KAPESNÍ MYSLIVECKÁ PŘÍRUČKA. pro rok 2014

KAPESNÍ MYSLIVECKÁ PŘÍRUČKA pro rok 2014

KALENDÁŘ LOVU PERNATÉ ZVĚŘE Druh zvěře bažant královský - kohout - slepice pouze v bažantnicích bažant obecný - kohout - slepice pouze v bažantnicích holub hřivnáč hrdlička zahradní husa běločelá, polní, velká kachna divoká, polák chocholačka a polák velký krocan divoký - krocan lyska černá perlička obecná straka obecná vrána obecná špaček obecný * orebice horská - v bažantnicích

I

■

II

■

III

IV

V

VI

VII

VIII

X

XI

XII

16.■

■

■

16.■

■

■

16.■

■

■

16.■

■

■

16.■

■

■

16.■ ■

■

■

■

16.■ ■

■

■

■

■

■15.

■ ■

IX

■

■15.

■15.

■

■

15.■ ■15. 16.■ ■

■

■

16.■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

15.■

■

■

■

■

■

16.■

■

■

■ čas lovu 15.■ lov povolen od 15. dne daného měsíce ■15. lov povolen do 15.dne daného měsíce * jen v místech intenzivně obhospodařovaných višňových a třešňových sadů a vinict

■

KAPESNÍ MYSLIVECKÁ PŘÍRUČKA pro rok 2014

Barbora Čermáková V Horní Myslové 2013

Úvodem

Na knižním trhu je k dispozici velké množství kvalitních publikací zabývajících se myslivostí. Vyvstává tedy otázka, proč jsem se rozhodla vytvořit další. Myslivost je postavena na vědeckých základech a její členové se musí řídit stanovenými pravidly. Podkladem pro kvalitní vykonávání myslivosti je zejména dobrá vzdělanost jejich členů. Napadlo mě tedy vytvořit příručku kapesního formátu, kterou by mohl myslivec nosit stále u sebe. Přála bych si, aby se tato příručka stala praktickým každodenním pomocníkem myslivců při výkonu myslivosti.

Úspěšný rok 2014 přeje Barbora Čermáková

Myslivosti zdar!

Osobní údaje Jméno Bydliště Telefon Důležitá telefonní čísla a informace Policie Hasiči Záchranná služba Lékař Zvěrolékař Myslivecký hospodář další

Při nehodě kontaktujte Jméno Telefon

Obsah

OBSAH MYSLIVECKÝ ŘÁD Péče o zvěř Lov zvěře Bezpečnost při zacházení se střelnou zbraní Myslivecké zvyky a tradice ZOOLOGIE SRSTNATÉ ZVĚŘE ZOOLOGIE PERNATÉ ZVĚŘE

POBYTOVÉ ZNAKY ZVĚŘE HYGIENA ZVĚŘINY Posouzení kusu před lovem Umístění zásahu Vyvrhování zvěře Skladování zvěřiny Nemoci zvěře ZDRAVOVĚDA KALENDÁŘ Adresář Organizační tabulky Poznámky Seznam použité literatury

9 10 10 11 12 14 16 42 59 62 63 64 67 70 71 86 96 126 134 142 146 9

MYSLIVECKÝ ŘÁD Myslivecký řád vydala Českomoravská myslivecká jednota.

LOV ZVĚŘE

▪ odstřelem nebo odchytem

▪ provádí se s ohledem na druh lovené zvěře, její množství, terén, povětrnostní vlivy, počet střelců,

Vychází z právních předpisů o myslivosti, předpisů o zbraních

▪ dodržování pravidel stanovených vedoucím honu

a střelivu, o ochraně přírody a o veterinární péči, pokud se

▪ lovec musí mít u sebe potřebné doklady k výkonu myslivosti:

vztahují k myslivosti. Znalost a dodržování mysliveckého řádu je jednou z povinností každého člena ČMMJ.

▪ povolenka k lovu

Zvěř musí být co nej▪ lovecký lístek ▪ potvrzení o povinném pojištění r y c h l e j i a bez trýzně▪ zbrojní průkaz ní usmrcena.

PÉČE O ZVĚŘ

▪ zajistit zvěři dostatek kvalitního krmiva před příchodem zimy ▪ správa přikrmovacích zařízení – jejich počet i typ musí

▪ průkaz zbraně

odpovídat druhům a stavům zvěře v honitbě; udržovat tato zařízení v takovém technickém stavu, aby sloužila

▪

svému účelu

▪ nesmí se střílet ve volných honitbách na matku od mlá-

▪ na jaře čištění a dezinfekce krmelců ▪ obhospodařování políček pro zvěř ▪ ochrana zvěře při chemickém ošetřování polí a kosení pícnin (plašící zařízení, sběr vajec,…) ▪ dodržování veterinárních předpisů – prevence před chorobami a adekvátní postup v případě jejich výskytu 10

tradice

povinné je nošení dalekohledů (přibližující nejméně 6x) ďat (pokud je to nutné, tak napřed ulovit mláďata)

▪ nesmí se střílet na vůdčí samičí zvěř v tlupě (danělu, srnu, bachyni atd.) ▪ po skončení lovu oznámit mysliveckému hospodáři výsledek lovu, místo, počet a čas výstřelů 11

BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPISY A ZÁSADY PŘI ZACHÁZENÍ S LOVECKOU ZBRANÍ

▪ zakazuje se opustit stanoviště před ukončením leče

▪ ústí hlavně nikdy nesmí směřovat do prostoru, kde jsou

▪ vždy se střílí směrem ven z leče

lidé nebo jiné živé bytosti ▪ puška se nosí na rameni (zpravidla levém), hlaveň směřuje vzhůru (pokud sněží, prší, nosí se hlavní k zemi) ▪ při společném lovu je každý honec i střelec povinen mít na sobě oranžovou vestu (psi mohou mít oranžový reflexní obojek)

▪ pokud letí zvěř na společných honech nízko, nestřílí se do ní – hrozí ohrožení honců ▪ po ukončení lovu se zbraň ihned vybije ▪ při společném lovu se zbraň nosí mimo leč se zlomenými hlavněmi, kulovnice s otevřeným závěrem ▪ před překonáváním překážky vždy vybít zbraň ▪ v autě, v lovecké chatě, při přestávce na lovu apod. musí být zbraň vždy vybitá

▪ zbraň se nabíjí po oznámení leče, zjištění pozic

▪ doma uložit zvlášť pušku, zvlášť závěr a zvlášť náboje

▪ důležitá je čistá hlaveň bez nečistot

▪ nenechávat zbraň v místech možného odcizení (auta, chaty, …)

Nabitá zbraň je vždy do poslední chvíle zajištěna! ▪ při selhaném výstřelu je třeba ponechat zbraň nejméně 3 vteřiny ve směru střelby a potom lze opatrně otevřít závěr ▪ je potřeba zvýšit opatrnost při lovu v noci, na rovině,

Střílí se pouze na bezpečně rozeznanou zvěř.

na vodě (nebezpečí odrazu broků) ▪ odraz broků hrozí také od zmrzlé nebo kamenité půdy 12

13

MYSLIVECKÁ MORÁLKA, ZVYKY A TRADICE

▪ při mysliveckých příležitostech se užívá myslivecká mluva ▪ myslivec je aktivní ochránce přírody ▪ myslivec nekritizuje honitbu, způsob lovu nebo stav zvěře – závady oznámí pouze vedoucímu lovu

- úspěšnému

lovci se dává za ulovení spárkaté a některých dal-

▪ s ulovenou zvěří se zachází šetrně a s úctou ▪

při honech se používají tradiční Dykovy lovecké signály a fanfá-

ry borlicí ▪ myslivec střílí zásadně na komoru (výjimku tvoří dostřelné rány)

ulovil a vyvrhnul, má nárok na část vnitřností

(srdce,

plíce, játra, ledviny, slezina, průdušnice s hrtanem a jazyk)

ře se používají zálomky

je součástí loveckého

řeti do svíráku – „poslední

nost

a směru odskočení zvě-

ve vstřelové ráně se nosí

nebo starší myslivec

– lovec, který zvěř

lovce

nechává i trofej, která

úlomek se také vkládá zví-

právo

stanoviště

nástře-

větvička smočená v barvě

střelci – pokud je vzdálenost stejná, přednost má host

lovecké

lu,

označení

▪ lovci se zpravidla po-

na pravé straně klobouku;

malou, ani příliš velkou vzdále-

▪ k

ších druhů zvěře úlomek –

▪ myslivec nestřílí na zvěř, která se blíží k sousednímu

▪ myslivec nestřílí ani na příliš

14

úlomek

hryz“; mysliveci, který se provinil, je úlomek odepřen

práva ▪ lovecké právo je odepřeno v případě, pokud ulovil zvěř v rozporu s předpisy ▪ myslivec řádně pečuje o svého psa, dravce

myslivecké oblečení:

či fretku ▪ jednoduché, účelné, při slavnostních příležitostech myslivecký stejnokroj ▪ na zvěř se nesmí střílet, pokud jsou ve směru střelby překážky

plné znění dostupné na: Myslivecký řád. In: Myslivost.cz [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Informace-pro-myslivce/Legislativa/Myslivecky-rad.aspx 15

Čeleď: Jelenovití (Cervidae) Rohovitá kopýtka se nazývají spárky (konce třetího a čtvrtého prstu) – odtud časté označení spárkatá zvěř. První prst vždy

paspárky spárky

střapec

žíla

zadní běh

kyje

kelka

obřitek slabiny

spála

přední běh

Podřád: Přežvýkavci (Ruminantia)

plece s lopatkami

v horní čelisti.

hříva

(slez). Vyznačují se neúplným chrupem – chybějí jim řezáky

svírák

se skládá z předžaludků (bachor, čepec, kniha) a žaludku

hřbet

vyvinutější čich a sluch. Jsou to býložravci, jejichž žaludek

krk

Sudokopytníci zpravidla žijí v tlupách. Ze smyslů mají nej-

slech

(Artiodactyla)

větrník

Řád: Sudokopytníci

paroh

(Mammalia)

světlo

Třída: Savci

Myslivecké označení jednotlivých částí těla jelení zvěře

ZOOLOGIE SRSTNATÉ ZVĚŘE

chybí, druhý a pátý jsou malé až zakrnělé (paspárky). 16

17

Jelen lesní (Cervus elaphus)

Jelen lesní – základní informace Popis

▪ charakteristickým znakem je nažloutlý obřitek ▪ letní srst je převážně červenohnědá, zimní šedohnědá

Velikost

▪ jelen: délka těla až 250cm, ocas 15cm, výška v kohoutku 150cm ▪ laň je o 1/3 menší

Hmotnost

▪ jelen 180 – 250kg ▪ laň 70 – 100kg ▪ od poloviny září do poloviny října ▪ průvodním znakem je zčernalé břicho okolo žíly, tzv. spála ▪ halasná říje s „troubením“ probíhá za pěkného, ale chladného počasí ▪ tichá říje bývá za teplého a deštivého počasí

Jelen je považován za symbol majestátnosti přírody ve většině evropských zemí. Bývá vznešeně nazýván vysokou zvěří. Na rozdíl od laní mají jeleni mohutné paroží, které každý rok shazují a znovu nasazují. Velkou roli v tvaru paroží hraje dědičnost. S výjimkou starých jedinců, tvoří jeleni tlupy. Dorozumívají se pomocí pachových, zrakových a hlasových signálů. Dožívají se maximálně dvaceti let.

Počet výsad není v přímé závislosti na věku jelena.

Rozšíření jelena lesního v Evropě a v ČR 18

Říje

Březost

▪ 33 – 34 týdnů

Počet mláďat

▪ laň klade koncem května, častěji v červnu, jednoho, zřídka dva kolouchy

Způsob života

▪ převážnou část roku tráví v tlupách ▪ výjimku tvoří přestárlí a nemocní jeleni a holá zvěř

Potrava

▪ výlučně býložravci - trávy, byliny, žaludy, bukvice, kaštany, jeřabiny

Biotop

▪ rozsáhlé lesíy od nížinných luhů až po horní hranici lesa

Doba lovu ▪ 1. 8. – 15. 1. 19

Sika východní (Cervus nippon)

Jelen sika – základní informace Popis

▪ v létě je kaštanově hnědý s bílými skvrnami v řadách podél hřbetu ▪ v zimě je šedý, až černý, skvrnění nevýrazné ▪ tmavý ocas kontrastuje s bílým obřitkem

Velikost

▪ délka těla 145 cm, ocas 25 cm, výška v kohoutku 95 cm

Hmotnost

▪ 40 – 60 kg

Říje

▪od poloviny listopadu ▪ při říji se ozývají mrmláním, které přechází do krátkého ostrého hvizdu a končí opět mrmláním

Březost

▪ 33 – 34 týdnů

Počet mláďat

▪ laň klade začátkem června obvykle jednoho koloucha

Způsob života

▪ převážnou část roku tráví v tlupách ▪ obdobný jako u jelena lesního

Potrava

▪ je náročnější při výběru potravy než ostatní jelenovití ▪ okusuje dřeviny a loupá kůru, čímž způsobuje značné škody

Biotop

▪ listnaté a smíšené lesy nižších a středních poloh

Poměrně malý jelen pocházející z východní Asie. Byl dovezen ve dvou poddruzích sika východní japonský a sika východní Dybowského. Jedná

Může se pářit s jelenem lesním.

se o nenáročného jelena, který je schopen přizpůsobit se nejrůznějším podmínkám. Může se pářit s jelenem lesním, čímž dochází k hybridizaci druhu. Tito jedinci mohou následně plodit další potomky, jež nesou znaky obou druhů.

