KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

NĚMECKÝ JAZYK VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNO OBTÍŽNOSTI STI

Zpracoval:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Schválil:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

NĚMECKÝ JAZYK

VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI

Zpracoval: Schválil:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT

Obsah 1. Úvod 2. Požadavky k maturitní zkoušce 3. Základní specifikace zkoušky 4. Příklady

1.

Úvod

Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z německého jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce vyšší úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999. Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném vzdělávání. Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této publikace. Maturitní zkouška z německého jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z německého jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v návaznosti na CEFR. Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz i možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.

Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe, Cambridge University Press 2001. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002. Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.

2.

Požadavky k maturitní zkoušce z německého jazyka – vyšší úroveň obtížnosti

Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z německého jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět. Maturitní zkouška z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, požadavky tohoto charakteru nejsou v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, které jdou napříč všemi řečovými dovednostmi, jsou v katalogu vymezeny společně pro všechny řečové dovednosti. Receptivní řečové dovednosti: • poslech • čtení Produktivní řečové dovednosti a strategie: • písemný projev • ústní projev Interaktivní řečové dovednosti a strategie: • ústní interakce Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: • vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede, • charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka, • charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů, • obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí. Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají. Maturitní zkouškou z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a běžných situací je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.

2.1

Receptivní řečové dovednosti

2.1.1 Poslech

 • • • • • 

Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor/postoj mluvčích postihnout hlavní body postihnout podrobné/detailní informace porozumět podrobným orientačním pokynům Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (upozornění, pokyny, oznámení, zpravodajství, interview, debata, komentář, předpověď počasí, reklamní spot, úryvek z filmů/prózy/poezie, přednáška). S ohledem na ověřované dovednosti mohou být texty obsahově i jazykově složité. Texty neobsahují málo častá idiomatická spojení. Delší promluva může obsahovat rozvinutou argumentaci, pokud je téma promluvy dostatečně známé. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy (s českým překladem či vysvětlením v německém jazyce) uvedeny za úlohami pod čarou. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty, které jsou nahrány nebo upraveny v nahrávacím studiu. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované dovednosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných hlášení/produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. S ohledem na komunikační situaci a téma může být v promluvě použit hovorový jazyk. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou setkat. Rychlost promluvy není zpravidla upravována (např. zpomalením nebo opakováním části promluvy). Pokud to vyžaduje situace, mohou v nahrávkách hovořit více než dva mluvčí, vždy jsou však dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). V zájmu zvýšení autenticity situace mohou nahrávky obsahovat doplňkové zvuky a přirozené zvukové pozadí (např. cinkot skleniček v restauraci, hudební pozadí reklam), které však neztěžují porozumění. Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, formální rozhovor nadřízeného a podřízeného, rozhlasové zpravodajství), středně dlouhý monolog nebo rozhovor/diskuse (např. vyprávění o zážitku nebo pocitech, diskuse na aktuální téma, neformální rozhovor několika studentů o dění ve škole) nebo dlouhý monolog nebo rozhovor/interview (např. vyprávění o události, interview se zajímavou osobností). V rozhovorech se mohou střídat více než dva mluvčí. 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Výchozí poslechové texty se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (doprava, poskytování/využívání služeb, společenské/politické/kulturní/sportovní události apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).



Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslech) vycházejí z typů úloh, které jsou zařazeny do didaktického testu na vyšší úrovni obtížnosti (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou a neuvedenou odpověď se body neodečítají.

2.1.2 Čtení

 • • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku/základní smysl textu pochopit záměr a názor autora/vypravěče/postav porozumět pocitům autora/vypravěče/postavy porozumět postoji autora/vypravěče/postavy rozpoznat hlavní body porozumět výstavbě textu/postihnout sled hlavních myšlenek vyhledat specifické informace vyhledat důležité podrobnosti shromáždit specifické informace z různých částí textu shromáždit specifické informace z více krátkých textů porozumět podrobnostem v návodech odhadnout význam neznámých výrazů rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e Charakteristika výchozích textů

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (např. oznámení, návod, recept, nabídka, propagační text, program, recenze, úryvek z prózy, povídka, vyprávění, dopis), které mohou s ohledem na ověřované dovednosti být obsahově i jazykově složité a mohou mít rozvinutou argumentaci. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech ve větší míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy uvedeny s českým překladem nebo vysvětleny v německém jazyce za úlohami pod čarou. Zdrojem výchozích textů mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod. Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Výchozími texty jsou krátké texty (do 100 slov), středně dlouhé texty (cca ½ stránky formátu A4) nebo dlouhé texty (jedna stránka formátu A4). Dovednost shromáždit specifické informace z různých textů je ověřována na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky formátu A4. 


Výchozí texty se vztahují ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě, zdraví, životní styl apod.), veřejné (doprava, využívání služeb, společenské/politické/kulturní/ sportovní události apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, kultura, sport, média, životní prostředí apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).



Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou zařazeny do didaktického testu na vyšší úrovni obtížnosti (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou a neuvedenou odpověď se body neodečítají.

2.2

Produktivní řečové dovednosti a strategie

2.2.1 Písemný projev

 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod. popsat podrobně pracovní postup sdělit podrobné informace a zprávy a reagovat na ně zformulovat dotazy a reagovat na ně uvést potřebné detaily vyjádřit myšlenky a vztahy mezi nimi zformulovat žádost, nabídku, stížnost, reklamaci apod. vyjádřit své názory a reagovat na názory jiných uvést důvody pro a proti určitému názorovému stanovisku vysvětlit/porovnat výhody a nevýhody různých možností, přístupů apod. vysvětlit běžné problémy a/nebo navrhnout řešení problému zhodnotit různé návrhy řešení problému zdůraznit důležité myšlenky zdůraznit důležitost událostí a zážitků z osobního hlediska vyjádřit míru pocitu rozvinout hlavní kompoziční složky a doložit je relevantními podrobnostmi/příklady shrnout a skloubit informace a argumenty (i z více zdrojů) rozvinout systematicky argumentaci posoudit kriticky film, knihu, divadelní hru apod. Charakteristika písemného projevu žáka

Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis (včetně elektronické korespondence a běžného obchodního dopisu), vzkaz, životopis, vyprávění, referát, článek, kritika, úvaha, recenze, smyšlený příběh apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části. Žák zpracovává v každé části písemné práce jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah. V jedné části může být nabídka dvou alternativ zadání. Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná a obsahově i jazykově složitá souvislá sdělení, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny konzistentně, rozvinuty adekvátně záměru (zadání) a jsou v souladu s pravidly výstavby požadovaného typu textu. Slohový útvar je čitelný a v požadované délce. Myšlenky a informace jsou v textu logicky uspořádány a tam, kde je to vhodné, jsou využity rozmanité prostředky textové návaznosti. Text je vhodně organizován. Pokud to vyžaduje zadání, je slohový útvar ve standardizované konvenční podobě. Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka není postřehnutelný. 


Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může běžně setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), společenské (kultura, tradice, životní prostředí, média apod.), veřejné (využívání veřejných a zdravotních služeb apod.), vzdělávací (výuka, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).



Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu. Zadání/Obsah

Formální a obsahová koherence Jazykové prostředky, jazykové funkce

• • • • • • • • • • • • • •

adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost dodržení tématu/stylu apod. formální náležitosti požadovaného typu textu rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací dodržení požadované délky textu logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti členění textu přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení pravopis rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí účinek sdělení na příjemce míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka

Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.

10

2.2.2 Ústní projev

Žák dovede:

 • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

popsat podrobně osobu, místo, věc, skutečné nebo smyšlené události, zážitky apod. poskytnout podrobné informace shrnout a skloubit informace a argumenty z více zdrojů porovnat různé alternativy vyjádřit vztahy mezi věcmi, osobami, myšlenkami, událostmi apod. vyjádřit myšlenky/názory/přesvědčení/různou míru emocí apod. rozvést své myšlenky/názory a podpořit je argumenty a/nebo příklady zdůvodnit svůj názor/přesvědčení apod. pomocí vhodných argumentů vyjádřit a zdůvodnit souhlas či nesouhlas s určitým názorem, jednáním apod. vystavět a systematicky rozvinout jasnou argumentaci uvést potřebné podrobnosti vyjádřit, v čem jsou pro něj věci, místa, události, zážitky apod. důležité rozvinout hlavní body/doložit je relevantními podrobnostmi a příklady zdůraznit hlavní body a/nebo hlavní myšlenky vysvětlit problém zvážit možné příčiny nebo následky problému zhodnotit různé návrhy řešení problému zformulovat hypotézy požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Dovednosti jsou ověřovány na typech promluvy odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti, např. podrobný popis (místa, události, postupu práce apod.), souvislé jazykově i obsahově složitější vyprávění, zpráva, informačně bohatá prezentace, vylíčení/shrnutí obsahu knihy. 

Charakteristika ústního projevu žáka

Ústní projev žáka je srozumitelný, přirozený, plynulý a spontánní. Posluchač se nemusí při snaze porozumět namáhat. Ústní projev je systematicky rozvinutý a podrobný a výpovědi tvoří jasný a koherentní sled myšlenek. Žák komunikuje správně ve známých kontextech, využívá pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Tam, kde je to vhodné, jsou použity vhodné prostředky textové návaznosti a podřadná souvětí. Drobné nesystematické chyby a menší nedostatky ve větné stavbě dovede žák zpětně opravit. Jazykové prostředky jsou v komunikaci užity dostatečně přesně, účelně a v dostatečném rozsahu. Je zřejmé, že žák dovede účelně užívat běžné ustálené fráze a pozměňovat formulace nebo použít opisné prostředky tak, aby se vyhnul častým opakováním, zbytečným chybám nebo aby získal čas. Plynulost ústního projevu může být v ojedinělých případech narušena při hledání vhodného výrazu (např. při delších a složitějších monolozích, ve snaze vyjádřit složitou myšlenku či detailní informaci). Rozdíl v ústním projevu žáka na úrovni základní a vyšší je zejména v míře konkrétnosti témat, v rozsahu, přesnosti a variabilitě očekávaných jazykových prostředků a v rovině syntaktické. 


Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, zdraví, životní styl, život ve městě/na venkově apod.), osobnostní (identita, světonázor apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací 11

(škola, výuka apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika, sport, média apod.) a pracovní (profese, vybavení pracoviště apod.). 

Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce • míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Zvuková stránka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. jazyka • míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.

12

2.3

Interaktivní řečové dovednosti a strategie

Ústní interakce  • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Žák dovede: zjistit, předat, ověřit si a potvrdit informace vyměňovat si informace a rady zahájit, udržovat a ukončit rozhovor efektivně se střídat s partnerem v komunikaci diskutovat o problému a napomáhat vývoji diskuse shrnout, kam diskuse dospěla vyvíjet iniciativu účinně, pohotově klást otázky a reagovat na ně klást doplňující otázky komentovat a dále rozvíjet sdělení a závěry partnera v komunikaci komentovat a posoudit názor zhodnotit alternativní návrhy reagovat na argumentaci/názor/hypotézu reagovat na vyjádřené pocity/projevit účast reagovat na vzniklý problém nebo situaci a podat k nim vysvětlení uvést důvody ke stížnosti stanovit, jaké ústupky musí on a/nebo partner v komunikaci učinit získat objasnění formulací, kterými si není jist

Dovednosti jsou ověřovány na typech interakce odpovídajících ověřované úrovni obtížnosti, např. formální i neformální rozhovor/diskuse, strukturovaný pohovor. 

Charakteristika ústní interakce žáka

Žák komunikuje přirozeně a spontánně. Posluchač se nemusí při snaze porozumět namáhat a nedochází k situacím, které by pro druhého účastníka konverzace byly nepříjemné či zesměšňující. S ohledem na komunikační situaci jsou sdělení systematicky rozvinutá a podrobná a výpovědi tvoří jasný a koherentní sled myšlenek. Žák komunikuje správně ve známých kontextech, využívá pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Tam, kde je to vhodné, jsou použity vhodné prostředky textové návaznosti a podřadná souvětí. Drobné nesystematické chyby a menší nedostatky ve větné stavbě dovede žák zpětně opravit. Jazykové prostředky jsou v komunikaci užity dostatečně přesně, účelně a v dostatečném rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Je zřejmé, že žák dovede účelně užívat běžné ustálené fráze a pozměňovat formulace nebo použít opisné prostředky tak, aby se vyhnul častým opakováním, zbytečným chybám nebo aby získal čas. Plynulost může být v ojedinělých případech narušena při hledání vhodného výrazu (např. při delších a složitějších monolozích, ve snaze vyjádřit složitou myšlenku či detailní informaci). Žák se dokáže aktivně účastnit ústní interakce s partnerem, který nemusí svou promluvu výrazněji přizpůsobovat. Rychlost promluvy, výslovnost a přízvuk partnera v komunikaci je standardní a promluva může obsahovat hovorové výrazy.

13




Interakce žáka i partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním, abstraktním, známým i méně známým tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v osobním, společenském, akademickém i profesním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (přátelé, bydlení, zdraví, životní styl apod.), osobnostní (identita, světonázor apod.), veřejné (doprava, služby, společenské/sportovní a kulturní události apod.), vzdělávací (škola, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, profese apod.). 

Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání

Jazykové prostředky

Jazykové funkce Formální a obsahová koherence Interaktivní dovednosti Zvuková stránka jazyka

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce • míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka • rozsah a přesnost • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. • ovládání interaktivních strategií • míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi v komunikaci • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. • míra interference mateřského nebo jiného cizího jazyka

Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.

14

2.4

Jazyková kompetence

 Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou dovednost žák zná a dovede: • • • • • 

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků používat zvukové prostředky Charakteristika jazykové kompetence žáka

Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. Mluvnice a slovní zásoba odpovídající vyšší úrovni obtížnosti je podrobněji vymezena v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache a Profile deutsch, které se staly podkladem pro vymezení mluvnice základní a vyšší úrovně obtížnosti. Výčet jazykových prostředků a funkcí odpovídajících úrovni B2 (CEFR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem jazykové úrovně. • Žák používá s ohledem na ověřovaný specifický cíl, téma nebo situaci přesně a vhodně rozmanité lexikální prostředky, které odpovídají dané úrovni obtížnosti. Malý počet záměn a nesprávného výběru slov nezpůsobuje problémy v komunikaci a není patrná redukce toho, co chce žák říct, nebo není zřejmé větší zaváhání v důsledku hledání vhodných jazykových prostředků. • Žák dovede ke svému vyjadřování používat širokou škálu jazykových funkcí (např. zformulovat stížnost, žádost) a reagovat na ně. Dovede dodržovat v psané i mluvené podobě zdvořilostní normy a rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. • Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Žák dovede účelně užívat běžné ustálené fráze a pozměňovat formulace tak, aby se vyhnul častým opakováním nebo zbytečným chybám. • Žák umí vhodně používat opisné prostředky a upravit sdělení tak, aby zakryl mezery ve slovní zásobě a gramatice, a opravit případná přeřeknutí a občasné malé a nesystematické chyby. Hledá-li žák výrazové prostředky, mohou se v malé míře objevit drobná zaváhání. • Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu německého jazyka a správně používat široký repertoár gramatických prostředků. • Žák umí používat běžné typy podřadných souvětí a běžné prostředky textové návaznosti. Umí zpětně opravit občasné malé a nesystematické chyby či nedostatky ve větné stavbě. • Sdělení žáka je srozumitelné, promluva je plynulá. Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka není patrný. Nevyskytují se chyby ve výslovnosti a vázání slov. Může být patrný nesprávný přízvuk nebo intonace, ale projev se dá bez problémů sledovat. 


Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 katalogu.

Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.

15



Hodnocení

Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková kompetence, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.

16

2.5

Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka

2.5.1 Tematické okruhy

Tematické okruhy se týkají konkrétních, abstraktních, známých i méně známých témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací i pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují k níže vymezeným tematickým okruhům. Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např. můj pokoj/životní prostor, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky, stravování mimo domov); prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod. Každodenní život – život doma (např. stravování, nákupy, každodenní povinnosti); školní život (např. stavování, výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa, přírodní lokality); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, víra, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice, regionální zvyklosti); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. přírodní katastrofy, konflikty, sportovní a kulturní události) apod.

17

2.5.2 Témata

Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na vyšší úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům: • • • • • • • • • • • • • • •

Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzdělávání Volný čas a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Společnost Zeměpis a příroda

Katalog požadavků vymezuje pouze všeobecná a všem žákům známá témata. V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem rozumíme konkrétní téma, které si stanovuje škola sama v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky, literatura zemí dané jazykové oblasti) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/ nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu).

Rozpracování všeobecných témat do podtémat a dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na vyšší úrovni obtížnosti.

18

2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka

Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: • Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události, koníčků. • Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.). • Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy. • Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky v jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, pohovoru. • Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce. • Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika, pokrok, média apod.). Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: • • • •

prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává), osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli), události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná), předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).

Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající vyšší úrovni obtížnosti jsou podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache10 a Profile deutsch.11 Slovní zásoba vztahující se k situacím a tématům odpovídajícím požadované úrovni obtížnosti je vymezena i v běžně dostupných učebnicích označených referenčními úrovněmi podle CEFR.

10

Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. 11 Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.

19

3.

Základní specifikace maturitní zkoušky z německého jazyka – vyšší úroveň obtížnosti

Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu. Maturitní zkouška z německého jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev. V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce.12 MATURITNÍ ZKOUŠKA Z NĚMECkého jazykaVYŠŠÍ ÚROVEň obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST

3.1

Subtest

Subtest

Poslech

Čtení a jazyková kompetence12

PÍSEMNÁ PRÁCE

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

Písemný projev

Ústní projev a interakce

Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech

Část zkoušky

DIDAKTICKÝ TEST

Váha

50 %

Dovednost/kompetence

Vymezený čas

Počet částí

Poslech

40 min.

4

Čtení

4 60 min.

Jazyková kompetence

2

PÍSEMNÁ PRÁCE

25 %

Písemný projev

90 min

2

ÚSTNÍ zkouška

25 %

Ústní projev a interakce

15 min.

4

12

V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky jazykové kompetence.

20

3.2 

Části maturitní zkoušky Didaktický test

V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. • Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v německém jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. • Čtení a jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na šest částí, které jsou uvedeny instrukcemi v německém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. 

Písemná práce

Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v německém jazyce. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích vyjádřena povoleným rozmezím textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu. 

Ústní zkouška

Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi: 1. část: 2. část: 3. část: 4. část:

Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat. Ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie, mapka). Ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje sama škola. Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných a témat.

21

3.3 

Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky Uzavřené úlohy

• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). • dichotomické:13 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. • přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty/obrázky/části textů apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny druhé. • s vícenásobným přiřazením: žák pracuje se sumou krátkých textů.14 Texty jsou označeny písmeny jako alternativy. Na základě informací v textech žák přiřazuje ke každé úloze právě jednu správnou alternativu (text). Každá úloha má tedy jen jedno správné řešení. Některé alternativy mohou být použity opakovaně a mohou být tedy řešením více úloh. • uspořádací: žák má uspořádat jevy (části textu) do vzájemného pořadí podle určitého pravidla (např. logická výstavba textu). Za zcela správné uspořádání žák získá plný počet bodů, při částečně správném uspořádání jsou body přidělovány v závislosti na tom, do jaké míry se řešení žáka blíží řešení správnému. 

Otevřené úlohy

• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy. • se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce v požadovaném rozsahu.

13 14

Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy RICHTIG/FALSCH nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA. Za sumu krátkých textů je považováno několik krátkých textů, které spolu vzájemně souvisejí (např. tematicky).

