Kanalizace a ČOV Dolní Poustevna, aneb pár základních informací

Kanalizace a ČOV Dolní Poustevna, aneb pár základních informací S ohledem na probíhající mediální „výměnu názorů“ v městečku Dolní Poustevna ve věci realizace vodohospodářského projektu „Kanalizace a ČOV Dolní Poustevna“ jsem se rozhodl (za principu dodržení neutrálního postoje a snahy pomoci současnému vedení města) napsat článek, který se bude výhradně zabývat tímto projektem. Jeho cílem je místní obyvatele (a především vlastníky nemovitostí) informovat o základní specifikaci projektu, jeho výhodě a z něho vyplývajících povinností. Využívám zde vlastních zkušeností, získaných v rámci realizace již dokončených vodohospodářských projektů „Kanalizace a vodovod Velký Šenov“ a „ČOV Vilémov – úprava a optimalizace čištění“, které byly realizovány v letech 2009 – 2014 za přispění dotačních prostředků z Operačního programu Životní prostředí. Článek je řešen pouze v základních bodech vodohospodářského projektu, z kterých by měla být patrná vazba na povinnosti vyplývající vůči Městu Dolní Poustevna a vlastníkům nemovitostí situovaných v zájmové aglomeraci Dolní Poustevna. Než se rozepíši k popisu vlastního projektu, připomeňme si trochu ne zase tak dávné historie. V obci Dolní Poustevna (se statutem města) je provozována kanalizační a vodovodní síť včetně vodních zdrojů společností SčVK, a.s. Teplice. Město Dolní Poustevna je členem resp. akcionářem společnosti SVS a.s., se sídlem v Teplicích (od roku 1993). Tato společnost vystupuje jako vlastník vodohospodářské infrastruktury. Provozování vodohospodářské infrastruktury (svěřeného majetku společnosti SVS a.s.) společností SčVK a.s. je řešeno na základě tzv. provozní smlouvy. V Dolní Poustevně (pokud nebudu brát v úvahu splaškovou stoku a čistírnu odpadních vod pro bytové domy nad objektem II. stupněm Základní školy) se nacházela jednotná kanalizační soustava, tj. kanalizační systém odváděl (a doposud z důvodu nenapojenosti odvádí) smíšené odpadní vody, tj. splaškové a dešťové vody společně. Tyto smíšené odpadní vody jsou odváděny do místní vodoteče Lučního potoka, který je přítokem významného toku Vilémovského potoka. Současně platná legislativa tento jev nakládání s odpadními vodami neumožňuje, a proto bylo nezbytné přistoupit k realizaci nápravných opatření. K doplnění uvádím, že povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových (resp. nakládání s odpadními vodami) na stokovou síť v Dolní Poustevně, které vydává místně a věcně příslušný vodoprávní úřad, končí dnem 31.12.2015. Dále cesta pro vypouštění smíšených odpadních vod kanalizačním systémem do místních vodotečí nevede. Tato skutečnost je velice důležitý zlomový bod. Nezbytné řešení (resp. nápravné opatření) spočívalo ve vybudování nového systému splaškové kanalizace, která bude ukončena na nově vybudované čistírně odpadních vod. Tímto opatřením vznikne v Dolní Poustevně oddílná kanalizační soustava, kde nově vybudovaný systém kanalizace bude sloužit pro odvádění splaškových vod (vody znečištěné v domácnostech) a původní stoky budou sloužit pro odvádění dešťových vod (vody ze střech a zpevněných ploch). Veledůležitým impulzem (základním předpokladem) pro realizaci vodohospodářského projektu v Dolní Poustevně byl vstup České republiky do Evropské unie, kdy se Česká republika smluvně zavázala k splnění mnoha požadavků. Stručně řečeno, vstupem do Evropské unie České republice vyvstali i povinnosti. Mezi základní požadavky patřila (a do dnes patří) především ochrana životního prostředí. V případě realizace projektu výstavby nového systému splaškové kanalizace s čistírnou odpadních vod v Dolní Poustevně jde o ochranu podzemních a povrchových vod před jejím znečištěním. V rámci znečištění zde hovoříme především o znečištění komunálním (komunální odpadní vody). Hovoříme-li o ochraně vod, musíme si připomenout skutečnost, že Dolní Poustevnou protékají dvě vodoteče, a to Vilémovský potok a Luční potok. Vilémovský potok je významným hraničním tokem, který při soutoku s Lučním potokem na hranici se sousedním

