KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE NECHVALICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE NECHVALICE IČME: 2123-702587-00242829-3/1

E K O – V A K s. r. o. Sídlo: U Pivovaru 1889 263 01 Dobříš Kanceláře a laboratoř: Komenského nám. 412 263 01 Dobříš IČ: 247 28 756 T: 314 003 066 M: 722 917 545 E: [email protected] W: www.ekovak.cz

zpracovatel:

datum:

Ing. David Kunický

9/2013

zadavatel:

kraj:

Zvánovec a. s.

Středočeský

stavba:

počet listů:

Splašková kanalizace a ČOV Nechvalice

A4: 38

obsah:

paré:

Kanalizační řád stokové sítě Obce Nechvalice

3

Kanalizační řád stokové sítě obce Nechvalice

OBSAH 1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................................. 2 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ............................................................................. 4 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu ............................................................ 4 2.2. Cíle kanalizačního řádu.............................................................................................................. 5 3. POPIS ÚZEMÍ ..................................................................................................................................... 6 3.1. Charakter lokality obce Nechvalice ............................................................................................ 6 3.2. Odpadní vody ............................................................................................................................. 7 3.2.1 Odpadní vody z bytového fondu (obyvatelstvo) .................................................................... 7 3.2.2 Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) ................................................. 7 3.2.3 Odpadní vody z obecní vybavenosti ...................................................................................... 7 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ ................................................................................................ 8 4.1 Popis a hydrotechnické údaje stokové sítě ................................................................................... 8 4.2 Hydrologické údaje ...................................................................................................................... 12 4.3 Množství odebírané a vypouštěné vody v lokalitě za rok 2012 .................................................. 13 5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD.......................................................................................... 14 5.1. Kapacita ČOV a projektové údaje ............................................................................................. 15 5.1.1 Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV ..................................................................... 17 5.3. Řešení dešťových vod na ČOV.................................................................................................. 17 6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU ..................................................................................................... 18 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI............................................................. 18 8. LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE ............................ 20 9. OBECNÉ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE ................................. 21 9.1 Srážkové vody ............................................................................................................................. 21 9.2 Provozy produkující odpadní vody zatížené tuky ....................................................................... 22 9.3 Používání kuchyňských drtičů odpadů ........................................................................................ 23 9.4 Zdravotnická a podobná zařízení ................................................................................................ 23 9.5 Provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod ..................................................................... 23 9.6 Ostatní provozy ........................................................................................................................... 23 9.7 Vypouštění odpadních vod s vyšším nebo nižším znečištěním než stanovují limity kanalizačního řádu ................................................................................................................................................... 23 10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD ....................................................................................... 24 11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH ....................... 25 12. SANKCE A SMLUVNÍ POKUTY ..................................................................................................... 26 13. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ ........................................... 27 13.1. Výčet a informace o sledovaných producentech ................................................................... 27 13.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod ............................................................................. 27 13.2.1 ODBĚRATELEM (producentem odpadních vod) ............................................................. 27 13.2.2 PROVOZOVATELEM KANALIZACE .............................................................................. 27 13.2.3. Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod provozovatelem ................... 28 13.3. Přehled souvisejících právních předpisů a norem ................................................................... 29 14. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM ................. 33 15. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU ..................................................................... 33 16. PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... 34 Tabulka 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů odpadních vod .......................... 34 Tabulka 2 – Producenti odpadních vod z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) ..................... 35 Tabulka 3 – Producenti odpadních vod z obecní vybavenosti .......................................................... 35 Tabulka 4 – Producenti odpadních vod s měřícím zařízením objemu vyprodukovaných odpadních vod ..................................................................................................................................................... 35 Tabulka 5 – Kontrola odpadních vod odběrateli (producenty) .......................................................... 35 Tabulka 6 – Pravidelně sledovaní odběratelé (producenti) provozovatelem kanalizace .................. 36 Tabulka 7 – Producenti odpadních vod se specifickými limity maximálně přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace ....................................................................... 36 Přílohová část: Situace stokové sítě Nechvalice Rozhodnutí Měú Sedlčany č. j. ŽP/17599/2013-3 ze dne 26. 9. 2013 Hydrologické údaje: Počepický potok

Strana 1 (celkem 37)


1. TITULNÍ LIST KANALIZAČNÍHO ŘÁDU NÁZEV MĚSTA A PŘÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍTĚ : NECHVALICE

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍTĚ (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2123-702587-00242829-3/1 IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY č. 428/2001 Sb.) : 2123-702587-00242829-4/1 Působnost tohoto kanalizačního řádu se vztahuje na vypouštění odpadních vod do stokové sítě obce Nechvalice, která je zakončena biologickou čistírnou odpadních vod obce Nechvalice s kapacitou 400 EO. Vlastník kanalizace a ČOV

:

Obec Nechvalice

Identifikační číslo (IČ)

:

00242829

Sídlo

:

Nechvalice 62 264 01 Sedlčany Tel/Fax: 318 851 110

Statutární zástupce

:

Jiří Hejhal starosta obce Tel: 602 840 277

Provozovatel kanalizace a ČOV :

Obec Nechvalice

Zpracovatel kanalizačního řádu :

Ing. David Kunický

Vodoprávní úřad:

:

Městský úřad Sedlčany Odbor životního prostředí Náměstí T.G.M. 32 264 01 Sedlčany

Datum zpracování

:

září 2013



Záznamy o platnosti kanalizačního řádu: Kanalizační řád je schválen podle § 14 zákona č. 274/2001 Sb., rozhodnutím místně příslušného vodoprávního úřadu Měú Sedlčany OŽP. Kanalizační řád se schvaluje na dobu neurčitou s pravidelnou aktualizací při významných změnách místních podmínek ovlivňujících provoz stokové sítě a ČOV obce Nechvalice.

č. j. ..........................................................

ze dne: ................................

..................................................... razítko a podpis schvalujícího úřadu



2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami – zejména zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy z kanalizačního řádu: -

určující

existenci,

předmět

a

vztahy

plynoucí

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zejména § 9, § 10, § 14, § 18, § 19, § 32, § 33, § 34) zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (zejména § 16) vyhláška č. 428/2001 Sb., (§ 9, § 14, § 24, § 25, § 26) a jejich eventuální novely a platná znění.

2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu a)

Povinnost uzavřít s provozovatelem stokové sítě smlouvu o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu mají všichni producenti splaškových i průmyslových odpadních vod, případně i vod dešťových.

b)

Vypouštění odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby připojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (odběratel) v rozporu s kanalizačním řádem je zakázáno (§ 10 zákona č. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 32, § 33, § 34 zákona č. 274/2001 Sb. a smluvním pokutám dle vzájemných smluvních ujednání,

c)

Vlastník pozemku nebo stavby připojený na kanalizaci nesmí z těchto objektů vypouštět do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemků, staveb nebo zařízení bez souhlasu provozovatele kanalizace,

d)

Splaškovými odpadními vodami jsou odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech. Na splaškové odpadní vody, se dle § 24 odst. g) vyhlášky č. 428/2001 Sb., nevztahuje nejvyšší přípustná míra znečištění a nejvyšší přípustné množství dle kanalizačního řádu.

e)

Nově může provozovatel stokové sítě připojit na kanalizaci pouze stavby a zařízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepřesahují před vstupem do veřejné kanalizace míru znečištění přípustnou kanalizačním řádem. V případě přesahující určené míry znečištění je odběratel povinen odpadní vody před vstupem do kanalizace předčišťovat,



f)

Producent odpadních vod musí mít souhlas provozovatele stokové sítě a povolení vodoprávního úřadu dle § 16 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., jestliže jde o vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, nebo dle § 18 odst. zákona č. 274/2001 Sb., jestliže jde o vypouštění odpadních vod, jejichž znečištění by překračovalo při jejich vzniku hodnoty uvedené v tomto Kanalizačním řádu a je tedy třeba zajistit jejich předčištění,

g)

Každá změna technologie v činnosti ovlivňující kvalitu a množství produkovaných odpadních vod, musí být projednána s provozovatelem stokové sítě,

h)

Vlastník stokové sítě je povinen podle § 25 vyhlášky 428/2001 Sb. změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen,

i)

Kanalizační řád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádění odpadních vod kanalizací mezi provozovatelem stokové sítě a odběratelem,

j)

Provozovatel stokové sítě shromažďuje podklady pro revize kanalizačního řádu tak, aby tento dokument vyjadřoval aktuální provozní, technickou a právní situaci,

k)

Další povinnosti vyplývající z textu kanalizačního řádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

2.2. Cíle kanalizačního řádu Kanalizační řád vytváří právní a technický rámec pro užívání stokové sítě obce Nechvalice tak, aby zejména: a) b) c) d)

byla plněna rozhodnutí vodoprávního úřadu, nedocházelo k porušení materiálu stokové sítě a objektů, bylo zaručeno dostatečné čištění odpadních vod v obecní čistírně odpadních vod, byla přesně a jednoznačně určena místa napojení vnitřní areálové kanalizace významných producentů průmyslových odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, e) odpadní vody byly odváděny plynule, hospodárně a bezpečně, f) byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v prostorách stokové sítě.



