KRONIKA OBCE TISEM OD ROKU 1893
Kniha první 1893 - 1963.
Tato kniha obsahuje 240 stránek. Obecní úřad v Tismi dne 30. července 1923.
1
Kronikář Hynek Táborský. V červenci r. 1923ustanoven jsem kronikářem obce zdejší. Převzal jsem tento úkol, abych zachytil aspoň nejdůležitější události té doby, pokud tu jako první definitivní správce školy působím Narodil jsem se r. 1860 v Kamberku okr. Mladá Vožice. Po ukončení studií na reálném gymnáziu v Táboře a na učitelském ústavu v Soběslavi, byl jsem definitivním podučitelem v Třeběšicích, od roku 1883 do roku 1893 správcem školy v Daměnicích, od roku 1893 v Tismi. Nastoupil jsem zde 1. září 1893. V té době byla Tisem částí politické obce Tvoršovické (Tvošovice, Tisem, Mlýny) což trvalo až do roku 1893, kdy byla obec Tvoršovická rozdělena na dvě samostatné obce místní, totiž obec Tvoršovice a obec Tisem. Rozdělení obce uskutečněno ku žádosti osad Tvoršovice a Mlýnů, avšak nikoli ku prospěchu obou těchto nových obcí, neboť malé obce mající malou základnu daňovou, těžko pak konati mohou svoje kulturní, humanitní a sociální úkoly. V roce 1893 měla Tisem 33 obytných čísel popisných. Od té doby až do roku 1924 přibylo 13 čísel a v roce 1924 vystavěna 3 čísla, takže jest nyní 49 čísel se 300 obyvateli. Obyvatelstvo převahou zemědělci. Několik zedníků, tesařů, kteří mimo sezonní dobu zabývají se též zemědělstvím. Do roku 1893 byla Tisem přiškolena do Václavic. Velká vzdálenost, neschůdnost cesty byly podnětem, že již roku 1881 ucházeli se občané zdejší o zřízení školy v Tismi. Po dlouhých jednáních povoleno bylo konečně zřízení školy výměrem zemské školní rady v Praze ze dne 14. května 1892 a otevření školy dnem 1. dubna 1893. Zatimně učitelem ustanoven zde Fr. Hernygl, který do konce škol. roku zde vyučoval. Vyučováno v prozatimně schválené místnosti v čísle p. 6. Obecním starostou a předsedou místní školní rady byl tou dobou rolník Jan Vaněček z čp. 2 Členy první místní školní rady, zvoleni dne 7. září 1892 byli Frant. Fulín z čís. 1, Čeněk Fulín z čís. 14, Jan Fulín z čís. 4, Matěj Marek z čís. 22, Václav Stibůrek z čís. 5. V čísle pop. 6 vyučováno do 15. července 1897 a dne 15. září vyučováno již v nové školní budově. Stavbu provedl stavitel FR. Mařík z Neveklova za 6166 zl.r.č. Se stavbou započato 4. března 1897. Výstavba dřevníku a úprava okolí školy pořízena nákladem 900 zl., takže úhrnný náklad činil 7066 zl.r.č., kterýž náklad hradila celá tehdejší obec Tvoršovická, což bylo také příčinou, pro které osady Tvoršovice-Mlýny žádaly o rozdělení obce Tvoršovické na dvě samostatné obce.To roku 1903 se také uskutečnilo. Prvním starostou samostatné obce Tismi zvolen Jan Vaněček rolník z čís.pop. 2, který byl i starostou obce Tvoršovické před rozloučením. Radními byli Čeněk Fulín z čís.14, Matěj Marek z čís. 22, členy výboru Jan Fulín z čís. 4 Josef Fulín z čís.23, Václav Stibůrek z čís. 5Fr. Kubásek z čís. 13, Josef Turek z čís. 20 František Fulín z čís. 1. V roce 1903 založen sbor dobrovolných hasičů. Zřízení sboru umožněno tím, že tehdejší majitel velkostatku Tvoršovic, Bedřich Quiton daroval obci stříkačku výměnou za část obecního pozemku při čísle 24. O zřízení sboru zasloužili se Fr. Fulín roln. z čís. 1, Jan Vaněček starosta pbce, Matěj Marek z čí.22 a pisatel tohoto. Sbor ustavil se tak, že starostou zvolen Matěj Marek, velitelem Václav Fulín z čís. 1, jednatelem Hynek Táborský. Od té doby jest velitelem trvale V. Fulín a má největší zásluhu o trvání, kázeň a výcvik sboru. Vedle něho podvelitel Fr. Kubásek, rolník z čís.p. 13. čilý, rázný, hasičství oddaný činovník. Kolna na hasičské nářadí zřízena původně u obecního domku čís. 15, ježto však svému úkolu nevyhovovala, vystavěna kolna nová na návsi za úřadování radního Jana Vaněčka z čís. pop. 9 v roce 1913. V r. 1904 a 1905 vysázeny na návsi dvěma řadami lípy a řada jedna směrem k čís. pop. 2. V dubnu r. 1908 vysázeny lípy před školou, z nichž krajní,(směr od rybníka) ku poctě a v upomínku toho roku zemřelého spisovatele a básníka Svatopluka Čecha, rodáka Ostředeckého. Komunikační spojení obce zdejší s okolím a hlavně s Benešovem bylo velice špatné, mnohdy až nemožné. Domáhali jsme se po několik roků, aby okres umožnil spojení s okolím výstavbou silnice. Toho konečně docíleno a roku 1907 bylo ku stavbě silnice přikročeno. Počátkem roku 1908 byla stavba dokončena a silnice veřejnému provozu odevzdána. Při silnici vysázeno jabloňové stromořadí, které však před stavbou státní silnice v nevhodnou dobu přesazeno zašlo. V roce 1910 vzdal se obecní starosta Jan Vaněček (z čís. 2) postoupiv hospodářství svému synovi svého úřadu a převzal jej po něm první radní Jan Vaněček, zednický polír z čís.pop. 9. Týž úřadoval do počátku roku 1914, kdy zvolen starostou rolník Jan Fulín z čís. pop. 5.
2
Však přiblížila se zanedlouho pohroma války světové, starosta Jan Fulín povolán do zbraně a až do října roku 1918 úřadoval druhý radní Jan Škvor z čís. po. 26 poněvadž první radní Jindřich Havránek byl též mobilizován. Světová válka! Přikvačila a překvapila jak udeření blesku za čisté oblohy! Ráz na ráz přicházely události dosahu nezměřitelného, rozrušující dosavadní klid života v rodinách i v obci. Dne 25. června 1914 zavraždění Františka Ferdinanda a jeho manželky v Sarajevě – ultimatum Srbsku! 26. července vyhlášení mobilisace- 28. července vypovězení války Srbsku. Bylo to právě o zdejší pouti, kdy četl jsem lidem vracejícím se z kostela Chvojenského a těšícím se na zábavu a užití pouti v kruhu známých a přátel- mobilisační vyhlášky! Bylo po pouti, místo veselí a radosti smutek a nářek a to ještě nikdo neměl nejmenší potuchy o tom, že válka tato rozzuří se v tak hroznou pohromu světovou, potrvá po celé 4 roky a vyžádá si tak nesmírných obětí na majetku a krvi! Po prohlášení mobilizací (částečné a později úplné) byli nuceni nastoupiti službu vojenskou v letech 1914 a 1915: Václav Vaněček z čís. Václav Mašek Jan Stibůrek Antonín Vaněček František Škubal František Kubásek Václav Brejla Josef Stibůrek Josef Vaněček Jaroslav Vašák Václav Fulín Jan Turek Václav Dvořák František Vašák František Turek Ladislav Táborský Jan Škvor Josef Vaněček
1 4 5 8 10 13 15 15 19 22 23 25 30 32 35 36 38 46
Jindřich Havránek z čís. 3 Jan Fulín 5 František Verner 6 Jan Škubal 10 Karel Starosta 11 František Brejla 15 František Stibůrek 15 Jan Zdvihal 18 František Fulín 20 Oldřich Vašák 22 František Škvor 24 Antonín Kubásek 29 Josef Bayer 31 František Haller 32 Miroslav Táborský 36 František Škvor 38 František Bárta 46 celkem 35 mužů
V roce 1916 nastoupili. Jan Verner z čís.6 Josef Vaněček 21 Josef Škvor 24 František Brejla 40 Jan Brejla 40
Václav Kohoutek z čís. 15 Jan Vaněček 2 František Novotný 37 František Škubal 43
Mobilisováno do války z naší malé obce 44 mužů. Povolání tolika zdravých, vydatných pracovních sil byl ovšem po celou dobu války nedostatek těchto sil, čehož následky všude byly patrny. A pokud musely a mohly potřebné práce býti konány, spočinuly na bedrech doma zůstavších, hlavně žen a dětí. Ve všech rodinách způsobila válka rozvrat, duševní napětí, strach z toho co ještě přijde a jaká pohroma koho čeká. Přicházely zprávy o raněních, úmrtí mobilisovaných a působily bol i strach. Vraceli se ranění, dovolenci- působilo radost i žal. Radost z příchodu, žal při opětném odchodu. A tak při stálém rozrušení a napětí dočkali jsme se konečně zakončení tohoto hrozného dramatu, konce války. Ti, kdož válku vyvolali poraženi, Ti, které chtěli podmaniti a ještě více zotročiti, osvobozeni. Přišel konečně 28. říjena s ním naše svoboda, samostatnost. Ještě toho dne došla i nás radostná zvěst: Jsme samostatní, Československo samostatným státem, Rakousko zničeno, dynastie prohlášena zbavena trůnu.
3
Radost plnila srdce každého, radost i nad tím, že litice válečná přešla, i nad tím, že ve vlastním státě dočkáme se bohdá života šťastnějšího, spokojenějšího. Vraceli se domů mobilisovaní až na ty, kterých bylo ještě zapotřebí v naší nově se tvořivší armádě k udržení pořádku a později k odražení maďarských bolševiků vpadších na Slovensko a chtějících opětně Slovensko připojit k Uhrám, na ty, kteří ve válce padli, byli v zajetí nebo v legiích. Na bojištích padli nebo v zajetí zemřeli František Brejla, Václav Mašek na bojišti Srbském, Václav Fulín, Václav Kohoutek na Italském, Jan Stibůrek, Karel Starosta, František Škvor na bojišti Ruském, Jan Brejla zemřel jako zajatec v Rusku. Budiž Vám cizí země, v níž spočíváte lehkou- i Vy přinesli jste svoje životy za svobodu a samostatnost svojí vlasti, vděčná paměť budiž Vám nepatrnou odměnou. V legiích bojovali: František Turek v Italii, Josef Škvor v Rusku. Dna 21. prosince 1918 vrací se z ciziny náš osvoboditel, náš první president G. Masaryk jako vítěz, jako triumfátor. Také my spěcháme, abychom svému presidentu se poklonili, jej přivítali při jeho jízdě do Prahy na nádraží benešovském. Nepřehledné množství lidí z celého dalekého okolí vzdává tu hold svému prvnímu presidentovi. Vracíme se pomalu k normálním poměrům, život v obci se uklidňuje. Roku 1919 vypisují se volby do obecních zastupitelstev podle nových zákonů volebních. Volby konají se na základě předložených volebních kandidátek, dle politických stran, nebo zájmových skupin. Předloženy kandidátky dvě: strany reptl. (agrární)a strany socialist. (sdružené). Před volbou učiněna dohoda tak, že strany socialistické obdržely osm, strana agrární čtyři mandáty. Tím volby samy odpadly a provedena volba obecního představenstva a volba komisí. Prvním starostou za trvání republiky byl zvolen Václav Fulín, rolník z čís. pop. 1. Náměstkem Jan Vaněček z čís. pop, 9, radními Antonín Drábek z čís. 22, Josef Hlaváček z čís. 33. Členy výboru Josef Vaněček z čís. 19, Václav Kubásek z čís. 39, Václav Brázda z čís. 7, František Kubásek z čís. 13, Václav Vaněček z čís. 2, Jan Fulín z čís. 5, Jan Kovář z čís. 42, Marie Fialková z čís. 27. V červnu 1920 vypsána volby do sněmovny poslanecké a pak do Senátu. Při volbě poslanců z předložených kandidátek obdržely nejvíce hlasů kandidátky socialistické, pak agrární. Kandidátka nár. demokratická 2 hlasy. Ostatní kandidátky voleny nebyly. Při volbě do senátu mimo vyjmenované hořeji, strana lidová 2 hlasy. V roce 1914 po vypuknutí světové války, počato se stavbou již dříve projektované erární silnice z Benešova do Neveklova, která bezprostředně dotýká se naší obce. Stavba pro nedostatek dělnictva prováděna zvolna, takže teprve v roce 1918 byla dokončena a roku 1921zahájena po ní i doprava autobusová, čímž obec velice získala, majíc nyní usnadněno i urychleno spojení s nejbližšími městy. Již před světovou válkou sbor dobrovolných hasičů změnil svoje stanovy tak, že vedle posavadní svojí činnosti pojal do stanov i činnost kulturní, zejména pořádání divadel. Každoročně provedeno několik divadelních her, aby jak členstvu, tak i občanstvu poskytnuto bylo ušlechtilé a poučné zábavy. Válkou tato činnost byla přerušena. Po ukončení války, počínajíc rokem 1920 tuto svoji divadelní činnost sbor obnovil. V červenci 1922 konán zde sjezd hasičstva župy Benešovské. Mimo obvyklá cvičení hasičská provedena zdařile novota, prostná cvičení se sekerkami. Předseda okr. Správní komise benešovské Emanuel Kubásek, statkář z Václavic přednesl slavnostní řeč na thema: Hasičstvo v Československé republice V červenci 1923 založena Dělnická tělocvičná jednota. Při ustavující schůzi zvolen František Fulín z čís. 20 starostou této jednoty. V červnu 1923 provedeny podruhé za republiky volby do obecního zastupitelstva. O této volbě předložena toliko jedna kandidátní listina, sdružených stran občanských. Tím také tentokráte volby odpadly a provedeny volby představenstva a komisí. Starostou obce zvolen opětně Václav Fulín rolník z čís. 1. Náměstkem Jan Vaněček z čís. 9, radními František Kubásek z čís. 13 a Josef Hlaváček z čís. 33- členy zastupitelstva : Václav Vaněček z čís. 2, Jan Fulín z čís. 4, František Fialka z čís.27, Josef Vaněček z čís. 22, Jan Škubal z čís.10, František Vašák z čís. 32, František Lhoták z čís. 41 a Václav Kubásek z čís. 39. V červnu 1924 konán sjezd a veřejné cvičení hasičského okrsku václavického. Před cvičením řečnil p. Em. Kubásek předseda okr. Správní komise v Benešově na théma “Povinnosti čsl. Hasičstva“. Zároveň připomenul sté výročí narození
4
hudebního skladatele geniálního Bedřicha Smetany, tvůrce národní opery a hudby v duchu národním. Ve schůzi obecního zastupitelstva, konané dne 13. července 1924 bylo jednomyslně uděleno čestné občanství Hynku Táborskému, který po 31 letém působení v obci zdejší a 44 ti letém působení ve škole, odchází na trvalý odpočinek. V září 1924 konal se sjezd a veřejné cvičení Dělnických tělocvičných jednot IV. Okrsku župy pražské. Vedle zdařilých cvičení prostných, předvedeny i různé cviky na hrazdě. Den 29. října 1924 na dlouhá léta utkví v paměti občanům Tisemským. Toho dne, vraceje se domů s povozem, tragicky zahynul její vzorný starosta, velitel sboru dobrovolných hasičů od jeho založení, vážený občan a rolník- Václav Fulín, majitel usedlosti čís. pop. 1. Při seskoku s rozjetého vozu se zranil těžce a zemřel. Jaké vážnosti a úcty požíval nejen v obci samé, ale i v širém okolí, svědčila neobyčejná účast na jeho pohřbu dne 2. listopadu na hřbitov Chvojen konaném, svědčila i slova řečníků, kteří po zásluze život a působení zesnulého vylíčili a ocenili. Jeho odchodem do neznáma utrpěla nenahraditelně nejen jeho rodina, ale i sbor hasičů, i obec i občanstvo. Budiž mu zachována čestná vzpomínka! V srpnu t.r. dokončena stavba železobetonového můstku přes potok na návsi nákladem 9 000 Kč., před tím v roce 1923 stavba můstku přes týž potok proti čís.pop. 8 a 9 nákladem 4 000 Kč. Na úhradu těchto nákladů obdržela obec subvenci ve výši 3 500 Kč. Ostatní potřeba hrazena obcí. Dne 7. prosince 1924 konána ku nařízení okresní správy politické ze dne 27. listopadu 1927 č. 35.095 doplňovací volba starosty, eventuelně náměstka a radního. Starostou zvolen posavadní náměstek p. Jan Vaněček z čp. 9, náměstkem p. František Kubásek z čp. 13, radním p. František Vašák z čp. 32. Tím, ježto přesídlil jsem z Tismi do Benešova na trvalý odpočinek a funkce kronikáře se vzdal, končím svoje zápisky a předávám svému nástupci.
Hynek Táborský
5
Po odchodu prvního kronikáře p.Hynka Táborského požádán jsem byl já- Antonín Štverák definitivní správce školy v Tismi, abych se ujal dalšího vedení kroniky. Jelikož pamětní kniha byla mi odevzdána až skoro před mým odchodem z Tismě, ujal jsem se této funkce teprve v dubnu 1929. Narodil jsem se 2. června 1884 v Občově u Příbramě z rodiny rolnické. Po absolvování učitelského ústavu v Příbrami roku 1903 působil jsem jako učitel II. Třídy ve Všechlapech (2 roky), v Načeradci ( 3 roky), jako učitel I. Třídy na Hrádku (4 roky 7 měs.), v Okrouhlici (11 roků 5 měs.) a od 1. září 1924 jako definitivní správce školy v Tismi, kde pobudu již jen do 1. srpna, jsa ustanoven definitivním řídícím učitelem v Mstěticích, školní okres Brandýs nad Labem. Změny v obecním úřadě. Po vypršení volebního období1923- 1927 měly se konat obecní volby 11. prosince 1927. Byly podány 2 kandidátní listiny a to strana sociálně demokratická a strana republikánská. Jednáno pak o kompromis, ke kterému však ve stanovené lhůtě nedošlo a volby odloženy na jaro. Při volbách 1. dubna 1928 podány opět 2 kandidátní listiny, a sice strany sociálně demokratické a strany lidové. Volby konány dle poměrného zastoupení a obdržely strany soc. demokratická 92 hlasy a 8 mandátů a strana lidová 38 hlasů a 4 mandáty. Všech voličů 148. Prázdných obálek 14, neplatné hlasy 4. Při volbě starosty zvolen opětně p. Jan Vaněček, zednický mistr z čp. 9, který však rezignoval. V doplňovací volbě 2. srpna 1928 zvolen za starostu p. Fr. Vašák, zedník čp. 32, náměstkem Ant. Štverák správce školy, radními p. Jos. Sládek dělník čp. 48 a p. Jan Vaněček zednický mistr čp. 9. Radní p. J. Sládek 16. ledna 1929 zemřel v benešovské nemocnici a za něho zvolen 27. ledna 1929 p. Josef Novotný st. čp. 37. Členy obecního zastupitelstva jsou za str. soc-dem. P. Frant. Fialka, dělník čp.27, p. Frant. Škvor čp. 38, p. Jan Škubal zedník čp. 10,p. Jan Turek zedník čp. 25 a pan Fr. Fukín železniční zřízenec čp. 20.Za stranu lidovou p. Jan Fulín rolník čp.4, p. Jan Vaněček rolník čp. 12 a Frant. Verner domkář čp. 6.
Místní školní rada. Volby do místní školní rady vykonány byly obecním zastupitelstvem 22. února 1925 a zvoleni za zástupce obce p. Václav Vaněček rolník čp. 2 a p. Jindřich Havránek rolník čp. 23. Při ustavující schůzi dne 25. května 1925 zvolen předsedou p. Ant. Štverák správce školy a místopředsedou p. V. Vaněček čp. 2. Hasičský sbor. Sbor trvá od roku 1903. V této době vystřídali se tito činovníci: 1. Starostové: p. Matěj Marek 2 roky, p. V. Stibůrek 7 roků, p. Jan Fulí čp. 4 16 roků. Od 12.3. 1928 je starostou p. Václav Vaněček rolník čp. 2. 2. Velitelé: Od založení sboru až do svého tragického skonu 29.10.1924 skorem plných 22 roků byl velitelem p. V.Fulín, rolník čp. 1. Od jeho smrti je p. Fr. Kubásek rolník čp. 13. 3. Náměstkové velitele: p. Karel Starosta, domkář čp.11, od založení sboru do odchodu do války - 11 roků, p. František Kubásek, rolník čp.13-10 roků, p. Jindřich Havránek, rolníkčp. 23- 3 roky. Od 2. 1. 1927 p. Jan Fulín, rolník čp. 14. 4. Jednatelé: p. Hynek Táborský 20 roků, p. Jan Fulín, rolník čp. 14 - 3 roky, Antonín Štverák 1 a ½ roku. Od 21. 10. 1927 p. Jan Fulín rol. syn čp. 1. 5Pokladníci: p.Jan Vaněček rolník čp.2 –9 roků a p. Jan Vaněček zednický mistr čp. 9 od roku 1912.
6
Vzdělavatelem sboru od roku 1928 je p. Jos. Vaněček, obchodník čp. 22. Při sboru v roce 1924 též „Samaritánská družina“, jejíž členové p. Frant. Fulín, železniční zřízenec čp. 20 (jako náčelník), p. Karel Starosta čp. 28 a p. Jan Vaněček čp. 12 prodělavše se zdárným výsledkem osminedělní kurs v Benešově konají obětavě úkoly první pomoci nejen mezi členy hasič. sboru ale i vším občanstvem. Mimo to utvořen při sboru Divadelní kroužek a sehráním četných lidových her obnovil lidovýchovnou činnost, jež válkou byla znemožněna. V roce 1928 sehrány tyto hry: Josef Nezval:Na statku i v chaloupce, Jiří Balada: Hloupé děvče z naší vesnice, Otakar Pospíšil: Smír. Místní osvětová komise. Členy místní osvětové komise dne 16. června 1928 byli zvoleni p. Frant. Fialka dělník čp. 27 a p. František Fulín, železniční zřízenec čp. 20. Knihovníkem obecní knihovny Ant. Štverák, správce školy. Letopisecká komise. Zvolena ve schůzi Obecního zastupitelstva 27. ledna 1929. Zvoleni p. Jan Fulín, rolník čp. 4 a p. Fr. Fulín, železniční zřízenec čp. 20. Kronikářem Ant. Štverák. Dělnická tělocvičná jednota se v roce 1925 rozešla. Obecní knihovna. Při předání obecní knihovny do mých rukou dne 31. srpna 1924 čítala 64 svazky a sice 61 knihu zábavnou a 3 poučné. V následujících letech přibylo: Rok 1924 1925 1926 1927 1928 celkem
koupí z dotace obce zakoup. před 31. srpnem 8 14 8 13 43
darem 6 2 11 19
přikoupeno z poplatků půjč. 1 1 1 1 2 6
Přibylo celkem 68 knih. Čítá ke konci r. 1928 132 knihy- 119 zábavné a 13 poučné. Obecní knihovna jest každoročně stoupajícím počtem čtenářů hojně vyhledávána. V zimním období 1928/1929 učinilo 19 horlivých čtenářů celkem 273 výpůjčky. Na obnovu knih přispívala obec v uvedených letech roční položkou 250 Kč. V roce 1926 –377 Kč Památka padlých vojínů ve světové válce zvěčněna zasazením pamětní desky ve školní budově. Deska má nápis“ Také z Vaší krve vzešla Svoboda vlasti“ a jsou na ní vyryta jména 10 padlých občanů. Náklad činil: za desku-650 Kč, palmy a konsolky-46 Kč a výlohy při slavnosti 71.72 Kč, celkem 767.72 Kč Úhrada ze sbírek při zábavách v letech 1922 a 1923 odvedl p. Jan Vaněček čp. 9 299 Kč, v roce 1926 od majitelů pozemků věnováno nájemné z honitby 347 Kč, zbytek uhrazen z výtěžku slavnosti a škol. Divadla 121.72 Kč. Myšlenka postaviti padlým občanům důstojný památník nebyla zajisté mou. Sbírky dříve konané svědčí 7
o tom, že již před mým příchodem žila. Ale smrtí starosty obce a velitele sboru hasičského p. V. Fulína čp. 1 upadla v zapomenutí. Nemůže mi tedy býti vytýkána neskromnost, když při nestranném referování napíši, že potom jedině mým přičiněním byla oživena a provedena ve skutek. Důstojnou oslavu k odhalení desky uspořádal a provedl v památný den 28. 10. 1927 pisatel této kroniky. Pochvalný posudek o slavnosti přinesl časopis „Jiskra“ čís. 46 dne 14. listopadu 1927. V obci utvořen a vyvíjí činnost „Svaz domkářů a malorolníků“. Předsedou je p. A. Kubásek čp. 29, jednatelem p. J.Novotný čp. 37, pokladník p. F.Fulín čp. 20. Statistika. Koncem roku 1928 čítá obec 49 popisných čísel a 298 obyvatelů národnosti české a náboženství výhradně katolického, což v dnešní době zasluhuje jistě zaznamenání. Celková plošná výměra obce je 348 ha 25 a. Z toho jest: Orné půdy Lesů Luk Zahrad Pastvin Rybníků Zastavěné plochy Veřejného statku
206 ha 64 a 89 ha 86 a 12 ha 27 a 10 ha 34 a 15 ha 58 a 16 a 3 ha 62 a 9 ha 78 a
Z této výměry připadá na majetek obce: Orné půdy Zahrad Pastvin Lesů Rybníků Zastavěné plochy a půdy neplodné Celkem.
