KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

NĚMECKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍ OBTÍŽNOSTI ŽNOSTI

Zpracoval:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Schválil:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

NĚMECKÝ JAZYK

ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI

Zpracoval: Schválil:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT

Obsah 1. Úvod 2. Požadavky k maturitní zkoušce 3. Základní specifikace zkoušky 4. Příklady



1.

Úvod

Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k  maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o  požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z německého jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce základní úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999. Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném vzdělávání. Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této publikace. Maturitní zkouška z německého jazyka je připravována tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z německého jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými v  manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a  tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v  návaznosti na CEFR. Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z  něhož vychází studijní plán dané školy. V  požadavcích je brána v  potaz i  možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.



Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe. Cambridge University Press 2001.  Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Překlad Univerzita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002.  Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.



2.

Požadavky k maturitní zkoušce z německého jazyka – základní úroveň obtížnosti

Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z  německého jazyka na základní úrovni obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z  německého jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět. Maturitní zkouška z  německého jazyka na základní úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze ověřovat jen v  ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v  katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, nejsou požadavky tohoto charakteru v  katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, která se promítá do všech řečových dovedností, jsou v katalogu vymezeny společně pro všechny řečové dovednosti. Receptivní řečové dovednosti: • poslech • čtení Produktivní řečové dovednosti a strategie: • písemný projev • ústní projev Interaktivní řečové dovednosti a strategie: • ústní interakce Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: • vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede, • charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka, • charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů, • obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí. Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají. Maturitní zkouškou z  německého jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná témata a  dovednost žáka reagovat v  běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a  běžných situací je v  ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.



2.1

Receptivní řečové dovednosti

2.1.1 Poslech

 • • • • • • • 

Žák dovede: rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět orientačním pokynům porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. popis, orientační pokyny, varování/upozornění, veřejná hlášení/pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, přehled zpráv, vyprávění, úryvek z  filmu/prózy), které jsou obsahově i  jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za úlohami pod čarou. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných hlášení a produkcí a vyslechnutých rozhovorů/monologů. Promluvy v  nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a  se standardním přízvukem. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou setkat. Rozhovory v nahrávkách jsou zpravidla vedeny pouze mezi dvěma mluvčími. Mluvčí jsou v nahrávkách dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). Rušivé prvky (např. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozumění, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v  malé míře obsahovat doplňkové zvuky omezené délky (cinkot skleniček, otevírání dveří apod.). Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodavačem) nebo středně dlouhý monolog nebo rozhovor (např. vyprávění o události, organizační pokyny, rozhovor dvou studentů). 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a vycházejí z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a  její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (společenské události, doprava, poskytování/využívání služeb apod.), vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, kultura, sport apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).





Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslech) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy a  otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají. U  otevřených úloh není předmětem hodnocení pravopis, ale rozpoznatelný význam zapsané odpovědi.



2.1.2 Čtení  • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické informace z různých částí textu shromáždit specifické informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod. odhadnout význam neznámých výrazů rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e Charakteristika výchozích textů

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárněnaučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis události), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s  českým překladem uvedeny za výchozím textem pod čarou. Zdrojem výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod. Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a  dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Převažují texty krátké (do 100 slov) a  středně dlouhé (cca ½ stránky formátu A4). Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit specifické informace z více textů/ částí textu je ověřována na dlouhém textu nebo na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky formátu A4. 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a  běžným tématům a  situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a  její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, nabídka jazykové agentury apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).





Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají.



2.2

Produktivní řečové dovednosti a strategie

2.2.1 Písemný projev

 • • • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod. zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité sdělit/ověřit si specifické informace a zprávy požádat o specifické informace shrnout a/nebo využít předložené faktografické informace zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod. zodpovědět jednoduché dotazy Charakteristika písemného projevu žáka

Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na běžných slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis (včetně elektronické formy korespondence) nebo vzkaz, životopis, vyprávění, popis apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah – jeden dlouhý a jeden krátký text. Žák dovede s  ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sdělení a  obsahově i jazykově nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny dostatečně jasně a  přesně, adekvátně záměru (zadání) a  v  souladu s  běžnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Písemný projev je čitelný a v požadované délce. Myšlenky a informace jsou v textu řazeny lineárně a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny běžnými spojovacími výrazy. Text je vhodně organizován a logicky uspořádán. Pokud to vyžaduje typ textu nebo zadání, je slohový útvar ve standardizované konvenční podobě. Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, účast na jazykovém kurzu apod.), společenské (kultura, tradice, média apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).





Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z  několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu. Zadání/Obsah

Formální a obsahová koherence Jazykové prostředky, jazykové funkce

• • • • • • • • • • • • •

adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost dodržení tématu/stylu apod. formální náležitosti požadovaného typu textu rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací dodržení požadované délky textu logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti členění textu přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení pravopis rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí účinek sdělení na příjemce

Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a  doporučeními v  metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací.



Kritéria hodnocení a  jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v  metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.

10

2.2.2 Ústní projev

 • • • • • • • • • • • • • • •

Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor např. na pořad, událost postihnout dostatečně přesně podstatu myšlenky nebo problému vyjádřit souhlas/nesouhlas s názorem, jednáním apod. vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité vysvětlit, proč něco představuje problém požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech promluvy, jako jsou jednoduchý popis (věci, místa, osoby, situace, události, postupu práce apod.), jednoduché a  nekomplikované vyprávění, jednoduše formulovaná prezentace apod. 

Charakteristika ústního projevu žáka

Ústní projev je souvislý a  komunikace je srozumitelná a  dostatečně plynulá. V  komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Nekomplikovaná sdělení jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Pro samostatný ústní projev žák zpravidla potřebuje osnovu, která mu pomůže zorganizovat jeho výpověď. Ústní projev probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. Plynulost ústního projevu může být v omezené míře narušena hledáním vhodných jazykových prostředků. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, známým a  běžným tématům a  ke každodenním a  snadno předvídatelným situacím. Žák se v  omezeném rozsahu a  s  omezenou přesností dovede vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život ve městě/na venkově apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, výuka apod.), společenské (kultura, sport, životní prostředí, média apod.) a pracovní (běžné profese, běžné vybavení pracoviště apod.).



S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.

11



Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Zvuková stránka jazyka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.



Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.

12

2.3

Interaktivní řečové dovednosti a strategie

Ústní interakce  • • • • • • • • • • • • • • •

Žák dovede: zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor stručně komentovat a posoudit názor reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např. vysvětlit problém, navrhnout řešení problému) rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat) zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se podrobností zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech interakce, jako jsou formální i neformální rozhovor, neformální diskuse a strukturovaný pohovor. 

Charakteristika ústní interakce žáka

Nekomplikovaná sdělení žáka jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a s ohledem na komunikační situaci prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje srozumitelně a správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií, jazykových prostředků a jazykových funkcí. Úroveň formálnosti jazyka je volena s  ohledem na situaci a  příjemce, formální diskuse probíhá v  jasně artikulovaném spisovném jazyce. S ohledem na komunikační situaci může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Žák dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu adresován, a vhodně a dostatečně pohotově reagovat, pokud partner v komunikaci mluví spisovným jazykem a vyhýbá se používání málo běžných výrazů a slovních spojení a přílišnému užívání idiomů a netypickým nebo málo běžným regionálním odchylkám ve výslovnosti.



S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.

13



Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s cizincem/rodilým mluvčím v České republice, při cestování do zahraničí nebo během pobytu v zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady apod.). Žák si dovede poradit i v méně běžných situacích (např. svědecká výpověď na policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, akce pořádané školou apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.). 

Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí:10 Zadání

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Interaktivní dovednosti • ovládání interaktivních strategií9 • míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi v komunikaci10 Zvuková stránka jazyka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.



Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.  Např. střídání partnerů v komunikaci. 10 Např. projevení zájmu.

14

2.4

Jazyková kompetence

 Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S  ohledem na ověřovanou řečovou dovednost žák zná a dovede: • • • • • 

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat základní pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.) používat zvukové prostředky Charakteristika jazykové kompetence žáka

Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. Mluvnice a slovní zásoba odpovídající základní úrovni obtížnosti je podrobněji popsána v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache 11 a Profile deutsch,12 které se staly podkladem pro vymezení mluvnice základní a vyšší úrovně obtížnosti. Výčet jazykových prostředků a funkcí odpovídajících úrovni B1 (CEFR) je uváděn i v učebnicích označených odpovídajícím symbolem jazykové úrovně. • Žák flexibilně, efektivně a  s  dostatečnou přesností využívá běžné a  frekventované lexikální prostředky, případně dovede upravit své vyjadřování tak, aby se vypořádal i s méně obvyklými či obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjádřit do určité míry s pomocí opisných prostředků. • Žák dovede ke svému vyjadřování používat dostatečně širokou škálu jazykových funkcí (např. vyjádřit omluvu, lítost, žádost) a s omezenou přesností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat. • Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podobě důležité zdvořilostní normy a nejdůležitější rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. • Žák dovede používat správně repertoár běžných gramatických prostředků, při vyjadřování složitějších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však neztěžují porozumění. • Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu německého jazyka. • Sdělení žáka je i přes občas se vyskytující chyby ve výslovnosti, cizí přízvuk nebo nesprávnou intonaci srozumitelné, promluva je dostatečně plynulá a dá se většinou bez problémů sledovat. • Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka může být patrný, srozumitelnost projevu však není narušena a sdělení je bez většího úsilí možné sledovat. 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Rozsah a  přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z  charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 tohoto katalogu. 

Hodnocení

Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z  charakteru požadavků na jednotlivé řečové dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení a jazyková kompetence, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.

11

Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. 12 Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.

