) aie
10
A) pour qui
B) de qui
C) à qui
11
A) ce que
B) ce qui
C) que
12
A) a été
B) était
C) sera
Řešení: 1 – A); 2 – C); 3 – A); 4 – C); 5 – B); 6 – C); 7 – B); 8 – A); 9 – B); 10 – C); 11 – A); 12 – B)
29
31
4.4 PÍSEMNÝ PROJEV 4.4 PÍSEMNÝ PROJEV
PĜíklad: 4.4.1 PĜíklad: 4.4.1
Typ textu: osobní projev dopis 4.4 Písemný Typ textu: osobní dopis
Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov) Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov)
Typ textu: osobní dopis Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah 130–150 slov)
Příklad: 4.4.1
Váš přítel/vaše přítelkyně vás pozval/a na večírek, který pořádá na oslavu svých narozenin. Dlouho jste Váš přítel/vaše přítelkyně vás pozval/a na večírek, který pořádá na oslavu svých narozenin. Dlouho jste jej/ji neviděli a proto jste rádi, že se s ním/ní brzy setkáte. jej/ji neviděli a proto jste rádi, že se s ním/ní brzy setkáte. Napište příteli/ přítelkyni dopis v délce 130–150 slov, ve kterém: Napište příteli/ přítelkyni dopis v délce 130–150 slov, ve kterém:
mu/jí poděkujete za pozvání, mu/jí poděkujete za pozvání, projevíte radost nad tím, že uvidíte vaše společné přátele, projevíte radost nad tím, že uvidíte vaše společné přátele, navrhnete 2 návrhy aktivit, jak byste večírek mohli udělat zajímavějším, navrhnete 2 návrhy aktivit, jak byste večírek mohli udělat zajímavějším, zeptejte se ho/jí, jaký dárek k narozeninám by si od vás přála dostat. zeptejte se ho/jí, jaký dárek k narozeninám by si od vás přála dostat.
Typ textu: krátká zpráva Typ textu: krátká zpráva Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 60–80 slov) Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 60–80 slov)
Typ textu: krátká zpráva Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah 60–80 slov)
PĜíklad: 4.4.2 PĜíklad: 4.4.2
Příklad: 4.4.2
Technická porucha je důvodem uzavření muzea na dva dny. Na vstupní dveře je třeba umístit informaci Technická porucha je důvodem uzavření muzea na dva dny. Na vstupní dveře je třeba umístit informaci pro návštěvníky. Napište francouzskou verzi pro turisty v délce 60–80 slov, kde: pro návštěvníky. Napište francouzskou verzi pro turisty v délce 60–80 slov, kde:
se jménem muzea omluvíte, se jménem muzea omluvíte, vysvětlíte důvod/y uzavření muzea, vysvětlíte důvod/y uzavření muzea, sdělíte, odkdy bude možné zase muzeum navštívit. sdělíte, odkdy bude možné zase muzeum navštívit.
30 30
32
4.5
Ústní projev/interakce
Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí
Příklad: 4.5.1
LISTE DE SUJETS – ÉTUDIANT
1
Sujets : Domicile/Région, Famille, Cuisine tchèque, Activités de vacances
1ière PARTIE
Domicile/Région
L’examinateur va vous poser quelques questions. Répondez de manière détaillée, s’il vous plaît. 2ième PARTIE
Famille
Dans cette partie vous parlerez tout(e) seul(e). La deuxième partie se compose de trois consignes. Utilisez les deux images (2А et 2В) de votre dossier. Sur les images il y a deux familles différentes. Consigne n° 1 Regardez les images 2А et 2В. Choisissez une image et décrivez-la. Pendant la description aidez-vous des éléments suivantes : Situation, atmosphère Personnes (nombre, âge…) Aspect physique Relations familiales (parents, enfants) Mode de vie Consigne n° 2 Regardez les images encore une fois et сomparez-les. Les questions suivantes peuvent vous aider. (Utilisez les questions suivantes.) Quels sont les points communs ? Quelles sont les différences d’endroits et d’équipements ? Pouvez-vous caractériser les gens sur ces photos ? (habitudes, mode de vie, etc.) Quels sont les avantages et les inconvénients de ces deux familles ? Si vous aviez à choisir, dans laquelle de ces familles préféreriez-vous vivre ? Consigne n° 3 Parlez de la situation dans votre propre famille.
33
3ième PARTIE
Cuisine tchèque
Dans la troisième partie vous parlerez avec votre professeur. Imaginez la situation suivante : Vous avez chez vous la visite d’un(e) ami(e) français(e). Après une semaine passée dans votre famille, il/elle exprime l’idée que la cuisine tchèque n’est pas bonne pour la santé. Les spécialités de la cuisine tchèque classique
Composition de la nourriture en Tchéquie
Le développement des habitudes nutritives
Influence des cuisines étrangères
Différences entre la cuisine d’autre fois d’aujourd’hui
Intention de manger équilibré
Les différences entre les familles (ville/campagne)
Le reste dépendra de vous
Décrivez la cuisine tchèque en donnant des exemples de repas tchèques aussi détaillés que possible. Expliquez pourquoi l’idée de votre ami(e) est relative. Utilisez les idées ci-dessous ou en proposez d’autres. N’oubliez pas de donner les raisons de votre opinion. Repas offerts à la maison au cours d’une visite Changement des habitudes Tendences actuelles Différences entre les cuisines tchèque et française Autres 4ième PARTIE
Activités de vacances
Dans cette partie de l’examen, vous parlerez encore une fois avec votre professeur. Imaginez la situation suivante : Vous cherchez un travail de vacances en France pour le mois d’août. Vous êtes venu(e) dans une agence française qui s’occupe des emplois saisonniers. L’employé(e) de l’agence vous aide à choisir. (Le rôle de l’employé sera joué par votre professeur.) Premièrement, vous devez vous entendre sur un travail qui vous convient. C’est vous qui commencez le dialogue. En annexe vous avez trois photos (4A–4C) qui peuvent vous aider. Vous pouvez vous intéresser aux autres possibilités de travail, si vous le voulez. Voici quelques idées à utiliser pendant la discussion : Se présenter. Expliquer pourquoi vous êtes venu(e). Quelles sont les possibilités pour le mois d’août ? Quel travail choisir ?
Qu’est-ce qu’il faut savoir (faire) ? Quels sont les avantages et les inconvénients de ces trois possibilités ? (temps de travail, conditions financières, nourriture)
31
34
2ième PARTIE
Famille
2A
Consigne n°1 et n°2 Situation, atmosphère Personnes (nombre, âge…) Aspect physique Relations familiales (parents, enfants) Mode de vie
2B
32
35
Activités de vacances
4C
4A
4B
Un autre boulot ?
4ième PARTIE
33
36
KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz www.m2010.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky
ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: FRANCOUZSKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Platnost: od školního roku 2009/2010 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3234/2008-2/CERMAT Vydáno: březen 2008
