KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010
DĚJEPIS
Zpracoval:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
Schválil:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3247/2008-2/CERMAT
KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010
DĚJEPIS
Zpracoval: Schválil:
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3247/2008-2/CERMAT
Obsah Úvod Požadavky k maturitní zkoušce Základní specifikace zkoušky Příklady testových úloh
Úvod Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Požadavky zařazené do tohoto katalogu vycházejí z platných pedagogických dokumentů: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999. Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Učební osnovy všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední odborné školy. Svazek 1. Svazek 2. Praha, Výzkumný ústav odborného školství 1998. Při sestavování katalogu byla zároveň zohledněna skutečnost, že na některých středních školách již jsou ověřovány rámcové vzdělávací programy (RVP). Katalog definuje maturitní požadavky tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ navštěvované školy i programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. Protože zkouška z dějepisu má sloužit především pro potřeby vysokých škol, bylo při vymezování požadavků k maturitní zkoušce bráno v potaz i toto hledisko. Předpokládá se tedy, že k maturitní zkoušce z dějepisu se přihlásí žáci, kteří mají o dějepis zásadní zájem a směřují své budoucí vzdělávání do oborů, kde se vyžadují dějepisné znalosti a dovednosti. Charakteristika vyučovacího předmětu dějepis Vyučovací předmět dějepis je ve středních školách součástí společenskovědní složky kurikula a má nezastupitelnou roli pro vytváření historického vědomí žáků. Historické vědomí je jednou z forem historického myšlení, v němž historické informace tvoří strukturovaný celek umožňující člověku orientaci ve světě, který jej obklopuje. Uvnitř historického vědomí lze vymezit několik základních kategorií, které ve svém celku vytvářejí jeho charakter: • vědomí časové (diachronní a synchronní souvislosti), • vědomí prostorově geografické (lokalizace historické skutečnosti, chápání historického prostoru v jeho časové proměnlivosti a vlivu geografických podmínek na historické jevy, události a procesy), • vědomí reálnosti (rozlišení reálných historických jevů a dějů od imaginárních a fiktivních), • vědomí historicity (chápání historické podmíněnosti současných společenských jevů a dějů a zároveň závislosti hodnocení historie na společenské situaci), • vědomí identity (pochopení rozdílů mezi kulturně-civilizačními, etnickými, náboženskými a jinými skupinami a ztotožnění se s nimi), • vědomí politické (chápání politických jevů, událostí a procesů, úlohy elit a významných osobností v dějinách, postavení jednotlivců a celých společenských skupin v politických systémech…), • vědomí ekonomicko-sociální (chápání proměn výroby a obchodování v historii, vlivu zásahů lidí do přírodního prostředí, sociální skladby společnosti a sociálních problémů, jako je nerovnost lidí, bohatství a chudoba v historii…), • vědomí morální (chápání toho, co je morální/správné – amorální/špatné z hlediska obecně uznávaných etických zásad včetně jejich historických proměn a specifik v jednotlivých civilizacích a náboženstvích). Kurikulum středních škol ve své dějepisné části obsahuje komplex vzdělávacích cílů a obsahů vymezujících žákovy vědomosti, dovednosti a žádoucí postoje, z nichž společná část maturitní zkoušky bude ověřovat především vědomosti a dovednosti z obecných a českých dějin. Českými dějinami se rozumí nejen dějiny českého etnika žijícího v českých zemích, ale i jednotlivých etnických, náboženských a jiných skupin obyvatel, které spoluvytvářely podobu historické skutečnosti na území našeho státu v jeho historických hranicích.
Kurikulum dějepisu je založeno na historickém modelu, jehož podoba se opírá o poznatky vědy, svobodné diskuse o dějinách, respektuje multikulturalitu společnosti, s jejíž historií se žák ve škole seznamuje, a multiperspektivitu jejího chápání. Dějepis má v kurikulu středních škol řadu významných funkcí: 1. 2. 3. 4.