3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. Charakter lokality obce Nechvalice Obec Nechvalice je sídelní útvar značného místního významu s počtem trvale žijících 210 obyvatel a leží v pahorkatině mezi Sedlčany a Milevskem. Obec Nechvalice spravuje osady Bratřejov, Bratříkovice, Křemenice, Libčice, Mokřany, Hodkov, Setěkovy, Dražka, Rážkovy, Chválov, Březí, Vratkov, Ředice, Ředičky a Huštilář. Žije zde celkem asi 630 obyvatel. Zástavba v obci je tvořena převážně staršími rodinnými domky, s výjimkou jihovýchodního okraje obce s výstavbou novou i bytovou. Občanská vybavenost obce je na vysoké úrovni. V Nechvalicích je první stupeň základní školy, mateřská škola, družina, zdravotní středisko s ordinacemi dětského a praktického lékaře, pošta, kadeřnictví, obchod se smíšeným zbožím, prodejna stavebnin, autoservis, autoškola a truhlářské dílny. Mnoho objektů je využíváno jako rekreační chalupy. V centrální části obce jsou objekty občanské vybavenosti s pohostinstvím, sportovištěm, obchodem atd. Zásobení obce pitnou vodou je řešeno z nedávno vybudovaného veřejného vodovodu. V obci existuje sporadická dešťová kanalizace budovaná v 70-tých letech minulého století, která v kombinaci s povrchovým odvodněním a zatrubněnou vodotečí zajišťuje neškodné odvedení dešťových vod z obce.

Obrázek 1

Území obce Nechvalice

Pro likvidaci splaškových odpadních vod z nemovitostí a provozoven v obci je vybudována splašková kanalizace zakončená mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod s kapacitou 400 EO situovanou na západním okraji obce. V obci je tedy vybudována oddílná kanalizační soustava. Odpadní vody z převážné části zástavby obce na ČOV přitékají gravitačně, avšak jihovýchodní část obce v okolí zátopy rybníka Stupník je odkanalizována prostřednictvím čerpací stanice s výtlakem do gravitační kanalizace.



3.2. Odpadní vody V aglomeraci mohou vznikat odpadní vody vnikající do kanalizace: a) b) c) d) e)

v bytovém fondu („obyvatelstvo“), při výrobní činnosti – průmyslová výroba, podniky, provozovny („průmysl“), v zařízeních občansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti („občanská vybavenost“), srážkové a povrchové vody (vody ze střech, zpevněných ploch a komunikací), jiné (podzemní a drenážní vody vznikající v zastaveném území).

3.2.1 Odpadní vody z bytového fondu (obyvatelstvo) Jedná se o splaškové odpadní vody z domácností. Tyto odpadní vody jsou v současné době produkovány od 210 obyvatel, bydlících trvale na území obce Nechvalice a napojených přímo na stokovou síť zakončenou ČOV. Z neodkanalizovaných místních částí obce jsou odpadní vody odváděny do bezodtokových akumulačních jímek (žump), které jsou následně vyváženy na ČOV. Podíl septiků a domovních ČOV v obci je zanedbatelný. Do kanalizace není dovoleno přímo vypouštět odpadní vody přes septiky nebo žumpy. Dále není dovoleno do kanalizace vypouštět předčištěné odpadní vody z domovních ČOV. Uvedené koncentrační limity v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu se ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod.

3.2.2 Odpadní vody z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) Jsou (kromě srážkových vod) obecně dvojího druhu: -

vody splaškové (ze sociálních zařízení podniků), vody technologické (z vlastního výrobního procesu).

Podniky mohou vykazovat poměrně velkou variabilitu ve výrobních činnostech a sortimentu výroby. Tyto odpadní vody mohou významněji ovlivňovat kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti. K datu zpracování kanalizačního řádu jsou do této kategorie zařazeni producenti odpadních vod uvedení v tabulce č. 2 v příloze kanalizačního řádu. Na tyto odpadní vody se vztahují pro vypouštění do splaškové kanalizace obce koncentrační limity uvedené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu.

3.2.3 Odpadní vody z obecní vybavenosti Jsou vody zčásti splaškového charakteru, jejichž kvalita se může přechodně měnit ve značně širokém rozpětí podle momentálního použití vody. Patří sem producenti



odpadních vod ze sféry činností (služeb), kde dochází i k pravidelné produkci technologických odpadních vod nebo odpadních vod výrazně zatížených tuky (restaurační zařízení apod.). Tyto odpadní vody mohou významněji ovlivňovat kvalitu a množství odpadních vod ve stokové síti. K datu zpracování kanalizačního řádu jsou na území obce Nechvalice produkovány odpadní vody z obecní vybavenosti od producentů odpadních vod uvedených v tabulce č. 3 v příloze kanalizačního řádu. Na tyto odpadní vody se vztahují pro vypouštění do jednotné a splaškové kanalizace obce koncentrační limity uvedené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu.

4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍTĚ 4.1 Popis a hydrotechnické údaje stokové sítě Stavba splaškové kanalizace byla povolena rozhodnutím Měú Sedlčany pod č. j. ŽP/2306/2009-3 ze dne 26. 6. 2009. Splašková kanalizace v obci Nechvalice zajišťuje gravitační odvádění odpadních vod z obce na novou čistírnu odpadních vod 400 EO. Kanalizace je vybudována z polypropylenových žebrovaných, třídy únosnosti SN 8 v profilech DN 200-250 mm, uložených do pažené rýhy v hloubkách 1,5-3,45 m v šířkách dle ČSN-EN 1610. V jižní části obce, ze které nelze odpadní vody odvádět gravitačně jsou vyprodukované odpadní vody přečerpávány prostřednictvím vybudované čerpací jímky. Výtlačný řad je řešen z rour PE-Xa, SDR 11, de = 90 mm v délce 183,21 m, uložený do pažené rýhy v nezámrzné hloubce ve společné trase se stokou B-1 a zaústěný do stoky AA-1, která odvádí odpadní vody na ČOV. Revizní šachty jsou prefabrikované, železobetonové o průměru 1 000 mm s poklopy únosnosti dle zatížení na povrchu tj. A 30, B 125 a D 400. Celková délka splaškové kanalizace Počet odlehčovacích komor na síti Počet čerpacích stanic na síti Délka výtlaku z ČS Počet domovních čerpacích stanic ČOV 400 EO

2 055,2 m 0 ks 1 ks 179 m 6 ks 1 ks



Tabulka 1

Délky stokové sítě dle profilů a materiálů

RŠ

RŠ 250

500

Stoka A 1-2 2-3 3-4 4-4a 4a-5 5-6 6-7 7-8 8-9 9-10 10-11 11-12 12-13 13-14 14-15 15-16 16-17 17-18 18-19 19-20 20-21 21-22 Součet

25,73 34,44 32,92 39,99 50,50 23,15 9,88 5,67 50,61 24,31 20,24 12,43 28,68 39,91 35,95 5,57 52,37 26,47 24,31 30,26 27,42 34,41 635,22