15

2.5

Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka

2.5.1 Tematické okruhy

Tematické okruhy se týkají konkrétních, všeobecných a běžných témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací a/nebo pracovní. Požadavky k  maturitní zkoušce se vztahují k  níže vymezeným tematickým okruhům. Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např. můj pokoj, náš dům/byt); volný čas a  společenské aktivity (např. kulturní a  sportovní aktivity, koníčky); prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod. Každodenní život – život doma (např. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (např. výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. sportovní a kulturní události) apod.

16

2.5.2 Témata

Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na základní úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům:13 • • • • • • • • • • • • • • •

Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzdělávání Volný čas a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Společnost Zeměpis a příroda

Katalog požadavků vymezuje pouze příklady všeobecných a všem žákům známých témat. V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem rozumíme téma, které si stanovuje škola v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu). 2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka

Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a  tematickými okruhy uvedenými v  tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: • Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s  vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v  rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s  rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události. • Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.). • Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník  společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v  rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace 13

Rozpracování všeobecných témat do podtémat, dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky z německého jazyka na základní úrovni obtížnosti.

17

se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy. • Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a  vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v  rovině formální korespondence nebo interakce s  vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou. • Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v  rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod.  Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce. • Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.). Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: • • • •

prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává), osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli), události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná), předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).

Slovní zásoba, respektive témata a situace, a jazykové funkce odpovídající základní úrovni obtížnosti jsou podrobněji vymezeny v řadě odborných publikací, za všechny jmenujme publikace Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache14 a  Profile deutsch.15 Slovní zásoba vztahující se k  situacím a  tématům odpovídajícím požadované úrovni obtížnosti je vymezena i  v  běžně dostupných učebnicích označených referenčními úrovněmi podle CEFR.

14

Baldegger, Miller, Schneider in Zusammenarbeit mit Näf, Anton (1980): Kontaktschwelle Deutsch als Fremdsprache. Langenscheidt, München. 15 Glaboniat, Miller, Rusch, Schmitz, Wertenschlag (2002): Profile deutsch. Langenscheidt, Berlin.

18

3.

Základní specifikace maturitní zkoušky z německého jazyka – základní úroveň obtížnosti

Koncepce maturitní zkoušky z  cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v  současné době má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu. Maturitní zkouška z německého jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev. V ústní zkoušce jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce.16 MATURITNÍ ZKOUŠKA Z NĚMECkého jazyka – základní úroveň obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST

3.1

Subtest

Subtest

Poslech

Čtení a jazyková kompetence16

PÍSEMNÁ PRÁCE

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

Písemný projev

Ústní projev a interakce

Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech

Část zkoušky

DIDAKTICKÝ TEST

Váha

50 %

Dovednost/kompetence

Vymezený čas

Počet částí

Poslech

30 min.

4

Čtení

4 60 min.

Jazyková kompetence

1

PÍSEMNÁ PRÁCE

25 %

Písemný projev

60 min.

2

ÚSTNÍ zkouška

25 %

Ústní projev a interakce

15 min.

4

16

V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky jazykové kompetence.

19

3.2 

Části maturitní zkoušky Didaktický test

V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. • Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v  českém jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. • Čtení a  jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na pět částí, které jsou uvedeny instrukcemi v  českém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a  k  němu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. 

Písemná práce

Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce a zadáním v jazyce českém nebo německém. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v  instrukcích vyjádřena povoleným rozmezím textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu. 

Ústní zkouška

Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi: 1. část: 2. část: 3. část: 4. část:

20

Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat. Ústní projev žáka na všeobecné téma s  využitím osnovy a  stimulu/-ů (např. fotografie, mapka). Ústní projev nebo ústní interakce s  ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje sama škola. Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných a témat.

3.3 

Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky Uzavřené úlohy

• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). • dichotomické:17 na základě informací v  textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. • přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty/obrázky/části textů apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny druhé. 

Otevřené úlohy

• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy. • se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce v požadovaném rozsahu.

17

Úlohy dichotomické jsou známy i jako úlohy RICHTIG/FALSCH nebo úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.

21

4 Příklady 4 PěÍKLADY 4.1 Poslech 4.1 POSLECH 4 PěÍKLADY Příklady: 4.1.1, 4.1.2 PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2 4.1 POSLECH Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o počasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku) Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o poþasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku) Formát úloh:uzavĜené uzavřenéúlohy úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: s výbČrem odpovČdi PĜíklady: 4.1.1, 4.1.2 Výchozí texty: krátký monolog (zpráva o poþasí), krátký monolog (zpráva na záznamníku) Uslyšíte 2 krátké nahrávky. Na základě vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1–2 jednu správnou Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi odpověď z nabízených možností A–C. Uslyšíte 2 krátké nahrávky. Na základě vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1–2 jednu správnou odpověď z nabízených možností A–C. 1 1

Mit welchen Temperaturen ist am Montag in den Bergen zu rechnen? A) Die Temperaturen steigen bis auf +1oC. o C. in den Bergen zu rechnen? B) Die Temperaturen sinken bis Mit welchen Temperaturen ist auf am-11 Montag o C) Die Temperaturen bleiben bei -6 C. o A) Die Temperaturen steigen bis auf +1 C. B) Die Temperaturen sinken bis auf -11oC. C) Die Temperaturen bleiben bei -6 oC.

Přepis nahrávky: Die Temperaturen im Zentralraum erreichen -6 bis 1°C. In den Bergen herrscht bei aufgelockerter Bewölkung meist gute Sicht. Die Temperaturen erreichen bei mäßigem Wind in 2000 Metern Höhe Temperaturen von -11 bis -8 °C. Přepis nahrávky: Die Temperaturen im Zentralraum erreichen -6 bis 1°C. In den Bergen herrscht bei aufgelockerter Bewölkung meist gute Sicht. Die Temperaturen erreichen bei mäßigem Wind in 2000 Metern Höhe Temperaturen von -11 bis -8 °C.

2 2

Um wie viel Uhr fährt der Zug nach Köln ab? A) Um 14.45 Uhr. B) Um Uhr.fährt der Zug nach Köln ab? Um wie15.15 viel Uhr C) Um 16.50 Uhr. A) Um 14.45 Uhr. B) Um 15.15 Uhr. C) Um 16.50 Uhr.

Přepis nahrávky: Hallo Susi, das bin ich, Nora. Ich habe Pech. Der Schnellzug um Viertel vor drei ist mir gerade vor der Nase abgefahren. Ich muss also mit dem Regionalzug um Viertel nach drei fahren und in Köln dann um zehn vor fünf Přepis nahrávky: umsteigen. Hoffentlich hat mein Anschluss keine Verspätung. Ich sollte dann fünf Minuten vor halb sechs in Hallo Susi, das bin ich,Ich Nora. Ich es habe um ViertelIch vor dreiauf ist dich mir direkt geradeamvor der Nase Düsseldorf ankommen. schaffe nichtPech. mehrDer bei Schnellzug dir vorbeizukommen. warte Eingang vor abgefahren. Ich muss also mit dem Regionalzug um Viertel nach drei fahren und in Köln dann um zehn vor fünf dem Kino kurz vor 6 Uhr. Kannst du die Karten vorher kaufen? Bis dann. umsteigen. Hoffentlich hat mein Anschluss keine Verspätung. Ich sollte dann fünf Minuten vor halb sechs in Düsseldorf ankommen. Ich schaffe es nicht mehr bei dir vorbeizukommen. Ich warte auf dich direkt am Eingang vor dem Kino kurz vor 6 Uhr. Kannst du die Karten vorher kaufen? Bis dann.

Řešení: 1 – B); 2 – C) Řešení: 1 – B); 2 – C)

22

19 19

Příklad: 4.1.3 PĜíklad: 4.1.3

Výchozí text:stĜednČ střednědlouhý dlouhý dialog (rozhovor) Výchozí text: dialog (rozhovor) Formát úloh: s výbČrem odpovČdi Formát úloh:uzavĜené uzavřenéúlohy úlohy s výběrem odpovědi

Výchozí text: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor) Formát uzavĜené úlohy studentkou, s výbČrem odpovČdi Uslyšíte úloh: rozhovor s českou která studuje základě vyslechnutého rozhovoru vyberte k úlohám Uslyšíte s českou studentkou, která studuje možnostírozhovor A–C. základě vyslechnutého rozhovoru vyberte k úlohám možností A–C.

PĜíklad: 4.1.3 na gymnáziu v německém městě Zwiesel. Na 1–5 jednu správnou odpověď z nabízených na gymnáziu v německém městě Zwiesel. Na 1–5 jednu správnou odpověď z nabízených

1

Wo erscheint das Interview? A) In einer deutschen Zeitung. 1 Wo erscheint das Interview? B) In einer tschechischen Zeitung. A) In einer einer deutsch-tschechischen deutschen Zeitung. C) In Zeitung. B) In einer tschechischen Zeitung. C) In einer deutsch-tschechischen Zeitung. 2

Was macht Sylvie dieses Jahr? A) Sie macht in Zwiesel Abitur. 2 Was macht Sylvie dieses Jahr? B) Sie macht in Teplice Abitur. A) Sie besucht macht indie Zwiesel Abitur. C) Sie 11. Klasse in Zwiesel. B) Sie macht in Teplice Abitur. C) Sie besucht die 11. Klasse in Zwiesel. 3

Welches Schulhaus ist älter? A) Das deutsche. 3 Welches Schulhaus ist älter? B) Das tschechische. A) Das deutsche, deutsche. aber hier gibt es einen Neubau. C) Das B) Das tschechische. C) Das deutsche, aber hier gibt es einen Neubau. 4

Was möchte Sylvie in der Zwieseler Schule haben? A) Kleiderschränke. 4 Was möchte Sylvie in der Zwieseler Schule haben? B) Eine Pausenhalle. A) Kleiderschränke. C) Einen Schulrundfunk. B) Eine Pausenhalle. C) Einen Schulrundfunk. 5 5

Was meint Sylvie über den Unterricht in Deutschland? Der Unterricht ist Was meint Sylvie über den Unterricht in Deutschland? A) ähnlich wie bei uns. Der Unterricht B) ganz andersist als bei uns. A) ähnlich wie beials uns. C) viel schlechter bei uns. B) ganz anders als bei uns. C) viel schlechter als bei uns.

Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A) Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A)

20 20

23

Přepis nahrávky: P: Da wir wussten, dass in diesem Schuljahr eine tschechische Gastschülerin unsere Schule – das Gymnasium in Zwiesel - besucht, wollten wir es uns nicht entgehen lassen, sie für unsere deutsch-tschechische Ausgabe der Schülerzeitung zu befragen. Vor dem Interview noch ein paar Angaben zu ihrer Person. Sie heißt Sylvie Knížetová, ist 17 Jahre alt und kommt aus Osek. Zur Schule geht sie in Teplice, wo sie das Gymnasium besucht. Eigentlich würde Sylvie heuer ihr Abitur machen, durch ihren Aufenthalt in Deutschland hat sich dies aber um ein Jahr verschoben. Hier in Zwiesel besucht sie die 11. Klasse. Hallo, Sylvie! Ich freue mich, dass ich mit dir sprechen kann. S: Hallo Peter! P: Als erstes möchte ich dir gern ein paar Fragen zur Schule, dem Unterricht usw. stellen. Gibt es eigentlich viele Unterschiede zwischen unserem Gymnasium und dem, das du in Teplice besuchst? S: Das Gebäude der tschechischen Schule ist wesentlich älter als das hier. Es gefällt mir aber trotzdem gut. Ich finde auch den Neubau an der Zwiesler Schule schön. Nur vor allem mag ich hier die Pausenhalle, denn an der tschechischen Schule gibt es keine. Dafür haben wir bei uns ein kleines Geschäft, in dem man sich etwas zu essen oder zu trinken kaufen kann. Neben diesem Laden gibt es noch einen Raum, in dem man das Gekaufte essen kann. Außerdem gibt es bei uns etwas, was es hier nicht gibt, Kleiderschränke für alle Schüler, in die sie ihre Straßenschuhe und Jacken hineintun können. Da ich es nicht mag, die Schuhe zu wechseln, fehlen mir diese Schränke hier in Zwiesel nicht. Doch was mir an der Schule hier fehlt, ist ein Schulradio, wie wir es in Teplice haben. P: Das ist sehr interessant, was du da sagst. Bis jetzt hast du nur von den äußeren Unterschieden erzählt, wie schaut es da so im Unterricht selber aus? S: Eigentlich gibt es kaum Unterschiede zwischen dem Unterricht hier und dort. Nur bei uns in Teplice ist es so, dass der Lehrer fast die ganze Stunde allein redet, bzw. etwas ins Heft diktiert. Ich finde es gut, dass hier die Lehrer viele Kopien austeilen und dass die Schüler, wenn sie etwas nicht wissen, auch Fragen stellen. Das ist bei uns eben nicht so, wenn man etwas nicht verstanden hat, muss man eine Freundin danach fragen. P: Ich danke dir für das Gespräch. Ich denke, dass viele Informationen, die du uns gegeben hast, sehr interessant waren. Weiterhin viel Glück und alles Gute.

24

21

Výchozí texty:stĜednČ střednědlouhý dlouhý dialog (rozhovor) Výchozí texty: dialog (rozhovor) Formát úloh:úlohy úlohysesestruþnou stručnou odpovědí Formát úloh: odpovČdí

PĜíklad:Příklad: 4.1.4 4.1.4

PĜíklad: 4.1.4 Výchozí texty: stĜednČ dlouhý dialog (rozhovor) Uslyšíte rozhovor starší paní s podomním obchodníkem. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící Formát úloh: úlohy se struþnou odpovČdí tvrzení 1–6 tak, aby odpovídala informacím v rozhovoru. (Při zápisu odpovědi rozlišujte malá a velká písmena!) Uslyšíte rozhovor starší paní s podomním obchodníkem. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící tvrzení 1–6 tak, aby odpovídala informacím v rozhovoru. (Při zápisu odpovědi rozlišujte malá a velká 1 Der Geschäftsmann verkauft _________ . písmena!) 2 1

Die Frau soll dieses Produkt acht Tage lang _________ . Der Geschäftsmann verkauft _________ .

3 2

Der Preis für eine Packung ist _________ € _________ Cent. Die Frau soll dieses Produkt acht Tage lang _________ .

4 3

Beim Einkauf von drei Stück bekommt man ein Stück _________ . Der Preis für eine Packung ist _________ € _________ Cent.

5 4

Die Frau kauft _________ . Beim Einkauf von drei Stück bekommt man ein Stück _________ .

6 5

Der Verkäufer gibt der Frau _________ Cent zurück. Die Frau kauft _________ .

6

Der Verkäufer gibt der Frau _________ Cent zurück.

Přepis nahrávky: A: Guten Tag! B: Guten Tag! Ah ein Haushaltswarenhändler! Geben Sie sich keine Mühe, mein Lieber. Der einzige, dem ich an der Přepis Türnahrávky: etwas abnehme, ist der Geldbriefträger! A: Tag! ist wichtiger als Geld. A: Guten Gesundheit B: Guten Haushaltswarenhändler! Geben Sie keine Mühe, mein einzige, ich an der B: Ha ha Tag! ha. Ah Sieein schleppen wohl die Gesundheit in sich Ihrem Köfferchen mitLieber. sich Der herum und dem verkaufen sie Tür etwas abnehme, ist der Geldbriefträger! pfundweise, was? A: Gesundheit ist wichtiger als Geld. A: Ich bewundere Ihren Humor, liebe Frau. Sehen Sie das Gläschen? Hier haben Sie Gesundheit in konzentrierter B: Ha ha ha. Sie schleppen wohl die Gesundheit in Ihrem Köfferchen mit sich herum und verkaufen sie Form. pfundweise, B: Pah, was wirdwas? das schon für ein Zeug sein. Tabletten, was? Oder irgendeine Mischung? A: Ich bewundere IhrenWas Humor, liebe Frau. Sehen Sie das Gläschen? Hier haben Sie in konzentrierter A: Nichts dergleichen. ich Ihnen anbiete, kommt direkt aus dem Haushalt derGesundheit Natur: Gesundheitstee. Das Form. Beste, was es auf diesem Gebiet gibt. Und dabei erstaunlich preiswert! Wenn Sie diesen Tee acht Tage lang B: Pah, was wird das schon für ein sein. Tabletten, was? Oder irgendeine regelmäßig trinken, werden SieZeug sich wohler fühlen als je zuvor. Sie werdenMischung? in Zukunft keine Krankheiten mehr A: kennen! Nichts dergleichen. Was ich Ihnen anbiete, kommt direkt aus dem Natur: Gesundheitstee. Das Sie werden alt werden wie Methusalem! Wer einmal einenHaushalt Versuch der macht, stellt schnell fest: Ohne Beste, was es auf diesem Gebiet gibt. Und dabei erstaunlich preiswert! Wenn Sie diesen Tee acht Tage lang diesen Gesundheitstee kann man gar nicht mehr leben! regelmäßig werden sich dass wohler als je zuvor. Sie werden in Zukunft keine Krankheiten mehr B: Ich habe dentrinken, Eindruck, meinSie Lieber, Siefühlen ganz gewaltig übertreiben! Nehmen wir einmal unsere Vorfahren, kennen! Sie werden alt werden wie Methusalem! Wer einmal einen Versuch macht, stellt schnell fest: Ohne haben die vielleicht Ihren Gesundheitstee getrunken? kann man gar nicht mehr leben! A: diesen UnsereGesundheitstee – unsere Vorfahren… B: Ich habe den Eindruck, mein Lieber, dass Sie ganz Tot gewaltig übertreiben! Nehmen wir einmal unsere Vorfahren, Ja, liebe Frau, wo sind sie denn, unsere Vorfahren? – alle tot! haben die vielleicht Ihren Gesundheitstee getrunken? B: Ja, wie viel kostet Ihr Wundermittel also? A: Unsere – unsere A: Eine Packung nurVorfahren… 9 Euro 90 Cent. Wenn Sie sich aber gleich für drei Stück entscheiden, bekommen Sie von mir Ja, liebe Frau, wo sindhinzu. sie denn, unsereSie Vorfahren? tot! Fall beinahe 10 Euro sparen. noch ein Stück gratis Bedenken nur, dassTot Sie–inalle diesem B: Ja, wie viel kostet Ihr Wundermittel also? B: Nein, ich will es vorher nur ausprobieren. Geben Sie mir also nur eine Packung bitte. Hier sind 10 Euro. A: Packung nur109 Cent Euro zurück. 90 Cent.Danke Wennschön. Sie sich aber gleich für Visitenkarte. drei Stück entscheiden, bekommen Sie von mir A: Eine Ja, und hier sind Hier noch meine Auf Wiedersehen. noch ein Stück gratis hinzu. Bedenken Sie nur, dass Sie in diesem Fall beinahe 10 Euro sparen. B: Auf Wiedersehen oder lieber auf Nimmer-Wiedersehen. B: Nein, ich will es vorher nur ausprobieren. Geben Sie mir also nur eine Packung bitte. Hier sind 10 Euro. A: Ja, und hier sind 10 Cent zurück. Danke schön. Hier noch meine Visitenkarte. Auf Wiedersehen. B: Auf Wiedersehen oder lieber auf Nimmer-Wiedersehen.