Německem opouští území Dolní Poustevny (ČR) a dále pokračuje jako říčka Sebnitz. Zde vyplývá vazba na znečištění povrchových vod odtékajících do sousedního Německa. Vždy bude platit ta přirozená větička „Voda nezná hranic“. O povinnostech vyplývajících vstupem České republiky do Evropské unie (vstup dne 1.5.2004) se vědělo již mnoho let předem. Byly to právě diskutované Operační programy, podmínky přijatelnosti projektů a čerpání dotačních prostředků účastníky programů. Kdo z Vás si např. pamatuje diskuzi na téma provozních smluv při schvalování Operačního programu Životní prostředí evropským i českým parlamentem, nebo schvalovací proces Smlouvy o přistoupení (smlouva podepsána dne 16.4.2003 v dnes předlužených Aténách) ? Aby byla možnost ze strany České republiky splnit podmínky dané vstupem do Evropské unie, byly vytvořeny tzv. Operační programy, v rámci kterých mohli žadatelé (většinou municipality – městské samosprávy) žádat o dotační prostředky na realizaci investičních projektů. Této možnosti využilo mnoho měst a obcí, včetně Města Dolní Poustevna. Poustevenský vodohospodářský projekt je řešen v rámci již zmíněného Operačního programu Životní prostředí, jeho prioritní osy 1. – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (FS), primární oblasti 1.1 – Snížení znečištění vod, podoblast podpory 1.1.1 – Snížení znečištění z komunálních zdrojů. Souhrnně řečeno, Evropská unie poskytne finanční prostředky na základě uzavřených dohod, Česká republika pomocí svých orgánů (Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí) zajistí v rámci schválených programů a vyhlášených výzev přerozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé žadatele, a žadatelé realizují své projekty za předem daných (smluvně uzavřených) podmínek generovaných předmětným projektem. V rámci projektu Města Dolní Poustevna je cílovým bodem vlastník nemovitosti (objektu) v zájmovém území dané aglomerace, který provede napojení svého objektu na nově vybudovanou kanalizační stoku a kanalizačním systémem (v rámci oddílné soustavy splaškový kanalizační systém) převedené znečištěné vody z domácností budou čištěny na nové čistírně odpadních vod. Tímto budou odpadní vody čištěny v souladu s platnou legislativou a vodní toky na území obce Dolní Poustevna nebudou zatěžovány vypouštěnými odpadními (komunálními) vodami. Tímto opatřením nebudou na hraničním profilu odtékat znečištěné povrchové vody do sousedního Německa. Pokud se zaměřím na Dolní Poustevnu, bylo podmínkou žadatelnosti (možnosti získat dotační prostředky) zařazení Města Dolní Poustevna (právnická osoba) do seznamu aglomerací nad 2 000 EO (upozorňuji že se nejedná o obyvatele jako fyzickou osobu ale ekvivalentního obyvatele jakožto přepočtovou hodnotu znečištění). Příslušný seznam aglomerací nad 2 000 EO je řešen Ministerstvem zemědělství ČR, které tuto skutečnost koordinuje s Ministerstvem životního prostředí. Aglomerace Města Dolní Poustevna je navíc řešena jako citlivá oblast (vazba na významné hraniční toky). K doplnění uvádím, že k datu 31.1.2010 bylo v České republice evidováno celkem 633 aglomerací nad 2 000 EO. Zde je nutno uvést, že aglomerace nerovná se obec (město), ale aglomerací může být pouze část obce, stejně jako ji může tvořit společně více obcí nebo obec (město) může mít ve svém katastru aglomerací víc. Těchto aglomerací se bezprostředně dotýkalo a dodnes dotýká povinnost splnit požadavky Směrnice Evropského společenství (likvidace odpadních vod ve vazbě na možné znečištění vod, ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizačních systémů), a to do roku 2010. Tato směrnice byla transponována do národní legislativy. Pokud přihlédnu k stávající situaci v Dolní Poustevně, je zde jistý časový skluz v rámci naplnění požadavků Směrnice Evropského společenství. Z mého vlastního úhlu pohledu je tento vodohospodářský projekt pro Dolní Poustevnu významný, a jeho realizací se hraniční městečko posouvá trochu do jiné, vyšší úrovně. Vždy se držím zásady, že pro každou obec je nezbytná kvalitní dopravní a technická infrastruktura, která umožní její rozvoj. Legislativní požadavky (jak již bylo řečeno, dané vstupem do EU) a

možnost získání dotačních prostředků vyvolalo dlouhodobý a technicky (i technologicky) náročný vodohospodářský projekt, jehož nositelem bylo, je a bude Město Dolní Poustevna. Město Dolní Poustevna zde vystupuje jako žadatel o dotační prostředky, účastník dotačního programu na základě uzavřeného smluvního vztahu s implementačním orgánem, stavebník resp. investor stavby vodního díla a jako budoucí vlastník nově vybudované infrastruktury. Rozsáhlost a složitost tohoto projektu málo kdo z občanů města dokáže poznat detailněji, ale upřímně přiznávám, že tyto projekty nejsou žádnou procházkou rájem. Je zde především potřeba informovat cílovou skupinu (vlastníky nemovitostí) o potřebě projektu, jeho výhodách a z něho plynoucích povinností. To je ta základní vazba projektu, tj. mezi městem jako nositelem projektu a vlastníky nemovitostí jako cílovými uživateli projektu. Při dnešním legislativním chaosu, složitých zákonech a neustálých novelizací zákonů a dalších novelizací novel je to pro mnoho občanů ztěžující, a to musím k legislativní stránce přidat i stránku finanční (náklady na napojení a likvidaci septiků a jímek). Jestliže byla zmíněna