KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

RUSKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍ OBTÍŽNOSTI ŽNOSTI

Zpracoval:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Schválil:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3238/2008-2/CERMAT

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2009/2010

RUSKÝ JAZYK

ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI

Zpracoval: Schválil:

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3238/2008-2/CERMAT

Obsah 1. Úvod 2. Požadavky k maturitní zkoušce 3. Základní specifikace zkoušky 4. Příklady

1.

Úvod

Účel a obsah katalogu Katalogy požadavků k maturitní zkoušce poskytují všem jejich uživatelům informace o požadavcích kladených na žáky vzdělávacích programů v oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z ruského jazyka má charakter komplexní zkoušky a je připravována ve dvou úrovních obtížnosti. Rozdíly mezi úrovněmi obtížnosti jsou vymezeny jak rozsahem a hloubkou ověřovaných dovedností a znalostí, tak samotným zadáním dané části zkoušky. Podle platných pedagogických dokumentů tyto úrovně odpovídají požadavkům na žáka pro 1. a 2. (další) cizí jazyk. Základní úroveň obtížnosti odpovídá výstupům vymezeným v rámcových vzdělávacích programech v předmětu další cizí jazyk nebo cizí jazyk bez návaznosti na ZŠ, vyšší úroveň obtížnosti odpovídá výstupům z předmětu cizí jazyk nebo cizí jazyk s návazností na ZŠ. Požadavky na dosažení vyšší úrovně obtížnosti v sobě zahrnují požadavky na základní úroveň. Tento katalog vymezuje požadavky k maturitní zkoušce základní úrovně obtížnosti. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Základem pro zpracování katalogu požadavků jsou platné pedagogické dokumenty, zejména: Učební dokumenty pro gymnázia. Praha, Fortuna 1999. Standard vzdělávání ve čtyřletém gymnáziu. Praha, Fortuna 1999. Standard středoškolského odborného vzdělávání. Praha, Fortuna 1999. Dále byly zohledněny specifické dokumenty týkající se kurikulární problematiky cizích jazyků v odborném vzdělávání. Při zpracování katalogu byla zohledněna skutečnost, že na některých středních školách jsou již ověřovány rámcové vzdělávací programy. Do znění katalogu jsou také promítnuty změny vyvolané přechodem na společné referenční úrovně vymezené v publikaci Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment (CEFR). Katalogy požadavků byly zpracovány s přihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech úrovně B1 a B2 (CEFR) a českém překladu této publikace. Maturitní zkouška z ruského jazyka je připravována podle doporučení tak, aby byla v budoucnu srovnatelná s referenčními úrovněmi B1 a B2 mezinárodní škály jazykových úrovní. Procesní postupy kalibrace (přiřazení) obou úrovní maturitní zkoušky z ruského jazyka k úrovním B1 a B2 se řídí doporučeními Rady Evropy zpracovanými v manuálu, který je pro potřeby poskytovatelů a tvůrců jazykových zkoušek vytvářen v návaznosti na CEFR. Katalog definuje požadavky k maturitní zkoušce tak, aby si je mohli osvojit žáci bez ohledu na typ programového dokumentu, z něhož vychází studijní plán dané školy. V požadavcích je brána v potaz i možnost využít výsledky zkoušky při přijímacím řízení na vysoké školy.

Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment Council of Europe Cambridge University Press 2001. Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Universita Palackého v Olomouci. MŠMT ČR 2002. Manual: Preliminary Pilot Version; Relating Language Examination to the Common European Framework of Reference for Languages, Council of Europe, Strassburg 2003.

2.

Požadavky k maturitní zkoušce z ruského jazyka – základní úroveň obtížnosti

Maturitní požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti, zahrnují požadavky na dovednosti a znalosti žáka, které mohou být ověřovány maturitní zkouškou. Nevymezují tedy vše, co by měl maturant z ruského jazyka na této úrovni obtížnosti znát a umět. Maturitní zkouška z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti je koncipována jako zkouška komplexní. Z tohoto důvodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti a na strategie žáka, které lze přímo ověřovat. Požadavky na interaktivní řečové dovednosti lze ověřovat jen v ústní části maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Vzhledem k tomu, že strategie spojené s recepcí nelze v maturitní zkoušce ověřovat přímo, nejsou požadavky tohoto charakteru v katalogu vymezeny. Maturitní požadavky na jazykovou kompetenci žáka, která se promítá do všech řečových dovedností, jsou v katalogu vymezeny společně pro všechny řečové dovednosti. Receptivní řečové dovednosti: • poslech • čtení Produktivní řečové dovednosti a strategie: • písemný projev • ústní projev Interaktivní řečové dovednosti a strategie: • ústní interakce Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: • vymezení dílčích dovedností, tj. co žák dovede, • charakteristiku nahrávek/výchozích textů/písemného nebo ústního projevu žáka, • charakteristiku komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů, • obecné vymezení jazykových prostředků a funkcí. Požadavky k maturitní zkoušce je vždy nutné posuzovat komplexně v rámci všech výše uvedených složek, protože se tyto složky navzájem doplňují a prolínají. Maturitní zkouškou z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti jsou primárně ověřována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v běžných situacích. Nad rámec všeobecných témat a běžných situací je v ústní části maturitní zkoušky ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické situace a dovednosti, které si škola stanovuje sama.

2.1

Receptivní řečové dovednosti

2.1.1 Poslech

 • • • • • • • 

Žák dovede: rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět orientačním pokynům porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby Charakteristika výchozích poslechových textů a nahrávek

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (např. popis, orientační pokyny, varování/upozornění, veřejná hlášení/ pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, přehled zpráv, vyprávění, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou ve výchozích textech vyskytovat tam, kde nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za textem pod čarou. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou média a audiozáznamy veřejných produkcí a vyslechnutých rozhovorů/ monologů. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním přízvukem. Rychlost promluvy a vyjadřování mluvčích odpovídá běžným a standardním situacím, ve kterých se může posluchač s promluvou setkat. Mluvčí jsou v nahrávkách dobře rozlišitelní (např. věkem, pohlavím). Rušivé prvky (např. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozumění, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé míře obsahovat doplňkové zvuky omezené délky (cinkot skleniček, otevírání dveří apod.). Typem promluvy v nahrávkách může být krátký monolog nebo rozhovor (např. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodavačem) nebo středně dlouhý monolog nebo rozhovor (např. vyprávění o události, organizační pokyny, rozhovor dvou studentů). 

Charakteristika komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů

Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a vycházejí z autentických situací, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená apod.), veřejné (společenské události, doprava, poskytování/využívání služeb apod.) a vzdělávací (škola, pobyt na jazykovém kurzu apod.), společenské (příroda, kultura, sport apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).



Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (poslechu) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy a otevřené úlohy se stručnou odpovědí). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají. U otevřených úloh není předmětem hodnocení pravopis, ale rozpoznatelný význam zapsané odpovědi.

2.1.2 Čtení

 • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku/rozpoznat hlavní závěry textu pochopit záměr a/nebo názor autora/vypravěče/postav porozumět přáním a/nebo pocitům autora/vypravěče/postav rozpoznat hlavní body porozumět popisu událostí porozumět výstavbě textu vyhledat specifické informace shromáždit specifické informace z různých částí textu shromáždit specifické informace z více krátkých textů porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům apod. odhadnout význam neznámých výrazů rozpoznat, zda text obsahuje relevantní informaci/-e Charakteristika výchozích textů

Ve funkci výchozích textů jsou užívány texty prostěsdělovacího, uměleckého, publicistického a populárně-naučného stylu (např. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vyprávění, dopis, popis události), které jsou obsahově i jazykově nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ověřované úrovně obtížnosti, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené míře, např. pokud je ověřována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu, pokud nebrání řešení úloh nebo s řešením úloh bezprostředně nesouvisejí. Při řešení úloh není povoleno používat slovníky, proto mohou být vybrané výrazy s českým překladem uvedeny za výchozím textem pod čarou. Zdrojem výchozích textů jsou autorské nebo převzaté autentické texty. Převzaté texty mohou být s ohledem na úroveň ověřované obtížnosti kráceny nebo jinak upraveny. Nejčastějšími zdroji převzatých textů jsou tištěná nebo elektronická média (např. webové stránky, noviny, časopisy, reklamní a propagační materiály), nápisy, značení apod. Délka výchozích textů je omezena rozsahem jedné stránky formátu A4 a dána požadavky na úroveň ověřovaných dovedností. Převažují texty krátké (do 100 slov) a středně dlouhé (cca ½ stránky formátu A4). Dovednost vyhledat specifické informace v textu a dovednost shromáždit specifické informace z více textů/částí textu je ověřována na dlouhém textu nebo na několika krátkých textech v celkové délce jedné stránky formátu A4. 


Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě a při cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina a její společenské vztahy, bydlení, dovolená, život ve městě apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, nabídka jazykové agentury apod.), společenské (příroda, životní prostředí, globální problémy, věda a technika apod.) a pracovní (běžné profese, běžné podniky apod.).



Hodnocení

Principy hodnocení receptivní řečové dovednosti (čtení) vycházejí z typů úloh, které jsou do didaktického testu na základní úrovni obtížnosti zařazeny (uzavřené úlohy). Za každou správně vyřešenou úlohu žák získá stanovený počet bodů (1–2 body). Za nesprávnou nebo neuvedenou odpověď se body neodečítají.