22

4 Příklady 4 PěÍKLADY 4.1 Poslech 4.1 POSLECH Výchozí texty:krátký krátkýmonolog monolog (zpráva), krátký dialog (rozhovor) Výchozí texty: (zpráva), krátký dialog (rozhovor) 4 PěÍKLADY Formát úloh: s výbČrem odpovČdi Formát úloh:uzavĜené uzavřenéúlohy úlohy s výběrem odpovědi

Příklady: 4.1.1, 4.1.2 PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2

Sie zwei kurze Texte. Zu den Aufgaben 1–2 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche 4.1 hören POSLECH dem gehörten Text entspricht. PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2 Výchozí texty: krátký monolog (zpráva), krátký dialog (rozhovor) Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi 1 Was ist in der französischen Hauptstadt geschehen? A) Einzwei Bär ist seinem Besitzer weggelaufen. Sie hören kurze Texte. Zu den Aufgaben 1–2 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche demB)gehörten Text Ein Bär ist ausentspricht. dem Pariser Zoo entflohen. C) Ein Bär wurde im Innenhof eines Mietshauses gehalten. 1 Was ist in der französischen Hauptstadt geschehen? Přepis nahrávky: Ein ausgewachsener Bär sorgte in einem Viertel im Osten der französischen Hauptstadt für Aufregung. Sein A) Ein Bär ist seinem Besitzer weggelaufen. Besitzer habe den Bären tagelang in einer Wohnung ohne Futter gehalten. Dem unglücklichen und B) Ein Bär ist aus dem Pariser Zoo entflohen. hungrigen Bären war es allerdings gelungen aus der Wohnung zu fliehen. Nach fünf Tagen wurde der Bär C) Ein Bär wurde im Innenhof eines Mietshauses gehalten.

schließlich im Innenhof eines Wohnhauses auf einem Baum entdeckt. Der Besitzer des nicht ganz alltäglichen Haustieres sitzt zurzeit dort, wo man eher den Bären vermuten würde: hinter Gittern. Přepis nahrávky: Die verschreckten Hausbewohner alarmierten die Feuerwehr, als sie im Hof plötzlich einen Bären entdeckten, Ein ausgewachsener Bär sorgte in einem Viertel im Osten der französischen Hauptstadt für Aufregung. Sein der sich daraufhin auf einen Baum zurückzog. Der Bär wurde mit einem Lasso gefangen und dem Pariser Besitzer habe den Bären tagelang in einer Wohnung ohne Futter gehalten. Dem unglücklichen und Tierschutzverein übergeben. hungrigen Bären war es allerdings gelungen aus der Wohnung zu fliehen. Nach fünf Tagen wurde der Bär schließlich im Innenhof eines Wohnhauses auf einem Baum entdeckt. Der Besitzer des nicht ganz alltäglichen Haustieres sitzt zurzeit dort, wo man eher den Bären vermuten würde: hinter Gittern. Die verschreckten Hausbewohner alarmierten die Feuerwehr, als sie im Hof plötzlich einen Bären entdeckten, der daraufhin auf einen Baum zurückzog. Der Patig Bär wurde mit eineman? Lasso gefangen und dem Pariser 2 sich Mit welchem Verkehrsmittel kommt Herr in Hamburg Tierschutzverein übergeben.

A) Mit dem Dienstwagen. B) Mit dem eigenen Wagen. C) Mit der Bahn und dem Bus.

2 Mit welchem Verkehrsmittel kommt Herr Patig in Hamburg an? Přepis nahrávky: A: A) Schiller Verlag, Möllemann. Guten Tag! Mit dem Dienstwagen. B: Patig. Guten Tag! KannWagen. ich bitte Frau Wagner sprechen? B) Mit dem eigenen A: Einen Moment bitte. Ich verbinde. C) Mit der Bahn und dem Bus.

C: Schiller Verlag, Wagner. Guten Tag! B: Patig. Guten Tag, Frau Wagner! Přepis nahrávky: C: Ah, Herr Patig! Wie geht es Ihnen? A: Schiller Verlag, Möllemann. Guten Tag! B: Danke gut und Ihnen? B: Patig. Guten Tag! Kann ich bitte Frau Wagner sprechen? C: Gut. Viel zu tun! Sie kommen morgen wohl wieder mit der Bahn an? Wann soll ich Sie vom Bahnhof A: Einen Moment bitte. Ich verbinde. abholen? Um 10.00? C: Schiller Verlag, Wagner. Guten Tag! B: Nein, das ist der Grund, warum ich Sie anrufe. Morgen Vormittag habe ich noch zwei wichtige Termine, B: Patig. Guten Tag, Frau Wagner! einen in Kiel und einen in Buxtehude. Unser Dienstwagen ist dummerweise bis Freitag in der Werkstatt. C: Ah, Herr Patig! Wie geht es Ihnen? Mit der Bahn oder dem Linienbus wäre die Fahrt zu Ihnen natürlich für mich bequemer, aber dann B: Danke gut und Ihnen? müsste ich auf diese beiden Termine verzichten. Ich nehme daher mein Privatauto. Hoffentlich gibt es auf C: Gut. Viel zu tun! Sie kommen morgen wohl wieder mit der Bahn an? Wann soll ich Sie vom Bahnhof der Autobahn keinen Stau. Wenn alles klappt, sollte ich kurz vor zwei Uhr nachmittags schon bei Ihnen abholen? Um 10.00? sein. B: Nein, das ist der Grund, warum ich Sie anrufe. Morgen Vormittag habe ich noch zwei wichtige Termine, C: Aha, gut, melden Sie sich dann beim Pförtner, Sie können in der Tiefgarage parken. einen in Kiel und einen in Buxtehude. Unser Dienstwagen ist dummerweise bis Freitag in der Werkstatt. B: Also, bis morgen. Mit der Bahn oder dem Linienbus wäre die Fahrt zu Ihnen natürlich für mich bequemer, aber dann C: Ja, bis morgen und auf Wiederhören. müsste ich auf diese beiden Termine verzichten. Ich nehme daher mein Privatauto. Hoffentlich gibt es auf der Autobahn keinen Stau. Wenn alles klappt, sollte ich kurz vor zwei Uhr nachmittags schon bei Ihnen Řešení: 1 – A); 2 – B) sein. C: Aha, gut, melden Sie sich dann beim Pförtner, Sie können in der Tiefgarage parken. B: Also, bis morgen. 22 C: Ja, bis morgen und auf Wiederhören. Řešení: 1 – A); 2 – B)

22

23

Výchozítext: text:stĜednČ středně dlouhý dialog (rozhovor) Výchozí dlouhý dialog (rozhovor) Formátúloh: úloh:dichotomické dichotomické úlohy Formát úlohy

Příklad: PĜíklad: 4.1.3 4.1.3

Sie hören ein Gespräch. Entscheiden Sie, ob die Behauptungen 1–8 dem Inhalt des gehörten Textes entsprechen (R = richtig) oder nicht (F = falsch). PĜíklad: 4.1.3 Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor) Formát úloh: dichotomické úlohy

Das gestohlene Snowboard Sie hören ein Gespräch. Entscheiden Sie, ob die Behauptungen 1–8 dem Inhalt des gehörten Textes entsprechen (R = richtig) oder nicht (F = falsch). R

F

1

Ihr Snowboard ist verschwunden, aber sie kann beschreiben, wie es aussieht.

2

Lis konnte nur am Morgen trainieren.

R F

3 1

Als Snowboard Lis nach Hause gekommen ist, aber hat sie Snowboard in die Garage gestellt. Ihr ist verschwunden, siedas kann beschreiben, wie es aussieht.

4 2

Lis hat mit nur einer guten Platzierung im Jugendsnowboardrennen gerechnet. Lis konnte am Morgen trainieren.

5 3

Lis Wetterbericht hören, weil ihre Hündin gebellt hat. Als konnte Lis nachden Hause gekommennicht ist, hat sie das Snowboard in zu dielaut Garage gestellt.

6 4

Sven dem Fenster zwei Personen am Haus vorbeigehen. gerechnet. Lis hatsah mitaus einer guten Platzierung im Jugendsnowboardrennen

7 5

Lis zuerst Sven desnicht Diebstahls. Lis verdächtigt konnte den Wetterbericht hören, weil ihre Hündin zu laut gebellt hat.

8 6

Karin klaute dasPersonen Snowboard, den Wettkampf gewinnen Sven sah auswahrscheinlich dem Fenster zwei amweil Haussie vorbeigehen. wollte.

7

Lis verdächtigt zuerst Sven des Diebstahls.

8

Karin klaute wahrscheinlich das Snowboard, weil sie den Wettkampf gewinnen wollte.

Das gestohlene Snowboard

Řešení: 1 – R; 2 – F; 3 – F; 4 – R; 5 – R; 6 – F; 7 – R; 8 – R

23 Řešení: 1 – R; 2 – F; 3 – F; 4 – R; 5 – R; 6 – F; 7 – R; 8 – R

24

Přepis nahrávky: S: Grüß Gott, Lis! Wie geht´s? Störe ich nicht? L: Hallo, Sven! Komm doch herein! Es geht mir gut. Und dir? S: Auch gut. Morgen findet das Jugendsnowboardrennen statt. Du wirst doch auch mitmachen, oder? L: Na klar! Morgen mache ich auch mit. Zu Weihnachten habe ich vom Vater ein neues, total cooles Snowboard bekommen. Willst du es mal sehen? Warte, ich hole es. L: Oh nein! Bin ich verrückt? Es stand doch da!? Das kann doch nicht wahr sein! S: Was ist? L: Mein neues Snowboard ist weg! Ja, weg! Welch ein gemeiner Dieb! Wir müssen die Polizei rufen, schnell! Darf ich dein Telefon benutzen, Sven? S: Nun mal langsam. Beruhige dich doch. Wie sieht dein Snowboard denn aus? Und wo hast du es hingestellt? L: Es war ein hellblaues Brett mit einer goldenen Sonne darauf, ein echtes Raceboard. Du weißt doch, morgen ist das Jugendsnowboardrennen und ich habe darum den ganzen Tag trainiert. Kurz vor 16 Uhr war ich fast am Verhungern und bin nach Hause gegangen. Mein Snowboard habe ich dann in den Schnee gleich am Eingang unserer Garage gestellt. Ich habe auf einen guten Rang im Rennen gehofft. Jetzt ist es aus. Verdammt! Das muss ausgerechnet mir passieren! S: Und später… hast du vielleicht nichts Seltsames bemerkt? L: Nein. …. Oder doch! Warte mal. Um 8 Uhr habe ich das Radio eingestellt. Ich wollte den Wetterbericht von morgen hören und wissen, ob es vielleicht morgen schneit. Da fing Asta, meine Hündin, an wie wild zu bellen. Als ich sie nach etwa 2 Minuten wieder beruhigte, war der Wetterbericht natürlich vorbei. S: Hm. Ruf nicht gleich die Polizei. Vielleicht kann ich dir helfen. Zufällig war ich heute Abend die ganze Zeit am Schneeschaufeln. Nur zwei Leute sind bei mir vorbei zu euch hoch, die mir aufgefallen sind: So um 6 Uhr ging Rudi Pillmaier vorbei, dieser Lümmel aus München. Der klaut, wo er hingreift. Und kurz vor 8 machte Karin Lindhorst ihren gewohnten Abendspaziergang. Die müsstest du eigentlich kennen, Lis. Karin ist die beste Snowboarderin weit und breit. Alle hoffen natürlich, dass sie morgen gewinnt. L: Hast du etwa mein Snowboard beiseite geschafft, Sven? S: Ich?! Wie kommst du denn darauf? Warum sollte ich dein Snowboard stehlen? Das, das ist doch nicht dein Ernst? L: Na ja, entschuldige … Natürlich warst du es nicht! Ich weiß schon, wer es war! S: Wer? Verstehe nicht. Wie kannst du es wissen? L: Ist doch klar! Du hast es mir doch selbst gesagt. Karin muss das gewesen sein. Du hast sie kurz vor acht Uhr bei ihrem gewohnten Spaziergang gesehen. Um acht hat dann meine Asta gebellt, so dass ich den Wetterbericht nicht hören konnte. Komm, wir müssen schnell zu ihr nach Hause. Vielleicht ist da noch was zu retten.