Řešení: 1 – Gesundheitstee/Tee; 2 – trinken; 3 – 9 EURO 90 (Cent)/9,90 (EUR); 4 – gratis/umsonst/kostenlos/extra; 5 – eine Packung/ein Stück; 6 – 10/zehn Řešení: 1 – Gesundheitstee/Tee; 2 – trinken; 3 – 9 EURO 90 (Cent)/9,90 (EUR); 4 – gratis/umsonst/kostenlos/extra; 5 – eine Packung/ein Stück; 6 – 10/zehn – podomní obchodník; der Vorfahre – předek výrazy v nahrávce: der Haushaltswarenhändler 22

výrazy v nahrávce: der Haushaltswarenhändler – podomní obchodník; der Vorfahre – předek

22

25

4.2 Čtení 4.2 4.2 ýTENÍ 4.2ýTENÍ ýTENÍ Výchozí texty:krátké krátkétexty textytexty (zprávy) Výchozí texty: Výchozí (zprávy) Výchozí texty:texty: krátkékrátké texty(zprávy) (zprávy) 4.2 ýTENÍ Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi

Příklady: 4.2.1, 4.2.2 PĜíklady: 4.2.1, PĜíklady: 4.2.1, PĜíklady: 4.2.1,4.2.2 4.2.2 4.2.2

PĜíklady: 4.2.1, 4.2.2 Přečtěte si krátké texty aaúlohy, které k nim patří. NaNa základě informací v textech vyberte ke každé z úloh 1–2 Přečtěte sisidva dva krátké texty které informací v vtextech vyberte kekekaždé Přečtěte sikrátké dva texty krátké texty a úlohy, kpatří. nim patří. Na základě informací v textech vyberte ke každé Přečtěte dvakrátké texty aúlohy, úlohy, kterékkteré knim nimpatří. Nazákladě základě informací textech vyberte každé Výchozí texty: (zprávy) nejvhodnější alternativu A–D. z úloh 1–2 nejvhodnější alternativu A–D. z úloh 1–2 nejvhodnější alternativu A–D. z úloh 1–2 alternativu A–D. Formát úloh:nejvhodnější uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi

Die Weil am Rhein Die Stadt Weil am Rhein DieStadt Stadt Weil am Rhein Přečtěte si dva krátké texty a úlohy, které k nim patří. Na základě informací v textech vyberte ke každé

zSie úloh 1–2 nejvhodnější alternativu A–D. überall. Auf Wohnhäusern, öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche auch Sie stehen überall. Auf Wohnhäusern, öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche Siestehen stehen überall. Auf Wohnhäusern, öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche auch Sie stehen überall. Auf Wohnhäusern, öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche auch in auch in Höfen und Hausgärten: große Stühle. Sie sehen aus wie eine Harfe, ein Zickzack-Sitz oder in Höfen und Hausgärten: große Sie auseine wie Harfe, eine ein Zickzack-Sitz in Höfen und Hausgärten: große Stühle. Sie sehen aus eine wie ein Zickzack-Sitz oder Höfen und Hausgärten: große Stühle. SieStühle. sehen aussehen wie Harfe, einHarfe, Zickzack-Sitz oder ein oder ein Liegestuhl. Menschen ininWeil am Rhein „ihre“ –sie sie werden Die Stadt WeilLiegestuhl. amDie Rhein ein bunter Die Menschen in Weil am lieben Rhein „ihre“ –sie und werden einbunter bunter Liegestuhl. Die Menschen Weil am Rhein lieben „ihre“Stühle Stühle –und und werden bunter Liegestuhl. Die Menschen in Weil am Rhein lieben „ihre“lieben Stühle – undStühle werden insieder in der Welt immer mehr populärer. in der Welt immer mehr populärer. instehen der Welt immer mehr populärer. öffentlichen Plätzen und Verkehrsinseln. Manche auch Welt immer mehr populärer. Sie überall. Auf Wohnhäusern, 1 1 Grenzverkehr Früher war die Grenzstadt Weil bekannter Eisenbahnknotenpunkt 1 Früher war die Grenzstadt Weil einSie bekannter Eisenbahnknotenpunkt fürGrenzverkehr den Grenzverkehr Früher war die Grenzstadt Weilein ein bekannter Eisenbahnknotenpunkt in Höfen und Hausgärten: große Stühle. sehen aus wie eine Harfe, 1für ein Zickzack-Sitz oder in die Schweiz und Früher war die Grenzstadt Weil ein bekannter Eisenbahnknotenpunkt fürden den in die Schweiz und nach Frankreich. Schon seit 50 Jahren werden dort auch Stühle gebaut. Dann hatte inSchweiz dieLiegestuhl. Schweiz und nach Schon seit 50lieben Jahren werden dort Stühle Dann in bunter die und nach Frankreich. Schon seit 50 Jahren werden dort auch Stühle gebaut. Dann hatte ein Die Menschen Weil amdort Rhein „ihre“ Stühle – auch und sie werden nach Frankreich. Schon seit 50 Frankreich. Jahrenin werden auch Stühle gebaut. Dann hatte mangebaut. die Idee, dasshatte man die man die Idee, dass man die Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten man die Idee, dass man die Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten man die Idee, dass man die Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten in der Welt immer mehr populärer. Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten begeistert mit: Bei Stadtführungen begeistert mit: Bei Stadtführungen werden Geburt und der erklärt. Bei begeistert mit: Bei Stadtführungen werden Geburt undveranstaltet Design erklärt. Bei Stadtfesten für Kinder 1der Stühle begeistert mit:Grenzstadt Bei Stadtführungen werden Geburt undDesign Design derStühle Stühle erklärt. BeiStadtfesten Stadtfesten werden Geburt und Design der ein Stühle erklärt. Bei Stadtfesten man Stuhlsuchwanderungen Früher war die Weil bekannter Eisenbahnknotenpunkt für den Grenzverkehr veranstaltet man Stuhlsuchwanderungen für Kinder und Jugendliche. 1999 gab es die ersten neuen veranstaltet man Stuhlsuchwanderungen für Kinder undinJugendliche. 1999 gab esersten die ersten neuen veranstaltet man Stuhlsuchwanderungen für Kinder und Jugendliche. 1999 gab es diees neuen und es die ersten neuen großen Stühle der Heute sind über zwanzig. in dieJugendliche. Schweiz und1999 nachgab Frankreich. Schon seit 50 Jahren werden dortStadt. auch Stühle gebaut. Dann hatte großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig. großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig. großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig. (Juma 3/2003) man die Idee, dass man die Stühle vergrößern und in der Stadt aufstellen könnte. Die Weiler machten (Juma 3/2003) (Juma 3/2003) (Juma 3/2003) begeistert mit: Bei Stadtführungen werden Geburt und Design der Stühle erklärt. Bei Stadtfesten 1 Was macht Stadt Weil am Rhein heute berühmt? veranstaltet mandie Stuhlsuchwanderungen für Kinder und Jugendliche. 1999 gab es die ersten neuen 1 1 Was macht die Stadt Weil am Rhein heute berühmt? 1 Was macht die Stadt Weil am Rhein heute berühmt? Was macht die Stadt Weil am Rhein heute berühmt? A) Die Produktion von Möbelstücken. großen Stühle in der Stadt. Heute sind es über zwanzig. A) Die Produktion von Möbelstücken. (Juma 3/2003) B)A)Die guten A) Die Verkehrsverbindungen. Produktion von Möbelstücken. Die Produktion von Möbelstücken. B) guten Verkehrsverbindungen. C)B)Die Die festlichen Veranstaltungen. B) Die guten Verkehrsverbindungen. Die guten Verkehrsverbindungen. C) festlichen Veranstaltungen. D)C)Die Die Grenzlage der Stadt. C) Diedie festlichen Veranstaltungen. Die festlichen Veranstaltungen. 1 Was macht Stadt Weil am Rhein heute berühmt? D)D)Die Grenzlage der Stadt. D) Die Grenzlage der Stadt. Die Grenzlage der Stadt. A) Die Produktion von Möbelstücken. B) Die guten Verkehrsverbindungen. C) Die festlichen Veranstaltungen. D) Die Grenzlage der Stadt.