2 ha 82 a 32 m2 21 a 88 m2 13 ha 53 a 39 m2 1 ha 10 a 25 m2 16 a 72 m2 5 a 34 m2 17 ha 89 a 90 m2
Rozvrstvení politické ukazují čísla z posledních voleb do Národního shromáždění a do Senátu dne 15. listopadu 1925 obdrželi: Soc. demokraté
92 hlasy
a
78 hlasů
Republikáni Lidovci Komunisté
26 19 15
a a a 8
23 18 9
Nár. demokraté Čsl.socialisté Kandidátka židovská Celkem odevzdáno
3 a 4 3 a 3 1 a 0 159 hlasů do Nár. shromáždění a 135 platných hlasů do Senátu. 8
Při volbách do okresního a zemského zastupitelstva dne 2. prosince 1928 obdrželi: Čsl.nár.socialisté 10 hlasů a 9 hlasů Soc.demokraté 65 a 67 Lidovci 21 a 17 Komunisté 12 a 13 Nár.demokraté 2 a 2 Republikáni 21 a 24 Živnost.-obch. 1 a 0 Německé kandidátky 0 a 4 Celkem odevzdáno při volbě okresního zastupitelstva 132 a při volbě zemského zastupitelstva 136 platných hlasů Volby obecní (viz str. 15 kroniky). Poplatní síla obce: Daňová základna u daní přirážkám podléhajícím činila V roce 1924 1925 1926 1927 1928 1929
1376 Kč 1386 Kč. 1379 Kč 92 hal. 1371 Kč. 1214 Kč.51 hal 2320 Kč 85 hal.
Následkem malé daňové základny a toho, že obec má jen nepatrné vlastní příjmy, dostupovaly obecní a školní přirážky v těchto letech nebývalé výše, jak bude patrno z následující tabulky. Přesto však snažila se obec bez ohledu na výši přirážek úkoly obce řádně plniti a též školu vším potřebným vybaviti. V roce 1923 vystavěny v obci 2 mosty nákladem 13 000 Kč, v roce 1925 mimo školní rozpočet opraveny školní záchody (600 Kč), a postavena nová kamna v kuchyni správce školy (1 400 Kč.), v roce 1928 opravila obec obecní domek (600 Kč.) a v roce 1928 a 1929 opravila cestu v obci a směrem k Přibyšicům (přes 4 000 Kč).
Rozpočet obecní. Rok
potřeba
úhrada
schodek
1923 1924 1925 1926 1927
7.356.03 12.999.79 8.835 4.312 4.532
2.858.70 2.606 2.446 1 900 4.002.82
4.497.33 10.393.79 6.389 2.412 529.18
% obec.přirážky 346 755 461 171 36
9
Rozpočet školní Rok
potřeba
úhrada
schodek
1923 1924 1925 1926 1927
3.802 3.005 4.537 3.630 3.630
564(Neštětice) 449 679 540 434(+z r.1926-724)
3 238 2.556 3.858 3.090 2.472
% škol.přirážky 262 207 313 250 200
Ale od 1.1.1928, kdy vešel v platnost zákon číslo 77 Sb. z.a.n., jímž omezeny obecní i školní přirážky dohromady na nejvýše 200%, jest činnost obce podlomena. Obec je nucena zavésti dávku z piva a všechny položky ke škodě obce a školy značně snížiti neb zcela vynechati. Rok 1928 a 1929 jeví se v rozpočtu následovně:+ 1928: potřeba 12.273 Kč, úhrada: 3.343 Kč, 200% přirážek se uhradí 2.843.44 Kč a zbývá neuhrazený schodek 6.086.56 Kč., který má uhraditi zemský výbor z vyrovnávacího fondu. Byl však zemským výborem upraven a obci vyplaceno 2.676 Kč. 1929:potřeba:12.722 Kč, úhrada 5.010 Kč., 200% přirážek se uhradí 4.642 Kč a zbude neuhrazený schodek 3.070 Kč. Ten upraven okresním úřadem na 2.767 Kč a jak upraven bude zemským úřadem, nechť poznamená nástupce. Výkaz o soupisu domácího zvířectva 31.prosince 1925. Koně klisny Skot:
telata
Kozy: Vepřový dobytek:
Drůbež:
hříbata do 1 roku hřebičky od 1do 2 roků od 2-3 roků plemenné ostatní ssající odstavená do 3 měs. býci neplemenní jalovina od ½ do 1 roku jalovice přes 1 rok nepřipuštěné připuštěné krávy plemenné do 1 roku nad 1 rok podsvinčata do 3 měs. běhouni od 3 měs-1 rok prasnice plemenné ostatní prasata
kusů 7 1 2 17 2 3 14 9 28 24 21 97 12 30 14 35 14 49
kohouti slepice krocani a krůty houseři a husy
22 609 3 89
celkem 29
205
42 112
723
10
Soupis ovocného stromoví v obci koncem roku 1928. Švestky
831 kusů
Jabloně
467 kusů
Hrušky
280 kusů
Višně
67 kusů
Slívy
35 kusů
Ořechy vlašské
11 9 kusů
Třešně Celkem:
1.700 stromů
Jelikož ze všech stran docházejí zprávy o zničeném stromoví v kruté zimě 1928-1929 a i u nás jeví se většina stromů zmrzlých, bude zajímavým úkolem příštího kronikáře zjistit počet vykácených stromů a vypočísti škody zimou způsobené. Tabulka pohybu obyvatelstva: Rok
Počet Naroz.
Počet Zemřel.
Počet Sňatků
Přistěhovalo Odstěhovalo rodin s členy rodin s členy
1924
9
2
2
1
3
1
5
1925
3
4
2
-
-
-
-
1926
8
5
3
-
-
1
3
1927
9
4
2
-
-
1
1928
3
3
4
2
6
1
3
Pohyb cen: Jméno Plodiny-poživatiny
Rok 1914 Kč.
Rok 1922 Kč.
Rok 1928 Kč.
Žito 1q Pšenice 1q Ječmen 1q
16 20 14
300-380 320-420 300-390
220 230
11
Oves 1q Brambory 1q Jetelové semínko 1q Seno 1q Sláma 1q Zelí 1q Pár koní Kráva Podsvinče Husa Kachna Kuře Holoubata pár Máslo 1 kg Vejce 1 ks Tvaroh 1 kg Mléko 1 l Chléb 1 kg Mouka pšeničná 1 kg Mouka žitná Sádlo 1 kg Hovězí maso 1 kg Vepřové maso 1 kg Cukr 1 kg Káva 1 kg Rýže Houska kus Pivo 1l Mýdlo 1 kg Petrolej 1l Dříví m3 Uhlí 1q Košile Spodky Čepice Klobouk Od šatů Šaty pánské Zástěra Triko Botky Podrážka Punčochy Letní šátek 1m plátna 8 nových podkov Podkova překovaná Ostření želízka Nové želízko Nový ráf natažený
12-14 3-5 200 10 7 4 1.600 400 8-20 5 3 0.80-1.20 0.80 2.40-3.20 0.06-0.08 0.20 0.20 0.30 0.40-0.52 0.28 2-2.40 1.60-1.80 2 0.84 2.60-4.20 0.40-0.60 0.04 0.24 0.22-0.40 0.30 7-8 2-3.20 3 2 0.70 6-8 10 40 3 4 12 2 1 0.40 0.80 6-8 0.24 0.30 1-1.30 4
280-300 120-150 3 000 90 60 20 9 – 40 000 4-7 000 350 60 30 15 8 55 3 8 3 3 6 4 28-40 16-24 22-36 8 60 6 0.60 3 13 5 60 28-42 80 60 35 260 200 1.200 55 80 200 40 30 20 40 120-128 8 3 21-25 45
40 800 60 55 120 6 000 3 000 150 45 25 12 7 24-30 0.70 4 2.60 2.75 3.50 2.50 22 14-16 16-20 6.30 40-56 4-4.50 0.25 2..60 3 2.40 90 18-30 30 23 15- 25 60-100 120-150 500-600 25 30 120 22 15 5 7.15 80-90 5 1.50 15 30 12
Starý ráf převařený Ostření bran 1 hřebík do bran Ostření sekery Nová sekera Nový plech k rachadlu Nově okovaný vůz (kovář) Nové rádlo okovat Nový vůz(kolář. práce) Nové kolo Trakař kolář Trakař kovář Sekáč denně Sběračce denně Nádeník Lopata Hrábě Vidle Připouštění býkem
1.20 1-2 0.20 0-08-0.12 1.60- 2 2-5 60-70 3 56-70 6-8 3 3 2 1.20 1 0.50 0.20 0.80 0.80-1
23 35 2-3 2-3 24-40 50-80 1 200 40 1 200 130 120 120 20 10 15 15 15 16 15
15 24 1.50 1.50 14 50 900 30 900 90 80 80 20 10 15 9 9 8.50 15
Statistika hospodářských strojů: Druh
nachází se v čísle
Secí stroje Žací stroje Žentoury Mlátičky žentourové Mlátičky ruční Mlýnky
1, 2, 4, 5, 13, 23 1, 2, 4, 5, 13, 23 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 13, 14, 21, 23, 24 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 12, 13, 14, 21, 23, 24 9, 10, 19, 20, 22, 25, 27, 28, 29, 32, 35, 37 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 32, 35 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 32, 33, 34, 35, 37, 38, 40, 41, 42, 43, 46, 47, 48, 49 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 15, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 37, 40, 41, 42 46, 47, 48, 49 5 1, 2, 13, 4, 21 1, 2, 4, 13, 5, 23 21 1, 2, 4, 5, 13, 23
Řezačky ruční žentourové Odstředivky
Benzinový motor Pařáky brambor Rozsévač jetele Vyorávač brambor Kočáry Velocipedy
celkem 6 6 15 15 12 21 41 40 1 5 5 1 6 20
13
Pohledy do minulosti. Obec Tisem uvádí se v starých zápisech jako obec svobodnická. Byla nejspíše jakousi stráží hradu Kožlí a za služby k ochraně hradu byla prosta jiných povinností. Jelikož hrad byl vystavěn oproti jiným hradům na místě méně chráněném, musely býti jeho přední stráží okolní vesnice (Chvojen), zvláště pak Tisem, neboť z této strany byl nejvíce přístupný. K vlastní obraně hradu sloužily dva příkopy, které se naplňovaly vodou z rybníků, jimiž protékal na straně jižní potok Janovický a na straně severní potok Tisemský. Na jižní straně u Kožlí je dosud velice patrna hráz rybníka, výše byl rybník asi tam, kde je domek čp. 16. Na potoce Tisemském byly tyto rybníky: u Kožlí (dosud zbytek hráze), v Tismi (kolem něho vystavěna vesnice), zbytek hráze mezi čp. 9 a 29, za Tismí (za čp.3), v Rybníčkách a Michovec. Dále o tom svědčí, že rybníky tyto byly majetkem panství (Michovec dosud je), rybník za čp. 3 byl prodán k čp. 4 a že u každé hráze byla panská chalupa, na kterou si páni dosazovali uživatele a zajisté své služebníky k opatrování rybníků. Je to v Tismi čp. 3 a čp. 8 a proč čp. 16 bylo stavěno na potoce Janovickém 1 km vzdáleném? Zajisté z téhož účelu – k opatrování rybníků. Po rozboření hradu a po připojení Kožlí k jinému panství pozbyla, bývalá svobodnická obec Tisem svého účelu a významu a postižena též poddanstvím a robotou, neboť čteme, že když roku 1560 Vilém ze ‚Šternberka koupil panství Konopiště, uvádí se mezi vesnicemi panství poddanými i ves Tisem s 9 usedlými. Při prohlížení starých matrik křestních, zemřelých i oddaných, které počínají v roce 1623 (uloženy jsou na děkanství v Benešově) nacházel jsem nejčastěji tato jména: Fulín, Novák, Staněk, Krása, Tomek, Divůček, Turek, Kovář.nejsou však v těchto matrikách uvedena čísla domů, ale dle dosud zhusta užívaných těchto jmen můžeme bezpečně souditi, ve kterých čp ony rodiny bydlely. Tak říká se v čp. 2 „u Tomků“, v čp. 21 „u Staňků“. V čp. 12 „u Divůčků“, v čp.13 „u Nováků“, a v čp. 14 „u Krásů“. Jsou to zajisté nejstarší usedlosti v obci. Jiná jména též často v matrikách se objevující, zmizela z obce úplně: Hašek, Havlín, Máša, Halík, Kuthan, Sedláček, Matyášek atd. V pozemkové knize z roku 1755 uvádějí se v Tismi: Grunt Staňkovský „ Novákovský „ Krásovský „ Tomkovský neb Havlínovský „ Rokosovský „ Divůčkovský Kuthanovský Chalupa Mottlovská Chalupa Brejlovská V 19. století uvádějí se v Tismi: Usedlost čp . 1 2 chalupa čp. 3 usedlost čp. 4 5 6
držící 51 jiter 50 3 51 46 45
882 sáhů 731 1 330 1 484 441 ½ 1 095 14
chalupa čp usedlost čp. chalupa čp.
11 12 13 14 16
3 44 46 44 78
1 393 561 ½ 422 1 077 515
kolem roku 1800 rozdělen byl statek čp. 5 na čp. 5 a 21 – statek čp. 12 na čp. 12, 1 a 23- statek čp. 13 na čp. 13 a 22. V té době povstalo stavení. Vlastníci usedlostí odevzdávali panství konopišťskému dohromady ročně 33 zlatých 96 krejcarů úroků, konali na panských pozemcích potažité roboty 1 248 dní ročně a pěší 104 dní. Do panské flusárny odváděli 30 strychů dřevěného popele. Čp. 1 zvaná grunt Havlínovský. Kolem roku 1700 byl vlastníkem Václav Hašek, po něm syn Matěj Hašek. Ale oba ji užívali nebyvši do knihy pozemkové zapsáni. Teprve dle zápisu ze dne 15. listopadu 1749 dal si tuto usedlost připsati Jakub Fulín koupiv ji za 108 kop míšeňských. Jakub Fulín měl děti Matěje, Annu, Dorotu, a, Marianu. Anna vzala si kočího z Bukovan, Dorota Stibůrka v Tismi a Mariana Marka v Hamrech. Jakub Fulín hospodařil 44 roky. Stářím sešlý odevzdal dle zápisu ze dne 24. listopadu1793 usedlost synovi Matěji Fulínovi v ceně 460 zlatých 47 krejcarů rýnských ustanoviv ostatním dětem podíly po 100 zlatých rýnských. Vlastníci usedlosti byli povinni panství konopišťskému každý rok jménem úroků do panského důchodu platiti 4 zl. 24 ½ krejcaru, do panského kvelbu odváděli 1 libru konopného přediva a konati robotu po celý rok každý týden tři dny párem potahu a v době od Jana Křtitele do sv. Václava 13 dní pěší. V roce 1801 domáhali se Jakub Hašek, Kateřina Skrčená, Václav Hašek a Dorota Hašková, co dědicové dřívějších vlastníků usedlosti Haškových – na Matěje a Jakuba Fulíny podanou žalobou toho, aby jim tato usedlost byla do vlastnictví odevzdána, tvrdíce že ji Fulínovi po 57 roků bezprávně drží. Při jednání byl uzavřen dle zápisu ze dne 26. února 1802 smír, dle něhož se strany porovnaly tak, že usedlost podržel Matěj Fulín, proti tomu, že dědicům Haškovým vyplatil obnos 490 zlatých. Matěj Fulín postoupil usedlost synu Václavu Fulínovi dle zápisu ze dne 10. května 1809. Jemu panstvím bylo uloženo, aby mimo dříve uvedené povinnosti, každý rok odváděl do flusárny 3 strychy dřevěného popele. Té doby patřilo k usedlosti: 39 jiter 513 sáhů polí 6 jiter 1162 sáhů luk a zahrad 5 jiter 807 sáhů. lesů a porostlin Václav Fulín hospodařil 31 rok. Dle zápisu ze dne 7. listopadu 1840 odevzdal usedlost svému synu Janu Fulínovi v ceně 500 zlatých stř. Týž hospodařil 46 roků a když jeho syn František se oženil, odevzdal usedlost dle zápisu z 27. října 1886 Františku a Antonii Fulínovým. František Fulín zemřel v roce 1902. Svou polovici odevzdal dle smlouvy ze dne 31. prosince 1902 svému nezletilému synu Václavovi. Když se Václav oženil s Marií Vaněčkovou z Tismě čp. 2 postoupila matka Antonie Fulínová zápisem z 13 ledna 1908 svou polovici Marii Fulínové. Václav Fulín nešťastným pádem z vozu dne 29. října 1924 se zabil. Po něm hospodaří vdova Marie s nezletilým synem Janem, kterému dle pozůstalostního řízení z 20. 2. 1925 náleží polovička po otci.