24

25

Výchozí texty:stĜednČ střednědlouhý dlouhý dialog (rozhovor) Výchozí texty: dialog (rozhovor) Formát úloh:uzavĜené uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: úlohy s výbČrem odpovČdi


Sie hören ein Interview mit Herrn Professor Thiess. Zu den Aufgaben 1–6 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche dem gehörten Text entspricht. PĜíklad: 4.1.4 1 Welche Einrichtung führt Herr Professor Thiess? Výchozí texty: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor) A) Freilichtmuseum. Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi B) Naturkundemuseum. C) Völkerkundemuseum. Sie hören ein Interview mit Herrn Professor Thiess. Zu den Aufgaben 1–6 wählen Sie die richtige Antwort A–C aus, welche dem gehörten Text entspricht. 2 1

3 2

4 3

5 4

6 5

Welches Ziel stellt sich das Museum? A) Wissenschaftliche Informationen übergeben. Welche Einrichtung führt Herr Professor Thiess? B) Fahrgeschäfte zur Verfügung stellen. A) Freilichtmuseum. C) Abenteuer erleben lassen. B) Naturkundemuseum. C) Völkerkundemuseum. Wie viele Dinosauriermodelle können die Besucher sehen? A) 14 Welches Ziel stellt sich das Museum? B) 120 A) Wissenschaftliche Informationen übergeben. C) 250 B) Fahrgeschäfte zur Verfügung stellen. C) Abenteuer erleben lassen. Warum befindet sich das Freilichtmuseum in Münchehagen? A) Hier wurden 250 Dinosaurier können entdeckt.die Besucher sehen? Wie viele Dinosauriermodelle B) Hier lebten 120 Herden von Dinosauriern. A) 14 C) Hier wurden Spuren von Dinosauriern gefunden. B) 120 C) 250 Was können Kinder im Rahmen des Kinderprogramms nicht machen? A) Archäologen derdas Forschung helfen. in Münchehagen? Warum befindetbei sich Freilichtmuseum B) Plastik-Saurierknochen ausgraben. A) Hier wurden 250 Dinosaurier entdeckt. C) Saurier aus Ton bauen. B) Hier lebten 120 Herden von Dinosauriern. C) Hier wurden Spuren von Dinosauriern gefunden. Wann ist das Museum geöffnet? A) Das ganze Kinder Jahr. im Rahmen des Kinderprogramms nicht machen? Was können B) Von April bis November. A) Archäologen bei der Forschung helfen. C) Außer Dezember das ganze Jahr über. B) Plastik-Saurierknochen ausgraben. C) Saurier aus Ton bauen.

6

Wann ist das Museum geöffnet? A) Das ganze Jahr. Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – C) B) Von April bis November. C) Außer Dezember das ganze Jahr über. 25

Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – C)

26

25

Přepis nahrávky: J: Guten Morgen, liebe Zuhörer. Ich begrüße Sie herzlich zu einer neuen Ausgabe unserer Sendereihe „Freizeit- und Erlebnisparks in Deutschland“. Heute ist bei uns Professor Doktor Detlev Thiess, wissenschaftlicher Leiter des Freilichtmuseums in Münchehagen, zu Gast. Guten Morgen, Herr Professor Thiess. T: Guten Morgen. J: Herr Professor, Münchehagen ist vielleicht nicht allen ein Begriff. Wo liegt die Stadt eigentlich? T: Münchehagen liegt etwa 40 Kilometer westlich von Hannover, also im Norden der BRD. J: Sie sind Leiter eines Freilichtmuseums. Welche Aufgaben stellt sich diese Einrichtung? T: Also, unser Museum ist kein Erlebnispark im eigentlichen Sinne. Es gibt hier keine Fahrgeschäfte, d.h. keine Achterbahn usw. Wichtigstes Ziel ist nicht die Unterhaltung an sich, wir möchten vor allem Wissen vermitteln. Deshalb konzentrieren wir uns auf einen bestimmten wissenschaftlichen Themenkreis. J: Wie dürfen wir das verstehen? T: Unsere Besucher können hier 120 nachgebildete Modelle von Dinosauriern sehen wie z.B. einen 14 Meter langen Allosaurus oder auch einen Velociraptor und Protoceratops, wie sie miteinander kämpfen. Insgesamt steht den Gästen ein 2,5 Kilometer langer Rundweg zur Verfügung, wo die Besucher zurück in die Vergangenheit versetzt werden. J: Warum wurde dieses Museum gerade in Münchehagen gegründet? T: Weil die Besucher hier tatsächlich auf Boden stehen, wo vor 130 Millionen Jahren riesige Herden von Dinosauriern gelebt haben. Ihre Spuren, die sie im Schlamm hinterlassen haben, hat man zufällig bei einer Übung der Freiwilligen Feuerwehr entdeckt. Man hat sie dann natürlich sehr sorgfältig freigelegt. Übrigens waren insgesamt mindestens 250 davon erhalten geblieben. J: Das ist ja interessant. Was ist mit diesen Spuren passiert? Kann der Besucher sie heute noch sehen? T: Ja, natürlich. Sogar Abdrücke einer ganzen Herde. Sie können sich sicher vorstellen, dass es ein kostbarer Fund war. Auch deshalb wurden sie zum Naturdenkmal erklärt. J: Sicher vermittelt das Museum interessante Informationen. Bietet das Museum auch ein Programm für die Jüngsten? T: Für Kinder ist es besonders wichtig, dass sie nicht nur trockene Zahlen hören und lesen. Unsere jüngeren Besucher können Ton-Saurier modellieren oder auch Archäologen spielen: sie können ein 25 Meter langes Plastik-Dinoskelett ausgraben. Wer möchte, kann einen Blick in das Atelier werfen, wo unsere Dinomodelle gebaut werden. Natürlich steht dieser Teil des Museums den Erwachsenen ebenso zur Verfügung. J: Sie haben sicher das Interesse unserer Zuhörer geweckt. Herr Professor, sagen Sie uns bitte noch etwas zu den Öffnungszeiten des Museums. T: Wir haben fast das ganze Jahr geöffnet, d.h. von Januar bis November, und zwar täglich von 10 bis 18 Uhr. Der Rundweg ist aber von Dezember bis März nicht zugänglich. Unser Museum ist übrigens ein beliebtes Ausflugsziel. Seit seiner Eröffnung 1992 konnten wir schon 260.000 Besucher begrüßen. J: Herr Professor Thiess, vielen Dank, dass Sie uns in unserem Studio besucht haben. Liebe Zuhörer, vielleicht konnten wir mit unserer heutigen Sendung dazu beitragen, Ihr Wochenendprogramm zu gestalten. Ich hoffe, dass Sie auch das nächste Mal wieder dabei sind bei unserer Sendereihe Freizeit- und Erlebnisparks in Deutschland.

26

27

4.2 Čtení 4.2 ýTENÍ Výchozí texty:krátké krátkétexty texty (zprávy) Výchozí texty: (zprávy) Formát úloh: úlohy s výbČrem odpovČdi Formát úloh:uzavĜené uzavřené úlohy s výběrem odpovědi 4.2 ýTENÍ

Příklady: 4.2.1, 4.2.2 PĜíklady: 4.2.1, 4.2.2

Lesen Sie die zwei kurzen Texte und die Aufgaben 1–2. Wählen Sie die passende Antwort A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht. PĜíklady: 4.2.1, 4.2.2 Výchozí texty: krátké texty (zprávy) Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi

Die Zeitbombe

Lesen Sie die zwei kurzen Texte und die Aufgaben 1–2. Wählen Sie die passende Antwort Meine Meinung derTextes schnell zunehmenden Bevölkerungszahl: A–D aus, welchezum demProblem Inhalt des entspricht. Die Zeitbombe tickt. Die Zahl der Bevölkerung nimmt in der ganzen Welt rasch zu. Schon heute bewohnen sechs Milliarden Menschen die Erde. Mit der schnell zunehmenden Bevölkerungszahl werden die Lebensbedingungen für immer mehr Die Zeitbombe Menschen ein Problem. Meine Meinung zumZahl Problem der schnell zunehmenden Die Armut lässt die der Bevölkerung immer weiter Bevölkerungszahl: wachsen. Wie man es stoppen kann, darin Die Zeitbombe tickt. Die Zahl der Bevölkerung nimmt in dervon ganzen Welt rasch zu. Schon 1 heute sind sich die Fachleute nicht einig. Ihre Vorschläge reichen verbesserter Aufklärung bis zur bewohnen sechs Milliarden Menschen die Erde. Förderung demokratischer Strukturen. Ich meine aber, wer wirklich etwas gegen das Mit der schnell zunehmenden Bevölkerungszahl werden diedie Lebensbedingungen immer mehr Bevölkerungswachstum unternehmen möchte, muss auch Armut bekämpfen. für Davon sind wir Menschen Problem. jedoch weitein entfernt. Und so tickt die Zeitbombe weiter. Die Armut lässt die Zahl der Bevölkerung immer weiter wachsen. Wie man es stoppen kann, darin (frei nach Reutlinger General-Anzeiger, 9. 10. 1999) sind sich die Fachleute nicht einig. Ihre Vorschläge reichen von verbesserter Aufklärung1 bis zur Förderung demokratischer Strukturen. Ich meine aber, wer wirklich etwas gegen das Bevölkerungswachstum unternehmen möchte, muss auch die Armut bekämpfen. Davon sind wir jedoch weit entfernt. Und so tickt die Zeitbombe weiter. 1 Wann sinkt nach Meinung des Autors die Zahl der Erdbewohner? (frei nach Reutlinger General-Anzeiger, 9. 10. 1999) Wenn man A) die Aufklärung der Bevölkerung reduziert. B) demokratische Systeme destabilisiert. C) unter anderem die Armut beseitigt. 1 Wann nach Meinung des Autors die Zahl der Erdbewohner? D) die sinkt Verarmung weiter steigert. Wenn man A) die Aufklärung der Bevölkerung reduziert. B) demokratische Systeme destabilisiert. C) unter anderem die Armut beseitigt. D) die Verarmung weiter steigert.