9-33 33-34 34-35

13,92 30,32 19,27

RŠ 250

500

Stoka A-2

250

500

Stoka A-3

11-36

18,36

Součet

18,36

12-37 37-38 38-39 39-40 40-41

RŠ

8,39 29,21 14,81 24,46 14,10 0,00 0,00 90,97

RŠ 250

Stoka A-4

500

250

500

Stoka A-4 14,38 15,71 27,13 57,22

52-53 53-54 54-55

26,08 27,54 35,56 89,18

146,40

Stoka A-5 16-56 56-57 57-58 Součet Stoka celkem

500

63,51

RŠ

15-50 50-51 51-52 Součet Stoka celkem

250 Stoka A-1

Stoka A-5 35,34 18,22 40,51 94,07

0,00 94,07



RŠ

RŠ 250

500

Stoka AA 5-23 23-24 24-25 25-26 26-27 27-28 Součet

250

500

StokaAA-1 33,75 12,90 41,35 49,76 29,33 45,51 212,60

24-29 29-30 30-31 31-32

23,16 21,95 24,64 23,99

93,74

RŠ

RŠ 250

500

Stoka AB

250

500

Stoka AB-1

13-43

35,54

43-44

16,98

49-45

44,41 0,00

44-45

11,12

0,00

45-46

31,97

0,00

46-47

36,22

0,00

47-48

47,26

0,00

Součet Stoka celkem

179,09

44,41

179,09

RŠ

44,41 RŠ

250

500

250

500

Stoka AC 20-60

28,25

60-60a

29,88

60a-61

31,12


89,25

Stoka B

250

0,00 89,25 500

Stoka B

250

ČS-62

2,27

66-67

21,98

62-63

61,64

67-68

31,04

63-64

23,96

68-69

45,06

64-65

29,20

69-70

6,76

65-66

16,61

70-71

32,78


133,68

500

137,62 271,30

Stoka B-1

250

62-72 72a-72 72-73 Součet Stoka celkem

11,89 30,05 37,53 79,47

500

250 73-74

500

36,84 0,00 0,00 36,84

116,31

Celková délka splaškové stokové sítě Nechvalice je 2 055,2 m. Délka výtlaku z ČS na síti je 179 m. Stoky splaškové kanalizace jsou v místních podmínkách realizovány minimálně na dvojnásobek maximálního hodinového průtoku Qdim = 2 x Qh = 6,64 l/s, což je hodnota, kterou lze uvažovat pouze v dolní části kmenové stoky A. Převažující délka tras stok je navržena v dostatečných spádech větších než 1,5 %. Strana 10 (celkem 37)


Čerpací jímka Je vybudována k přečerpávání odpadních vod ze severovýchodní části obce – povodí stok B a B-1. Je provedena z prefabrikovaných železobetonových prvků o vnitřním průměru 2 200 mm s celkovou hloubkou 4,80 m. Maximální užitný objem jímky je 11 m3. Objem k úrovni přítoku je 5,7 m3, což umožňuje výpadek provozu téměř 6 hodin. Vlastní kalová čerpadla (1+1) jsou uchycena na vodících tyčích s montážním jeřábkem na stropu jímky. Pro údržbu jímky je realizována přípojka vody z veřejného vodovodu. Čerpací jímka je vybavena bezpečnostním přelivem. Vlastní čerpací jímka je realizována jako kruhový prefabrikát následujících technických parametrů: Materiál Vnější průměr Vnitřní průměr Stavební výška Stavební výška nástavce Zákrytová deska

vodostavební beton tř. C 30/37, odolnost XA2 2 460 mm 2 200 mm 2 500 mm 2 250 mm 2 460 mm, tl. 200 mm (pojízdná)

Ve stropě jímky jsou manipulační a vstupní otvory s poklopy z rýhovaného plechu tl. 6 mm do rámu z profilu L 50/50/4. Poklopy jsou uzamykatelné a vstupní poklop 600/900 mm je opatřen větrací hlavicí průměr 100 mm. Vstup do jímky je zajištěn žárově zinkovaným ocelovým žebříkem ukotveným do stěny jímky. Součástí jímky je obslužná ocelová lávka s pororošty a zábradlím. Odpadní voda z prostoru jímky je řízeně čerpána pomocí plovákového systému spínání do splaškové gravitační kanalizace. Pro čerpání do kanalizace je osazena dvojice ponorných kalových čerpadel (1+1) se šroubovým odstředivým kolem se zvýšenou odolností proti ucpávání. Provedení čerpadel je do mokré jímky na vodící tyče z korozivzdorné oceli a patní koleno DN 80/PN 16 z šedé litiny. Výtlačné potrubí od čerpadel do spojného registru v čerpací jímce je provedeno v potrubí DN 80 (žárově zinkovaná ocel). Na výtlaku od čerpadel je osazena zpětná kulová klapka a uzavírací armatura DN 80. Proplach potrubí je zajištěn koncovkou pro proplach DN 80 mm s uzávěrem. Chod čerpadel je řízen elektrodovým spínacím zařízením (3 ks plovákových spínačů 24 V) s automatikou chodu bude signalizována systémem GSM k obsluhovateli zařízení. Technické údaje čerpadel: Čerpané množství Čerpaná výška Výkon elektromotoru Počet otáček Průchodnost oběžným kolem Jmenovitý proud Elektromotor

4,40 l/s 9,40 m 2,0 kW 2 800 ot./min 60 mm 4,45 A 400 V/50 Hz



Revizní šachty: Revizní šachty jsou z betonových dílců pevnostní třídy C 40/50 v rozměrech: Šachetní dna Skruže Přechodová skruž Vyrovnávací prstence

stavební výška 720 (770) mm (DN 1000 mm) stavebních výšek 250, 500 a 1 000 mm (DN 1 000 mm) stavební výšky 600 mm (DN 1 000/625) stavebních výšek 40, 60, 80 a 100 mm (DN 625)

Součástí šachet jsou zabudovaná krumlová stupadla s ocelovým jádrem a PE povlakem a kapsové plastové stupadlo v přechodové skruži v kroku 250 mm. Zakrytí šachet je zajištěno litinovými poklopy ze šedé litiny s mrazuvzdornou betonovou výplní. Kanalizační přípojky: Kanalizační přípojky gravitační Kanalizační přípojky gravitační Kanalizační přípojky tlakové Domovní čerpací jímky

žebrovaný PP, SN 10 DN 150 žebrovaný PP, SN 10 DN 200 PE 100/SDR 11, D 40

60 ks 7 ks 6 ks 6 ks

Kanalizační přípojky resp. Jejich gravitační část budou převážně napojeny do vysazených odboček, případně do koncových šachet jednotlivých stok a uloženy v minimálním sklonu 2 % ve směru kolmo na osu kanalizace (nejkratší spojnice k hranici objektu). Přípojky s přečerpáváním do gravitační kanalizace jsou ukončeny v revizní šachtě, odkud potrubí kanalizační přípojky do místa napojení na hlavní stoku je gravitační – uklidňovací úsek. Domovní čerpací jímky: Domovní čerpací jímka je provedena u každé tlakově připojovací nemovitosti, výlučně na pozemku vlastníka objektu a jsou do ní gravitačně přivedeny splaškové vody domovní kanalizací. Jímky jsou podle produkce odpadních vod v objektech provedeny samonosné plastové o max. užitném objemu 0,5 m3, vybavené vřetenovým čerpadlem s řezacím zařízením (Pi = 1,1 kW, Q = 45 l/min, H = 60 m) s příslušnými armaturami a elektrodovým spínacím zařízením.

4.2 Hydrologické údaje Obec Nechvalice leží v klimatickém okrsku MT 7, který je mírně teplý. Jde o 4. nejteplejší z 8 okrsků mírně teplé oblasti. Dlouhodobý srážkový úhrn v oblasti je dle údajů ČHMÚ 690 mm/rok. Klimatický okrsek MT 7 se vyznačuje následujícími charakteristikami: délka léta 30 – 40 dnů, mírné s průměrnou teplotou července 16 – 17°C, mírně suché 400 – 450 mm srážek za vegetační období, přechodné období krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je dlouhá 40 – 50 dnů, mírně teplá s průměrnou teplotou ledna –2 až –3 °C, suchá až mírně suchá 250 – 350 mm srážek v zimním období, s krátkým trváním sněhové pokrývky po dobu 50 – 80 dnů.



Území obce Nechvalice je odvodňováno Počepickým potokem č. h. p. 1-08-05-031. V obci jsou rybníky Pilát a Stupník. Po stránce hydrologické spadá zájmové území do povodí Střední Vltavy. Plocha povodí Počepického potoka je 6,075 km2.