5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
prostřednictvím historického vědomí se jedinec začleňuje do společnosti (funkce socializační); rozvíjí porozumění lidskému světu jako sociální skutečnosti vyvíjející se v čase a prostoru, tj. jako světu majícímu historickou povahu; přispívá velmi podstatně k výchově k demokratickému a aktivnímu občanství; plní funkci identifikační a sebeidentifikační, podílí se na eliminaci stereotypů a autostereotypů, učí žáky rozumět „jinakosti“ lidí a přemýšlet o rozdílných hodnotách, které lidé preferují; umožňuje porozumět kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovat si jejich odlišnosti, a tím přispívat k dialogu mezi nimi; integruje znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů, především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protože obsahuje i základní poznatky z dějin vědy, umění a techniky; spoluvytváří hodnotový systém žáků a umožňuje jim tak sociální, politickou, mravní a estetickou orientaci, učí je chápat a oceňovat obecně uznávané lidské hodnoty, především ty, jež mají rozhodující význam v moderním světě, tj. demokracie, svoboda, spravedlnost, tolerance a solidarita; podílí se na environmentální výchově žáků, učí je uznávat hodnoty živé i neživé přírody a ochraňovat ji stejně tak jako kulturní a historické památky; významně posiluje dovednost získávat informace z různých zdrojů – z historických textů verbálních a ikonických (tzn. z obrazového materiálu) i z textů kombinovaných – kriticky tyto informace hodnotit a sestavovat je do logických celků s porozuměním pro jejich dobovou podmíněnost; rozvíjí abstraktní a logické myšlení žáků, a to na základě osvojování a užívání pojmů ze společenskovědní a širší humanitní oblasti, užíváním intelektových dovedností při řešení problémů a různých úkolů; formuje kritické postoje k historickým skutečnostem; rozvíjí komunikační dovednosti, kultivuje vyjadřovací schopnosti žáků v ústním i písemném projevu, vytváří dovednosti vést dialog, obhajovat a vysvětlovat vlastní stanovisko pomocí argumentovaných úsudků; spoluvytváří schopnost porozumět jinému stanovisku, nalézat jeho východiska a chápat jeho dobové a jiné souvislosti; vytváří systémově vybraný soubor základních, tj. sociálně potřebných faktografických znalostí ze všech oblastí života společnosti a sociálních, politických, ekonomických a kulturních pojmů, protože bez znalosti základní historické faktografie a terminologie nelze aplikovat jednotlivé dovednosti a zaujímat postoje.
Dějepis vstupuje do častých transverzálních vazeb (mezipředmětových vztahů) s jinými vyučovacími předměty, které vytvářejí kurikulum středních škol. Jde o předměty, jež jsou součástí společenskovědního, jazykového, estetického i přírodovědného vzdělávání. Tyto transverzální vazby jsou dány historickou povahou lidské sociální i individuální skutečnosti, na úrovni školní výuky pak mimo jiné tím, že dějepis je schopen včleňovat jinak samostatně pojímané informace do dějinných souvislostí. Předpokladem těchto transverzálních vazeb je kooperace mezi jednotlivými vyučovacími předměty při tvorbě konkrétních kurikul (ŠVP). Tato kooperace musí přihlížet k systematice jednotlivých předmětů, ať už jsou založeny na půdorysu jedné vědní oblasti (vzdělávacího oboru), jíž jsou v případě dějepisu historické vědy, nebo na půdorysu obecně vymezené vyučovací a výchovné strategie (občanská nauka). Pro dějepis představují tuto systematiku zejména body 2, 4, 5, 9, 10 a 13 výše uvedené tabulky funkcí školního dějepisu. Realizátory této kooperace jsou sami učitelé.
Požadavky k maturitní zkoušce z dějepisu Z tabulky funkcí školního dějepisu, jež se opírá o strukturu historického vědomí, vyplývá, že žák nabude zejména znalostí: • sociálně funkčních faktů, • terminologických a pojmových, • interpretačních a kritických postupů odpovídajících historickému poznávání. Na základě těchto znalostí je schopen uplatnit zejména následující dovednosti: • vyložit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi, jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii; • charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních) jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, modernizace, globalizace); • sestavovat získané poznatky do nových celků, schopných odhalovat nové souvislosti, a to při využití „kontroly“ oprávněnosti, tj. historické relevantnosti takového postupu učitelem; • uplatňovat školním dějepisem dosažitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin; • kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat; • zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací. Žák dále dovede: vyhledávat samostatně zdroje historických informací; analyzovat a interpretovat verbální a ikonické nebo kombinované zdroje historických informací; rozlišovat pravdivostní hodnotu historických informací; časově a prostorově lokalizovat historická fakta, jevy a procesy; porozumět vlivu geografických a klimatických podmínek na vývoj lidských společností v různých historických epochách; • rozpoznávat hlavní znaky, jimiž se liší jednotlivé typy lidských společností a jejich politické a sociální uspořádání; • posoudit význam důležitých historických událostí, jevů, dokumentů a osobností. • • • • •
Maturitní požadavky jsou východiskem pro tvorbu testových úloh, které bude obsahovat didaktický test. Nejsou rozpracovány pro všechny tematické okruhy rovnoměrně, pro starší období nejsou tak podrobně rozčleněny jako např. pro 20. století. Katalog požadavků tím podtrhuje význam nejnovějších dějin pro hlubší porozumění současnosti.