1

die Aufklärung – osvěta

27 1

die Aufklärung – osvěta

28

27

Příklad: 4.2.2 PĜíklad: 4.2.2

Tatsächlich passiert! Ein Internetsurfer kam durch Zufall auf eine Seite, die offensichtlich eine Art Treffpunkt von depressiven Menschen ist. Unter den Meldungen PĜíklad: 4.2.2 befand sich auch die Selbstmorddrohung einer Münchnerin, welche sich vergiften wollte. Tatsächlich passiert! Der Mann forschte nach, fand die Frau übers Netz und brachte sie dazu, Ein InternetsurferDaten kam durch Zufall auf eine Seite, die offensichtlich eine die notwendigen herauszugeben. Art Treffpunkt von depressiven Menschen ist. Unter den Meldungen Er verständigte danach per E-Mail den Giftnotruf des Klinikums in befand sich auch die Selbstmorddrohung einer Münchnerin, welche sich München. Die Feuerwehrleute trafen gerade noch rechtzeitig bei der Frau ein und konnten damit vergiften wollte. das Schlimmste verhindern. Der Mann forschte nach, fand die Frau übers Netz und brachte sie dazu, (frei nach www.frankenpost.de, 28. 5. 2004) die notwendigen Daten herauszugeben. Er verständigte danach per E-Mail den Giftnotruf des Klinikums in München. Die Feuerwehrleute trafen gerade noch rechtzeitig bei der Frau ein und konnten damit das Schlimmste verhindern. 2

2

(frei nach www.frankenpost.de, 28. 5. 2004)

Worüber informiert der vorangegangene Text? A) Ein Internetsurfer suchte eine Frau, die sich vergiften wollte, persönlich auf. B) Die Feuerwehr hat durch Zufall einen Mann aus München gerettet. C) Ein Mann aus München alarmierte augenblicklich die Feuerwehr. D) Ein Mann verhinderte übers Web den Selbstmord einer Frau. Worüber informiert der vorangegangene Text? A) Ein Internetsurfer suchte eine Frau, die sich vergiften wollte, persönlich auf. B) Die Feuerwehr hat durch Zufall einen Mann aus München gerettet. C) Ein Mann aus München alarmierte augenblicklich die Feuerwehr. D) Ein Mann verhinderte übers Web den Selbstmord einer Frau.

Řešení: 1 – C); 2 – D)

Řešení: 1 – C); 2 – D)

28

29

Výchozí text:dlouhý dlouhýtext text Výchozí text: Formát úloh:uzavĜené uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: úlohy s výbČrem odpovČdi

Příklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)

PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)

Lesen Sie den folgenden Text über Alexander Humboldt und die Aufgaben 1–7. Wählen Sie die passende Antwort A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht. PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text) Výchozí text: dlouhý text Expedition in die neue Welt Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi Alexander 14. September geboren. mit seinem Bruder Wilhelm Lesen Sie von den Humboldt folgendenwird Textam über Alexander 1769 Humboldt undZusammen die Aufgaben 1–7. Wählen Sie die bekommt er Unterricht von Privatlehrern. Später studiert er Wirtschaft, Bergbau, Naturwissenschaften passende Antwort A–D aus, welche dem Inhalt des Textes entspricht. und mehrere Sprachen. Expedition die neue Welt Seine Mutterin stirbt – lange nach dem Vater – im Jahr 1796. Das Erbe macht Humboldt unabhängig und deshalb verlässt er den Staatsdienst. Er will Forschungsreisen in die fern liegenden Ecken der Welt unternehmen. Die ersten Expeditionen sollen nach Italien, zu den Westindischen Inseln, nach Ägypten Alexander von Humboldt wird am 14. September 1769 geboren. Zusammen mit seinem Bruder Wilhelm und zum Südpol führen. Doch in Europa ist Krieg. Im Jahre 1799 lernt der spanische König Alexander von bekommt er Unterricht von Privatlehrern. Später studiert er Wirtschaft, Bergbau, Naturwissenschaften Humboldt kennen und unterstützt dessen Plan, die spanischen Kolonien in Amerika zu untersuchen, wo und mehrere Sprachen. nur die Küstenregionen besiedelt sind. Dahinter befindet sich unbekanntes Land. Der Bergbaugeologe Seine Mutter – lange nach dem Vater der – imRegierung Jahr 1796.inDas Erbenützlich macht Humboldt unabhängig und Alexander, derstirbt gut Spanisch spricht, könnte Madrid sein. deshalb verlässt er den Staatsdienst. Er will Forschungsreisen in die fern liegenden Ecken der Welt Als das Schiff „PIZARRO“ 1799 den Hafen verlässt, sind Alexander von Humboldt und sein Assistent unternehmen. Die ersten Expeditionen sollen nach Italien, zu den Westindischen Inseln, nach Ägypten Bonpland, Arzt und Botaniker, an Bord. Für die Fahrt über den Atlantik braucht ihr Schiff fast fünf und zum Südpol führen. Doch in Europa ist Krieg. Im Jahre 1799 lernt der spanische König Alexander von Wochen. Zeit genug für die beiden Forscher, um das Meerwasser zu untersuchen, Tiere und Pflanzen zu Humboldt kennen und unterstützt dessen Plan, die spanischen Kolonien in Amerika zu untersuchen, wo beobachten. Doch ungefährlich ist die Reise nicht: Einmal läuft die „Pizarro“ fast auf einen Felsen auf, nur die Küstenregionen besiedelt sind. Dahinter befindet sich unbekanntes Land. Der Bergbaugeologe dann wiederum tauchen feindliche Schiffe auf. Kurz vor dem Ziel beginnt an Bord eine Seuche1 zu Alexander, der gut Spanisch spricht, könnte der Regierung in Madrid nützlich sein. wüten. Die beiden Forscher beschließen, das Schiff so schnell wie möglich zu verlassen. Als das Schiff „PIZARRO“ 1799 den Hafen verlässt, sind Alexander von Humboldt und sein Assistent In Venezuela, der ersten Station ihrer Reise, kommen tausend neue Eindrücke auf die Forscher zu. Sieben Bonpland, Arzt und Botaniker, an Bord. Für die Fahrt über den Atlantik braucht ihr Schiff fast fünf Wochen studieren sie die Küstenregion. Dann starten sie ihre erste größere Expedition in die Berge. Sie Wochen. Zeit genug für die beiden Forscher, um das Meerwasser zu untersuchen, Tiere und Pflanzen zu erleben Erdbeben, Vulkanausbrüche und Überfälle. Alexander notiert alles, was er betrachtet: die Tierbeobachten. Doch ungefährlich ist die Reise nicht: Einmal läuft die „Pizarro“ fast auf einen Felsen auf, und Pflanzenwelt, das Klima, den Sternenhimmel, die unterschiedlichen Kulturen. Er trifft Missionare 1und dann wiederum tauchen feindliche Schiffe auf. Kurz vor dem Ziel beginnt an Bord eine Seuche zu Indios, Kolonisten und Sklaven. Auch über sie schreibt er auf, was er sieht, hört und erlebt. wüten. Die beiden Forscher beschließen, das Schiff so schnell wie möglich zu verlassen. Fünf Jahre lang reisen Humboldt und Bonpland durch Süd- und Mittelamerika. In Ecuador besteigen sie In Venezuela, der ersten Station ihrer Reise, kommen tausend neue Eindrücke auf die Forscher zu. Sieben den 6310 Meter hohen Vulkan Chimborazo bis auf etwa 900 Meter unterhalb des Gipfels. Das war ein Wochen studieren sie die Küstenregion. Dann starten sie ihre erste größere Expedition in die Berge. Sie Weltrekord unter weißen Bergsteigern. Mehrmals durchqueren sie den Tropenwald und die Anden. Von erleben Erdbeben, Vulkanausbrüche und Überfälle. Alexander notiert alles, was er betrachtet: die TierPeru aus geht es mit dem Schiff weiter. Unterwegs misst Alexander die Wassertemperatur. Der kalte und Pflanzenwelt, das Klima, den Sternenhimmel, die unterschiedlichen Kulturen. Er trifft Missionare und Meeresstrom wird später seinen Namen tragen - gegen seinen Willen, denn entdeckt hat er ihn nicht. Er Indios, Kolonisten und Sklaven. Auch über sie schreibt er auf, was er sieht, hört und erlebt. ist nur der Erste, der ihn genau untersucht hat. Die vorletzte Station der Reise ist Mexiko. Auf der Fünf Jahrebesuchen lang reisenAlexander HumboldtHumboldt und Bonpland und Mittelamerika. besteigen sie Rückreise und durch Aimé SüdBonpland die USA, wo In sieEcuador den amerikanischen den 6310 Meter hohen kennen Vulkan Chimborazo auf etwanach 900 Meter des Gipfels. warund ein Präsidenten Jefferson lernen. Ihrebis Rückkehr Europaunterhalb bringt den beiden Das Ruhm Weltrekord unter weißen Bergsteigern. Mehrmals durchqueren sie den Tropenwald und die Anden. Von Anerkennung. Peru aus geht es mit dem Schiff weiter. Unterwegs misst Alexander die Wassertemperatur. Der kalte Es dauert noch Jahre, bis alle Ergebnisse der Reise ausgewertet sind. In mehr als 30 Büchern beschäftigt Meeresstrom wird später seinen Namen tragen - gegen seinen Willen, denn entdeckt hat er ihn nicht. Er sich Humboldt mit der Natur. Beeinflusst von den Ideen der Aufklärung2, kritisiert er die europäische ist nur der Erste, der ihn genau untersucht hat. Die vorletzte Station der Reise ist Mexiko. Auf der Kolonialherrschaft, Sklaverei und Rassendiskriminierung. Die Menschen hören fasziniert die Vorträge des Rückreise besuchen Alexander Humboldt und Aimé Bonpland die USA, wo sie den amerikanischen Forschers in Paris, unter ihnen Simón Bolívar. Der junge Mann fragt Humboldt, ob die spanischen Präsidenten Jefferson kennen lernen. Ihre Rückkehr nach Europa bringt den beiden Ruhm und Kolonien sich selbst regieren könnten. Die Antwort ist nicht bekannt. Doch der Mann, der Lateinamerika Anerkennung. die Unabhängigkeit bringt, wird später einmal über Humboldt schreiben, dass „dessen Weisheit mehr Es dauert noch Jahre, bis alle der Reise ausgewertet Gutes für Amerika bewirkt hatErgebnisse als alle Kolonisatoren zusammen“.sind. In mehr als 30 Büchern beschäftigt sich Humboldt mit der Natur. Beeinflusst von den Ideen der Aufklärung2, kritisiert er(frei die europäische nach Juma, 1/1999) Kolonialherrschaft, Sklaverei und Rassendiskriminierung. Die Menschen hören fasziniert die Vorträge des Forschers in Paris, unter ihnen Simón Bolívar. Der junge Mann fragt Humboldt, ob die spanischen Kolonien sich selbst regieren könnten. Die Antwort ist nicht bekannt. Doch der Mann, der Lateinamerika die Unabhängigkeit bringt, wird später einmal über Humboldt schreiben, dass „dessen Weisheit mehr Gutes für Amerika bewirkt hat als alle Kolonisatoren zusammen“. 1 die Seuche – mor, epidemie 2

