PODJEŠTĚDSKÝ MĚSÍČNÍK
SDRUŽENÍ OBCÍ PODJEŠTĚDÍ
Karolinka Ročník XV.
Číslo 2.
Březen 2008
Cena 7,- Kč
Sněženky - 3.března 2008 - že by jaro opravdu bylo tady ? Vážení čtenáři! Na únorovém sněmu rozhodli starostové o pokračování Karolinky. Vzhledem k finanční náročnosti bude však vycházet jako čtvrtletník. Vychází tedy březnové číslo za první čtvrtletí a další Karolinka vyjde v červnu. jednotlivé oddíly zůstanou zatím stejné, prozatím se nezmění ani grafika. Stejně tak bude v obsahu i inzerce, která tvoří finanční příspěvek. Naší snahou bude dál informovat naše čtenáře o dění v Podještědí a jeho blízkém okolí. Doufám, že budeme mít dostatek zpráv o jednotlivých akcích, abychom se s vámi o ně mohli podělit. Novinku bude, že se budete moci podívat na barevné provedení Karolinky na na internetových stránkách svazku pravděpodobně s měsíčním zpožděním ( www.podjestedi.eu) J. Kamenský
Obce
2
Křižanský trpaslík. Někde v loňském roce jsme vám připravili pověst o křižanském trpaslíkovi, jak se staral o dobro v obci. Občanské sdružení které s jeho jménem vzniklo v Křižanech pokračuje v jeho činech a stará se o dobro celé obce - tedy o to, aby se z Křižan stala obec s novým životem. Obec po válce změnila obyvatele a tak i poněkud odumřel společenský život, zvláště tehdy, když se složení obyvatel stále měnilo. V posledních dvou letech trpaslík obživl a začal vnášet do obce vesnický společenský život a zatahovat do této činnosti stále více lidí. To je k poznání na počtu akcí, které se v obci konají a také kdo všechno se zapojuje do činnosti. Jdou na to správnou cestou, nečekají, až pro ně obec něco začne připravovat, ale naopak, připravují sami pro obce - lépe řečeno - pro občany. Protože se blíží Velikonoce připravuje Křižanský trpaslík společně se Sborem dobrovolných hasičů, což je mimochodem také velice aktivní organizace, a místním Klubem důchodců Velikonoční veselici na sobotu 22. března od 20. hodin v Kulturním domě v Křižanech. Pořadatelé vás srdečně zvou. Vstupné je jen 50,- Kč, což v našem okolí je částka málo vídaná. Ještě jedna věc je v Křižanech pro Podještědí unikátní . Zkusili jste si někdy změřit délku obce? Přejít pěšky z jedné strany na druhou je, na současnou dobu , velký výlet - je to více, jak sedm kilometru. Trpaslíkovi a ostatním spolkům přejeme, aby se jim dařilo probudit Křižany do nového života. A ten dřevěný pod mateřskou školkou ať jim v tom pomáhá. - kam-oOoKarnevalový čas V dřívějších dobách to byla zábava spíše pro dospělé. V té době se také používal méně světový název - maškarní. Svůj karneval má Rio de Janero, Benátky již několik staletí a tak se dostal karneval i na Proseč pod Ještědem. Pro dospělé to byl předchůdce Babích hopů, ale protože se dospělým do masek již nechtělo, byla jejich éra ukončena. Na Proseč se opět vrátil karneval asi po čtyřiceti letech, na počátku třetího tisíciletí a značně omládl - svým obsazením. V současné době je pořádán pro děti. Ten letošní byl v sobotu 1. března. Po druhé hodině odpolední se sál naplnil kočičkami, broučky a beruškami a také princeznami a princi. K tanci hrál nemaskovaný a nefalšovaný DJ. Zábavu pak řídila - oblíbený klaun. A bylo co řídit. Klaun chystal jednu soutěž za druhou : navíjením přitáhnout plyšáky, boj o poslední židli a ještě další soutěže. Ale došlo také ke zlému, najednou se na jevišti zjevil zlý čaroděj, který klauna zavřel do klece a klíč zahodil. Zmizeli i zbrojnoši. Ti se snažili čaroděj přemoci, ale ten byl výtečný šermíř a zbrojnoše