složitá legislativa, tak si připomeňme, jak takový projekt vzniká od svého počátku a jak je řešen v průběhu realizace až do svého konce. Nejdříve si dovolím projekt rozdělit na dílčí části včetně popisu činností : - první fáze projektu - příprava projektu -- investiční záměr, zadání stavby, výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro územní řízení (vydání územního rozhodnutí pro umístění liniové stavby a stavby technické vybavenosti) a pro speciální stavební (vodoprávní) povolení, vypracování projektové dokumentace pro územní řízení včetně inženýrské činnosti, územní rozhodnutí, vypracování projektové dokumentace pro stavební (vodoprávní) povolení včetně inženýrské činnosti, vodoprávní (stavební) povolení, slepý (tzv. holý) položkový rozpočet – výkaz výměr, předpokládaný položkový rozpočet stavby, - druhá fáze projektu – podání žádosti o dotaci včetně její administrace, uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace -- výběrové řízení na poradce projektu (zpracování žádosti, zajištění výběrových řízení), vypracování žádosti o dotaci dle Směrnice a její podání v požadovaném termínu, akceptace žádosti, výběrové řízení na zpracovatele zadávací dokumentace, vypracování zadávací dokumentace, výběrové řízení na výkon technického a investičního dozoru, výběrové řízení na zhotovitele stavby, uzavření smluvních vztahů s vítěznými uchazeči, aktualizace finanční analýzy projektu dle finančních hodnot smluvních vztahů, předložení zbytných dokladů a dokumentů potřebných k uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace a vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, vydání Rozhodnutí a uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace, - třetí fáze projektu – tzv. realizační -- vypracování realizační dokumentace (pro provedení stavby), stavba kanalizačních stok včetně příslušenství (čerpací stanice, elektropřípojky) a veřejných částí přípojek, stavba nové čistírny odpadních vod včetně příslušenství, stavba musí být realizována ve smluvně zajištěných termínech, v parametrech uvedených v projektové dokumentaci a v uzavřené smlouvě o poskytnutí dotace (délka nových kanalizačních stok, délka veřejných částí přípojek, počet EO napojených na novou kanalizaci, odstraněné znečištění v ukazatelích), předání a převzetí kompletně a řádně dokončeného díla, začíná běžet záruční lhůta dle uzavřené Smlouvy o dílo mezi městem a zhotovitelem stavby, - čtvrtá fáze – provozní -- koncesního řízení na provozovatele nově vybudované vodohospodářské infrastruktury, uzavření tzv. provozní smlouvy mezi městem (vlastníkem) a provozovatelem (subjekt oprávněný provozovat veřejnou kanalizaci a ČOV), provozní smlouva po dobu zkušebního provozu a doby udržitelnosti projektu (10 let od ukončení realizace projektu), vydání kolaudačního souhlasu (uvedení do trvalého užívání) stavby kanalizace včetně příslušenství a zahájení zkušebního provozu čistírny odpadních vod (příslušný vodoprávní úřad -

odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje), realizace kanalizačních přípojek (soukromých částí) vlastníky nemovitostí (postupné napojování na novou kanalizační síť, zkušební provoz (12 měsíců) čistírny odpadních vod, maximální reálné napojení, vyhodnocení zkušebního provozu, kolaudační souhlas (uvedení do trvalého užívání) na stavbu čistírny odpadních vod, - pátá fáze – závěrečná -- vypracování dokumentace k závěrečnému vyhodnocení projektu, doložení splnění smluvních parametrů projektu (délka kanalizačních stok a veřejných částí přípojek, napojenost, laboratorními rozbory prokázané odstraněné znečištění na čistírně odpadních vod), předložení dokumentace v požadovaném termínu zprostředkujícímu orgánu, - šestá fáze – monitorovací (10 let) -- období provozování vodohospodářské infrastruktury dle smluvních podmínek a podmínek finanční analýzy projektu (především cena za čištění), monitorovací zprávy, ukončení projektu (závěrečná monitorovací zpráva). Výše uvedený rozklad realizace projektu od jeho počátku až k jeho ukončení je soubor mnoha činností, na kterých se podílí mnoho smluvně zajištěných subjektů. Časově trvá tento proces mnoho let, v případě projektu města činí vázaná doba cca 25 let. Abych občanům města řádně vysvětlil podstatu projektu, jeho výhody a povinnosti pro vlastníky nemovitostí z něj vyplývající, popíši časovou kontinuitu projektu ve vazbě na výše popsané dílčí části projektu. Základním nosným prvkem každého projektu je projektová dokumentace, která specifikuje rozsah stavby, její technické parametry a technologické vybavení. Tato dokumentace je řešena v několika na sebe navazujících etapách. Základní dokumentací je dokumentace pro územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění liniové stavby a stavby technické infrastruktury), kde příslušné rozhodnutí vydává místně příslušný stavební úřad ve Šluknově. Toto rozhodnutí řeší podmínky umístění stavby v zastavěném území obce v souladu se stavebním zákonem a především s platným územním plánem. Po vydaném územním rozhodnutí navazuje speciální stavební (vodoprávní) povolení na základě vypracované projektové dokumentace pro stavební (vodoprávní) řízení. Tato dokumentace se detailněji zabývá technickým řešením projektu a podmínkami pro její realizaci. Součástí této dokumentace je též tzv. slepý rozpočet (výkaz výměr) a položkový rozpočet stavby v předpokládaných nákladech. Jakmile budoucí žadatel disponuje těmito dokumentacemi a příslušnými povoleními, je připraven, a očekává vyhlášení příslušné Výzvy k podání žádosti o dotační prostředky (dle příslušného Operačního programu). Zde je nutno podotknout, že vypracování žádosti o dotaci je složitý proces, kde předmětná žádost musí obsahovat veškeré náležitosti požadované zprostředkujícím orgánem (SFŽP ČR). Z tohoto důvodu je na základě výběrového řízení (v souladu se zákonem o veřejných zakázkách) vybrán tzv. poradce projektu, který na základě uzavřené Mandátní smlouvy zajišťuje pro žadatele níže uvedené činnosti : - vypracování žádosti o dotaci dle Směrnice MŽP ČR a její podání v požadovaném termínu na SFŽP ČR, - zajištění výběrového řízení na zpracovatele zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (stavební části projektu), - zajištění výběrového řízení na výkon technického a investičního dozoru projektu (dozor nad realizací stavby, zajištění a kontrola plnění finančních podmínek projektu – financování), - zajištění výběrového řízení na zhotovitele stavby (stavební části projektu), - předložení podkladů pro uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace se SFŽP ČR, - zajištění koncesního řízení na výběr provozovatele nově vybudované vodohospodářské infrastruktury dle podmínek daných Směrnicí MŽP ČR. Zaměříme-li se na samotnou žádost, obsahuje mnoho povinných dokladů a dokumentů. Jejich výčtem zde nechci zatěžovat, ale vyspecifikuji pouze tři, dosti důležité, části žádosti.

První části je již zmíněná projektová dokumentace včetně položkového rozpočtu předpokládaných nákladů projektu, druhou části je doklad o zařazení aglomerace Dolní Poustevna do seznamu aglomerací, a posledním z výčtu, je finanční analýza projektu. Tato analýza je generována na základě vstupních hodnot projektu (investiční náklady na pořízení) a vyplývají z ní hodnoty stočného po dobu udržitelnosti (provozování) projektu, tj. období 10 let po ukončení realizace projektu. Výstupní hodnoty finanční analýzy pro dobu udržitelnosti projektu (především výše stočného) jsou základní podmínkou přidělené dotace. Stanovené hodnoty stočného pro období udržitelnosti jsou dány předem, a musí být v 10 - letém období dodrženy. Dále je důležité sdělit, že v rámci podané žádosti o dotaci byl i určen model provozování nově vybudované infrastruktury. V případě Města Dolní Poustevna se jedná o oddílný model provozování. Oddílný model provozování je definován jako spolupráce mezi vlastníkem (Město Dolní Poustevna) a provozovatelem (v současné době společnost SčVK, a.s. Teplice), na základě uzavřené smlouvy o provozování kanalizace a čistírny odpadních vod. Tato smlouva je výsledkem koncesního řízení v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dle stanovených podmínek SFŽP ČR. K doplnění uvádím, že je řešen ještě další model provozování, a to model vlastnický. Tento model uplatňuje Město Velký Šenov. Po akceptaci žádosti následuje její vlastní administrace, kde je nutno v požadovaném termínu předložit zbytné doklady nezbytné k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uzavření Smlouvy o poskytnutí dotace v rámci Operačního programu životní prostředí. Mezi tyto doklady patří uzavřené smluvní vztahy s poradcem projektu, technickým a investičním dozorem, a zhotovitelem stavby (včetně dokumentací výběrových řízení dle zákona). Finálním dokumentem před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace je pak upravená finanční analýza projektu s prohlášením o budoucím provozování nově vybudované infrastruktury. Po podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace lze již zahájit realizaci stavební části projektu, a to výstavbu nové kanalizace a čistírny odpadních vod. Při zahájení realizace stavby byla vypracována tzv. realizační dokumentace projektu, která řeší podrobně technické řešení dílčích částí projektu a tzv. harmonogram (časová koordinace) stavby. Na základě této dokumentace byla stavba vodního díla realizována. O realizaci projektu