(frei nach Juma, 1/1999)

die Aufklärung – osvícenství

29 1 2

die Seuche – mor, epidemie die Aufklärung – osvícenství

30

Příklad: 4.2.3 (úlohy) PĜíklad: 4.2.3 (úlohy) 1

Warum konnte Humboldt keine Expedition vor 1799 realisieren?

1

A) Er hatte nicht so viel Geld. B) Die Reise war schlecht geplant. C) Die politische Lage ermöglichte es nicht. D) Seinekonnte beidenHumboldt Eltern waren bereits gestorben. Warum keine Expedition vor 1799 realisieren?

2

2 3

3 4

4 5

5 6

6 7

7

PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)

A) Er hatte nicht so viel Geld. Warum unterstützte dergeplant. spanische König Humboldts Plan? B) Die Reise war schlecht A) Die Humboldt könnte den Königes neue Länder besetzen. C) politische Lagefür ermöglichte nicht. B) Humboldt sollte der waren dortigen Regierung behilflich sein. D) Seine beiden Eltern bereits gestorben. C) Humboldt könnte für Spanien neue Länder in Amerika entdecken. D) Humboldt sollte die unbewohnten Teile der spanischen Kolonien erforschen. Warum unterstützte der spanische König Humboldts Plan? A) Humboldt könnte für den König neue Länder besetzen. Wann haben sollte sich die das Schiff B) Humboldt derForscher dortigenentschlossen Regierung behilflich sein.zu verlassen? A) Humboldt Als eine Epidemie C) könnte ausbrach. für Spanien neue Länder in Amerika entdecken. B) Als das Schiff beinahe scheiterte. Teile der spanischen Kolonien erforschen. D) Humboldt sollte die unbewohnten C) Als sie die Unterwasserwelt untersuchten. D) Als sie fremden Piratenschiffen begegneten. Wann haben sich die Forscher entschlossen das Schiff zu verlassen? A) Als eine Epidemie ausbrach. Was die Forscher nach der Untersuchung der Küsten in Venezuela? B) Alsunternahmen das Schiff beinahe scheiterte. A) Als Sie sie gingen den Ureinwohnern aus dem Weg. C) die Unterwasserwelt untersuchten. B) Sie u.a. Erdbebenbegegneten. und Vulkanausbrüche. D) Als beobachteten sie fremden Piratenschiffen C) Sie unternahmen eine siebenwöchige Expedition ins Gebirge. D) Sie unterstützten nicht nur Missionare, sondern auch Kolonisten und Sklaven. Was unternahmen die Forscher nach der Untersuchung der Küsten in Venezuela? A) Sie gingen den Ureinwohnern aus dem Weg. Was die Forscher noch inund Amerika? B) Siemachten beobachteten u.a. Erdbeben Vulkanausbrüche. A) Sie unternahmen durchreisten SüdMittelamerika außer Ecuador. C) eineund siebenwöchige Expedition ins Gebirge. B) Sie einenicht Höhenur wieMissionare, kein anderer Weißer vor Kolonisten ihnen. D) Sie erreichten unterstützten sondern auch und Sklaven. C) Sie bestiegen den 6310 Meter hohen Vulkan Chimborazo bis zum Gipfel. D) Sie wollten den Vulkan Chimborazo besteigen, gaben jedoch in der Höhe von 900 m auf. Was machten die Forscher noch in Amerika? A) Sie durchreisten Süd- und Mittelamerika außer Ecuador. Was in Humboldts über seineWeißer Reise?vor ihnen. B) Siestand erreichten eine HöheWerken wie kein anderer A) Sie Er berichtete die Geschichte Südamerikas. C) bestiegenüber den 6310 Meter hohen Vulkan Chimborazo bis zum Gipfel. B) Er Kritik anVulkan der europäischen Politik in Südamerika. D) Sieübte wollten den Chimborazo besteigen, gaben jedoch in der Höhe von 900 m auf. C) Er kritisierte die Aufklärung der südamerikanischen Staaten. D) Er verteidigte die Kolonialherrschaft und Rassendiskriminierung. Was stand in Humboldts Werken über seine Reise? A) Er berichtete über die Geschichte Südamerikas. Was Bolívar Humboldt zu Politik tun? in Südamerika. B) Erhatte übte Kritik an mit der europäischen A) Er kritisierte forderte Humboldt zur aktiven Teilnahme am Freiheitskampf auf. C) die Aufklärung der südamerikanischen Staaten. B) Er Humboldt für seinen Beitrag in den Naturwissenschaften Dank aus. D) Er sprach verteidigte die Kolonialherrschaft und Rassendiskriminierung. C) Er meinte, die südamerikanischen Staaten verdankten Humboldt ihre Unabhängigkeit. D) Er schätzte den geistigen Beitrag Humboldts für die Unabhängigkeitsbewegung in Was hatte Bolívar mit Humboldt zu tun? Südamerika. A) Er forderte Humboldt zur aktiven Teilnahme am Freiheitskampf auf. B) Er sprach Humboldt für seinen Beitrag in den Naturwissenschaften Dank aus. C) Er meinte, die südamerikanischen Staaten verdankten Humboldt ihre Unabhängigkeit. D) Er schätzte den geistigen Beitrag Humboldts für die Unabhängigkeitsbewegung in Südamerika. 30

30

31

Řešení: 1 – C); 2 – D); 3 – A); 4 – B); 5 – B); 6 – B); 7 – D)

Příklad: 4.2.4 (výchozí PĜíklad: 4.2.4 (výchozí texty a texty úlohy)a úlohy)

Výchozí text:krátké krátkétexty texty Výchozí text: Formát úloh: Formát úloh:úlohy úlohypĜiĜazovací přiřazovací

Lesen Sie die Antworten der Schüler und die Behauptungen unten dazu. Ordnen Sie dann jedem Schüler 1–6 die jeweils passende Behauptung A–H zu. Zwei Behauptungen sind überflüssig und werden nicht gebraucht. SCHÜLERUMFRAGE Wir haben die Schülerinnen und Schüler aus der Realschule in Mönchengladbach gefragt, ob sie Angst haben vor einem Publikum zu sprechen oder nicht. Hier sind ihre Antworten: 1

Janine Anfang der 7. Klasse sollte ich mal ein Referat halten. Ich dachte, alles ist O.K. Ich bin gut vorbereitet. Nichts kann mich überraschen… Als ich aber vor der Klasse stand, machte Rolf gleich so blöde Bemerkungen wie: „Hört, hört! Janine hat uns was Wichtiges zu sagen! Da sind wir aber mächtig gespannt!“ Also, wenn der da ist, bin ich total blockiert.

2

Andrea Ob ich Angst vor einem Publikum habe? Das kommt nur in der Schule vor. Zum Glück bin ich in keiner politischen Partei organisiert. Sonst müsste ich oft an Versammlungen teilnehmen und vielleicht auf der Bühne stehen und reden… Also, wenn ich vor Leuten zu sprechen habe, auch wenn es meine Mitschüler sind, dann fühle ich mich gar nicht wohl. Das kommt vielleicht daher, dass ich mir immer denke, die anderen wissen sowieso alles besser als ich.

3

Heike Also, vorm Reden habe ich überhaupt keine Angst und so was wie Lampenfieber kenne ich schon gar nicht. Erzählen macht mir einfach Spaß. Ich sehe die Leute einfach nicht. Ich benehme mich, als ob ich ganz allein im Raum wäre, und so erzähle ich für mich selbst. Meine Fantasie hat keine Grenzen und da fällt mir dies und das noch ein. Genau wie neulich, da sagte meine Mutter ...