přemohl. Musely nastoupit děti, jinak by karneval nemohl pokračovat bez klauna. Každé dítě muselo tedy vyzkoušet svůj klíč, který mu přinesla pošta. A dobrá věc se přeci jen podařil. Zámek povolil a klaun byl svobodný. A protože to byl dětský karneval, každý obdržel po každé soutěži - lízátko nebo jinou dobrotu. Maminky, tatínkové babičky i dědečkové se také mohli jedné zúčastnit - vyhrála babička z Bílé. Nakonec došlo k hromadné dokumentaci blesky blikaly, fotoaparáty plnily své paměti. Náš tam byl také(podívejte se , jestli váš potomek není na naší fotografii). Po páté maškarní merenda skončila a to se již děti těšily na další, která je čekala další týden v Bílé. Při pohledu na tu drobotinu hned vidíte, jak si to všichni užívají. Člověk by řekl, že dokonce lépe, než jejich tatínkové a maminky, když jsou na podobné akci bez svých ratolestí. - kam-
Obce
3
Závěrečná fotodokumentace na prosečském karnevalu. -oOoKarolina Světlá neznámá Dlouhé zimní večery- tak to již dnes asi neplatí. Dlouhé jsou, ale ne prázdné. Jedním ze zimních - nebo již polo jarních byl i v pátek 29.února v Proseči pod Ještědem. V zasedacím sále Obecního úřadu se sešli starší domorodci, aby si poslechli přednášku - nebo vyprávění Petra Bulíře o neznámé Karolině Světlé. Většina z nás si pravděpodobně myslila, že toho nového moc již nemůže být, protože za ta léta v Podještědí už vše musí vědět. Některé věci jsme si pamatovali jako dogma. Jedním z nich je třeba umístění skutečného kříže u potoka. Jistě všichni slýchali několik verzí - v Doleních Pasekách v lese směrem ke Křižanům, na Proseči pod domem s věžičkami a konečně nad odbočkou ke kampeličce. Petr Bulíř pak logicky vysvětlil, kde je a proč to tak je. Jistě jste jej zhlédli na první straně našeho měsíčníku, bohužel již s Kyrillem vyvrácenou lípou. Mimo jiné také upozornil na nesprávné označení na informačních tabulkách. asi málokdo si všiml, že na všech je napsáno " Dějiště románu ....KS." Všechna její díla totiž nejsou romány. Dalšími zajímavostmi byly třeba příbuzenské vztahy nebo jak se seznámila se svým budoucím manželem, některé poznatky okolo jejich svatby. V podvědomí nám zůstává třeba velká častost jejich pobytů na Světlé přičemž tak časté nebyly. Vždycky jsem si představoval, že v Ještědu byla jako doma, že jej navštívila hned, jak se dostala na Světlou - ani to tak není. Je potřeba si uvědomit, že díla Karoliny Světlé jsou díla literární, nikoliv historicky vědecká, že umístění některých dějů neodpovídá skutečným podmínkám v reálu. Jistě, to je přeci výsadou spisovatelů, že si skutečnosti přiměřeně mění podle své potřeby. Jen my , "Podještěďáci" jsme si to nikdy nechtěli připustit. Proto Petr Bulíř věnuje tolik času hledání pravdy. - kam-
Obce
4
Všelibický karneval Asi prvním letošním dětským karnevalem byl ten ve Všelibicích. Má již delší tradicí, je to jeden z prvních dětských karnevalů v Podještědí. Vždy jej pořádá obec. V sále Kulturního domu se každoročně schází děti se svými rodiči z celého okolí. Samozřejmostí jsou nyní již masky u všech dětí. Ve Všelibicích jsou v maskách i pořadatelé. Na letošním karnevalu se sešlo celkem okolo šedesáti dětí se svými doprovody - rodiči, po př. i prarodiči. Velký prostor dává dětem rozlet - mohou se přeci jen více rozlétnout. Protože je to dětský karneval, jsou nejlepší masky oceněny podle kategorií. Obrázek ukazuje pana starostu, jak právě oceňuje ty nejmladší. Karneval se všem líbil a proto hned, jak bude další ho děti poctivě navštíví.