2.2

Produktivní řečové dovednosti

2.2.1 Písemný projev

 • • • • • • • • • • • • • • 

Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, zážitek, událost, zkušenost, děj apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé popsat pocity a reakce, např. libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, překvapení, obavu vyjádřit názor/postoj a morální stanovisko, např. omluvu, lítost vyjádřit vlastní myšlenky vyjádřit úmysl, přání, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporučení apod. zdůvodnit určité činnosti a/nebo skutečnosti vysvětlit problém a/nebo navrhnout řešení problému vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité sdělit/ověřit si specifické informace a zprávy požádat o specifické informace shrnout a/nebo využít předložené faktografické informace zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod. zodpovědět jednoduché dotazy Charakteristika písemného projevu žáka

Jednotlivé dovednosti jsou ověřovány na běžných slohových útvarech, jako jsou formální i neformální dopis (včetně elektronické formy korespondence) nebo vzkaz, životopis, vyprávění, popis apod. Maturitní písemná práce obsahuje vždy dvě části. V každé části žák zpracovává na základě zadání jiný slohový útvar. Slohové útvary mají odlišný rozsah – jeden dlouhý a jeden krátký text. Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sdělení a obsahově i jazykově nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjádřeny dostatečně jasně a přesně, adekvátně záměru (zadání) a v souladu s běžnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Písemný projev je čitelný a v požadované délce. Myšlenky a informace jsou v textu řazeny lineárně a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny běžnými spojovacími výrazy. Text je vhodně organizován a logicky uspořádán. Pokud to vyžaduje typ textu nebo zadání, je slohový útvar ve standardizované konvenční podobě. Jazykové prostředky a funkce jsou v rámci požadované úrovně obtížnosti použity přesně, vhodně a v odpovídajícím rozsahu. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. 


Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a situacím, se kterými se žák může setkat v každodenním životě. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život mimo domov apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, účast na jazykovém kurzu apod.), společenské (kultura, tradice, média apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese apod.).



Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence pisatele je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda pisatel dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak pisatel sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení písemné práce tedy nejsou založeny na prostém sčítání chyb, ale v prvé řadě na tom, zda pisatel dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání písemné práce a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat písemný projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky písemného projevu žáka. Odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, mluvnice atd. Každému posuzovanému prvku písemné práce jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. V následující tabulce je uvedeno, co vše může být hodnoceno. Podle povahy zadání mohou, ale nemusí být použity všechny položky z tabulky, např. u vzkazu nebudou hodnoceny formální náležitosti textu. Zadání/Obsah

Formální a obsahová koherence Jazykové prostředky, jazykové funkce

• • • • • • • • • • • • •

adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost dodržení tématu/stylu apod. formální náležitosti požadovaného typu textu rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací dodržení požadované délky textu logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti členění textu přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení pravopis rozsah jazykových prostředků/jazykových funkcí účinek sdělení na příjemce

Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení písemné části maturitní zkoušky z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti.

10

2.2.2 Ústní projev

 • • • • • • • • • • • • • • •

Žák dovede: popsat místo, cestu, věc, osobu, činnost, událost, zkušenost apod. popsat a/nebo představit sebe i druhé poskytnout nekomplikované informace a s omezenou přesností složitější informace uvést podrobnosti porovnat různé alternativy shrnout informace rozvinout argumentaci vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny, naděje apod. vyjádřit názor např. na pořad, událost postihnout dostatečně přesně podstatu myšlenky nebo problému vyjádřit souhlas/nesouhlas s jednáním apod. vysvětlit své názory, reakce, plány a jednání a stručně je zdůvodnit vysvětlit a/nebo zdůraznit, co považuje za důležité vysvětlit, proč něco představuje problém požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech promluvy, jako jsou jednoduchý popis (věci, místa, osoby, situace, události, postupu práce apod.), jednoduché a nekomplikované vyprávění, jednoduše formulovaná prezentace apod. 

Charakteristika ústního projevu žáka

Ústní projev je souvislý a komunikace je srozumitelná a dostatečně plynulá. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Nekomplikovaná sdělení jsou vyjádřena dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií a jazykových prostředků. Pro samostatný ústní projev žák zpravidla potřebuje osnovu, která mu pomůže zorganizovat jeho výpověď. Ústní projev probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. Plynulost ústního projevu může být v omezené míře narušena hledáním vhodných jazykových prostředků. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. 


Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním, známým a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností dovede vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, život ve městě/ na venkově apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (škola, výuka apod.), společenské (kultura, sport, životní prostředí, média apod.) a pracovní (běžné profese, běžné vybavení pracoviště apod.).

S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.

11



Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústního projevu. V rámci ústního projevu žáka se podle povahy zadání hodnotí: Zadání

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Zvuková stránka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. jazyka Hodnocení ústního projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti.

12

2.3

Interaktivní řečové dovednosti a strategie

Ústní interakce  • • • • • • • • • • • • • • •

Žák dovede: zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace udílet podrobné orientační pokyny a požádat o ně zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor stručně komentovat a posoudit názor reagovat na vyjádřené pocity diskutovat o problému (např. vysvětlit problém, navrhnout řešení problému) rozvinout argumentaci shrnout, kam diskuse dospěla srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat) zodpovědět běžné dotazy zodpovědět otázky týkající se podrobností zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno požádat o ujištění, že výraz, který užil, je správný

Dovednosti jsou ověřovány na běžných typech interakce, jako jsou formální i neformální rozhovor/ diskuse a strukturovaný pohovor. 

Charakteristika ústní interakce

Nekomplikovaná sdělení žáka jsou vyjádřena srozumitelně a dostatečně přesně, jsou jednoduše formulována a s ohledem na komunikační situaci prezentována jako lineární sled myšlenek s dostatečně rozvinutou argumentací. Složitější sdělení mohou být vyjádřena s omezenou přesností a v omezeném rozsahu, ale je zřejmé, co chce žák sdělit. Žák komunikuje srozumitelně a správně ve známých kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a běžný repertoár strategií, jazykových prostředků a jazykových funkcí. Úroveň formálnosti jazyka je volena s ohledem na situaci a příjemce, formální diskuse probíhá v jasně artikulovaném spisovném jazyce. S ohledem na komunikační situaci může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy. V komunikaci mohou být zřetelné pauzy způsobené např. plánováním gramatiky a lexika, hledáním vhodnějších formulací nebo pokusy o propojení myšlenek. Vliv mateřského či jiného cizího jazyka může být postřehnutelný, nesmí však narušit srozumitelnost. Žák dokáže sledovat zřetelně artikulovaný ústní projev, který je mu adresován a vhodně a dostatečně pohotově reagovat, pokud partner v komunikaci mluví spisovným jazykem a vyhýbá se používání málo běžných výrazů a slovních spojení a přílišnému užívání idiomů a netypickým nebo málo běžným regionálním odchylkám ve výslovnosti. 


Interakce žáka i partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s cizincem/rodilým mluvčím v České republice, při cestování do zahraničí nebo během pobytu v zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady apod.). Žák si dovede poradit i v méně běžných situacích (např. svědecká výpověď na

S ohledem na komunikační situaci a téma může promluva obsahovat běžně užívané hovorové výrazy.

13

policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou přesností vyjadřovat i k abstraktním tématům. Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení apod.), osobnostní (koníčky, zájmy apod.), veřejné (doprava, služby, společenské události apod.), vzdělávací (výuka, akce požádané školou apod.) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese a apod.). 

Hodnocení

Úroveň komunikativní kompetence žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, tj. zda žák dokázal sdělit to, co sdělit měl, a s ohledem na posuzovanou úroveň, tj. jak žák sdělil to, co sdělit měl. Principy hodnocení ústního projevu žáka tedy nejsou založeny na pouhém sledování chyb, ale v prvé řadě na tom, zda žák dosáhl komunikačního záměru. Komunikační záměr je specifikován v zadání každé části ústní zkoušky a kvalita jeho splnění je posuzována prostřednictvím kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení umožňují posuzovat ústní projev žáka z několika hledisek, respektive posuzovat odděleně různé charakteristické prvky ústní interakce. V rámci ústní interakce žáka se podle povahy zadání hodnotí:10 Zadání

• adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost odpovědi • dodržení tématu/stylu apod. • rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací • vzájemná vyváženost myšlenek a/nebo informací Jazykové prostředky • přesnost jazykových prostředků a vliv na srozumitelnost sdělení • rozsah jazykových prostředků • účinek sdělení na příjemce Jazykové funkce • rozsah a přesnost Formální a obsahová • logická uspořádanost myšlenek a/nebo informací koherence • rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti • plynulost (tempo, plánování, váhání, autokorekce apod.) • strukturovanost, délka úseků promluvy apod. Interaktivní • ovládání interaktivních strategií9 dovednosti • míra závislosti na partnerovi v komunikaci, přístup k partnerovi v komunikaci10 Zvuková stránka • srozumitelnost, výslovnost, intonace, vázání slov apod. jazyka Hodnocení ústní interakce se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele a zkoušející.

Kritéria hodnocení a jejich podrobný popis jsou pro příslušný školní rok zveřejněny v metodickém materiálu pro hodnocení ústní části maturitní zkoušky z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti. Např. střídání partnerů v komunikaci. 10 Např. projevení zájmu.