byla veřejnost informována pravidelně v místním měsíčníku. A nyní již k meritu věci. Tento vodohospodářský projekt řeší výstavbou nové technické infrastruktury (liniové stavby) veřejné splaškové kanalizace a nové čistírny odpadních vod pro aglomeraci Dolní Poustevna (aglomerace nad 2 000 EO – ekvivalentních obyvatel). Zatímco stavba splaškové kanalizace je budována vesměs v komunikacích (ať již místních nebo II. a III. třídy) v zastavěném území obce, nová čistírna odpadních vod byla vybudována na tzv. zelené louce. Úspěšnost projektu provází nejen koordinovaná součinnost investora stavby s jejím zhotovitelem (společnost EUROVIA CS, a.s., závod Ústí nad Labem), technickým a investičním dozorem (společnost Garnets Consulting, a.s. Teplice), koordinátorem BOZP (společnost Garnets Consulting, a.s. Teplice), projektovým a finančním manažérem projektu (SFŽP ČR), ale především součinnost investora (stavebníka) s cílovými uživateli projektu, tj. s vlastníky jednotlivých nemovitostí v zájmovém území projektu, tj. s občany města, rekreanty a vlastníky výrobních a ostatních podnikatelských objektů. Povinnosti vyplývající v rámci realizace projektu lze stanovit takto : - základní (nosná) část projektu, kterou je výstavba a uvedení do trvalého užívání stavby splaškové kanalizace příslušným vodoprávním úřadem (odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje), a dále výstavba a uvedení čistírny odpadních vod do 12-ti měsíčního zkušebního provozu na základě rozhodnutí příslušného vodoprávního úřadu (odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje), tyto činnosti zajišťuje nositel projektu, tj. Město Dolní Poustevna. - finální část projektu, kterou je napojení objektů v zájmovém území na nově vybudovanou

kanalizační síť, tzv. realizace soukromé části kanalizačních přípojek vlastníky nemovitostí. Jedná se o koordinovanou činnost, kdy vlastník nemovitosti komunikuje s městem a vybraným provozovatelem (uzavření smluvního vztahu). Zde se jedná o povinnost napojení a tyto činnosti zajišťují na své náklady vlastníci nemovitostí. Postupné napojování nemovitostí by mělo být ukončeno (ideální míra napojenosti 100% nemovitostí) před ukončením ročního zkušebního provozu čistírny odpadních vod. K samotné realizaci kanalizačních přípojek se vrátíme později. Závěrečnou fází realizace projektu je vyhodnocení zkušebního provozu čistírny odpadních vod (vyhodnocení provede provozovatel), aktualizace povolení k nakládání s odpadními vodami (povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových) a vydání kolaudačního souhlasu k užívání dokončené stavby vodního díla – čistírny odpadních vod Dolní Poustevna. Po těchto krocích je nezbytné vypracovat dokumentaci závěrečného vyhodnocení projektu a předložit ji v požadovaném termínu na SFŽP ČR. Dále následuje již zmíněné 10 – ti leté období monitorování projektu, tj. plnění smluvních podmínek (vlastnictví, cenotvorba resp. výše stočného). A již k předmětným přípojkám. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Nejedná se tedy o speciální stavbu, ale stavbu jednoduchou. Povolení stavby kanalizační přípojky a její uvedení do užívání je řešeno místně příslušným stavebním úřadem ve Šluknově. Povolení staveb kanalizačních přípojek bylo řešeno vydanými územními rozhodnutími pro jednotlivé dílčí úseky kanalizačních stok. Tyto povolení zajistilo na své náklady dodavatelsky Město Dolní Poustevna. Každý vlastník nemovitosti obdržel příslušné rozhodnutí o povolení ke stavbě přípojky včetně projektové dokumentace. Každá kanalizační přípojka je dělena na tzv. veřejnou část (připravené odbočení ve veřejném pozemku – komunikaci) a tzv. soukromou část (přípojka v pozemcích vlastníka nemovitosti). Tímto bylo ze strany města Dolní Poustevna uděláno maximum vůči vlastníkům nemovitostí. Vlastník nemovitosti musí likvidovat odpadní vody (nakládat s nimi) vznikající v jeho objektu v souladu se zákonem. Mnoho vlastníků nemovitostí (současně nenapojených) likviduje odpadní vody pomocí septiků s přepadem, vybíratelnou fekální jímkou nebo je vypouští přímo do povrchových vod. Pokud vlastník nemovitosti vlastní objekt v zájmovém území projektu (je připraveno odbočení na hranici pozemku), je nejlepším řešením pomocí nové kanalizační přípojky odvádět znečištěné vody do veřejné kanalizace. Tímto vlastník nemovitosti nakládá s odpadními vodami v souladu se zákonem, a odpadní vody přebírá provozovatel kanalizace. Pokud není splašková kanalizace ukončená na ČOV vybudována, je každý vlastník nemovitosti povinen nakládat s vodami v souladu se zákonem (onen princip ochrany životního prostředí). Z mého hlediska je technicky nejjednodušší (avšak provozně nákladná) bezodtoká