Rozšíření jelena siky v Evropě a v ČR 20

Doba lovu ▪ 1. 8. – 15.1. ▪ 16. 8. – 31. 12. (sika Dybowského) 21

Daněk evropský (Dama dama)

Daněk evropský – základní informace Popis

▪ tvarem těla připomíná menšího jelena ▪ paroží dospělých samců vytváří charakteristické lopaty ▪ zbarvení je v létě červenohnědé s tmavším pruhem na hřbetě a s bílými skvrnami po těle ▪ zimní šedohnědé srsti nejsou skvrny příliš patrné

Velikost

▪ délka těla až 150cm, ocas 30cm, výška v kohoutku 110cm

Hmotnost

▪ 90 kg

Říje

▪ od října do listopadu ▪ ozývají se krátkým drsným rocháním

Březost

▪ 32 – 33 týdnů

Počet mláďat

▪ daněla klade začátkem června 1-2 mláďata

Daněk evropský pochází ze Středozemí a jihozápadní Asie. Na našem území se vyskytuje od 15. století. V 17. století byli vypuštěni do volné přírody. Na rozdíl od jelení zvěře nevyhledávají kaliště a jsou aktivní i ve dne. Daněk je stejně jako jelen býložravec. Ze všech jelenovitých mají nejlepší zrak.

Má nejlepší zrak ze všech jelenovitých.

Rozšíření daňka evropského v Evropě a v ČR 22

Způsob života

▪ daňčí zvěř žije v rodinných tlupách samic a oddělených tlupách samců ▪ pouze staří samci jsou samotáři

Potrava

▪ různé druhy trav, výhonky, listy dřevin, dužnaté plody, zemědělské plodiny ▪ v zimě okusují kůru dřevin

Biotop

▪ zejména teplejší oblasti do 500 m. n. m.

Doba lovu ▪ 1. 8. – 31.12. 23

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

Srnec obecný – základní informace Popis

▪ letní zbarvení je červenohnědé, zimní šedohnědé ▪ srnče je do dvou měsíců skvrnité

nejmenším zástupcem jelenovitých v Evropě. Srnčí zvěř je

Velikost

velice dobře přizpůsobivá, proto její rozšíření zahrnuje téměř

▪ délka těla až 140 cm, ocas 3 cm, výška v kohoutku 90 cm

Hmotnost

▪ 35 kg ▪ od poloviny července do poloviny srpna ▪ srnec postupně pokládá vždy jen jednu srnu; až jí říjnost skončí (4-5 dnů), vyhledává další srny; srny se ozývají tenkým pisklavým hlasem ▪ někdy říje probíhá až na podzim či na začátku zimy – utajená březost se zkracuje nebo k ní nedojde vůbec

Srnec obecný je nejběžnější spárkatou zvěří a současně

celou Evropu, mnohé oblasti Asie a severní Afriky. Nejčastěj-

Říje

ším hlasovým projevem je „bekání“, které připomíná štěkot psa. Častěji než u ostatních jelenovitých je srnčí zvěř náchylná k deformacím parůžků, a to vlivem strádání, nedostatku potravy nebo poškození parůžků v době vyzrávání. Parukáč - Poraněním varlat může také ovlivnit růst parůžků - vzniká tzv. paruka. Parožní hmota stále dorůstá, srnec ji nevytlouká a neshazuje.

Rozšíření srnce obecného v Evropě a v ČR 24

Březost

▪ 40 - 41 týdnů kvůli utajené březosti

Počet mláďat

▪ koncem května nebo poč. června 1-2 mláďata

Způsob života

▪ v období letních měsíců žijí většinou jednotlivě na malém území ▪ v zimě se sdružují do různě velkých skupin

Potrava

▪ poměrně náročná na rostlinnou potravu; často trpí poruchami trávení

Biotop

▪ nejčastěji v otevřené krajině s menšími lesíky, křovinami a poli

Doba lovu ▪ srnec: 16. 5. – 31. 12. srna a srnče: 1. 9. – 31. 12. 25

26

přední běh

žíla

střapec

spárky

paspárky

zadní běh

kelka rouno

U nás byl muflon poprvé vysazen v 50. letech 19. století v oboře v Hluboké nad Vltavou.

svírák

bezoárová.

větrník

ce. Zástupce této skupiny tvoří muflon, kamzík horský, koza

světlo

na něm vznikají růstové rýhy, podle nichž lze určit stáří jedin-

sedlo (čabraka)

ročních období se růst rohu zastavuje nebo urychluje, a tak

vrub

útvar, který dorůstá od svého kořene z pokožky. Při střídání

slech

nasazený na čelní kosti – násadci. Jedná se o trvalý kožní

prstenec

Významným znakem turovitých je roh, dutý rohový toulec

Myslivecké označení jednotlivých částí těla mufloní zvěře

Čeleď: Turovití (Bovidae)

27

Muflon (Ovis musimon Pallas)

Muflon – základní informace Popis

▪ letní srst je krátká, rezavohnědá s tmavším odstínem na hřbetě; Světlá je kresba okolo nosu, břicho, obřitek a dolní část končetin; někdy na bocích světlé sedlo (čabraka) na bocích ▪ zimní srst je hustší, tmavší. Samcům vyrůstá na krku hříva (rouno)

Velikost

velmi lehce křížit. Mufloni výborně běhají a skáčou. Velkou

▪ délka těla až 130 cm, ocas 10 cm, výška v kohoutku 90 cm

Hmotnost

překážku však pro ně představuje voda. Mohou se dožít až

Říje

▪ 60 kg ▪ od října do listopadu

15 roků.

Březost

▪ 22 týdnů

Počet mláďat

▪ muflonka klade od března do dubna, 1-2 muflončata

Způsob života

▪ po celý rok ve smíšených tlupách, které většinou vodí starší muflonky ▪ starší berani tvoří samostatné menší skupinky nebo kromě doby říje žijí zcela samotářsky

Potrava

▪ nejrůznější druhy bylin, traviny, zemědělské plodiny, výhonky, kůra lesních stromů

Biotop

▪ hlavně kamenité terény listnatých a smíšených lesů pahorkatin ▪ nemají rádi pouze vysokou sněhovou pokrývku

Zoologické výzkumy dokázaly, že muflon je nejspíš zdivočelou formou domácích ovcí z Malé Asie. Na naše území se dostal v 19. Století. V současné době se hojně vyskytuje nejenom v oborách, ale i ve volné přírodě. Tvarem těla a postavou se podobá ovcím domácím, s nimiž se také může

Může se křížit s ovcí domácí.

Rozšíření muflona v Evropě a v ČR 28

Doba lovu ▪ 1. 8. – 31.12. 29

pírko

Řád: Sudokopytníci

mezi slechy delší štětiny a horní ret mu zvedají silné páráky. V lesním hospodářství je považována za poměrně užitečné zvíře. Rozrýváním půdy umožňuje přirozenou obnovu lesa, zahubí velké množství hmyzu a tzv. buchtováním (kopečky rozryté půdy) upozorňuje na přemnožení kalamitních druhů hmyzu, který zimuje v půdě. Způsobuje ale velké škody v zemědělství. Zástupce této skupiny tvoří prase divoké. 30

střapec

paspárky

žíla spárky

a bachyní nejsou na první pohled příliš patrné. Kňour má

běhy

novitě protáhlá hlava zakončená ryjem. Rozdíl mezi kňourem

klekták

její typické znaky patří zavalité tělo, krátký mohutný krk a klí-

párák

Myslivecký název pro divoké prase je též černá zvěř. Mezi

ryj

Čeleď: Prasovití (Suidae)

hřeben

chrupem. Potravu nepřežvykují.

světlo

Od přežvýkavců se liší jednoduchým žaludkem a úplným

slech

Podřád: Nepřežvýkavci (Nonruminantia)

Myslivecké označení jednotlivých částí těla černé zvěře

(Artiodactyla)

31

Prase divoké (Sus strofa)

Prase divoké – základní informace Popis

▪ zbarvení srsti je rezavohnědé až černé (odtud myslivecké označení černá zvěř) ▪ zimní srst je obvykle tmavší a je složena z husté podsady a dlouhých tuhých štětin; v létě podsada většinou vypadává ▪ selata jsou rezavá s podélnými světlými pruhy

Velikost

▪ délka těla až 200 cm, ocas 20 – 40 cm, výška v kohoutku 115 cm

Hmotnost

▪ 200 kg

Říje

▪ zpravidla od listopadu do ledna; nazývá se „chrutí“

Březost

▪ 16 - 20 týdnů

Počet mláďat

▪ 3 - 12

Kromě severských oblastí a britských ostrovů obývá prase divoké značnou část Evropy, Asie a severní Afriky. V 18. Století bylo ve volné přírodě zcela vyhubeno. Od poloviny 20. století se však začalo znovu rozšiřovat a dnes se běžně vyskytuje na celém našem území. Aktivní bývají až s večerem. Jednotlivé tlupy mohou urazit i několik desítek kilometrů. S oblibou navštěvují místa s vodou a bahnitá kaliště. Mají velmi dobře vyvinutý čich a sluch. Prase divoké bývá zpravidla aktivní až k večeru.

Rozšíření prasete divokého v Evropě a v ČR 32

Způsob života

▪ s výjimkou dospělých kanců žije černá zvěř v rodinných tlupách (bachyně, lončák, tohoroční selata)

Potrava

▪ typický všežravec – lesní plody, kořínky, drobní obratlovci, kulturní plodiny, hmyz, zdechliny

Biotop

▪ vyhledává listnaté lesy, obývá však téměř všechny typy stanovišť

Doba lovu ▪ kňour a bachyně 16. 8. – 31.12.; sele a lončák celoročně 33

Od přežvýkavců se liší jednoduchým žaludkem a úplným chrupem. Potravu nepřežvykují.

Čeleď: Psovití (Canidae) Jedná se o středně velké šelmy, jež se vyznačují nezataži-

34

zbraně (kly)

Zástupce skupiny tvoří liška obecná, vlk obecný.

čenich

nosti strhne.

světlo

telnými drápy, protaženou obličejovou částí a štíhlým tělem. Svou kořist psovitá šelma buď uštve, nebo z krátké vzdále-

prsty s drápy

Podřád: Nepřežvýkavci (Nonruminantia)

tlapka

nevidomá a jsou odkázána na péči rodičů.

morda

Lov jim usnadňují i dokonale vyvinuté smysly. Mláďata se rodí

slechy

čelisti a první stolička dolní čelisti jsou přeměněny na trháky.

Myslivecké označení jednotlivých částí těla lišky

Tělo šelem je přizpůsobeno k lovu, k predátorství. Chrup je doplněn o ostré a dlouhé špičáky. Poslední třenový zub horní

kvítek

oháňka

Řád: Šelmy (Carnivora)

35

Liška obecná (Vulpes vulpes)

Liška obecná – základní informace Popis

▪ srst lišky je zpravidla rezavá, pouze spodek těla a konec ocasu (kvítek) je bílý; zadní strana uší a tlapky jsou černé ▪ některé lišky mohou být zbarveny tmavěji, tzv. uhlířky, s šedým až černým břichem

Velikost

▪ délka těla až 90 cm, ocas 50 cm, výška v kohoutku 40 cm

learktické oblasti. Dokázala obsadit i urbanistickou zástavbu

Hmotnost

(parky, sídliště,…), průmyslové aglomerace či zemědělské

Říje

▪ 10 kg ▪ od ledna do března ▪ probíhá za hlasitého projevu, nazývaného skolení

Březost

▪ 52 - 53 dnů

Počet mláďat

▪ 3 - 10

Liška si buď hrabe noru sama, nebo využívá podzemních systémů jezevců.

Liška

je

běžný

druh nejen v Evropě, ale i na většině území celé pa-

monokultury. Liška je aktivní zejména za soumraku a v noci. Přes den odpočívá v noře. Vytváří svá teritoria, která zabírají až několik km . Hranice teritoria si liška značkuje močí nebo trusem. 2

Rozšíření lišky obecné v Evropě a v ČR 36

Způsob života

▪ kromě doby páření a péče o mláďata žijí lišky většinou samotářsky; tím se odlišují od ostatních psovitých šelem

Potrava

▪ drobní hlodavci, menší obratlovci, hmyz, měkkýši…zdechliny (asanační funkce v přírodě)

Biotop

▪ hojná ve všech biotopech – od nížin po nejvyšší horské polohy

Doba lovu ▪ celoročně 37

Řád: Zajíci (Lagomorpha)

(zejm. B1) zajíc olizuje. Teprve potom vycházejí tvrdé bobky. Zajíc má vysoký hospodářský význam – kvalitní zvěřina, kožešina. V lesním hospodářství však způsobuje nemalé škody ohryzem v lesních školkách.

pírko tlapka

Dříve byli řazeni mezi hlodavce.

vousy

vená potrava vychází řití. Tuto kašovitou směs plnou vitaminů

nos

trofie, kdy potrava prochází trávicím ústrojím dvakrát. Natrá-

slechy

čelisti. V chrupu chybějí špičáky. U zajíců je běžná tzv. ceko-

světlo

Vyznačují se dvěma silnými hlodáky bez kořene v horní i dolní

Myslivecké označení jednotlivých částí těla zajíce

Čeleď: Zajícovití (Leporidae)

38

39

Zajíc polní (Lepus europaeus Pallas)

Zajíc polní – základní informace Popis

▪ ochranné hnědošedé až rezavožluté zbarvení; pírko svrchu černé, vespod bílé; slechy větší než hlava (12 - 14 cm); na horním pysku hmatové vousy ▪ zadní běhy - silné, dlouhé, 4 prsty; přední běhy - slabší, kratší, 5 prstů; pohlaví se určuje podle vnějších pohlavních orgánů

Velikost

▪ délka těla až 70 cm, ocas 7 cm

Hmotnost

▪ 3 - 4 kg; někdy až 7 kg ▪ vytváří skupinky; „honcování“ - samci poblíž samic, navzájem spolu bojují; při honcování mrouká

Zajíc polní má poměrně slabý zrak, ale velice dokonale vyvinutý sluch. Před predátory se brání tzv. kličko-

Zajíc dokáže v nouzi plavat.

váním, kdy při běhu rychlostí až 70 km/h prudce mění směr. V nouzi dokáže dokonce plavat a skákat.