14

2.4

Jazyková kompetence

 Jazyková kompetence jde napříč všemi řečovými dovednostmi. S ohledem na ověřovanou řečovou dovednost žák zná a dovede: • • • • • • 

používat lexikální prostředky včetně vybrané frazeologie používat jazykové funkce používat gramatické prostředky používat základní pravidla o stavbě slov, vět a nadvětných celků (souvětí, odstavců atd.) používat zvukové prostředky používat grafickou stránku jazyka Charakteristika jazykové kompetence žáka

Úroveň jazykové kompetence žáka je obecně dána úrovní vymezenou v platných pedagogických dokumentech. • Žák flexibilně, efektivně a s dostatečnou přesností využívá běžné a frekventované lexikální prostředky, případně dovede upravit své vyjadřování tak, aby se vypořádal i s méně obvyklými či obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjádřit do určité míry s pomocí opisných prostředků apod. • Žák dovede ke svému vyjadřování používat dostatečně širokou škálu jazykových funkcí (např. vyjádřit omluvu, lítost, žádost) a s omezenou přesností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat. • Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podobě důležité zdvořilostní normy a nejdůležitější rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. • Žák dovede používat správně repertoár běžných gramatických prostředků, při vyjadřování složitějších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však neztěžují porozumění. • Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu ruského jazyka. • Sdělení žáka je i přes občas se vyskytující chyby ve výslovnosti, cizí přízvuk a/nebo nesprávnou intonaci srozumitelné, promluva je dostatečně plynulá a dá se většinou bez problémů sledovat. • Vliv mateřského nebo jiného cizího jazyka může být patrný, srozumitelnost projevu však není narušena a sdělení je bez většího úsilí možné sledovat. 


Rozsah a přesnost jednotlivých složek jazykové kompetence vyplývají z charakteristiky komunikačních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruhů uvedených v kapitolách 2.1–2.3 tohoto katalogu. 

Hodnocení

Principy hodnocení jazykové kompetence žáka vycházejí z charakteru požadavků na jednotlivé řečové dovednosti. V částech zkoušky, kde je jazyková kompetence ověřována přímo (čtení, písemný a ústní projev/interakce), platí pro hodnocení jazykové kompetence stejná pravidla jako pro hodnocení uvedených řečových dovedností ověřovaných ve výše uvedených částech zkoušky.

15

2.5

Tematické okruhy, komunikační situace a oblasti užívání jazyka

2.5.1 Tematické okruhy

Tematické okruhy se týkají konkrétních, všeobecných a běžných témat z oblasti osobní, osobnostní, veřejné, společenské, vzdělávací a/nebo pracovní. Požadavky k maturitní zkoušce se vztahují k níže vymezeným tematickým okruhům. Osobní a společenský život – já a moje rodina (např. osobní charakteristiky, členové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (např. přátelé, můj vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (např. můj pokoj, náš dům/byt); volný čas a společenské aktivity (např. kulturní a sportovní aktivity, koníčky); prázdniny a významné události; plány do budoucna (např. profesní, studijní, v otázkách bydlení) apod. Každodenní život – život doma (např. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (např. výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (např. péče o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Svět kolem nás – město a region, ve kterém žiji (např. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a společnost (např. vztahy mezi lidmi, společenské problémy); příroda a životní prostředí (např. ochrana životního prostředí, počasí); tradice a zvyky (např. svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (např. cestování do/ze zahraničí, turistika); život v jiných zemích (např. mateřský jazyk/cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); světové události a témata (např. sportovní a kulturní události) apod.

16

2.5.2 Témata

Tematické okruhy lze dělit podle různých hledisek, výčet témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzavřený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k několika tematickým okruhům a vzájemně se mohou prolínat. Požadavky k maturitní zkoušce na základní úrovni obtížnosti můžeme například vztáhnout k následujícím všeobecným tématům:11 Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzdělávání Volný čas a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Společnost Zeměpis a příroda

• • • • • • • • • • • • • • •

Katalog požadavků vymezuje pouze příklady všeobecných a známých témat. V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata, která jsou ověřována v ústní části maturitní zkoušky. Stanovení specifických a/nebo odborných témat je plně v kompetenci školy. Specifickým a/nebo odborným tématem rozumíme téma, které si stanovuje škola v souladu s platnými pedagogickými dokumenty. Mezi specifická a/nebo odborná témata patří všechna témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby a faktů (např. reálie zemí dané jazykové oblasti a České republiky) a specifické dovednosti či zkušenosti. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a požadavky na žáka společná pro určité obory vzdělávání (např. ekologie a ochrana životního prostředí; doprava a spoje; zdravotnictví) i jedinečná (např. promítnutí výměnného studijního pobytu třídy v zahraničí nebo školou organizované návštěvy divadelního představení do specifického tématu).

11

Rozpracování tematických okruhů do všeobecných témat, podtémat a dílčích kategorií je součástí metodického materiálu k ústní části maturitní zkoušky z ruského jazyka na základní úrovni obtížnosti.

17

2.5.3 Komunikační situace a oblasti užívání jazyka

Komunikační situace procházejí napříč řečovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavků. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: • Oblast osobní, kde žák vstupuje do komunikačních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na přátele a rodinné prostředí. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině osobní korespondence nebo interakce po telefonu, diskuse v rámci rodinné oslavy, přátelského rozhovoru s rodilým mluvčím apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pobytu v hostitelské rodině, setkání s přáteli nebo osobami ze/v zahraničí, sportovní nebo kulturní události. • Oblast osobnostní, která se týká vlastní osoby žáka (identita, koníčky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.). • Oblast veřejná, kde žák vystupuje jako součást širší veřejnosti a vstupuje do komunikačních situací jako účastník společenského/veřejného života. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence, interakce po telefonu, společenské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. realizace ubytování nebo koupě, jednání na úřadě, využívání zdravotních služeb, využívání veřejné dopravy. • Oblast vzdělávací, kde žák vystupuje jako součást organizovaného vzdělávacího procesu a vstupuje do komunikačních situací jako účastník tohoto procesu. Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce s vyučujícím nebo zástupcem vzdělávací instituce, debaty nebo diskuse během vyučování, pohovoru s uchazečem o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. výuky nebo přestávky na jazykovém kurzu, prezentace ve třídě, akce pořádané školou. • Oblast pracovní, kde žák vystupuje jako součást pracovní sféry a vstupuje do komunikačních situací jako účastník pracovního procesu (např. žák je na praxi nebo na brigádě). Komunikační situace se mohou odehrávat v rovině formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se zaměstnavatelem nebo budoucím zaměstnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat např. pohovoru uchazeče o zaměstnání, brigády nebo sezónní práce. • Oblast společenská, kde žák vystupuje jako součást vnějšího prostředí (příroda, životní prostředí, kultura, sport, média apod.). Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzavřenou. Komunikační situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: • • • •

prostředí, místo a čas (kde a kdy se komunikační situace odehrává), osoby (kdo se komunikační situace účastní a v jaké společenské roli), události/činnosti/úkony (co se během komunikační situace odehrává/koná), předmět komunikace (čeho/koho se komunikační situace týká).

18

3.

Základní specifikace maturitní zkoušky z ruského jazyka – základní úroveň obtížnosti

Koncepce maturitní zkoušky z cizího jazyka důsledně staví na významu, jaký cizí jazyk v současné době má, a na cílech Rady Evropy, které směřují k vytvoření transparentních a srovnatelných jazykových zkoušek napříč státy EU. Základní premisou pro danou strukturu maturitní zkoušky byla skutečnost, že komunikace v dnešním mezinárodním prostředí neprobíhá jen v rámci ústního projevu, ale odehrává se i (rovnocenně) na poli výměny informací písemnou formou, sdělování informací prostřednictvím tištěného slova a vyslechnutého projevu. Maturitní zkouška z ruského jazyka je tvořena didaktickým testem, ve kterém jsou ve dvou samostatných subtestech ověřovány receptivní řečové dovednosti (poslech a čtení) a jazyková kompetence žáka, a písemnou prací, ve které je ověřována produktivní řečová dovednost žáka – písemný projev. V ústní zkoušce maturitní zkoušky jsou ověřovány produktivní řečové dovednosti žáka – ústní projev a interakce. 12

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ruského jazyka – základní úroveň obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST

3.1

Subtest

Subtest

Poslech

Čtení a jazyková kompetence12

PÍSEMNÁ PRÁCE

ÚSTNÍ ZKOUŠKA

Písemný projev

Ústní projev a interakce

Specifikace maturitní zkoušky ve vybraných parametrech

Část zkoušky

DIDAKTICKÝ TEST

Váha

50 %

Dovednost/kompetence

Vymezený čas

Počet částí

Poslech

30 min.

4

Čtení

4 60 min.


1

PÍSEMNÁ PRÁCE

25 %

Písemný projev

60 min.

2

ÚSTNÍ zkouška

25 %

Ústní projev a interakce

15 min.

4

12

V tomto subtestu je kladen důraz na ověřování řečové dovednosti – čtení, v omezené míře jsou přímo ověřovány vybrané složky jazykové kompetence.

19

3.2 

Části maturitní zkoušky Didaktický test

V didaktickém testu žáci pracují postupně se dvěma samostatnými sadami testových materiálů. Každá sada obsahuje testový sešit a záznamový arch na zaznamenání odpovědí žáka. Na titulní straně každého testového sešitu je uvedeno, jak postupovat při práci s testovým sešitem a při řešení testových úloh, kam a jak zapisovat řešení, jaké bodování je použito, jaký je vymezený čas na řešení úloh, jaké pomůcky je povoleno používat během testování apod. • Poslech – testový sešit je rozdělen na čtyři části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Žák má během poslechu vymezený čas na seznámení se s úlohami a řešení úloh. Během poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. • Čtení a jazyková kompetence – testový sešit je rozdělen na pět částí, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k němu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být zařazeny před výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ověřovaná dovednost (např. dovednost vyhledat a shromáždit informace z textu). Žák může do testového sešitu psát a dělat si poznámky. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování není povoleno používat žádné pomůcky. 