jímka (žumpa). Musí být dimenzována tak, aby pojala veškeré množství odpadních vod z objektu, které se potom vyvážejí pomocí fekálního vozu do čistírny odpadních vod (ČOV Vilémov). Zde však vlastník nemovitosti musí prokázat vodotěsnost jímky (protokol o zkoušce těsnosti) a evidovat v souladu se zákonem doklady o vývozu a likvidaci splaškových vod (úměrné spotřebě vody). Dále jsou zde septiky. Tato čistící zařízení (s ohledem na stávající legislativu) je však nutno doplnit dalším stupněm čištění, a to zemním filtrem (nádrž naplněná pískem nebo jiným materiálem, přes kterou se voda dostatečně filtruje). Ze septiku se následně vyváží kumulovaný kal (sediment). I zde platí povinnost prokázat vodotěsnost septiku (protokol o zkoušce těsnosti) a evidovat v souladu se zákonem doklady o vývozu a likvidaci kumulovaného kalu. Kal ze septiku (může být i z domovní čistírny) je odpad, a režim s tímto kalem (sedimentem) se řídí zákonem o odpadech. Zde je povinnost vlastníka uchovávat řádné doklady o likvidaci kalu na místě k tomu určeném (ČOV) po dobu tří let. Pokud se jedná o bezodtokovou jímku, pak se nejedná o odpad, ale o odpadní vodu. Poslední možností jsou malé domovní čistírny odpadních vod. Tato záležitost je technicky náročná a

vyžaduje mnoho znalostí při obsluze a provozu tohoto zařízení, jinak nebude čistírna provozovat tak jak má. Navíc jsou vysoké náklady na její pořízení. Na základě výše uvedených skutečností je ideálním (z hlediska provozních nákladů) řešením likvidace (resp. nakládání) odpadních vod pomocí kanalizační přípojky ukončené v kanalizační stoce (přípojka napojena odbočením do revizní šachty nebo pomocí T kusu). K doplnění uvádím, že náklady na vývoz septiků a jímek porostou rychleji, než náklady za odvádění a čištění odpadních vod (stočné). V současné době na ČOV Vilémov činí cena za čištění 1 m3 odpadní vody ze septiků a jímek cca 4 násobek ceny za čištění odpadní vody z kanalizačního systému. A tento rozdíl cen poroste dále. Realizaci soukromé části kanalizační přípojky lze provést dodavatelsky popř. částečně svépomocí. Pokud je přípojka řešena dodavatelsky, její zhotovitel provede veškeré stavební činnosti ((výkop, podsyp, montáž potrubí (hladké kanalizační potrubí KG DN 150 a 110, obsyp, zásyp, uvedení pozemku do řádného stavu)) a společně s fakturou předá objednateli (vlastníkovi nemovitosti) protokol o zkoušce těsnosti, prohlášení o nakládání s odpady v rámci stavby přípojky, prohlášení o shodě (certifikát) na použitý materiál, kopii živnostenského listu popř. prohlášení o oprávnění k realizaci přípojky (instalatér) a prohlášení o realizaci přípojky v souladu s projektovou dokumentací (pokud došlo ke změně stavby přípojky, uvede důvody změny). Cena za 1 mb přípojky je závislá na hloubce uložení, povrchu terénu (louka, zpevněná plocha), a pohybuje se v rozmezí 700,- až 1 000,- Kč/metr běžný (kompletní provedení a předložení požadovaných dokladů). Náklady na realizaci přípojky lze snížit, pokud ji provedete částečně svépomocí (výkop, obsyp, podsyp, zásyp, zpětná úprava pozemku), byť u každého vlastníka nemovitosti rozhodují jiné skutečnosti (délka a hloubka uložení přípojky, fyzická zdatnost, pomoc příbuzných, atd.). U této realizace je též nezbytné, aby montáž přípojek provedla oprávněná osoba (instalatér), která garantuje odborné provedení přípojky. Tato osoba předá objednateli (vlastníkovi nemovitosti) protokol o zkoušce těsnosti, prohlášení o nakládání s odpady v rámci stavby přípojky (KG potrubí, obaly), prohlášení o shodě (certifikát) na použitý materiál, kopii živnostenského listu popř. prohlášení o oprávnění k realizaci přípojky. V případě tohoto postupu činí náklady cca polovinu, tj. do 500,- Kč/metr běžný. Napojení přípojky na připravené odbočení před zásypem (v rámci dohodnutého termínu) kontroluje pověřený pracovník Městského úřadu Dolní Poustevna. Doporučuji pořídit si fotodokumentaci. Zhotovitel (oprávněná osoba) soukromé části kanalizační přípojky garantuje, že do kanalizace odtékají pouze splaškové odpadní vody (kuchyň, koupelna, WC), nikoliv dešťové vody ze střech a zpevněných ploch. Dešťové vody odváděné na čistírnu odpadních vod toto zařízení zatěžují a prodražují provozní náklady (přečerpávání). U každé dokončené přípojky musí být provedena v celém úseku (veřejná i soukromá část) zkouška těsnosti, kde její průběh a výsledek musí být protokolárně zaznamenán. Úspěšně provedená zkouška prokazuje vodotěsnost přípojky, tj. přípojka odvádí splaškové vody z objektu do kanalizace a neodvodňuje (netěsností) spodní vody zájmového území přípojky. Vlastnicky je přípojka řešena dle postupu její výstavby a v souladu se zákonem. Vlastníkem veřejné části přípojky (přípojka ve veřejném prostranství – vesměs komunikace včetně chodníků, tj. k hranici pozemků) je Město Dolní Poustevna, vlastníkem soukromé části (na soukromých pozemcích) je vlastník nemovitosti. Vlastník zodpovídá za funkčnost a řádnou údržbu přípojky. Po přepojení nemovitostí je nezbytné řešit odstavené septiky a jímky. Zde jde čistě o vlastní rozhodnutí vlastníka, zda-li objekty ponechá (akumulace dešťových vod pro zálivku pro období sucha) a nebo je zasype. Především je nutné provést likvidaci kumulovaného kalu (septik) nebo odpadní vody (jímky) a to jejich odvozem na ČOV Vilémov oprávněnou osobou (nutné disponovat dokladem o vývozu a likvidaci). Poté objekty vydenzifikovat chlorovým

