Galerie Smečky
út – so / 11.00 – 1 8.30
10. 12. 2014 – 3 1. 1. 2015
Karel Teige
Plochy snů
Člověk nemůže básnicky tvořit bez vnitřního tlaku, bez vnitřní nutnosti. (1)
V novém světě je nová funkce umění.
1935
Koláže Karla Teigeho představuje výstava Plochy snů. Rozsáhlý soubor koláží je vybranou částí ze sbírky Památníku národního písemnictví.
↑ PKoláž č.1
Poesie, kterou budou dělat všichni, bude také slyšena všemi, bude nadosah všem, bude pro všechny a pro každého: nejen to, bude i splynutím tvůrce a diváka. (1)
↓ Razítka č.51 1938
Karel Teige
Karlu Teigemu se podobně jako celému českému surrealismu dostalo v posledních letech mimořádného zájmu. Ve svých dílech z poloviny dvacátých let minulého století vytváří nejprve obrazové básně spíše typografického charakteru, v některých případech doplněných koláží nebo fotografií, věnuje se také knižní grafice, která vychází zejména z ruského
konstruktivismu. Jeho pozdější práce mají formu surrealistických koláží, „materiálem“ jsou fotografie. Prostor jeho koláží využívá symboly, z nich pak vznikají snové obrazy.
↑ Koláž bez č. 1935
Tvůrčí princip jeho koláží je více méně stejný: do jasně čitelného pozadí zabírajícího celou plochu koláže lepením zakomponuje figurální motiv, ženský akt, doplněný o tělesný či předmětný detail. Nové, jedinečné, je propojení funkcionalistické architektury se surrealistickou inspirací. Uplatňování moderní meziválečné fotografie tímto způsobem je u autorů koláží ojedinělé i v evropském měřítku. Karel Teige tak ve vlastní výtvarné práci přímo reflektoval umění dvacátých a třicátých let, které pojal jako podnět k dalšímu rozpracování motivů a postupů, nejednou i za meze vlastních teoretických úvah. Jako předlohy ke kolážím, prozrazujícím autorovu hlubokou obeznámenost se soudobým uměním i inspiraci tvorbou Maxe Ernsta nebo obrazovými motivy Reného Magritta, využíval Karel Teige hlubotiskové reprodukce fotografií a maleb řady významných avantgardních umělců, mimo jiné od Sudka, Funkeho, Ludwiga, Kertésze, Moholye-Nagye, Man Raye, Blossfeldta, Rengera-Patzsche, Haussmanna, Háka, Ehma, Rodčenka, Rösslera, Štyrského. Často využil i malíře a sochaře předchozích uměleckých epoch. Nejednou se v jeho kolážích objevují i citace z filmů nebo parafráze děl Dalího a de Chirica.
Zásadní je analýza motivů, tzn. interpretace jednotlivých koláží pomocí psychoanalýzy, k čemuž koláže přímo vybízejí. Teige v nich tematizoval výhradně ženské tělo, které mnohdy redukuje na neestetické torzo, s oblibou odděluje tělo a hlavu. Často užívanými motivy jsou zvětšené detaily - protéza, skleněné oko, ňadro. Není to však surrealisticky náhodné setkání absurdních předmětů, ale systematická práce se symboly podepřená Teigovým klasickým uměnovědným školením. Ve sborníku Deset let surrealismu z roku 1934 Karel Teige píše: „… Český surrealismus je prvním pohledem nové tváře české poezie, znamením, že vstupujeme na novou etapu cesty a do nových básnických dobrodružství, že jaro poetismu se dovršuje a proměňuje se v surrealismus, že jsme tu o krok blíže k životu objektivní i subjektivní, zevní i vnitřní, sociologické i psychologické reality…“ Právě tímto konceptem znamenajícím vnímání pohledem dané doby, pocitem a subjektivní svobodou tvůrce, je určen i kurátorský koncept reflektující náhlé proměny duševních stavů a nálad tvůrčí individuality, které mění a posléze určují především formy výtvarného vyjádření a zpracování často totožného pocitu.
Zdeněk Freisleben
Životopisný přehled Karel Teige / kritik a teoretik umění. Zabýval se typografií, výtvarným uměním, architekturou, filmem a literaturou. Podílel se na založení uměleckého spolku Devětsil. Ve své činnosti byl výrazně levicově orientovaný. Prosazoval nové avantgardní tendence a autory. Sám se podílel na vytvoření nového směru poetismu. Narodil se 13. prosince 1900 v Praze. Vystudoval Státní reálné gymnázium v Praze (1911-19) a následně dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1919-23). Jeho první literární i výtvarné práce vznikají v letech 1916 a 1917, poprvé jsou publikovány jeho grafiky. V roce 1920 spoluzakládá Devětsil. 1926 Na výstavě Devětsilu v Domě umělců v Praze prezentuje s velkou pravděpodobností obrazové básně. V nakladatelství J. Otta byla vydána Abeceda Vítězslava Nezvala v typografické úpravě K. Teiga.