… … … …

Eine Studie zeigt, dass einen ausgepumpten Eine zeigt, dass eine eine 20-minütige Pause Pause einen Arbeitnehmer Eine Studie zeigt, dass eine 20-minütige Pause ausgepumpten EineStudie Studie zeigt, dass eine 20-minütige 20-minütige Pauseausgepumpten eineneinen ausgepumpten Arbeitnehmer wieder frisch macht. wieder frisch macht. Arbeitnehmer wieder macht. Arbeitnehmer wieder frischfrisch macht. … Am wird Die werden schwer, die Konzentration Am Nachmittag wird man müde: Die Augen werden schwer, die sinkt, Am Nachmittag wird man Die Augen werden schwer, die Konzentration AmNachmittag Nachmittag wirdman manmüde: müde:müde: DieAugen Augen werden schwer, dieKonzentration Konzentration sinkt, die Aktivität geht gegen Null. Rund 50 Prozent der Menschen hören auf die die Aktivität geht gegen Null. Rund 50 Prozent der Menschen hören auf die Signale sinkt, die Aktivität geht gegen Null. Rund 50 Prozent der Menschen hören auf die sinkt,Studie die Aktivität gegen Null.20-minütige Rund 50 Prozent der einen Menschen hören auf die des Eine zeigt,geht dass eine Pause ausgepumpten Signale des Körpers und erlauben sich mittags einen kurzen Schlaf. Körpers und sicherlauben mittags einen kurzen Schlaf. Signale des Körpers und erlauben sich mittags einen kurzen Schlaf. Signale deserlauben Körpers und sich mittags einen kurzen Schlaf. Arbeitnehmer wieder frisch macht. In Deutschland ist der Mittagsschlaf am Arbeitsplatz noch immer verboten. Dabei InInDeutschland ist Mittagsschlaf noch immer verboten. Dabei hat In Deutschland ist dermüde: Mittagsschlaf am werden Arbeitsplatz noch immer verboten. Dabei Deutschland istder derman Mittagsschlaf Arbeitsplatz noch immer verboten. Dabei Am Nachmittag wird Dieam Augen schwer, die Konzentration hat eine wissenschaftliche Studie gezeigt, dass ein kurzer Schlaf am Nachmittag hohe Leistungen bis eine gezeigt, dass ein kurzer Schlaf amSchlaf Nachmittag Leistungen bis ininden hatAktivität eine wissenschaftliche Studie gezeigt, dasskurzer ein kurzer am Nachmittag hohe Leistungen in hat wissenschaftliche eine wissenschaftliche Studie gezeigt, ein Schlaf am Nachmittag hohe Leistungen bis inbisAbend sinkt, die geht Studie gegen Null. Rund 50dass Prozent der Menschen hören auf hohe die den Abend ermöglicht. Hinzu kommt, dass die Störung des Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer ermöglicht. Hinzu kommt, dass die Störung des Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer dauernd zu wenig schläft, den Abend ermöglicht. Hinzu kommt, dass die Störung des Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer den Abend ermöglicht. Hinzu kommt, dass dieeinen Störung desSchlaf. Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer Signale des Körpers und erlauben sich mittags kurzen dauernd zuzuwenig schläft, hat häufiger Unfälle, istist von Herzinfarkt bedroht, sogar das hat häufiger Unfälle, ist von Herzinfarkt bedroht, sogar das Alzheimerrisiko wird größer. dauernd zu wenig schläft, hat häufiger Unfälle, ist von Herzinfarkt bedroht, sogar das Alzheimerrisiko dauernd wenig schläft, hat häufiger Unfälle, von Herzinfarkt bedroht, sogar dasAlzheimerrisiko Alzheimerrisiko In Deutschland ist der Mittagsschlaf am Arbeitsplatz noch immer verboten. Dabei (Lidové noviny, 4.2.2005) wird größer. (Lidové noviny, 4.2.2005) (Lidové noviny, wird größer. (Lidové noviny, 4.2.2005) wird größer. hat eine wissenschaftliche Studie gezeigt, dass ein kurzer Schlaf am Nachmittag hohe Leistungen bis in 4.2.2005) den Abend ermöglicht. Hinzu kommt, dass die Störung des Biorhythmus extrem ungesund ist: Wer 22 2 Welche Überschrift passt am zum Text? Welche Überschrift passt am besten zum Text? 2 zuWelche Überschrift passt am besten zum Text? Welche Überschrift passt ambesten besten zum Text? dauernd wenig schläft, hat häufiger Unfälle, ist von Herzinfarkt bedroht, sogar das Alzheimerrisiko A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus (Lidové noviny, 4.2.2005) wird größer. A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus B) Mittagsschlaf Mittagsschlaf störtKonzentration Konzentration B) stört B) Mittagsschlaf stört Konzentration B) Mittagsschlaf stört Konzentration C) Mittagsschlaf Mittagsschlaf istverboten verboten C) ist C)Überschrift Mittagsschlaf ist verboten C) Mittagsschlaf ist passt verboten 2 Welche am besten zum Text? D) Mittagsschlaf Mittagsschlaf ist gesund D) ist gesund D) Mittagsschlaf ist gesund D) Mittagsschlaf ist gesund A) Mittagsschlaf stört Biorhythmus B) Mittagsschlaf stört Konzentration C) 1Mittagsschlaf ist verboten Řešení: Řešení: A); Řešení: 1– –A);A);212–––D) D)2 – D) D) 1Mittagsschlaf ist gesund 1 – železniční uzel 1der Eisenbahnknotenpunkt der Eisenbahnknotenpunkt – železniční der Eisenbahnknotenpunkt – železniční uzel uzel

Řešení: 1 – A); 2 – D) 1

der Eisenbahnknotenpunkt – železniční uzel

26

2323

23

23

Výchozí text:stĜednČ střednědlouhý dlouhý text Výchozí text: text Formát úloh:uzavĜené uzavřenéúlohy úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: s výbČrem odpovČdi

Příklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text) PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text)

PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text) Přečtěte text: si následující text o Lukášově cestě do školy. Na základě informací v textu vyberte k úlohám 1–5 Výchozí stĜednČ dlouhý text Formát úloh:alternativu uzavĜené úlohy nejvhodnější A–D.s výbČrem odpovČdi Přečtěte si následující text o Lukášově cestě do školy. Na základě informací v textu vyberte k úlohám 1–5 nejvhodnější alternativu A–D.

Mit dem Schiff zur Schule

Lukas, 14 Jahre alt, ärgert sich. Heute Morgen ist der Bus besonders voll. „Sonst fahre ich immer der zehn Minuten später kommt“, sagt er. „Der ist Mit dem Schiffmit zurdem, Schule länger und ich bekomme meistens einen Sitzplatz.“ Der Bus fährt direkt vor dem Lukas, 14inJahre ärgert sich. Heute Morgen ist der Bus besonders voll. „Sonst Haus los, demalt, Lukas wohnt. fahre ich immer mit dem, der zehn Minuten später kommt“, sagt er. „Der ist „Märkisches Viertel“ heißt die Gegend, die im Norden von Berlin liegt. Manche länger und ich bekomme meistens einen Sitzplatz.“ Der Bus fährt direkt vor dem Leute nennen sie „merkwürdiges Viertel“, weil es hier anders aussieht als in Haus los, in dem Lukas wohnt. anderen Stadtvierteln Berlins. Vor 40 Jahren entstand die Siedlung als größtes „Märkisches Viertel“ heißt die Gegend, Das die im„Märkische Norden vonViertel“ Berlin liegt. Manche Wohnungsbauprojekt Deutschlands. besteht aus Leute nennenGrünflächen sie „merkwürdiges Viertel“, weil es hier anders aussieht als in Hochhäusern, und Geschäften. anderen Stadtvierteln Berlins. Vor 40 Jahren entstand die Siedlung als größtes Lukas wurde in Berlin geboren, doch seine Familie lebte zwei Jahre in einer kleinen Stadt in BadenWohnungsbauprojekt Deutschlands. Das „Märkische Viertel“ besteht aus Württemberg. Vor kurzem sind sie nach Berlin zurückgekehrt. „Ich freue mich darüber, wieder hier zu Hochhäusern, Grünflächen und Geschäften. sein, obwohl ich jetzt einen langen Schulweg habe. Hier wohnen alle meine Freunde“, sagt Lukas. Lukas wurde in Berlin geboren, doch seine Familie lebte zwei Jahre in einer kleinen Stadt in BadenZuerst muss Lukas 20 Minuten mit einem Stadtbus fahren. Dann 15 Minuten in einem Bus nur für Schüler. Württemberg. Vor kurzem sind sie nach Berlin zurückgekehrt. „Ich freue mich darüber, wieder hier zu Diesmal kann Lukas sitzen. Alle Schüler im Bus haben dasselbe Ziel: die Insel Scharfenberg im Tegeler See sein, obwohl ich jetzt einen langen Schulweg habe. Hier wohnen alle meine Freunde“, sagt Lukas. mitten in Berlin. 80 Schüler wohnen auf der Insel im Internat, 340 kommen jeden Tag aus der Stadt zum Zuerst muss Lukas 20 Minuten mit einem Stadtbus fahren. Dann 15 Minuten in einem Bus nur für Schüler. Unterricht. Diesmal kann Lukas sitzen. Alle Schüler im Bus haben dasselbe Ziel: die Insel Scharfenberg im Tegeler See Der Bus fährt durch einen Wald und hält schließlich am Strandbad Tegel. Dann muss man ein kurzes mitten in Berlin. 80 Schüler wohnen auf der Insel im Internat, 340 kommen jeden Tag aus der Stadt zum Stück (etwa 3 Minuten) zu Fuß gehen. Am Ende des Wegs wartet schon die Fähre1 auf die Schüler. Unterricht. Lukas ist noch ziemlich müde. Zusammen mit den anderen Schülern geht er eilig auf die Fähre. Zwischen Der Bus fährt2 durch einen Wald und hält schließlich am Strandbad Tegel. Dann muss man ein kurzes dem Festland und der Schulinsel liegen nur 100 Meter. Die Fahrt dauert deshalb nur zwei Minuten. Dann Stück (etwa 3 Minuten) zu Fuß gehen. Am Ende des Wegs wartet schon die Fähre1 auf die Schüler. gehen Lukas und seine Mitschüler ans Ufer und zu ihren Klassenräumen. Lukas ist noch ziemlich müde. Zusammen mit den anderen Schülern geht er eilig auf die Fähre. Zwischen Doch was machen die Schüler, die verschlafen oder andere Unterrichtszeiten haben? Kein Problem! Alle dem Festland2 und der Schulinsel liegen nur 100 Meter. Die Fahrt dauert deshalb nur zwei Minuten. Dann 15 Minuten fährt die Fähre zwischen Festland und Insel hin und her. Außerdem gibt es auf beiden Seiten gehen Lukas und seine Mitschüler ans Ufer und zu ihren Klassenräumen. kleine Boote, welche den Schülern zur freien Verfügung stehen. Damit dauert die Fahrt ein bisschen Doch machen die Schüler, die verschlafen oder andere Unterrichtszeiten haben? Kein Problem! Alle länger,was denn sie haben keinen Motor. 15 Minuten fährt die Fähre zwischen Festland und Insel hin und her. Außerdem gibt es auf beiden (JumaSeiten 1/2005) kleine Boote, welche den Schülern zur freien Verfügung stehen. Damit dauert die Fahrt ein bisschen länger, denn sie haben keinen Motor. (Juma 1/2005)

1 2

1 2

die Fähre – převoz, trajekt das Festland – pevnina die Fähre – převoz, trajekt das Festland – pevnina

24

24

27

Příklad: 4.2.3 (úlohy)