Říje

Pokud se cítí v ohrožení, tak vřeští a naříká. Zajíci se mohou dožít až 12 let. Sta-

Březost

▪ 42 - 44 dnů; 3 - 4 vrhy za rok (nemůže se rozmnožovat říjen - prosinec); v březosti může být oplodněna znovu díky dvouhrotá děloha

Počet mláďat

▪ 1 - 7 osrstěných a vidoucích mláďat

Způsob života

▪ samotáři, noční způsob života

Potrava

▪ v létě - zelené části rostlin; v zimě - při nedostatku sťavnaté potravy okusuje kůru dřevin, suché části rostlin

Biotop

▪ nejhojnější v nížinách a pahorkatinách

tistiky však uvádí, že většina nepřežije třetí rok svého života.

Rozšíření zajíce polního v Evropě a v ČR 40

Doba lovu ▪ 1.11. - 31.12. 41

Čeleď: Bažantovití (Phasianidae) Zástupce skupiny tvoří bažant obecný, bažant královský, ko-

ostruha

letky křídlo

stojáky

samostatně.

štítek

vení. Hnízdí na zemi, na vejcích sedí samice. Mláďata se živí

obojek

bání. Pohlavní dvojtvárnost se projevuje ve velikosti a zbar-

klovec

mají silné prsty s tupými širokými drápy, které umožňují hra-

růžky

zobákem a horní čelistí ohnutou přes spodní. Na běhácích

pouška

Jedná se o ptáky střední a větší velikosti. Vyznačují se silným

světlo

Řád: Hrabaví (Galliformes)

Myslivecké označení jednotlivých částí těla bažanta

Třída: Ptáci (Aves)

klín

ZOOLOGIE PERNATÉ ZVĚŘE

roptev polní, křepelka polní, orebice horská. 42

43

Bažant obecný (Phasianidae)

Bažant obecný – základní informace Popis

▪ kohout - sytě bronzový, hlava a krk tmavomodré, nad světly červené poušky, za hlavou vztyčené růžky, ocas až 61 cm s 18 rýdovacími pery ▪ slepice - hnědavé zbarvení se světlými a tmavými skvrnami, kratší ocas - asi 30 cm

Velikost

▪ délka křídla kohouta 27 cm; slepice 23 cm

Hmotnost

▪ kohout 1,1 - 1,8 kg; slepice 0,8 - 1,2 kg ▪ od poloviny března obsazují kohouti svá teritoria; pravidelný hlasový projev + hlasité třepotání křídly

Bažant nepatří mezi naši původní zvěř. Pochází z jihozápadního Kavkazu. Na naše území se dostal ve středověku z Francie a Německa. Vyznačuje se různým zbarvením samce a samice, přičemž samec má daleko výraznější barvu. Jedná se o poměrně plaché zvíře s výborně vyvinutým sluchem a zrakem. Navíc je naší nejdůležitější pernatou zvěří, a to zejména pro svou užitečnost v zemědělství. Tzn. kohoutice - jde o starou

Tokání

Snůška

▪ snůška od poloviny dubna; 7 - 18 vajec; vejce jsou žlutohnědá, žlutošedá, olivově hnědá, řídčeji namodralá, beze skvrn

Způsob života

▪ polygamní druh (1 bažant 4-6 slepic); na jaře vymezují kohouti svá teritoria; přes zimu žijí kohouti a slepice odděleně v hejnech/skupinkách

Potrava

▪ ovlivněna věkem a ročním obdobím; dospělí po celý rok rostlinná strava, u kuřat naopak; žaludy, hlízy kořeny, plži, červi

Biotop

▪ především v nížinách a pahorkatinách až do 700 m. n. m.

slepici, která má stejné zbarvení jako kohout. Nemá však ostruhy.

Rozšíření bažanta obecného v Evropě a v ČR 44

Doba lovu ▪ 1.11. - 31.12.kohouti volná příroda ▪ do 31.1. v bažantnicích 45

kačírky

Řád: Vrubozobí (Anseriformes)

Čeleď: Kachnovití (Anatidae) Podčeleď: Kachny (Anatinae) Pohlavní dvojtvárnost se projevuje velikostí a zbarvením. Kačeři během roku dvakrát vymění své peří.Při podzimním pelichání (srpen až září) se peří vyměňuje postupně, tudíž mohou létat. Po přepeření jsou kačeři zbarveni pestře („svatební šat“), čímž se liší od hnědých kachen. Při letním pelichání se vyměňuje veškeré peří najednou, proto nemohou asi tři týdny létat. Označují

se jako tzv. pelicháči. Během tohoto

zrcátko

plováky prsty s plovací blánou

ďata jsou nekrmivá a vyrůstají na vodě.

límec

krátké, peří husté a promaštěné. Hnízdí jednou do roka. Mlá-

nehet

Tělo je přizpůsobeno k plavání, příp. potápění. Plováky jsou

zobák

lupínky, které slouží k procezování vody při hledání potravy.

světlo

dlouženým zobákem, jehož okraj tvoří vroubkované rohovité

Myslivecké označení jednotlivých částí těla kachny

Středně velcí až velcí vodní ptáci. Vyznačují se silným pro-

období se skrývají. Po tomto přepeření se samci podobají samicím. 46

47

Kachna divoká (Anas platyrrhynchos)

Kachna divoká – základní informace Popis

▪ kačer ve svatebním šatě - hlava a krk zelený, bílý proužek, hnědé vole, šedohnědá hruď, na letkách modrofialové zrcátko s černým a bílým pruhem, fialové „kačírky“, zelenožlutý zobák s černým nehtem, oranžové nohy ▪ kachna - hnědočerná s rezavými lemy per, šedozelený zobák; v prostém šatě se liší kačer od kachny pouze zbarvením zobáku

Velikost

▪ délka křídla kačera až 29 cm, ocas až 10 cm, zobák až 6 cm

Hmotnost

▪ kačer 1,0 - 1,3 kg ▪ březen - duben; doprovází jej charakteristické pohyby a hlasový projev; „řazení kachen“ - za letící kachnou letí více kačerů, poslední je kačer z páru

Tato naše nejběžnější kachna začíná divoká

hnízdit již v březnu, proto se nazývá

má vysoký hos-

březňačka. Kachny divoké se vyznačují

podářský

monogamií. Páření probíhá od podzi-

Kachna

vý-

znam.

mu, přestože v této době jsou varlata

Živinami z tru-

i vaječníky malá a neschopná funkce.

su zvyšuje rybí

Většina kachen je tažných nebo pře-

produkci v rybní-

létavých. Březňačky přilétají do ČR

cích.

ze severovýchodu. Kachny se nepotápí, pouze „panáčkují“ – tzn. ponoří pouze hlavu, krk a hruď.

Rozšíření kachny divoké v Evropě a v ČR 48

Tokání

Snůška

▪ hnízdění začíná v březnu; 6 - 12 nažloutlých nebo nazelenalých vajec; mláďata se líhnou po 22 - 28 dnech; po třech dnech sama vyhledávají potravu

Způsob života

▪ žijí monogamně

Potrava

▪ řasy, trávy, obilí, korýši, pijavky, měkkýši, vodní hmyz

Biotop

▪ vyhledává mělké vody s rozsáhlými porosty rostlin

Doba lovu

▪ 1.9. - 30.11. 49

POBYTOVÉ ZNAKY ZVĚŘE

Měření stop 1 - délka stopy 2 - šířka stopy 3 - délka prostředníh prstu

Pobytovými znaky se rozumí značky, které po sobě zvěř zanechá a tím upozorní na svůj výskyt v daném prostředí. Mezi nejznámější patří stopy, vychozené stezky, úkryty, zbytky potrava a trus.

1

(pouze u pernaté) 4 - úhel prstů (pouze u pernaté) 5 - rozestup spárků 6 - délka bříška

2

Pobytovými znaky může být také peří, hnízdo, vajíčka,

5

4

zbytky srsti, paroží nebo dokonce i zvukové projevy. Na základě pečlivého sledování se může myslivec dozvědět spoustu důležitých informací o chování zvěře. Nejenom, že je schopen určit o jakého živočicha se jednalo, ale v mnohých případech také pozná vztah zvířete k prostředí.

1 3

6

Vysoká frekvence stop na jednom místě může být pro mysliv-

1

ce impulsem k založení nového krmeliště atd.

2

2 59

51

Stopy spárkaté zvěře - popis

1 - jelen lesní

Stopy spárkaté zvěře 6 - sika

1 - nůsek

2 - kozorožec horský

7 - prase divoké

2 - hrana (okolek)

3 - daněk evropský

8 - muflon

3 - hrádek

4 - jelenec běloocasý

9 - koza bezoárová

5 - kamzík horský

10 - srnec

4 - bříško (patka) 5 - hrázka (proužek)

1

1

2

3

2 3 4

4

7

5

8

6

9

10

5 52

53

Stopy pernaté zvěře - popis

Stopy pernaté zvěře

1 - husa velká 2 - potápivá kachna 3 - plovavá kachna 4 - tetřev hlušec 5 - drop velký 6 - volavka popelavá

1 - střední prst 2 - vnitřní prst 3 - dlaňový mozol 4 - zadní prst 5 - vnější prst

1

7 - bažant obecný 8 - lyska černá 9 - koroptev polní 10 - sluka lesní 11 - vrána obecná 12 - holub hřivnáč

2

3

1

6 5

4

2 5

3

8 7

9

4 10 11 54

12 55

Stopy srstnaté zvěře - popis

Stopy srstnaté zvěře 1 - ježek západní(přední (P),zadní (Z))

1 - dráp 2 - prstové mozoly 3 - dlaňový (středový) mozol 4 - patový mozol

2 - veverka obecná (P, Z) 3 - bobr evropský (P, Z) 4 - ondatra (P, Z) 5 - nutrie (P, Z) 1

1 2

2 3

3

4

4 5

56

57

Stopy srstnaté zvěře 6 - jezevec (přední (P),zadní (Z)) 7 - kuna skalní (P) 8 - kuna lesní (P) 9 - tchoř tmavý (P) 10 - hranostaj (P) 11 - vydra říční (P,Z) 12 - zajíc polní (P, Z)

Trus zvěře

Z trusu zvěře se dá odvodit druh zvěře, pohlaví, stáří, ale i zdravotní stav. Odlišujeme od sebe trus býložravců a masožravců. Býložravci produkují velké množství trusu, které v sobě

6

mimo jiné obsahuje i nestrávené zbytky rostlin. Navíc odlišný trus má spárkatá zvěř v létě a jiný v zimě. Samozřejmě se to odvozuje od přijaté potravy. Na jaře při přechodu na zelenou

7

8

stravu mají přežvýkavci převážně kašovité výkaly, zpravidla nazelenalé barvy. Na druhou stranu v zimě je trus formován do tuhých pevných bobků.

9

10

Oválné bobky losa měří v průměru asi 30 mm. Šelmy, které se živý převážně živočišnou potravou, mají daleko méně trusu. Na rozdíl od býložravců si masožravci

11

svým trusem značkují teritorium, proto většinou není problém na jejich výkaly narazit. Velikost, tvar a konzistence se odvíjí od složení jejich potravy.

12

58

Jezevci si v blízkosti svých nor vytváří jakési „latríny“ – jamky na odkládání trusu.

59

Trus zvěře

sekundární literatura tohoto oddílu: zoologie zvěře srstnaté:

1 - jelen

6 - černá zvěř

2 - jelen v létě

7 - zajíc

3 - srnčí v zimě

8 - divoký králík

4 - srnčí v létě

9 - liška

5 - bažant

10 - jezevec

ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 274 - 343. ISBN 80-7181901-8. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s. 45 - 95. ISBN 80-070-1303-2. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, 2008. s. 124 - 166. ISBN 978-8086271-00-2. KOLDA, František. Myslivost: o zvěři, lovu a zákonech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2004, s. 31 75.ISBN 80-865-2333-0. SEKERA, Jiří. Česká myslivecká mluva. Vyd.1-. Praha: Státní zemědělské nakladatelství,

1

2

1972, s. 19 - 58. zoologie zvěře pernaté: ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 130 - 197. ISBN 80-7181901-8. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava:

3

4

Príroda, c2004, s. 95 - 123. ISBN 80-070-1303-2. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, 2008. s. 168 - 187. ISBN 978-8086271-00-2. KOLDA, František. Myslivost: o zvěři, lovu a zákonech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2004, s. 76 - 87. ISBN 80-865-2333-0.

5

6

SEKERA, Jiří. Česká myslivecká mluva. Vyd.1-. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972, s.71, 85. ŠEPLAVÝ, Petr. Myslivecký zápisník 2012. Dobřichovice: Rembrandt s.r.o., 2011, 224 s. ISBN 97880-87346-04-4.

7

8

pobytové znaky zvěře: ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, s. 348 - 381.. ISBN 80-7181901-8.