4

Petr Wenn ich im Unterricht zum Beispiel ein Referat zu halten habe, dann muss ich mich darauf immer gut vorbereiten. Wenn ich mich gut in einer Sache auskenne, schreibe ich ein paar Notizen, keinen langen Text, suche Einzelheiten oder den Faden meiner Rede. Mir geht es einfach so: Je sicherer ich nämlich auf einem Gebiet bin, desto weniger Angst habe ich, was zu sagen.

5

Dirk In der Grundschule konnte ich mich gelegentlich nicht richtig ausdrücken. Da haben mich dann Mitschüler ausgelacht oder nachgeäfft. An Diskussionen im Unterricht habe ich mich dann nicht mehr beteiligt. Wenn ich jetzt daran denke, scheint mir das ganze Benehmen meiner Mitschüler einfach nicht kollegial. Ich würde nie jemanden auslachen oder nachäffen. Es ist so demütigend! Hier in der Realschule sind die Mitschüler etwas besser.

6

Jörg „Anfang gut, alles gut“, so sagt ein deutsches Sprichwort. Ja, wenn alles so leicht wäre! Man muss die Schwierigkeiten überwinden… Also, ich weiß schon, was ich sagen will. Aber dann denke ich, jetzt bist du an der Reihe, da weiß ich nicht mehr, wie ich anfangen soll, und lasse es lieber sein. (frei nach Unsere Muttersprache 7/1997)

PĜíklad: 4.2.4 (alternativy)

31

32

Příklad: 4.2.4 (alternativy) Behauptungen A)

Spricht leichter über bekannte Themen. Muss sich allerdings dafür Zeit nehmen, um sich mit dem Inhalt vertraut zu machen.

Behauptungen

B) Schafft es nicht, Provokationen zu übersehen und zu überhören. Auch wenn es nur um einen A) Spricht leichter über bekannte Themen. Muss sich allerdings dafür Zeit nehmen, um sich mit dummen Jungen geht. dem Inhalt vertraut zu machen. C) Ist unsicher und gespannt wie der Vortrag verläuft, besonders dann, wenn das Thema B) Schafft es nicht, interessant oderProvokationen attraktiv ist. zu übersehen und zu überhören. Auch wenn es nur um einen dummen Jungen geht. D) Leidet beim Sprechen unter Lampenfieber. Meint, nicht so gut zu sein wie die Mitschüler. C) Ist unsicher und gespannt wie der Vortrag verläuft, besonders dann, wenn das Thema Sollte sich selbst mehr vertrauen. interessant oder attraktiv ist. E) D)

Kann die Unsicherheit beim Reden nicht überwinden. Kann den Einstieg nicht formulieren, Leidet beim die Sprechen Lampenfieber. Meint, nicht so gut zu sein wie die Mitschüler. auch wenn Sache unter bekannt ist. Sollte sich selbst mehr vertrauen.

F) E)

Schweigt lieber, befürchtet, von den anderen ausgelacht zu werden. Konnte früher nicht Kann diefließend Unsicherheit beim Reden nicht überwinden. Kann den Einstieg nicht formulieren, immer sprechen. auch wenn die Sache bekannt ist.

G) Macht gern Spaß genau wie die Mutter, aber gerät vor einem Publikum in Stress. F) Schweigt lieber, befürchtet, von den anderen ausgelacht zu werden. Konnte früher nicht immer fließend sprechen. H) Hat beim Reden überhaupt keine Probleme. Im Gegenteil, fühlt sich vor der Gruppe wie ein Fisch im Wasser. G) Macht gern Spaß genau wie die Mutter, aber gerät vor einem Publikum in Stress. H)

Hat beim Reden überhaupt keine Probleme. Im Gegenteil, fühlt sich vor der Gruppe wie ein Fisch im Wasser. 1 2 3 4 5 6 Schülerin/Schüler Janine Andrea Heike Petr Dirk Jörg Behauptung

Schülerin/Schüler

1 Janine

2 Andrea

3 Heike

4 Petr

5 Dirk

6 Jörg

Behauptung

Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – H); 4 – A); 5 – F); 6 – E)

Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – H); 4 – A); 5 – F); 6 – E)

32

33

4.3 Jazyková kompetence 4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE Příklad: PĜíklad: 4.3.1 4.3.1

Výchozí text:krátký krátkýtext text (literární text) Výchozí text: (literární text) Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi 4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE

Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die jeweilige Lücke 1–7 das passende Wort A–C ein. PĜíklad: 4.3.1 Výchozí text: krátký text (literární text) Auftragúloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi Formát Sie hatten einen Auftrag für mich und schickten mich in die sehr ferne Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die jeweilige Lücke 1–7 das passende Wort A–C ein. Vorstadt (1) _________ der Elbe. Ich war zu früh da, und ging um das Haus herum, ging die Sandstraße neben dem hohen Zaun (2) _________ .

Auftrag

Es war sehr still, nicht einmal vom Strom her waren die tiefen Geräusche Sie hatten einen Auftrag für mich und schickten mich in die sehr ferne (3) _________ und ich sah auf das Haus. Es war ein mit viel Geld Vorstadt (1) _________ der Elbe. Ich war zu früh da, und ging um das Haus (4) _________ Haus, seine kleinen Fenster sahen feindselig aus, als ob daraus geschossen werden herum, ging die Sandstraße neben dem hohen Zaun (2) _________ . könnte, und keins der Fenster hatte Licht. Es war sehr still, nicht einmal vom Strom her waren die tiefen Geräusche Plötzlich (5) _________ über Geräusch, und jetzt Licht an, die ganze Südseite des (3) _________ und ichich sah aufeindas Haus. Es war einging mitein viel Geld Hauses (6) _________ hell,kleinen auch im Gras blitzten zwei Scheinwerfer leuchteten scharfwerden in die (4) _________ Haus, seine Fenster sahen feindselig aus, als obauf, daraus geschossen Blätter der (7)Fenster _________ das Haus lag nun unter dem rötlichen Licht, das aus den könnte, undBäume keins der hatteund Licht. Bäumen zurückfiel, still und friedlich. Plötzlich (5) _________ ich über ein Geräusch, und jetzt ging ein Licht an, die ganze Südseite des

(frei nach Siegfried Lenz: Ein Haus aus lauter Liebe)

Hauses (6) _________ hell, auch im Gras blitzten zwei Scheinwerfer auf, leuchteten scharf in die Blätter der Bäume (7) _________ und das Haus lag nun unter dem rötlichen Licht, das aus den B) an C) in 1 A) auf Bäumen zurückfiel, still und friedlich. (frei nach Siegfried Lenz: Ein Haus aus lauter Liebe)

2

A) entgegen

B) entlang

3 1

A) anzuhören A) auf

B) zu hören B) an

C) hören C) in

4 2

A) erbautes A) entgegen

B) erbaute B) entlang

C) erbauten C) vorbei

5 3

A) erschrecke A) anzuhören

B) erschreckte B) zu hören

C) erschrak C) hören

6 4

A) würde A) erbautes

B) wurde B) erbaute

C) wird C) erbauten

7 5

A) herein A) erschrecke

B) herauf B) erschreckte

C) hinauf C) erschrak

6

A) würde

B) wurde

C) wird

7

A) herein

B) herauf

C) hinauf

C) vorbei

Řešení: 1 – B); 2 – B); 3 – B); 4 – A); 5 – C); 6 – B); 7 – C)

33 Řešení: 1 – B); 2 – B); 3 – B); 4 – A); 5 – C); 6 – B); 7 – C)

34 33


Výchozí dlouhýtext text Výchozítext: text: středně stĜednČ dlouhý Formát se struþnou stručnouodpovČdí odpovědí Formátúloh: úloh: úlohy úlohy se

Lesen Sie den folgenden Text und setzen Sie in die Lücken 1–8 das daneben angeführte Wort in der 4.3.2 passenden Form ein (siehe Besispiel 0, 00). Vergessen Sie nicht, Ihre Lösungen in denPĜíklad: Antwortbogen Výchozí text: stĜednČ dlouhý text in Schreibschrift aufzuschreiben. Formát úloh: úlohyrozlišujte se struþnou odpovČdí Při zápisu řešení malá a velká písmena! Lesen denKartoffel folgenden Textnach und setzen Sie in die Lücken WieSie die Böhmen kam 1–8 das daneben angeführte Wort in der passenden Form ein (siehe Besispiel 0, 00). Vergessen Sie nicht, Ihre Lösungen in den Antwortbogen Kartoffel ist aufzuschreiben. eine alte Kulturpflanze (0) Südamerikas, die 1550 von den (0) SÜDAMERIKA inDie Schreibschrift Při zápisu řešení rozlišujte malá awurde. velká písmena! Spaniern nach Europa gebracht Um 1600 (00) begann man in 1

England Knollen zu nach Speisezwecken anzubauen. Wie diedieKartoffel Böhmen kamIm

Laufe der Zeit

(00) BEGINNEN (1) WERDEN

(1) _________ die Kartoffeln neben dem Brot zu dem wichtigsten Die Kartoffel ist eine alte Kulturpflanze (0) Südamerikas, die 1550 von den (0) SÜDAMERIKA Volksnahrungsmittel in unseren Breiten. Spaniern nach Europa gebracht wurde. Um 1600 (00) begann man in (00) BEGINNEN Im Jahre 1648 reiste der Pilgramsreuther Bauer Hans Rogler nach Roßbach England die Knollen1 zu Speisezwecken anzubauen. Im Laufe der Zeit (1) WERDEN bei Asch (heute Hranice), um seine dortigen Verwandten zu besuchen. Dort (1) _________ die Kartoffeln neben dem Brot zu dem wichtigsten (2) ERBITTEN aß er zum ersten Mal Kartoffeln und (2) _________ sich einen Korb solcher Volksnahrungsmittel in unseren Breiten. Knollen. Zu Hause drückte er den größten Teil dieser Feldfrucht in die Erde Im JahreGartens, 1648 reiste derer Pilgramsreuther Hans umgrub, Rogler nach Roßbach seines und als dann im HerbstBauer den Garten (3) _________ (3) FINDEN bei (heute voller Hranice), um seine besuchen. Dort er Asch die Scholle Kartoffeln. Dasdortigen bewog Verwandten auch anderezuBauern im Gebiet (2) ERBITTEN aß er zum ersten Mal Kartoffeln und (2) _________ sich einen Korb solcher Rehau-Hof zum Kartoffelanbau. In einer Chronik schreibt man, dass es im Knollen. Zu Hause drückte er den die Erde Jahr 1697 im dortigen Raum 22 größten FamilienTeil gab,dieser die inFeldfrucht ihren (4)in_________ (4) GARTEN seines Gartens, und als dann im Herbst denZentner Garten ernteten. umgrub, (3) _________ (3) FINDEN Kartoffeln anbauten underinsgesamt über 200 er die Scholle voller Kartoffeln. Das bewog auch andere Bauern im Gebiet In Nordböhmen wurden die Kartoffeln, welche dort „Erdäpfel“ heißen und in Rehau-Hof zum Kartoffelanbau. In einer Chronik schreibt man, dass es im der Mundart „Arpln“ genannt werden, schon viel (5) _________ geschätzt. (5) FRÜH Jahr 1697 im dortigen Raum 22 Familien gab, die in ihren (4) _________ (4) GARTEN Das war bereits im Jahr 1580. Kartoffeln anbauten und insgesamt über 200 Zentner ernteten.