15
Na čp. 1 tedy hospodařili: Václav Hašek Matěj Hašek Jakub Fulín Matěj Fulín Václav Fulín Jan Fulín František a Antonie Fulínovi Vdova Antonie a nezl. syn Václav Václav a Marie Fulínovi Vdova Marie a nezl. syn Jan V dnešní době má usedlost: Orné půdy 21 ha 58 a Lesů 4 ha 70 a Luk 1 ha 63 a Zahrad ovocných 1 ha 34 a Pastvin 71 a Zast. plochy a půdy neplodné 26 a Celkem 30ha 22 a
kolem roku 1700 1749 – 1793 1793 – 1809 1809 – 1840 1840 – 1886 1886 – 1902 1902 – 1908 1908 – 1924 1924 – opraveno 20 ha 60 a 25 m2 5 ha 74 a 19 m2 1 ha 26 a 27 m2 1 ha 22 a 35 m2 98 a 58 m2 27 a 94 m2 30ha 09 a 58 m2
Číslo 2: Kolem roku 1700 byl vlastníkem Tomáš Bezouška. Po jeho smrti ujal se dle zápisu ze 6. května 1730 jeho zeť Jan Vaněček v ceně 125 kop míšenských. Tá doby bylo stavení velmi sešlé a odhadnuto na 40 kop. Polí osetých 20 strychů (40 kop), polí nesetých 10 strychů (10 kop) luk a pastvin 2 strychy (2 kopy) louka na 3 vozy sena (3 kopy),2 koně (20 kop), kovaný vůz (8 kop), pluh, brány (12 kop). Jan Vaněček hospodařil jen krátký čas. Zemřel, zanechav dítky: Václava, Jana, Marianu a Tomáše. Po něm ujal usedlost syn Tomáš Vaněček. Tomáš Vaněček též brzo zemřel, zanechav vdovu Kateřinu a syna Václava. Poněvadž byl Václav té doby útlého věku, hospodařila do jeho vzrůstu matka. Kateřina Vaněčková, která později se provdala za Jana Fulína. Kateřina Vaněčková, provdaná Fulínová však synu Václavovi Vaněčkovi zápis na tu usedlost nevydala. Když dorostl, ucházel se o to, aby mu v knihách byl připsán. Tak stalo se dne 28. února 1800. V té době patřilo k usedlosti: 39 jiter 270 sáhů polí 11 jiter 461 sáhů luk, zahrad, pastvin a porostlin a vše odhadnuto na 179 zlatých 31 ¾ krejcaru. Ve stavení: světnice, síň, 2 komory, maštal, kravský chlév, 1 malý chlívek (vše 50 zl.), stodola 20 zl. špýchar 12 zl., a pár tuze špatných koní (30 zl. 30 kr.). Vlastníci byli povinni jménem úroků do panského důchodu platiti ročně 4 zl. 24 ¾ kr. a konati robotu po celý rok každý týden 3 dni párem potahu a v době od. Sv. Jana Křtitele do sv. Václava 13 dní pěší. Václav Vaněček měl děti: Jana, Františka a Kateřinu. Hospodařil do roku 1827 a postoupil dne 31. prosince 1827 usedlost synu Janu Vaněčkovi. Jan Vaněček měl děti: Václava, Jana, Josefa a Kateřinu. Hospodařil 31 rok. Když syn Václav se oženil s Marií Tůmovou, postoupil 25. října 1858 usedlost tuto Václavu a Marii Vaněčkovým v ceně 1 600 zlatých, ostatním podíly po 400 zlatých. Hospodařil 27 roků. Když
16
v roce 1885 syn jejich Jan se oženil s Annou Bakosovou, postoupili dne 28. října 1885 usedlost těmto manželům Janu a Anně Vaněčkovým Tito manželé koupili 13. února 1905 od manželů Matěje a Anny Markových usedlost čp. 22. Hospodařili do roku 1910 a postupní smlouvou z 26. července 1910 postoupili obě usedlosti synu Václavovi a Anně roz. Zítové z Břežan. Tito prodali čp. 22 dne 12 června 1911 manž. Antonínu Marii Drábkovým bez polí. Pozemky částečně odkoupili místní usedlíci v čp. 32, 13, 18, 6, 21, 5 a 8, ostatní ponechány k usedlosti čp. 2. V roce 1922 přistavena stodola a v roce 1927 sklep. Byli tedy na čp. 2 tito hospodáři: Tomáš Bezouška Jan Vaněček Tomáš Vaněček Kateřina Vaněčková Václav Vaněček Jan Vaněček Václav a Marie Vaněčkovi Jan a Anna Vaněčkovi Václav a Anna Vaněčkovi
kolem roku 1700 1730 – ? 1800 1800- 1827 1827 – 1858 1858 - 1885 1885 - 1910 1910 –
Výměra v dnešní době:
oprava 23 ha42 a 3 ha 55 a 18
23 ha 3 ha 25 a
Luk 1 ha 72 a Zahrad ovocných 89 a Pastvin 79 a Zastavěná plocha a neplodná půda 28 a Celkem 30 ha 65 a
1 ha 75 a 23 a 1 ha 20 a 57 a 30 ha 00 a
Orné půdy Lesů
Číslo 3: Usedlost tato byla chalupa rustikální, poněvadž vykoupena nebyla, patřila panství a uživatelé její byli na ni dosazováni. Když roku 1848 bylo poddanství zrušeno a knihovní pořádky byly zaváděny, vydal kníže Jan z Lobkovic, majitel panství konopišťského prohlášení dne 3. srpna 1848, jímž kvůli snažšímu vykoupení se z roboty usedlost tuto tehdejšímu držiteli Jakubu Křížovi daroval a svolil, aby mu knihovně připsána byla. Patřilo k ní: 3 jitra 676 2/3 sáhů polí a 653 sáhů luk a zahrad Vlastníci chalupy byli povinni každý rok platit jménem úroků do panského důchodu obnos 14 ¾ krejcaru a konati každý týden 1 den pěší roboty. Jakub Kříž zemřel 5. července 1863. 11. listopadu 1863 byla odevzdána synu Františku Křížovi do vlastnictví. On hospodařil 41 rok, a když dceru Boženu vzal si v roce 1904 Jindřich Havránek, rolnický syn z Mlýnů, postoupena usedlost dle listiny z 22. června 1904 Jindřichu a Boženě Havránkovým. Božena Havránková zemřela v roce 1912 a její polovice připadla manželi. Týž se oženil s Františkou Fulínovou vdovou a polov. majetnicí usedlosti čp. 23 a hospodařil společně na obou usedlostech do roku 1928. Když syn František Fulín, dědic usedlosti čp. 23 dosáhl v říjnu 1928 plnoletosti, odebral se Jindřich Havránek s manželkou Františkou opět do čp. 3. 17
Měla tedy usedlost tyto hospodáře: Jakuba Kříže Františka Kříže Jindřicha a Boženu Havránkovi Jindřicha Havránka Jindřicha a Františku Havránkovi
do roku 1863 1863 - 1904 1912 od roku 1929
V roce 1928 přistavěna 1 světnice. V čp. žijí na výměnku František a Petronila Křížovi. Dnešní výměra obnáší: oprava Orné půdy 5 ha 42 a 5 ha Pastvin 53 a 29 a Zahrady ovocné 23 a 36 a Zastavěná plocha 20 a Celkem 6 ha 18 a 5 ha 85 a Číslo 4: zvaný grunt Rokosovský. Kolem roku 1700 náležela usedlost Vítu Fulínovi. Ve válečných nepokojích byl statek vypálen, zbořen a zpustnul. Tu ujal jej syn jeho František Fulín, stavení znovu vystavěl a o hospodářství se staral. K jeho žádosti byla mu usedlost 21. října 1745 do vlastnictví připsána a sice 43 strychů polí a 4 strychy luk a zahrad. Po jeho smrti zůstaly: vdova Anna, která později si vzala kočího, a děti Ludmila, Dorota, Judita, Vojtěch a Matěj, které obdržely podíly po 3 zl. 10 kr. Usedlost převzal dle zápisu z 28. 8. 1777 syn Matěj Fulín. Vlastníci usedlosti byli povinni: do panského důchodu platiti 4 zl.24 kr. a konati robotu po celý rok každý týden 3 dni párem potahu a 13 dní pěší v době od J. Křtitele do sv. Václava. V té době bylo stavení sešlé a byly v něm 1 světnice, komora, maštal (15 zl.), 2 zpustlá komory, chlívek / 15 zl.), stodola (10 zl.) a 12 strychů polí osetých, (24 zl), 24 strychů polí neosetých (24 zl.), 1 strych zahrady (1 zl.), louka na 1 vůz sena, (1 zl.), pár kobyl (20 zl.), pár volů kráva, svině ( 14 zl.), studna (4 zl.), orní nářadí a vůz(4 zl.), ostatní nábytek (5 zl.),takže celá usedlost byla odhadnuta 134 zlatých. Matěj Fulín koupil 9. srpna 1801 od panství rybník, který v pole přeměnil. Za rybník ve výměře 4 věrtele 6 mírek zaplatil 438 zl. 48 kr. tehdejší měny. Hospodařil 42 roky. Dne 27 února 1819 postoupil usedlost svému synu Františku Fulínovi v ceně 900 zlatých. V té době k ní patřilo: 41 jiter 1176 sáhů polí 2 jitra 930 sáhů luk a zahrad 9 jiter 978 sáhů lesa a porostlin. Ostatní děti: Matěj, Jan, Josef, Martin, Mariana, Anna (Hašková), Kateřina (Skoulová), Barbora (Svobodová), podíly po 100 zlatých. František Fulín hospodařil 32 roků. Měl děti: Františka, Josefa, Jana, Marii (provdanou Stibůrkovou). Dna 10. října 1851 postoupil usedlost synu Františku Fulínovi v ceně 2 000 zl. Stř, ostatním dětem podíly po 337 zl. stř.. Tento hospodář se oženil s Kateřinou Svobodovou a 10. října 1851 přijal ji do polovice. Hospodařili 25 roků a dne 15. října 1876 postoupili usedlost Janu a Kateřině Fulínovým. Ti hospodařili 31 rok a dne 6. listopadu 1907 postoupili usedlost synu Janovi a Marii Fulínové roz. Tůmové z Dlouhé Lhoty. Nynější hospodář vystavěl roku 1922 konírny a kůlny, spojil se stodolou v celek, na stodolu dal v roce 1926 novou krytinu a v roce 1927 novou střechu na obytné stavení. 18
Na usedlosti této hospodařili: Vít Fulín František Fulín Matěj Fulín František Fulín František a Kateřina Fulínovi Jan a Kateřina Fulínovi Jan a Marie Fulínovi Dnešní výměra obnáší: Orné půdy Lesů Pastvin Luk Zahrady ovocné Zastavěné plochy Celkem
kolem roku 17 1745 – 1777 1777 – 1819 1819 – 1851 1851 – 1876 1876 – 1907 1907 – 24 ha 31 a 5 ha 41 a 2 ha 17 a 1 ha 42 a 95 a 43 a 34 ha 69 a
oprava 23 ha 68 a 83 m2 5 ha 41 a 01 m2 2 ha 50 a 86 m2 91 a 89 m2 95 a 59 m2 50 a 60 m2 33 ha 98 a 78 m2
Číslo 5: grunt Divůčků. Kolem roku 1750 patřila usedlost Václavu Brejlovi. Po jeho smrti ujal ji dle zápisu z roku 1760 Jan Brejla v ceně 110 zl. Jan Brejla se však o hospodářství málo staral, usedlost pustla a dluhů přibývalo. Proto usedlost 20. března 1772 prodal za 205 zlatých 47 gr. 3 denáry Františku Stibůrkovi. Patřilo k ní: 38 strychů polí, 1 strych zahrady a louky na 2 vozy sena. František Stibůrek usedlost rozšířil, a když zemřel roku 1800, rozdělili se o ten statek nejstarší syn Jakub a nejmladší Václav. Jakub dostal stavení čp. 5 tj. světnici, síň, komoru, chlév špejchar a 17 jiter 1488 sáhů polí 1 jitro 1395 sáhů luk a zahrad 3 jitra 537 sáhů lesů a porostlin Maštal, komoru, stodolu, a u ní kůlničku měli oba bratři společně, též o dobytek se rozdělili. Cena polousedlosti stanovena na 594 zl. 15 ¾ gr.. Ostatní děti: Anna ( Klátovcova), Mariana, Kateřina a Alžběta dostaly podíly v hotovosti. Vlastníci byli povinni jménem úroků do panského důchodu ročně 2 zl. 12 ½ kr. odváděti. 1½ strychu dřevěného popele a konati robotu po celý rok každý týden 1 ½ dne potahem a 6 ½ dne pěší. Druhou polovici obdržel Václav, který si vystavěl nové stavení čp. 21. Jakub Stibůrek měl děti: Václava, Josefa, Kateřinu a Marii. Hospodařil do smrti – do 15. prosince 1837. Po něm syn Václav Stibůrek. Ostatní obdrželi podíly po 30 zl. 59 4/5 kr.Václav se oženil s Marií Fulínovou a dne 31. května 1851 přijal ji za spoluvlastnici. Zemřeli cholerou 17. a 18. září1866 a zanechali děti Václava, Marii a Annu. Po smrti rodičů byla pozůstalost dle zápisu z 31. prosince 1866 odevzdána synu Václavu Stibůrkovi v ceně 3 173 zl., ostatním podíly po 816 zl.51 2/3 krejcaru Václav oženil se s Annou Vaněčkovou a přijal ji 29. dubna 1886 za spoluvlastnici. Václav a Anna hospodařili do roku 1911. Usedlost odevzdali dle zápisu z 15. února 1911 dceři Marii, která provdala se za Jana Fulína rolnického syna z čp. 23.
19
V roce 1919 po návratu ze světové války Jan Fulín zemřel a hospodařila 2 roky vdova Marie. Když se znovu provdala za Jaroslava Říhu, přijala jej dne 8 srpna 1922 za spoluvlastníka. Marie Říhová dne 24. července 1928 zemřela a majitelem je Jaroslav Říha. Hospodařili tedy na usedlosti: Václav Brejla Jan Brejla František Stibůrek Jakub Stibůrek Václav Stibůrek Týž Václav a Marie Stibůrkovi Syn Václav Stibůrek Týž Václav a Anna Stibůrkovi Jan a Marie Fulínovi Vdova Marie Fulínová Jaroslav a Marie Říhovi
1760 1760 – 1772 1772 – 1800 1800 – 1837 1837 – 1851 1851 – 1866 1866 – 1886 1886 – 1911 1911 – 1919 1919 – 1922 1922 – 1928 21
Jaroslav Říha
1928 –
Výměra v dnešní době: Orné půdy Lesů Luk Pastvin Zahrady Zastavěné plochy Celkem
14 ha 16 a 1 ha 52 a 1 ha 40 a 55 a 31 a 21 a 18 ha 15 a
Číslo 6: grunt Kuthanovský. Před rokem 1750 byl vlastníkem Jiří Vilímek, který dne 16. prosince 1758 postoupil usedlost svému synu Janu Vilímkovi. Přitom byla usedlost popsána a odhadnuta: světnice, síň, komora a maštal 15. zl., stodola 12 zl., chlévy 8 zl., 13 strychů polí osetých 26 zl. 28 strychů polí neosetých 28 zl. ½ strychu zahrady 1 zl. 30 kr. louka pro 2 vozy sena 2 zl. Pár koní 22 zl.- kovaný vůz 6 zl.- pluh, rádlo, brány 3 zl.- drobné nářadí 3 zl. Celkem 126 zl. 30 grejcarů. Jan vyplácel podíly Dorotě, Juditě, Kateřině, Matěji, Václavovi, Františkovi, Marianě, Anně a Vítovi po 4 zl. 35 gr. 3 ½ denáru. Jan Vilímek měl za manželku Ludmilu a děti Marianu a Kateřinu. Jsa těžce nemocen, ustanovil, aby po jeho smrti ujala hospodářství dcera Kateřina. Tato provdala se za Tomáše Růžičku. Když pak Jan Vilímek zemřel, byla usedlost dle přání a souhlasu dcery Kateřiny odevzdána 10. února 1803 Tomáši Růžičkovi v ceně 355 zl. 43 gr. Stavení bylo velmi zpustlé a chatrné. Patřilo k němu: 35 jiter 325 ½ sáhu polí 4 jitra 1324 4/6 sáhu zahrad, luk a pastvin 20
5 jiter1045 sáhů porostlin Vlastníci byli povinni jménem úroků platiti ročně 4 zl. 24 ¼ gr. Odváděti 3 strychy dřevěného popele, a konati robotu týdně po celý rok 3 dni párem potahu a 13 dní pěší. Tomáš Růžička měl děti: Martina, Marianu, Jana, Františka a Barboru (provdanou Brázdovou). Hospodařil 30 roků. Dne 20. ledna 1833 postoupil usedlost synu Martinu Růžičkovi v ceně 378 zl. 25 gr. Ostatním podíly po 100 zl. vídeň. čís = 40 zl. Stříbra a poněvadž Mariana nežila, byl podíl odevzdán jejím dětem Tomáši a Václavovi. Hospodařil 25 roků. Když dcera jeho Anna vzala si Václava Čápa, odebral se v roce 1858 na výměnek a usedlost postoupil Václavu a Anně Čápovým v ceně 3 000 zl. stř. Tito drželi usedlost 8 roků a dne 29. května 1866 prodali ji za 6 000 zlatých Janu Stibůrkovi, který hospodařil 22 roky a dne 10. září 1888 postoupil ji Václavu Stibůrkovi, jenž ji dne 26. července 1891 odevzdal Josefu a Marii Stibůrkovým. Od nich koupila usedlost 13. 1. 1909 Anna Marušáková, která ještě v roce 1909 prodala ji Františku a Anně Vernerovým za 6 500 korun Tito prodali svůj domek čp. 30 a přestěhovali se do nově koupené usedlosti. Zápisem z 2. června 1920 předali usedlost synu Františkovi a manželce jeho Josefě rozené Jahodové ze Zaječí. Měla tedy usedlost tyto hospodáře: Jiřího Vilímka Jana Vilímka Tomáše Růžičku Martina růžičku Václava a Annu Čápovy Jana Stibůrka VáclavaStibůrka Josefa a Marii Stibůrkovi Annu Marušákovou Františka a Annu Vernerovi Františka a Josefu Vernerovi
1758 1758 – 1803 1803 – 1833 1833 – 1858 1858 – 1866 1866 – 1888 1888 – 1891 1891 – 1909 1909 – 1909 1909 – 1920 1920 –
Dnešní výměra obnáší: oprava Orné půdy 3 ha 42 a 3 ha 38 a 66 m2 Zahrady ovocné 45 a 65 a 82 m2 Lesů 37 a 37 a 76 m2 Luk 21 a Zastavěné plochy 30 a 14a 57 m2 Pastvin 8a 22 a 81 m2 Celkem 4 ha 83 a V roce 1910 přestavěna stodola a v roce 1925 přistavěna kůlna. Číslo 7. Domek tento vystavěn byl kolem roku 1825 od Václava Brázdy, který k vystavění domku potřebný pozemek koupil a též zahradu zřídil. On nedal si však domek knihovně připsati. Teprve když nové pozemkové knihy byly zakládány, byl mu dle protokolu ze dne 28. května 1848 do vlastnictví připsán. Po jeho smrti zdědil jej dle odevzdací listiny ze dne 25. 6. 1888 syn jeho Josef Brázda. Týž se v roce 1891 oženil a dle smlouvy svatební z 31. května 1891 přijal manželku Annu za spoluvlastnici. Josef a Anna Brázdovi předali domek v roce 1919 svému synu 21
Václavovi a jeho manželce Anně roz. Starostové (Šmídková) z Neštětic. Za dnešní jejich nepřítomnosti (jako tesař odstěhoval se s rodinou do Hostivic) hospodaří opět rodiče Josef a Anna Brázdovi, majíce domek i s poli v nájmu. K domku patří: oprava Orné půdy 2 ha 61 a 2 ha 78 a Pastvin 10 a 10 a Lesů 8a Zahrady ovocné 11 a 11 a Celkem: 2 ha 90 a 2 ha 99 a Hospodáři byli: Václav Brázda Josef Brázda Týž Josef a manželka Anna syn Václav a manželka Marie
1825 – 1888 1888 – 1891 1891 – 1919 1919 –
Číslo 8: Usedlost tato patřila panství, které si uživatele na ni dosazovalo. Vykoupena nebyla. V roce 1848 byl jejím držitelem Václav Vitejček. Když po roce 1848 následkem zrušení poddanství zavedení knihovních pořádků nařízeno bylo, prohlásil kníže Jan z Lobkovic, tehdejší vlastník panství konopišťského, co bývalá vrchnost, prohlášením ze dne 27. května 1848, že usedlost tuto Václavu Vitejčkovi k cíli snažšího vykoupení se z roboty daruje a byla mu do vlastnictví připsána.. Když týž zemřel, byla usedlost dle odevzdací listiny ze dne 20. listopadu 1866 odevzdána jeho snaše Veronice Vitejčkové rozené Křížové. Ona postoupila ji dle smlouvy z 1. května 1873 svému synu a jeho manželce – Josefu a Marii Vitejčkovým v ceně 840 zlatých. Manželé tito hospodařili 24 roky, načež ji dle smlouvy ze dne 11. listopadu 1897 odevzdali dceři Anně a zeti Antonínu Vaněčkovi. Hospodařili tedy: Václav Vitejček Veronika Vitejčková Josef a Marie Vitejčkovi Antonín a Anna Vaněčkovi Výměra obnáší: Orné půdy Pastvin Zahrady ovocné Lesů Luk Zastavěné plochy V katastru obce Přibyšic Celkem:
1848 – 1866 1866 – 1873 1873 – 1897 1897 – 5 ha 06 a 32 a 19 a 14 a 13 a 3a 59 a 6 ha 64 a
oprava: 5.09.47 39.22 19.78 12.59 13.49 3.24 59 6 ha 56 a 89 m2
22
Číslo 9: Domek tento byl vystavěn kolem roku 1870. Dle výnosu c.k. okresního hejtmanství ze dne 31 května 1870 připsán byl obci Tismi. Obec prodala jej dle smlouvy z 5. března 1871 Matěji Poupě i se zahradou k němu patřivší. Matěj Poupě s manželkou Annou prodali domek dle smlouvy z 9. 5 1875 manželům Janu a Marii Vaněčkovým za 460 zlatých. Manželé tito domek v roce 1893 znovu přestavěli a hospodařili do roku 1899 – celkem 24 roky. Dle odevzdací listiny z 31. 3. 1899 postoupili domek synu Janu a jeho manželce Františce Vaněčkovým. Byli tedy majiteli: Obec Tisem Matěj poupě s manželkou Annou Jan a Marie Vaněčkovi Jan a Františka Vaněčkovi Výměra obnáší: Orné půdy Zahrady ovocné Pastvin Zastavěné plochy V katastru Přibyšic Orné půdy Pastvin Celkem A státní příděl ( Jírovice)
1870 – 1871 1871 – 1875 1875 – 1899 1899 – 24 80 a 15 a 5a 2a 1 ha 11 a 15 a 2 ha 28 a 38 a
Číslo 10: Domek tento byl vystavěn kolem roku 1840 od Františka Turka, který koupil od obce část pozemku za 16.zl. 80 kr. Po něm ujali jej manželé Václav a Marie Škvorovi a byl jim dle protokolu ze dne 28. května 1848 do vlastnictví připsán. Oni postoupili jej dle smlouvy z 26. července 1871 synu Josefu a jeho manželce Karolině Škvorovým. Domek drželi 11 roků. Dle smlouvy z 10. srpna 1902 prodali jej manželům Matěji a Kateřině Škubalovým, kteří domek odevzdají v červnu 1929 synu Janu a manželce Anně Škubalové, rozené Škvorové z Tismě čp. 24. Matěj Škubal vystavěl při domku kůlnu a v roce 1927 Jan Škubal stodolu. Na domku tedy hospodařili: František Turek Václav a Marie Škvorovi Josef a Karolina Škvorovi Matěj a Kateřina Škubalovi Jan a Anna Škubalovi
1848 – 1871 1871 – 1902 1902 – 1921 1929 –
K domku náleží: 64 a vlastních pozemků 19 a zahrady 19 a luk 10 a pastvin 5 a zastavěné plochy celkem 1 ha 17 a, mimoto příděl u Jírovic – 38 a. 23
Číslo 11: chalupa Mottlovská. Kolem roku 1750 byl vlastníkem Karel Mottl. Při měření selských pozemků bylo k ní kolem roku 1740 přidáno 3 strychy 1 věrtel a 9 ¾ mírky polí. Karel Mottl měl děti: Vojtěcha, Jakuba, Josefa Jana a Kateřinu. Dle zápisu z 12. prosince 1772 postoupil ji synu Vojtěchu Mottlovi. V ceně 30 zl. Vojtěch Mottl hospodařil 37 roků. Měl děti: Marianu, Kateřinu, Annu, Barboru a Františka. Chalupu odevzdal dle zápisu z 15. 6. 1809 zeti Martinu Starostovi v ceně 800 zl. rýn. podíly po 140 zl. Té doby patřilo k usedlosti: 2 jitra 1008 sáhů polí 658 sáhů luk a zahrad 1 327 sáhů polí od panství přikoupených. Vlastníci byli povinni konati robotu v době od s. Jana Křtitele do sv. Václava 13 dní pěší. Martin Starosta měl děti: Josefa, Jana, Matěje, Václava a Annu provdanou Růžičkovou. Když Josef pojal za manželku Kateřinu, dceru Františka Sazymy, královského svobodníka, odevzdal chalupu dne 1 listopadu 1836 v ceně 200 zl. stř. Josefu a Kateřině Starostovým. Dle tohoto zápisu byla na chalupě zvýšena robota 52 dni pěší. Josef Starosta hospodařil 36 roků, načež ji dle smlouvy z 30. prosince 1872 odevzdal synu a jeho manželce Václavu a Barboře Starostovým v ceně 800 zlatých. Manželé tito hospodařili 28 roků a dle smlouvy svatební z 31. ledna 1900 odevzdali ji synu Karlovi a jeho manželce Antonii. Karel Starosta jako nezvěstný vojín ve světové válce byl prohlášen za mrtvého 29. 7. 1918 a při pozůstalostním soudním řízení v témž roce zdědila manželovu polovici vdova Antonie Starostová, ostatním dětem podíly po 2 000 Kč. Byli tedy majiteli: Karel Mottl Vojtěch Mottl Martin Starosta Josef a Kateřina Starostovi Václav a Barbora Starostovi Karel a Antonie Starostovi Antonie Starostová
do roku 1772 1772 – 1809 –oba provozovali též živnost řeznickou, proTo se říká „u Řezníků“ 1809 – 1836 1836 – 1872 1872 – 1900 1900 – 1918 1918 –
Dnešní výměra: Orné půdy Zahrady ovocné Luk Pastvin Zastavěné plochy Celkem:
4 ha 20 a 19 a 5a 5a 6a 4 ha 67 a
oprava 4 ha 19.28 a 14.33 a 6.89 a 6.80 a 4 ha 47.30 a
24
Číslo 12: usedlost zvaná grunt Staňkovský. Kolem roku 1700 byl vlastníkem Jakub Hašek, který jej dle zápisu z 16. 5. 1748 prodal svému nevlastnímu synovi Janu Škubalovi za 132 zl. 30 grošů. Jan Škubal hospodařil asi 22 roky. Po jeho smrti roku 1770 ujal se usedlosti syn Jan Škubal a hospodařil 30 roků bez zápisu. Teprve dne 10. 2. 1803 stal se právní pořádek a usedlost byla jeho synu Janu Škubalovi do vlastnictví připsána. Té doby patřilo k ní: 35 jiter 145 sáhů polí 3 jitra 325 sáhů luk, pastvin a zahrad 6 jiter 91 sáhů lesa a porostlin Vlastníci byli povinni jménem úroků platiti 4 zl. 24 gr. Rýn., odváděti 3strychy dřevěného popele a konati robotu každý týden po celý rok 3 dny párem potahu a 13 dní pěší. Dle zápisu z 30. 7. 1807 rozdělil Jan Škubal usedlost mezi syna Pavla a svého bratra Pavla Škubalovy. Každý obdržel polovici pozemků. Syn Pavel obdržel stavení čp. 12, bratr Pavel vystavěl nové stavení čp. 23. Obdržel každý: 17 jiter 872 sáhy polí 1 jitro 963 sáhy zahrad, luk a pastvin 3 jitra 45 sáhů lesa a porostlin dříve udělená robota též rozdělena mezi obě čísla na polovic (viz str. 94). Pavel Škubal hospodařil na čp. 12 42 roky. Stářím sešlý odevzdal ji dle smlouvy z 19. 8. 1849 synu Janu Škubalovi v ceně 500 zlatých. Týž se roku 1850 oženil a přijal manželku Dorotu Škubalovou za spoluvlastnici. Tito manželé postoupili usedlost synu Václavovi a jeho manželce Anně a když Anna Škubalová zemřela, zdědil její polovici dne 9. 2. 1898 manžel Václav. Oženil se znovu s Kateřinou Jahodovou ze Zaječí, ale majitelem byl sám. Týž odevzdal dle notářského zápisu z 3. 1. 1920 usedlost zeti Janu Vaněčkovi, který si vzal dceru Růženu Škubalovou za manželku a jež jest poloviční zápisnicí. Stodola vystavěna v roce 1864. Byli tedy na čp. 12 tito hospodáři: Jakub Hašek Jan Škubal Jan Škubal Jan Škubal Pavel Škubal Jan a Dorota Škubalovi Václav a Anna Škubalovi Václav Škubal Jan a Růžena Vaněčkovi Výměra dnešní usedlosti: Orné půdy Lesů Luk a pastvin Zahrady ovocné Zastavěné plochy Celkem.