My dnes s odstupem času již víme, že další karneval čekal děti na Proseči, kde jej pořádala obec společně se Sokolem, další byl ve Světlé pod Ještědem. Tam jej pořádal Sokol Hoření Paseky - byl ve světelské hospodě se živou muzikou. Konečně poslední dětský karneval se konal v Bílé v Kulturním domě a také jej pořádala obec. Měly tedy děti pěknou karnevalovou sezonu. Vyšlo nové číslo vlastivědného sborníku Českého ráje a Podještědí - Od Ještěda k Troskám. V další části našeho měsíčníku uvedeme dvě zajímavé stati - pohledy na současnost. Na webových stránkách Sdružení obcí Podještědí bude se zpožděním jednoho měsíce možno si Karolinku přečíst. stejně jako budou uváděny akce v Podještědí www.podjestedi.eu
SPOLKY
5
Prosečský Sokol úročil Je ustáleným zvykem po skončeném roce hodnotit práci, kterou ten který spolek v plynulém roce odvedl. Tělocvičná jednota Sokol Proseč pod Ještědem takovéto hodnocení provedl na valné hromadě v sobotu 8.března. Krátce po čtrnácté hodině sezení zahájil místostarosta Míla Morávek. Je dlouholetou tradicí tichou vzpomínkou se rozloučit se zemřelými členy. Prosečský Sokol se loučil se třemi. Po dalším krátkém úvodu přednesl zprávu o činnosti starosta TJ bratr Jaroslav Starý. Ocenil rozsáhlou práci na kulturním poli, kterou jednota uskutečňuje ve spolupráci s obcí. Převážná část činnosti se týká hlavně dětí a mládeže a akcí je opravdu dost. Patří sem třeba dětský karneval, příprava na pomlázku, dětský den a ke konci roku také adventní příprava na vánoce. Akce se vyznačují také tím, že se jich účastní i děti s rodiči z celého okolí. Následující zpráva náčelníctva seznámila přítomné z počty cvičenců jednotlivých skupin a čas jejích cvičení. Z obou zpráv vyplynulo, že sokolovna je opravdu vytížená, protože v letních měsících poskytuje útočiště pro výcviková soustředění judistů nebo tanečních souborů. Je útočištěm i akce Župy Ještědské. V následujících zprávách hospodářky a předsedkyně revizní komise členové slyšeli o stavu hospodaření. Členové se také dověděli o kratičké lyžařské sezoně - ač lyžaři byli připraveni včetně opravené těžké techniky. Také zpráva o činnosti klubu ukázala dobrou práci mladé generace. Sladké občerstvení pak zpříjemnilo závěr valné hromady. Tradičně pokračovala valná hromada divadelním představením českodubského divadelního souboru Vojan. To již bylo veřejně přístupné dalším zájemcům z okolních obcí. Tentokrát jsme viděli francouzskou komedii Šampióni se zpěvy písní Jaroslava Ježka . Diváci si písně mohli zazpívat spolu s herci. Děj byl pěkně zamotaný a teprve v cíli - na závěr - se pěkně všichni vrátili ke svým partnerům. Lehká komedie tak pěkně doplnila hezké odpoledne. Hru ostatně boudou moci jistě shlédnout i další diváci Podještědí. Herce na snímku jistě poznáte. - kam -oOoVčelaři a dotace Počátek roku znamená vždy výroční členské schůze spolků. Tak tomu bylo i tuto neděli, kdy se ve restauraci ve Vlčetíně sešli včelaři Základní organizace Českého svazu včelařů v Českém Dubu. Již v úvodu zazněla zpráva o významném výročí založení organizace - již celých sto let jsou včelaři ze širokého okolí Č. Dubu organizování. Podle obsáhlé zprávy předsedy ing Jaroslava Jáče se stará 71 členů o celkem 540 včelstev. Ve zprávě také uvedl, že loňský limit dotací , které ČSV mohl od státu získat, nebyl ani zdaleka využit. Příčinou jsou obavy z příliš velké administrativy při zpracování žádosti i následně při vyúčtování. Z jednání také vyplynulo, že informovanost členů okolo dotací není na žádoucí úrovni a z toho následně vyplývá