Písemná práce

Písemnou práci tvoří dvě části, které jsou uvedeny instrukcemi v českém jazyce a zadáním v jazyce českém nebo ruském. Délka požadovaného textu je dána slohovým útvarem a ověřovanými dovednostmi a je vždy v instrukcích vyjádřena povoleným rozsahem textu. Žák má možnost si dělat během testování poznámky a/nebo vypracovat koncept. Odpovědi žák zapisuje do záznamového archu. Během testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují přílohu věnovanou písemnému projevu. 

Ústní zkouška

Ústní zkouška trvá 15 minut. Před zahájením ústní zkoušky má každý žák 15 minut na přípravu. Žák má možnost si během přípravy vypracovat poznámky a poté je při ústní zkoušce používat. Během přípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky. Při přípravě i v průběhu zkoušení žák pracuje s pracovním listem, který konkretizuje zadání ústní zkoušky. Pracovní list má pro všechna zadání jednotnou strukturu (počet částí zkoušky, čas vymezený na jednotlivé části zkoušky apod.). Pracovní list je tvořen 4 částmi: 1. část 2. část 3. část 4. část

20

Motivační úvod a reakce žáka na otázky zkoušející/-ho. Otázky se týkají všeobecných témat. Samostatný ústní projev žáka na všeobecné téma s využitím osnovy a stimulu/-ů (např. fotografie, mapka). Samostatný ústní projev nebo ústní interakce s ohledem na specifické/odborné téma, které si stanovuje sama škola. Ústní interakce mezi žákem a zkoušející/-m v rámci běžných komunikačních situací a všeobecných témat.

3.3 

Typ a formát úloh zařazených do maturitní zkoušky Uzavřené úlohy

• s výběrem odpovědi: na základě informací v textu žák odpověď vybírá zpravidla z nabídky 3–4 alternativ (úlohy s trojnásobnou nebo čtyřnásobnou volbou). • dichotomické:13 na základě informací v textu žák rozhoduje, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá nebo nepravdivá. • přiřazovací: na základě informací v textu/textech žák přiřazuje jevy (krátké texty, obrázky, části textů apod.) ze dvou různě početných skupin. Ke každému jevu z jedné skupiny lze přiřadit právě jeden jev ze skupiny druhé. 

Otevřené úlohy

• se stručnou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí může být např. číslo, slovo, slovní spojení nebo stručná odpověď vyjádřená nejvýše třemi slovy. • se širokou odpovědí: žák tvoří odpověď sám. Odpovědí je souvislý písemný nebo ústní projev/ústní interakce v požadovaném rozsahu.

13

Úlohy dichotomické jsou známy jako úlohy PRAVDA/NEPRAVDA.

21

4.

Příklady

4. PěÍKLADY 4.1 Poslech POSLECH 4. 4.1 PěÍKLADY 4. PěÍKLADY

4.1 Výchozí text:krátký krátkýrozhovor rozhovor mezi mužem a ženou 4.1 POSLECH POSLECH Výchozí text: mezi mužem a ženou Formát úloh: s výbČrem odpovČdi ze þtyĜ alternativ (A–D)(A–D) Formát úloh:uzavĜené uzavřené s výběrem odpovědi ze čtyř alternativ

4.1.1 PĜíklad:Příklad: 4.1.1 PĜíklad: 4.1.1 PĜíklad: 4.1.1

Výchozí text: krátký rozhovor mezi mužem a ženou Výchozí text: krátký rozhovor mezi mužem a ženou Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi zeze þtyĜ alternativ (A–D) Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi alternativ (A–D) Uslyšíte 2 krátké nahrávky, ve kterých různí lidéþtyĜ hovoří v různých situacích. Na základě vyslechnuté nahrávky vyberte k otázce 1–2 vhodnou alternativu A–D. Uslyšíte 2 krátké nahrávky, veve kterých různí lidé hovoří v různých situacích. NaNa základě vyslechnuté Uslyšíte 2 krátké nahrávky, kterých různí lidé hovoří v různých situacích. základě vyslechnuté nahrávky k женщина otázce 1–2 alternativu A–D. nahrávky vyberte k otázce 1–2 vhodnou alternativu A–D. 1 Чтоvyberte закажет вvhodnou баре? 1 1 Что закажет женщина в баре? Что закажет женщина в баре?

A)

B)

C)

D)

A)A)

B)B)

C)C)

D)D)

Řešení: 1 – B)

Přepis Řešení: 1 –1nahrávky: B) Řešení: – B) 1 Что закажет женщина в баре? Přepis nahrávky: Přepis nahrávky: A: Давай, поедим что-нибудь. Прямо через улицу находится Китайский ресторан. 1 B: закажет в баре? Часок назадженщина яженщина съела большой 1 Что Что закажет в баре?гамбургер, но я могла бы заказать кусочек торту и, пожалуй, чашку A:A:Давай, поедим что-нибудь. Прямо через улицу находится Китайский ресторан. кофе. Давай, поедим что-нибудь. Прямо через улицу находится Китайский ресторан. B: A: Часок назад я съела большой гамбургер, но я могла бы заказать кусочек и, пожалуй, чашку что тыя думаешь о вон том снек баре? можешь заказатькусочек свой торту торт, а яи, закажу большой B: Тогда, Часок назад съела большой гамбургер, но яТы могла бы заказать торту пожалуй, чашку кофе. сандвич. Кофе ты можешь выпить позже, после того, как мы вернёмся домой. Ты согласна с моим кофе. предложением? A:A:Тогда, что тыты думаешь о вон том снек баре? ТыТы можешь заказать свой торт, а яа закажу большой Тогда, что думаешь о вон том снек баре? можешь заказать свой торт, я закажу большой тыты можешь позже, после того, как мымы вернёмся домой. ТыТы согласна с моим B:сандвич. Ладно, яКофе согласна. Пошли.выпить сандвич. Кофе можешь выпить позже, после того, как вернёмся домой. согласна с моим предложением? PĜíklad: 4.1.2 предложением? B: Výchozí яtext: согласна. krátkýПошли. monolog B:Ладно, Ладно, я согласна. Пошли. (hovoĜí žena) Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi ze þtyĜ alternativ (A–D) Výchozí text: krátký monolog (hovoĜí žena) Výchozí text: krátký monolog (hovoĜí žena) Výchozí text: krátký monolog (hovoří žena) Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi zeze þtyĜ (A–D) Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi þtyĜ alternativ (A–D)(A–D) Formát úloh: uzavřené s výběrem odpovědi zealternativ čtyř alternativ 2 Где находится комната Яны? A)Где нанаходится втором этаже налево 2 2 Где комната Яны? находится комната Яны? B) на втором этаже направо A)A) нана втором этаже налево втором этаже налево C) на первом этаже направо B)B) нана втором этаже направо втором этаже направо D) на первом этаже в конце коридора C)C) нана первом этаже направо первом этаже направо Řešení: 2 – C) D)D) нана первом этаже в конце коридора первом этаже в конце коридора Přepis nahrávky: Řešení: 2 – C)

PĜíklad: 4.1.2 Příklad: 4.1.2 PĜíklad: 4.1.2

Řešení: 2 – C) 2 Где находится комната Яны? Přepis nahrávky: Přepis nahrávky: A: Добро пожаловать! Мы приветствуем тебя в нашем доме, Яночка... Оставь свой багаж здесь 2 2 Где находится Яны? вГде передней, и комната якомната тебе покажу находится Яны? наш дом. ...Значит, кухня находится тут, прямо напротив жилой комнаты. И на этом этаже находятся тебя ещё две комнаты. Дверь направо – это твоябагаж комната, она A:A:Добро пожаловать! Мы приветствуем в нашем доме, Яночка... Оставь свой Добро пожаловать! Мы приветствуем тебя в нашем доме, Яночка... Оставь свой багажздесь здесь рядом с лестницей. Следующая комната в конце коридора принадлежит моему сыну. К сожалению, в передней, и я тебе покажу наш дом. ...Значит, кухня находится тут, прямо напротив жилой в передней, и я тебе покажу наш дом. ...Значит, кухня находится тут, прямо напротив жилой на первом не находится ванная, только туалет. Дверь Значит, придется на второй комнаты. ИИ наэтаже этом этаже находятся ещё две комнаты. направо – это твоя комната, она комнаты. на этом этаже находятся ещё две комнаты. Дверь направо –подниматься это твоя комната, она этаж, чтобы принять душ... ...Как я уже сказала, ванная находится на втором этаже, первая дверь рядом с лестницей. Следующая комната в конце коридора принадлежит моему сыну. К сожалению, рядом с лестницей. Следующая комната в конце коридора принадлежит моему сыну. К сожалению, На втором этаже находятся две комнаты. В комнате налево живут два польских студента, наналево. первом этаже нене находится ванная, только туалет. Значит, придется подниматься нана второй на первом этаже находится ванная, только туалет. Значит, придется подниматься второй вы встретитесь вечером... этаж, чтобы принять душ... ...Как я уже сказала, ванная находится на втором этаже, первая дверь этаж, чтобы принять душ... ...Как я уже сказала, ванная находится на втором этаже, первая дверь налево. НаНа втором этаже находятся две комнаты. В комнате налево живут два польских студента, налево. втором этаже находятся две комнаты. В комнате налево живут два польских студента, вывы встретитесь вечером... встретитесь вечером... 18

22

1818

PĜíklad:Příklad: 4.1.3 4.1.3 Výchozí text: rozhovor zákazníka a prodejce zájezdĤ v cestovní kanceláĜi Výchozí text:stĜednČ střednědlouhý dlouhý rozhovor zákazníka a prodejce zájezdů v cestovní kanceláři Formát úloh: dichotomické Formát úloh:uzavĜené uzavřené dichotomické Poslechněte si rozhovor v cestovní kanceláři. Po vyslechnutí nahrávky rozhodněte, zda jsou tvrzení 1–8 pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).