1748 1748 – 1770 1770 – 1803 1803 – 1807 1807 – 1849 1849 – 1898 1898 – 1920 1920 –
11 ha 08 a 1 ha 066 a 1 ha 21 a 22 a 35 a 14 ha 52 a
25
Číslo 13: usedlost zvaná „ grunt Novákovský“. Kolem roku 1700 byl vlastníkem Vít Kubásek. Po jeho smrti byla usedlost odhadnuta na 131 zl. 30 gr.a sice stavení 24 zl. 12 strychů polí osetých 24 zl., 24 strychy polí neosetých 24 zl., ½ strychu zahrady 30 grošů, louka po 2 vozy sena 2 zl., vůz 2 zl., pluh a rádlo 2 zl., brány 1 zl., pár potahu 15 zlatých. Dle zápisu z 29 října 1757 byla usedlost odevzdána synu Jiřímu Kubáskovi. Po jeho smrti 6. 3. 1801 zdědil ji syn Jiří Kubásek. Té doby patřilo k usedlosti: 35 jiter 377 sáhů polí 4 jitra 55 sáhů zahrad a luk 6 jiter 1590 sáhů lesa Vlastníci byli povinni do panského důchodu jménem úroků platiti ročně 4 zl. 24 gr. Rýn., do panské flusárny odváděli 3 strychy dřevěného popele a konali robotu po celý rok týdně 3 dni párem potahu a 13 dní pěší. Dne 28. 12. 1801 byl však tento zápis zrušen, neboť usedlost byla rozdělena mezi Jana a Tomáše Kubáskovy. Stavení čp. 13 a polovici pozemků obdržel Jan Kubásek a novým zápisem uložena mu poloviční robota a povinnosti. Obdržel 17 jiter 988 ½ sáhu polí 2 jitra 278 sáhů luk a zahrad 3 jitra 295 sáhů lesa. Úroků platil 2 zl. 12 ½ gr., odváděl 1 ½ strychu popele, týdenní robota 1 ½ dne potažité a 6 ½ dne pěší. Druhou polovici pozemků obdržel Tomáš Kubásek, který vystavěl čp. 22. Jan Kubásek měl děti: Františka, Jana, Václava, Jakuba, Kateřinu, Magdalenu, Annu a Barboru. Hospodařil 40 roků, načež ji dle zápisu z 30. 1. 1841 odevzdal synu Františku Kubáskovi v ceně 388 zl. 33 kr. stř. Týž hospodařil 37 roků, a když syn František se oženil, odevzdal usedlost dle smlouvy z 24. 2. 1878 jemu a jeho manželce Barboře Kubáskové. Manželé tito vystavěli nové obytné stavení v roce 1883 a přistavěli v roce 1911. Mimo to v roce 1900 chlévy pro hovězí dobytek, v roce 1891 a 1906 pro vepřový dobytek a v roce 1906 stodolu. Dle svatební smlouvy z 18. 5. 1916 přejali usedlost syn František s manželkou Marií roz. Kadeřábkovou z Vatěkova. V roce 1921 vystavěli na místě, kde původně stávalo obytné stavení novou kůlnu a v roce 1925 konírnu. Majitelé usedlosti byli: Vít Kubásek Jiří kubásek Jiří Kubásek Jan Kubásek František Kubásek František a Barbora Kubáskovi František a Marie Kubáskovi
1757 1757 – 1801 1801 1801 - 1841 1841 – 1878 1878 – 1916 1916 –
Výměra v přítomné době:: Orné půdy 13 ha 35 a Luk 1 ha 71 a Lesů 1ha 45 a Pastvin 51 a Zahrady 38 a Zastavěné plochy a neplodné půdy 39 a Celkem: 17 ha 79 a
oprava 14.24-07 1.23.37 2.06.08. 28.43 38 06 26.39 18ha 46a 40 m2 26
Číslo 14: zvané usedlost „Krásovská“. Kolem roku 1700 byl vlastníkem Jiří Turek, po něm dne 29. 10. 1759 ujal usedlost syn Matěj Turek v ceně 101 zl. 38 gr .K usedlostï patřilo 28 strychů polí, 2 věrtele zahrady, louka po 2 vozy sena. Matěj Turek hospodařil jen 3 roky. Dle zápisu z 23. 12. 1762 postoupil usedlost svému strýci Václavu Vaněčkovi, přičemž byla usedlost odhadnuta: Stavení 1 valach a 1 kobyla starý vůz pluh a brány 12 strychů polí osetých 28 strychů neosetých ½ strychu zahrady louka
24 zl. 15 zl. 5 zl. 3 zl. 24 zl. 28 zl. 30 grošů 2 zl.
Po Václavu Vaněčkovi po více roků na této usedlosti hospodařil Jan Zazvonil z Tismě. Dědic Václava Vaněčka zdržoval se v Chrástu. V roce 1799 domáhal se proti Janu Zazvonilovi toho, aby mu usedlost so vlastnictví odevzdal, poněvadž Jan Zazvonil po dobrém vzdáti se nechtěl, podal na něho žalobu. Spor ukončen 10. 5. 1799 smírem, dle něhož Jan Zazvonil za cenu 200 zl. usedlost podržel. Té doby k usedlosti patřilo: 35 jiter 1169 sáhů polí 3 jitra 42 sáhů luk a zahrad 5 jiter 1462 sáhů porostlin Vlastníci byli povinni jménem úroků platiti 4 zl 24 ½ groše, odváděti 3 strychy dřevěného popele a konati robotu každý týden 3 dny párem potahu a 13 pěší od sv. J. Křtitele do sv. Václava. Jan ‘Zazvonil postoupil usedlost dle zápisu z 24.6.1802 svému zeti Františku Haškovi v ceně 992 zl. 30 kr.stř. Dětem Václavovi, Anně, Kateřině, Marianě provdané Balíkové z Chrástu podíly po 50 zl. Dle zápisu z 1. dubna 1828 prodal Fr. Hašek usedlost Václavu Fulínovi za 480 zl.stř.. Hospodařil 4 roky, načež ji dle zápisu z 15. 12. 1832 postoupil svému synu Václavu Fulínovi za 442 zl. 15 kr. Tento hospodář zemřel 6. 11. 1846 zanechav dcery Marianu a Annu. Po jeho smrti připadla usedlost dle zápisu z 19. 7. 1847 Marianě Fulínové v ceně 1 000 zl. Sestře Anně vyplatila podíl 315 zl. 15 ½ kr. Ona hospodařila 18 roků a dle smlouvy z 7. 7. 1865 postoupila ji Matěji a Marii Fulínovým za 2 600 zl. Po nich ujal ji dle odevzdací listiny z 8. 1. 1887 Čeněk Fulín, jenž odevzdal ji dle spisu notářského ze dne 3. 2. 1903 své manželce Anně Fulínové. Po její smrti v roce 1927 hospodařil syn Jan, a když se v roce 1928 oženil s Anežkou Vaněčkovou z Tismě čp. 19 přijal ji za spoluvlastnici Byli tedy na této usedlosti: Jiří Turek Matěj Turek Václav Vaněček Jan Zazvonil František Hašek Václav Fulín Václav Fulín Mariana Fulínová Matěj a Marie Fulínovi Čeněk Fulín Anna Fulínová
1759 1759 – 1762 1762 – ? ? - 1802 1802 – 1828 1828 – 1832 1832 – 1846 1846 – 1865 1865 – 1887 1887 – 1903 1903 – 1927 27
Jan a Anežka Fulínovi
1827 (28) –
Dnešní (značně odprodaná) výměra: Orné půdy 6 ha 82 a Lesů 1 ha 28 a Zahrady 80 a Luk 31 a Zastavěné plochy 18 a Celkem 9 ha 39 a
oprava 6 ha
Číslo 15: Jest obecní domek a není v něm žádných zvláštních zápisů. Po nějaký čas byla při něm kovářská dílna Matěje Kohoutka. V dnešní době (dílna zrušena) a bydlí v něm v nájmu 4 rodiny: Kohoutkova za nájemné 200 Kč Zdvihalova 160 Kč Hallerova 200 Kč Kubáskova 200 Kč V roce 1906 a 1928 byl opraven. Číslo 16: Kolem roku 1700 byl vlastníkem Petr Molhanz. Po jeho smrti ujal usedlost dle zápisu z 1. 2. 1772 v ceně 50 zl. syn František Molhanec. Té doby patřilo k usedlosti: 15 strychů polí, ½ strychu zahrady. Ve stavení byla světnice, komora a chlév (odhad 14 kop = 16 zl. 20 kr. rýn), 2 komory a 2 chlévy o samotě stojící (7 kop), dále pár tažných volů (21 kop), 3 krávy (28 kop)=32 zl. 40 kr., 1 prasnice a 2 prasata (5 kop). Vlastníci byli povinni jménem úroku platiti 1 zl 28 ¼ krejcaru, odváděti 2 strychy dřevěného popele, a konati po celý rok týdně 2 dni pěší roboty. Po Františku Molhancovi ujal chalupu dle zápisu z 30. 10. 1799 Matěj Molhanec v ceně 771 zl. 45 grošů. Patřilo k ní: 15 jiter 1005 sáhů polí 2 jitra 140 sáhů luk, zahrad pastvin a lesů Matěj Molhanec měl děti Jana, Václava a Matěje. Hospodařil 38 roků. Dne 31. 7. 1837 odevzdal ji synu Janu Molhancovi za 400 zl. stř. Dcera tohoto Marie provdala se za Václava Bohatu a tu dle smlouvy z 16. 12. 1863 postoupil Jan Molhanec chalupu manželům Václavu a Marii Bohatovým v ceně 1 000 zl. Hospodařili 8 roků, načež ji dle smlouvy z 28. 2. 1871 prodali majiteli panství Tvoršovice Janu a Marii‚ Šebkovým za 6 400 zlatých. Nyní bydlí v ní panský zahradník.
28
Číslo 17: Domek tento byl vystavěn v roce 1803. Dle smlouvy zn18. 2. 1803 postoupil Jan Škubal vlastník usedlosti čp. 12 svému švakru Janu Kubáskovi část své zahrady na odměnu za to, že mu ve špatných letech hospodařil. Na této zahradě vystavěl si domek Jan Kubásek. On postoupil jej v ceně 150 zl. svému synu (dle smlouvy z 14. 12. 1813), Janu Kubáskovi. Vlastníci pozemku byli povinni konati 13 dní pěší roboty. Jan Kubásek dle zápisu z 25. 6. 1822 odevzdal ten domek bez polí svému bratru Josefu Kubáskovi v ceně 400 zlatých. Josef Kubásek zemřel 17. 3. 1845 odkázav ve své závěti domek synu Pavlovi Kubáskovi, kterému byla dne 20. 10. 1845 do vlastnictví připsána v ceně 111 zl. 57 gr. A jemu zároveň uloženo konati potřebné posílky ve věcech panských a vojenských. Pavel Kubásek zemřel 6. 3. 1849 zanechav děti Václava, Kateřinu, Marii a Barboru. Při projednávání pozůstalosti byla chalupa dle odevzdací listiny odevzdána v ceně 170 zl. synu Václavu Kubáskovi, který ji držel 29 roků, načež ji odevzdal dle smlouvy z 6. 2. 1878 Anně Kubáskové. Před tím však (5. 3. 1875) prodal manželům Matěji a Marii Vnoučkovým kus zahrady za 70 zl. a dne 21. 8. 1874 též kus zahrady za 200 zl. Marii Kubáskové. Když Anna Kubásková zemřela, zdědila domek dle smlouvy z 9. 10. 1908 Františka Rezková, kterouž v roce 1912 vzal si Jan Kovář a je polovic majitelem. Měla tedy chalupa tyto majitele: Jana Kubáska Jana Kubáska Josefa Kubáska Pavla Kubáska Václava Kubáska Annu Kubáskovou Františku Rezkovou Josefa a Františku Kovářovi
1803 – 1813 1813 – 1822 1822 – 1845 1845 – 1849 1849 – 1878 1878 – 1908 1908 – 1912 1912 –
K chalupě patří: V obci Tismi 35 a 38 a V Jírovicích (přídělú Vlastního pozemku a 9 arů zahrady. Číslo 18: Domek vystavěn kolem roku 1800 od Jana Vaněčka na pozemku od obce koupeném. Jan Vaněček postoupil jej dne 12. 11. 1815 bratru Tomáši Vaněčkovi za 110 zlatých. Tomáš Vaněček držel jej 21 rok a dle zápisu z 21. 1. 1836 postoupil jej synu Václavu Vaněčkovi, který hospodařil do své smrti. Z jeho pozůstalosti byl odevzdán dle odevzdací listiny z 20. 3. 1862 synu Josefu Vaněčkovi. Týž držel jej 16 roků a dle smlouvy z 29. 5. 1878 postoupil jej synu Josefu Vaněčkovi, a když syn tohoto Josef se oženil, postoupil jej 27. 2. 1897 manželům těm, Josefu a Anně Vaněčkovým. Ti prodali domek v roce 1925 manželům Václavu a Marii Brejlovým za 8 000 Kč. Byli tedy majiteli: Jan Vaněček 1800 – 1815 Tomáš Vaněček 1815 – 1836 Václav Vaněček 1836 – 1862 Josef Vaněček 1862 – 1878 Josef Vaněček 1878 – 1897 29
Josef a Anna Vaněčkovi Václav a Marie Brejlovi
1897 – 1925 1925 -
K chalupě patří: Orné půdy Zahrady Zastavěné plochy
87 a 7a 2a
Číslo 19: Byl vystavěn kolem roku 1815. Dle zápisu z 18. 2. 1815 koupil Jan Fulín od obce pozemek, na němž domek postavil. Vlastníci byli povinni obci jménem činže platiti ročně+ 2 zl. a konati potřebné posílky pro panství. Roboty konali 13 dní pěší. Po Janu Fulínovi ujal domek syn Jan Fulín s manželkou Barborou. Jan Fulín (otec) však mu zápis nevydal. Když manželé Jan a Barbora Fulínovi vlastnictví k tomu domku do knih chtěli si dáti zapsati, neměli potřebných o něm dokladů, a proto se jej museli domáhati soudně. Po podané žalobě dobyli 4. 5. 1855 rozsudek a byl jim domek připsán. Oni prodali jej dle smlouvy z 24. 3. 1887 Janu Vaněčkovi. Týž držel jej 13 roků a postoupil jej dle spisu notářského z 31. 10. 1900 manželům Josefu a Marii Vaněčkovým. V roce 1921 přistavena stodola. Majitele byli: Jan Fulín Jan a Barbora Fulínovi Jan Vaněček Josef a Marie Vaněčkovi
1815 – 1887 1887 – 1900 1900 –
K domku patří: Vlastní půdy v Tismi 1 ha 69 a Vlastní půdy(příděl) v Jírovicích 39 a Celkem 2 ha 07 a 17 a zahrady, 27 a pastviny, 8 a lesa, 2 a zastavěné plochy Celkem 2 ha 61 s Číslo 20: Bylo vystavěno v roce 1840 od Františka Turka, který koupil pozemek od čp. 13 za 16 zl. 80 kr. a mimo domek i zahrádku zřídil. On nedal si domek knihovně připsati, a byl mu do vlastnictví připsán teprve 31. 5. 1878 při zakládání nových pozemkových knih. Domek držel do roku 1885, načež jej dle smlouvy z 1. 11. 1885 postoupil synu Josefovi a jeho manželce Kateřině. Josef Turek zemřel 15. 4. 1915 a svou polovičku odevzdal manželce Kateřině Turkové, která je dosud vlastnicí celého domku. Byli tedy na domku: František Turek Josef a Kateřina Turkovi Kateřina Turková Výměra v dnešní době: Orné půdy
1840 – 1885 1885 – 1915 1915 – 1933 2 ha 08 a 30
Zahrady Zastavěná plocha Celkem
13 a 2a 2 ha 23 a
Číslo 21: Usedlost tato je polovicí bývalé usedlosti čp. 5. Když roku 1800 byla rozdělena obdržel Václav Stibůrek místo ku postavení nového stavení a 17 jiter 1488 sáhů polí 1 jitro a 1395 ½ sáhu luk a zahrad 567 sáhů lesa a porostlin a zároveň příslušelo mu právo s bratrem Jakubem na čp. 5 společné užívání maštale, komory, stodoly a u ní kůlničky. Vlastníci nové polousedlosti byli povinni jménem úroků platiti do panského důchodu 2 zl. 12 ½ kr., odváděti 1 ½ strychu dřevěného popele a konati robotu po celý rok týdně 1 ½ dne párem potahu a 13 dní pěší. Václavu Stibůrkovi byla usedlost odevzdána v ceně 467 zl. 50 kr. a uloženo sourozencům Janovi, Františkovi, Pavlu a Alžbětě vyplatiti podíly po 103 zl. 35 ½ groše. Václav Stibůrek zemřel 6. 6. 1830 odkázav usedlost v závěti svému synu Josefu Stibůrkovi, kterému byla usedlost dle odevzdací listiny z 3. 12. 1830 do vlastnictví připsána v ceně 295 zl.45 1/2k gr. Když Josef Stibůrek zemřel, byla usedlost dne 9. 1. 1847 odevzdána matce Dorotě polovice a bratrům Janovi, Václavovi a sestře Kateřině též polovice. Toto spoluvlastnictví trvalo až do smrti matky Doroty Stibůrkové 17. 6. 1847. Poté porovnali se sourozenci tak, že usedlost ujal její syn Václav Stibůrek a ostatním vyplatil podíly. V roce 1896 byla usedlost v dražbě prodána a koupili ji manželé Josef a Marie Vaněčkovi, a když všechny dražební podmínky splnili, byla jim dle odevzdací listiny ze 14. 11. 1896 do vlastnictví připsána. Josef Vaněček ovdověl roku 1819, polovičku zemřelé dostala jejich dcera Anna Vaněčková, která se vdala za Jana Vaněčka rolnického syna z čp. 2, Josef Vaněček postoupil polovičku svému zeti v roce 1921. V roce 1909 přistavěna nová stodola a kůlna. Majiteli usedlosti byli: Václav Stibůrek Josef Stibůrek Dorota Stibůrková, Jan, Václav a Kateřina Václav Stibůrek Josef a Marie Vaněčkovi Jan a Anna Vaněčkovi Dnešní výměra: Orné půdy Lesů Zahrady Luk Pastvin Zastavěné plochy a neplod. půdy Celkem
1800 – 1830 1830 – 1847 1847 – 1896 – 1918 (21) 1921 – 10 ha 82 a 1 ha 74 a 48 a 1 ha 23 a 38 a 13 a 14 ha 78 a
oprava 10.52.92 1.91.31 48.30 1.22.63 32.37 14.16 14.62.19
31
Číslo 22: Domek tento je polovina původní usedlosti čp. 13. Rozdělení čp 13 na usedlosti čp. 13 a 22 stalo se v roce 1801. stavení čp. 22 vystavěl Tomáš Kubásek a obdržel k němu. 17 jiter 988 sáhů polí 2 jitra 278 sáhů luk a zahrady 3 jitra 295 sáhů lesa a porostlin Vlastníci byli povinni jménem úroků platiti do panského důchodu 2 zl. 12 ½ kr., odváděti 1 ½ strychu dřevěného popele, konati robotu týdně po celý rok 1 ½ dne potahem a 6 ½ dne pěší od sv. Jana Křtitele do sv. Václava Tomáš Kubásek hospodařil 36 roků. Dne 25. 11. 1837 postoupil usedlost synu Josefu Kubáskovi v ceně 400 zl. stř.Týž hospodařil 40 roků. Když syn Jan se oženil s Annou Haškovou, odevzdal dle smlouvy z 28. 6. 1877 usedlost jim, Janu a Anně Kubáskovým. Po smrti Anny Kubáskové zdědil polovičku po ní dle odevzdací listiny z 20. 9. 1887 pozůstalý manžel Jan Kubásek, který ji dne 9. 7. 1892 postoupil manželům Matěji a Anně Markovým. Manželé tito drželi ji 13 roků, načež ji dle smlouvy z 13. 2. 1905 prodali Janu a Anně Vaněčkovým, majitelům usedlosti čp. 2. Ti ji 26. 7. 1910 postoupili synu Václavovi a jeho manželce Anně zároveň s usedlostí čp. 2. Dle smlouvy z 12. 6. 1911 odprodali manželé Václav a Anna Vaněčkovi domek čp. 22 bez polí Antonínu a Marii Drábkovým. Dne 20. 8. 1920 postoupili Drábkovi chalupu dceři Františce a manželi jejímu Josefu Vaněčkovi. Tíž mimo hospodářství jsou majiteli smíšeného obchodu a trafiky. Byli tedy na této usedlosti: Tomáš Kubásek Josef Kubásek Jan a Anna Kubáskovi Týž Jan Kubásek Matěj a Anna Markovi Jan a Anna Vaněčkovi Václav a Anna Vaněčkovi Antonín a Marie Drábkovi Josef a Františka Vaněčkovi K chalupě v dnešní době patří: Orné půdy v Tismi Příděl Zahrady Lesa Zastavěné plochy Celkem:
1801 – 1837 1837 – 1877 1877 – 1887 1887 – 1892 1892 – 1905 1905 – 1910 1910 – 1911 1911 – 1920 1920 – 1 ha 30 a 38 a 22 a 14 a 7a 2 ha 11 a
Číslo 23: Jest polovicí usedlosti čp. 12. Rozdělení čp.12 na usedlosti čp. 12 a čp. 23 stalo se v roce 1806. Toho času držitel usedlosti čp. 12 Jan Škubal rozdělil ji mezi syna Pavla a bratra Pavla. Pavel (bratr) vystavěl nové stavení čp. 23 a obdržel k němu: 17 jiter 872 4/6 sáhu polí 1 jitro 963 sáhu zahrad a luk 3 jitra 45 ½ sáhu lesa a porostlin
32
vlastníci usedlosti byli povinni jménem úroků platiti do panského důchodu 2 zl. 12 ½ kr., odváděti 2 strychy dřevěného popela a konati robotu po celý rok 1 ½ dne týdně párem potahu a 6 ½ dne pěší. Pavel Škubal zemřel 15. 7. 1830, po něm zdědil usedlost dle odevzdací listiny z 3. 1. 1834 syn Josef Škubal v ceně 280 zl.stř. Hospodařil 34 roky, načež ji dle smlouvy z 15. 1. 1867 prodal za 3 000 zl. Janu Fulínovi, který postoupil ji 15. 4. 1875 synu a jeho manželce Josefu a Kateřině Fulínovým v ceně 1381 zl. 25 kr. Tito manželé odevzdali usedlost v roce 1913 synu Václavovi a jeho manželce Františce roz. Jahodové ze Zaječí. Václav Fulín padl ve světové válce a po jeho smrti (19. 11. 1917) připadla celá usedlost nezl. synu Františkovi. Vdova provdala se v roce 1921 za Jindřicha Havránka vlastníka chalupy čp. 3, který do zletilosti Františka Fulína v čp. 23 hospodařil – tj. do října 1928, načež odebrali se do chalupy čp. 3. Hospodáři na této usedlosti: Pavel Škubal Josef Škubal Jan Fulín Josef a Kateřina Fulínovi Václav a Františka Fulínovi Nezl. František Fulín Výměra usedlosti: Orné půdy Lesů Luk Zahrady Pastvin Zastavěné plochy Celkem:
1806 – 1830 1833 – 1867 1867 – 1875 1875 – 1913 1913 – 1917 1928 14 ha 65 a 1 ha 55 a 1 ha 40 a 23 a 60 a 21 a 18 ha 64 a
katastr Přibyšice 1 ha 16 a 43 a 14 a 1 ha 73 a
Číslo 24: Domek tento vystavěl roku 1862 Jan Vaněček na dílu zahrady, kterou ve výměře 100 sáhů za 56 zl. koupil od manželů Václava a Anny Čápových z čp. 6. On postoupil domek – hospodu dle smlouvy z 14. 7. 1862 Izáku Englovi, který hostinec dostavěl. Když Engl zemřel, zdědila hostinec dle listiny z 31. 10. 1880 Terezie Roudnická, která držela jej 10 roků, načež jej dle smlouvy z 26. 2. 1890 prodala Augustě Kvitonové (Quentinové), vlastnici panství Tvoršovice. Od ní koupili jej dle smlouvy z 19. 4. 1906 manželé František a Marie Stibůrkovi, od nichž koupili jej manželé Václav a Kateřina Škvorovi. Ti odevzdali jej dceři a jejímu manželovi Františku a Kateřině Škvorovým. František Škvor, jako nezvěstný vojín ve světové válce prohlášen byl roku 1918 za mrtvého a dle soudní pozůstalosti náleží hostinec vdově Kateřině Škvorové. Byli tedy majiteli: Jan Vaněček Izák Engl1 Terezie Roudnická Augusta Kvitonová František a Marie Stibůrkovi Václav a Kateřina Škvorovi
1862 – 862 – 1880 1880 – 1890 1890 – 1906 1906 –
33
František a Kateřina Škvorovi Kateřina Škvorová K hostinci dnes patří: Polí Zahrady Zastavěné plochy Celkem
1918 1918 –
2 ha 44 a 15 a 5a 2 ha 64 a
Číslo 25: Vystavěno kolem roku 1850. Stavěl jej Kovář. Dle protokolu ze dne 31. 5. 1868 připsán byl manželům Josefu a Josefě Vaněčkovým. Tito prodali jej dle smlouvy z 6. 12. 1891 manželům Antonínu a Marii Střelkovým. Z jejich pozůstalosti zdědil jej dle odevzdací listiny z 10. 1. 1896 Jan Střelka, který jej dne 29. 3. 1907 prodal manželům Josefu a Anně Brejlovým. Od nich obdrželi domek dne 25. 10. 1919 manželé Jan a Marie Turkovi. Měl domek tyto majitele: Josefa a Josefu Vaněčkovi Antonína a Marii Střelkovi Jana Střelku Josefa a Annu Brejlovi Jana a Marii Turkovi