malý zájem. Základní organizace získala dotaci na uskutečnění dvoudenního semináře, který bude součástí oslav stoletého výročí jejího trvání. V sobotu 19.dubna bude první část ve Vlčetíně, nedělní proběhne v Liberci. Tato akce bude pro všechny včelaře v okrese. Finančně si organizace stojí, podle zprávy hospodáře, celkem dobře, proto také uhradí nákup nových matek, které budou jistě potřeba. To vyplynulo z přednášky př. Moravce, o zdravotním stavu včelstev a o celkem záhadných úhynech celých včelstev, které se vyskytují nejen v bývalém Libereckém okrese. I laikovy bylo z přednášky jasné, že jde o značný problém, kterým by se měli zabývat i výzkumníci - jde totiž o ohrožení budoucích zemědělských úrod a tedy i dostatek českých potravin. Je také zarážející nedostatečná informovanost veřejnosti o celkovém dění ve včelařském oboru. Zprávu o činnosti okresního výbor i celkové zhodnocení práce českodubských včelařů,
Spolky
6
Předkládání zprávy o činnosti včetně problémů včelaření zhodnotil člen OV přítel Mlčoch, který také upozornil na konání Krajské ho dne včely 30. a 31. srpna 2008 na Sychrově. Celé jednání proběhlo ve velmi pěkně připraveném prostředí sálu vlčetínské restaurace, které připravili místní včelaři pod vedením pří. Josefa Škody. Jednání zpestřilo vystoupení mažoretek , které přednesly i verše s medovou náplní. -kamČetli jsme za vás: "Když čtu o oslavě i obsahu sedmi svazků knih o Harrym Potterovi, tak si vzpomínám na své mládí. Na sedm dílů námi tehdy pročtených (!) a procítěných (!) knih o Kájovi Maříkovi. Jaký oblouk myšlení prodělali lidé během jedné generace v Evropě. Jaký oblouk přes dvě krvavé diktatury až do současné touhy po osobním bohatství! Za Káji Maříka šlo o slušné chování, o úctu k rodičům, o lásku k přírodě, stvořiteli, vlastnímu životu. Získávám informace o knihách J.K. Rowlingové a hrdinovi Harrym Potterovi hlavně z recenzí. Zabij, nebo tě zabijí, černokněžníci, kouzla, týrání, přízraky, děsivé sny, horečnaté vize. Co ušlechtilého přináší mladý muž na létajícím koštěti dnes dospívající generaci, to se ani nepokouším domyslet......" Napsal v Dopisech redakci čtenář Lidových novin PaeDr Richard Průcha z Plzně v č. 180 ze dne 4.8.2007 My jsme tento článek převzali z vlastivědného sborníku Českého ráje a Podještědí " Od Ještěda k Troskám", prvního čísla letošního roku, které právě vyšlo.
Společenská
7
Na této stránce obvykle blahopřejeme všem těm, kteří se v daném měsíci dožívají svého jubilea. Také tentokrát tu jsou jubilanti - škoda jen, že z méně obcí. Je to způsobeno tím, že někteří se z nás se bojí o svá data a vyhrazují se proti uvádění. Způsob, kterým bylo učiněno zákonu zadost by však byl finančně velmi náročný, proto se řady oslavenců uvedených na naší stránce zmenšují. Přesto tedy blahopřejeme všem uvedeným jubilantům a přejeme jim hodně zdraví a spokojenosti a další dlouhá léta prožitá ve spokojenosti a klidu. Jsou to: Světlá pod Ještědem v březnu Jarmila Brožková
Rozstání 82 Marie Hauserová Božena Vanerová Hoření Paseky 87 v dubnu
Miluše Havlová Jaroslava Pavlů
Jiřičkov Jiřičkov
84 83
Josef Matura Kateřina Sluková
Jiřičkov
83
Světlá p/J Jiřičkov
85 87
Proseč pod Ještědem v březnu Josef Šrýtr Marie Kynclová
Jiřina Hanušová Vladimír Jíra
Domaslavice 55 Valburga Čiháková Proseč p/J Horka 55 Vlasta Schovánková Horka Marta Pavlů Horka 80 v dubnu Javorník 86 Marie Stejskalová Proseč p/J 55 Ella Stará Vlasta Sluková Javorník 81
Blahopřejeme i těm, jejichž jména zde uvedena nejsou měsících slaví. Naše přání jde i ke všem Josefům.