Obrázek 2

Vodohospodářská situace území

4.3 Množství odebírané a vypouštěné vody v lokalitě za rok 2012 V době vypracování kanalizačního řádu nebyly k dispozici údaje o množství odpadních vod v lokalitě vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o novou stavbu. Množství odebírané vody z veřejného vodovodu v obci Nechvalice za rok 2012 představovalo cca 9 000 m3 za rok tzn. cca 25 m3 za den, což při počtu cca 200 odběratelů pitné vody představuje měrnou spotřebu pitné vody 125 l/osoba/den.



5. ÚDAJE O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD Mechanicko-biologická ČOV Nechvalice 400 EO je určena pro zneškodňování splaškových odpadních vod z obce Nechvalice. ČOV je situována na pozemku parc. č. 147/1 v k. ú. Nechvalice. Odpadní vody jsou na ČOV produkovány hlavní kanalizační stokou A. Členění technologické části ČOV je následující: -

Mechanické předčištění Biologické čištění (denitrifikace a nitrifikace) Dmychárna a provozní objekt Kalové hospodářství Jímka na svoz Měření a regulace

K biologickému čištění (aktivace s nitrifikací a denitrifikací) dochází pomocí směsné polykultury mikroorganismů v tzv. jednokalovém systému. Mikroorganismy vytvářejí spolu s organickými, anorganickými a inertními látkami, které jsou obsaženy v odpadní vodě, hnědě zabarvené sedimentující vločky aktivovaného kalu. Rozpuštěné, jemně suspendované nebo koloidní organické látky a uvedené formy dusíku jsou z odpadní vody odstraňovány fyzikálními a fyzikálně-chemickými pochody. Jde v podstatě o koagulaci (shlukování) a sorpci těchto látek na vločky aktivovaného kalu a enzymatické štěpení takto zachycených látek směsnou kulturou mikroorganismů. K optimálnímu růstu a množení a tím i k čištění odpadní vody potřebují mikroorganismy správný poměr živin (makrobiogenních i mikrobiogenních prvků). K odbourávání organických látek a k nitrifikaci aerobními mikroorganismy je třeba, aby v systému bylo dostatečné množství kyslíku. Provzdušňovacími elementy je stlačený vzduch jemně rozptýlen do vody. Při styku bublinek vzduchu s vodou (aktivační směsí) dochází k rozpouštění kyslíku v něm obsaženého. Tento kyslík je pak využíván směsnou polykulturou mikroorganismů. Vháněním tlakového vzduchu a výstupem jeho bublin ode dne ke hladině nádrže je zároveň zajištěna potřebná homogenizace (míchání) aktivační směsi, která je nutná pro udržování aktivovaného kalu ve vznosu a neustálé obnovování styku vloček aktivovaného kalu s kyslíkem a substrátem (tj. znečišťujícími látkami v odpadní vodě). K odbourávání resp. redukci dusičnanů a dusitanů na plynné produkty jsou třeba pro redukující bakterie vytvořit anoxické (bezkyslíkaté) podmínky. Ty jsou zajištěny přítokem surových odpadních vod, které prakticky rozpuštěný kyslík neobsahují. Aerobní organismy obsažené v aktivovaném kalu případný přítomný rozpuštěný kyslík z recirkulační směsi rychle spotřebují. Styk aktivovaného kalu se substrátem a jeho udržování ve vznosu je zajištěno mechanickým mícháním. Při biologickém čištění (odstraňovaní organických látek) se část organických látek odstraňovaných z odpadní vody oxiduje na oxid uhličitý a vodu, část přechází na syntézu nových buněk a zásobních látek buněk mikroorganismů. Syntéza a zvyšování počtu buněk a tím i množství mikroorganismů se navenek projevuje ve zvyšování množství (koncentrace) aktivovaného kalu v aktivační směsi.



V aktivační směsi je třeba udržovat optimální množství aktivovaného kalu, na kterém mj. závisí čistící účinek aktivace. Toto množství je závislé na množství přitékajícího znečištění, na množství recirkulovaného kalu a na množství aktivovaného kalu, která je nutno ze směsi odstraňovat jako přebytečný. Čistící účinek aktivace je závislý i na dalších veličinách a parametrech, z nichž mezi základní patří doba zdržení, teplota a koncentrace organického znečištění (koncentrace substrátu vyjádřená hodnotou BSK5 nebo CHSKCr), charakter znečištění a v neposlední řadě i kvalita aktivovaného kalu. ČOV je schopna plynule reagovat na změny látkového a hydraulického zatížení ČOV v rozsahu 30 – 120 % projektované kapacity.

5.1. Kapacita ČOV a projektové údaje Tab. 2 Hydraulické zatěžovací parametry ČOV Nechvalice Průtok Q24 kd Qd kh Qmax

m3.d-1 49,70

m3.h-1 2,07

l.s-1 0,58

69,60

2,90

0,81

-

11,90

3,32

1,40 3,50

Tab. 3 Látkové zatěžovací parametry ČOV Nechvalice a znečištění odpadních vod Ukazatel počet EO dle BSK5 BSK5 CHSKCr NL N-NH4 N-celk P-celk

kg.d-1

mg.l-1

400 24,0 44,0 22,0 3,2 4,0 1,0

483 885 443 64 81 20



Tab. 4 Základní technologické parametry ČOV Nechvalice Parametr Zatížení aktivace v EO dle BSK5 Zatížení aktivace BSK5 Zatížení aktivace CHSK Hydraulické zatížení Počet aktivačních linek Celkový objem aktivace z toho objem denitrifikace z toho objem nitrifikace Recirkulační poměr vratného kalu Hydraulická doba zdržení Koncentrace kalu Stáří kalu Produkce biologického kalu dle Hunken Zatížení kalu BSK5 Zatížení kalu CHSK Typ systému Počet dosazovacích nádrží Objem dosazovací nádrže Plocha dosazovací nádrže Látkové zatížení Hydraulické zatížení Hydraulická doba zdržení Recirkulace

jednotka EO kg.d-1 kg.d-1 m3.d-1 ks m3 m3 m3 % Q24 h kg/m3 d kg.d-1 kg.kg-1.d-1 kg.kg-1.d-1 zatížení ks m3 m2 kg/m2.h m3/m2.h h m3/h

hodnota 400 24,0 44,0 49,70 1 84,6 27,0 57,6 100 36,2 4,0 19,4 15,4 0,080 0,148 nízké 1 9,9 9,8 0,85 0,21 3,3 11,9

Tab. 5 Základní technologické parametry kalového hospodářství ČOV Nechvalice Parametr Přebytečný kal Koncentrace kalu Objemová produkce přebytečného kalu Koncentrace kalu po zahuštění Objem kalu po zahuštění Doba zdržení v kalové jímce Kapacita kalové jímky

jednotka kg.suš/den kg/m3 m3.d-1 kg.m-3 m3.d-1 d m3

hodnota 15,4 4,0 3,86 25 0,39 60 23,2

Tab. 6 Parametry hlavních technologických nádrží ČOV Nechvalice Objekt jímka dovozu odpadních vod nádrž denitrifikace nádrž nitrifikace dosazovací nádrž zahušťovací nádrž

Rozměry [m] 1,70 x 2,90 m

Objem [m3] 14,8

1,80 x 5,00 m 4,50 x 5,00 m průměr 3,5 m 2,90 x 3,00 m

27,0 57,6 9,9 26,1

Plocha [m2]

9,8



5.1.1 Povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV Stavba vodního díla ČOV Nechvalice byla povolena rozhodnutím Měú Sedlčany OŽP č. j. ŽP/2306/2009-3 ze dne 26. 6. 2009. Povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových platné na dobu do 30. 6. 2019 bylo vydáno rozhodnutím Měú Sedlčany č. j. ŽP/17599/2013-3 ze dne 26. 9. 2013. Tab. 7 Emisní limity na odtoku ČOV Ukazatel Průtok - průměr Průtok - maximum Ukazatel BSK5 CHSK NL N-NH4 Pcelk

0,57 l.s-1 3,32 l.s-1 „p“ hodnota 20,0 mg.l-1 80,0 mg.l-1 25,0 mg.l-1 „průměr“ 5,0 mg.l-1 2,0 mg.l-1

1 700 m3.měs-1 „m“ hodnota 40,0 mg.l-1 120,0 mg.l-1 40,0 mg.l-1

20 400 m3.r-1 bilance 0,364 t.r-1 1,456 t.r-1 0,364 t.r-1

10,0 mg.l-1 4,0 mg.l-1

0,091 t.r-1 0,04 t.r-1

5.3. Řešení dešťových vod na ČOV Odpadní voda je přivedena gravitační splaškovou kanalizací do obtokového objektu, který je v přední části vybaven hradítky a obtokovým potrubím pro případ havarijního obtokování ČOV. V obtokovém objektu jsou usazeny hrubé, ručně stírané česle s odkapovým žlábkem a hrabičkami. Obtok ČOV se zprovozňuje pouze ve výjimečných případech z důvodu havárie technologie ČOV nebo z důvodu přítoku přívalových vod. Maximální hodinová hydraulická kapacita ČOV je 11,9 m3/hod tzn. 3,32 l/s. Zprovoznění obtoku ČOV se provádí vždy s vyrozuměním vodoprávního úřadu Měú Sedlčany OŽP a správce recipientu Povodí Vltavy, s. p.