PĜíklad: 4.2.3 (úlohy) 1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

Warum ist Lukas unzufrieden? A) Er hat den Bus verpasst. B) Im Bus sind sehr viele Menschen. Warum isthält Lukas unzufrieden? C) Der Bus nicht vor seinem Haus. A) hat den Bus verpasst. D) Er Der Bus kommt zehn Minuten später. B) Im Bus sind sehr viele Menschen. C) Der Bus hält nicht vor seinem Haus. D) Der Bus kommt zehn Minuten später. Was ist das „Märkische Viertel“? A) Ein Geschäftszentrum in Berlin. B) Eine Stadt nördlich von Berlin. Was dasim „Märkische Viertel“? C) Einist Park Norden Berlins. A) D) Ein Geschäftszentrum Stadtteil von Berlin.in Berlin. B) Eine Stadt nördlich von Berlin. C) Ein Park im Norden Berlins. D) Ein Stadtteil von Berlin. Wie fühlt sich Lukas in Berlin? A) Schlecht, weil er lieber in Baden-Württemberg bleiben wollte. B) Schlecht, weil er alle Freunde in Baden-Württemberg hat. Wie fühlt sich in Berlin? C) Gut, weil seinLukas Schulweg nicht so lang ist. A) weil er viele lieberBekannte in Baden-Württemberg bleiben wollte. D) Schlecht, Gut, weil er hier hat. B) Schlecht, weil er alle Freunde in Baden-Württemberg hat. C) Gut, weil sein Schulweg nicht so lang ist. D) Gut, weil er hier viele Bekannte hat. Wie sieht Lukas’ Schulweg aus? Lukas fährt mit A) einem Stadtbus und mit einem Schiff zur Schule. Wie siehtSchulbus Lukas’ Schulweg aus? Schiff zur Schule. B) einem und mit einem Lukas fährt mit und mit einem Schiff zur Schule. C) zwei Bussen A) einem Stadtbus mitBus einem zur Schule. D) Schiffen und mitund einem zur Schiff Schule. B) einem Schulbus und mit einem Schiff zur Schule. C) zwei Bussen und mit einem Schiff zur Schule. D) Schiffen und mit einem Bus zur Schule. Wie kommen die Schüler vom Festland auf die Insel? A) Sie können mit der Fähre oder mit kleinen Booten fahren. B) Es gibt eine Fähre, die aber nur am frühen Morgen fährt. Wie die Schüler Festland auf die Insel? C) Eskommen gibt kleine Boote, die vom sie mieten können. A) FähreBooten oder mit kleinen Booten fahren. D) Sie können müssen mit mit der eigenen fahren. B) Es gibt eine Fähre, die aber nur am frühen Morgen fährt. C) Es gibt kleine Boote, die sie mieten können. D) Sie müssen mit eigenen Booten fahren.

Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – D); 4 – C); 5 – A)

Řešení: 1 – B); 2 – D); 3 – D); 4 – C); 5 – A)

28

25 25

PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)

Příklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)

PĜíklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)

Výchozí text:dlouhý dlouhýtext text (informativní leták) Výchozí text: (informativní leták) Formát úloh:úlohy úlohydichotomické dichotomické Formát úloh:

Přečtěte si tvrzení 1–8 a leták o Monte Kaolinu v bavorském Hirschau. Na základě informací v textu rozhodněte, zda jsou tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).

P

N

1

Auf dem Monte Kaolino kann man auch bergsteigen.

… …

2

In der Saison ist der Skilift jeden Tag von 9 bis 18 Uhr geöffnet.

… …

3

Behinderte Personen können den Skilift gratis benutzen.

… …

4

Der Gruppenleiter bekommt die Karte für den Skilift kostenlos.

… …

5

Die Verleihpreise für Sandboards sind höher als die Verleihpreise für Big-Foots.

… …

6

Man kann sich Sandboards, aber keine Sandboard-Schuhe ausleihen.

… …

7

Im Preis der Probefahrt ist die Skiausrüstung nicht inbegriffen.

… …

8

Man kann sich auch eine Jahres-Liftkarte inkl. Ski-Verleih besorgen.

… …

26

29

Příklad: 4.2.4 (výchozí text) PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text) PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text) Der Monte Kaolino in Hirschau Insgesamt 30 Mio. Tonnen Sandin formen diesen 110 Meter hohen Sandskiberg. Der Monte Kaolino bietet Der Monte Kaolino Hirschau

jedem etwas: eine 200 m lange Abfahrt mit 30 Slalomtoren, einen Skilift für Skifahrer und Sandboarder, und Insgesamt 30 Mio. Tonnen Sand formen 110 Meter hohen Sandskiberg. DerfürMonte Kaolino bietet eine Kletterstrecke für Fußgänger sowiediesen eine Aussichtsplattform auf dem Gipfel alle. Der Skiclub Monte jedem etwas: eine 200 m lange Abfahrt mit 30 Slalomtoren, einen Skilift für Skifahrer und Sandboarder, und Kaolino bietet außer Skiern und Big Foots auch Sandboards zum Verleih an. eine Kletterstrecke für Fußgänger sowie eine Aussichtsplattform auf dem Gipfel für alle. Der Skiclub Monte Öffnungszeiten des Liftbetriebes: Kaolino bietet außer Skiern und Big Foots auch Sandboards zum Verleih an. Oktober - Mai Kein Liftbetrieb Öffnungszeiten Mai - Oktoberdes Liftbetriebes: Montag - Samstag von 9:00 bis 18:00 Uhr Oktober - Mai KeinSonntag Liftbetrieb von 09:00 bis 12:00 und 13:00 bis 18:00 Uhr Mai - Oktober Montag - Samstag von bisUhr 18:00 Uhr Letzte Bergfahrt um9:00 17:55 Sonntag von 09:00 bis 12:00 und 13:00 bis 18:00 Uhr Liftpreise: für Einzelpersonen 1 Berg- und Talfahrt Letzte Bergfahrt um 17:55 Uhr Erwachsene: € 2.00 Liftpreise: für 16 Einzelpersonen 1 Berg- und Talfahrt Kinder bis Jahre: € 1.00 Erwachsene: € 2.00 Behinderte mit gültigem Ausweis: € 1.00 Kinder bis 16 Jahre: € 1.00 Kinderkarte (4 x zahlen/5 x fahren) € 4.00 Behinderte mitmit gültigem Ausweis: Gruppen mehr als 25 Personen: € 1.00 € 1.00 Kinderkarte (4 x zahlen/5 x fahren) € 4.00 Der Reiseleiter (Reiseleiter frei) muss die Karten für die Gruppe kaufen. Gruppen mit mehr als 25 Personen: € 1.00 Liftpreise: für Ski-, Big Foot-, und Sandboardfahrer (ohne Ski-Verleih) Der Reiseleiter (Reiseleiter frei) muss die Karten für die Gruppe kaufen. Halber Tag = Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 6.00 Liftpreise: Big Foot-,13.30 und -Sandboardfahrer (ohne Ski-Verleih) Halber für TagSki-, = Nachmittag 18.00 Uhr: € 6.00 Halber Tag =Tag: Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 6.00 Ganzer € 8.00 Halber Tag = Nachmittag 13.30 - 18.00 Uhr: € 6.00 Ganzer Tag: Verleihpreise: für Skier und Big Foots € 8.00 inkl. Skischuhe und Skistöcke, ohne Liftbenutzung.* Verleihpreise: Skier und Big Foots Halber Tagfür = Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 10.00 inkl. Halber Skischuhe Skistöcke,13.30 ohne –Liftbenutzung.* Tag und = Nachmittag 18.00 Uhr: € 10.00 Halber Tag =Tag: Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 10.00 Ganzer € 13.00 Halber Tag = Nachmittag 13.30 – 18.00 Uhr: € 10.00 Ganzer Tag: € 13.00 Verleihpreise: für Sandboards ohne Liftbenützung.* Verleihpreise: für Sandboards Sandboard-Schuhe werden nicht verliehen. ohneHalber Liftbenützung.* Tag = Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 15.00 Sandboard-Schuhe werden nicht verliehen. Halber Tag = Nachmittag 13.30 - 18.00 Uhr: € 15.00 Halber Tag =Tag: Vormittag 9.00 - 13.30 Uhr: € 15.00 Ganzer € 25.00 Halber Tag = Nachmittag 13.30 - 18.00 Uhr: € 15.00 Ganzer Tag:Sie Skier, Big Foots oder Sandboards € 25.00 Haben noch nie ausprobiert? Kein Problem! Haben Sie Skier, Big Foots oder Sandboards noch nie ausprobiert? Kein Probefahrten:* Problem! Skier, Big Foots 1 Stunde 8.00 € Probefahrten:* Sandboard 1 Stunde 12.00 € Skier, Big Foots 1 Stunde 8.00 € Preise inkl. Skischuhe, Skistöcke und Liftbenutzung. Sandboard 1 Stunde 12.00 € Preise inkl. Skischuhe, Skistöcke und Liftbenutzung. Jahres-Liftkarten: für Ski-, Big-Foot - und Sandboardfahrer Jahres-Liftkarten: Kinder ab Jahrgang 1993: € 40.00 für Ski-, Big-Footbis - und Sandboardfahrer Erwachsene Jahrgang 1993: € 80.00 Kinder ab Jahrgang 1993: € 40.00 (ohne Ski-Verleih) Erwachsene bis Jahrgang 1993: € 80.00 *Der SC Monte Kaolino übernimmt keine Haftung für Unfälle bei Zuschauern (ohne Ski-Verleih) und Teilnehmern. *Der Das SC Monte Kaolino übernimmt keine Haftung für Unfälle bei Zuschauern Skimaterial wird auf eigene Gefahr ausgeliehen. und Teilnehmern. Das Skimaterial wird auf eigene Gefahr ausgeliehen.