Proseč p/J Proseč p/J
70 82
89 88
a svá jubilea v těchto
Četli jsme za vás: ....Domnívám se rovněž, žer v naší roztomilé politice nejde nikomu totiž o prestiž státu, jako spíše o vlastní touhu po penězích. U nás, kdo je delší domu "Maxi king" , je oblíbenější, než ten, který se někde v koutku , ale hlavně poctivě, snaží evokovat Česku nějaké blaho...." Ondřej Sitek, Gymnázium Františka Živného v Bohumíně (vyšlo tamtéž, jedná se o dílčí úryvek z obsáhlejší statě). Také tento úryvek jsem pro vás vytáhli ze sborníku " Od Ještěda k Troskám" K tomu lze dodat jen jediné - nelze dlouho lid český tahat za nos a špinit ho medem. Budou muset politici změnit své myšlení nebo je národ změní. Musí si uvědomit, že oni jsou zde pro nás, nikoliv my pro ně. To si v poslední době stále méně uvědomují, nebo si myslí, že na našich zádech mohou orat. Zatím to vypadá, že jsme si v demokracii všichni rovni, jen někteří jsou si rovnější. (pozn. redakce)
Dopisovatelé
8
Velikonoční zážitek Když jsem začala chodit do školy - bylo to v roce 1947- do první třídy Obecné školy v Proseči pod Ještědem, stala se mojí nejlepší kamarádkou Drahuška Šrýtrová. Ve škole jsme spolu seděly a ve volném čase jsme byly spolu skoro každý den. Dělali jsme spolu i práci, kterou ním doma rodiče nařídili. Jeden velký rozdíl však mezi námi byl, já jsem byly velice nesmělá a ostýchavá, naopak Drahuška byla výřečná a odvážná. Tak se stalo, že na Velikonoční pondělí se hned ráno- snad už před osmou - objevila u nás , že půjdeme na pomlázku. Já jsem se velice zdráhala , protože jsem měla strach , že se budu stydět zpívat, ale i maminka mě přemlouvala, a tak jsme se vypravily. Bylo krásné počasí, myslím, že jsme měli už nízké střevíčky. Vzaly jsme to od prvního domku na Dolení Proseči a systematicky postupovaly až k poslednímu stavení na Hoření Proseči. Po prvních několika zastávkách se mi to koledování začalo docela líbit . V každém stavení jsme odříkaly stejnou koledu, kterou nás ve škole naučil pan učitel Bednář. Byla taková zvláštní a nikde jinde jsem ji dodnes neslyšela. Teď už jsem babičkou a tato koleda se u nás v rodině předává na další generace. V době naší generace pomlazníci dostávali převážně malovaná vajíčka, nebo perníkové figurky. a domácí zákusky, čokoládu jen zřídka. Když bylo skoro poledne , vracely jsme se s plnými košíčky přes Ovčín domů. Nenechaly jsme bez návštěvy ani statek hořeních Žikšů (Stejskalů). Když jsme za dveřmi odříkaly svoji koledu, vyšla selka a povídá: " Jémine, holky, vždyť už je skoro poledne a já už jsem všechny kraslice rozdala !" Jakmile ale uviděla zklamání v naších očích, hned dodala: " Ale , esli chvíli počkáte, já dám vejce uvařiť, dyž vám nebude vadiť, že jsou bílý." My jsem samozřejmě souhlasily a řekly, že počkáme venku na mezi. Asi za čtvrt hodiny nám paní Stejskalová přinesla pro každou čtyři ještě horká vejce. Slušně jsme poděkovaly, a jak jsme byly za celý půlden vyhládlé, každá jsme hned dvě vejce snědla. Této příhodě se dodnes smějeme, když příjde řeč na Pomlázku. Po