1.
Pravěk
Žák: 1.1
Člověk a základy jeho antropogeneze
• porozumí procesu vytváření „lidského světa“ i jeho vztahu k přírodnímu prostředí v pravěku; • porozumí nerovnoměrnosti historického vývoje v různých oblastech světa; 1.2
Paleolitické kultury
• charakterizuje způsob života paleolitických lidí, jejich materiální kulturu a dnešní představy o jejich duchovní kultuře;
1.3
Neolit
• posoudí význam přechodu člověka k zemědělství; • charakterizuje materiální a duchovní kulturu neolitických lidí; 1.4
Doba bronzová a železná
• identifikuje základní atributy doby bronzové a železné; • zhodnotí význam objevu získávání a zpracování kovů; • vystihne základní rysy keltské civilizace a vymezí její působení na českém území.
2.
Starověk
Žák: 2.1
Starověké asijské zemědělské civilizace
• rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury starověkých civilizací v Číně, Indii a v Mezopotámii včetně Sumeru; 2.2
Starověký Blízký východ a Egypt
• rozezná charakteristické rysy materiální a duchovní kultury civilizací na Blízkém východě včetně židovské; • identifikuje charakteristické rysy státu, struktury společnosti, materiální a duchovní kultury starověkého Egypta; • posoudí vliv těchto civilizací na evropskou tradici; 2.3 • • • • • • • • • • • •
Antický starověk
identifikuje charakteristické rysy krétské a mykénské kultury; objasní vznik polis, aristokratické formy vlády, ranou tyranis, oligarchii a demokracii; pochopí řeckou kolonizaci a vyvodí z ní závěry pro další vývoj ve Středomoří; posoudí význam řecké kultury pro formování kultury evropské; porovná jednotlivá vývojová období v rámci řecké a římské společnosti; identifikuje charakteristické rysy etruské kultury; orientuje se ve struktuře řecké a římské společnosti; rozezná charakteristické rysy řecké a římské materiální a duchovní kultury; porozumí expanzi Říma ve Středomoří; rozpozná příčiny a průvodní znaky krize římské republiky a vzniku císařství; porozumí procesu budování římského impéria, vysvětlí systém jeho správy a proces romanizace; pochopí politickou a hospodářskou krizi římského impéria, zhodnotí úlohu tzv. „barbarských kmenů“;
2.4
Antická kultura, vznik křesťanství, zánik antického světa
• rozezná charakteristické rysy judaismu; • porozumí procesu vzniku židovské diaspory; • pochopí vznik a šíření křesťanství, význam bible, porozumí základům křesťanského učení, orientuje se ve vztahu křesťanství a státu a v proměnách tohoto vztahu; • posoudí význam antické kultury pro kulturu evropskou; • orientuje se v procesu pohybu „barbarských civilizací“ („stěhování národů“).
3.
Středověk
Žák: 3.1 • • • •
Byzantská říše a východní kulturní okruh
identifikuje charakteristické rysy byzantské společnosti a její kultury; posoudí úlohu byzantského státu a vliv byzantské kultury ve středověké Evropě; rozpozná charakter ortodoxní církve; rozezná charakteristické rysy státních útvarů ve východní a jihovýchodní Evropě;
3.2
Západní kulturní okruh a francká říše
• charakterizuje západní kulturní okruh a říši franckou v 5. až 9. století; • orientuje se v procesu vývoje evropských státních útvarů – Anglie, Francie, normanských států a států na Apeninském poloostrově; 3.3 • • • •
Raně středověká střední Evropa
porozumí procesu vzniku států ve střední Evropě (Sámova říše, Velká Morava, polský a uherský stát); identifikuje charakteristické rysy společnosti a kultury doby velkomoravské; rozumí pojmu Svatá říše římská, rozezná mocenské a politické poměry v říši; porozumí procesu vzniku a vývoje raně středověkého českého státu;
3.4
Raně středověká společnost; katolická církev a úloha papežství
• pochopí proces konstituování katolické církve a analyzuje její podíl na fungování středověké společnosti a státu; • porozumí charakteru raně středověké společnosti; 3.5 Společnost vrcholného středověku; středověká agrární revoluce, urbanizace a kolonizace, obchod a řemesla • pochopí základní rysy agrární revoluce, urbanizace a kolonizace; porovná raně středověké a vrcholně středověké zemědělství; orientuje se v problematice obchodu a řemesel; • postihne skladbu středověkého obyvatelstva a vznik rodové šlechty včetně počátků emancipace šlechty a měst; 3.6 • • • • •
charakterizuje vnitřní poměry českého státu ve vrcholném středověku a jeho zahraniční politiku; charakterizuje poměry v sousedních státech (polský, uherský stát) v době vrcholného středověku; pochopí politiku Lucemburků ve Svaté říši římské a habsburskou středoevropskou politiku; posoudí význam kultury doby lucemburské; orientuje se v politickém, vojenském, hospodářském a kulturním dění doby poděbradské;
3.7 • • • • • •
Český stát a střední Evropa ve vrcholném středověku