9 60

10

Priroda.cz. WEINEROVÁ, Libuše. Pobytové znaky zvěře - základy stopařství [online]. 18. 8. 2004[cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=141

61

HYGIENA ZVĚŘINY V současné době zaznamenáváKvalitu výsledného produktu ovlivňuje především lovec.

me stále větší poptávku po zdravé a přirozené výživě. Zvěřina všechny tyto nároky spotřebitele splňuje. Patří totiž k nejcennějším potravinám,

a to nejenom díky svému

složení. Toto maso pochází ze zvířat žijících ve volné přírodě, s tím samozřejmě souvisí neomezená možnost pohybu, pestrá strava, a na rozdíl od domácích zvířat dochází k lepšímu prokrvení svaloviny.

Zvěřina patří k nejcennějším potravinám.

Kvalitu masa však ovlivňuje mnoho faktorů. Jedná se zejména o zdravotní stav zvěře. Velice důležitá je však také doba, která uběhne mezi zasažením zvěře a jejím usmrcením. Na jakost zvěřiny působí také ne-

62

Posouzení kusu před lovem

Pečlivé pozorování může lovci poskytnout důležité informace. Nemělo by být tedy opomíjeno. 1. Prvotní dojem Je zvíře v dobré kondici nebo je pohublé (jsou dobře patrné lopatky, pánevní kosti a žebra)? Za tímto stavem může stát nemoc, zranění, nedostatečná výživa nebo pohlavní aktivita v říji. Po ulovení hledat příčinu tohoto stavu. 2. Držení těla Za abnormálním držením těla může stát vrozená vada, zranění, zlomenina, nemoc, nadměrná únava a vyčerpání. 3. Chůze Kulhání a vrávorání je ve většině případů způsobeno zraněním. Pokud je na běhu patrná barva, je důležité pamatovat, že každá otevřená rána je náchylná na infekci. Zvláštnosti pohybu může způsobit také otrava nebo onemocnění (př. vzteklina). Může se však stát, že matka předstírá problé-

odborné vyvržení, špatné hygienické podmínky

my s chůzí, aby odvrátila pozornost od mláděte. 4. Opatrnost zvířete

nebo zapaření masa. Neodbornou manipulací může být

Nejenom snížená ostražitost je nápadná. Za zvýšenou ostra-

maso zcela znehodnoceno.

žitostí může stát např.zranění. 63

5. Kůže a srst Srst a kůže nejvíce vypovídají o zdravotním stavu zvěře.

Značení spárkaté zvěře po zásahu

Matná srst, zježení, zvláštní zbarvení nebo lysiny zapříčiňují např. vnější parazité, plísně a chronická onemocnění. 6. Tělesné otvory Příčinou výrazného slinění nemusí být pouze vzteklina, ale také poranění svíráku, dutiny ústní nebo jazyka. Pokud má zvíře znečištěný obřitek a nohy od průjmu, v úvahu při-

na komoru

pod páteří

padají choroby způsobující průjmy, špatná výživa, žaludeční a střevní parazité nebo otrava. 7. Zvuky Lovec musí být schopen rozeznat běžné zvuky dané zvěře od nápadných hlasových projevů. Mezi ty neobvyklé patří například kašlání, chroptění, sípání, funění, což způsobují nejrůznější parazité. Na druhou stranu za naříkáním stojí vět-

nízko na komoru

na měkko

šinou silná bolest nebo strach.

Umístění zásahu

Ideální zasažení pro rychlé usmrcení je nazýván „zásah na komoru“. Lovec by nikdy neměl riskovat ránu „na měkko“, za bránici, jen proto, aby nebyla poškozena svalovina, a to nejenom kvůli týrání zvířete. Pozor na rány šikmo zpředu nebo zezadu – může dojít k poškození trávicího traktu, sleziny a jater. 64

na trn obratle (omračující rána)

na kýtu

65

Vyvržení zvěře

Značení pernaté zvěře po zásahu

Zvěř musí být odborně ošetřena nejdéle 3 hodiny po ulovení

na křídlo

– tzn. vyvrhnout, vylít z ní barvu a nechat vyschnout. Ale již během této doby může být zvěřina znehodnocena nejrůznějšími bakteriemi.

plný zásah na předek

Ideálně provádět vyvržení ve sběrně zvěřiny nebo v jiných prostorách, které se blíží ideálnímu hygienickému standartu.

na zadek

na světlo

V každém případě musí lovec počítat s tím, že vyvržení bude nutno provést v přírodě. Měl by být proto na tuto situaci vždy dostatečně připraven: ▪ ostrý, dostatečně velký čistý nůž ▪ pilka ▪ vyvrhovací kleště

na kříž

plný zásah na blízko

66

▪ plastová přepravka na zvěřinu ▪ ochranná síť před hmyzem

▪ pitná voda

▪ doklady k ulovené zvěři

zástěra

na měkko

▪ plachta z umělé hmoty

▪ čelní a kapesní svítilna ▪ jednorázové rukavice a

křídlovaný bažant pěšák unikající po zemi

▪ sáček z umělé hmoty

▪ provaz – silnější a tenčí

- plomba, lístek, lístek o původu zvěře

▪ háček na maso 67

Při manipulaci se zvěřinou by měl každý lovec pamatovat na tato základní hygienická pravidla a používat: ▪ jednorázové rukavice (příp. si sundat hodinky, prsteny) ▪ pokrývku hlavy – zamezí padání vlasů na maso ▪ jednorázovou ochrannou zástěru nebo čistý oděv ▪ papírový kapesník při kýchání, kašlání – navíc se otočit směrem od zvěřiny

Postup: 1. 2. 3.

– poškození zvěřiny cigaretovým popelem a kouřem je neetické!

Vyvrhování spárkaté zvěře

Zvěř se nejlépe vyvrhuje zavěšená nebo položena na zádech na fólii. Cílem je vyvrhnout vnitřní orgány (od jazyka až po řitní otvor) pokud možno v jednom kuse. 68

otevřít krk až po hrudník od hrudníku po anální otvor (POZOR na žaludek, střeva a močový měchýř) proříznout / přepilovat zámkovou chrupavku

5.

vyříznout anální otvor

6.

uvolnit v krku po celé délce lízák, hrtan s průdušnicí a hltan odříznout brániční blánu od žeber až po páteř – tím

7.

dojde k uvolnění všech orgánů z krční,hrudní a břišní dutiny

potraviny ▪ při manipulaci s masem se nesmí kouřit

mléčné žlázy

4.

▪ zranění rukou ošetřit nepropustným materiálem – může dojít k infikování

odříznout pohlavní orgány + kůži z říjné skvrny /

8. 9. 10. 11. 12.

dle potřeby uvolnit některé orgány, jež jsou spojeny s trupem vývrh položit vedle zvěře a podrobně jej prohlédnout z černé a dutorohé zvěře odstranit žlučový váček z jater u větší zvěře vyříznout v podpaží odvětrávací řezy NEZAPOMENOUT proříznout tzv černé žíly, aby se zvěř snadněji vykrvila 69

Před vyvržením drobné zvěře je důležité nezapomenout vymačkat moč (nejlépe hned po ulovení). Pernatou zvěř co nej-

Vyšetření zvěře - nemoci

rychleji vyháčkovat a odstranit vole, aby nedošlo ke zkvašení

Znalost nemocí zvěře není pouze výsadou odborníků. Každý

nestrávené potravy.

myslivec by měl být schopen rozlišit alespoň ty, které podléhají povinnosti hlášení a ve svém vlastním zájmu také tzv. zoonózy.

Skladování zvěřiny

Po vyvržení a vylití barvy se nechá zvěřina vychladnout. Důležité je ji zavěsit a rychle vychladit (svalovina spárkaté zvěře

Zoonózy - nemoci přenosné na člověka

nesmí přesáhnout teplotu +7 °C). Skladování: ▪ nezmrazovat zvěřinu hned po ulovení ▪ znečištěnou tělní dutinu (např. po zásahu „na měkko“) vypláchnout pitnou vodou ▪ pro obchodní účely se zvěřina uchovává v kůži a ve velkých mrazicích boxech ▪ pro vlastní potřebu se ukládá naporcovaná, odblaněná, očištěná a osušená zvěřina v mikrotenových sáčcích do mrazáku druh zvěřiny spárkatá zvěř v kůži drobná zvěř 70

teplota

max. doba skladování

1°C až +1°C

15 dnů

+1°C až +7°C

7 dnů

-1°C až + 4°C

15 dnů

Příčiny nemocí zvěře: Infekční - viry - bakterie - parazité - plísně Neinfekční - otravy - nádory - zranění - malformace (zrůdnosti)

71

Virová onemocnění Virová onemocnění označují nitrobuněčné parazity, kteří žijí uvnitř hostitelských buněk.

Myxomatóza výskyt

▪ domácí a divocí králíci

příznaky

▪ otoky víček,hlavy („lví hlava“) zduřeniny

přenos

▪ kontakt, hmyz

opatření

▪ odstřel nemocných kusů, imunizce

pozn.

▪ tělo zvířete je nepoživatelné

Aujezskyho nemoc – pseudovzteklina

výskyt

zvěř příznaky

výskyt

▪ savci (zvl. lišky, kočky, psi)

příznaky

▪ silné bolesti v místě kousnutí, slinění, poruchy polykání, strach, změny chování

přenos

▪ kousnutím, slinami

opatření

▪ imunizace lišek a psů

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc je přenosná na člověka ▪ při propuknutí prvních příznaků lze smrt člo-

▪ horečnost, silné svědění, krváceniny v orgánech

přenos

▪ kontakt, krmivo

opatření

▪ vakcinace, odstřel nemocných kusů

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc nená přenosná na člověka

▪ nemoc není přenosná na člověka

Vzteklina

▪ zvl. u prasat, ale i šelmy a zajíci, jelení

výskyt příznaky

KMP – klasický mor prasat ▪ divoká a domácí prasata

▪ malátnost, horečky, krváceniny v orgánech, průjmy

přenos

▪ slinami, trusem, očním sekretem, hmyzem

opatření

▪ zvýšit lov černé zvěře (zvl. selat)

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc není přenosná na člověka ▪ virus přežije v mraženém masu až dva roky

věka pouze oddálit 72

73

výskyt

Papilomatóza - bradavičnatost ▪ přežvýkavci, koně, kráíci

příznaky

▪ bradavice (nádory) na kůži a sliznicích

přenos

▪ kontakt

opatření

▪ odstřel nemocných kusů

pozn.

▪ konzumovatelnost zvěřiny je podmíněná ▪ nemoc není přenosná na člověka

Newcastleská nemoc – pseudomor drůbeže výskyt

▪ drůbež

příznaky

▪ průjmy, poruchy dýchání, malátnost, apatie

Bakteriální onemocnění Bakterie jsou jednobuněčné organismy, jež se množí příčným dělením. výskyt

▪ zejm. srnčí zvěř (ale i černá zvěř, šelmy)

příznaky

▪ deformace čelisti, chrupu, otoky s hnisavým výtokem

přenos

▪ poranění úst - sliznice, jazyk

opatření

▪ odstřel nemocných kusů /operace

pozn.

▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc je přenosná na člověka

přenos

▪ kontakt, výměšky, hmyz

opatření

▪ imunizace

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc je přenosná na člověka a probíhá s příznaky chřipky

Aktinomykóza

Tuberkulóza

výskyt

▪ savci (včetně člověka), ptáci

příznaky

▪ napadení plic a trávicích orgánů, hubnutí

přenos

▪ vzduchem, potravou

opatření

▪ vakcinace, odstranění nemocných a podezřelých kusů

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc je přenosná na člověka

74

75

Paratuberkulóza

výskyt

▪ zejm. přežvýkavci

příznaky

▪ napadení střev, mízních uzlin; průjem

přenos

▪ potravou, vodou, trusem

opatření

▪ odstranění nemocných kusů

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné, není-li vyhublá ▪ nemoc není přenosná na člověka

opatření

▪ hygiena chovu, nezávadnost vody a krmiva

pozn.

▪ tělo zvířete není poživatelné ▪ nemoc může být přenosná na člověka

výskyt

▪ zajíci, hlodavci

příznaky

▪ horečka, hubnutí, zvětšení sleziny, výtoky z nosu, překrvení jater, malátnost

přenos

▪ kontakt, hmyz, trus

výskyt

Antrax – snět slezinná

▪ spárkatá zvěř, šelmy, ptáci

opatření

▪ vyšetřování zajíců, kontrola míst výskytu

příznaky

▪ otoky, nesrážlivé výtoky krve, pohybové

pozn.

▪ maso je poživatelné, orgány ne ▪ nemoc může být přenosná na člověka

a dýchací obtíže přenos

▪ kontakt, potrava

pozn.

▪ podléhá povinnému hlášení ▪ tělo zvířete je nepoživatelné ▪ nemoc je přenosná na člověka

76

Tularemie

Salmonelóza drůbeže

Listerióza

výskyt

▪ srnčí zvěř, zajíci

příznaky

▪ silné hubnutí, zvětšení jater a sleziny, nekrózy, kývavé pohyby krkem, slintání

přenos

▪ vodou, trusem,špatně okyselenou siláží

výskyt

▪ savci (včetně člověka),ptáci,plazi

opatření

▪ dezinsekce a deratizace, možná léčba

příznaky

▪ průjem

pozn.