skončení školní docházky mne a Drahušku život rozdělil. Každá jsme si vybrala jinou školu, já bydlím dodnes na Proseči a Drahuška je na jiném kontinentě - až v daleké Chile. Vždy po několika letech však přijede do Čech, sejdeme se u nás a vzpomínáme na dětství. Dana Kamenská Koleda Honzík se ptá strejce, zač mu prodá vejce. "Zač to vejce pěkné?" - "Až , co kohout řekne." Kykyry za čtyry, kykyry, za čtyry. " A zač tohle pěkné?" - "Až, co slípka řekne." Kokodák, také tak, kokodák, také tak. Honzík nese vejce od milého strejce, a než došel za vrata, měl v čepici kuřata. Píp, píp, píp - venku je nám líp. Dědečkové a babičky, máte na to velice krátkou dobu, abyste své potomky této koledě naučili - tedy - pokud ji již neznají. Pozn, redakce: Koleda vyšla v prvním poválečném vydání knížky pro děti: Říkejte si se mnou. -oAsi před třiceti léty nastoupil do Českodubského muzea nový historik. Na velikonoční pondělí se náhodou dostal na Proseč a zde potkal velkou skupinu dnes již padesátníků, jak s obří pomlázkou prochází po obci a koledují. Jeho udivení tenkrát neznalo mezí a musel si je ihned zdokumentovat. Hádejte kdo tehdy byl ten udivený a uchvácený ? Škoda, že dnes již tehdejších koledníku nemají čas.
Z Podještědí
9
Vznik občanského sdružení Naše Podještědí Naše Podještědí – dvě slova, která vyjadřují osobní vztah ke kraji v kterém žijeme. Tato dvě slova byla vybrána jako název pro občanské sdružení, které usiluje o to, aby náš kraj zůstal krajem čisté přírody, historických památek, krajem hojně navštěvovaným turisty a především krajem našich domovů. Proč bylo založeno občanské sdružení Naše Podještědí? Zcela zásadním impulzem k jeho vzniku byla zpráva, že se v tomto kraji pod Ještědem opět plánuje těžba uranu. Byl listopad 2007. Znepokojení občané se ptali na schůzích zastupitelstva v obcích Janův Důl, Osečná, Český Dub, jak se dá těžbě zabránit. Zdevastovaná krajina ve Stráži pod Ralskem a Hamru je pro mnohé dodnes odstrašujícím mementem. Občané poprvé viděli mapu oblasti Kotel-Osečná s vyznačeným chráněným ložiskovým územím.(CHLÚ). Zjistili, že toto území se nerozkládá pouze na pozemcích obce Osečná, ale i na pozemcích obce Český Dub, Janův Důl a Světlá pod Ještědem. V případě, že by ministerstvo životního prostředí schválilo CHLÚ, nastala by v oblasti jistá forma stavební uzávěry (o stavebním povolení rozhoduje těžařská společnost) a začala by se připravovat těžba. Otázka zněla: Jak ukázat nesouhlas občanů s plánovanou těžbou? V rekordním čase se podařilo k 27.12. 2007 založit v obci Janův Důl buňku Strany zelených. Hned 30.12.2007 byl Zelenými svolán 1. protestní pochod od tisícileté lípy v Kotli přes prameny Ploučnice do Osečné. Přítomní občané vlastnící v CHLÚ pozemky a nemovitosti zde obdrželi dopisy na Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v Liberci. Nesouhlasili v nich s tím, že jsou vyloučeni z řízení o vyhlášení CHLÚ. Odpověď MŽP přišla během 14 dní. Výsledek? Podle zákona 44/1988 Sb.nemají občané právo účastnit se řízení. Tedy „O nás, bez nás“.