Střetávání křesťanské Evropy s jinými kulturami
vymezí arabský svět a islámskou kulturu; porovná islámskou a křesťanskou společnost a identifikuje jejich základní odlišnosti; posoudí přínos arabského světa pro evropskou kulturu; identifikuje projevy arabské kultury na Pyrenejském poloostrově, vymezí reconquistu; postihne expanzi středověké Evropy a její důsledky (křížové výpravy); posoudí důsledky pronikání Tatarů a Turků do Evropy;
3.8 • • • • • •
Krize 14. století, kacířská hnutí
identifikuje krizové projevy pozdně středověké společnosti; pochopí stav katolické církve ve 14. století, vymezí a interpretuje nápravné snahy; pochopí Husův střet s církví, rozliší postoj obou stran k dobovým problémům; kategorizuje husitství a začlení ho do kontextu reformace; orientuje se v politických a vojenských událostech doby husitské; rozliší různé interpretace husitství v historiografii a v historickém povědomí českého i evropského kontextu;
3.9
Vztahy mezi středověkými evropskými státy
• orientuje se v politických a vojenských vztazích mezi významnými státními útvary (stoletá válka); • posoudí význam vzniku španělského království; 3.10 Životní styl a kultura středověku • identifikuje charakteristické rysy v oblasti kultury, životního stylu a každodenního života; • rozpozná znaky románského a gotického umění.
4.
Raný novověk
Žák: 4.1 • • • •
rozliší pojmy renesance a humanismus; identifikuje charakteristické znaky renesančního umění; diferencuje projevy renesance v různém společenském prostředí, v různých částech Evropy; rozpozná znaky evropské reformace; porozumí průběhu reformace a činnosti jejích předních osobností;
4.2 • • • •
Renesance, humanismus, reformace
Zámořské objevy
vymezí pronikání Evropanů na mimoevropská území; identifikuje příčiny a technické předpoklady objevných plaveb; posoudí následky objevných plaveb pro Evropu i pro objevené země a jejich kulturu; orientuje se v procesu expanze koloniálních říší od 16. do 19. století;
4.3
Raně novověký stát a společnost
• rozliší typy raně novověkých států (stavovská monarchie, absolutistický stát, parlamentarismus); • porozumí ekonomickým změnám od počátku 16. století; • porovná panovnický a osvícenský absolutismus a reformy osvícenských panovníků; 4.4
Nové mocenské poměry v Evropě
• identifikuje příčiny mocenského vzestupu habsburského rodu, pochopí habsburskou celoevropskou politiku; • vymezí politické rozdělení Evropy na katolický a reformační blok na konci 16. století a v předvečer třicetileté války; • orientuje se v politických a vojenských událostech období třicetileté války; • posoudí výsledky třicetileté války a vestfálských mírových smluv, porovná důsledky pro jednotlivé oblasti Evropy; • porozumí nerovnoměrnostem historického vývoje v raně novověké Evropě;
4.5
Vývoj evropských velmocí v období raného novověku
• rozliší charakteristické rysy absolutismu ve Francii a Anglii; • porozumí soupeření Anglie a Nizozemí o převahu ve světovém obchodu; • orientuje se ve vývoji v Rusku v 16. století; identifikuje charakteristické rysy vývoje v Rusku v době Petra I. a Kateřiny II.; • pochopí vzestup pruského státu za hohenzollernské dynastie v 18. století včetně reforem Fridricha II. a válek, do nichž se Prusko zapojilo; • charakterizuje specifický vývoj Polska a jeho dělení mezi velmoci; • orientuje se ve vývoji habsburské monarchie v 17. a 18. století; • vymezí příčiny a průběh nizozemské revoluce; • porozumí společenské krizi v Anglii za Stuartovců, občanské válce včetně období republiky a dalšímu vývoji ke konstituční monarchii; • porovná podmínky a výsledky anglické revoluce 17. století s francouzskou revolucí konce 18. století, identifikuje jejich vliv na utváření moderní evropské občanské společnosti; 4.6
Český stát v raném novověku
• orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a náboženských poměrech v Českém království v poslední čtvrtině 15. a v 16. století za vlády Jagellonců a Habsburků; • identifikuje úsilí prvních Habsburků na českém trůně o jednotnou centralizovanou monarchii; • rozliší charakteristické znaky a projevy české renesanční kultury; • orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a kulturních poměrech v Českém království v 17. a na počátku 18. století; • rozliší charakteristické znaky a projevy české barokní kultury; • identifikuje charakteristické rysy osvícenského absolutismu za Marie Terezie a Josefa II.; • rozliší dopad reforem osvícenského absolutismu ve společnosti; 4.7
Myšlení a kultura raného novověku
• porozumí změnám ve vědě a filozofii na počátku novověku; • rozliší charakteristické znaky a projevy barokní kultury.