1868 – 1891 1891 – 1896 1896 – 1907 1907 – 1919 1919 –
Nová stodola vystavěna v roce 1925. K chalupě náleží: Polí v Tismi 58 a 36 a Příděl v Jírovicích Lesa 8a Zahrady 10 a Zastavěné plochy 4a Celkem 1 ha 16 a Číslo 26: Bylo vystavěno na pozemku od čp. 23 odkoupeném a byl připsán dle prohlášení z 2. 5. 1889 Františku Škvorovi. Když syn jeho Jan za manželku pojal Marii Vaněčkovou, postoupil František Škvor tento domek, v němž zároveň provozuje živnost hostinskou, Janu a Marii Škvorovým dle smlouvy svatební z 28. 10. 1897 do vlastnictví. Marie Škvorová zemřela a živnost držel Jan Škvor, který ji v roce 1926 odevzdal synu Josefovi a jeho manželce Marii rozené Škvorové z čp. 38. Sál přistavěn a zvýšen v roce 1922. Majitelé: František Škvor Jan a Marie Škvorovi Týž Jan Škvor Josef a Marie Škvorovi Výměra: Pole
1889 – 1897 1926 1926 86 a 34
Pastvina Celkem
16 a 1 ha 02 a
Číslo 27: Dle prohlášení ze dne 16. 8. 1877 byl domek tento připsán manželům Janu a Marii Růžičkovým, co prvním jeho vlastníkům. Po úmrtí Jana růžičky zdědila jeho polovinu dle odevzdací listiny z 23. 8. 1890 pozůstalá manželka Marie Růžičková, která provdala se potom za Jelínka. Domek držela 9 roků, načež jej prodala dle smlouvy z 1. 5. 1899 manželům Františku a Marii Fialkovým. Majitelé domku: Jan a Marie Růžičkovi Vdova Marie Růžičková František a Marie Fialkovi
1877 – 1890 1890 – 1899 1899 -
K domku patří: Polí v katastru Přibyšice Zahrady Zastavěné plochy Celkem Příděl z Jírovic
1 ha 44 a 2a 4a 1 ha 50 a 30 a
Číslo 28: Domek vystavěl v roce 1875 bratr vlastníka domku čp. 19 František a Marie – manželé – Fulínovi z chlívku, který při čp. 19 stával a zřídili v něm dvě světnice, síň a chlév, vše pod jednou střechou. Poněvadž nabytí jeho od předchůdců prokázati nemohli, podali na uznání svého vlastnictví žalobu. Rozsudkem z 4. 5. 1885 bylo jim přiznáno. Oni postoupili jej dle svatební smlouvy z 1. 11. 1902 synu Václavovi a jeho manželce Kateřině rozené Škubalové. Václav Fulín v roce 1912 zemřel, vdova se provdala za Václava Dvořáka. Václav Dvořák byl též vdovec, jeho první manželka byla Barbora roz. Fulínová z čp. 28. A když i tento v roce 1919 zemřel, hospodařila vdova s dcerami po Fulínovi do roku 1924, načež postoupila domek starší dceři Marii, která vzala si Karla Starost z čp. 11. Držitelé domku: František a Marie Fulínovi Václav a Kateřina Fulínovi Václav a Kateřina Dvořákovi Kateřina Dvořáková Karel a Marie starostovi K domku náleží: Polí Zahrady Pastvin Zastavěné plochy Celkem:
1875 – 1902 1902 – 1912 1912 – 1919 1919 – 1924 1924 3 ha 19 a 3 a 46 m2 2a 2a 3 ha 26 a 46 m2
oprava: 3 ha 12 a 2a 2a 2a 3 ha 19 a
35
Číslo 29: Bylo vystavěno na pozemku obecním. Prvním vlastníkem dle smlouvy z 12. 1. 1879 zapsán jest Václav Kubásek. Když týž v roce 1926 zemřel, zdědil domek dle odevzdací listiny z 8. 12. 1906 nezletilý syn Antonín, který se oženil v roce 1917 s Marií roz. Kovářovou z čp. 42. Byli tedy držiteli domku: Václav Kubásek Antonín Kubásek Týž Antonín a Marie Kubáskovi K domku náleží: Vlastních polí v Tismi Příděl v Jírovicích Zahrady
1879 – 1906 1906 – 1917 1917 35 a 4a
Číslo 30: Domek byl vystavěn kolem roku 1874. Dle smlouvy z 21. 8. 1874 koupila Marie Kubásková od Václava Kubáska čp. 17 - 60 sáhů zahrady a od téhož stavení špýchárek, chlívek a sklep (za 200 zl.), a domek zde zřídila. Držela jej 9 roků a dle smlouvy z 28. 1. 1883 prodala jej manželům Františku a Anně Vernerovým. Když tito koupili usedlost číslo 6, prodali domek za 2 900 Kč. Josefu a Anně Bayerovým, kteří však dále jej prodali Václavu a Barboře Dvořákovým. Od jejich smrti je majitelem Marie Fulínová, bývalá majitelka čp. 28. Majitelé: Marie Kubásková František a Anna Vernerovi Jan a Anna Bayerovi Václav a Barbora Dvořákovi Marie Fulínová Výměra: Zahrada Zastavěná plocha
1874 - 1883 1883 –
60 m2 175 m2
Číslo 31: Dle smlouvy z 8. 3. 1875 koupili Matěj a Marie Vnoučkovi od Václava Kubáska čp. 17 kus zahrady 34 sáhy za 70 zlatých a při něm domek postavili. Když dcera jejich Marie se za Antonína Drábka provdala, postoupili domek 5. 8. 1894 těmto manželům Antonínu a Marii Drábkovým. V roce 1911 koupili od nich domek manželé Josef a Anna Bayerovi, kteří prodali koupené čp. 30 a manželé Drábkovi koupili čp. 22. Byli tedy majiteli: Matěj a Marie Vnoučkovi 1875 – 1894 Antonín a Marie Drábkovi 1894 – 1911 Josef a Anna Bayerovu 1911 Domek je bez vlastních pozemků. Zahrádka 1 a, zastavěná plocha 1 a 36
Číslo 32: Stavěl kolem roku 1886 starý Josef Turek. Dle smlouvy z 8. 3. 1887 koupili manželé František a Barbora Vašákovi od obce část pastviny 30 sáhů za 30 zl. a v domku namísto staré sušárny zřídili v přízemí byt pro výměnkáře. Když Barbora Vašáková zemřela v roce 1902 a František Vašák znovu se oženil s Annou rozenou Simůnkovou z Nesvačil, přijal tuto dle svatební smlouvy z 26. 6. 1902 za poloviční majitelku. Dle svatební smlouvy z 15. 3. 1908 postoupili domek synu Františkovi a jeho manželce Antonii. V roce 1921 přistavena kůlna. Majitelé: František a Barbora Vašákovi František a Anna Vašákovi František a Antonie Vašákovi Výměra: Polí v Tismi Příděl v Jírovicích Zahrada Pastviny Zastavěné plochy Celkem
1887 – 1902 1902 – 1908 1908 81 a 36 a 1 a 20 m2 15 a 1 a 20 m2 1 ha 34 a 40 m2
Číslo 33: Vystavěl na pozemku od obce koupeném František Kovář a připsán do vlastnictví dne 6. 1. 1895 Janu Kováři, který postoupil jej dle svatební smlouvy z 28. 3. 1900 Marii Kovářové a ona jej dle smlouvy z 28. 4. 1906 prodala manželům Josefu a Anežce Hlaváčkovým. Dne 9. 9. 1924 koupili jej František a Anna Lhotákovi. Majitelé: Jan Kovář Marie Kovářová Josef a Anežka Hlaváčkovi
1895 – 1900 1900 – 1906 1906 – 1924 -
K domku patří: Polí 1 ha 02 a Zastavěné plochy 02 a Celkem 1 ha 04 a V roce 1923 vystavěli Hlaváčkovi stodůlku. Číslo 34: Je panská hájovna patřící nyní státnímu velkostatku. Roku 1870 byl domek převezen z Brejlovky a zde postaven. Přebýval v něm hajný Micka. Když po 9 letech byl přeložen na Dolejší Požáry, bydlil zde lesní dělník Šach 10 let. Ten byl přeložen do Netvořic. Od roku 1909 bydlí v něm lesní dělník Josef Kubánek. Přestavěno v roce 1894.
37
Číslo 35: Bylo vystavěno v roce 1896 od Jana a Kateřiny Turkových, kteří dle smlouvy z 25. 9. 1900 koupili pozemek od manželů Josefa a Karoliny Škvorových za 114 K. Domek drželi 12 roků, načež jej dle smlouvy z 21. 10. 1912 postoupili synovi Františkovi a jeho manželce Anně roz. Škubalové z Tismě. Týž jest italským legionářem a státním cestářem Tisem – Neveklov. K domku patří: Polí 92 a 61 m2 Příděl státní 40 a V roce 1922 upraveny chlévy a zvýšeny. Číslo 36: škola (viz popis dále v kronice. Číslo 37: Vystavěli v roce 1900 Josef a Marie Novotných na pozemku od Josefa a Karoliny Škvorových za 75 K koupeném. Domek postoupili v roce 1912 synu Josefovi a manželce Anně roz.‚ Škvorové z č. 26. V roce 1928 provedena přestavba stodůlky a chléva. Přikoupeno 12 m2 od obce. K domku patří: V Tismi Příděl Zahrady Zast. plochy Celkem
56 a polí 40 a polí 1a 1a 98 a
Číslo 38: Vystavěli v roce 1900 Jan a Anna Škvorovi, kteří dle smlouvy z 25. 9. 1900 pozemek za 68 K. od Josefa a Karoliny Škvorových koupili. Oni postoupili jej dle smlouvy z 23. 11. 1905 do vlastnictví Antonii Škvorové K domu patří 29 a vlastního pole. Číslo 39: Vystavěli v roce 1902 manželé Václav a Anna Kubáskovi, koupivše pozemek od obce za 40 K. dle smlouvy z 10. 11. 1902. Oni postoupili jej dle smlouvy svatební z 4. 3. 1908 synu a jeho manželce Václavovi a Anně Kubáskovým. K domku patří: Příděl
38 a
Číslo 40: Vystavěli v roce 1904 František a Josefa Brejlovi na pozemku od Josefa a Karoliny Škvorových. Čp. 10 koupeném za 114 K. V roce 1921 odevzdali domek manželům Václavu a Marii Hrdounovým. V roce 1923 přistavena světnice, v roce 1924 stodůlka.
38
K domku patří: Polí v Tismi Příděl v obci Jírovice Zahrady Zastavěné plochy
58 a 47 a 2 a 44 m2 1 a 70 m2
Číslo 41: Vystavěl v roce 1908 a bal prvním jeho majitelem Josef Zboženský, v roce 1924 prodal jej za 10 000 Kč. Manželům Františku a Anně Stibůrkovým. V roce 1922 vystavěli Lhotákovi u čp. 41 chlév a kolnu. Číslo 42: V roce ? koupil Jan Kovář sušárnu od Marie Kubáskové, výměnkářky na čp. 13. V roce 1924 vystavěli syn tohoto Bohumil s manželkou Františkou roz. Turkovou z čp 35 z této sušárny nový domek, jehož byli majiteli. Bohumil Kovář – sadař, zabil se pádem ze stromu 8. 9. 1927. Polovička po něm připadla nezletilému synu Janovi. K domku patří vlastních: Polí v Tismi Příděl v Jírovicích Zahrady
58 a 30 a 6a
Číslo 43: Vystavěli v roce 1909 František a Kristina Škubalovi. Když se František‚ Škubal v lomě „v rybníčkách“ roku 1919 zabil, připadla chalupa vdově Kristině Škubalové. Číslo 44: Je domek pro výměnkáře v čp. 4 Číslo 45: Je domek pro výměnkáře v čp. 1. Číslo 46: Vystavěli jej a jsou prvními jeho držiteli František a Barbora Bártovi. V roce 1924 přistavena stodola. Vlastní orné půdy nemá. Jen 2 a zahrady a 1 a zastavěné plochy. Číslo 47: Domek tento vystavěli v roce 1924 František a Růžena Škubalovi koupivše od obce 70 sáhů návsi po 1 Kč Číslo 48: Vystavěli v roce 1924 manželé Josef a Františka Sládkovi, odkoupivše 70 sáhů návsi po 1 Kč. Josef Sládek 16. 1. 1929 zemřel Číslo 49: Vystavěli na odkoupené obecní zahradě (70 sáhů po 1 Kč.) Jan a Josefa Škvorovi.
Konec 39
40
Minulost původní svobodnické vsi Tismě úzce souvisí s hradem Kožlí a kostelem na Chvojně. Proto podávám zde aspoň stručné dějiny.
Kostel na Chvojně. Vznikl – jako hrad- ve 14. století, kdy vládli tu páni z Dubé. Původně byl farní- podací právo měli páni z Kožlí. Nyní (od roku ?), je filiální. Zasvěcen je sv. Jakubu. Je to stavba stará, nesouměrná s velmi hrubými zdmi. Roku 1872 byl obnoven. Arcivévoda Ferdinand dal z ciziny přivézti železné kříže a umístil je na hřbitově, kostel obklopujícím. Leží na něm 7 selských rebelů padlých roku 1775 u Konopiště. Místo hrobu neznámo. Na paměť konána zde v roce 1928 slavnost, při níž odhalena pamětní deska těmto nade vchodem na hřbitov. Před hřbitovem stojí kamenný sloup neznámého původu a účelu. Prý je to památník padlých švédských – dle jiného tvrzení pruských důstojníků, kteří ve válečných dobách v Konopišti zemřeli a zde byli pochováni.
Kožlí. Mezi potokem janovickým a tisemským je les „Chlumec“ či jak se dnes obecně říká „Lumec“, z něhož vybíhá až ke spojení obou potoků ostroh. Na tomto úzkém a strmém místě stál hrad Kožlí a jeho předhradí. Cesta ke zřícenině je za naší doby trochu obtížná, neboť příchozí od kterékoli strany, všude pracně do kopce lézti musí. Zakladatel dal úzkou část ostrohu na dvou místech překopati, aby včas nebezpečí mohly se naplniti vodou z rybníků, jimiž jmenované potoky protékaly. Cesty ke hradu byly zřízeny takto: Jde-li se od Koželského mlýna ke hradišti, shledá se, že hned pod horou vpravo cesta odbočuje a přímo na předhradí vede. Jiná cesta šla od potoka s jižní strany nahoru. Počátek její je od vody stržen, ale pod samým hradem pozoruje se, jak jde nahoru mezi hradištěm a náspem z předhradí vybíhajícím, stoupá se po ní volně i po předhradí, na jehož konci se otáčela. Na předhradí byla hospodářská stavení, po nichž není již známky. Mělký příkop a úzký nevysoký násep svědčí o tom, že byla sruby obehnána. Od hradu dělil je hluboký, ve skále vytesaný příkop. Posud lze dobře rozeznati příjezd, po mostnici do příkopu vykopané, po níž jsou rovněž z hradu posunuté zbytky brány. Uprostřed hradu stálo čtverhranné věžovité stavení, z něhož kusy zbyly. Na obou stranách přistavěna k němu bývala stavení. Na východní a jižní straně byly hradby, kus jižní zbyl i se střílnami a ochozem. Kdekoliv jsou ještě zbytky oken, jsou jen na vnitřní stranu. První, nám známý majitel hradu byl Ctibor, jenž se připomíná l.p. 1318 mezi těmi, kteří strojili nepokoje v zemi. Za Karla IV. Žili Mareš, Heřman a Kunrát, bratři ze Chvojna (1362). Kunrát psal se 1362 z Kožlí, ale již 11367 z Radíče, po novém svém sídle. Ti tři byli v letech 1362 – 1378 patrony kostela na Chvojně, a protože podací ke hradu Kožlí náleželo, lze míti za to, že jej ještě v roce 1378 drželi. Za nepokojných let, která byla za pozdvižení panské jednoty, vybíhali z Kožlí a se Stojickými brali na silnici. Majitelem Kožlí byl Petr z Pětichvost, jenž držel s králem proti Jednotě a roku 1404 se pánem na Kožlí nazývá. Petr zemřel 1404 zústaviv vdovu Anežku, která s Kožlím zdědila i spor o louku s farářem z Václavic. Tu přišel v září Protiva, farář bystřický na Kožlí a tu vypověděl, že louka zůstane faráři, který za to každý rok po sv. Václavu bude sloužiti 2 mše za duše Petrovu a Anežčinu. Nějaký čas potom koupil Kožlí Beneš Libun z Dubé. Nacházíme jej 1414 – 1418 jako patrona kostele na Chvojně. Na vzdělání svých dětí měl na Kožlí Pešíka vychovatele. Ten 41
prázdných chvil svých užil k tomu, aby dva rukopisy opsal. První 1427, druhý 1434 dokončil. Beneš 1434 bojoval u Lipan v řadách panských a pomáhal dobývati Ostromeč. Roku 1440 prodal dědiny své, dvůr Sedlečko a 2 rybníky v Myslíči. Posledně jej nacházíme roku 1445. Benešův syn Jan Libun z Dubé r. 1448 s vojskem Poděbradským vtrhl do Prahy. Jiný syn byl Beneš Libun z Dubé a z Kožlího, jenž se 1461 připomíná. Nejspíše se již ani seděním na Kožlí a možná, že ten statek prodal. Kupcem snad byl Zdeněk ze Šternberka, držitel Konopiště. Při panství Konopišťském nacházíme 1495 tvrz Kožlí. Dle toho by hrad ještě v této době stál, ač jiné zápisy zase vypravují, že když Jan Libun z Dubé postavil se na stranu Jiřího z Poděbrad, byl hrad roku 1467 dobyt Zdeňkem Konopištským za Šternberka, spálen a rozbořen a již ze zřícenin nepovstal. Ale v pozdějších zápisech, zejména v letech 1590 – 1614 vždy se jen mluví o zámku pustém Kožlí.
42
Rok 1929. Za zaznamenání zasluhuje letošní krutá a nelítostná zima, jaké není pamětníka. Ba dle zpráv novinářských nebyla taková zima od roku 1775 – tedy 154 roky. Sněhová pokrývka, jenž utvořila se před Novým rokem a která stálým sněžením a vánicemi dosáhla výše nejméně 50 cm, vydržela celkem 80 dní – do 22. března.. Kruté ustavičné mrazy dosáhly nejnižšího stupně v únoru, zvláště 12. 2. byl u nás mráz 42 stupně Celsia. Průměrná teplota v únoru byla v Tismi –12°C. Též počátek března byl za krutých mrazů, jež v celém století nebyly pozorovány. Byloť v Tismi: 1. 3. –20°C, 2. 3. –29°C, 3. 3. –30°C. Noční mrazy trvaly do 22. 3. Mrazy a vánice způsobily, že autobusová doprava, jediné spojení obce naší s městem, byla v lednu a únoru několikráte na několik dní zastavena. I na železnicích byly vlaky omezeny, jezdily s velkým zpožděním a hlavně nastal nedostatek uhlí. Nejvyšší teplota byla 26. 3. +12°C. Škody způsobené tak dlouhou a krutou zimou jsou jistě veliké a nelze jich v této době ještě odhadnouti. Nejvíce utrpěla zvěř a ptactvo, které většinou pomrzlo. Též všechna násada v rybnících byla zničena. Velké škody utrpělo ovocné stromoví, které většinou se nevzpamatuje. Na žitech pod sněhem se utvořila plíseň, která musela být ihned odstraněna. I o dobytek ve chlévech byla obava a musel býti převeden do chlévů větších a teplejších. Jaké obtíže činilo krmení dobytka, když majitelé za krutých mrazů několikrát denně nosili nápoj do velmi vzdálených chlévů, kde měli dobytek umístěný (ku příkl. z čp. 10 do čp. 48). Ale i finančně byl zdejší lid poškozen a úplně vyčerpán. Velká spotřeba topiva, šatstva a obuvi a dlouhá nezaměstnanost atd., byly toho příčinou. Teprve v polovici dubna začalo se tu a tam pracovati. Obavy z velkých povodní se na štěstí nevyplnily, neboť sníh tál ponenáhlu. Začátkem dubna začala již země vysychati a byla naděje, že zdržená polní práce bude se moci již začíti. Ale 7. a 8. dubna napadla opět silná vrstva sněhu a silné mrazy v noci práci opět oddálily. 6. ledna: Valná hromada hasičského sboru. Volba činovníků, starostou p. Vaněček z čp. 2, velitelem p. Fr. Kubásek čp. 13, nám. velitele p. Jan Fulín čp. 14, jednatel p. Jan Fulín čp. 1, pokladník p. Jan Vaněček čp. 9, vzdělavatel p. Jos. Vaněček čp. 22. 16. ledna: V benešovské nemocnici zemřel radní p. Josef Sládek z čp. 47 a za četné účasti občanů pochován v Benešově. 27. ledna: Ve schůzi obecního zastupitelstva zvolen radním p. J. Novotný st. čp. 37. V téže schůzi jmenováni 2 členové letopisecké komise a to: p. Jan Fulín čp. 4 a p. Fr. Fulín čp. 20. Únor: od 18. do 28 následkem mrazů uzavřeny všechny školy. 14. dubna: Sbor hasičský sehrál divadelní hru Ferdinanda Olivy „Julinčiny vdavky“. 15. dubna: Prvně vyjelo se do pole. Též zdejší zedníci, tesaři a dělníci začínají pracovati v Benešově, Týnci n/S., Čerčanech i v Praze. Zbytek dubna velice studený a suchý. 28. dubna: Markovská pouť na Chvojen, ale letos nemají třešně ani lístečku. Z Tismě průvod s hudbou, která cestou i v kostele doprovází zpěv. Zpět opět ke kapličce na návsi
43
a po závěrečných modlitbách se průvod rozchází. Průvod vede a modlitby vykonává p. F. Kubásek, výměnkář čp. 13. Květen: Statistika osevní plochy dle stavu z 15 května 1929 Plodiny hlavní Žito Pšenice Oves Ječmen Brambory Jetel Celkem
Celková plocha osevu: hospodáři drobní 17.26 2.44 16.65 0.50 10.30 8.15 55.30
195 ha 60 a. hospodáři velcí 30.91 14.10 43.23 3.37 14.34 27.37 133.32
celkem 48.17 16.54 59.88 3.87 24.64 35.52 188.62
Plodiny vedlejší. Řepa krmná Směsky Zelí Mák Řepka olejka Hrách Celkem
2.44 2.08 1.01 0.73 0.43 0.29 6.98
Nepříznivé počasí v dubnu, které mělo neblahý vliv na polní plodiny, napravil krásný květen. Po celý měsíc byly teplé až parné dni (až 37°C), a vydatné vláhy posloužily obilí, jetelům i okopaninám, že krásně vzrostly, ba následkem prudkého deště (29. 5.) i polehly. Krásná je podívaná na slibnou a požehnanou úrodu, ale žalostný jest pohled na ovocné stromoví, které dosud většinou holé stojí, jen tu a tam na koncích větví vyvíjejí se drobné lístečky. 30. května: Ve schůzi obecního zastupitelstva provedeny volby do místní školní rady. Místo dosavadních 2 zástupců obce bude volen pouze 1. Druhý přiřknut obci Neštěticům. Zástupcem obce zvolen p. Frant. Fulín, železniční zřízenec čp. 20, náhradníky p. Fr. Lhoták, p. Fr. Fialka a p. Jan Turek čp. 25. Za zástupce školy nastupuje správce školy A. Štverák. V téže schůzi usneslo se zastupitelstvo vyložiti obecní kroniku na 14 dní k veřejnému nahlédnutí. O kroniku projeven občany neobyčejný zájem, proto uvolil se kronikář svolati všechny do školy a zde všem kroniku přečíst a vysvětliti. 20. června: Jelikož náměstek starosty odejde v červenci na nové působiště, provedena ve schůzi zastupitelstva nová volba. Zvolen p. Jan Fulín čp. 4. Do zastupitelstva nastoupil náhradník p. Fr. Verner st. Oba ze strany lidové. Počasí v červnu – pokud se teploty týče zklamalo. Teplota oproti květnu byla mnohem chladnější. Zejména v prvním týdnu a poslední třetině měsíce panovala citelná chladna až nabod mrazu. Průměrná teplota celého měsíce 16,4°C. Zato byly v červnu časté a vydatné srážky. Jen konec měsíce byl suchý.