▪ tělo zvířete není poživatelné

přenos

▪ kontakt, krmivo, voda

▪ nemoc může být přenosná na člověka 77

Parazitální onemocnění Parazité mohou cizopasit na povrchu hostitele nebo v jeho vnitřních orgánech a dutinách. Jsou buď jednobuněčné, nebo mnohobuněčné organismy

Samotný výskyt pa-

Ektoparazité (vněj- razitů není důvodem ší) – střečkovitost, pra- k nepoživatelnosti

šivina, vši, blechy, klíš- těla zvířete (pokud ťata, čmelíci tedy není kus vyhubEndoparazité (uvnitř lý a smyslově změhostitele) něný).

Vnější parazité

Střečkovitost

výskyt

▪ zvěř srnčí, jelení, dančí, mufloní

příznaky

hrbolky na kůži, svědění

přenos

▪ dospělá moucha klade vajíčka na srst zvěře; z vajíček se líhnou larvy (asi 3x1cm), které se

▪ lišky, kuny, kamzíci, černá zvěř

příznaky

▪ vypadávání srsti, ztluštění kůže, strupy

přenos

▪ kontakt

pozn.

▪ u člověka vyvolávají tito roztoči svrab

Vnitřní parazité výskyt

pozn.

▪ dochází ke znehodnocení kůže a masa proto je doporučený odlov srnčí zvěře do poloviny listopadu

78

▪ průjem, žíznivost, zimomřivost, nechutenství, dospělci často bez příznaků

přenos

▪ krmivo

opatření

▪ prevence, zoohygiena, kokcidiostatika

pozn.

▪ k nakažení člověka dochází zřídka ▪ možnost konzumace masa mimo zasažené orgány

vypadávají a líhne se dospělec ▪ vakcinace, vyšetření zvěře

Kokcidióza

▪ pernatá zvěř, zajíci, mláďata spárkaté zvěře

příznaky

zavrtávají do podkoží (hrbolky na kůži); poté opatření

Prašivina

výskyt

výskyt příznaky

Trichinelóza (svalovčitost) ▪ všežravci (i člověk)

▪ průjmy, revmatické bolesti, záněty svalů 79

přenos

▪ živé larvy v trusu; dorostou ve svalech mezihostitele, opouzdří se; pouzdro se rozpustí v žaludku konečného hostitele, v jehož střevě se vzniknou dospělci

opatření

▪ dokonalá tepelná úprava masa; u černé zvěře a šelem povinná prohlídka

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné po prohlídce a tepelné úpravě ▪ nemoc je přenosná na člověka

výskyt

zvěř mezihostitel příznaky

▪ výskyt v játrech, svalovitě, mozku, střevech

přenos

▪ v trusu šelem jsou články tasemnice s vajíčky, ty ulpívají na rostlinách

opatření pozn.

příznaky

▪ tělo zvířete je poživatelné, nejsou-li patologické změny a nález boubele ve svalovině ▪ nemoc může být přenosná na člověka

vat až 25 let

Toxoplazmóza

▪ nedávat psům syrové maso; podezřelé části vývrhu zakopat nebo asanovat

▪ ve svalech a v podkoží mohou larvy přeží-

výskyt

Boubele tasemnic

▪ definitivní hostitel pes nebo liška; ostatní

Střevní hlístice

▪ mezihostitelem všichni teplokrevní živoči-

výskyt

▪ psovité a kočkovité šelmy (zvl.mláďata)

chové; konečný hostitel pouze kočka

příznaky

▪ prověšené břicho, pomalý růst

▪ většinou bez příznaků; příp. průjmy, horeč-

přenos

▪ přímý vývoj (popř. přes rezervoáového hostitele)

ky, potrat,dýchací obtíže přenos

▪ kočičími výkaly, krmivio

opatření

▪ odčervování, zoohygiena, dezinfekce

opatření

▪ likvidace nemocných kusů, nepodávat

pozn.

▪ tělo zvěře je podmíněně poživatelné

psům syrové maso pozn.

▪ nemoc je přenosná na člověka

▪ tělo zvířete není poživatelné ▪ nemoc může být přenosná na člověka ▪ přežívá v kočičích výkalech až 17 měsíců

80

81

Motoličnost

Toto onemocnění způsobují ploší červi – motolice. Jejich vývoj probíhá přes mezihostitele. výskyt

▪ býložravci, přežvýkavci, spárkatá zvěř

příznaky

▪ zježená srst, otoky, zvíře se špatně přebarvuje, chudokrevnost, slabé trofeje

přenos

▪ krmivo; na rostlinách

opatření

▪ prevence složitá; omezit výskyt mezihostitelů

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné, není-li vyhublé ▪ nemoc může být přenosná na člověka

Plísňová onemocnění Plísně jsou rostlinné organismy a živí se organickými látkami.

Mykotoxikóza

výskyt

▪ savci (včetně člověka, ptáci)

příznaky

▪ apatie, křeče, obrna, poruchy nervové soustavy, pohlevních orgánů, trávicích orgánů

přenos

▪ kontaminovaným krmivem

opatření

▪ zoohygiena, asanaca, dezinsekce, … neléčí se

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné mimo postižených částí ▪ nemoc je přenosná na člověka

Rozlišujeme: Motolice jaterní – velikost 3 x 1 cm; mezivýskyt

▪ savci (včetně člověka, ptáci)

Motolice obrovská -velikost 3 x 10 cm;

příznaky

▪ strupy, lysiny (hlavně krk, hlava, bedra)

přenos

▪ poraněním kůže

opatření

▪ zoohygiena, asanaca, dezinsekce

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné mimo postižených

mezihostitelem je také bahnatka malá Motolice kopinatá – velikost 0,3 x 1 cm; mezihostiteli jsou vápnomilní plži; nejméně škodlivá 82

Ektomykóza

-hostitelem je bahnatka malá

částí ▪ nemoc je přenosná na člověka 83

Endomykóza

Závěrem lze říci, že každý myslivec by měl přistupovat

výskyt

▪ savci (včetně člověka, ptáci)

ke všem fázím lovu s maximální zodpovědností, a to nejenom

příznaky

▪ apatie, křeče, obrna, poruchy nervové sou-

s ohledem na zvěř a přírodu, ale také s ohledem na zdraví

stavy, pohlevních orgánů, trávicích orgánů

své a svého okolí.

přenos

▪ kontaminovaným krmivem

opatření

▪ zoohygiena, asanaca, dezinsekce, … neléčí se

pozn.

▪ tělo zvířete je poživatelné mimo postižených částí ▪ nemoc je přenosná na člověka

Neinfekční onemocnění a závěr

Podezření z otravy vyvstává v okamžiku, pokud nejsou zjiš-

Použitá literatura této kapitoly: WINKELMAYER, Rudolf. Hygiena zvěřiny: příručka pro mysliveckou praxi. Brno: Institut ekologie zvěře VFU, c2005, 168 s. ISBN 80-730-5523-6. HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, s.161 – 181. ISBN 80070-1303-2. HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, 2008. s.277 – 295. ISBN 978-80-86271-00-2.

těny žádné příznaky onemocnění nebo jiné příčiny úhynu. Za nejčastější otravu bývá považována tzv. řepková intoxikace.

Tělo zvířete, jež zemřelo na otravu je nepoživatelné.

Nádory nejčastěji postihují spárkatou zvěř, ale objevují se také u zvěře pernaté nebo u zajíců. Tělo zvířete je poživatelné, pokud jsou nádory pečlivě odstraněny a v případě že nedošlo k výraznému vyhubnutí kusu. 84

85

Ochrana zdraví při výkonu práva myslivosti

Při podávání první pomoci nezapomenout: ▪ zachovat postiženému životní funkce ▪ zajistit průchodnost dýchacích cest (odstranit cizí předměty, krev, zvratky atd.)

Nejdůležitější je prevence! ▪ přiměřený oděv a obuv (i k výměně, pokud člověk zmokne nebo se zapotí) ▪ chovat se opatrně při zdolávání překážek ▪ chovat se opatrně při zacházení se zbraní ▪ nepřemáhat se (s ohledem na věk a kondici, nosit s sebou léky, pokud je pravidelně užíváme, včetně léků proti průjmům, bolestem apod.) ▪ nosit u sebe mobilní telefon ▪ domluvit se s přáteli, kam kdo půjde, nebo o tom zanechat zprávu

To je třeba mít na paměti zejména při déletrvajících mysliveckých vycházkách. 86

▪ dle potřeby zavést umělé dýchání a masáž srdce ▪ utlumit bolest ▪ uklidnit ho ▪ zabránit komplikacím ▪ neustále ho pozorovat a podle možností ho připravit na přepravu ▪ raněný nemá jíst ani pít, aby se neudusil (můžeme mu ale navlhčovat rty)

Nedávat postiženému alkohol Umělé dýchání

1. stlačit postiženému nos (pakliže mu dýcháme do úst) 2. vyvýšíme krk a hlavu skloníme dozadu 3. provádíme asi 15 vdechů / minutu (klidně i přes čistou roušku) – intenzita dýchání je jako při běžném dýchání, přičemž výdech je dvakrát delší než nádech 87

Nepřímá masáž srdce

Pacient omdlel

1. uložit postiženého na tvrdou podložku

1. uložíme ho naznak tak, aby měl nohy výše než hlavu

2. nárazovitě mu oběma na sebe položenými

2. nepodávat pití

dlaněmi stlačujeme hrudník v první polovině hrudní kosti do hloubky 3 – 4 cm 3. kombinujeme-li masáž srdce s umělým dýcháním, pak asi v poměru 5:1 Pacient v bezvědomí 1. pokud je pacient v bezvědomí, ale dýchá, uložíme

Úpal a nadměrná námaha 1. uvolnit oděv a dbát na zachování životních funkcí 2. zajistit klid 3. nohy umístit výše 4. dávat studené obklady na čelo a týl (je-li postiženému zima, musíme ho přikrýt) Ošetření rány

ho na bok do tzv. stabilizované polohy stabilizovaná poloha - postiženému ležícímu na zádech upravíme jedno rameno do pravého úhlu k tělu, druhou ruku uchopíme za zápěstí a nohu na stejné straně ohneme v kolením kloubu natolik, aby držená ruka dosáhla na toto koleno. Tím se pomocí trupu, ruky a nohy vytvoří stabilní trojúhelník, jehož opatrným potáhnutím převrátí-

▪ závisí na druhu a místě poranění ▪ ránu přikrýt čistou látkou (v případě potřeby přiložit tlakový obvaz) ▪ cizí předměty z hluboké rány nevyjímáme, abychom nezpůsobili silné krvácení ▪ co nejrychleji zajistit lékařskou pomoc Zastavení krvácení

me postiženého do stabilizované boční polohy.) 2. hlídáme, aby mu nezapadl jazyk 3. musí se přikrýt a v létě dbát na to, aby nebyl na pálícím slunci 88

▪ krvácení zastavíme obvazem nebo tlakem prstem či dlaní těsně nad ránou ▪ zdvihneme končetinu, aby se snížil přítok krve 89

▪ silné krvácení z tepny zastavíme tlakovým obvazem (nebo do obvazu nad ránu vsuneme kolík, jehož pootočením obvaz utáhneme) Krvácení z nosu 1. hlava dopředu

2. dlahu nebo tyčky vypodložit měkkým materiálem 3. fixace pomocí dlahy, tyček a látky 4. znehybnit klouby nad a pod zlomeninou 5. u zlomené nohy povolit obuv, ale nezouváme ji 6. zlomená ruka postačí zavěsit na šátek uvázaný na krku

2. stlačit nos 3. na čelo a záhlaví pokládat studené obklady Krvácení z úst, nosu a uší 1. vyvýšit hlavu 2. zajistit co nejrychleji lékařské ošetření Natažení šlach, pohmoždění, výron krve, vyvrtnutí končetiny 1. studené obklady

Podezření na zlomeninu páteře 1. postižený musí být položen zády na tvrdý podklad 2. nesmí se s ním pohybovat (leda i s podkladem) 3. rychlá přeprava k lékaři Podezření na zlomeninu žebra 1. zpevnit hrudník elastickým obvazem 2. co nejrychleji do nemocnice

2. lékařská prohlídka Vyvrtnutí končetiny v kloubu 1. končetinu znehybnit – nesnažit se o nápravu 2. vyhledat lékaře Otevřená zlomenina

Podezření na poranění pánve 1. raněného znehybníme v poloze, v níž má nejmenší bolesti 2. co nejrychleji do nemocnice (ale při minimálních pohybech)

1. zamezit infekci (tzn. překrýt sterilním obvazem a teprve potom končetinu fixovat) 90

91

První pomoc při jiných případech Kolikové bolesti v břichu 1. nemocný si lehne na záda

3. následuje masáž srdce, umělé dýchání, ošetření popálenin Popáleniny zevnitř louhem nebo kyselinou

2. skrčí nohy 3. nepřikládat na břicho termofor 4. ihned k lékaři Omrzliny 1. ochladit postižené místo; neotvírat pryskýře 2. popáleniny přikrýt fólií nebo čistým (lněným) plátnem 3. zajistit lékařské ošetření Popáleniny 1. dát postiženému teplý nápoj bez alkoholu 2. omrzliny postupně zahřívat 3. pryskýře neotvírat, pokud je to nutné, přikrýt sterilním obvazem 4. zajistit postiženému suchá a teplý oblek 5. přikrýt ho přikrývkou Zásah elektrickým proudem 1. přerušit okruh proudu; dát pozor, aby se ani zachránce nedostal do elektrického okruhu 92

2. přenést poraněného na bezpečné místo

1. podat trochu vody; postiženého nenutit ke zvracení 2. ošetřit i zasažený povrch těla – postižené místo oplachovat asi 10minut čistou vodou 3. ovázat sterilním obvazem 4. vyhledat lékaře Otrava 1. pokud je postižený při vědomí - ihned vyvolat zvracení (rychle vypít čtvrt literu teplé vody se lžící soli) 2. byla li však otrava vyvolána kyselinou, louhem, pěnivým čisticím prostředkem, organickým rozpouštědlem, nesmí se zvracení vyvolávat 3. zajistit zbytky otravné látky či obsahu žaludku k chemické analýze Uštknutí hadem 1. studené obvazy; ránu nerozřezávat a nevysávat 93

2. zaškrtit stahovacím obvazem nad ránou, ale jen na krátkou dobu, než je postižený dopraven k lékaři Bodnutí hmyzem 1. studené obklady; odstranění žihadla, pokud je v ráně

použitá literatura této kapitoly: HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, 2008. s.276 - 280. ISBN 978-80-86271-00-2.