5.
Novověk
Žák: 5.1
Osvícenství; Velká francouzská revoluce
• • • •
rozliší charakteristické znaky a projevy osvícenství, vymezí jeho pronikání do Evropy; analyzuje situaci ve Francii v předvečer Velké francouzské revoluce; vymezí příčiny a průběh Velké francouzské revoluce; charakterizuje jednotlivé etapy revoluce; posoudí význam a vliv Velké francouzské revoluce, porovná Velkou francouzskou revoluci s revolucemi 16. a 17. století; • zhodnotí význam konceptu lidských a občanských práv; 5.2
Napoleonská Francie; napoleonské války
• orientuje se v politických, hospodářských, sociálních a náboženských poměrech ve Francii za vlády Napoleona; • porozumí systému Svaté aliance a jeho fungování v událostech do konce 19. století; • posoudí vliv napoleonských válek na poměry v Evropě a českých zemích;
5.3 • • • • •
Americký boj za nezávislost
porozumí procesu vzniku USA; identifikuje charakteristické rysy Prohlášení nezávislosti a americké ústavy; porovná americkou revoluci s Velkou francouzskou revolucí; zhodnotí význam vzniku USA; orientuje se v procesu bojů za nezávislost v Latinské Americe;
5.4
Modernizace společnosti
• posoudí význam industrializace a vědeckých a technických inovací i postupné demokratizace společnosti; • porozumí procesu vývoje ke konstitucionalismu a rozvoji občanské společnosti; vzniku a principům občanské společnosti v českých zemích; • porovná příčiny, průběh a výsledky evropských revolucí první poloviny 19. století s důrazem na revoluci roku 1848 – analyzuje ekonomické, sociální, politické a nacionální aspekty těchto událostí; 5.5
Změny sociální struktury evropské a evropeizované společnosti
• rozliší změny v sociální struktuře společnosti a jejich příčiny i důsledky v evropské a evropeizované společnosti včetně sociálních problémů; 5.6 Národní hnutí 19. století, Češi a česká politika v habsburské monarchii, vznik velkých „národních“ států v Německu a v Itálii • rozliší konkrétní příklady dobového nacionalismu, zemského a státního vlastenectví, agresivní a obranné rysy nacionalismů; • charakterizuje národní hnutí 19. století (především v habsburské monarchii); • porozumí procesu konstituování novodobého českého národa i jeho politické reprezentace včetně vývoje české politiky v druhé polovině 19. století; • orientuje se ve vývoji česko-německých vztahů v 19. století a na počátku 20. století; • posoudí důsledky rakousko-uherského vyrovnání pro existenci habsburské monarchie, pro Němce a Maďary a pro neněmecké a nemaďarské národy Rakouska-Uherska; • pochopí proces sjednocení Německa i jeho důsledky a vznik „národního“ státu v Itálii; 5.7 Moderní kolonialismus a postupné pronikání evropských civilizačních a kulturních prvků do mimoevropských civilizací • vymezí proces moderního kolonialismu; charakterizuje moderní kolonialismus a jeho důsledky; • identifikuje mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů a bojů za národní osvobození; 5.8
Evropské velmoci a jejich soupeření v 19. století; USA v 19. století
• orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech evropských velmocí 19. století; • orientuje se politických, ekonomických a sociálních poměrech v USA 19. století včetně rasové problematiky indiánského a černošského etnika a přistěhovalectví z Evropy; rozpozná důsledky války Severu proti Jihu; • vymezí mezinárodní postavení evropských velmocí a porozumí jejich vzájemným vztahům; • porovná postavení evropských velmocí s nastupujícími světovými velmocemi (USA, Japonsko); • pochopí mezinárodní vztahy v předvečer první světové války;
10
5.9
Ideové a kulturní proudy 19. století, životní styl a každodenní život
• rozliší pojmy liberalismus, konzervatismus, socialismus, marxismus, bolševismus, radikalismus, demokracie; • rozezná charakteristické rysy životního stylu v Evropě a v českých zemích v jeho proměnách; • rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů a slohů 19. století a počátku 20. století.