vápnem a zasypat inertním (nesedavým) materiálem. Zásyp nádrží lez provést přebytečnou výkopovou zeminou ze stavby přípojky, nikoliv odpadem. Tímto však proces s přípojkou nekončí. Je nezbytné uvést dokončenou kanalizační přípojku do užívání. Tato záležitost se řeší v souladu s § 121 stavebního zákona, kde stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1, potřebné doklady a dokumentace (dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému územnímu rozhodnutí, zkouška těsnosti kanal. přípojky, prohlášení o odpadech, doklad o vývozu a likvidaci septiku, jímky, certifikáty na použité materiály a další nezbytné doklady). Zde musí vlastníkům jednoznačně pomoci Město Dolní Poustevna, které bude procesy s užíváním kanalizačních přípojek s vlastníky koordinovat. Z tohoto důvodu bude v srpnu vydán tzv. postup a nastíněna koordinace města s vlastníky napojených nemovitostí. Již mnohokráte jsem uvedl, že pro zdárné dořešení projektu je nezbytné provést napojení nemovitostí na veřejnou kanalizaci. Vlastníci staveb jsou povinni zabezpečit zneškodňování odpadních vod v souladu se zákony. K naplnění této povinnosti může obec rozhodnutím uložit vlastníkům (správcům) staveb povinnost připojit se na kanalizaci za účelem zabezpečení odvádění a zneškodňování odpadních vod a tím při napojení na kanalizaci, která je ukončena čistírnou odpadních vod, zamezit vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Tato pravomoc obce je dána existencí splaškové kanalizační sítě, vznikem odpadních vod na stavbě (v nemovitosti) a kdy je to technicky možné. Pojem „kdy je to technicky možné“ je relativní. Lze jej chápat z technického hlediska na straně vlastníka nemovitosti (spád, stavební a technické překážky) nebo na straně provozovatele (kapacita kanalizace, kapacita ČOV). V tomto případě vedou veškeré skutečnosti k jedinému cíli, a to k napojení objektů na kanalizaci. Než se rozepíši k závěrečné fázi článku, podám informace o stavu projektu. Byl jsem požádán současným panem starostou V. Tesaříkem a městským zastupitelem panem R. Sádovským o pomoc v rámci realizace tohoto projektu. Vzhledem k tomu, že jde především o mé rodné městečko, a i na základě zjištěných skutečností o stavu projektu, jsem jejich žádost neodmítl. Jedná se o pracovní postupy, které standardně na odboru výstavby ve Velkém Šenově provádíme. Nové informace předávám veřejnosti (veřejnost má právo být o těchto věcech plnohodnotně informována) na základě prostudovaných dokumentů tohoto projektu. V současné době je nově vybudovaná kanalizační síť uvedena na základě kolaudačního souhlasu vodoprávního úřadu do užívání. Další část stavby vodního díla, tj. čistírna odpadních vod (obsahující několik stavebních objektů) je ve zkušebním provozu, kde byl 12-ti měsíční provoz zahájen 1.7.2014 a byl ukončen 30.6.2015. Avšak stávající napojenost (tj. množství realizovaných přípojek z celkového počtu, množství odpadních vod přitékajících na čistírnu odpadních vod) je jedním z mnoha problému. Další problémem jsou podmínky přidělené dotace uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace a ve Smlouvě o poskytnutí podpory (realizační termíny, monitorovací ukazatele – především množství odpadních vod, napojení v EO, hodnoty odstraněného znečištění na ČOV Vilémov). Projekt „Kanalizace a ČOV Dolní Poustevna“ v současném stavu není schopen splnit smluvní podmínky a hrozí reálná možnost vrácení dotací včetně pokut a sankcí. To by znamenalo existenční problém pro Město Dolní Poustevna, což mě jako místního rodáka rozhodně nenechává klidným. Z tohoto důvodu bylo nezbytné přistoupit k následujícím krokům : - žádost o prodloužení realizačních termínů projektu o 12 měsíců (SFŽP ČR), - žádost o prodloužení zkušebního provozu čistírny odpadních vod o 12 měsíců (rozfázování na 9 + 3 dle navržených etap zkušebního provozu) – vodoprávní úřad, - žádost o prodloužení povolení k nakládání s odpadními vodami tj. k vypouštění odpadních vod do vod povrchových) – vodoprávní úřad.