Z Podještědí
10
A právě fakt, že občan jako jednotlivec nemá příliš šancí se v této situaci bránit a že sdružení se může za určitých podmínek stát účastníkem řízení, nás přivedl na myšlenku založení občanského sdružení. 26.1.2008 následoval 2. protestní pochod. Zakládající členové občanského sdružení Naše Podještědí a mnozí jeho budoucí členové se této akce zúčastnili a pomáhali ji organizovat. Na 2. protestním pochodu vlastníci vyplnili odvolací dopis na MŽP a také přímo na ministra životního prostředí M. Bursíka.. Dne 29.1.2008 bylo na Ministerstvu vnitra České republiky zaregistrováno občanské sdružení Naše Podještědí. Nedlouho po té, dne 16.2.2008 se konala ustavující členská schůze. Byl schválen výbor sestávající se z 5 lidí z Janova Dolu, Kotle a Proseče p. Ještědem. V současné době členská základna občanského sdružení čítá téměř 100 členů. Podařilo se nám vydat informační leták za účelem rozšíření povědomí o problematice těžby uranu a vyhlášení CHLÚ Kotel – Osečná. Další podrobnosti o občanském sdružení Naše Podještědí, včetně mapy oblasti vytyčení CHLÚ, jsou k nahlédnutí na webových stránkách www.nasepodjestedi.cz. Spolu se Stranou zelených Janův Důl jsme nominovali předsedu Českého báňského úřadu R. Makariuse na ropáka roku za jeho názor, že současná úprava Horního zákona dostatečně chrání práva majitelů pozemků, obcí a obyvatel v dotčené oblasti. Zveme všechny obyvatele našeho regionu na připravované přednášky na téma „Nebezpečí kontaminace spodních vod a další informace ohledně případné těžby uranu“ a výstavy „Ohlédnutí za protesty proti těžbě uranu v Podještědí“ a „Ukázky území v ČR po těžbě uranu“. Přednáška s výstavou se uskuteční 29.3.2008 v Janově Dole a bude uspořádána i v Českém Dubu, Osečné a v Proseči p. Ještědem. Oslovili jsme několik odborníků z vysokých škol a rádi bychom je pozvali a požádali o další odborné přednášky. Kraj v Podještědí se probudil k jednotnému odporu proti zničení turisticky a ekologicky jedinečné krajiny. Nedávná minulost uranového průmyslu vypovídá o nešetrném přístupu k přírodě i lidem a o velkém mrhání prostředky. Následky takového chování pociťujeme a ještě mnoho desítek let pociťovat budeme. V případě krajní nezbytnosti vytěžení „kotelského uranu“ budeme trvat na zárukách maximálně šetrného přístupu k přírodě, krajině i lidem. Naše občanské sdružení je otevřené pro všechny další zájemce, kteří nám chtějí pomáhat v této činnosti, nebo svým členstvím ukázat podporu těmto myšlenkám. Mgr.Petra Blahovcová, Mgr. Dana Jadrná, ing.Iveta Marenčáková (členky výboru Naše podještědí o.s.)
Přeshraniční spolupráce - Inzerce
11
Mezinárodní soutěž Také v letošním roce se naše tříčlenné družstvo s doprovodem zúčastnilo XV. mezinárodní soutěže mlácení obilí cepy. Soutěž byla již tradičně v Vesnickém muzeu v Markers dorfu v neděli 3. března. Tentokrát jsme vyrazili bez tlumočníka a protože navštěvujeme kurs němčiny, osamostatnili jsme se. Každý přetlumočil kousek a bylo vystaráno - máme přeci ještě ruce i nohy. Ač v Čechách počasí nevypadalo vábně, vyjeli jsme za hustého deště, již v blízkosti Hrádku se vše změnilo a dokonce vysvitlo sluníčko. Počasí nám přálo po celé odpoledne, jen ten vítr. Pravděpodobně ten zavinil, že se nám nedařilo chytit správný rytmus pro tři cepy, nebo také to, že jsme zapomněli třítaktovou říkanku, prostě se nám podařilo "pěkné " osmé místo. Soutěžních družstev byl počet stejný. Bohužel jsme tentokrát neměli ani žádný nový prvek, kterým bychom tuto soutěž trochu posílili. Budeme muset pro příští rok spustit naši "mlátičku" o nějaký den dříve, aby se lépe zaběhla. Rádi bychom také posílili o jeden cep. Prosíme zájemce, aby se již nyní přihlásili . Podještědská mlátička: ing Jiří Třešňák, Víťa Král, Josef Kamenský. Technické zadání pro zájemce: výška 170-180 cm, muž nebo žena, volný čas první neděle v březnu 2009, znalost němčiny vysoce vítána. Přihlášky do redakce nebo u kteréhokoliv starosty.( Přilba není nutná, mlátíme pouze obilí nebo sebe sama.)
!!!