6.
Nejnovější dějiny
Žák: 6.1
První světová válka
• vymezí příčiny a průběh první světové války; • porovná vztah mezi stupněm rozvoje vědy a techniky a ničivou silou války; • charakterizuje první československý odboj a pochopí jeho význam pro vznik samostatného Československa; • rozezná výsledky a důsledky války; 6.2
Ruské revoluce
• porozumí situaci v Rusku; zhodnotí význam ruských revolucí; 6.3
Poválečná Evropa
• orientuje se v politických, ekonomických a sociálních poměrech v poválečné Evropě; • porozumí versailleskému systému včetně jeho selhání v meziválečném období; 6.4
Československo 1918–1938
• pochopí proces vzniku Československa v roce 1918; • vymezí rozsah státu, jeho hranice, národnostní složení obyvatelstva a politický systém; • zhodnotí význam vzniku samostatného a demokratického československého státu pro Čechy a Slováky i důsledky vzniku Československa pro národnostní menšiny; • posoudí demokratický charakter a politickou kulturu první Československé republiky včetně působení Tomáše G. Masaryka; • posoudí základní vnitrostátní, zahraničněpolitické a mezinárodní problémy meziválečného Československa; • posoudí národnostní problémy Československa a možné způsoby jejich řešení; • zhodnotí ekonomiku státu, sociální skladbu obyvatelstva, sociální politiku státu, posoudí vliv hospodářské krize z konce 20. a z počátku 30. let na obyvatelstvo a na stabilitu republiky; • orientuje se v procesu působení mezinárodních a vnitřních sil ohrožujících demokratický charakter státu i jeho existenci; posoudí podíl domácích radikálních pravicových a nacionalistických politických sil na zániku první republiky; • určí na základě předložených kritérií (např. výsledků voleb) politický vliv významných politických uskupení v Československu; • charakterizuje politiku československých komunistů v meziválečném období v souvislosti s ideologií Třetí internacionály; • zhodnotí důsledky rozhodnutí mezinárodní konference v Mnichově v kontextu evropské politiky a utváření česko-německých vztahů v rámci první poloviny 20. století; • porovná první a druhou republiku; • rozpozná charakteristické znaky a projevy kultury v první republice včetně kultury menšin; 11
6.5 Meziválečné totalitární systémy a autoritativní režimy; demokratické velmoci; světová hospodářská krize • určí základní problémy Výmarské republiky, pochopí úspěšnou cestu nacistů k moci v Německu; • charakterizuje fašismus, nacistickou ideologii a nacistický totalitarismus; • vymezí komunistickou diktaturu v Sovětském svazu ve 20. a 30. letech a její projevy včetně stalinské ideologie; • porovná nacistický a stalinistický totalitarismus; • rozliší státy demokratické a státy s totalitárními a autoritativními režimy; • identifikuje projevy světové hospodářské krize, posoudí hospodářské, sociální a politické důsledky krize; 6.6
Rozpad versailleského systému, úsilí o kolektivní bezpečnost, válečné konflikty 30. let
• pochopí proces rozpadu versailleského systému; • posoudí politiku západních demokracií, úsilí o kolektivní bezpečnost, politiku nacistického Německa a SSSR; • orientuje se ve válečných konfliktech 30. let a jejich příčinách a výsledcích; 6.7
Kultura meziválečného období
• určí významné osobnosti vědy a kultury v meziválečném období a oblast jejich tvorby; • rozpozná charakteristické znaky a projevy uměleckých směrů 1. poloviny 20. století; • zhodnotí zrod masové kultury (zejména rozhlas, film, televize); 6.8
Druhá světová válka