6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Odpadní vody z ČOV se vypouštějí do Počepického potoka, č. h. p. 1-08-05-031. Recipient není významným vodním tokem ve smyslu Vyhl. č. 470/2001 Sb., v platném znění a není klasifikován jako „lososové“ nebo „kaprové“ vody ve smyslu NV č. 71/2003 Sb., v platném znění. Název vodního recipientu

:

Počepický potok

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod

:

není přiděleno

Říční km vypouštění

:

8,3

Správce vodního toku

:

Povodí Vltavy s. p.

Číslo hydrologického pořadí

:

1-08-05-031

Hydrologický rajón

:

625

Plocha povodí (A)

:

6,075 km2

Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa)

:

16,5 l/s

Q355

:

3 l/s

Třída

:

III.

7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami: A. Zvlášť nebezpečné látky, s výjimkou těch, jež jsou, nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.



B. Nebezpečné látky: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou potřebu, pocházející z vodního prostředí, a sloučeniny, mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodě. 4. Toxické, nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. Do kanalizace dále nepatří: A. Zeminy, B. látky působící změnu barvy vody, C. neutralizační kaly, D. zaolejované kaly z čisticích zařízení odpadních vod, E. látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii čištění odpadních vod na ČOV, F. látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky a narušení materiálu stoky, G. jiné látky, popřípadě vzájemnou reakcí vzniklé směsi, ohrožující bezpečnost obsluhy stokové sítě, H. pevné odpady včetně kuchyňských odpadů, ať ve formě pevné nebo rozmělněné (použití kuchyňských drtičů odpadu), které se dají odstraňovat tzv. „suchou cestou“, I. látky radioaktivní, infekční a karcinogenní, J. jedy, žíraviny, výbušniny a pesticidy, K. hořlavé látky a látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi, L. biologicky nerozložitelné tenzidy.



8. LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE Limit znečištění odpadních vod je nejvyšší povolená koncentrační a bilanční hodnota znečištění pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu. Vztahuje se na znečištění a množství odpadních vod v kanalizační přípojce producenta v místě před napojením do veřejné splaškové kanalizace města. Kritériem pro analytické stanovení znečištění odpadních vod je, aby vzorek odpadní vody byl za účasti provozovatele kanalizace odebrán a poté analyzován oprávněnou laboratoří tj. laboratoří, která je držitelem Osvědčení o akreditaci ČIA nebo Osvědčení o správné činnosti laboratoře ASLAB. Do kanalizace mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění stanovené v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu. V určitých případech může provozovatel kanalizace dát na omezenou dobu souhlas k vypouštění odpadních vod v rámci příslušných smluvních vztahů i tehdy, když některé koncentrační limity dle tabulky č. 1 budou překročeny. Přitom je povinen vždy respektovat vyjádření vodoprávního úřadu a dbát na to, aby nedošlo k poškození provozu stokové sítě, ČOV a vodního recipientu. Obdobně se to týká i možného snížení koncentračních limitů dle tabulky č. 1. Producenti odpadních vod se specifickými limity jsou uvedeni v tabulce č. 7 v příloze kanalizačního řádu. Uvedené koncentrační limity v tabulce č. 1 v příloze kanalizačního řádu se ve smyslu § 24 odst. g), vyhlášky č. 428/2001 Sb. netýkají splaškových odpadních vod. Míra znečištění splaškových odpadních vod z domácností by neměla tyto koncentrační limity překračovat. V případě napojení nového producenta odpadních vod produkujícího jiné než splaškové odpadní vody z domácnosti, stanoví provozovatel veřejné kanalizace pro producenta na základě aktuálních výkonových parametrů ČOV a kapacity ČOV bilanční hodnoty vypouštěného znečištění vycházející z limitů dle tabulky č. 1 a z potřeby vody producenta. Koncentrační a bilanční hodnoty vypouštěného znečištění budou stanoveny rozhodnutím vodoprávního úřadu dle § 18 zákona č. 274/2001 Sb. Pokud bilanční hodnoty vypouštěného znečištění producentem nebudou v souladu s celkovými aktuálními látkovými kapacitními možnostmi ČOV Nechvalice 400 EO s přihlédnutím ke skutečnosti, že přednostně musí být uspokojena produkce odpadních vod od obyvatel obce, nebude provozovatelem k takovéto produkci odpadních vod vydán souhlas k vypouštění do veřejné kanalizace a producent odpadních vod si musí zajistit zneškodňování odpadních vod alternativním způsobem. Koncentrační limity se stanovují v prostém nebo ve směsném dvouhodinovém vzorku typu „A“ (dle přílohy č. 4 k NV č. 61/2003 Sb., v platném znění NV 23/2011 Sb.). Způsob typu odběru vzorku stanoví provozovatel veřejné kanalizace na základě místních podmínek u každého odběratele (producenta). Zjistí-li provozovatel kanalizace překročení limitů (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutečnosti informovat vodoprávní úřad a může na viníkovi uplatnit smluvní pokuty v rámci vzájemných smluvních vztahů a náhrady ztráty dle platných právních norem (viz § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb.). Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností uplatňují sankce podle § 32 – 34 zákona č. 274/2001 Sb.



9. OBECNÉ PODMÍNKY VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO KANALIZACE 9.1 Srážkové vody Srážkové vody se musí přednostně zasakovat vhodným technickým zařízením do terénu (vegetační plochy a pásy, zatravňovací tvárnice, příkopy a vsakovací jámy apod.) na pozemcích producentů, nebo odvádět samostatnou dešťovou kanalizací do recipientu v místech, kde je vybudována. Pokud jsou srážkové vody znečištěné (např. úkapy ropných látek z parkovišť a ostatních nezastřešených ploch) je nutné je před vypouštěním do dešťové kanalizace předčistit v souladu s povolením vodoprávního úřadu takovým způsobem, aby byly dodrženy imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb. ve znění NV č. 23/2011 Sb. Podzemní (balastní) vody (včetně přepadů ze studní), které by do oddílné kanalizace vnikaly jakýmkoliv způsobem, nelze zbytečně kanalizací odvádět na ČOV, neboť narušují čisticí proces – ředí a ochlazují splašky (dochází k hydraulickému přetěžování ČOV a ke snížení procesu denitrifikace na ČOV). Výjimečně lze povolit vypouštění těchto a srážkových vod do splaškové kanalizace tam, kde je to potřebné z provozních důvodů např. k proplachování stok. Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Není-li množství srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství dle přílohy č. 16 vyhl. č. 428/2001 Sb. následujícím způsobem: Druh plochy (m2) A – zastavěné plochy a těžce propustné zpevněné plochy V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,9 B – lehce propustné zpevněné plochy V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,4 C – plochy kryté vegetací V případě možnosti odtoku do kanalizace: odtokový součinitel 0,05



Tab. 8 Výpočet množství srážkových vod vypouštěných do dešťové kanalizace

Druh plochy

plocha v m2

odtokový součinitel

A B C Součet redukovaných ploch: Dlouhodobý srážkový úhrn (Nechvalice):

redukovaná plocha v m2 (plocha x odtokový součinitel)