P

N

1 Клиент хочет посетить Прагу зимой.

2 Дешёвую путёвку в Прагу можно купить в течение всего года.

3 Клиент получит скидку, если он будет путешествовать с группой.

PĜíklad: 4.1.3 Výchozí text: предложили stĜednČ dlouhýпосетить rozhovorне zákazníka a prodejce zájezdĤ v cestovní kanceláĜi только центр Праги. 4 Клиенту Formát úloh: uzavĜené dichotomické 5 В путёвку входит трёхразовое питание. Poslechněte si rozhovor v cestovní kanceláři. Po vyslechnutí nahrávky rozhodněte, zda jsou tvrzení В «чёрных исполняют 6 pravdivá 1–8 (P),театрах» nebo nepravdivá (N).произведения русских композиторов. 7 Дешевле всего приехать в Прагу на поезде.

8 Клиент наконец попросил забронировать путёвку.

P N

1 Клиент хочет посетить Прагу зимой.

2 Дешёвую путёвку в Прагу можно купить в течение всего года.

3 Клиент получит скидку, если он будет путешествовать с группой.

4 Клиенту предложили посетить не только центр Праги.

5 В путёвку входит трёхразовое питание.

6 В «чёрных театрах» исполняют произведения русских композиторов.

приехать в Прагу поезде. 7 Дешевле Řešení: 1 – P; 2 – всего N; 3 – P; 4 – P; 5 – N; 6 – N; 7на – N; 8–N 8 Клиент наконец попросил забронировать путёвку.

19 Řešení: 1 – P; 2 – N; 3 – P; 4 – P; 5 – N; 6 – N; 7 – N; 8 – N

23

Příklad: 4.1.3

PĜíklad: 4.1.3 Přepis nahrávky:

A: Здравствуйте! B: Добрый день. A: Мы с подругой хотим поехать в Прагу на Новый Год. Говорят, там очень красиво и, по сравнению с другими странами Европы, относительно недорого. B: Пожалуйста. Вы правильно сделали, что пришли заранее. Только так можно купить хорошую и недорогую путёвку. А: A можно получить скидку? B: Да, если поедете с группой. A: Мы хотим за эти несколько дней увидеть как можно больше. B: Конечно. В Праге есть что посмотреть. Достопримечательности на каждом шагу: Староместская площадь, Пражский Град, бесчисленные храмы, необычайной красоты площади, улочки и дворики… Кроме того, днём вы могли бы съездить в какой-нибудь старинный замок недалеко от Праги. A: А где можно поесть? B: Позавтракаете в отеле, а поужинать можете в центре города. В кафе и закусочных вас накормят быстро и недорого. В Праге их около двух тысяч. A: А куда можно пойти вечером? B: В Праге вечерние развлечения на любой вкус: театры, концерты и всевозможные шоу. Самая известная сцена страны – Национальный театр. В его репертуаре произведения Верди, Сметаны, Чайковского… Советуем посетить и очень популярные в Праге «чёрные театры». Если вы любите музыку, вам не найти лучшего места в Праге, чем «Рок Кафе» и «Редута Джаз Клуб». A: Сколько будет стоить такая поездка? B: Проживание с завтраком в отеле недорого. Но вам нужно решить, поедете ли вы на поезде или полетите на самолёте. В Прагу тоже можно ехать на автобусе. Это не очень удобно, но дешевле всего. A: У вас можно забронировать билет? B: Конечно. A: В Праге можно поменять рубли? Нет, но доллары или евро вам без проблем обменяют в любом обменном пункте на улице. B: Ладно. Мы посоветуемся и придем ещё раз. Спасибо, до свидания. A: До свидания.

21

24

Příklad: PĜíklad: 4.1.4 4.1.4 Výchozí text: stĜednČ střednědlouhá dlouhározhlasová rozhlasová reportáž (reportáž čte žena, vystupují v ní dvě dívky) Výchozí text: reportáž (reportáž þte žena, vystupují v ní dvČ dívky) Formát úloh: úloh: otevĜené odpovČdí Formát otevřenésesestruþnou stručnou odpovědí Poslechněte si rozhovor s účastníky projektu Nádraží Evropa. Po vyslechnutí nahrávky doplňte chybějící tvrzení 1–7 tak, aby odpovídala vyslechnutému rozhovoru.

Вокзал Европа 1

В проекте участвовали молодые люди из (1) _____________ европейских стран.

2

Участники проекта отправились в турне по Европе в середине месяца (2) ____________ .

3

На разных вокзалах молодёжь провела (3) ___________ дней.

4

Участники посетили города Чехии, (4) ____________ и Германии.

5

На вокзалах молодые люди занимались театром, провели фотовыставку, показали свои (5) ____________ и играли на музыкальных инструментах.

6

В проекте участвует молодёжь с (6) ____________ до 25 лет.

7

В проекте «Вокзал Европа» можно встретить множество новых (7) ____________ .

Řešení:1 – трёх/3; 2 – августа/8; 3 – десять/10; 4 – Польши; 5 – фильмы; 6 – пятнадцати/15; 7 – друзей; Nehodnotí se pravopisné chyby, sdělení však musí být srozumitelné a jednoznačné.

Řešení:1 – трёх/3; 2 – августа/8; 3 – десять/10; 4 – Польши; 5 – фильмы; 6 – пятнадцати/15; 7 – друзей; Nehodnotí se pravopisné chyby, sdělení však musí být srozumitelné a jednoznačné. 22

25

Příklad: 4.1.4 PĜíklad: 4.1.4 Přepis nahrávky: A: Вопреки общепринятому мнению, вокзалы бывают не только железнодорожными, автобусными и речными. Недавно я узнала о существовании вокзала под названием «Европа». Но вы не найдёте его ни на одной карте. «Вокзал Европа – экспресс через границу» - так называется проект, в котором принимает участие молодежь из трёх европейских стран. В середине августа 60 молодых человек – чехов, поляков и немцев - собрались и отправились в турне по Европе. На самом обыкновенном поезде. В течение десяти дней они побывали на вокзалах восьми городов Чехии, Польши и Германии. О том, что ребята делали на вокзалах, рассказывает Наталия Сухова – представитель регионального центра Лемберк, который является одним из организаторов проекта. B: Мы едем на поезде 10 дней, останавливаемся на вокзалах крупных городов и знакомим жителей с нашим творчеством. Мы показываем свои фильмы, пьесу «Ромео и Джульетта на вокзале» - новую инсценировку трагедии Шекспира. Тут же на вокзале размещается наша фотовыставка, ребята играют на музыкальных инструментах и поют. A: Наталия, а как вообще родилась идея отправиться в такое путешествие? B: Мы уже несколько лет работаем с молодежью от 15 до 25 лет. Ребята с удовольствием занимаются в наших мастерских – театральной, музыкальной, журналистской и т. д. Примерно два года назад у нас родилась идея соединить все эти мастерские. Мы хотели, чтобы о сотрудничестве молодежи из трёх европейских стран узнало как можно больше людей, поэтому и возник вот такой проект «Вокзал Европа». A: Ребятам нет дела до общей европейской валюты и прочих серьёзных вещей: этим пусть занимаются политики. Наши путешественники мечтают, чтобы Европа была такой, какой её хотят видеть её жители. Ну и, кроме того, проект «Вокзал Европа» - отличный повод для того, чтобы молодые европейцы пообщались со своими сверстниками и приобрели множество новых друзей. Вот что говорит 16-летняя Анета – жительница маленького городка на границе Чехии и Германии. B: Основной идеей этого проекта является сближение культур Чехии, Польши и Германии, преодоление самых различных предрассудков. А вообще – это одна большая молодёжная тусовка.

23

26

4.2

Čtení

4.2

ýTENÍ

Výchozí text: krátký text (inzerát) Výchozí text: krátký text (inzerát) 4.2 ýTENÍ Formát úlohy:uzavĜená uzavřenás výbČrem s výběrem odpovědi tří alternativ Formát úlohy: odpovČdi ze tĜízealternativ (A–C)(A–C)

Příklad: 4.2.1

PĜíklad: 4.2.1

PĜíklad: 4.2.1 Výchozí text: krátký text (inzerát) Formát uzavĜená s výbČrem ze tĜí alternativ (A–C) Přečtěteúlohy: si dva krátké texty. VyberteodpovČdi na základě textu k úlohám 1–2 jednu z nabízených možností A–C. Přečtěte si dva krátké texty. Vyberte na základě textu k úlohám 1–2 jednu z nabízených možností A–C. Московский Институт Медико-социальной реабилитологии (гослицензия номер 16-371 от 11 июня 1996 года) объявляет набор учащихся. Московский Институт Медико-социальной реабилитологии (гослицензия номер 16-371психология» от 11 июня 1996 года) объявляет учащихся. Специальность: «клиническая (022700) - психолог,набор клинический психолог, преподаватель психологии. обучения: очная (дневное и вечернее отделение). Специальность:Форма «клиническая психология» (022700) - психолог, клинический психолог, Срок обучения: 5 лет. преподаватель психологии. Вступительные экзамены: биология русский язык иотделение). литература (сочинение), Форма обучения: очная(устно), (дневное и вечернее собеседование (общие вопросы). Срок обучения: 5 лет. побиология телефонам: 263 41 81, 263язык 61 97, 44 59 (сочинение), Вступительные Справки экзамены: (устно), русский и 246 литература собеседование (общие вопросы). Справки по телефонам: 263 41 81, 263 61 97, 246 44 59 1

(www.moskva.ru 13. 10. 2003, upraveno )

Что вы узнали из объявления?