• porozumí procesu vzniku Protektorátu Čechy a Morava a jeho postavení ve vztahu k Třetí říši; • rozliší příčiny druhé světové války a válečné cíle osy Berlín-Řím-Tokio a protihitlerovské koalice; • orientuje se klíčových událostech na evropských i mimoevropských bojištích včetně porážky fašistického bloku a osvobození okupovaných území; • charakterizuje válečné zločiny, situaci vojáků na frontách a civilního obyvatelstva v zázemí; • vymezí záměry a cíle nacistů vzhledem k obyvatelstvu protektorátu; • porozumí pojmům diaspora, pogrom, ghetto, šoa, holocaust a konečné řešení židovské otázky, rozliší holocaust Židů a Romů; • charakterizuje druhý odboj v jeho složce zahraniční a domácí, politické a vojenské; • identifikuje charakter režimu ve Slovenské republice v letech 1939–1945; • orientuje se v závěrech ujednání spojeneckých konferencí představitelů protihitlerovské koalice; • posoudí důsledky války a poválečné uspořádání; 6.9
Poválečné Československo 1945–1948
• orientuje se v ekonomické, společenské a politické situaci v poválečném Československu; • analyzuje na základě výsledků voleb rozložení politických sil, posoudí plány komunistů na převzetí moci a zhodnotí jejich realizaci; • orientuje se v oblasti zahraniční politiky poválečného Československa v kontextu evropského vývoje a posoudí její dopady na vnitřní život republiky; • porozumí problematice řešení německé otázky; 6.10 Studená válka, vyspělé demokracie ve druhé polovině 20. století včetně procesu uvolnění a úsilí o sociální stát • charakterizuje studenou válku a vymezí svět rozdělený na bloky; • porozumí situaci v západní Evropě v poválečném období; • orientuje se v politickém vývoji v USA, Velké Británii, Francii a SRN; • porozumí ekonomickému a sociálnímu vývoji ve vyspělých demokratických zemích od 50. let až do doby 12
zániku bloků; • pochopí proces západoevropské integrace; 6.11 SSSR a komunistický blok, Československo pod komunistickou mocí • charakterizuje politický vývoj v SSSR a jeho postavení jako světové velmoci; • orientuje se v procesech sovětizace a unifikace sovětského bloku, v ekonomických a sociálních problémech sovětského bloku a způsobech jejich řešení; • rozčlení politický, sociální a ekonomický vývoj zemí sovětského bloku (především Sovětského svazu a Československa) od počátků studené války po rozpad sovětského bloku; • pochopí charakter komunistických režimů a protikomunistickou rezistenci, především v Československu; • rozčlení vývoj komunistického Československa, porovná jednotlivá období vlády komunistů v Československu (50. léta, proces „demokratizace,“ normalizace, myšlenky přestavby a glasnosti); 6.12 Proces dekolonizace a problém modernizace a chudoby v rozvojových zemích • definuje proces dekolonizace; rozliší jednotlivé typy politických režimů v rozvojových zemích, politické, hospodářské a sociální problémy rozvojových zemí; identifikuje ohniska konfliktů; • charakterizuje hnutí nezúčastněných v mezinárodních vztazích, vnitřní vývoj Číny a její současné postavení; • orientuje se ve vývoji izraelsko-arabského konfliktu a porozumí jeho příčinám; 6.13 Rozklad komunistických režimů a rozpad sovětského mocenského bloku • pochopí význam helsinské Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě; • posoudí příčiny a důsledky zhroucení komunistických režimů v Evropě a v Československu i způsob provedení politické změny; 6.14 Rozdělení Československa, Česká republika • charakterizuje politický a hospodářský vývoj Československa od konce 60. let vzhledem k odlišnostem v ČSR a SSR, politickou a ekonomickou situaci v Československu na počátku 90. let; • orientuje se v integraci ČSFR a ČR do evropských struktur; 6.15 Cesta k současnému světu na přelomu 20. a 21. století, globální svět • • • • •
rozpozná charakteristické znaky a projevy vědy, vzdělanosti, techniky a technologie ve 20. století; rozpozná charakteristické znaky a projevy kulturních směrů a proudů 2. poloviny 20. století; posoudí průnik masové kultury do života společnosti a její globální charakter; orientuje se v soudobém světovém vývoji, identifikuje specifika vývoje v Africe, Indii a Číně; orientuje se v procesu vzniku a vývoje významných světových a evropských organizací a posoudí jejich význam; • identifikuje globální problémy soudobého světa a jejich projevy; posoudí globalizační tendence.