1941 Začíná obsáhle spolupracovat s nakladatelstvím Melantrich. Navrhuje úpravy a obálky pro množství vědeckých knih a vysokoškolských příruček. Tato spolupráce trvala do roku 1948.
1932 Vydává články „Konstruktivistická typografie na cestě k nové formě knihy“ (Typografia 39, č. 3, s. 41–44, č. 4, s. 57–61) a „O fotomontáži“ (Žijeme 2, č. 3–4, s. 107–112, č. 6, s. 173–178).
1946 18. června se přihlašuje na velké rigorózní řízení z estetiky a dějin umění na FF UK. Titulu doktora filozofie však nedosáhl, protože se nepřihlásil na poslední malé rigorózum.
1933 Vydává článek „Fototypografie – Užití fotografie v moderní typografii“ (Typografia 40, č. 8, s. 176–184).
1947 Uveřejňuje obsáhlou studii Několik poznámek o moderní typografii (Blok 1, č. 8)
1935 Vznikají prvé Teigovy koláže. Zabývá se jimi pak průběžně až do konce života. 1936 Vychází jeho vlastní kniha Jarmark umění, již si sám upravil (nakladatelství F. H. Müller).
↑ Koláž č. 21 1936
1927 V Odeonu začal vycházet časopis ReD, řízený a upravovaný Teigem. Pro redakci této nejvýznamnější revue Devětsilu navrhuje rovněž dopisní papíry a reklamní materiály. 1928 Jeho práce byly zařazeny na III. mezinárodní knižní veletrh ve Florencii. Ukázka z Teigovy typografické tvorby byla zařazena do alba Publicité č. 12, které vycházelo v řadě L´art international d´aujourd´hui.
1930 Začíná přednášet typografii, reklamní grafiku, estetiku a sociologii architektury na Bauhausu v Desavě. Souborem typografických úprav se zúčastňuje v roce 1930 mezinárodní výstavy Nové typografie v Staatliche Kunstbibliothek v Berlíně, uspořádané také sdružením Ring „neuer werbegestalter“ a instalované László Moholy-Nagyem.
1939 Od začátku druhé světové války do konce života pracuje na knize Fenomenologie moderního umění, jež měla být původně rozvržena do deseti knih rozborů vývojových proměn v umění od Velké francouzské revoluce do současnosti.
1945 Na FF UK předkládá v rámci disertace práce Jarmark umění, studie k sociologii moderního umění a Jan Zrzavý – předchůdce.
1948 Kolem Teiga se vytváří nová skupina surrealistů z autorů mladé generace (Vratislav Effenberger, Karel Hynek, Václav Tikal, Josef Istler, Mikuláš Medek, Libor Fára a Emila Medková). Jan Mukařovský z vlastního podnětu, ale se souhlasem politických míst, navrhuje jmenovat K. Teiga profesorem na Univerzitě Karlově. 1949 Prezentuje přednášku Moderní kniha v rámci cyklu přednášek pořádaných časopisem Typograf. 1951 1. října umírá na srdeční infarkt.