(www.moskva.ru 13. 10. 2003, upraveno )

A) Объявление адресовано выпускникам медицинских училищ. Что вы узнали из объявления? B) Студенты могут выбрать дневное или вечернее обучение. A) Объявление адресовано выпускникам C) Необходимо сдать вступительный тест медицинских по биологии. училищ. B) Студенты могут выбрать дневное или вечернее обучение. Řešení: 1 – B) C) Необходимо сдать вступительный тест по биологии. Výchozí Řešení: 1 –text: B) krátký text (novinový þlánek) Formát úlohy: uzavĜená s výbČrem odpovČdi ze tĜí alternativ (A–C) Výchozí text: krátký text (novinový článek) Výchozí text: krátký text (novinový þlánek) Formát úlohy: uzavřená s výběrem odpovědi ze tří alternativ (A–C) Мышиúlohy: оставили Швецию связи Formát uzavĜená s výbČremбез odpovČdi ze tĜí alternativ (A–C) 1

PĜíklad: 4.2.2

Příklad: 4.2.2

PĜíklad: 4.2.2

Телефонный кабель Швециибез стал пищей для голодных и ненасытных полевых мышей, Мыши оставили Швецию связи

которые оставили без телефонной связи центральную часть города на 20 часов. По словам представителя телефонного жертвами этого курьёзного случая Телефонный кабель Швеции стал пищейоператора, для голодных и ненасытных полевых мышей, стали более полутора домохозяйств в Джамтланде и Меделпаде - городах которые оставили без тысяч телефонной связи центральную часть города на 20 часов. центральной области Швеции. В понедельник голодные оператора, мыши прогрызли оптоволоконный кабель, и По словам представителя телефонного жертвами этого курьёзного случая прервали телефонную связь. стали более полутора тысяч домохозяйств в Джамтланде и Меделпаде - городах центральной Пострадали линии, так и мобильные области Швеции.какВ фиксированные понедельник голодные мыши прогрызлителефоны. оптоволоконный кабель, и Тысячи домов в Швеции уже оставались без телефонной связи и прервали телефонную связь. электричества в течение нескольких недель. В январе телефоны. работу Пострадали как фиксированные линии, так и мобильные телефонной системы Швеции нарушил ураган. Теперь пришла новая Тысячи домов в Швеции уже оставались без телефонной связи и трагедия в виде мышей. электричества в течение нескольких недель. В январе работу телефонной системы Швеции нарушил ураган. Теперь пришла новая 11. 10. 2004, upraveno) (www.mignews.com.ua/articles трагедия в виде мышей. 2 Что можно сказать о ситуации в Швеции? (www.mignews.com.ua/articles 11. 10. 2004, upraveno) A) Разрушение сети касалось только части Швеции. Что можно сказать о ситуации в Швеции? B) Телефонную связь прекратили мыши почти на два дня. A) Разрушение касалось только части Швеции. C) Жители всейсети Швеции в понедельник остались без связи. B) Телефонную связь прекратили мыши почти на два дня. Řešení: 2 – A) C) Жители всей Швеции в понедельник остались без связи. 2

Řešení: 2 – A) 24 24

27

Příklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text) PĜíklad: 4.2.3 (zadání a výchozí text) Výchozí text: středně dlouhý text (rozhovor) Výchozí text: stĜednČ dlouhý text (rozhovor) Formát úloh:uzavĜené uzavřenés výbČrem s výběrem odpovědi tří alternativ Formát úloh: odpovČdi ze tĜízealternativ (A–C)(A–C) Přečtěte si rozhovor odehrávající se v restauraci. K úlohám 1–5 na základě informací v textu vyberte jednu z nabízených možností A–C.

Как я стал поваром Женщина – Ж, Официант – О, Мужчина – М

Ж: О: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М: Ж: М:

Спасибо... Превосходный бифштекс…! Будьте так любезны, позовите шеф-повара, я хотела бы поблагодарить его. Сейчас позову! Вы хотели поговорить со мной... Здравствуйте, Надежда Петровна! Павел! Неужели это ты? Я, Надежда Петровна. Мой лучший ученик…! Ты же мечтал стать физиком! Присаживайся, пожалуйста, если у тебя есть минутка времени. Никогда бы не подумала, что судьба занёсет тебя на кухню. Я сам об этом не думал... Рассказать вам всю историю? Конечно, расскажи! Мы были в десятом классе, когда вы перешли от нас в другую школу. Для нас тогда устраивали встречи с интересными людьми: с геологами, полярниками... Понятно... А встречи с физиком не было? Была, конечно. Однажды зимой пришёл беловолосый старичок, назвался профессором физики и стал рассказывать о своей встрече в Париже с Альбертом Эйнштейном... Скажи мне, о чём они разговаривали? Это мы, к сожалению, так и не узнали. Профессор рассказал нам о том, что они пошли в ресторан и что там ели, а потом долго нам объяснял, как готовить рыбу. Вы с ним встретились только один раз? Да нет, он появлялся у нас каждую неделю. А потом он, конечно, говорил о физике? Он начинал о физике, но незаметно переходил на кулинарию. Он знал тысячи рецептов. Рассказывает, например, о борще, и прямо чувствуешь, как в классе борщом пахнет... Ну а весной он стал говорить о физике, не правда ли? Весной он ходил с нами в походы и готовил шашлыки. Это был не шашлык, а просто сказка. Значит, ты кулинарией увлёкся? Точно. После окончания школы я поступил в кулинарное училище. А когда 1 сентября пришёл на занятия, увидел там половину нашего класса. Ничего подобного не слышала... А профессора физики ты ещё когда-нибудь видел? Видел. Но, представьте себе, оказалось, что он – шеф-повар в ресторане. Ай да физик! А как он это объяснил? Просто. В кулинарном деле, говорит, мужчин мало, а вы все болели физикой. Что было делать? Я сказал, что я физик, а научил вас любить кулинарию! (Vzhledem k povaze úloh není zdroj textu uveden)

25

28

Příklad: 4.2.3 (úlohy) 1

Когда Надежда Петровна видела Павла в последний раз? A) Перед её уходом на новое место. B) В сентябре в кулинарном училище. C) Зимой в одном из ресторанов Парижа. PĜíklad: 4.2.3 (úlohy)

2

С кем не встретились ученики в десятом классе? А) C физиком. В) C геологом. C) C полярником.

1 3

Когда Надежда Петровна видела Павла в последний раз? с учениками? Чем не занимался A) Перед её уходом профессор на новое место. А) не знакомил их с рецептами. B) ВОн сентябре в кулинарном училище. имизв ресторанов классе борщ.Парижа. В) Он не сварил C) Зимой в одном C) Он не готовил во время походов.

2 4

С кем не встретились ученики в десятом классе? Почему старик обманул учеников? А) C физиком. Потому что он… В) C геологом. A)Cхотел учеников привлечь к кулинарии. C) полярником. B) хотел, чтобы они занимались физикой. C) хотел, чтобы они научились готовить борщ.

3

Чем не занимался профессор с учениками? А) Он не знакомил их с рецептами. Кем старик? им в классе борщ. В) Он наконец не сварилоказался A)Он профессором физики C) не готовил во время походов. B) шеф-поваром в ресторане C) учителем в кулинарном училище

5

4

Почему старик обманул учеников? Потому что он… A) хотел учеников привлечь к кулинарии. B) хотел, чтобы они занимались физикой. C) хотел, чтобы они научились готовить борщ.

Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – В); 4 – А); 5 – B)

5

Кем наконец оказался старик? A) профессором физики B) шеф-поваром в ресторане C) учителем в кулинарном училище

26

Řešení: 1 – A); 2 – A); 3 – В); 4 – А); 5 – B)

29

Příklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)

PĜíklad: 4.2.4 (zadání a úlohy)

Výchozí text:dlouhý dlouhýinformativní informativní Výchozí text: texttext Formát úloh:uzavĜené uzavřenédichotomické dichotomické Formát úloh:

Přečtěte si úlohy 1–9 a jeden podivuhodný životopis z knihy 1001 день или новая Шахерезада. Na základě textu rozhodněte, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N).

P 1

Роман Двенадцать стульев написал только Илья Ильф.

N

PĜíklad: 4.2.4 (zadání a úlohy) Евгений Петров старше Ильи Ильфа на шесть лет. 2 Výchozí text: dlouhý informativní text Formát úloh: uzavĜené dichotomické Илья Ильф поменял семь профессий, прежде чем стал писателем. 3 Přečtěte si úlohy 1–9 a jeden podivuhodný životopis z knihy 1001 день или новая Шахерезада. Na základě textu rozhodněte, zda jsou nabízená tvrzení pravdivá (P), nebo nepravdivá (N). Петров переселился в Москву позже, чем Ильф. 4

5

Евгений Петров сразу после средней школы продолжал учиться.

6 1

Илья Ильф в своей жизни использовал техническое образование. Роман Двенадцать стульев написал только Илья Ильф.

7 2

Евгений Петров писал стихи под женским именем. Евгений Петров старше Ильи Ильфа на шесть лет.

8 3

Роман Двенадцать стульев возник в Москве в 1925 году. Илья Ильф поменял семь профессий, прежде чем стал писателем.

9 4

Оба автора вместе основали литературную группу Летучий голландец. Петров переселился в Москву позже, чем Ильф.

P

N

Евгений учиться. 5 Řešení: 1 – N; 2 –Петров N; 3 – P;сразу 4 – P; 5после – N; 6 средней – P; 7 – N; школы 8 – N; 9 –продолжал N

6

Илья Ильф в своей жизни использовал техническое образование.