44
29. června: Noví hospodáři na čp. 23. František Fulín se oženil s Marií, dcerou V. Vaněčka čp. 2. V čp. 1 zakoupil hospodář benzinový motor a cirkulární pilu. 4. července: Postižen byl okres zhoubnou živelní pohromou – průtrží mračen, vichřicí a krupobitím. V lesích mnoho stromů vyvráceno a přelámáno / v Lumci a v Rybníčkách) a v obci u č. 7 a 8 vyvráceny 2 staré lípy. Úroda v naší obci oproti jiným dosti ušetřena. Jen na pozemcích u Lhoty 75 – 95 % škoda, na ostatních 5-10 %. 7. července: Obecní zastupitelstvo se usneslo 11 hlasy jmenovati správce školy a pisatele této kroniky při jeho odchodu na nové působiště – čestným občanem - za veškerou práci ku prospěchu a zvelebení obce konanou, jakož i za práci, kterou se sestavením těchto pamětí měl. S usnesení nesouhlasil Jan Vaněček, zednický polír čp. 9. 14. července: Při ustavující schůzi místní školní rady zvolen za předsedu p. Frant. Fulín, železniční zřízenec čp. 20, náměstkem p. Ant. Brdek, rolník z Doloplaz. Do schůze dostavil se tajemník okresního školního výboru, odborný učitel p. Jakub Honner, který z rozkazu OŠV loučil se s odcházejícím správcem školy a předsedou MŠR a děkoval mu za jeho školní i mimoškolní činnost a prohlásil, že jediná tisemská jednotřídka ze všech obecných škol v okrese benešovském obdržela výtečnou kvalifikaci. V týž den odpoledne shromáždila se ve škole skorem celá obec (až na několik rodinneboť kdo by neměl nepřátel) a způsobili odcházejícímu nezapomenutelný den. Obecní zastupitelstvo (11 členů) a po něm místní školní rada odevzdali krásné diplomy čestného občanství a čestné uznání a po opravdu pohnutých proslovech p. starosty Fr. Vašáka a p. předsedy MŠR p. Fr. Fulína a po odpovědi správce školy ozýval se jen pláč všech přítomných, kteří opravdu s bolestí tiskli mu posledně ruku. Jen jediné přání zněloneodcházet, neb v brzku se vrátit. Nezaznamenal jsem toto kvůli své osobě- naopak béřu vše jako uznání celému učitelskému stavu. Budiž ctí všech dnešních občanů pro budoucí věky, neboť vděčně uznávajíce těžké povolání učitelské radovali se z úspěchu svých dětí, jimž chtěli připraviti život lepší. Poznali význam školy a prošedše tvrdou školou života dospěli z většinou holých rukou k dnešnímu snesitelnějšímu postavení. Nutno podiviti se jejich vytrvalosti, píli a energii, již projevili v dobách a okolnostech nejnepříznivějších. 22. července: Začínají se žně. Od 4. července (živelná pohroma) vůbec nepršelo a panovala tropická vedra. Teprve 25. a 26. července vydatnými dešti zachráněny usychající otavy, brambory, řepy a zelí. 28. července: právě o Jakubské pouti ne Chvojně odstěhoval se pisatel této kroniky, čímž jeho zápisy se končí. Viděl 30.října 1921 Reindl okr. škol. insp.
Antonín Štverák kronikář.
45
Téhož dne přistěhoval se do zdejší obce zastupující učitel a správce školy Jaroslav Kudrna z Čeřenic, rodák z Podělus, jmenován byv na zdejší škole zatímním učitelem a správcem školy. Byl přivítán obecní radou a místní školní radou a pověřen funkcí obecního knihovníka a obecního kronikáře. 4. října: Obecní rozpočet. Ve schůzi obecní rady a finanční komise upraven obecní rozpočet na rok 1930. Celková potřeba jeví se obnosem 12 344 Kč., úhrada 5 396 Kč, 200% přirážek při daňové základně 2 380,25 Kč.(z toho 41.25 Kč. Daň pozemková z lesů, 1303.75 Kč. Pozemková z ostatní půdy, 600 Kč. Domovní třídní- dle posledního výměru z roku 1927, a 86.40 daň činžovní) se uhradí4 678 Kč. (- 116 % k dani činžovní a 200% k ostatním daním. Zbývá neuhrazený schodek 2 261 Kč., který má opět uhraditi zemský výbor z vyrovnávacího fondu. Loňský rozpočet byl zemským výborem upraven tak, že z vyrovnávacího fondu vyplaceno obci ku krytí rozpočtového schodku O Kč. 27. října: Volby do parlamentu: Pro neshodu vládních stran (lidové a republikánské) rozpuštěno Národní shromáždění československé a vypsány nové volby do obou sněmoven na neděli 27. října. Naše obec přidělena do pražského volebního kraje B, v němž podáno 17 kandidátek. Ve zdejší obci konaly se volby ve škole od 8. hodin do 11 hodin dopoledne. Při volbě odevzdáno pro stranu: Číslo kand. 1 8 10 12 13 14 15 16 Celkem:
Strana Komunistická Národně socialistická Sociálně demokratická Ligy proti váz. kand. Národně demokratická Lidová Republikánská Živnostensko obchodní Neplatných hlasů
Poslan.sněm. 9 10 70 1 2 14 23 1 1 131
Senát 7 10 71 1 2 13 21 1 126
Volbám předcházela politická agitační schůze voličů soc. demokratické strany v hostinci pana Škvora dne 12. října a republikánské strany tamže dne 17. října. 28. října: jedenácté výročí našeho osvobození oslaveno žákovskou besídkou za hojné účasti občanstva ve škole, průběh slavnosti zaznamenán v kronice školní 21. listopadu: požár v čp. 2. Shořela střecha chlívků, pod střechou sláma, žebřiny, šrotovník a několik hlávek zelí. Příčina ohně neznáma. Pravděpodobně od pařáku. Oheň uhašen zdejší stříkačkou za přítomnosti několika sousedních sborů. Nepatrná škoda kryta pojištěním. Majitel V. Vaněček postavil střechu novou a pokryl taškami. 12. prosince: Počasí: Padal první sníh v podobě mlhy, ležel asi hodinu. Zima je mírná. Slabá vrstva sněhu ležela teprve od 19. prosince. Po vánocích se sníh ztratil a mírně mrzlo.
46
15. prosince: sehrál divadelní kroužek Sboru dobrovolných hasičů zde tříaktovou veselohru se zpěvy od K. Buriana „Na otavském klepáči“. Pro deštivé počasí byla návštěva slabá. Týden předtím sehráli žáci zdejší školy tříaktovou mikulášskou veselohru „Fabiánkovi housle“ od A. Gebauerové v hostinci pí Škvorové s velmi dobrým úspěchem mravním i finančním. Hospodářské stroje Přírůstek v roce 1929. Druh: Mlátička čistící Motor benzin. Slavie Řezačka žentourová
Nachází se v čp. 21 1, 23 13
Cena: 8 000 Kč. 7 000 Kč 2 000 Kč
Počet: Celkem v obci: 1 1 2 3 1 42
Změna držebnosti: číslo 27 předali František a Marie Fialkovi dle smlouvy z 21. 12. 1929 manželům Bohumilovi a Anně Bakosovým. Anna Bakosová je neteří manželů Fialkových, od bratra dcera u strýce vychována. Zmrzlé stromoví v zimě 1929. Druh: Jabloň Hrušeň Třešeň Švestka Slíva Ořech Celkem
Počet v létě 365 192 488 513 16 6 1580
Zmrzlo 1929 314 97 462 462 16 6 1437
% 86 50.5 94.6 90 100 100 91%
Nezmrzlo. 51 15 26 51 143
% 14 49.5 5.4 10 9%
Koně a kozy v prosinci 1929. Počet:
Hříbata do 1 r. 2
1r.-3 roky 6
Koně 15
Celkem: 23
Kozí brav celkem: 30
Pokles cen obilí. Na zimu následkem světové krise hospodářské. Plodiny hospodářské se prodávají většinou Hospodářskému družstvu v Benešově. Úroda letošní v obci dobrá, u brambor velmi dobrá. Za 1q obilí se platilo: Žito 97 – 100 Kč Pšenice červená 105 – 120 Kč Pšenice žlutá 100 – 110 Kč Ječmen 95 – 130 Kč Jetel červený 550 – 600 Kč 31. prosince: se konal v hostinci pí. Kat. Škvorové zdařilý ples Sboru dobrovolných hasičů. Na vstupném vybráno přes 800 Kč,
47
1930. Zima je velice mírná, hlavně v lednu. Leden je bez sněhu. Teprve poslední den v měsíci napadlo as 8 cm sněhu, který na severních svazích ležel a stejnoměrně se ztrácel po celý únor. Mrazy nedosáhly níže – 10°C. 20. ledna: občanská schůze o elektrisaci obce svolaná obecním zastupitelstvem na iniciativní návrh náměstka starosty Jana Fulína z čp. 4 – pro malou účast občanů a malý zájem od elektrisace opět upuštěno. V únoru: započato s opravou sádky dle návrhu obecní rady. Obecní stříkačkou vyčerpána voda, bahno vyrýpáno a odvezeno zájemci. Pro odpor některých občanů dobrovolnické práce přestaly a sádka se dokončuje na obecní útraty. 2. března: se konala oslava 80. narozenin prvního presidenta republiky T.G. Masaryka sdruženými korporacemi ve škole, při níž po oslavných básních a písních žactvem a po proslovu správce školy přečten přípis starostou obce kanceláři pana presidenta, vlastně okresnímu úřadu v Benešově následujícího znění. „Den vzácných 80 narozenin našeho pana presidenta poskytuje nám nad jiné vzácnou příležitost, projeviti věrnou oddanost a hlubokou úctu k prvnímu občanu a skvělému představiteli svobodné naší republiky a osvědčiti zjevně velikou svou lásku a vděčnost, kterou proň v srdcích svých chováme. Prosíme o další tlumočení této naší radostné povinnosti kanceláři pana presidenta republiky s přáním dlouhého zdraví. Za občanstvo v Tismi Obecní úřad. Po té na vybídnutí předsedy místní školní rady vykonána sbírka ve prospěch školy, jež vynesla 153.50 Kč. Děti pak sehráli divadelní hru Toucové-Metlerové „Pro princeznu Svobodu“. 7. března: žákovská besídka (viz školní kronika). 9. března: večer na oslavu p. presidenta sehrál Sbor dobrovolných hasičů zde hru F. Šamberka „K. Havlíček Borovský“ ve prospěch školy za velké účasti občanstva s výtěžkem 383.50 Kč. 14. března: dokončena oprava obecní sádky na návsi nákladem 2 400 Kč (i s opravou obecní cesty). 23. března: prvně se vjelo do polí. Jarní počasí příznivé, bez sněhu. Jarní setí ve velmi příznivém počasí, i jarní sadba. Duben vlhký. 27. dubna: Markovská pouť tentokráte bez průvodu. Krásné počasí, třešně, které přečkaly loňskou zimu, rovněž i slívy a švestky v hojném květu. O pouti taneční zábava v dolní hospodě. Hostinec „Na kopci“ jest přestavován. Počasí v květnu. Velmi pěkné. Začátek chladný a vlhký, pak teplo a vlhko. Následkem toho jetele na polích rychle rostou, tráva na lukách hustá a velká, obilí – zejména žita – vyrůstá do výše. Sena usušena za pěkné pohody, úroda sena velká. Obilí odkvetlo dobře, dlouhá žita malými místy lehla ještě před odkvětem. 48
27. května: prováděl Státní úřad statistický prostřednictvím sčítacích komisařů sčítání závodů zemědělských a živnostenských spolu se soupisem ploch kultur, ploch osevu a hospodářského zvířectva. Ve zdejší obci jmenován byl komisařem a sčítání za pomoci Obecního úřadu provedl nynější kronikář. Zemědělských závodů bylo 48, živnostenské 3. Podrobná statistika je na další straně. Statistika osevu dle stavu z 27. května 1930. Brambory pozdní Tuřín Vodnice Jetel červený Úročník Vojtěška Směska na krmení Úhor černý Úhor starý
2710 a 10 a 19 a 3608 a 42 a 50 a 58 a 213 a 86 a
Pšenice ozimá Žito ozimé Ječmen jarní Oves Směska na zrno Řepka Mák Zelí Řepa krmná
1913 a 4842 a 469 a 6042 a 24 a 29 a 43 a 38 a 158 a
Zemědělských závodů jest 48. Celková výměra zemědělských závodů v arech. V této obci: Orná půda. Louky: Zahrady: Pastviny: Les: Rybníky: Ostatní vodní plochy: Zastavěná plocha a nádvoří Neplodná půda
29 103 a 26 847 a 20 592 a 1 274 a 799 a 1 972 a 3 070 a 17 a 133 a 275 a 991 a
24. června: předal knihovnu a tuto kroniku pisatel Letopisecké komisi, protože se od 1. července stěhuje na nové působiště, přikázané mu okresním školním výborem. Tím své zápisy končí.
Prohlédl dne 29.3.1936 Jednatel OOS v Benešově
Jaroslav Kudrna kronikář
49
Dne 1. července 1930 nastoupil místo řídícího učitele v Tismi Antonín Hrma, dosavadní řídící učitel v Ostředku, který byl požádán Obecním úřadem v Tismi vésti zápisy kroniky. Narodil se 15. června 1889 v Zálesí u Maršovic z rodiny rolnické. Vychodiv 5 tříd obecné školy v Maršovicích navštěvoval měšťanskou školu ve Voticích (kam docházel denně 2 hodiny cesty), pak přešel do Prahy na reálku a z té na pražský učitelský ústav. Po maturitě následkem nedostatku učitelských míst byl u rodičů – celý rok- kde se věnoval pracím v hospodářství. V roce 1911 byl ustaven výpomocným učitelem ve Václavicích (1 rok) pak v Hoděticích /1 rok), v Javorníku (exp. Trhového Štěpánova), ½ roku v Bílkovicích, a ve Vlašimi. V roce 1914 byl odveden a 16. ledna 1915 rukoval k 48. bývalému 102 pluku do Benešova. Po výcviku a absolvování poddůstojnické školy odjel s plukem do Uher (Bekes. Csaba), a hned do fronty na Rusko, kde byl raněn do plic. Vyléčil se a v 16. roce v lednu jel na italskou frontu, kde byl až do července. Pak byv přidělen k Polskému pluku číslo 32 jel na ruskou frontu. Tam onemocněl, vrátil se přes různé vojenské nemocnice do Prahy. Přečkav tyfus a zápal plic byl přidělen k pomocné službě na nádraží (Wilsonově) v Praze. Dne 4. října1917 dostal se z vojny a ihned nastoupil učitelské místo v Ostředku, kde byl od roku 1920 řídícím učitelem (13 roků). V roce 1927 ovdověl. V roce 1930 se znovu oženil a nastoupil místo v Tismi blízko svého rodiště i rodiště druhé ženy (Přibyšice).
1930 - 1931 Kronikář a řídící učitel po svém nastoupení se staral, aby vesnička Tisem se zvelebila komunikačně, což u Obecního zastupitelstva bylo pochopeno a odhlasováno stavěti silnici do Přibyšic, spojku vsí na státní silnici a regulaci potoka, což za starostování p. Frant. Vašáka čp. 32 bylo odhlasováno. V prosinci 1930 zřízena studna ve škole za 3 000 Kč. Materiál rolníci J. Fulín čp. 4, V.Vaněček čp. 2, Jan Vaněček čp.21 na studnu navezli a odvezli zdarma, začež jim náleží dík. V září 1930 spadla Fulínova (Krejčova) kráva do Fulínovi (Divůčkovi čp. 23) studny 14 m hluboké. Po veliké námaze byla vytažena. V tomto roce se začala velká nezaměstnanost dělnictva ve všech oborech. Proto vláda vydala nařízení o podporách v nezaměstnanosti, které byly vypláceny ministerstvem sociální péče. U nás v Tismi v roce 1931 bylo k podpoře přihlášeno 60 lidí. Bohužel, že místy těchto podpor (10 Kč. Týdně) na rodinu bylo zneužíváno a pak se na opravdu na nemajetné nedostalo. V Tismi akci řídil jako referent A. Hrma řídící učitel. V roce 1931 v dubnu byla zřízena podezdívka a plot kolem školní zahrady. Sluší poděkovati všem dělníkům (zedníkům) z Tismi za práci na tomto, neboť pracovali úplně zdarma a za jeden den, neděli byla zednická práce hotova. Materiál dovezl p. Fulín čp. 4 zdarma. Obec dala latě zdarma. Tím občané z Tismi dokázali svou prací zdarma lásku ke škole a své rodné vísce. Budiž jim za to srdečný dík. Nebude naše víska poslední.
50
1932. Rok 1932 prošel beze změn. Jen větší nezaměstnanost se jeví. Vyplácení podpor je upraveno a přísně kontrolováno. Do Tismi bylo vyplaceno 17 000 Kč. Lidé práci dostati nemohou. V tomto roce byl rozparcelován statek čp. 5 Jaroslava Říhy. Pozemky rozkoupili si občané z Tismi (strych asi 5 000 Kč.). Zbytek cca 10 ha si Jar. Říha s budovou ponechal a hospodaří na něm sám. V tomto roce jevil Sbor dobrovolných hasičů horečnou činnost, pořádal ples a tři ochotnická představení. Bohužel divadla bývala čím dále tím méně navštívena, takže finanční výtěžek byl nepatrný, ne-li žádný. Sbor postavil za 3 800 Kč dobytčí váhu pod hasičským skladištěm, což jest dobrodiním pro celou obec. Váhu obstarává A.Hrma ř.uč. vede o vážení přesné záznamy. Za vážení zvířat se platí. Prase prodané 1 Kč., neprodané 0.50 Kč, tele taktéž, hovězí prodané 5 Kč, neprodané 1 Kč. Výtěžek se odvádí do hasičské pokladny. Počasí v tomto roce bylo příznivé, spíše vlhké, takže úroda u nás byla abnormální. Vládním nařízením bylo omezeno síti více pšenic, aby se čelilo nadprodukci. 7. března a 28. října konány oslavy za spolupráce školy, Obecního zastupitelstva a hasičů. Záznamy o těchto má Obecní úřad v protokolech.
1933. V lednu byly provedeny volby do Obecního zastupitelstva, které již loňského roku měly býti. Zvoleni Fr. Kubásek čp. 13, Jan Vaněček čp. 9, Jan Fulín čp. 4, Josef Vaněček čp. 22, Ant. Hrma řídící učitel, Frant. Fulín čp. 20, V.Vaněček čp. 2, Frant. Vašák čp. 32, Jan Vaněček čp. 12, Fr. Verner čp. 6, Josef Novotný čp.37, Frant. Stibůrek čp. 41. Na to provedena volba starosty, nám. starosty a členů obecní rady. Starostou zvolen František Kubásek čp. 13, náměstkem Jan Fulín čp. 4, členy obecní rady Jan Vaněček čp .9, a Josef Vaněček čp. 22. Tito a všichni ostatní členové obecního zastupitelstva složili do rukou p rady Borovičky předepsaný slib. Ve schůzi obou Obecních zastupitelstev byl předán bývalým starostou p. Vašákem úřad novému starostovi p Frant. Kubáskovi . Ten provedl ihned volby funkcionářů: pokladníkem p. Fr.Fulín čp. 20, předsedou finanční komise p. A.Hrma , lesní referent Jan Vaněček čp.12, rybniční referent V.Vaněček čp. 2, dozorcem na cestách p. Frant. Verner a referentem nad obecním domkem Jos. Novotný čp. 37. Všichni se svých funkcí ujali. V květnu provedena revise okr. úřadu hospodářství obecního v Tismi a shledán schodek 6 300 Kč, který předešlý starosta má uhraditi. Peníze byly zajištěny na jeho domku. Poněvadž konstatováno, že dopustil se těchto nesrovnalostí následkem neznalosti vedení úřadu, bylo upuštěno od trestního stíhání a věc vyřízena cestou smírnou, vzhledem k práci, kterou pro obec za svého působení vykonal. Počasí v letošním roce bylo velmi suché. Od jara nepršelo až na sv. Antonína. Jetele bylo málo, takže nasekati jetele do zástav hnojníku znamenalo posekati míru pole. Žně u nás byly podprůměrné. Obilí sypalo, ale bylo ho málo. Podzim byl vlhký, rolníci naseli směsky a měli krmení až do prosince. I brambor se urodilo. Zima začala před vánocemi a byla mírná. I v tomto roce byly vypláceny podpory nezaměstnanosti.
51
1934. Zima v lednu a únoru byla velice mírná. I oráč se po Novém roce objevil na poli. Teprve počátkem března přišly přeháňky,které zdrželi jarní osev. Již od počátku tohoto roku jeví se neobyčejný zájem o stavbu silnice do Přibyšic. Pan starosta František Kubásek s A. Hrmou ř.uč. vyjednávají u okresního úřadu s p. technickým ředitelem Krejčíkem a silničním referentem J. Škvorem. Ku stavbě silnice po vyjednání s majiteli zabraných pozemků dochází. Dne 1. listopadu 1934 přivezeny od okresu rekvisity a se stavbou od Přibyšických hranic započato. Zaměstnání našlo 50 lidí z Tismi. Byly slyšeti hlasy, že se silnice nedodělá, ale to byly jen hlasy lidí neuvědomělých a nedůvěřivých. Dozor byl okresem svěřen p. Janu Vaněčkovi, zednickému polírovi z Tismi č. 9. Měl mnoho svízelů se sousedy, ale při jeho houževnatosti a osvědčené praxi vše překonal a díla rychle přibývalo. Rolníci jezdili zatím zdarma, že se jim zaplatí z obecní pokladny až se peníze našetří. Opět byli někteří nedůvěřivý. Když ale viděli, že prozíraví jezdí - teprve se rozkývali a jeli také. Tím mohlo být toto dobré dílo hotovo již 1. září 1935. Obec si vypůjčila na stavbu od Hospodářské záložny v Benešově 14 000 K. Po dokončení této za přispění okresu (10 000 K) započato ihned se stavbou spojky silniční od hasičské kolny za Havránkovy na státní silnici k mostu. I tato stavba se neobešla bez ústních protestů a všelijakých bezpředmětných námitek. Stavěno za podpory ministerstva sociální péče (7 Kč denně na dělníka). Povozy opět dány předem než budou zaplaceny. Byly to doby ruchu v naší obci a nebýt prozíravosti pp. Fr.Kubáska , starosty aj. Fulína čp. 4, kteří si vypůjčili na sebe peníze, založili stavbu než dojdou peníze od min. soc. péče dalo by bývalo mnoho práce než by se byla silnice dokončila. Přitom se opravila hráz u rybníka a sádky, daly se k rybníku betonové koly a drátěné zábradlí. Udělaly se dva přejezdy přes potok. A. Hrma napsal tabulku, by občané chránili majetek všech a tím chtěli, aby byla naše víska hezká a čistá. Poněvadž v roce 1920 dostavěna státní silnice na jižní straně vsi a tyto silničky spojili naši vísku k Benešovu, Neveklovu a Přibyšicům stala se Tisem hezkou, komunikačně frekventovanou obcí, čímž občané získali. Kéž by vždy a ve všem upřímní a nezištní rádci dosáhli cíle, jakého bylo dosaženo u nás! V roce 1934 v květnu zřídil A.Hrma betonovou lávku přes potok na cvičiště. Kolejnice získal se slevou od státních drah, práci dali Fr. Vašák a Fr. Verner s p. Fr. Neradem. Dodatek: V roce 1933 hasičský sbor uspořádal okrskové cvičení, které se nad očekávání vydařilo. Zvláště se líbilo cvičení mužstva a dorostu, které vedl A. Hrma. Na důkaz perné práce se souhlasem stavby silnice přikládám zde dopis p. Jar. Říhy, který po vysvětlení přec pak souhlasil.