13
Základní specifikace maturitní zkoušky z dějepisu Zkouška se koná formou písemného didaktického testu, který je tvořen uzavřenými (s jednou správnou odpovědí) a otevřenými úlohami se stručnou odpovědí. Zkoušku charakterizuje následující tabulka, která uvádí poměrné zastoupení úloh v testu, které ověřují požadavky z jednotlivých tematických okruhů. Tematické okruhy 1. a 2. Pravěk a Starověk 3. Středověk 4. Raný novověk 5. Novověk 6. Nejnovější dějiny
14
% 10–15 15–20 15–20 20–25 25–30
Příklady testových úloh Obsahem této části katalogu jsou ukázky různých typů testových úloh ověřujících znalosti a dovednosti z dějepisu. Jejich zastoupení necharakterizuje strukturu testu a nelze je považovat za příklad kompletně sestaveného testu nebo části testu pro maturitní zkoušku. Výchozí mapa k úloze 1
(http://hismap.wz.cz, upraveno)
Úloha 1 Kterou z následujících možností nejspíše zobrazuje výchozí mapa? A) B) C) D)
počátky přemyslovského státu vývoj Velkomoravské říše vznik středověkého Polska zánik keltských oppid
15
Úloha 2 Kterou z následujících dam mohl vyzvat k tanci Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634)?
A)
B)
C)
D)
Výchozí text a obrázek k úloze 3 CHRONOGRAM vyznačení letopočtu vzniku stavby, sochy, malby, zlatnické práce apod. v nápise tak, že písmena, shodující se s římskými číslicemi (M, D, C, L, X, V, I), jsou větší, popřípadě zlacená nebo červená. Jejich součet dá rok, z něhož dílo pochází. Chronogram může být také dvojitý – pak se výsledek dělí dvěma. Je-li nápis ve verších, nazývá se chronostich.
(J. Herout, Slabikář návštěvníků památek)
Úloha 3 Napište na základě výchozího textu letopočet vyznačený na výchozím obrázku: Řešení: 1715
16
Úloha 4 Rozhodněte o každém z následujících tvrzení o přínosu arabského světa pro evropskou kulturu a vědu, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE): ANO – NE
4.1 Arabové uvedli ve známost indické číslice (1, 2, 3…).
4.2 Díky Arabům se Evropané seznámili s novými zemědělskými plodinami (kukuřice, brambory) a novými způsoby hospodaření (zavlažovací systémy). ANO – NE 4.3 Některými prvky a znaky arabské architektury se nechali inspirovat stavitelé v Evropě.
ANO – NE
4.4 Prostřednictvím Arabů se do Evropy dostaly vědecké a technické poznatky z Číny.
ANO – NE
Výchozí obrázek a text k úloze 5
Hosté: „No, prach milionský živote, dostaneme-li pak už něco?!“ – Sklepník Vindiš: „Co račte, pánové, poroučet?“ – Hosté: „Ale vždyť už tu čekáme půl věčnosti a křičíme o všeobecné rovné hlasovací právo!“ – Sklepník: „Už se dělá, pánové, už se dělá!!“ – Hosté: „To nám povídal už ten loňskej.“ – Sklepník: „Tamto se zkazilo, teď přijde čerstvé.“ – Hosté: „No, tak, pardie, už ať ho nesete!“ – Sklepník: „Hned, hned!“ (odbíhá, pro sebe:) „Jen co kočka vejce snese.“ (Vzhledem k povaze testové úlohy není uveden zdroj výchozího textu.)
Úloha 5 Ve kterém období byl vydán vtip ve výchozím textu? A) B) C) D)
v letech 1848–1849 v 60. letech po rakousko-uherském vyrovnání v 90. letech 19. století v 2. desetiletí 20. století před 1. světovou válkou
17
Úloha 6 Která z následujících map zachycuje stav sjednocení Itálie v roce 1862? A)
B)
C)
D)
Výchozí text k úloze 7 Nad hlavou nám lítaj anky, v Praze střílí ruské tanky, přijeli k nám v pravý čas, střílet lidi před rozhlas… Pan Brežněv si v Kremlu sedí a na Prahu smutně hledí.
(J. Janovský, Dějiny československé republiky, slovem a dokumenty, 1918–1992, upraveno)
Úloha 7 Napište název historické události, ke které odkazuje výchozí text: Řešení: vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR (a všechna synonymická vyjádření téhož)
18
Výchozí mapy k úloze 8
(http://hismap.wz.cz/)
Úloha 8 Co je nejspíše zobrazeno na výchozích mapách? A) B) C) D)
dopravní dostupnost postižení emisemi rozsah zalesnění teplotní rozložení
Výchozí text k úloze 9 […] Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou, a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy. […] (Vzhledem k povaze úlohy není uveden zdroj výchozího textu.)
Úloha 9 Který z následujících politiků pronesl v roce 1946 projev, jehož součástí je výchozí text? A) B) C) D)
E. Beneš Ch. de Gaulle W. Churchill J. V. Stalin
19
20
KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz www.m2010.cz
Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky
ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: DĚJEPIS Platnost: od školního roku 2009/2010 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3247/2008-2/CERMAT Vydáno: březen 2008