7

Евгений Петров писал стихи под женским именем.

8

Роман Двенадцать стульев возник в Москве в 1925 году.

9

Оба автора вместе основали литературную группу Летучий голландец.

27 Řešení: 1 – N; 2 – N; 3 – P; 4 – P; 5 – N; 6 – P; 7 – N; 8 – N; 9 – N

30

Příklad: 4.2.4 (výchozí text)

PĜíklad: 4.2.4 (výchozí text)

ДВОЙНАЯ БИОГРАФИЯ Появление на свет ¾ Составить биографию автора Двенадцати стульев довольно трудно. Дело в том, что автор родился дважды: в 1897 году и в 1903 году. В первый раз автор родился под видом Ильи Ильфа, а во второй раз под видом Евгения Петрова. Оба эти события произошли в городе Одесса. Детство ¾ Таким образом, уже с младенческого возраста автор начал вести двойную жизнь. В то время как одна половина автора была ещё в пелёнках, другой уже было шесть лет. Такое двойное существование продолжалось до 1925 года, когда обе половины впервые встретились в Москве. Образование и работа Илья Ильф родился в семье банковского служащего и в 1913 году окончил техническую школу. С тех пор он работал в чертежном бюро1, на телефонной станции, на авиационном заводе и на фабрике ручных гранат. После этого был статистиком, редактором юмористического журнала, в котором писал стихи под женским псевдонимом, несколько месяцев он работал бухгалтером.

Но выяснилось, что Ильф больше любил литературную, чем бухгалтерскую деятельность, и весной 1923 года он приехал в Москву, где и нашёл свою, как видно окончательную, профессию – стал литератором, работал в газетах и юмористических журналах и позже стал членом Президиума Одесского союза поэтов.

Евгений Петров родился в семье преподавателя и в 1920 году окончил классическую гимназию. В том же году стал корреспондентом Украинского телеграфного агентства. После этого в течение трёх лет служил инспектором полиции. Первым его литературным произведением был протокол осмотра мёртвого неизвестного мужчины.

В декабре 1923 года Е. Петров переехал в Москву, где продолжил образование и занялся журналистикой. Работал в газетах и юмористических журналах. Выпустил несколько книжек юмористических рассказов.

Заключение ¾ После стольких приключений двум частям удалось, наконец, встретиться. Прямым следствием этого и явился роман Двенадцать стульев, написанный в 1927 году в Москве. ¾ В таких случаях авторов обычно спрашивают, как это они пишут вдвоём. Мы можем указать на пример певцов, которые поют дуэты и чувствуют себя при этом отлично. ¾ «Сейчас мы пишем роман под названием Великий комбинатор и работаем над повестью Летучий голландец», – говорит Илья Ильф. «Свои тексты мы консультируем с друзьями из литературной группы Клуб чудаков, в которую мы недавно вошли», –дополняет Евгений Петров. 1

kresličská kancelář (И. Ильф, Е. Петров, 1001 день или новая Шахерезада, upraveno)

28

31

Příklad: 4.2.5 (zadání a úlohy) PĜíklad: 4.2.5 (zadání a úlohy) Výchozí text: suma krátkých textů (nabídka kulturních pořadů) Výchozí text: suma krátkých textĤ (nabídka kulturních poĜadĤ) Formát úloh:uzavĜené uzavřenépĜiĜazovací přiřazovací s výběrem ze šesti alternativ Formát úloh: s výbČrem ze šesti alternativ (A–F)(A–F) Šest přátel se chystá do Moskvy. Na internetu našli kulturní program. Přečtěte si informace o zájmech jednotlivých lidí a program. Přiřaďte k lidem 1–5 program z nabídky A–F, který nejlépe odpovídá jejich zájmům. Jedna nabídka je navíc a nebude použita. Vzor 0 je uveden na začátku.

PĜíklad: 4.2.5 (zadání a úlohy) Výchozí text: suma krátkých textĤ (nabídka kulturních poĜadĤ) Formát úloh: uzavĜené pĜiĜazovací s výbČrem ze šesti alternativ (A–F) 0 Ирина всегда хотела посмотреть спектакль в Театре на Таганке. 6 апреля у неё свободное Šest přátel se chystá время. do Moskvy. Na internetu našli kulturní program. Přečtěte si informace o zájmech jednotlivých lidí a program. Přiřaďte k lidem 1–5 program z nabídky A–F, který nejlépe odpovídá jejich zájmům. Jedna nabídka je navíc a nebude použita. Vzor 0 je uveden na začátku. 1 Алёша занимается балетом и предпочитает классический балет авангардному восприятию. Он не любит оперу. 2

Борис увлекается фотографией. Он хотел бы посмотреть какую-нибудь выставку.

3

Виктор любит спектакли малых форм. Он остаётся в Москве только один день, 6 апреля он уезжает в Санкт-Петербург. Виктор не интересуется постановками прозаических Ирина всегдапроизведений. хотела посмотреть спектакль в Театре на Таганке. 6 апреля у неё свободное время.

0 4 1

Галина увлекается музыкой и часто ходит на концерты. Она желает послушать произведения классической Алёша занимается балетоммузыки. и предпочитает классический балет авангардному восприятию. Он не любит оперу.

5 2

Дима любит смотреть пьесы. Но в Москве он бы хотел посмотреть музыкальный спектакль. Борис увлекается фотографией. Он хотел бы посмотреть какую-нибудь выставку.

3

Виктор любит спектакли малых форм. Он остаётся в Москве только один день, 6 апреля он уезжает в Санкт-Петербург. Виктор не интересуется постановками произведений. Řešení: 1прозаических – C); 2 – A); 3 – E); 4 – B); 5 – F) 4

Галина увлекается музыкой и часто ходит на концерты. Она желает послушать произведения классической музыки.

5

Дима любит смотреть пьесы. Но в Москве он бы хотел посмотреть музыкальный спектакль.

28 Řešení: 1 – C); 2 – A); 3 – E); 4 – B); 5 – F)

32

PĜíklad: 4.2.5 (alternativy)

Příklad: 4.2.5 (alternativy)

ДАТА 0

6 апреля

МЕСТО

ПРОГРАММА

«Театр на Таганке»

«Молли Суини» – спектакль поставленный Львом Додиным в «Малом драматическом театре» театре Европы.

(Земляной вал ул., 76/21)

A)

5 апреля

Открытие выставки Оксаны Дубровской, молодой, но уже известной художницы, работающей с фото- и видеоматериалами.

Галерея «XL» (Б. Садовая, д. 6)

B)

5 апреля

«Московская государственная консерватория им. П. И. Чайковского» (Большая Никитская, д. 13/6)

C)

5 апреля

«Большой театр»

«Послеполуденный отдых фавна» – балет Джерома Роббинса в исполнении ведущих молодых танцовщиков Светланы Лунькиной и Дмитрия Белоголовцева, номинирующегося на «Лучшую мужскую роль».

(Театральная площадь, 1)

D)

5 апреля

театр «Новая опера»

«Евгений Онегин» – балет в исполнении саратовского театра оперы и балета, поставленный молодым режиссёром Дмитрием Беловым в авангардно-эпатажном ключе.

(Каретный ряд, д. 3)

E)

5 апреля 6 апреля

«Театр-студия п/р О. Табакова»

«На дне» – спектакль в постановке Адольфа Шапиро, выдвинутый как «Спектакль малой формы».

(ул. Чаплыгина, д. 1а) F)

6 апреля

Фестиваль «100 лет Большому залу консерватории». Выступят академический камерный оркестр Musica Vita и Симфонический оркестр г. Москвы. Музыканты исполнят произведения Сен-Санса, Чайковского, Моцарта, Гайдна.

«Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко» (Б. Дмитровка, д. 17)

«И вновь цветёт акация» – спектакль на музыку Дунаевского в постановке Бориса Цейтлина сыграет Театр оперетты из Краснодара.

(www.aif.ru/online/nb/04 30. 3. 2004, upraveno)

29

33

4.3


4.3

JAZYKOVÁ KOMPETENCE

Výchozí text: středně dlouhý text (novinový článek) Výchozí text: stĜednČ dlouhý text (novinový þlánek) Formát úloh: uzavřenés výbČrem s výběrem odpovědi tří alternativ Formát úloh: uzavĜené odpovČdi ze tĜízealternativ (A–C)(A–C)

Příklad: 4.3.1

PĜíklad: 4.3.1

Přečtěte si text o ruském spisovateli. V úlohách 1–7 vyberte jednu z nabízených možností A–C.

4.3 JAZYKOVÁ KOMPETENCE Аркадий Аверченко и цензор

PĜíklad: 4.3.1 Výchozí text: stĜednČ dlouhý text (novinový þlánek) Formát úloh: uzavĜené s výbČrem odpovČdi ze изобретение tĜí alternativ (A–C) Цензура не есть советской власти. В России она (1) _________ во многие времена,jednu и извивы мысли цензоров Přečtěte si text o ruském spisovateli. V úlohách 1–7 vyberte z nabízených možnostíиногда A–C. приводили в глубокое удивление тех, кто с ними соприкасался.