Rok 1935. Rok 1935 začal opět mírnou zimou s málo sněhem. Celkem byl normálně vlhký, takže úroda byla dobrá. To se projevilo i v naší obci. Horečně se pokračovala stavba silniční spojky, úprava návsi a.j. Jako jiná léta konaly se i u nás oslavy 7.března a 28. října, ve kterých zdůrazněna myšlenka národní svobody a kdo se o ni nejvíce zasloužil. V tomto roce byla ve škole opravena okna, znovu natřena a zasklena. Hromosvod postavený na škole v roce 1933 byl přezkoušen a opraven. Střecha školy byla přeložena a dány nové žlaby s okapovými rourami. Dřevník u školy opraven, prkenné štíty nahrazeny cihlovými, vydlážděn kus dvorku, na zdivo dvora dány betonové desky. Pořízeny nová vrata u dvorku s betonovým prahem. 52
Na 24. května připadla volba presidenta republiky, jímž byl opět zvolen tatíček Masaryk. Ve dnech 9. a 10. června konány oslavy Karla Maria barona Wilaniho ze Střížkova, prvního starosty benešovského okresu buditele venkovského lidu, vlastence, básníka a neohroženého poslance- deklaranta na říšské radě. Z obecní pokladny byly splaceny za povozy na silnici k Přibyšicům. Dne 9. srpna byla bleskem zapálena stodola s částečnou úrodou Fr. Vernera č. 6. V roce 1935 bylo zakoupeno cvičiště a hřiště, část parcely č.k. 910/1 náves, zapsané v pozemkové knize pro kat. území Tisem v seznamu č. I (veř. statek), ve výměře 12 a a 14 m2 označ. č. kat. 910/8 za cenu 242.80 Kč. Od obce Tisem. Provedeno advokátní kanceláří Judr. H. Rindlerem za 157.70Kč.
Rok 1936. Nevlídný, pošmourný leden započal rok 1936. Dokončuje se stavba silniční spoje, zřizuje se přítok do rybníka, upravuje se vodotok u Havránkových, dláždí se prostranství před hasičskou kolnou. 7. března 1936 byl oslaven školní slavností s obcí a hasičským sborem. Vyzdvižen význam a gigantické dílo T.G.Masaryka, který již sice od 14. prosince 1935 není presidentem, ale stále se na nás dívá, jak rozvíjíme se v práci a vědění. „Jako světlo včerejší vatry daleko bylo viděti, nechť světlo ducha jeho po vší naší vlasti se rozleje, abychom v lásce v rodinách, obcích a v celé naší krásné republice v míru a spokojenosti žili“ pravil řečník při oslavě. 28. říjen uctěn oslavou a vzpomínkou na padlé spoluobčany a usneseno postaviti v Tismi pomník padlým. Zvoleno komité pro postavení pomníku: z Obecního zastupitelstva Jan Vaněček č.12, Jan Vaněček č.21, Fr.Stibůrek č. 41. Z hasičského sboru: Jan Fulín č. 1, B.Bakos, Vl.Šebek, Jos. Škvor, z osvětové komise. Hrma, Fialka, Fulín č. 20, Kubásek č. 13. Aby byl přehled v hospodaření obilím, byly vydány tzv. mlecí výkazy, podle nichž se ví spotřeba mletí a odprodeje přebytků obilí.
Rok 1937. Rok 1937 počíná klidným, mírným lednem. Sněhu je málo, mrazy mírné. V naší vísce se klidně hospodaří. Jeví se více práce, takže nezaměstnaných ubývá. V Tismi se již nikdo nepřihlásil. Příčinu lze spatřovati v tom, že se více zbrojí, lidé jsou zaměstnáni v továrnách i více se staví. Byla zavedena služba CPO (civilní protiletecká obrana). V naší obci byl zvolen velitelem CPO Frant. Fulín č. 20. A. Hrma , řídící učitel byl jmenován okrskovým velitelem pro Tisem, Přibyšice a Tvoršovice., Mlýny a Nesvačily. Všude konal poučné přednášky. Chodil s ním Fulín 20. Služba byla rozdělena nevojákům. V tomto roce byly konány oslavy 7. března, 53. narozeniny druhého presidenta Judr. E. Beneše- dne 29. května a 2. července oslavy Zborovské na paměť vítězství čsl. Legií v Rusku u Zborova. Slavnost zakončena posmrtnou vzpomínkou těm, kteří pro svobodu padlipovstáním – když ř.uč. Hrma přednesl na housle tichou píseň “Hoši od Zborova“. Tehdy přítomné matky a otcové od srdce si zaplakali. Po povzbuzujícím doslovu, že na nás jest 53
bychom vzpomínali, třeba i plakali, ale tím více se měli rádi, abychom pracovali a učili se, bychom to, co nám tatíček Masaryk a legionáři vybojovali nejen si zachovali, ale svým dětem čisté odevzdali. V následujících měsících konána byla ve všech obcích i u nás protiletecká cvičení. Dne 14. září 1937 zemřel náš milovaný tatíček Osvoboditel. Celý národ želí a pláče. V úterý 21. září byl slavný jeho pohřeb. Celý národ sjel se do Prahy a můžeme říci, že nám kondoloval celý svět. Tisíce lidí se přišlo rozloučit. Se zesnulým se rozloučil bývalý jeho žák, nyní president Čsl. republiky Edvard Beneš. Volá nás všechny v této chvíli od Šumavy k Tatrám, od Aše k Jasině pod jeden prapor, bychom střežili vše, co nám tatíček odkázal. Byl to jeho ústy pronesený slavnostní slib celého národa! Potom bylo tělo T.G.Masaryka vezeno Prahou na Wilsonovo nádraží by byl pochován vedle své vzácné choti na hřbitůvku v Lánech. U nás v předvečer pohřbu byla zapálena tryzna, smuteční vatra a konána tryzna, kde Hrma ve své řeči promluvil krátce o díle zemřelého a jeho odkazu národu. 28. říjen 1937 oslaven již bez tatíčka. Zůstali jsme sami, ale máme zde ducha T.G.Masaryka, který povede nás přes různá úskalí do bezpečného přístavu lásky a míru.
Rok 1938. V práci na poli národním i hospodářském uplynul předešlý rok bez katastrof živelných i politických. Za mokrého jara s dešti a přeháňkami, kdy nebylo možno až v dubnu jeti na pole, klidně jsme pracovali v obci. Dne 19. ledna 1938 byla vykonána ustavující schůze místní školní rady. Zvoleni byli: Ant. Hrma, řídící učitel předsedou, František Fulín železniční zřízenec v.v.místopředsedou a Josef Novotný, domkář a dělník pokladníkem. Náhradníky jsou: Fr.Fulín, rolník čp.23, Fr. Stibůrek, domkář č.41 a Jan Turek,domkář č.25. členy a náhradníky vzal do slibu p. okresní školní inspektor Václav Drbohlav. Dne 26. ledna byl přezkoušen hromosvod p. Janem Přeučilem z Benešova za 15 k¨Kč. Den 7. března byl oslaven 6. března společně Obecní zastupitelstvo, škola, osvětová komise a hasičský sbor u vatry “Na Drahách“. Při plápolajícím ohni přednesl Hrma o pálení ohňů a významu celé oslavy. Pak přednesl báseň T.G.Masaryk. Potom celý průvod i se školní mládeží odebral se do hostince J. Škvora, kde se všichni sešli, aby vyslechli z úst Hrmy, jak nás tatíček Masaryk učil, jak máme pracovat a žít, abychom i v dobách nejhorších obstáli před celým světem a abychom uhájili to, co on nám získal. V přednášce byl dále vyzdvižen odkaz tatíčka “Věřím v mír mezi národy, ale tento mír začíná mírem u každého z nás - láskouJežíšovým milujme se“. Prostí lidé s jiskrou v oku a hřejivým pocitem odcházeli spokojenější domů a s důvěrou a láskou k nástupci –Velkého - druhého presidenta Dr.E.Beneše, i k jeho pomocníkům, vycítili, že jdou za velkým vzorem a zářným příkladem – v duchu našeho tatíčka Osvoboditele! Dne 26. května 1938 koná byl „Den mládeže“ v Benešově, jehož se zúčastnila mládež z celého okresu. Tento den byl zkalen zprávou, Německo útočí lživou propagandou a povstalci Němci ve zněmčeném území na české obyvatelstvo. Protože Německo vyslalo na hranice vojsko, i u nás byli povoláni někteří vojíni. Z Tismi rukovali 21. května Jan Fulín čp. 1, František Havránek, František Vaněček čp. 9, František Vaněček čp. 8, František Dvořák čp. 30, Josef Kubásek. Tímto rychlým a skvělým obsazením hranic a měst v pohraničí nebyl útok Německa proveden, takže po 4 nedělích naši hoši se vrací domů.
54
Dne 29. května 1938 provedeny volby do okresního zastupitelstva. U nás ze 163 voličů volilo 147, podle politických stran republikáni 43. soc. dem. 15, komunisté 12, nár. soc. 57, lidové 16, sjednocení 2, fašisté 1 a 1 hlas neplatný. Dne 28 května konala se v rámci jubilejních oslav 20. výročí Československé republiky oslava narozenin p. presidenta Dr.E.Beneše. Slavnost skončena doslovem A.Hrmy, ve kterém vzpomenuto 90 ti let zrušení roboty. Zavedená CPO ve všech obcích Čsl. Republiky ČSR všude funguje. U nás zvolen náměstkem velitele Josef Vaněček čp. 22. Všude se konala pilně cvičení. Koupila se výzbroj CPO. Naše obec koupila 6 plynových masek, 2 gumové obleky, gumové boty, gumové rukavice a chlorové vápno. Vykonány zkoušky zatemňovací, při nichž ukázalo občanstvi vyspělost a uposlechnutí dobrých rad. Velké události: Dne 18. března 1938 Německo obsadilo bez boje Rakousko. Hákový kříž vítězí lživou propagandou. Tak útočí 3. říše – německo. I na naši vlast a její představitele již 21. května. Byli však překvapeni, že naši rychle, takřka bleskově obsadili hranice, nedošlo k boji. Neklidné poměry této doby kladla na náš národ velké oběti sebezapření a bylo třeba silných, aby se čelilo lživé a vzdělaného člověka nedůstojné propagandě Německa, která vyvrcholila v den výročí úmrtí presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka 14. 9. 1938, ve středu, kdy opět volá vlast do zbraně vojíny- záložníky. Tehdy ihned rukují titíž, kteří byli narukováni v květnu. Němci v ČSR, vedeni Konrádem Henleinem domáhají se nejdříve autonomie a později na radu kancléře třetí říše Adolfa Hitlera i připojení k Německu. Spřátelené státy Francie a Anglie vysílají do Prahy anglického politika Runcimana, aby zkoumal důvody nespokojenosti Němců u nás a obě strany smířil, by nedošlo k válce. Vyjednávání nevedlo k cíli, proto anglický státník odjíždí s nepořízenou. Přitom nápor propagandy III. Říše v neztenčené míře trvá dále. Osočování a útočení na naše lidi stále lživě vzrůstá a náš lid klidný, ale připravený. Anglie a Francie hledí stůj co stůj zabrániti válce, rozhodl se tedy premier, ministerský předseda anglický Chamberlain odjeti dne 19. září 1938 osobně k Hitlerovi do Německa smluviti mír. Tam se odhodlává po dohodě s francouzským ministerským předsedou Daladierem dáti naše! zněmčené území ČSR Německu, což oznámeno naší vládě. Tato však nepřistupuje na tento nárok. Proto v noci z 20. na 21. září 1938 ve 2 hodiny v noci učinili demarši velvyslanci Francie a Anglie v Praze u p. presidenta Dr. E. Beneše, kde byly předloženy požadavky Hitlera a přání jejich vlád, by vláda československá území s Němci odstoupila Německu, jinak, že ji ani Anglie ani Francie a tím ani Rusko nebudou pomáhati. Všichni spojenci nás opustili. Naše vláda s presidentem Benešem a ministerským předsedou M.Hodžou se 21. září v 5 hodin odpoledne usnáší jen pod tlakem osamocenosti, že území Sudetských Němců odstoupí Německu. Toto usnesení vyvolalo v celé republice československé ohromný smutek a lid 22. září se hrne do měst a žádá, by se republika bránila, že jednotný národ tu stojí, aby ji hájil. Byly to důstojné manifestace, všude však o odhodlání. Vláda Hodžova 22. září odstupuje a ihned se během téhož dne tvoří vláda nová, v jejíž čelo se staví armádní generál (ruský legionář, bojovník u Zborova) Jan Syrový. 23. září 1938 znovu jede min. předseda anglický Chamberlain k Hitlerovi vyjednávat. Mezitím se situace mezinárodní mění, jelikož jednání těchto státníků nemá výsledků dohody. Chamberlain upozorňuje naši vládu (na základě lživé německé propagandy, že u nás dochází k zvěrstvům), by se postarala, aby byl v celé republice klid a pořádek zachován. Vzbouření sudetských Němců (Henleinovců), bylo energicky potlačeno vyhlášením v mnoha okresích stanného práva a odevzdáním zbraní. Vůdcové sudetoněmecké strany SDP s Henleinem v čele prchají houfně za hranice do Německa. Mladí Henleinovci z říše na nás činí ozbrojené výpady 55
a přepady. Při tom dochází k zavraždění našich 9 četníků, kteří nesměli užíti zbraní, jen v nejvyšším ohrožení svého života. Došlo též k odvlečení některých četníků, finančníků a jiných pokojných obyvatelů do říše. To vše potlačeno a zjednán klid. Dne 23. září 1938 dochází od Chamberlaina do Prahy zpráva, že za bezpečnost našich hranic neručí, abychom učinili opatření. Proto naše vláda 23. září v půl jedenácté v noci vyhlašuje mobilisaci do 40 let. Z naší vesničky odcházejí 6 hodin po vyvěšení mobilisační vyhlášky 24. září dopoledne: Karel Starosta, Jan Fulín 14, Boh. Bakos 27, Josef Sládek 47, Josef Fulín 23, Jan Škubal 43, František a Václav Starostovi 11, Václav Vitejček 20, Václav Vaněček 8, Josef Kubásek 39, JanNovotný 32, Jan Vaněček 9 (cestmistr v K. Varech), Josef Starosta Praha, Frant. Nerad 23, Frant. Bayer 31, Frant. Hanibal 38, Josef Vaněček 44. Bylo to smutné, ale důstojně klidné loučení mužů - otců, s rodinami a dětmi. Všichni s nadšením spěchali na pomoc ohrožené vlasti. Koně dali. Jan Fulín č.4 – 2 koně, František Kubásek čp. 13 – 1 koně, Jan Fulín čp.1 – 1 koně a Václav Vaněček čp.2 – 1 koně. Muži ke koním: Frant. Kubásek č. 15, Václav Fulín č. 12, Jan škubal č.10, Josef Březina č.21, Václav Bayer č.42. Vůz dal J.Fulín č.4, 1 koně Frant. Fulín 23. Dne 29. září jako vůdci koní odcházejí Jan Turek 25(ml), Fr.Turek 35 (ml), Jaroslav Bayer 31. 30. září se vůdci koní všichni vracejí domů. Na pozvání kancléře Hitlera schází se 29. září 1938 v Mnichově rada 4 velmocíNěmecka (Hitler), Francie (Daladier), Anglie (Chamberlain), a Italie (Musolini). Pakt 4 velmocí rozhoduje o nás bez nás. Za základ jednání vzato usnesení naší vlády z 21. září1938, a usneseno, by území Čech, sudetskými Němci obývané, bylo odstoupeno Německu. Zprávu o tom naší vládě doručil náš vyslanec v Berlíně Dr. Mastný 30. září. Téhož dne ve 4:30 hodin souhlasem byla tato smutná novina sdělena národu. Veliký a bolestný smutek, pláč a nářek se rozšířil do poslední chaloupky. Zaťatá pěst a slza v oku a přec klid – tiše přijato ohlášení vlády, která byvši zklamána svými spojenci Anglií a Francií nemohla v beznaději na vítězství jinak jednati. Ustupujeme dobrovolně násilí a obětujeme se ve prospěch světového míru. Mužně a čestně ustupuje malý národ přesile bez boje se zklamaným srdcem v naději pomoci Anglie a Francie. Náš národ jen proto ustupuje, by nevykrvácel nadobro. Chce zachovati svou samostatnost. To vše náš národ musí vytrpěti po 20 tileté Svobodě. A proč? Za čí zájmy? Vštěpme si slova básníka Svatopluka Čecha pevně do mysli! „Nevěřme nikomu na světě širém, nemáme přítele jednoho v něm“! Území československé republiky již 1. října 1938 obývané Němci, bude předáváno Německu 2. října polská vláda žádá podle úmluvy 4 mocností v Mnichově Těšínsko. I toto území se postupuje Polsku. 3. října i vláda maďarská žádá území Slovenska. Tak jste se sousedé rozdělili! Nám zůstalo jen málo, ale i to nás uživí. Máme právo na život. Byli jsme obětováni za záchranu světového míru. Stačí to těm, kteří nikdy nebyli spokojeni, kterým jsme trnem v oku? Dne 5. října 1938 podal pan president dr. E Beneš demisi, což oznámil předseda vlády armádní generál Jan Syrový před 6 hodinou odpolední slovy “S bolestí uvědomělého občana státu a s rozrytým srdcem legionářského bojovníka plním jeden z nejtěžších úkolů svého života, oznamuje Vám, spoluobčanům, že president ČSR vzdal se svého úřadu, zůstávaje i při tomto skutku zářným příkladem sebeobětování. V 7 hodin večer rozloučil se rozhlasem pan president se svým národem. Vzpomínám jeho slov, která pronesl při utěšující řeči k národu dne 22. září a volí slova ze Smetanovy opery Libuše, která na konci věštecky praví. „Můj drahý národ Český neskoná, on pekla hrůzy slavně, slavně překoná“. Dne 30. listopadu byl zvolen třetí president ČSR, Dr. Emil Hácha, dosavadní president Nejvyššího správního soudu v Praze. Hned byla tvořena nová vláda s poslancem Rudolfem Beranem, jako ministerským předsedou v čele. Jest zajímavé, že v nejtěžších chvílích našeho národa ujímají se řízení věcí v naší vlasti dva jihočeští rodáci. 56
Těmito událostmi končí za krásného podzimu jubilejní rok ČSR, její dvacetileté výročí Svobody. Všechny tyto Jobové rány naši občané sledovali s pozorností u amplionu, u radia, ve škole. Mnohokráte ženy, muži a děti si nad osudem naší drahé vlasti zaplakali, ale opět šli všichni za svou denní prací, neboť nezoufali.
Rok 1939. Rok 1939 počíná mírnou zimou s málo sněhem. Všechny práce se konají úpravy života v nových státoprávních poměrech. Naši občané v lednu a únoru za jarního počasí pracují již v polích. Březen 1939 začíná úplně počasím zimním, které vyvrcholuje dnem 15. Března ve sněhové vánice. Dne 17. března leží již přes půl metru sněhu. Všude se prohazuje, aby auta a povozy mohly jezdit. Toho dne bylo u nás 14 stupňů mrazu. Právě v tomto čase, jakoby i příroda se spikla proti nám – dne 14. Března se osamostatnilo Slovensko. Zůstali jsme sami, jen Čechy a Morava. President Dr. Emil Hácha byl povolán k říšskému kancléři, kde sjednáno, že vůdce vezme Čechy a Moravu v ochranu. Z nařízení kancléře A. Hitlera bylo nám čsl. Rozhlasem sděleno, že 15. března 1939 počínaje 6 hodinou ranní obsazuje říšskoněmecké vojsko Čechy a Moravu. Nechť je všude klid a každý jde po své práci. Těžkou zkoušku prožívá naše vlast a náš drahý národ! Již v 8 hodin ráno projíždí po naší státní silnici od Neveklova motorizované jednotky říšského vojska za vání a padání sněhu. 16. března přijel na hrad pražský říšský kancléř a vůdce Adolf Hitler se svým štábem. Pozval k sobě presidenta Dr. Emila Háchu, předsedu vlády Rudolfa Berana a jiné vynikající osobnosti. Tam jim sdělil svá přání. Říšský ministr zahraničí šlechtic Ribentrop německy oznámil v poledne 16. března 1939 projev kancléřův německému i českému obyvatelstvu v Čechách i na Moravě, který byl teprve večer v 7 ½ hodin rozhlasem oznámen česky. Sděleno, že III. Říše přebírá protektorát nad Čechami a Moravou. Koruna čsl. až na další zůstává platidlem, ale vedle ní se platí i říšskými markami (M) rovnající se 1 M = 10 korun, nebo 1 K = 10 feniků. Hlavou protektorátu Čechy a Morava jest státní president Dr. Emil Hácha s českou vládou, která podléhá protektoru říše, svobodnému pánu šlechtici von Neurathovi. V čelo vlády byl postaven generál inž. Eliáš, jako předseda vlády. Říšské vojsko projíždí i naší vesničkou na svých rychlých motorkách a autech. U nás ubytování vojska nebylo. V sousedních Tvoršovicích dleli říšští vojáci po dobu tří neděl. Bylo nařízeno odevzdati všechny zbraně, pro které si říšští vojáci přijeli. Československá armáda byla ihned rozpuštěna a poslána domů, vojenský materiál odvezen. Dne 29. dubna 1939 byl učiněn v naší vísce nábor do nově ustaveného Národního souručenství, čímž získáno všechny muži i hoši. Organisace N.S. v Tismi čítá 82 členů. Vedoucím N.S. v Tismi byl jmenován Antonín Hrma ř.uč., který se ujal vedení. Okresní referent veřejné osvětové služby: 30. 4. 1940 – Kračmar ( Zde končí zápisy kronikáře Antonína Hrmy a až do roku 1959 není známo, kdo zápisy během války a po ní psal).
57
Rok 1939 – 1945. Dne 15. března 1939 byl den smutku a poníženosti našeho národa. Němci vtrhli na svých motorových vozidlech za sněhových vánic do naší vlasti, kde si počínali velmi pánovitě a drze, i po státní silnici kolem naší vísky projížděla motorisovaná armáda jejíž členové se chovali pánovitě a sprostě. Ku příkladu jeden jejich vojín chtěl učiti naše dělníky, jak se pracuje s lopatou při odhazování sněhu. Lid náš byl zakřiknut rozhlasem, z něhož vznikla obava každého, co se bude s naším národem díti. Všichni jsme tušili, že se děje něco velkého a se slzami v očích jsme jen se dorozumívali v tom, že musíme se více semknouti, abychom jim pokud možno vzdorovali. Dne 18. března přijela dvě auta němců do naší vesničky, nařídili starostovi obce Františku Kubáskovi, by oznámil občanům, že se musí odevzdati pod trestem smrti veškeré zbraně. Se slzami v očích nosili všichni občané zbraně přivandrovalcům a tam je na potvrzení odevzdali. Občané si oddychli, když auta opustili naši vesničku, od té doby jsme žili ve stálém strachu, pilně jsme poslouchali záhadnější a záhadnější novinky. Válka zažehnána nebyla a dne 1. září 1939 armáda Německa pod všemožnými záminkami jak už to měli němci v povaze přepadli Polsko a do šesti neděl se ho krutě zmocnili. Současně Anglie i Francie vypověděli válku Německu, boj zuřil již na dvou frontách, všude hlásáno vítězství nacistů, toto se projevilo i v naší vesničce, kde bylo nařízeno četnickými stanicemi malovati na všech domech, oknech, vratech, silnicích velké V. Naši mnozí občané tak učinili, jak si pni nadiktovali a pomalovali i záchody, což jistě okupantům nešlo pod nos, na mnohých místech dali i věc vyšetřovati. Válka zuří s ukrutnou bestialitou německou čím dál tím více, jelikož Německo zabírá stát po státu. Na podzim v roce 1939 zavedeny byly lístky na chléb a na všechny životní potřeby. Obyvatelstvo naší vesnice žilo neustále ve strachu, které mělo z pověstí o vystěhování Neveklovska, Benešovska a konečně Sedlčanska během roku 1940, 1941 –1942.