Příští číslo Karolinky vyjde v měsíci červnu
!!!
Zábava
12
Slovník podještědské mluvy nás provázel po celý minulý rok, Dnes e dostáváme na konec abecedy. V některém dalším čísle se pokusíme doplnit další výrazy. Je nutno říci, že opravdu jen některé výrazy se vyskytují v dnešní řeči a to zejména v řeči těch, co něco pamatují vrzat se vybutí vyhlášenec vymítat výrostný vyskakovačka vzrůstnej zabřesknout zahlížeť zaholíkat záhrobí zahuškat zajrajt zakvardat -
courat se výbava (pro nevěstu) znamenitý člověk courat, smítat vzrrostlý děvče toužící po tanci vzrostlý uvědomit si zle se dívat zavolat sedadlo u pece v čele poštvat (psa) smetí, nepořádek zašantročit
vyběračný vybíravý vycukat vytahat za vlasy výhynka záhuba, pohroma výmys výmysl výřečnosť výmluvnost výtržka vytržení vžice lžice zafajrovat zatopit (v kamnech zahodit se ponížit se záhon pole - menší zahumení pole za stavením zaječí jetel šťavel zakřídovat zatajit zakvedlovačka polévka s mléka a vody a mouky (mlíková) -oOo-
V příštím čísle na tomto místě chceme uvést zaručené podještědské recepty, tedy jídla našeho mládí, které nám naše babičky, nebo tetičky připravovaly. Protože to budou podhorská jídla, budou to jídla chudá a převážně bezmasá. Velikonoční rozjímání Na velikonoční návštěvu Proseče jsem se vždy těšil. Přicházelo se již v pátek pěšky z Křižanského nádraží, někdy nás přivezl Svatik koňmi. Teta na měla napečíno a také připravená připravená vajíčka. Ta se v neděli odpoledne ještě musela uvařit a obarvit. Barvilo se v lógru do hněda, nebo v cibulových slupkách. Před tím ale předcházelo malování voskem pomoci špendlíku s hlavičkou. Jenom u Šafářů dělali kraslice ryté a vícebarevné (ještě jednu mám doma- po několik let jsem to na Velikonoce zkoušel špičkou kružítka ). Na koledu jsem nechodil, jen k nejbližším příbuzným, taťkovi se to nelíbilo, pokládal to za žebrání. Jen jednou mě bratranci vytáhli na pochod celou Prosečí, pane, to jsem koukal. Koled jsme znali několik a stále jsme je střídali. Pamatuji, když dlouhá léta chodili dospělí chlapi na koledu - končili vždy Na horách u Waltra. To se domlouvali večer , po skončení divadla v kolik ráno vyjdou. Pomlázka pro ně končila pozdě odpoledne. Dnešní více než padesátnici vyjížděli auty do kraje za mladou krví - je dodnes na Proseči - už také ne mladá. V té době jsme okolo sedmé ráno čekali, až se přiřití celý houf , prolétne barákem , "seřeže" co se nechá a bude pokračovat k Horám - pak teprve vyjížděli. Pozdější pomlázky jsem doprovázel vnoučata, končíval jsem stejně, jako ti dnešní padesátnici tehdy. Je dobré, že zvyky pokračují dál, i když se mi zdá, že v poslední době schází ti starší koledníci, kteří vesnický kolorit doplňovali. A tak tedy se připravme na letošní svátky jara a přejme koledníkům alespoň trochu pěkného počasí - bez sněhu nebo deště. Ať nám všem pomohou tyto svátky alespoň trochu od stresů, které nám doba a okolí přináší. Ať se můžeme potěšit pohledem na krásně malované kraslice, které se na Proseči připravují. - kam Podještědský měsíčník Karolinka. Vydává Sdružení obcí Podještědí, 463 43 Proseč pod Ještědem 89. Uzávěrka dalšího čísla bude 25.května. Sběr podkladů MÚ podatelna Český Dub, OÚ Proseč p/J, elektronicky na e-mailu
[email protected], tel. 485 147 431, mob. 724 302 236, redakce J.Kamenský, korektura D. Kamenská. Povoleno výnosem Ministerstva kultury ČR. Počet výtisků 600 ks.