↓ Koláž č. 51 1938 ↑ Koláž č. 22 1936
Nejvýznamnější událostí ve vývoji fotomontáže, je zásah sovětského konstruktivismu: zde vzniká moderní fotomontáž ve svých vyspělých formách. (2)
Dobrá fotomontáž předpokládá, že její autor rozumí kvalitě a struktuře fotografie, má smysl pro černobílé valéry a pro barvu a dovede výrazně artikulovati plochu. (2)
↑ Koláž č. 25 1936 ↓ Koláž č. 171 1940
Již samo slovo fotomontáž – vyjadřuje konstruktivní, montážní charakter, na rozdíl od rukodílného a rukopisného charakteru olejomalby a grafiky. Jestliže staré obrazy a stará knižní grafika chtěly býti jakoby z jednoho kusu, homogenní, je montáž novou metodou stavby celku z heterogenních prvků. (2)
↓ Koláž č. 46 1938 ↑ Koláž č. 55 1938
Fotomontér je novým typem umělce právě tak jako moderní typograf a kinorežisér. Je nikoliv virtuózem, ale vysoce kvalifikovaným dělníkem – inženýrem, jenž dokonale rozumí fotografii a hlavně kompozici (rozboru obrazové plochy) podle nových požadavků a zákonů, odlišných od kompozice malířské. (2)
↓ Koláž č. 35 1938
↑ Koláž č. 71 1939
Zvláštním případem knižního (fotomontážního nebo fotografického) obrazu jsou obrazové básně, k nimž dospěl poetismus. (2) Naše doba plakátů, světelných reklam, filmu byla právem nazvána „stoletím oka“: hegemonie zraku v smyslové kultuře. (2)
↑ Koláž č. 301 1944
↓ Koláž č. 88 1939
Touha po osvobození básně, snu, fantazie a lásky musí být také účastna na rekonstrukci dějin. (1)
V Památníku národního písemnictví (PNP) se nachází rozsáhlá sbírka výtvarných prací Karla Teiga. Obsahuje celkem 902 položek. Základ tvoří 338 koláží, kromě nich jsou to dále kresby, akvarely, linoryty, ale také např. fotografie koláží, nátisky, návrhy obálek a návrhy typografických úprav atd.
na obálce: Koláž č. 296 1944
Karel Teige ve sbírce Památníku národního písemnictví
Pořadatel Nadační fond Galerie Smečky spolu s Pražskou plynárenskou, a. s. Kurátor Zdeněk Freisleben Tisk Indigoprint, s. r. o., Praha Instalace Art partners, s. r. o. Adjustace Libor Kodym Architekt Galerie Smečky Tomáš Štajnc Projekt a rekonstrukce d-plus, projekční a inženýrská, a. s. Organizátoři děkují Památníku národního písemnictví a Arbor Vitae
Citáty jsou použity z knih (1) K. Teige: Jarmark umění Československý spisovatel, Praha 1964 © Jiří Brabec, Olga Hilmerová, Květoslav Chvatík, 1964 (2) K. Teige: O fotomontáži Karel Teige. Zápasy o smysl moderní tvorby. Studie z třicátých let. Výbor z díla, sv. 2, 2012, Společnost Karla Teiga, Praha © Miloš Aulický, Zbyněk Aulický, Olga Hilmerová, 1969 © Společnost Karla Teiga, 2012
↑ Koláž č. 250 1942
Do sbírky PNP se výtvarné dílo K. Teiga dostávalo ve třech obdobích. V roce 1972 to bylo 486 prací, převážně koláží, zakoupených od dědiců díla K. Teiga (Olga Hilmerová, Miloš Aulický a Zbyněk Aulický). V roce 1976 byl fond doplněn nákupem 10 prací; jednalo se o kresby, akvarely a olejomalbu. V roce 1997 byl fond rozšířen o další výtvarné práce, např. menší soubor koláží, kresby, nátisky a typografické návrhy, z oddělení Literárního archivu PNP, kde se nachází část písemné pozůstalosti K. Teiga.
↓ Koláž č. 84 1939
Koláže vznikly v časovém rozpětí 1922–1951, hlavní část pochází ze 40. let. 20. století.
Karel Teige Plochy snů 10. prosince 2014 – 31. ledna 2015 Galerie Smečky
Galerie Smečky se profiluje zejména jako galerie české koláže, jejíž největší sbírku v České republice vlastní Pražská plynárenská, a.s. Kolekce zahrnuje reprezentativní spektrum od klasiků české koláže přes silnou poválečnou generaci až po současné autory. Byla vystavena mnohokrát monograficky i v různých tematických celcích. Výstavní program galerie zahrnuje ale i tvůrce, kteří se koláži věnovali okrajově, i umělce, jejichž tvorba je svou kvalitou a novátorskými postupy zásadní pro české umění.
g a l e r i e s m e č ky Ve S m e č k á c h 2 4 / 1 1 0 0 0 P r a h a 1 / 2 2 2 2 1 0 2 6 8 / f a x : 4 2 0 2 2 2 2 1 0 2 7 2 e - m a i l : g a l e r i e . s m e c ky @ p p a s . c z / w w w. g a l e r i e s m e c ky. c z / w w w . p p a s . c z
o t ev ř e n o : ú t e r ý – s o b o t a , 1 1 – 1 8 . 3 0 h o d i n v s t u p z d a r m a p r o : d r ž i t e l e Z T P, Z T P / P, d ů c h o d c e d ě t i , s t u d e n t y S Š i V Š a p r o v š e c h n y d r ž i t e l e Z á k a z n i c k é k a r t y P r a ž s k é p l y n á r e n s k é, a . s .