690 mm/rok tj. 0,690 m/rok

Roční množství odváděných srážkových vod Q (m3): = součet redukovaných ploch producenta (m2) x dlouhodobý srážkový úhrn (m/rok)

9.2 Provozy produkující odpadní vody zatížené tuky Použité oleje z fritovacích lázní nesmí být vypouštěny do kanalizace. Musí být odstraňovány dle možností odbornou firmou na základě platné smlouvy. Platnou smlouvu o likvidaci olejů a doklady o likvidaci předloží provozovatel kuchyňských a restauračních provozů na vyžádání oprávněným pracovníkům provozovatele vč. 3 roky zpět vedené evidence ohledně likvidace vzniklého odpadu (doklady o platbách za likvidaci odpadu). Povinnost instalovat odlučovače tuků, jako ochrany kanalizační sítě, pro odvádění odpadních vod z kuchyňských a restauračních provozoven, provozoven s prodejem smažených jídel nebo výroby uzenin, polotovarů či jiných potravinářských výrobků, při jejichž výrobě, zpracování nebo prodeji vznikají odpadní vody se zvýšeným obsahem tuků rostlinného nebo živočišného původu, určí vodoprávní úřad na návrh provozovatele, po posouzení charakteru, množství a jakosti odpadních vod nebo technických možností kanalizačního systému v dané lokalitě. Doporučení: Volba vhodného typu (velikosti) odlučovače tuků musí vycházet zejména z vybavení a účelu objektu, počtu produkovaných jídel, množství odpadní vody a emulgační schopnosti používaných mycích prostředků. pro produkci 50 -100 jídel/den pro produkci nad 100 jídel/den

– –

odlučovač tuků poddřezový odlučovač tuků (klasické provedení)

U každého odlučovače tuků musí být možnost odběru vzorku předčištěné odpadní vody tj. musí být přístupný odtok odpadní vody z odlučovače.



9.3 Používání kuchyňských drtičů odpadů Používání kuchyňských drtičů v odkanalizované lokalitě je nepřípustné. Rozdrcené organické zbytky potravin nejsou odpadními vodami. Tento druh odpadu (kat. č. 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven) je nutné na úrovni domácnostní odstraňovat v souladu se zákonem o odpadech 185/2001 Sb., v platném znění. Stoková síť v obci Nechvalice není k odvádění tohoto druhu odpadu uzpůsobena. Řešení stokové sítě a ČOV obce Nechvalice není vybaveno odpovídající technologií umožňující bezproblémové odstranění rozdrcených kuchyňských odpadů společně s odpadními vodami z lokality.

9.4 Zdravotnická a podobná zařízení Ve vypouštěných odpadních vodách musí být negativní nález infekčních mikroorganismů. Stomatologické soupravy musejí být vybaveny separátory amalgámu. Při zpracování amalgámu je nutno postupovat tak, aby se co nejvíce omezilo jeho vnikání do odpadních vod. Nezbytné je, aby odlučovač suspendovaných částic amalgámu pracoval s doložitelnou účinností min 95 %. O povolení k vypouštění odpadních vod do kanalizace ze stomatologických zařízení s obsahem zvlášť nebezpečné látky (rtuti) žádá vodoprávní úřad vlastník objektu, ve kterém je pracoviště zubní ordinace.

9.5 Provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod Doprava, autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště a jiné provozy s produkcí zaolejovaných odpadních vod vypouštějících tyto odpadní vody do splaškové kanalizace musí zajistit předčištění v odlučovači lehkých kapalin ve smyslu ČSN 75 6551 Čištění odpadních vod s obsahem ropných látek.

9.6 Ostatní provozy Produkce odpadních vod se specifickým znečištěním. Limity se budou stanovovat individuálně vzhledem k charakteru a množství odpadních vod tak, aby bylo umožněno producentům likvidovat zákonným způsobem odpadní vody a nebyl ohrožen čisticí proces na ČOV a kanalizační systém.

9.7 Vypouštění odpadních vod s vyšším nebo nižším znečištěním než stanovují limity kanalizačního řádu Krátkodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v tabulce č. 1 v kanalizačním řádu, může provozovatel veřejné kanalizace povolit na základě žádosti a následného vyjádření vodoprávního úřadu ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, např. při haváriích zařízení producentů, nezbytných rekonstrukcích předčisticích zařízení producentů, úpravách



technologického zařízení nebo v jiných výjimečných případech jako je nedostatečná kapacita předčisticího zařízení apod. Dlouhodobé, časově omezené vypouštění odpadních vod s vyšším znečištěním než určují limity uvedené v tabulce č. 1 v kanalizačním řádu, může provozovatel veřejné kanalizace povolit na základě žádosti a následného vyjádření vodoprávního úřadu tehdy, není-li z důvodu charakteru výroby či provozu, i přes veškerá technologická opatření a realizovaná předčisticí zařízení, možné tyto limity dodržovat. Takovému producentovi odpadních vod pak mohou být povoleny vyšší limity znečištění. Producent bude zařazen dle charakteru odpadních vod do skupin producentů se specifickými limity s vědomím vodoprávního úřadu. Obdobně se to týká i možného snížení koncentračních limitů dle tabulky č. 1. Producenti odpadních vod se specifickými limity jsou uvedeni v tabulce č. 7 v příloze kanalizačního řádu. V obou výše uvedených případech je producent odpadních vod povinen uhradit provozovateli veřejné kanalizace zvýšené náklady na čištění odpadních vod formou zvýšené sazby stočného za přiváděné nadstandardní znečištění na obecní ČOV dle vzájemných smluvních vztahů v souladu s metodickým pokynem MZe č. j. 44929/2011-15000. Nadstandardní přiváděné znečištěné zvyšuje provozovateli náklady na čištění odpadních vod a ostatní související provozní činnosti.

10. MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na měření a stanovení množství odváděných odpadních vod jsou všeobecně stanoveny zejména v § 19 zákona č. 274/2001 Sb., a v § 29, 30, 31 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Průmysl a obecní vybavenost – objemová produkce odpadních vod – průtok bude zjišťován u vybraných odběratelů z údajů měřících zařízení odběratelů. U ostatních bude stanovován z údajů fakturované vody dle vodoměru. Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádění odpadních vod. Měřící zařízení ke zjišťování okamžitého a kumulativního průtoku technologických odpadních vod budou používat odběratelé uvedení v tabulce č. 4 v příloze kanalizačního řádu. Odběratelé uvedení v tabulce č. 4 v příloze kanalizačního řádu mají stanovenou povinnost předávat provozovateli veřejné kanalizace údaje o množství vyprodukovaných odpadních vod v četnosti 1 x měsíčně. Objemový přítok do čistírny odpadních vod – je zjišťován z nepřímého měření, z údajů výstupního měřidla průtoků – Parshallova žlabu s ultrazvukovou sondou, umístěného na odtoku ČOV. Objem (průtok) balastních + srážkových vod bude vypočten z rozdílu: „voda čištěná“ – „voda odkanalizovaná fakturovaná“. Obyvatelstvo (místní) - objemová produkce splaškových odpadních vod, bude zjišťována z údajů stočného, tzn. dle množství fakturované vody popř. dle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 Vyhl. č. 428/2001 Sb. Strana 24 (celkem 37)


11. OPATŘENÍ PŘI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Případné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na Obecní úřad Nechvalice: Tel Pohotovost

: :

318 851 110 602 840 277

Producent odpadních vod hlásí neprodleně provozovateli kanalizace možné nebezpečí překročení předepsaného limitu (i potenciální). Za havarijní situaci je nutno považovat: a) b) c) d)

vniknutí látek uvedených v kapitole č. 7 kanalizačního řádu do kanalizace, havárie na stavební nebo strojní části stokové sítě, ucpávky na veřejných stokách nebo kanalizačních přípojkách, překročení limitů kanalizačního řádu, které má za následek ohrožení jakosti povrchových vod, e) ohrožení zaměstnanců stokové sítě, f) ohrožení provozu čistírny odpadních vod, g) omezení kapacity stokového systému a následného vzdouvání hladiny odpadních vod na terén.