Poznámky

2. alergici by s sebou měli nosit potřebné léky Bodnutí hmyzem v oblasti ústní dutiny 1. povytažení oteklého jazyka, jestliže postiženému zapadl 2. vyplachování úst studenou vodou, cucání kostek ledu 3. v kritických případech urychleně vyhledat pomoc lékaře Přisátá klíšťata 1. po každém pobytu v přírodě ve vegetačním období je nutno si důkladně prohlédnout celé tělo a ihned odstranit všechna klíšťata 2. opatrně jím otáčet pomocí pinzety, abychom neodtrhli hlavičku 3. nedoporučuje se klíšťata potírat tukem nebo olejem 4. lékařskou pomoc vyhledejte, pokud vám v ráně zůstala hlavička nebo pokud se rána zanítila 94

95

KALENDÁŘ NA ROK 2014 dochází k propojení příručky a zápisníku. Tento úsek obsahuje kalendář na rok 2014 s východy a západy

Kontakt

Tato část je věnována osobním poznámkám uživatele, čímž

Plánované akce

Slunce, s fázemi Měsíce a činnostmi myslivce v jednotlivých měsících. Uvedené informace byly získány na internetových stránkách Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. S kalenna jednotlivé měsíce. Inspirovala jsem se v Mysliveckém kalendáři 1944, který uspořádal Karel Štěpánek. Odtud

Místo

dářem také souvisí rozpis doporučených činností

měsíci.

Datum

Dále jsou zde k dispozici užitečné organizační tabulky.

Čas

jsem převzala krátká pořekadla, jež se váží ke konkrétnímu

96

97

98

Čas

Čas

Datum

Datum

Místo

Místo

Kontakt

Kontakt

Plánované akce Plánované akce

99

Plánovací kalendář na rok 2014 LEDEN 1 St  2 Čt  3 Pá  4 So  5 Ne  6 Po  7 Út  8 St  9 Čt  10 Pá  11 So  12 Ne  13 Po  14 Út  15 St  16 Čt  17 Pá  18 So  19 Ne  20 Po  21 Út  22 St  23 Čt  24 Pá  25 So  26 Ne  27 Po  28 Út  29 St  30 Čt  31 Pá 

100

ÚNOR 1 So   2 Ne  3 Po  4 Út  5 St  6 Čt  7 Pá  8 So  9 Ne  10 Po  11 Út  12 St  13 Čt  14 Pá 15 So 16 Ne  17 Po  18 Út  19 St  20 Čt  21 Pá  22 So 23 Ne  24 Po  25 Út  26 St  27 Čt  28 Pá 

BŘEZEN 1 So  2 Ne 3 Po  4 Út  5 St  6 Čt  7 Pá  8 So  9 Ne  10 Po  11 Út  12 St  13 Čt  14 Pá  15 So 16 Ne  17 Po 18 Út  19 St  20 Čt  21 Pá  22 So 23 Ne  24 Po  25 Út  26 St  27 Čt  28 Pá  29 So 30 Ne  31 Po

DUBEN 1 Út  2 St 3 Čt  4 Pá  5 So  6 Ne 7 Po  8 Út  9 St  10 Čt  11 Pá  12 So  13 Ne  14 Po  15 Út 16 St  17 Čt  18 Pá  19 So  20 Ne  21 Po  22 Út 23 St  24 Čt  25 Pá  26 So  27 Ne  28 Po  29 Út  30 St 

KVĚTEN 1 Čt  2 Pá  3 So  4 Ne  5 Po  6 Út 7 St  8 Čt 9 Pá  10 So  11 Ne  12 Po 13 Út  14 St  15 Čt  16 Pá  17 So  18 Ne  19 Po  20 Út  21 St 22 Čt  23 Pá  24 So  25 Ne  26 Po  27 Út  28 St 29 Čt  30 Pá  31 So 

Plánovací kalendář na rok 2014 ČERVEN 1 Ne  2 Po  3 Út  4 St  5 Čt 6 Pá 7 So  8 Ne 9 Po  10 Út  11 St  12 Čt 13 Pá 14 So 15 Ne  16 Po  17 Út  18 St  19 Čt  20 Pá  21 So 22 Ne  23 Po  24 Út  25 St  26 Čt  27 Pá  28 So 29 Ne  30 Po 

ČERVENEC 1 Út  2 St  3 Čt  4 Pá 

SRPEN 1 Pá  2 So 3 Ne 4 Po 

ZÁŘÍ 1 Po  2 Út 3 St 4 Čt 

ŘÍJEN 1 St  2 Čt  3 Pá  4 So 

LISTOPAD 1 So  2 Ne  3 Po  4 Út 

PROSINEC 1 Po  2 Út 3 St 4 Čt 

5 So 6 Ne 7 Po  8 Út 9 St 10 Čt  11 Pá  12 So 13 Ne 14 Po 15 Út  16 St 17 Čt  18 Pá  19 So  20 Ne  21 Po 22 Út 23 St 24 Čt  25 Pá  26 So  27 Ne  28 Po 29 Út  30 St 31 Čt 

5 Út 6 St 7 Čt  8 Pá  9 So 10 Ne 11 Po 12 Út  13 St 14 Čt  15 Pá  16 So  17 Ne  18 Po 19 Út 20 St 21 Čt  22 Pá  23 So  24 Ne  25 Po 26 Út  27 St 28 Čt  29 Pá  30 So 31 Ne 

5 Pá  6 So 7 Ne 8 Po 9 Út  10 St 11 Čt  12 Pá  13 So  14 Ne  15 Po 16 Út 17 St 18 Čt  19 Pá  20 So  21 Ne  22 Po 23 Út  24 St 25 Čt  26 Pá  27 So 28 Ne  29 Po 30 Út 

5 Ne  6 Po  7 Út  8 St  9 Čt  10 Pá  11 So  12 Ne  13 Po  14 Út  15 St  16 Čt  17 Pá  18 So  19 Ne  20 Po  21 Út  22 St  23 Čt  24 Pá  25 So  26 Ne  27 Po  28 Út  29 St  30 Čt  31 Pá 

5 St  6 Čt  7 Pá  8 So  9 Ne  10 Po  11 Út  12 St  13 Čt  14 Pá  15 So  16 Ne  17 Po  18 Út  19 St  20 Čt  21 Pá  22 So  23 Ne  24 Po  25 Út  26 St  27 Čt  28 Pá  29 So  30 Ne 

5 Pá  6 So 7 Ne 8 Po 9 Út  10 St 11 Čt  12 Pá  13 So  14 Ne  15 Po 16 Út 17 St 18 Čt  19 Pá  20 So  21 Ne  22 Po 23 Út  24 St 25 Čt  26 Pá  27 So 28 Ne  29 Po 30 Út  31 St 

101

Myslivost v lednu

LEDEN

102

1 St 

7:55 - 16:05

2 Čt 

7:55 - 16:06

3 Pá 

7:55 - 16:07

4 So 

7:55 - 16:08

5 Ne 

7:55 - 16:09

6 Po 

7:55 - 16:11

7 Út 

7:54 - 16:12

8 St 

7:54 - 16:13

9 Čt 

7:53 - 16:14

10 Pá 

7:53 - 16:16

11 So 

7:52 - 16:17

12 Ne 

7:52 - 16:19

13 Po 

7:51 - 16:20

14 Út 

7:50 - 16:21

15 St 

7:50 - 16:23

16 Čt 

7:49 - 16:24

17 Pá 

7:48 - 16:26

18 So 

7:47 - 16:27

19 Ne 

7:46 - 16:29

20 Po 

7:45 - 16:30

21 Út 

7:44 - 16:32

22 St 

7:43 - 16:34

23 Čt 

7:42 - 16:35

24 Pá 

7:41 - 16:37

25 So 

7:40 - 16:39

26 Ne 

7:39 - 16:40

27 Po 

7:37 - 16:42

28 Út 

7:36 - 16:44

29 St 

7:35 - 16:45

30 Čt 

7:33 - 16:47

31 Pá 

7:32 - 16:49

Odstřel zvěře ▪ do 15. 1.: jelen evropský, sika japonský ▪ po celý leden: bažant královský, hrdlička zahradní, husa běločelá, polní a velká, straka obecná, vrána obecná, orebice horská, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ hubit dravou zvěř, zvl. lišky a kuny ▪ dbát na to, aby honitbu nenavštěvovali toulaví psi Péče o zvěř ▪ starat se o přikrmování zvěře ▪ zachovávat čistotu krmelců a klid zvěři ▪ postarat se zvěři o přístup k vodě vysekáním ledu ve studánkách ▪ doplňovat lizy

V lednu dopřej lovné zvěři klidu, krmením hleď zmírnit jejich bídu. 103

Myslivost v únoru

ÚNOR 1 So  

7:30 - 16:50

2 Ne 

7:29 - 16:52

3 Po 

7:28 - 16:54

4 Út 

7:26 - 16:56

5 St 

7:24 - 16:57

6 Čt 

7:23 - 16:59

7 Pá 

7:21 - 17:01

8 So 

7:20 - 17:03

9 Ne 

7:18 - 17:04

10 Po 

7:16 - 17:06

11 Út 

7:15 - 17:08

12 St 

7:13 - 17:10

13 Čt 

7:11 - 17:11

14 Pá

7:09 - 17:13

15 So

7:07 - 17:15

16 Ne 

7:06 - 17:16

17 Po 

7:04 - 17:18

18 Út 

7:02 - 17:20

19 St 

7:00 - 17:22

20 Čt 

6:58 - 17:23

21 Pá 

6:56 - 17:25

22 So

6:54 - 17:27

23 Ne 

6:52 - 17:28

24 Po 

6:50 - 17:30

25 Út 

6:48 - 17:32

26 St 

6:46 - 17:34

27 Čt 

6:44 - 17:35

28 Pá 

6:42 - 17:37

Odstřel zvěře ▪ do 15. 2.: hrdlička zahradní ▪ po celý únor: bažant královský, straka obecná, vrána obecná, kuna lesní, kuna skalní, ondatra pižmová ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ při tuhých mrazech a vysokém sněhu by měl být zvěři zajištěn naprostý klid, a to zvláště v jejich obvyklých stanovištích ▪ hubí se lišky, toulaví psi a kočky, sojky, straky a vrány, které škodí zesláblé zvěři Péče o zvěř ▪ zejména při tuhých mrazech a vysoké sněhové pokrývce provádět přikrmování zvěře (především té spárkaté) ▪ kontrola čistoty krmelců a zásypů ▪ kácet měkké dřeviny pro ohryz zvěře ▪ natloukat slaniska a vysekávat studánky ▪ v obvyklých stanovištích pozorovat zdravotní stav zvěře (příp. si vyžádat povolení před jejich odstřelem) ▪ zaznamenávat si stavy pro zhodnocení úbytku během zimy ▪ kontrola uskladnění krmiva Sněhu mívá hojně chladný únor, Sleduj obnovy a škodnou u nor!