(www.scmk.org, 20. 4. 2005, upraveno) (www.scmk.org, 20. 4. 2005, upraveno)

Řešení: 1 – P; 2 – N; 3 – N; 4 – P; 5 – P; 6 – P; 7 – N; 8 – N Řešení: 1 – P; 2 – N; 3 – N; 4 – P; 5 – P; 6 – P; 7 – N; 8 – N

30

27

27

Příklad: 4.2.5 (výchozí texty a úlohy)

PĜíklad: PĜíklad:4.2.5 4.2.5(výchozí (výchozítexty textya aúlohy) úlohy)

Výchozí texty:krátké krátké texty Výchozí Výchozítexty: texty: krátkétexty texty Formát úloh:úlohy úlohypĜiĜazovací přiřazovací Formát úloh: Formát úloh: úlohy pĜiĜazovací

PĜeþtČte PĜeþtČtesisipĜedstavy pĜedstavyžákĤ žákĤootom, tom,jak jakstráví strávíposlední poslednídny dnyveveškole školeaacocoplánují plánujípo pozávČreþné závČreþné zkoušce. Ke každé výpovČdi žáka 1–5 pĜiĜaćte jeden z nabízených výrokĤ A–G, který zkoušce. Ke každé výpovČdi žáka 1–5 pĜiĜaćte jeden z nabízených výrokĤ A–G, kterýnejvíce nejvíce odpovídá odpovídápĜedstavČ pĜedstavČžáka. žáka.Dva Dvavýroky výrokyjsou jsounavíc navícaanebudou nebudoupoužity. použity.

WENN WENNMAN MANDAS DASABSCHLUSSZEUGNIS ABSCHLUSSZEUGNISDER DERREALSCHULE REALSCHULEIN INDER DERTASCHE TASCHE HAT, BEGINNT DAS RICHTIGE LEBEN HAT, BEGINNT DAS RICHTIGE LEBEN Andreas Andreas

Wir Wirwollen wollenabends abendsininDiskos Diskosgehen gehenund undfeiern. feiern.Endlich Endlichdarf darfman manlänger länger bleiben. Morgens kann ich ja ausschlafen. Für die Abschlussfeier müssen bleiben. Morgens kann ich ja ausschlafen. Für die Abschlussfeier müssenwir wir noch noch üben. üben. Wir Wir spielen spielen den den Hit Hit dieses dieses Jahres. Jahres. Den Den haben haben wir wir imim Musikunterricht Musikunterrichteinstudiert. einstudiert.Wenn Wenndie dieSchule Schulewieder wiederanfängt, anfängt,beginne beginneich icheine eine Lehre als Chemiker. Lehre als Chemiker.

Svenja Svenja

Urlaub Urlaubmache macheich icherst erstimimnächsten nächstenJahr. Jahr.Dieses DiesesJahr Jahrwerde werdeich ichininder derWirtschaft Wirtschaft meiner Eltern arbeiten. Das macht Spaß und ich verdiene ein bisschen meiner Eltern arbeiten. Das macht Spaß und ich verdiene ein bisschenGeld. Geld. An Anden denWochenenden WochenendenististZeit Zeitzum zumFeiern. Feiern.Ab AbAugust Augusthabe habeich icheine eineLehrstelle Lehrstelle als alsZahnarzthelferin. Zahnarzthelferin.Die DieZahnarztpraxis Zahnarztpraxisististnur nurfünf fünfMinuten Minutenvon vonzuzuHause Hause entfernt. entfernt.

Torsten Torsten

Feiern Feiernwerde werdeich ichnicht. nicht.Ich Ichhabe habekeinen keinenAusbildungsplatz. Ausbildungsplatz.Ich Ichversuche versucheeine eine Lehrstelle als Informatiker zu bekommen. Über 25 Bewerbungen Lehrstelle als Informatiker zu bekommen. Über 25 Bewerbungenhabe habeich ich geschrieben und nur Absagen bekommen. Ich habe keine Lust, weiter auf die geschrieben und nur Absagen bekommen. Ich habe keine Lust, weiter auf die Schule Schulezuzugehen. gehen.

Angela Angela

Wir Wirwerden werdenfeiern, feiern,feiern, feiern,feiern. feiern.Ich Ichfreue freuemich, mich,dass dassich ichdie dieSchule Schulemit miteinem einem guten Zeugnis geschafft habe. Ich gehe noch drei Jahre auf die guten Zeugnis geschafft habe. Ich gehe noch drei Jahre auf diehöhere höhere Handelsschule Handelsschuleund undwerde werdedann dannvielleicht vielleichtPolizistin. Polizistin.Eigentlich Eigentlichmöchte möchteich ichjaja viel viellieber lieberSängerin Sängerinwerden, werden,aber aberob obdas dasklappt? klappt?Ich Ichweiß weißnicht. nicht.

Nicole Nicole

An Anden denWochenenden Wochenendenjobbe jobbeich ichananeiner einerTankstelle. Tankstelle.Außerdem Außerdembesuche besucheich ich einen Schreibmaschinenkurs. Ansonsten werde ich Partys feiern, einen Schreibmaschinenkurs. Ansonsten werde ich Partys feiern,ininDiskos Diskos gehen gehen und und endlich endlich mal mal lange lange ausschlafen. ausschlafen. ImIm Herbst Herbst mache mache ich ich eine eine Ausbildung als Justizangestellte beim Amtsgericht. Vorher habe ich vierzig Ausbildung als Justizangestellte beim Amtsgericht. Vorher habe ich vierzig Bewerbungen Bewerbungengeschrieben geschriebenund underst erstzum zumSchluss Schlusszwei zweiZusagen Zusagenbekommen. bekommen.

11

22

33

44

55

(Juma 1/98, upraveno) (Juma 1/98, upraveno)

2828

31

PĜíklad: 4.2.5 (alternativy)

Příklad: 4.2.5 (alternativy)

AUSSAGEN DER SCHÜLER PĜíklad: 4.2.5 (alternativy)

DER SCHÜLER A)AUSSAGEN Will im Unternehmen der Familie jobben.

B) A)

Will mit den Eltern in Urlaub fahren. Will im Unternehmen der Familie jobben.

C) B)

Hat einen Ausbildungsplatz, der nicht dem Traumberuf entspricht. Will mit den Eltern in Urlaub fahren.

D) C)

Bereitet mit der Klasse etwas für die gemeinsame Abschlussparty vor. Hat einen Ausbildungsplatz, der nicht dem Traumberuf entspricht.

E) D)

Weiß schon, dass kein Ausbildungsplatz für sie frei ist. Bereitet mit der Klasse etwas für die gemeinsame Abschlussparty vor.

F) E)

Hat mehr als eine Bestätigung für den Ausbildungsplatz bekommen. Weiß schon, dass kein Ausbildungsplatz für sie frei ist.

G) F)

Hat sich bisher erfolglos um den Wunschberuf beworben. Hat mehr als eine Bestätigung für den Ausbildungsplatz bekommen.

G)

Hat sich bisher erfolglos um den Wunschberuf beworben. Schülerin/Schüler

1 Andreas

2 Svenja

3 Torsten

4 Angela

5 Nicole

1 Andreas

2 Svenja

3 Torsten

4 Angela

5 Nicole

Aussage Schülerin/Schüler Aussage

Řešení: 1 – D); 2 – A); 3 – G); 4 – C); 5 – F)

29 Řešení: 1 – D); 2 – A); 3 – G); 4 – C); 5 – F)

32

29

4.3 Jazyková kompetence 4.3 KOMPETENCE 4.3 JAZYKOVÁ JAZYKOVÁ KOMPETENCE PĜíklad: 4.3.1 PĜíklad:Příklad: 4.3.1 4.3.1

Výchozí text: text Výchozí text:krátký krátký text Výchozí text: krátký text 4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE Formát úloh: uzavĜené ss výbČrem odpovČdi Formát úloh: uzavřené úlohy s výběrem odpovědi Formát úloh: uzavĜené úlohy úlohy výbČrem odpovČdi

PĜíklad: 4.3.1 Přečtěte text Přečtěte si si následující následující text oo biatlonistech. biatlonistech. KK úlohám úlohám 1–8 1–8 vyberte vyberte vždy vždy jednu jednu správnou správnou alternativu alternativu A–C. A–C. Výchozí text: krátký text Formát úloh: uzavĜené úlohy s výbČrem odpovČdi

Sportler Sportler aus aus Großbreitenbach Großbreitenbach

Přečtěte si následující text o biatlonistech. K úlohám 1–8 vyberte vždy jednu správnou alternativu A–C. Die Die kleine kleine thüringische thüringische Stadt Stadt Großbreitenbach, Großbreitenbach, im im Ilmkreis Ilmkreis gelegen, gelegen, ist ist (1) (1) _________ _________ der der vielen vielen Orte Orte unterhalb des Rennsteigs, unterhalb aus des Großbreitenbach Rennsteigs, (2) (2) _________ _________ Jung Jung und und Alt Alt Wintersport Wintersport treibt. treibt. Großer Großer Beliebtheit Beliebtheit erfreut erfreut sich sich Sportler (3) Zeit ist aus Schießen und 1988 (3) _________ _________ Zeit Biathlon. Biathlon. Das ist eine eine Kombination Kombination aus Langlauf Langlauf und Schießen und seit seit vielen 1988 sogar sogar Die kleine thüringische StadtDas Großbreitenbach, im Ilmkreis gelegen,und ist (1) _________ der Orte olympische (4) _________ olympischedes (4)Rennsteigs, _________ ..(2) _________ Jung und Alt Wintersport treibt. Großer Beliebtheit erfreut sich unterhalb Auch solche wie stammen Großbreitenbach. Auch solche „Meister“ „Meister“ wie Janett Janett Klein und Andrea Andrea Henkel Henkel stammen aus Großbreitenbach. Andrea (3) _________ Zeit Biathlon. Das istKlein eine und Kombination aus Langlauf und aus Schießen und seit 1988Andrea sogar (5) _________ genauso genauso wie wie ihre ihre Schwester Schwester im im Jahr Jahr 2002 2002 eine eine Olympiamedaille. Olympiamedaille. olympische (4) _________(5) . _________ Sie trainiert heute (6) _________ bekannten Wintersportzentrum in Sie Janett trainiertKlein heute (6)Andrea _________ bekannten Wintersportzentrum in Oberhof. Oberhof. Auch solche „Meister“ wie und Henkel stammen aus Großbreitenbach. Andrea Von dort (7) weiterer Biathlonsportler Weltruf: Von_________ dort stammt stammt (7) _________ _________ ein weitererim Biathlonsportler von Weltruf: Frank Frank (5) genauso wie ihre ein Schwester Jahr 2002 einevon Olympiamedaille. Luck. Hier unter Teilnahme von Zuschauern Luck. Hier werden werden unter Teilnahme von (8) (8) _________ _________ Zuschauern BiathlonSie trainiert heute (6) _________ bekannten Wintersportzentrum in BiathlonOberhof. Weltcups organisiert. Weltcups organisiert. Von dort stammt (7) _________ ein weiterer Biathlonsportler von Weltruf: Frank (Freundschaft 2002, upraveno)