Provozovatel kanalizace postupuje při likvidaci poruch a havárií a při mimořádných událostech podle vnitřních provozních předpisů a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V případě havárií provozovatel postupuje podle ustanovení § 40 a § 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení Hasičskému záchrannému sboru ČR (případně jednotkám požární ochrany, Policii ČR, správci povodí). Vždy informuje příslušný vodoprávní úřad, Českou inspekci životního prostředí a případně správce recipientu a Český rybářský svaz. Náklady spojené s odstraněním zaviněné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji způsobil. Činnost provozovatele při povodních řeší § 84 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Důležitá telefonní čísla v případě havárie: POLICIE ČR Sedlčany

974 879 740

HZS Sedlčany

950 833 111

Správce recipientu – Povodí Vltavy s. p.

257 329 425, 724 453 422

Vodoprávní úřad Měú Sedlčany OŽP

318 822 742, linka 134

ČIŽP OI Praha - havárie

233 066 201, 731 405 313

Záchranná služba Sedlčany

318 822 545



12. SANKCE A SMLUVNÍ POKUTY Sankce může být uložena v případě, že: a) dojde k překročení limitů dle tabulky č. 1 nebo specifických limitů u vybraných producentů odpadních vod dle tabulky č. 7 stanovených kanalizačním řádem, b) bude zjištěno vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami, c) dojde k porušení ostatních povinností vyplývajících z kanalizačního řádu a smlouvy o odvádění odpadních vod.

Producent odpadní vody se vystavuje nebezpečí postihu: 1. ze strany vodoprávního úřadu, kdy mu bude vyměřena pokuta za přestupek (správní delikt) fyzické nebo právnické osoby dle § 32, § 33 a § 34 zákona č. 274/2001 Sb. 2. ze strany provozovatele, kdy mu bude vyměřena smluvní pokuta na základě smluvních ujednání o odvádění odpadních vod kanalizací pro veřejnou potřebu a náhrady vzniklé ztráty provozovatele dle zákona o vodovodech a kanalizacích zjištěných v souladu s § 10 zákona č. 274/2001 Sb. a § 14 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Poznámka: Smluvní pokuta slouží k zajištění povinností, které mohou (ale nemusí) být stanovené právními předpisy a jež si smluvní strany ve smlouvě o odvádění odpadních vod sjednaly. Oproti tomu veřejnoprávní sankce specifikovaná dle zákona č. 274/2001 Sb. je většinou ukládána za neplnění povinností stanovené právním předpisem, které naplňuje znaky skutkové podstaty správního deliktu (přestupku), a tato sankce neslouží k zajištění plnění smluvního ujednání. Výše smluvní pokuty nesmí být v rozporu s dobrými mravy.



13. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENTŮ Při kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod se provozovatel kanalizace řídí zejména ustanoveními § 18 odst. 2, zákona 274/2001 Sb., § 9 odst. 3) a 4 a § 26 vyhlášky 428/2001 Sb.

13.1. Výčet a informace o sledovaných producentech Tyto informace uvádí tabulka č. 2 a tabulka č. 3 v příloze kanalizačního řádu.

13.2. Rozsah a způsob kontroly odpadních vod 13.2.1 ODBĚRATELEM (producentem odpadních vod) Podle § 18 odst. 2) zákona č. 274/2001 Sb., provádí vybraní odběratelé na určených kontrolních místech vlastní odběry a rozbory vzorků vypouštěných odpadních vod veřejné kanalizace prostřednictvím oprávněné laboratoře s Osvědčením o akreditaci ČIA nebo s Osvědčením o správné činnosti laboratoře ASLAB. Výčet vybraných odběratelů, způsob a rozsah kontrol odpadních vod uvádí v příloze kanalizačního řádu tabulka č. 5.

13.2.2 PROVOZOVATELEM KANALIZACE Provozovatel kanalizace ve smyslu § 26 vyhlášky č. 428/2001 Sb. kontroluje množství a znečištění (koncentrační a bilanční hodnoty) odpadních vod odváděných odběrateli uvedenými v tabulce č. 2 a v tabulce č. 3 v příloze kanalizačního řádu. Rozsah kontrolovaných ukazatelů znečištění bude stanoven individuálně dle charakteru vypouštěných odpadních vod. Kontrola množství a jakosti vypouštěných odpadních vod se provádí v období běžné vodohospodářské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu obecně tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Předepsané maximální koncentrační limity se zjišťují analýzou prostých nebo 2 hodinových směsných vzorků typu „A“, které se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejných objemů v intervalech 15 minut. Volba typu vzorku je na uvážení provozovatele veřejné kanalizace dle místních podmínek, kdy může být zvolen i jiný typ vzorku pokud bude vykazovat reprezentativní výsledky. Bilanční hodnoty znečištění (důležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišťují nejlépe s použitím analýz směsných vzorků, odebíraných po dobu vodohospodářské aktivity odběratele, nejdéle však po 24 hodinách. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odběry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se pořídí smísením stejných objemů prostých (bodových) vzorků, přesněji pak smísením objemů, úměrných průtoku.



Z hlediska kontroly odpadních vod se odběratelé rozdělují do 2 skupin: A. Odběratelé pravidelně sledovaní B. Ostatní, nepravidelně (namátkou) sledovaní odběratelé Kontrola odpadních vod pravidelně sledovaných odběratelů se provádí minimálně 2 x za rok, kontrola nepravidelně sledovaných odběratelů se provádí namátkově, podle potřeb a uvážení provozovatele kanalizace. Pro účely tohoto kanalizačního řádu se do skupiny pravidelně sledovaných odběratelů zařazují odběratelé uvedení v tabulce č. 6 v příloze kanalizačního řádu. Mezi nepravidelně sledované odběratele se zařazují všichni producenti odpadních vod do veřejné kanalizace.

13.2.3. Podmínky pro provádění odběrů a rozborů odpadních vod provozovatelem Pro uvedené ukazatele znečištění a odběry vzorků uvedené v tomto kanalizačním řádu platí následující podmínky: Podmínky: 1) Odběry a analýzy odpadních vod musí být prováděny oprávněnou laboratoří s Osvědčením o akreditaci ČIA nebo s Osvědčením o správné činnosti laboratoře ASLAB za účasti provozovatele a odběratele. 2) Pokud se odběratel ač provozovatelem vyzván k odběru nedostaví, bude vzorek odebrán bez jeho účasti. Podíl odebraného vzorku musí být v zapečetěné vzorkovnici nabídnut k paralelnímu rozboru odběrateli, který je povinen předat vzorek do oprávněné laboratoře k analýze. S podílem odebraného vzorku bude odběrateli poskytnut i protokol o odběru vzorku. 3) Budou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci výsledků rozborů vzorků odpadních vod, bude proveden kontrolní rozbor produkovaných odpadních vod kontrolní laboratoří ve smyslu § 92 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. 4) Prostý vzorek se pořídí jednorázovým odběrem odpadní vody. 5) 2 hodinový směsný vzorek typu „A“ se pořídí sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalech 15 minut. 6) Volba typu odběru vzorku (směsný nebo prostý) je dle uvážení provozovatele a dle místních podmínek u každého odběratele. 7) Místo odběru vzorku je dle vodoprávního rozhodnutí nebo dle místních podmínek v místě přítoku odpadních vod z kanalizační přípojky do veřejné kanalizace. 8) Čas odběru se zvolí tak, aby odebíraný vzorek odpadní vody byl reprezentativní pro míru znečištění vypouštěné odpadní vody. 9) Pro analýzy odebraných vzorků se používají metody uvedené v českých technických normách, při jejichž použití se pro účely tohoto kanalizačního řádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný.