104

105

Myslivost v březnu

BŘEZEN

106

1 So 

6:40 - 17:39

2 Ne

6:38 - 17:40

3 Po 

6:36 - 17:42

4 Út 

6:34 - 17:44

5 St 

6:32 - 17:45

6 Čt 

6:30 - 17:47

7 Pá 

6:28 - 17:49

8 So 

6:25 - 17:50

9 Ne 

6:23 - 17:52

10 Po 

6:21 - 17:53

11 Út 

6:19 - 17:55

12 St 

6:17 - 17:57

13 Čt 

6:15 - 17:58

14 Pá 

6:12 - 18:00

15 So

6:10 - 18:02

16 Ne 

6:08 - 18:03

17 Po

6:06 - 18:05

18 Út 

6:04 - 18:06

19 St 

6:02 - 18:08

20 Čt 

6:00 - 18:10

21 Pá 

5:57 - 18:11

22 So

5:55 - 18:13

23 Ne 

5:53 - 18:14

24 Po 

5:51 - 18:16

25 Út 

5:49 - 18:18

26 St 

5:46 - 18:19

27 Čt 

5:44 - 18:21

28 Pá 

5:42 - 18:22

29 So

5:40 - 18:24

30 Ne 

5:38 - 18:26

31 Po

6:35 - 19:27

Odstřel zvěře ▪ od 15. 3.: krocan divoký ▪ do 15. 3.: bažant královský ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ dle potřeby se starat o ochranu před škodnou a pytláky Péče o zvěř ▪ dle potřeby se starat o přikrmování zvěře ▪ zachovávat klid zvěři a čistotu krmelců ▪ pokud přetrvávají mrazy, postarat se zvěři o přístup k vodě ▪ natlouct slaniska ▪ zvěř snáší přechod na přirozenou paši velmi těžce (průjmy atd.), proto je nutné postarat se o jakostní krmivo a o změnu krmiv (např. spárkaté zvěři mimo jiné i mrkev, řepu, jeřabiny, šípky, česnek…) ▪ kontrolovat zdravotní stav zvěře – zjistit úbytek po zimě ▪ přípravy na loveckou sezónu ▪ uzavírá se lovecký rok – statistiky apod. První sluky táhnou lesem v březnu, zvěstují nám mysliveckou vesnu. 107

Myslivost v dubnu

DUBEN

108

1 Út 

6:33 - 19:29

2 St

6:31 - 19:30

3 Čt 

6:29 - 19:32

4 Pá 

6:27 - 19:33

5 So 

6:25 - 19:35

6 Ne

6:23 - 19:37

7 Po 

6:20 - 19:38

8 Út 

6:18 - 19:40

9 St 

6:16 - 19:41

10 Čt 

6:14 - 19:43

11 Pá 

6:12 - 19:45

12 So 

6:10 - 19:46

13 Ne 

6:08 - 19:48

14 Po 

6:06 - 19:49

15 Út

6:04 - 19:51

16 St 

6:02 - 19:52

17 Čt 

6:00 - 19:54

18 Pá 

5:57 - 19:56

19 So 

5:55 - 19:57

20 Ne 

5:53 - 19:59

21 Po 

5:51 - 20:00

22 Út

5:50 - 20:02

23 St 

5:48 - 20:03

24 Čt 

5:46 - 20:05

25 Pá 

5:44 - 20:07

26 So 

5:42 - 20:08

27 Ne 

5:40 - 20:10

Odstřel zvěře ▪ do 15. 4.: krocan divoký ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná 1. 4. začíná myslivecký rok Ochrana zvěře ▪ dbát o klid v honitbě – zákaz volného pobíhání psů atd. sledovat místa snoubení, kladení a hnízdění zvěře k její ▪ ochraně (rozmístit budky) ▪ kontrola zdravotního stavu zvěře Péče o zvěř ▪ podle potřeby přikrmování a obnova lizů ▪ vyčištění a desinfekce krmelců, zásypů, lizů a studánek ▪ zakládat a meliorovat luka a políčka pro zvěř ▪ dle potřeby doplnit remízy nebo jiné kryty pro zvěř (vysázení vhodných keřů – ptačí zob, pámelník, hloh, akát, vrba apod.) Kynologie ▪ cvičení mladých loveckých psů při hledání párku koroptví; případně jejich nákup

28 Po 

5:38 - 20:11

29 Út 

5:36 - 20:13

V dubnu tetřítvek i tetřev toká,

30 St 

5:34 - 20:14

ozývá se písní jejich sloka. 109

Myslivost v květnu

KVĚTEN

110

1 Čt 

5:33 - 20:16

2 Pá 

5:31 - 20:18

3 So 

5:29 - 20:19

4 Ne 

5:27 - 20:21

5 Po 

5:26 - 20:22

6 Út

5:24 - 20:24

7 St 

5:22 - 20:25

8 Čt

5:21 - 20:27

9 Pá 

5:19 - 20:28

10 So 

5:17 - 20:30

11 Ne 

5.16 - 20:31

12 Po

5:14 - 20:33

13 Út 

5.13 - 20:34

14 St 

5:11 - 20:35

15 Čt 

5:10 - 20:37

16 Pá 

5:09 - 20:38

17 So 

5:07 - 20:40

18 Ne 

5.06 - 20:41

19 Po 

5:05 - 20:42

20 Út 

5:03 - 20:44

21 St

5:02 - 20:45

22 Čt 

5:01 - 20:46

23 Pá 

5:00 - 20:48

24 So 

4:49 - 20:49

25 Ne 

4:58 - 20:50

26 Po 

4:57 - 20:51

27 Út 

4:56 - 20:53

28 St

4:55 - 20:54

29 Čt 

4:54 - 20:55

30 Pá 

4:53 - 20:56

31 So 

4:52 - 20:57

Odstřel zvěře ▪ od 16. 5.: srnec obecný (pouze samec) ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ kladení a hnízdění zvěře – zajistit jí klid ▪ vyžádat si povolení na odstřel nemocných kusů Péče o zvěř ▪ pokud se tak již nestalo, vyčistit a desinfikovat krmelce, zásypy, lizy a studánky ▪ značkování mladé zvěře ▪ dodatečně zakládat a meliorovat luka a políčka pro zvěř ▪ vysazovat remízy a vhodné kryty pro zvěř Kynologie ▪ příprava na jarní zkoušky a výstavu loveckých psů ▪ cvičit mladé psy za účasti starších ▪ dosáhnout jejich klidného chování a poslušnosti před hnízdy, po ráně ze zbraně ▪ cvičit na škodnou zvěř (dávení)

V květnu zvěř se snoubí, čas je lásky, chraň ji před dravostí škodné chásky! 111

Myslivost v červnu

ČERVEN

112

1 Ne 

4:51 - 20:58

2 Po 

4:51 - 20:59

3 Út 

4:50 - 21:00

4 St 

4:49 - 20:01

5 Čt

4:49 - 21:02

6 Pá

4:48 - 21:03

7 So 

4:48 - 21:04

8 Ne

4.47 - 21:04

9 Po 

4:47 - 21:05

10 Út 

4:47 - 21:06

11 St 

4:46 - 21:07

12 Čt

4:46 - 21:07

13 Pá

4:46 - 21:08

14 So

4:46 - 21:08

15 Ne 

4:46 - 21:09

16 Po 

4:46 - 21:09

17 Út 

4:46 - 21:10

18 St 

4:46 - 21:10

19 Čt 

4:46 - 21:10

20 Pá 

4:46 - 21:11

21 So

4:46 - 21:11

22 Ne 

4:46 - 21:11

23 Po 

4:46 - 21:11

24 Út 

4:47 - 21:11

25 St 

4:47 - 21:11

26 Čt 

4:48 - 21:11

27 Pá 

4:48 - 21:11

28 So

4:49 - 21:11

29 Ne 

4:49 - 21:11

30 Po 

4:50 - 21:11

Odstřel zvěře ▪ do 15. 6.: špaček obecný ▪ po celý červen: straka obecná, vrána obecná, srnec obecný ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ snaha zajistit klid ▪ snaha zabránit, aby hnízda koroptví a bažantů nebyla vysekána Péče o zvěř ▪ natloukat lizy ▪ zajistit si povolení na odstřel nemocné a chřadnoucí zvěře ▪ sklizeň sena a letniny ▪ sledovat přírůstky zvěře ▪ spravovat lovecká zařízení Kynologie ▪ při odstřelu srnců jej cvičit na barvu ▪ vyhledávání zvěře při senoseči V červnu nový život se zas rozvíjí, vadné srnce odstřel před říjí! 113

Myslivost v červenec

ČERVENEC

114

1 Út 

4:51 - 21:10

2 St 

4:52 - 21:10

3 Čt 

4:52 - 21:09

4 Pá 

4:52 - 21:09

5 So

4:54 - 21:08

6 Ne

4:55 - 21:08

7 Po 

4:56 - 21:07

8 Út

4:57 - 21:07

9 St

4:58 - 21:06

10 Čt 

4:59 - 21:05

11 Pá 

5:00 - 21:04

12 So

5:01 - 21:04

13 Ne

5:02 - 21:03

14 Po

5:03 - 21:02

15 Út 

5:04 - 21:01

16 St

5:05 - 21:00

17 Čt 

5:06 - 20:59

18 Pá 

5:07 - 20:58

19 So 

5:09 - 20:57

20 Ne 

5:10 - 20:55

21 Po

5:11 - 20:54

22 Út

5:12 - 20:53

23 St

5:14 - 20:52

24 Čt 

5:15 - 20:50

25 Pá 

5:16 - 20:49

26 So 

5:18 - 20:48

27 Ne 

5:19 - 20:46

28 Po

5:20 - 20:45

29 Út 

5:22 - 20:43

30 St

5:23 - 20:42

31 Čt 

5:23 - 20:42

Odstřel zvěře ▪ po celý červenec: straka obecná, vrána obecná, špaček obecný, srnec obecný ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ ochrana a naprostý klid ▪ vysekaná vejce a opuštěná kuřata do jiných hnízd Péče o zvěř ▪ starat se o krmivo – sklizeň, uskladnění ▪ natloukat a čistit lizy ▪ starat se o čistotu studánek Kynologie ▪ nechat psa zvykat na zvěř ▪ poskytnout mu dohledávku srnčí zvěře, hlášení a hlídání zhaslého kusu ▪ cvičit ho pro vodní práci

Červenec je honů kachních dobou, dobrý ohař myslivce buď chloubou! 115

Myslivost v srpnu

SRPEN

116

1 Pá 

5:25 - 20:40

2 So

5:26 - 20:39

3 Ne

5:27 - 20:37

4 Po 

5:29 - 20:36

5 Út

5:30 - 20:34

6 St

5:32 - 20:32

7 Čt 

5:33 - 20:31

8 Pá 

5:35 - 20:29

9 So

5:36 - 20:27

10 Ne

5:38 - 20:25

11 Po

5:39 - 20:24

12 Út 

5:41 - 20:22

13 St

5:42 - 20:20

14 Čt 

5:44 - 20:18

15 Pá 

5:45 - 20:16

16 So 

5:47 - 20:14

17 Ne 

5:48 - 20:12

18 Po

5:50 - 20:10

19 Út

5:51 - 20:08

20 St

5:53 - 20:06

21 Čt 

5:54 - 20:04

22 Pá 

5:56 - 20:02

23 So 

5:57 - 20:00

24 Ne 

5:59 - 19:58

25 Po

6:00 - 19:56

26 Út 

6:02 - 19:54

27 St

6:03 - 19:52

28 Čt 

6:05 - 19:50

29 Pá 

6:06 - 19:48

30 So

6:08 - 19:46

31 Ne 

6:09 - 19:44

Odstřel zvěře ▪ od 16. 8.:husa běločelá, polní, velká, kachna divoká, polák chocholačka, polák velký, lyska černá, daněk skvrnitý, muflon, prase divoké (kňour a bachyně), sika Dybowského ▪ po celý srpen: holub hřivnáč, straka obecná, vrána obecná, špaček obecný, jelen evropský, sika japonský, srnec obecný ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ zajistit ochranu mladé zvěři (pronásledovat škodnou, toulavé psy, kočky) Péče o zvěř ▪ obstarat krmivo na zimu ▪ černé zvěři hlíznaté krmení pro osvěžení Kynologie ▪ využít každé příležitosti k výcviku (klid před zvěří, vytrvalost, dohledávka, cvičit na škodnou)

V půli srpna končí srnců říje, jelen v dobrém čase bílým tyje. 117

Myslivost v září

ZÁŘÍ

118

1 Po 

6:11 - 19:42

2 Út

6:12 - 19:40

3 St

6:14 - 19:37

4 Čt 

6:15 - 19:35

5 Pá 

6:17 - 19:33

6 So

6:18 - 19:31

7 Ne

6:20 - 19:29

8 Po

6:21 - 19:27

9 Út 

6:23 - 19:24

10 St

6:24 - 19:22

11 Čt 

6:26 - 19:20

12 Pá 

6:27 - 19:18

13 So 

6:29 - 19:16

14 Ne 

6:30 - 19:13

15 Po

6:32 - 19:11

16 Út

6:33 - 19:09

17 St

6:35 - 19:07

18 Čt 

6:36 - 19:04

19 Pá 

6:38 - 19:02

20 So 

6:39 - 19:00

21 Ne 

6:41 - 18:58

22 Po

6:42 - 18:56

23 Út 

6:44 - 18:53

24 St

6:45 - 18:51

25 Čt 

6:47 - 18:49

26 Pá 

6:48 - 18:47

27 So

6:50 - 18:45

28 Ne 

6:51 - 18:42

29 Po

6:53 - 18:40

30 Út 

6:54 - 18:38

Odstřel zvěře ▪ po celé září: holub hřivnáč, husa běločelá, polní, velká, kachna divoká, lyska černá, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, vrána obecná, špaček obecný, daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, koza bezoárová, muflon, prase divoké (kňour a bachyně), sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ hubení škodné zvěře Péče o zvěř ▪ kontrola a doplňování potravy ▪ zajistit krmivo na zimu - sběr kaštanů, bukvic, jeřabin, šípků, brambory aj.