(Freundschaft 2002, upraveno) Luck. Hier werden unter Teilnahme von (8) _________ Zuschauern Biathlon-

Weltcups organisiert. (Freundschaft 2002, upraveno)

11

A) A) ein ein

B) B) eine eine

C) C) einer einer

22 1 33 2 44 3 55 4 66 5 77 6 88 7

A) A) A) A) A)

in in der der ein zum zum

A) A) A) A)

in der Sportarten Sportarten zum

C) C) C) C) C) C) C) C) C)

in in denen denen einer zu zu in denen Disziplin Disziplin zu

A) A) A) A) A) A) A) A) A)

B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B) B)

C) C) C) C) C) C) C) C) C) C) C) C)

bekommen bekommen Disziplin in in den den bekommen auch auch in den vielen vielen auch

8

A) viele

A) A) bekam bekam A) Sportarten im im bekam sofort sofort im viele viele sofort

in in deren deren eine zur zur in deren Spiele Spiele zur bekommt bekommt Spiele ins ins bekommt nicht nicht ins vieler vieler nicht

B) vieler

C) vielen

Řešení: Řešení: 11 –– C); C); 22 –– C); C); 33 –– B); B); 44 –– C); C); 55 –– A); A); 66 –– A); A); 77 –– C); C); 88 –– C) C) 30 30 Řešení: 1 – C); 2 – C); 3 – B); 4 – C); 5 – A); 6 – A); 7 – C); 8 – C) 30

33

4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV 4.4 Písemný projev 4.4 DOVEDNOST – PÍSEMNÝ PROJEV

PĜíklad: 4.4.1 (zadání písemné práce) Typ textu: þlánek do školního þasopisu Příklad: 4.4.1 (zadání PĜíklad: 4.4.1 (zadání písemnépísemné práce) práce) Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov) Typ textu: þasopisu Typ textu:þlánek článekdodoškolního školního časopisu Formát úloh: otevĜené úlohy se se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov) slov) Formát úloh: otevřené úlohy odpovědí (rozsah 130–150 Školní časopis německé partnerskéširokou školy vyhlásil soutěž o nejlepší článek na téma „Mein Lieblingsort“. Rozhodli jste se, že se soutěže zúčastníte. Napište článek v rozsahu 130–150 slov, ve kterém: Školní časopis německé partnerské školy vyhlásil soutěž o nejlepší článek na téma „Mein Lieblingsort“. Rozhodli jste se, že se soutěže zúčastníte. Napište článek v rozsahu 130–150 slov, ve kterém: ƒ

popíšete místo a jeho atmosféru,

ƒ

popíšetedva místo a jeho atmosféru, uvedete důvody, proč máte toto místo rád/a,

ƒ

uvedete důvody, mátemístem toto místo rád/a, popíšetedva zážitek, kterýproč je s tímto spojen.

ƒ

popíšete zážitek, který je s tímto místem spojen.

Příklad: 4.4.2 (zadání Příklad: 4.4.2 (zadání písemnépísemné práce) práce) Typ textu: formální e-mail Typ textu: formální e-mail Příklad: 4.4.2 (zadání písemné práce) Formát úloh:otevřené otevřenéúlohy úlohysese širokou odpovědí (rozsah 70–80 Formát úloh: širokou odpovědí (rozsah 70–80 slov)slov) Typ textu: formální e-mail Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (rozsah 70–80 slov) V červnu plánujete se třídou čtyřdenní pobyt v Linci. Navrhl/a jste, že zkontaktujete informační kancelář v Linci a pokusíte se zjistit potřebné informace. Na uvedenou adresu napište e-mail v rozsahu 70–80 slov, V červnu plánujete se třídou čtyřdenní pobyt v Linci. Navrhl/a jste, že zkontaktujete informační kancelář ve kterém: v Linci a pokusíte se zjistit potřebné informace. Na uvedenou adresu napište e-mail v rozsahu 70–80 slov, ve kterém: ƒ

informujte o plánu své třídy (kdy, kdo, délka pobytu),

ƒ

informujte o plánu své ubytování třídy (kdy, kdo, délka pobytu), se zeptáte na možnost a stravování pro studenty,

ƒ

se zeptáteona možnost ubytování a stravování pro studenty, požádáte zaslání informací o kulturních programech pořádaných

ƒ

o zaslání informací o kulturních programech pořádaných vpožádáte těchto dnech. v těchto dnech.

31 31

34

4.5

Ústní projev/interakce Příklad: 4.5.1

Formát úloh: otevřené úlohy se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava) Ukázka pracovního listu žáka

35

1

Pracovní list (PL) zkoušejícího je rozšířen o pokyny a otázky k 1. části PL a doplňující otázky k 2. a 3. části.

THEMEN: Verpflegung (P1), Freizeit/Unterhaltung (P2), Prag (P3), Einkaufen/Geschenk (P4)

1. TEIL

SCHÜLERBLATT Verpflegung

Der Prüfer stellt Ihnen einige Fragen. Beantworten Sie sie bitte möglichst ausführlich. Wenn Sie etwas nicht verstehen, fragen Sie bitte nach. 2. TEIL

Freizeit/Unterhaltung

Der zweite Teil besteht aus drei Aufgaben. Nehmen Sie dazu die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt. Die Fotos zeigen zwei verschiedene Veranstaltungen. 1. Aufgabe Sehen Sie sich die Bilder 2A und 2B auf dem Extrablatt an. Wählen Sie ein Bild aus und beschreiben Sie es. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: ƒ Platz/Ort ƒ Personen ƒ Kleidung ƒ Musik ƒ Atmosphäre ƒ Sonstiges

2. Aufgabe Sehen Sie sich die Bilder noch einmal an und vergleichen Sie sie (Was ist ähnlich/gleich/anders?). Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: ƒ Platz/Ort ƒ Personen ƒ Kleidung ƒ Musik ƒ Atmosphäre ƒ Sonstiges 3. Aufgabe Erzählen Sie über Ihre Erfahrung mit einer Musikveranstaltung (z.B. Konzert, Festival, Ball usw.). 33

36

3. TEIL

Prag

In diesem Teil sollen Sie allein sprechen. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Ihre Schule nimmt an einem Schüleraustauschprogramm teil. Sechs Schüler aus Deutschland möchten nächste Woche nach Prag kommen und 3 Tage hier verbringen. Ihr Lehrer hat Sie beauftragt, diesen Aufenthalt zu organisieren und die Schüler zu begleiten. Sie wissen, dass die deutschen Schüler… ƒ mit dem Zug anreisen. ƒ in einem Hotel wohnen, in dem sie Frühstück bekommen. ƒ gerne Sehenswürdigkeiten besichtigen möchten. ƒ nicht so viel Taschengeld haben. Beschreiben Sie jeden einzelnen Tag des Aufenthaltes. Begründen Sie auch Ihre Vorschläge. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: ƒ Ankunft/Abfahrt ƒ öffentliche Verkehrsmittel

Tag

ƒ Sehenswürdigkeiten

1

ƒ Kultur und Sport

2

ƒ Einkaufen, Geschenke

3

Vormittag

Nachmittag

vom Hauptbahnhof abholen

ƒ Sonstiges 4. TEIL

Einkaufen/Geschenk

In diesem Teil der Prüfung führen Sie mit dem Prüfer ein Gespräch. Stellen Sie sich folgende Situation vor: Ihre Freundin/Ihr Freund aus Österreich möchte Sie an diesem Wochenende besuchen. Sie und Ihr Freund (Prüfer) haben vor, ihr/ihm ein Geschenk zu kaufen. Sie sollen mit ihrem Freund (Prüfer) über das Geschenk sprechen. Auf dem Extrablatt finden Sie drei Bilder von möglichen Geschenken (4A–4C). Sie können aber auch ein anderes Geschenk vorschlagen. Einigen Sie sich mit Ihrem Freund (Prüfer) auf ein Geschenk und sprechen Sie über weitere Einzelheiten des Geschenkes. Das Gespräch beginnt der Prüfer. Folgende Punkte können Ihnen dabei behilflich sein: ƒ Was könnte man kaufen? ƒ Wird das Geschenk ihr/ihm gefallen? ƒ Wo kauft man das Geschenk? ƒ Wann kauft man das Geschenk? ƒ Wie viel wird es kosten? ƒ Sonstiges 34

37

2. TEIL

Freizeit/Unterhaltung

2A

1./2. Aufgabe: ƒ Platz/Ort ƒ Personen ƒ Kleidung ƒ Musik ƒ Atmosphäre ƒ Sonstiges 2B

35

38

4. TEIL

Einkaufen/Geschenk

4A

4B

4C

Sonstiges?

ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ ƒ

Was könnte man kaufen? Wird das Geschenk ihr/ihm gefallen? Wo kauft man das Geschenk? Wann kauft man das Geschenk? Wie viel wird es kosten? Sonstiges

36

39

40

KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz www.m2010.cz

Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: NĚMECKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Platnost: od školního roku 2009/2010 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3236/2008-2/CERMAT Vydáno: březen 2008