13.3. Přehled souvisejících právních předpisů a norem 1. Zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 3. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 5. Nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů 7. Dohoda uzavřená dne 13.12.2001 ve smyslu § 51 občanského zákoníku v platném znění mezi Českou stomatologickou komorou a Ministerstvem životního prostředí ČR. 8. ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky 9. ČSN 75 6406 Odvádění a čištění odpadních vod ze zdravotnických zařízení 10. ČSN 75 6909 Zkoušení vodotěsnosti stok 11. ČSN EN 12109 Vnitřní kanalizace – podtlakové systémy 12. ČSN 75 0130 Vodní hospodářství. Názvosloví ochrany vod a procesů změn jakosti vod 13. ČSN 75 0170 Vodní hospodářství - Názvosloví jakosti vod 14. ČSN 75 6261 Dešťové nádrže 15. ČSN 75 6401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel 16. ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel 17. TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok 18. ČSN 75 3415 Ochrana vody před ropnými látkami - Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování 19. ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci 20. ČSN 83 0916 Ochrana vody před ropnými látkami. Doprava ropných látek potrubím 21. ČSN 75 6551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek 22. ČSN 75 6505 Zneškodňování odpadních vod z povrchové úpravy kovů a plastů 23. ČSN 75 7300 Jakost vod - Chemický a fyzikální rozbor odpadních vod – Všeobecná ustanovení a pokyny



24. ČSN 75 0905 Zkoušení vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží 25. ČSN 46 5735 Průmyslové komposty 26. TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace 27. ČSN 83 0901 Ochrana povrchových vod před znečištěním – Všeobecné požadavky 28. ČSN 75 7221 Jakost vod - Klasifikace jakosti povrchových vod 29. ČSN EN ISO 5667-1 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 1: Návod pro návrh programu odběru vzorků a způsoby odběru vzorků 30. ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi 31. ČSN ISO 5667-10 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod 32. ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) – Metoda HPLC s fluorescenčním dotektorem 33. ČSN ISO 6060 Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku 34. ČSN EN 1899-1,2 Jakost vod. Stanovení biochemické spotřeby kyslíku po n dnech (BSKn) 35. ČSN EN 872 Jakost vod - Stanovení nerozpuštěných látek - Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken 36. ČSN 75 7346 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek 37. ČSN ISO 7150-1 Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1: Manuální spektrometrická metoda, 38. ČSN ISO 5664 Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci 39. ČSN EN ISO 11732 Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku – Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí 40. ČSN EN 26777 Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda 41. ČSN EN ISO 13395 Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí 42. ČSN EN 25663 Jakost vod - Stanovení dusíku podle Kjeldahla - Odměrná metoda po mineralizaci se selenem 43. ČSN EN ISO 11905-1 Jakost vod - Stanovení dusíku - Část 1: Metoda oxidační mineralizace peroxodisíranem 44. ČSN EN ISO 6878 Jakost vod - Stanovení fosforu - Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným 45. ČSN EN ISO 10304-1 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů 46. ČSN ISO 22743 Jakost vod - Stanovení síranů - Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA) Strana 30 (celkem 37)


47. ČSN 75 7506 Jakost vod - Stanovení extrahovatelných látek metodou infračervené spektrometrie 48. ČSN ISO 6439 Jakost vod - Stanovení jednosytných fenolů - Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci 49. ČSN EN 903 Jakost vod - Stanovení aniontových tenzidů methylenovou modří (MBAS) 50. ČSN ISO 6703 – 2,3 Jakost vod. Stanovení kyanidů 51. ČSN ISO 10359-1,2 Jakost vod. Stanovení fluoridů 52. ČSN EN 1483 Jakost vod - Stanovení rtuti – Metoda atomové absorpční spektrometrie 53. ČSN 75 7440 Jakost vod – Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií 54. ČSN EN ISO 15586 Jakost vod – Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou 55. ČSN ISO 8288 Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie 56. ČSN EN ISO 11885 Jakost vod - Stanovení prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) 57. ČSN EN 1233 Jakost vod - Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrie 58. ČSN ISO 11083 Jakost vod - Stanovení chromu(VI). - Spektrofotometrická metoda s 1,5-difenylkarbazidem 59. ČSN EN ISO 11969 Jakost vod - Stanovení arsenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (hydridová technika) 60. ČSN EN 26595 Jakost vod - Stanovení veškerého arsenu - Spektrofotometrická metoda s diethyldithiokarbamanem stříbrným 61. ČSN ISO 9965 Jakost vod - Stanovení selenu - Metoda atomové absorpční spektrometrie (technika hydridů) 62. ČSN EN ISO 5961 Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií 63. ČSN 75 7400 Jakost vod - Stanovení stříbra metodami atomové absorpční spektrometrie 64. TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie 65. ČSN ISO 10523 Jakost vod - Stanovení pH 66. ČSN 75 7342 Jakost vod - Stanovení teploty 67. ČSN 75 7506 Jakost vod - Stanovení extrahovatelných látek metodou infračervené spektrometrie 68. ČSN EN ISO 6468 Jakost vod - Stanovení některých organochlorových insekticidů, polychlorovaných bifenylů a chlorbenzenů - Metoda plynové chromatografie po extrakci kapalina-kapalina



69. ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - Metoda HPLC s fluorescenčním a metoda GC s hmotnostním detektorem 70. ČSN EN ISO 10301 Jakost vod - Stanovení vysoce těkavých halogenových uhlovodíků. - Metody plynové chromatografie a jejich změny a doplňky.



14. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZAČNÍM ŘÁDEM Kontrolu dodržování kanalizačního řádu provádí provozovatel (vlastník) kanalizace pro veřejnou potřebu v návaznosti na každý kontrolní odběr odpadních vod. O výsledcích kontroly (při zjištěném nedodržení podmínek kanalizačního řádu) informuje bez prodlení dotčené odběratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úřad.

15. AKTUALIZACE A REVIZE KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Aktualizace kanalizačního řádu (změny a doplňky) provádí provozovatel (vlastník) kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revizí kanalizačního řádu se rozumí kontrola technických a právních podmínek, za kterých byl kanalizační řád schválen. Revize, které jsou podkladem pro případné aktualizace, provádí provozovatel kanalizace průběžně, nejdéle však vždy po 2 letech od schválení kanalizačního řádu. Provozovatel informuje o výsledcích těchto revizí vodoprávní úřad.



16. PŘÍLOHY Tabulka 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů odpadních vod Limity znečištění pro souhrnnou skupinu producentů do stokové sítě Nechvalice limity jsou uvedeny v mg/l

základní ukazatele

2 hod. směsný vzorek

pH reakce vody teplota BSK 5 biochemická spotřeba kyslíku

6-9 40 °C 800

CHSK Cr chemická spotřeba kyslíku

1 600

N-NH 4

+

dusík amoniakální

45

N celk

dusík celkový

60

P celk NL RAS

fosfor celkový nerozpuštěné látky rozpuštěné anorganické soli

10 500 2 500

anionty SO42-

sírany

400

FCNCN-

fluoridy kyanidy veškeré kyanidy toxické

2,40 0,20 0,10

C10-C40 EL FN 1

nepolární extrahovatelné látky extrahovatelné látky fenoly jednosytné

2

10 80 1

0,2

tenzidy PAL-A aniontové tenzidy

10

halogeny AOX adsorbovatelné organicky vázané halogeny

0,2

Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do stokové sítě Nechvalice limity jsou uvedeny v mg/l

kovy As Cr 6+ Cd Cr celk Cu Hg Ni Pb Zn

2 hod. směsný vzorek

arzen chrom šestimocný kadmium chrom celkový měď rtuť nikl olovo zinek

0,200 0,100 0,100 0,300 1,000 0,050 0,100 0,100 2,000

mikrobiologické ukazatele Salmonella sp.

negativní nález



Poznámky k tabulce:

1) Stanovení limitu ukazatele AOX se provádí v nefiltrovaném vzorku 2) Platí pro odpadní vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Tabulka 2 – Producenti odpadních vod z výrobní a podnikatelské činnosti (průmysl) Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Odpadní voda

Množství v 3 m /rok

Kontakt

2.1

Tabulka 3 – Producenti odpadních vod z obecní vybavenosti Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Odpadní voda


Kontakt

3.1

Tabulka 4 – Producenti odpadních vod s měřícím zařízením objemu vyprodukovaných odpadních vod

Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Typ měření


Kontakt

4.1

Tabulka 5 – Kontrola odpadních vod odběrateli (producenty) Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Místo odběru

Typ vzorku Rozsah ukazatelů

Četnost a další podmínky odběru

5.1



Tabulka 6 – Pravidelně sledovaní odběratelé (producenti) provozovatelem kanalizace Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Místo odběru

Typ vzorku Rozsah ukazatelů

Četnost a další podmínky odběru

6.1

Tabulka 7 – Producenti odpadních vod se specifickými limity maximálně přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace Pořadové číslo

Producent

Produkční místo

Limity pro prostý vzorek

Limity pro směsný vzorek typ „A“

Ostatní Objem kg/d

7.1


KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE NECHVALICE

Recommend Documents