Im (6) _________ Mittelgebirge wurde in jener Zeit aus diesen Knollen ein (6) BÖHMISCH In Nordböhmen wurden die Kartoffeln, welche dort „Erdäpfel“ heißen und in einfaches, schmackhaftes Essen hergestellt. Gekochte Kartoffeln wurden, mit der Mundart „Arpln“ genannt werden, schon viel (5) _________ geschätzt. (5) FRÜH Salz und (7) _________ Gewürzen vermischt, als Beilage zu Fleischgerichten (7) VERSCHIEDEN Das war bereits im Jahr 1580. gereicht. Im (6) _________ Mittelgebirge wurde in jener Zeit aus diesen Knollen ein (6) BÖHMISCH (8) NAME Zur Entstehung des (8) _________ bleibt noch anzumerken, dass aus dem einfaches, schmackhaftes Essen hergestellt. Gekochte Kartoffeln wurden, mit spanischen Wort „Tartatoufli“ bald „Tartuffel“ schließlich „Kartoffel“ Salz und (7) _________ Gewürzen vermischt,und als dann Beilage zu Fleischgerichten (7) VERSCHIEDEN wurde. gereicht. (frei nach Prager Volkszeitung, 14. 2. 2005)

Zur Entstehung des (8) _________ bleibt noch anzumerken, dass aus dem

(8) NAME

spanischen Wort „Tartatoufli“ bald „Tartuffel“ und dann schließlich „Kartoffel“ wurde. Řešení: 1 – wurden; 2 – erbat; 3 – fand; 4 – Gärten; 5 – früher; 6 – böhmischen;(frei 7 –nach verschiedenen; 8 – Namens Prager Volkszeitung, 14. 2. 2005) 1

die Knolle – hlíza

Řešení: 1 – wurden; 2 – erbat; 3 – fand; 4 – Gärten; 5 – früher; 6 – böhmischen; 7 – verschiedenen; 8 – Namens 34 1

die Knolle – hlíza

34

35

4.4 Písemný projev 4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV Příklad: 4.4.1 (zadání písemné PĜíklad: 4.4.1 (zadání písemné práce) práce)

Typ textu:zpráva zprávadodoškolního školního časopisu Typ textu: þasopisu Formát úloh: se se širokou odpovČdí (rozsah 210–230 slov) slov) Formát úloh:otevĜené otevřenéúlohy úlohy širokou odpovědí (rozsah 210–230 4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV

Ihre Schule hat im letzten Monat für die Partnerschule in Deutschland einen Sporttag veranstaltet. písemné práce) Schreiben Sie für die Schülerzeitung der Partnerschule einenPĜíklad: Bericht 4.4.1 über (zadání diesen Tag im Umfang Typ textu: zpráva do školního þasopisu von 210–230 Wörtern, in dem Sie: Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 210–230 slov) Ihre Schule hat im letzten Monat Partnerschule inangeben, Deutschland einen Sporttag veranstaltet. Datum undfür Ortdie der Veranstaltung Schreiben Sie für die Schülerzeitung der Partnerschule einen Bericht über diesen Tag im Umfang in Sportarten von 210–230 Wörtern, dem Sie: erwähnen, Erfolge Ihrer Schule und der Partnerschule vergleichen,

Vorteile undOrt Nachteile dieser Veranstaltung Datum und der Veranstaltung angeben,anführen.

Sportarten erwähnen,

Erfolge Ihrer Schule und der Partnerschule vergleichen,

Vorteile und Nachteile dieser Veranstaltung anführen.

PĜíklad: 4.4.2 (zadání písemné práce) Typ textu: formální e-mail (stížnost) Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 100–120 slov) In den Ferien waren Sie mit Ihren Eltern in Griechenland im Hotel Attika. Da Sie mit(zadání dem Hotel nicht práce) Příklad: 4.4.2 písemné PĜíklad: písemné zufrieden waren, schreiben Sie eine Beschwerde an das Reisebüro mit4.4.2 Sitz (zadání in München, daspráce) Ihnen Typ textu:formální formálníe-mail e-mail (stížnost) Typ textu: (stížnost) diesen Aufenthalt vermittelt hat. Schreiben Sie eine E-Mail im Umfang von 100–120 Wörtern, in Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah 100–120 Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 100–120 slov) slov) der Sie: In den Ferien waren Sie mit Ihren Eltern in Griechenland im Hotel Attika. Da Sie mit dem Hotel nicht zufrieden waren, schreiben Sie eine Beschwerde an das Reisebüro mit Sitz in München, das Ihnen diesen Aufenthalt vermittelt hat. Schreiben Sie eine E-Mail im Umfang von 100–120 Wörtern, in die entsprechende Anrede verwenden, der Sie: Ihre Beschwerde über das Hotel und das Essen begründen,

erwähnen, wie Sie versucht haben das Problem zu lösen,

Schadenersatz fordern. die entsprechende Anrede verwenden,

Ihre Beschwerde über das Hotel und das Essen begründen,

erwähnen, wie Sie versucht haben das Problem zu lösen,

Schadenersatz fordern.

35

36

35

4.5

Ústní projev/interakce

Příklad: 4.5.1 (ukázka pracovního listu žáka) Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava) 1

Pracovní list (PL) zkoušejícího je rozšířen o pokyny a otázky k 1. části PL a doplňující otázky k 2. a 3. části.

THEMEN: Fremdsprachen (P1), Urlaub (P2), Elektronik (P3), Ferienjob (P4)

1. TEIL

SCHÜLERBLATT

Fremdsprachen

Der Prüfer stellt Ihnen einige Fragen. Beantworten Sie sie bitte möglichst ausführlich. Wenn Sie etwas nicht verstehen, fragen Sie bitte nach. 2. TEIL

Urlaub

Der zweite Teil besteht aus zwei Aufgaben. 1. Aufgabe Nehmen Sie die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt. Die Fotos zeigen zwei verschiedene Urlaubstypen. Sehen Sie sich die Bilder an und vergleichen Sie sie im Detail. Folgende Punkte können Ihnen behilflich sein:

Umgebung/Umwelt

Teilnehmer

Aktivitäten

Abenteuer

Vorteile/Nachteile der Urlaubstypen

Sonstiges

2. Aufgabe Äußern Sie sich zu der folgenden Aussage und begründen Sie Ihre Meinung. Folgende Punkte können Ihnen behilflich sein:

Stimmen Sie oder stimmen Sie nicht mit der Aussage überein? Warum? Führen Sie ein Beispiel an und/oder erzählen Sie über Ihre Erfahrungen.

“Junge Menschen verbringen ihren Urlaub aktiv. Die ältere Generation bevorzugt meist einen passiven Urlaub.”

38

37

3. TEIL

Elektronik

In diesem Teil der Prüfung sollen Sie über elektronische Geräte sprechen. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Sie haben die Aufgabe bekommen, eine Liste der für die Menschheit bedeutendsten technischen Erfindungen der Gegenwart zu erstellen und diese Liste dann im Deutschunterricht zu präsentieren. In der Tabelle finden Sie die Erfindungen, die Sie ordnen sollen. Erstellen Sie die Liste und begründen Sie die Reihenfolge. technische Erfindungen: – Mobiltelefon – DVD-Player – Fernsehen – Internet – Computer – GPS-Navigation Folgende Punkte können Ihnen behilflich sein:

Entstehung

Beschreibung der Geräte

Funktion/Zweck

Nutzbarkeit für die Gesellschaft

Vorteile/Nachteile der Erfindungen

Sonstiges

4. TEIL

Ferienjob

In diesem Teil der Prüfung führen Sie mit dem Prüfer ein Gespräch. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Sie und Ihre Freundin/Ihr Freund (Prüfer) haben vor, zwei Monate in Deutschland zu arbeiten. Diskutieren Sie mit ihr/ihm die Arbeitsmöglichkeiten. Auf dem Extrablatt finden Sie drei Bilder von möglichen Arbeiten (4A–4C). Sie können aber auch einen anderen Job vorschlagen. Nennen Sie dabei Vorteile und Nachteile der Arbeitsmöglichkeiten. Schließlich sollten Sie sich mit Ihrer Freundin/ihrem Freund (Prüfer) auf einen Job einigen. Beginnen Sie das Gespräch mit Ihrem Vorschlag. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein:

Grund des Ferienjobs

Fremdsprachenkenntnisse

Arbeitszeit

Geld/Gehalt

Unterkunft/Verpflegung

Sonstiges

39

38

2. TEIL

Urlaub

2A

Umgebung/Umwelt Teilnehmer Aktivitäten Abenteuer Vorteile/Nachteile der Urlaubstypen Sonstiges

2B

40

39

4. TEIL

Ferienjob

4B

4A

4C

Sonstiges?

Grund des Ferienjobs Fremdsprachenkenntnisse Arbeitszeit Geld/Gehalt Unterkunft/Verpflegung Sonstiges

41

40

KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz www.m2010.cz

Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK VYŠŠÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Platnost: od školního roku 2009/2010 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3237/2008-2/CERMAT Vydáno: březen 2008

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Recommend Documents