Koroptvičky lovme až v měsíci září, lov jelena nejlépe se v říji daří. 119

Myslivost v říjnu

ŘÍJEN

120

1 St 

6:56 - 18:36

2 Čt 

6:58 - 18:34

3 Pá 

6:59 - 18:31

4 So 

7:01 - 18:29

5 Ne 

7:02 - 18:27

6 Po 

7:04 - 18:25

7 Út 

7:05 - 18:23

8 St 

7:07 - 18:21

9 Čt 

7:08 - 18:19

10 Pá 

7:10 - 18:16

11 So 

7:12 - 18:14

12 Ne 

7:13 - 18:12

13 Po 

7:15 - 18:10

14 Út 

7:16 - 18:08

15 St 

7:18 - 18:06

16 Čt 

7:20 - 18:04

17 Pá 

7:21 - 18:02

18 So 

7:23 - 18:00

19 Ne 

7:24 - 17:58

20 Po 

7:26 - 17:56

21 Út 

7:28 - 17:54

22 St 

7:29 - 17:52

23 Čt 

7:31 - 17:50

24 Pá 

7:33 - 17:48

25 So 

7:34 - 17:46

26 Ne 

6:36 - 16:45

27 Po 

6:38 - 16:43

28 Út 

6:39 - 16:41

29 St 

6:41 - 16:39

30 Čt 

6:43 - 16:37

31 Pá 

6:44 - 16:36

Odstřel zvěře ▪ Od 16. 10.: bažant královský a obecný (slepice pouze v bažantnici), hrdlička zahradní, perlička obecná, orebice horská ▪ po celý říjen: holub hřivnáč, husa běločelá, polní, velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, vrána obecná, špaček obecný, daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, jezevec lesní, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, prase divoké (kňour a bachyně), sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný (srna a srnče) ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ obstarat vhodné přezimování kmenového stavu zvěře Péče o zvěř ▪ kontrola krmiva na zimu - kaštany, bukvice, jeřabiny, šípky, brambory aj. ▪ při větším stavu zvěře a za chladného počasí přikrmovat V říjnu začnou větší hony, rochá daněk, odstřelem též uprav poměr srn i laněk! 121

Myslivost v listopadu

LISTOPAD

122

1 So 

6:46 - 16:34

2 Ne 

6:48 - 16:32

3 Po 

6:49 - 16:30

4 Út 

6:51 - 16:29

5 St 

6:53 - 16:27

6 Čt 

6:54 - 16:26

7 Pá 

6:56 - 16:24

8 So 

6:58 - 16:22

9 Ne 

6:59 - 16:21

10 Po 

7:01 - 16:20

11 Út 

7:03 - 16:18

12 St 

7:04 - 16:17

13 Čt 

7:06 - 16:15

14 Pá 

7:08 - 16:14

15 So 

7:09 - 16:13

16 Ne 

7:11 - 16:11

17 Po 

7:12 - 16:10

18 Út 

7:14 - 16:09

19 St 

7:16 - 16:08

20 Čt 

7:17 - 16:07

21 Pá 

7:19 - 16:06

22 So 

7:20 - 16:05

23 Ne 

7:22 - 16:04

24 Po 

7:23 - 16:03

25 Út 

7:25 - 16:02

26 St 

7:26 - 16:01

27 Čt 

7:28 - 16:00

Odstřel zvěře ▪ po celý listopad: bažant královský a obecný (slepice pouze v bažantnici), hrdlička zahradní, husa běločelá, polní, velká, kachna divoká, krocan divoký, lyska černá, perlička obecná, polák chocholačka, polák velký, straka obecná, vrána obecná, špaček obecný, orebice horská, daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, jezevec lesní, kamzík horský, koza bezoárová, králík divoký, kuna lesní, skalní, muflon, ondatra pižmová, prase divoké (kňour a bachyně), sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný (srna a srnče), zajíc polní ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ věnovat zvýšenou pozornost před pytláky Péče o zvěř ▪ přikrmujeme hlavně spárkatou zvěř ▪ natloukat lizy, čistit studánky ▪ v polích připravit kryty a zásypy pro koroptve

28 Pá 

7:29 - 16:00

29 So 

7:31 - 15:59

V listopadu borlic zvuky lesem hlaholí,

30 Ne 

7:32 - 15:58

hony na zajíce a bažanty vrcholí. 123

Myslivost v prosinci

PROSINEC

124

1 Po 

7:33 - 15:58

2 Út

7:35 - 15:57

3 St

7:36 - 15:57

4 Čt 

7:37 - 15:56

5 Pá 

7:38 - 15:56

6 So

7:40 - 15:55

7 Ne

7:41 - 15:55

8 Po

7:42 - 15:55

9 Út 

7:43 - 15:55

10 St

7:44 - 15:54

11 Čt 

7:45 - 15.54

12 Pá 

7:46 - 15:54

13 So 

7:47 - 15:54

14 Ne 

7:48 - 15:54

15 Po

7:49 - 15:55

16 Út

7:49 - 15:55

17 St

7:50 - 15.55

18 Čt 

7:51 - 15:55

19 Pá 

7:52 - 15:56

20 So 

7:52 - 15:56

21 Ne 

7:53 - 15:57

22 Po

7:53 - 15:57

23 Út 

7:54 - 15:58

24 St

7:54 - 15:58

25 Čt 

7:54 - 15:59

26 Pá 

7:55 - 16:00

27 So

7:55 - 16:00

28 Ne 

7:55 - 16:01

29 Po

7:55 - 16:02

30 Út 

7:55 . 16:03

31 St 

7:55 . 16:04

Odstřel zvěře ▪ po celý prosinec: bažant královský a obecný (slepice pouze v bažantnici), hrdlička zahradní, husa běločelá, polní, velká, krocan divoký, perlička obecná, straka obecná, vrána obecná, orebice horská, daněk skvrnitý, jelen evropský, jelenec běloocasý, koza bezoárová, králík divoký, kuna lesní, skalní, muflon, ondatra pižmová, prase divoké (kňour a bachyně), sika Dybowského, sika japonský, srnec obecný (srna a srnče), zajíc polní ▪ po celý rok nejsou hájeni: sele a lončák černé zvěře, liška obecná Ochrana zvěře ▪ ochrana proti pytlákům, toulavým psům, atd. ▪ kontrola zásypů, krmelců, ohrad Péče o zvěř ▪ povinné přikrmování všech druhů zvěře ▪ při tuhých mrazech zvýšit krmné dávky ▪ čistit krmelce a jejich okolí, dbát na klid ▪ postarat se zvěři o přístup k vodě vysekáním ledu ve studánkách ▪ doplňovat lizy Prosinec se končí hony, družné styky, účty zavři, pěstuj myslivecké zvyky! 125

ADRESÁŘ Adresář státní správy Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17, 117 05 Praha 1 Tel.: 221 811 111 www.eagri.cz Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ředitel odboru Ing. Jiří Pondělíček, Ph.D. Tel.: 221 812 062 e-mail: [email protected] Odbor hospodářské úpravy lesů a ochrany lesů Ředitel odboru Ing. Jiří John Tel.: 221 812 817 e-mail: [email protected] Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy ČR Slezská 100/7, 120 56 Praha 2 Tel.: 227 010 142; 227 010 143 e-mail: [email protected] www.svscr.cz 126

Úsek lesního hospodářství Náměstek ministra Ing. Radek Braum Tel.: 221 812 065 e-mail: [email protected]

Další adresy Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva Jilmová 759/12, 130 00 Praha 3 Tel.: 284 081 821 e-mail: [email protected] Lesy České republiky, s. p Přemyslova 1106, 50168 Hradec Králové 8 Tel.: +420 956 999 111 e-mail: [email protected] www.lesycr.cz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů – ÚHÚL Nábřežní 1326, 250 01 Brandýs nad Labem Tel.: 326 904 481, 326 904 482, 326 904 483 e-mail: [email protected] www.uhul.cz Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Pod Juliskou 5, Praha 6 160 64 Tel.: 220 405 111 e-mail: [email protected] www.vls.cz 127

Státní zkušebna zemědělských, potravinářských a lesnických strojů, a.s. Třanovského 662/11, 163 04 Praha 6 Tel.: 235 018 276, 235 315 226 e-mail: [email protected] www.szzpls.cz Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v..i. Jíloviště-Strnady 136, 156 04 Praha 5 Tel.: 257 892 222 e-mail: [email protected] www.vulhm.cz

Lesy ČR – Krajská ředitelství

128

KŘ Frýdek - Místek Nádražní 2811, 738 01 Frýdek – Místek Tel.: 956911111 e-mail: [email protected] KŘ Hradec Králové Za drahou 191, 517 21 Týniště nad Orlicí Tel.: 956937111 e-mail: [email protected] KŘ Choceň Pernerova 75, 565 01 Choceň Tel.: 956919111 e-mail: [email protected]

KŘ Brandýs nad Labem Nábřeží 120, 250 01 Brandýs nad Labem Tel.: 956921111 e-mail: [email protected]

KŘ Jihlava Lidická kolonie 39, 586 01 Jihlava Tel.: 956918111 e-mail: [email protected]

KŘ Brno Jezuitská 13, 602 00 Brno Tel.: 956916111 e-mail: [email protected]

KŘ Karlovy Vary Krušnohorská 7, 360 10 Karlovy Vary Tel.: 956932111 e-mail: [email protected]

KŘ České Budějovice Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice Tel.: 956928111 e-mail: [email protected]

KŘ Liberec Sokolská 1383, 460 01 Liberec 1 Tel.: 956936111 e-mail: [email protected] 129

KŘ Plzeň Sukova 40, 301 00 Plzeň Tel.: 956930111

Osobní adresář

e-mail: [email protected]

Jméno Adresa

KŘ Šumperk Potoční 22, 787 01 Šumperk Tel.: 956913111

Telefon Mobil

E-mail Fax

e-mail: [email protected] KŘ Teplice Dr. Vrbenského 2874/1, 415 01 Teplice Tel.: 956933111 e-mail: [email protected]

Jméno Adresa

KŘ Zlín Březnická 5659, 760 01 Zlín Tel.: 956915111

Telefon Mobil

E-mail Fax

e-mail: [email protected]

Jméno Adresa Telefon Mobil

130

E-mail Fax

131

Osobní adresář

Osobní adresář

Jméno Adresa Telefon Mobil

Jméno Adresa E-mail Fax

Jméno Adresa Telefon Mobil

132

E-mail Fax

Jméno Adresa E-mail Fax

Jméno Adresa Telefon Mobil

Telefon Mobil

Telefon Mobil

E-mail Fax

Jméno Adresa E-mail Fax

Telefon Mobil

E-mail Fax

133

134

Čas

Čas

Datum

Datum

Ulovený druh

Ulovený druh

Číslo plomby

Číslo plomby

Kg

Kg Seznam ulovené zvěřiny Seznam ulovené zvěřiny

135

136

Čas

Čas

Datum

Datum

Ulovený druh

Ulovený druh

Číslo plomby

Číslo plomby

Kg

Kg Seznam ulovené zvěřiny Seznam ulovené zvěřiny

137

138

Čas

Čas Datum

Místo

Druh

Pozorování zvěře

Datum

Místo

Druh

Pozorování zvěře

139

140

Čas

Čas Datum

Místo

Druh

Pozorování zvěře

Datum

Místo

Druh

Pozorování zvěře

141

Poznámky

142

Poznámky

143

Poznámky

144

Poznámky

145

Seznam použitých informačních zdrojů BROŽ, Miroslav. Fáze měsíce v roce 2014 [online]. 19. 5. 2007 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.astrohk.cz/faq/#faze_2014 BROŽ, Miroslav. Východy a západy Slunce 2007-2016 [online]. 19. 5. 2007 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.astrohk. cz/faq/Slunce2007-2016.txt ČABART, Jan. Vývoj české myslivosti. Vyd.1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1958, 305 s.

146

HROMAS, Josef. Myslivost. 2.vyd. Písek: Matice lesnická, 2008. 559 s. ISBN 978-80-86271-00-2. KOLDA, František. Myslivost: o zvěři, lovu a zákonech. Vyd. 1. Praha: Plot, 2004, 224 s. ISBN 80-865-2333-0. Myslivost. Myslivecký řád [online]. 2009 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.myslivost.cz/Informace-pro-myslivce/Legislativa/Myslivecky-rad.aspx Priroda.cz. WEINEROVÁ, Libuše. Pobytové znaky zvěře - základy stopařství [online]. 18. 8. 2004[cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=141

ČERVENÝ, Jaroslav. Encyklopedie myslivosti. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004, 591 s. ISBN 80-718-1901-8.

RAKUŠAN, Ctirad. Základy myslivosti. Vyd. 1. Ilustrace Antonín Zezula. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1979, 344 s. Lesnická knihovna.

DOHNÁLEK, Lubomír. Myslivci a příroda: jsou myslivci ničitelé, nebo ochránci přírody?. Olomouc: Votobia, 2000, 77 s. ISBN 80-719-8409-4.

ŠEPLAVÝ, Petr. Myslivecký zápisník 2012. Dobřichovice: Rembrandt s.r.o., 2011, 224 s. ISBN 978-80-87346-04-4.

DOLEJŠ, Karel. Stopařství. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972, 249 s.

ŠTĚPÁNEK, Karel. Myslivecký kalendář 1944. Brno: Novina, 1943, 209 s.

SEKERA, Jiří. Česká myslivecká mluva. Vyd.1-. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1972, 165 s.

VACH, Milan a Jaromír KOVAŘÍK. Myslivecké zvyky a tradice. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1973, 149 s. Lesnická knihovna.

HELL, Pavel. Nová příručka myslivce do kapsy. 2.vyd. Překlad Josef Hromas. Bratislava: Príroda, c2004, 280 s. ISBN 80-0701303-2.

WINKELMAYER, Rudolf. Hygiena zvěřiny: příručka pro mysliveckou praxi. Brno: Institut ekologie zvěře VFU, c2005, 168 s. ISBN 80-730-5523-6 147

KALENDÁŘ LOVU SRSTNATÉ ZVĚŘE Druh zvěře daněk skvrnitý jelen evropský jelenec běloocasý jezevec lesní kamzík horský koza bezoárová králík divoký kuna lesní kuna skalní liška obecná muflon ondatra pižmová prase divoké - kňour a bachyně - sele a lončák sika Dybowského sika japonský srnec obecný - srnec - srna a srnče zajíc polní

I

II

III

IV

V

VI

VII

■15.

VIII

IX

X

XI

XII

16.■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■ ■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■15. 16.■

■

■

■ čas lovu 15.■ lov povolen od 15. dne daného měsíce ■15. lov povolen do 15.dne daného měsíce * pouze odchyt

■

■

■

■

■

■

16.■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

16.■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■

■ ■

*■

■

■ ■

■

■

■

■

■

16.■ ■

■