Например, как-то во (2) _________ Аркадий Аверченко и цензорПервой мировой войны писатель-юморист Аркадий Тимофеевич Аверченко (3) ________ цензору свой рассказ на военную тему. Цензура не есть изобретение советской власти. В России она (1) Прочитав рассказ, цензор дал добро на его (4) _________ , вычеркнув всего лишь одну фразу: _________ во многие времена, и извивы мысли цензоров иногда «Небо было синее». приводили в глубокое удивление тех, кто с ними соприкасался. «(5) ________»? , удивился писатель, постоянно переживавший и не такие цензорские Например, как-то во (2) _________ Первой мировой войны писатель-юморист Аркадий экзекуции. Тимофеевич Аверченко (3) ________ цензору свой рассказ на военную тему. «Эта фраза наверно наведёт противника на (6) _________ , что военные действия происходят Прочитав рассказ, цензор дал добро на его (4) _________ , вычеркнув всего лишь одну фразу: на южном участке фронта расположения русских войск. «Небо было синее». А это — военная тайна!», спокойно объяснил (7) _________ страж государственных и военных «(5) ________»? , удивился писатель, постоянно переживавший и не такие цензорские секретов. экзекуции.

(www.aif.ru/online/uznat/38 22. 6. 2004, upraveno)

«Эта фраза наверно наведёт противника на (6) _________ , что военные действия происходят

на южном участке фронта расположения русских войск. B) существовала C) будет существовать 1 A) существует А это — военная тайна!», спокойно объяснил (7) _________ страж государственных и военных секретов.

2 A) время

B) времени

3 A) принёс

B) приносил

4 A) публикации 1 A) существует

B) публикацию B) существовала

C) публикация C) будет существовать

5 A) Потому что 2 A) время

B) Поэтому B) времени

C) Почему C) времена

6 A) ум 3 A) принёс

B) мысль B) приносил

C) разум C) принесёт

7 A) бдительная 4 A) публикации

B) бдительным B) публикацию

C) бдительный C) публикация

5 A) Потому что

B) Поэтому

C) Почему

6 A) ум

B) мысль

C) разум

7 A) бдительная

B) бдительным

C) бдительный

Řešení:1 – B); 2 – A); 3 – A); 4 – B); 5 – C); 6 – B); 7 – C)

Řešení:1 – B); 2 – A); 3 – A); 4 – B); 5 – C); 6 – B); 7 – C)

34

30

C) времена (www.aif.ru/online/uznat/38 22. 6. 2004, upraveno)

C) принесёт

4.4 4.4

Písemný projev PÍSEMNÝ PROJEV

PĜíklad: 4.4.1 (zadání písemné práce) Příklad: 4.4.1 (zadání písemné práce) Typ textu: osobní dopis Typ textu: osobní dopis Formát úloh: otevĜená úloha se širokou odpovČdí (rozsah 130–150 slov)

Formát úloh: otevřená úloha se širokou odpovědí (rozsah 130–150 slov) 4.4 PÍSEMNÝ PROJEV

PĜíklad: 4.4.1z (zadání písemné práce) Na začátku letních prázdnin vás přijede navštívit váš přítel/vaše přítelkyně rusky mluvící země. Typ textu: osobní dopis Původně měl/a přijet na týden, v dopise, který jste od něj/ní právě obdrželi, vám však k vaší lítosti Formát úloh: otevĜená úlohana se3–4 širokou oznamuje, že přijede pouze dny.odpovČdí (rozsah 130–150 slov) Napište příteli/přítelkyni dopis v rozsahu 130–150 slov, ve kterém: Na začátku letních prázdnin vás přijede navštívit váš přítel/vaše přítelkyně z rusky mluvící země. x mu/jí poděkujete za dopis, Původně měl/a přijet na týden, v dopise, který jste od něj/ní právě obdrželi, vám však k vaší lítosti oznamuje, že přijede pouze 3–4 x projevíte lítost nadna tím, že dny. nemůže přijet na více dní, Napište příteli/přítelkyni dopis v rozsahu 130–150 slov, ve kterém: x uvedete 2 návrhy aktivit, které byste během jeho/jejího pobytu mohli podniknout, x

mu/jípožádáte poděkujete za dopis, ho/ji o bližší informace ohledně jeho/jejího příjezdu.

x

projevíte lítost nad tím, že nemůže přijet na více dní,

x

uvedete 2 návrhy aktivit, které byste během jeho/jejího pobytu mohli podniknout,

x

ho/ji požádáte o bližší informace ohledně jeho/jejího příjezdu.

PĜíklad: 4.4.2 (zadání písemné práce) Typ textu: formální vzkaz Formát úloh: otevĜené úlohy se širokou odpovČdí (rozsah 60–80 slov)

Příklad: 4.4.2 (zadání písemné Měli jste dnes ráno odevzdat své vyučující/svému vyučujícímuPĜíklad: ruského jazyka důležitý domácí úkol, práce) 4.4.2 (zadání písemné práce) ale neudělali jste to. vzkaz Vzhledem Typ textu:formální formální vzkaz k tomu, že zítra opět nebudete ve škole, napište jí/mu vzkaz Typ textu: Formát otevĜené úlohy se se širokou odpovČdí (rozsah 60–8060–80 slov) slov) v rozsahuúloh: 60–80 slov, ve kterém: Formát úloh: otevřené úlohy širokou odpovědí (rozsah omluvíte, že jste úkol Mělijstese dnes ráno odevzdat své neodevzdal/-a, vyučující/svému vyučujícímu ruského jazyka důležitý domácí úkol, ale neudělali jste to. Vzhledem k tomu, že zítra opět nebudete ve škole, napište jí/mu vzkaz vysvětlíte, proč jste nemohl/-a odevzdat úkol včas, v rozsahu 60–80 slov, ve kterém: navrhnete řešení této situace.

se omluvíte, že jste úkol neodevzdal/-a,

vysvětlíte, proč jste nemohl/-a odevzdat úkol včas,

navrhnete řešení této situace.

31

31

35

4.5

Ústní projev/interakce

Formát úloh: úlohy otevřené se širokou odpovědí (délka 15 minut + 15 minut příprava)

1

Příklad: 4.5.1

ТЕМЫ: Мода (Ч1), Жильё (Ч2), Школа (Ч3), Покупки (Ч4)

1-ая ЧАСТЬ

Мода

Экзаменатор вам задаст несколько вопросов. Отвечайте, пожалуйста, подробно. 2-ая ЧАСТЬ

Жильё

В этой части вы будете работать самостоятельно. 2-ая часть состоит из двух заданий. Пользуйтесь картинками 2А и 2В на отдельном листе бумаги. На картинках изображен город и деревня. 1-ое задание Посмотрите на картинки 2А и 2В. Выберите одну картинку и опишите её. При описании картинки пользуйтесь следующими пунктами: x

место/окрестности

x

транспорт (средства транспорта)

x

услуги и возможности (магазины, спорт, культура и др.)

x

образование, работа

x

здоровье

x

другое

2-ое задание Посмотрите на картинки ещё раз и сравните их (что одинаково, чем отличаются), используя следующие вопросы: x


x


x


x


x

здоровье

x

другое

3-ье задание Экзаменатор вам задаст несколько вопросов на тему город.

36

3-ья ЧАСТЬ

Школа

В этой части вы будете работать самостоятельно. Представьте себе следующую ситуацию: К вам в школу приехала в гости группа тридцати русских студентов. Ваш преподаватель русского языка вас попросил, чтобы вы подготовили для них короткую устную презентацию вашей школы и ответили на вопросы русских студентов. Вы можете поговорить о следующих пунктах или придумать другие: x

где находится школа

x

окрестности школы

x

история школы

x

как выглядит школа (классы, лаборатории, спортзалы и др.)

x

мероприятия, которые школа организует (выставки, спортивные дни и др.)

x

другое

4-ая ЧАСТЬ

Покупки

В этой части экзамена вы будете работать вместе с экзаменатором. Представьте себе следующую ситуацию: В субботу к вам приедет в гости ваша подруга/ваш друг из России. Вы ещё не очень хорошо знаете друг друга, но вы хотите подарить ей/ему подарок. О том, какой подарок выбрать, вы будете советоваться с её/его знакомой/знакомым (в роли знакомой/знакомого будет выступать экзаменатор). Вы выбрали несколько возможностей что купить, которые находятся на отдельном листе бумаги (картинки 4А–4С). Если хотите, можете придумать и другие подарки. Вы должны выбрать вместе один подарок, который вы будете покупать. Разговор начинаете вы. Говорите со знакомой/знакомым о следующих пунктах: Æ ǻȖȒ ȏȗțȜȉ ȎȗȓȌȖȠ Ȇ ȓȒȈȄȔȒȎ? Æ ǳȒȑȔȄȆȌȖȕȣ ȏȌ ȉȍ/ȉȐȗ ȓȒȈȄȔȒȎ? Æ ǧȈȉ ȎȗȓȌȖȠ ȓȒȈȄȔȒȎ? Æ ǮȒȇȈȄ ȎȗȓȌȖȠ ȓȒȈȄȔȒȎ? Æ ǮȄȎȗȢ ȕȗȐȐȗ Ȉȉȑȉȇ Ȇȟ ȐȒȊȉȖȉ ȓȒȖȔȄȖȌȖȠ ȑȄ ȓȒȈȄȔȒȎ? Æ ȈȔȗȇȒȉ

34

37

2-ая ЧАСТЬ

Жильё

2А

1-ое/2-ое задание x


x


x


x


x

здоровье

x

другое

2В

34

38

4-ая ЧАСТЬ

Покупки

Возможные подарки для Насти/Володи:

4А

4С

4В

Другое?

36

39

40

KATALOG NAJDETE KE STAŽENÍ NA STRÁNKÁCH: www.cermat.cz www.m2010.cz

Katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky

ZKUŠEBNÍ PŘEDMĚT: RUSKÝ JAZYK ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Platnost: od školního roku 2009/2010 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schváleno: MŠMT dne 11. 3. 2008 pod č. j. 3238/2008-2/CERMAT Vydáno: březen 2008

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY. Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání

Recommend Documents