Pokud budou tyto žádosti povoleny rozhodnutím, je k dispozici posledních (dále už nelze realizaci prodloužit) 12 měsíců na zdárné dokončení projektu. Zde již musí „poustevenská radnice“ jednat a řešit nekompromisně s jasným cílem projekt řádně dokončit. Co však nesmím opomenout, a beru to za velkou chybu, je mostní objekt pro příjezdovou komunikaci. Most byl špatně naprojektován a následně postaven (průtočný profil nekapacitní, tj. nepřevede vyšší průtoky a tvoří překážku v toku) a není tudíž divu, že správce toku Povodí Ohře s.p. nesouhlasí s tímto provedením. A své zamítavé stanovisko nezmění, pokud nebude most rozebrán a postaven tak, jak má býti. Tímto je stavba čistírny odpadních vod (mostek a příjezdová komunikace je součástí stavby čistírny) nezkolaudovatelná. Při představě, že je dle posledního změnového rozhodnutí termín realizace 31.8.2015, měla by být do tohoto data čistírna odpadních vod v rámci zkušebního provozu vyhodnocena a uvedena do užívání na základě kolaudačního souhlasu vydaného vodoprávním úřadem. Nerealizovatelné. Dále o tomto nechci polemizovat, protože jediné řešení je věc vyřešit. Povídáním se nic nevyřeší. Technických nedostatků v tomto projektu vidím více, ale to není v současné době na pořadu dne. Důležité je, aby projekt byl dále realizován s cílem udělat maximum pro jeho řádné ukončení. Současnému starostovi města jsem zaslal kompletní postup řešení projektu s návrhem dílčích činností jednotlivých fází projektu. S ohledem na jeho skluz je nezbytné řešit několik fází současně. Nezbytné žádosti jsou zaslané a spolupracuji v rámci tohoto projektu s technickým a investiční dozorem. Co psáti závěrem. Pokud chce Město Dolní Poustevna nadále využívat možností dotačních programů (především v rámci nového Operačního programu 2014 – 2020), je nezbytné vodohospodářský projekt „Kanalizace a ČOV Dolní Poustevna“ řádně dokončit, a to v plném rozsahu. Jeho nedokončení (ať už v plném rozsahu nebo upraveném dle reálných hodnot) by znamenalo nemalé finanční odvody (vrácení dotace včetně penále, sankce) což by hraniční městečko uvrhlo do situace znamenající prakticky jeho konec. Mnoho měst a obcí se v současné době připravuje na nové Výzvy v rámci nového programovacího období 2014 2020, avšak Město Dolní Poustevna se bude nadále potýkat se stávajícím projektem. Chcemeli, aby město vybudovalo nový sběrný dvůr, novou komunitní kompostárnu, dům pro seniory, revitalizovalo vodní nádrže, upravovalo veřejná prostranství včetně místních komunikací, je nezbytné tento projekt řádně dokončit. Jediné, co je třeba ze strany vlastníků nemovitostí provést, a to neodkladně, je realizovat soukromé části kanalizačních přípojek a tím provést přepojení objektů na nově vybudované splaškové kanalizační stoky ukončené na čistírně odpadních vod. Účelem tohoto článku není nakládání s čísly a názvy dotčených zákonů a v nich uvedených paragrafů a povinností vlastníků nemovitostí, ale vysvětlit podstatu tohoto projektu, který je cílově určen právě pro vlastníky nemovitostí. Nechci zde polemizovat nad možnostmi a důvody proč se nenapojit, ale v případě tohoto projektu zde jasně převládají důvody pro napojení (ať už legislativní tak i provozně finanční), neboť napojení nemovitostí na nově vybudovaný kanalizační systém je v současné době nejideálnějším řešením likvidace odpadních splaškových vod. Proto Město Dolní Poustevna žádá vlastníky doposud nenapojených nemovitostí o provedení napojení, a to v nejzazším termínu do 30.9.2015. Tento termín je konečný. Dalším důvodem pro napojení je kontrola provedení veřejných částí přípojek. Stavba byla předána objednateli v roce 2013 a běží záruční lhůta. Po jejím uplynutí již nebude město moci případné vady stavby (porušená trubka, ukončení není na hranici pozemku) reklamovat. Dtto platí i o stavbě čistírny odpadních vod v rámci zátěžových modelů. V rámci projektu jsem popsal mnoho činností, které musela a musí městská radnice provést, zajistit a vyřešit. V podstatě zde řeším jen ty nejzákladnější. Ale specifikuji je z toho důvodu, aby si každý, kdo tento článek přečte, uvědomil, že napojení nemovitosti na novou

kanalizační síť je jen minimální zlomek v rámci všech činností na tomto projektu. Avšak každý zlomek je součástí celku, a součet všech částí tvoří celek. Budou-li mít občané dotazy v rámci tohoto projektu, zašlete je starostovi města spolu s emailovými kontakty, který mi je určitě přepošle. Pokud to bude v mých silách, určitě rád zodpovím. Autor článku je technický typ, nikoliv dokonalý znalec českého jazyka. Proto prosím čtenáře o trpělivost s mou nedokonalou češtinou. Zdeněk Hauser, Vilémovská 419, 407 82 Dolní Poustevna