Vystěhování! V roce 1943, již na jaře bylo oznámeno, že i naše vesnička se musí vystěhovati, jelikož němci zřizují velké vojenské cvičiště v našem kraji. Dosavadní starosta František Kubásek čp. 13 rezignoval na svůj starostenský úřad a jmenován místo něho František Fulín z čp. 23. V těch dobách velmi část navštěvovali okupanti naši vesničku, až konečně jednoho dne v červenci 1943 přijeli a nařídili okamžité vystěhování těchto rodin: František Kubásek čp. 13 Jan Fulín čp. 4 Jan Fulín čp. 1 Z těchto tří usedlostí byl v prvopočátcích zřízen tak zvaný SS-hoff (dvůr), jehož vedením byl němci pověřen Jan Fulín čp. 1. Němci původně nabízeli toto správcovství Františku Kubáskovi z čp. 13 jakožto dobrému hospodáři, který toto přijetí s různými poznámkami, že je přestárlý apod. odepřel. Současně převzali Němci z těchto jmenovaných hospodářství veškerý živý i mrtvý inventář s veškerou úrodou. Poznenáhlu pak se stěhovali ostatní občané, kteří rovněž svůj pěkný dobytek museli dodati do dvora, který byl zřízen v čp. 4. Bylo smutné loučení se svým dědickým domovem, těm rodinám, které nechtěli při dvoře pracovati. Nejdříve se vystěhovala rodina Škubalova z čp. 30 a sice do obce Pecerad, rodina Říhova z čp. 5 chtěla zůstati v Tismi, ale když Jaroslav Říha byl zatčen a uvězněn, 58
musela se jeho žena se čtyřmi malými dětmi a dospělou dcerou vystěhovati před Velikonočními svátky do obce Jetřichovic u Pacova. Rodina Fulínova čp. 4 se nejdříve přestěhovala do čísla 6 k Vernerovům a potom na žádost a prosbu, aby byl s rodinou propuštěn, najal statek s. ing. Benešem ze Mlýnů čp. 8 a Vladimírem Šebkem čp. 24 v Libčicích u Dolních Kralovic. Rodina Vaněčkova čp. 9 se odstěhovala k svému zeti do Jírovic.. Rodina Vaněčkova čp. 12 se odstěhovala do osady Klokočná, obec Vranovská Lhota. Rodina Kubáskova čp. 13 se odstěhovala do Kozmic, kde najali hospodářství. Paní Františka Kovářová čp. 17 se odstěhovala do Krhanic. Rodina Brejlova čp. 18 se vystěhovala se svým synem Janem do Mokré Lhoty, druhý syn Antonín zůstal s rodinou Vaněčkovou v Tismi. Rodina Vaněčkova čp. 21 se odstěhovala do Střelítova u Votic. Rodina Fulínova čp. 23 se odstěhovala do Ostřešan u Pardubic, kde měla najaté hospodářství. Rodina Šebkova se odstěhovala do Mokré Lhoty, odtud pak do Libčic u Dolních Kralovic. Rodina Bakosova se odstěhovala do Kozmic a rodina Fialkova do Velkých Popovic. (z čp. 27). Rodina Vašákova se odstěhovala do Mnichovic. Rodina Kubáskova čp. 29 do Kozmic. Rodina Novotná čp. 37 do Bystřice. Rodina Stibůrková do Benešova. Rodina Piskáčkova do Chrástu n/S. Při stěhování byla většina povozů vystěhovalců kontrolována polními četníky německými, zda neodvážejí velké zásoby. Našel-li německý žandárm nepovolené množství zásob, byl dotyčný nešťastník krutě ztýrán a o zásoby okraden, tehdy naši vesničku opustilo z 51 obytných čísel 19 rodin, 73 osob. Toho roku bylo z naší vesničky odkomandováno na práci do říše 7 hochů a sice Antonín Sládek čp. 47, Jan Verner čp. 6, Jaroslav Haller čp. 15, Václav Kubásek čp. 39, Josef Kubásek čp. 15, František Škubal čp. 10, Jaroslav Bayer čp. 31, který na cestě při návratu do své vlasti zahynul. Poněvadž vystěhované rodiny scházely jako pracovní síly u SS dvora v Tismi, byly opuštěné domky obsazeny rodinami z vesnic vojenského cvičiště. Z čísla 1 nastěhoval se Jan Fulín do čp. 4, kde bydlel jako správce dvora. V jeho statku bydleli Jan Kubásek z Dubovky, Josef Vaněček a František Zderadička z Tismi. V čísle 5 byl nastěhován František Hlaváček z Hodětic, v čísle 9 byl nastěhován byl nastěhován František Vaněček z Neštětic, v čísle 12 byl nastěhován Antonín Simůnek z Libče, v čísle 13 byl nastěhován kovář Beneš z Neveklova a Josef Lhoták z Tismi. V čísle 17 bydlel Josef Vyskočil ze Zaječí. V čísle 21 bydlel Franišek Vilímek z Neštětic. V čísle 23 bydlel Václav Franěk a Jaroslav Matoušek z Neštětic. V čísle 24 bydlel J.Kocourek z Bělice, v čísle 27 bydlel František Vilímek z Neštětic, který byl jmenován šafářem. V čísle 29 bydlel František Novotný z Neveklova, v čísle 32 bydlela paní Svobodová. V čísle 37 bydlel Josef Novák ze Stražovic.
59
11. 5. 1945. Toho dne přijela do naší obce Rudá armáda, která vyhnala okupanty nejen z naší obce, ale z celé naší vlasti. Všichni občané Rudou armádu vítali s kyticemi na státní silnici u zastávky. Vojsko se ubytovalo v naší obci i okolí, bylo jich tolik, že byli v každém baráku, ba i v lesích. Tak, jak je naši lidé vítali, tak i mnozí z nich měli s nimi určité nepříjemnosti, ovšem jen s těmi, kteří podléhali alkoholu, s tím ale si byli vinni zase jenom naši lidé, protože s nimi za kořalku, kterou si ve většině případů sami vařili, vyměňovali různé věci. Vojsko Rudé armády z naší obce odjelo dne 26. července 1945. Do odjezdu Rudé armády se lidé, kteří zde byli nastěhováni, odstěhovávali a naši zase přistěhovávali. Bylo nutno pomýšlet na budování nového domova, tudíž utvořill se Místní národní výbor dne 10. května 1945, tento byl sestaven z těchto členů: Předseda: Místopředseda: Jednatel: Členové
Jan Novotný Fr. Hanibal Ant. Hrma Václav Vitejček Jan Fulín Václav Vaněček Josef Vaněček Jan Turek
čp. 51 38 36 20 1 8 19 25
Za stranu KSČ nár.soc. lidovou soc.dem. lidovou lidovou lidovou soc.dem.
Tento MNV byl prozatimní (samozvaný), lidem nezvolený. Úkoly prozatimního výboru - zajištění dvora, sklizení úrody, řádné rozdělení zásob obilí, dobytka, koní i hospodářských strojů mezi vracevší se občany. Vláda vypisuje volby do MNV 21. 3. 1946, jsou zastoupeny 4 politické strany: Komunistická strana Československa s kandidátkou číslo 1 Lidová strana 2 Sociálně demokratická strana 3 Národně socialistická strana 4 Do MNV zdejší obce byli zvoleni tito členové: Předseda: Fr. Hanibal čp 38 za stranu Komunistickou Místopředseda: Václav Vaněček 8 lidovou Členové rady MNV: Jan Novotný 51 KSČ Jan Fulín 1 lidovou Jar. Říha 5 KSČ Členové pléna MNV: Josef Vaněček 54 soc.dem. Josef Vaněček 19 lidovou Václav Vitejček 20 nár.soc. Jan Turek 25 soc.dem. Josef Vaněček 22 nár.soc. Ant. Hrma 36 nár.soc. Jan Vaněček 21 nár.soc. Začíná budování: Zakoupen zvonek do kapličky a slavnostně předán do provozu, opravují se cesty, rybník, škola, hřiště a elektrisuje se obec.
60
Rok 1947. V tomto roce se staví rozhlas a telefon, vymáhá se autobus, pro který je zřízena garáž u Kovářů č.42, za 1 ½ roku nám autobus odebírají a je zřízena pravidelná doprava, která je přidána pro školní mládež, která dojíždí do školy do Benešova.
Rok 1948. Začíná se stavět vodovod, ovšem chybně vyčerpá se 240 000 Kčs a nechává se toho neboť firma Vinikov z Prahy jest pravděpodobně firmou sabotážní, MNV volá Vinikova k zodpovědnosti, ale za roho se postavil KNV v Praze. Vodovod se začal kopat na lukách (v zálukách), na louce Jana Fulína čp. 4 a na louce Františka Fulína čp. 23, v těchto místech práce skončena a vykopána studna pro vodovod na neštětickém katastru. Práce vodovodu ukončena na neurčito. V tomto roce je koupena motorová stříkačka od firmy Stratílek, Vysoké Mýto, která stojí 78 000 Kčs. Dále je koupeno nákladní auto za 150 000 Kčs, pro školu nový nábytek za 37 000 Kčs. Též je zřízen školní rozhlas za 18 000 Kčs. V noci z 28. 2. na 29. 2. se staví Místní akční výbor Národní fronty. Jan Novotný čp. 51 předseda MAVNF Jan Turek 25 člen „ Fr. Bárta 46 „ 54 „ Jos. Vaněček Ant. Sládek 47 „ Jar. Říha 5 „ 28. března 1948 navrhuje MAVNF reorganizaci MNV, z toho návrhu se tvoří MNV nový, který vylučuje takové lidi, kteří se staví proti každé práci pro celek. Vyloučeni jsou: Josef Vaněček čp. 19, Jan Fulín čp. 1, Jan Vaněček čp. 21, Josef Vaněček čp. 54, Josef Vaněček čp. 22, Dobrovolně vystupují pro stáří a nemoc: Jan Turek čp. 25, Ant. Hrma řídící učitel, a Václav Vitejček, Jar. Říha jsou rovněž vyloučeni. Výbor jest doplněn těmito členy. Fr. Hanibal Václav Vaněček Jan Novotný Jan Škubal čp. 30 Jar. Vašák čp. 32
předseda člen člen rady člen rady člen rady
za KSČ za Lidovou za KSČ za KSČ za KSČ
Členové pléna MNV: František Bárta Josef Škvor Ant. Sládek Jan Mareš Jar. Havlíček Jan Procházka Václav Hrdouň
čp. 46 čp. 26 čp. 47 čp. 2 čp. 48 později vyloučen čp. 36 čp. 40
61
Rok 1949. V tomto roce se zřizuje školní biograf, též nové jeviště je koupeno v ceně 520 000 Kčs, přistavuje se u hasičské zbrojnice garáž na auto.
Rok 1950. Zřízena jest poradna pro novorozeňata v čp 14, tj. u Fulínů, do které pravidelně měsíčně dojíždí lékař a ošetřovatelka. Toho času je též ustaven Svaz československé mládeže, který pomáhá při budování obce. Dne 1. 10. 1950 má být u nás zavřena škola pro malý počet dětí a sice počet dětí toho času navštěvující školu čítá 15. Po různých intervencích jest dále otevřena.
Rok 1951. Ve škole je zřízena sňatková síň. První svatba byla sl. Kaňkové z Jírovic, ženich ? a sl. Minaříkové za Chvojna, ženich František Čermoch z Přibyšic, oddával Jan Novotný, do matriky zapisoval Jan Procházka, ředitel školy, matrikář.
Rok 1952. Dne 5. 4. 1952 se utvořilo v naší obci JZD – Jednotné zemědělské družstvo. 6. 4. podepsalo u nás 27 občanů přihlášky do JZD, první podepsal přihlášku František Lhoták čp. 33, druhý František Fulín čp. 23, jeho manželka Marie, dcera Jaroslava a bratr Josef, pak následovali další. Tato schůze se konala u Josefa Škvora, hostinského „na kopci“. Složení přípravného výboru: František Hanibal čp.38 předseda Jan Novotný 51 místopředseda Jan Procházka 36 člen Jaroslav Vašák 32 „ Karel Studnička 49 „ Antonín Sládek 47 „ Tento první typ nemá dlouhého trvání a dne 15. 9. 1952 je odhlasován III. Typ, návrh na tento III. typ dal František Novotný čp. 50, též bylo odhlasováno HTÚP (hospodářsko technická úprava půdy). Mimo družstvo stojí Jaroslav Říha čp. 5, Bohumil Bakos čp. 27, Vladimír Šebek čp. 24. 20. 4. 1952 večer byla na Chlumě zapálena hranice u příležitosti provedení HTÚP v pětisté obci ve Václavicích a dne 21. 4. 1952 se konala krajská slavnost v téže obci a odhaluje se pomník HTÚP 500. 4. 10. 1952 se koná valná hromada JZD, na které bylo schváleno představenstvo JZD. SČM (Svaz československé mládeže) na této valné hromadě zazpíval několik písní. Představenstvo odhlasováno v tomto pořadí: Václav Starosta čp.11 předseda JZD František Hanibal 38 místopředseda 62
Jan Novotný Josef Vaněček Václav Vaněček Antonín Sládek
51 19 8 47
pokladník člen „ „
čp.12 13 49 30
předseda člen „ „ „
Dozorčí rada: Jan Procházka Václav Vaněček Josef Kubásek Karel Studnička Jan Škubal
Tím končí funkci přípravný výbor. Dne 31. 9. 1952 přijel do obce inženýr, který provádí HTÚP, pozemky jsou sceleny do 8 honů. Tento rok podávají odhlášky Josef Vaněček čp. 18, Josef Vosátka čp. 28, Josef Vaněček čp. 19. V té době byl v našem sousedství ve Mlýnech čp. 9 u Stanislava Šebora odhalen vojenský zběh Josef Fišer z Čerčan, který byl zde přechováván a ukrýván po dva roky, tento zběh měl v úmyslu zorganizovat tlupu, která by poškozovala lidově demokratické zřízení a vraždila funkcionáře MNV, JZD, KSČ. Před tím než se trvale usadil u jmenovaného, přespal v naší obci u rolníka Jana Fulína čp. 4, (u syna), který byl za tento přestupek odsouzen lidovým soudem v zasedací síni ONV (v koleji) v Benešově na dva roky do vězení. Tento rok má být sveden dobytek, ovšem po zkoušce krve, kterou má provést okresní veterinář, tento dlouho nepřijíždí, tak je dobytek sváděn bez provedení zkoušky dne 4 – 5 března, je sveden, a sice do čp. 4 jsou svedeny dojnice 46 kusů, březí jalovina je svedena do čp. 23, menší kusy jsou dány do čp. 2 a odstávčata do čp. 13. Dne 14 a 15. března jsou svážena prasata, a sice do čp. 1, jsou tam dány též prasnice, pro které je zřízen výběh s boudami venku, celkem je tam dáno 111 kusů prasat. Pracovní morálka u družstevníků je špatná, velcí zemědělci, kteří jezdí s potahy, jezdí dlouho a drobní zase chodí nepravidelně a taktéž nechodí dlouho na pole apod. Nejde to prostě, jak by to mělo jít, tím, že se včas nejezdí na pole, nemohou být dodrženy agrotechnické lhůty, tím jsou i v budoucnu menší výnosy, ochuzuje se pracovní jednotka. Přesto ale, že je dosud příznivé počasí, vypadá vše dost slibně, tvrdé obilí je dost pěkné ba i krmné je ucházející, horší je to s okopaninama, brambory se pozdě sází, málo se jich denně nasází, protože chodí málo žen do práce. Přicházejí katastrofy, na rozkvetlé stromy padá začátkem května sníh a s ním přišel i mrazík, takže hromada květu na stromech pomrzlo, tím jsme byli ochuzeni o spoustu ovoce. Přišel červen, dne 15. podává Václav Starosta rezignaci na funkci předsedy JZD, ač tato ze řad družstevníků nebyla přijmuta, přesto jmenovaná jako předseda nefunguje, ujímá se vedení družstva dosavadní místopředseda soudruh František Hanibal a Václav Starosta uklízí u Marešů čp. 2 jalovinu poněvadž Jan Mareš jest toho času s obce i s rodinou vystěhován. Pak přišel měsíc červenec, nejhorší to pro nás měsíc, ten to všechno dovršil, dne 14. navečer přišly kroupy ve velikosti holubího vejce, zy dovršily zkázu na úrodě, padlo jich tolik, že ještě ležely druhý den ráno. Nejhorší bylo, že padaly bez vody tj. suché, které trvaly asi 7 minut, nejen, že zničily úrodu, ale i na budovách udělaly mnoho škod, otloukly omítku a rozbily spoustu oken a i stromy notně poškodily. V té době jsou žně v plné, proudu, žita byla zčásti posekána již před kroupami, mohlo toho být posekáno víc vinou STS (státní traktorová stanice), která jest v Konopišti se vše zdrželo nejméně o 14 dnů. Přišel výmlat, 1 mlátička byla postavena v čp. 4, druhá v čp. 13,
63
více mlátiček se nemohlo postavit, poněvadž byla omezena dodávka elektrické energie za prvé a za druhé nebyl dostatečný počet lidí na obsazení všech mlátiček. Zápisy dle usnesení rady MNV v Tismi ze dne 24. 3. 1959 ukončeny a kronikářem usnesením MNV ze dne 10. ledna 1959 ustanoven Jan Novotný, Tisem čp. 51 Tajemník MNV: František Hanibal
Předseda MNV. Vaněček
Dne 23. 12. 1958 jsem byl plénem MNV ustanoven kronikářem a sice proto, že od roku 1953 nebyla kronika vůbec psána. Kroniku měl psát za roky 1953 – 1956 Jan Škubal č. 30 a za rok 1957 – 1958 Julius Buřič. Proč kronika nebyla jmenovanými psána, nebylo zdůvodněno.
Životopis Jan Novotný Tisem č. 51. Jsem z dělnické rodiny. Sám jsem se vyučil krejčím a později pro nedostatek práce a za zdravotních důvodů jsem krejčoviny zanechal a dělal jsem, co se dalo. Politicky jsem byl organizován od roku 1932 v KSČ. Má záliba je práce s mládeží a hlavně ochotnická divadla., kterých jsem v obci sehrál a režíroval do roku 1959 celkem 47. Byl jsem v obci i v závodě v různých funkcích. Předsedou MAV, předsedou MNV atd. Kroniku jsem převzal a slíbil, že ji povedu s plnou zodpovědností a jak nejlépe dovedu.
64
Rok 1953. Tento rok jest pro zemědělství velmi nepříznivý, neboť pro velká sucha a v důsledku toho jest nouze o krmení, takže hyne hodně vepřového i hovězího dobytka a proto také není možno ani zasít. V noci jsou velké zimy a dnes to je 9. května napadl sníh. V důsledku toho JZD prosperuje velmi špatně. JZD koupilo 1 000 ks kuřat z Benešova z líhně, a proto, že byly dány do studené drůbežárny prozatímně zřízené v čp. 45, tak jich 90 uhynulo. Úroda se zatím drží a dokonce slibuje hezkou sklizeň. Dne 23. června ve 20 hodin 30 minut přichází taková pohroma, že nikdo ze starých občanů takovou nepamatuje, a sice kroupy, které zničily nejen úrodu, ale zničily i stromy a udělaly mnoho škody i na budovách. Jan Vaněček čp. 9, nejstarší to občan v obci, narozen roku 1870 říká, že takováto pohroma byla naposled v roce 1906, 3. června. 26. 5 dává vláda uzavřít všechny obchody do 3. 6. a vyhlašuje měnovou reformu a současně ruší lístkový systém. Pro výměnu byly zřízeny střediska s platností do 4. 6., kdo si peníze do této doby nevyměnil, tak mu propadly. Výměna peněz: kdo měl peníze doma tak dostal do 300 Kčs za 5 Kčs. 1 korunu, a za další úspory za 50 Kčs 1 korunu. Úspory uložené v záložně, neb v různých pojistkách se vyměňovaly do 5 000 Kčs jedna ku pěti a do 10 000 Kčs jedna ku 6.40 Kčs a do 20 000 Kčs a nad jedna ku padesáti. Ceny zboží se upravovaly podle měny, tj. jedna ku padesáti. Příklad: jízdné autobusem do Benešova stálo 9 Kčs, po měně 3 Kčs. Dělnická jízdenka na týden 30 Kčs po měně 6 Kč. Přirozeně, že i v naší obci se to neobešlo bez nářků a nadávek, hlavně u starých lidí a u těch, kteří měli hodně peněz. Jinak nedošlo k žádným mimořádným událostem Tento rok se v obci nic nemění a v JZD jsou poměry stále horší a horší, neboť družstevníci nechtějí pracovat, a kde se co dá ukrást, tak ukradnou. Všechno hyne a chátrá, mezi lidi se dostává zloba, nenávist, sobectví a hádky. Staré pojmenování stran kolem obce. Na straně východní: je spodní část obce, kde se říká „V podole“ a v lese za Podolem se říká „V Lumci“, nad podolem se říká “Na Milovníku, “dole v lese se říká “Na vydrbále“ nebo “U psí boudy“ a ještě dále nad Janovickým potokem se říká „U myslivecké lávky“ a po potoce dolů „Nad vohrádky“, U kapličky, V lumci, neb v Kožlí“. U potoka tisemského proti hradu Kožlí se říká „ U dudáku“ Severovýchodně: je zadní a přední strouha a chmeliště. Na straně severní: je “Doubravka“ a na zalesněném vršku smrkem, borovicí, jívou a osikou s několika planými hruškami se říká „Na Šibince“. Severozápadně: jsou „Jankovce“, louka pachovina s lesíkem „Havřinou“. Za Cestou k Neštěticům je „Amerika“, neb „Na dlouhých“, louky „V zálukách“, a „V háječku“. Na západ: jsou „Boroviny“, „U hrušričky“, a výše je rybník! „Michovec“, směrem k Tismi se říká „U křížku“. U křížku se říká proto, že na místě kde křížek stojí, se Václavu Fulínovi z Tismi čp. 1 splašily koně, on spadl z vozu, zranil se a po převozu do benešovské nemocnice zemřel. Křížek daly postaviti matka a žena. Zůstali dvě nezletilé děti - synové Jan a Václav. 65
Nad křížkem asi 20 kroků se v září v roce 1958 zabil nějaký chlapec z Klimětic na motorce, byl mrtev na místě. Na straně jihozápadní: se říká „V rybníčkách. Jihovýchodně: se říká „Pod Lumcem“ a „Podebránkov“, a na louce za potokem se říká „Na Párysce“, za mostem, v serpentýnách, směrem k Chvojnu je „Zádušní“, a Petráků les, kde se také říká „Na sekeře“. Cesta vedoucí lesem se jmenuje „Umrlčí“, protože po ní z tismi chodily pohřby na Chvojen na hřbitov. Rovněž se tam říká „U umrlčích vrat“, kousek dál u schůdků a to proto, že tento les byl ohražen drátěným plotem, ve kterém byla vrata, která byla zamčena a klíč měl hajný ze Chvojna. Když byl nějaký pohřeb, tak on vrata odemknul a hned zase zamknul. Schůdky byly přes drát a ty se nezamykaly. O tuto umrlčí cestu tisemští občané vedli spor s arcivévodou Ferdinandem de Este, následníkem Habsburského trůnu neboť on chtěl tuto cestu zakázat tak, jako chtěl tisemským zakázat pohřbívání na Chvojně, proto, že si tam chtěl pořídit rodinnou hrobku. Spor vyhráli tisemští. Na straně jižní: jsou „Vrcha“, a „Racochy“.
Rok 1954. Dne 1. dubna bylo zlevněno spotřební zboží. Toto rozhodnutí vlády naši občané přijímají s radostí, neboť v JZD jsou špatné poměry tak, že je u některých a hlavně u těch, co jsou odkázáni jen na výdělek bída o korunu. Z těchto důvodů také někteří družstevníci podávají z družstva odhlášky. Odhlášky jsou přijímány s podmínkou, že budou vyděleny až po žních. V důsledku špatného počasí bylo nedostatek krmiv a to se nyní projevuje nedostatkem masa, takže je prodej masa omezen na 1 kg pro rodinu. Na maso jsou fronty, ve kterých lidé stojí až 4 hodiny. Dne 16. 5. budou volby do KNV, ONV i MNV. Do MNV se bude volit 9 členů. Těchto devět členů se nemůže najít, protože se každý bojí velké zodpovědnosti i administrativy. Za pomoci instruktorů z ONV se chodí po vesnici od baráku k baráku a každý se přesvědčuje., aby se stal kandidátem MNV. Po několikadenním přesvědčování se staví kandidátka s členy, kteří také jsou ve volbách zvoleni. Vysvětlivky k volbám: Každý občan dostal kandidátku, na které byla jména kandidátů. Volilo se v hostinci u Škvorů, č.26, v sále i v lokále. V sále seděly všechny volební komise. Volič dostal kandidátku, s kterou šel do lokálu, kde nikdo nesměl být, a tam když s někým nesouhlasil, tak ho škrtnul a pak teprve šel hodit kandidátku do urny. Jako zástupce za ONV Benešov byl v naší obci Fr. Malý, který obdržel 141 neškrtnutých hlasů a 7 škrtnutých. Kandidoval za Lidovou stranu. Do KNV kandidovala za obvod, do kterého patří naše obec Anna Sklenářová z Bělice. Obdržela v naší obci 100 hlasů neškrtnutých a 48 škrtnutých. K volbě se dostavilo 100% občanů. Když bylo zvoleno, tak zas nastalo velké přesvědčování do funkcí hlavně za předsedu a tajemníka. Po několika večerních schůzích se výbor přeci stvořil.
66
Do MNV obdrželo hlasů: Fr. Hanibal Jan Škubal č. 30 Jan Novotný č.51 Jar. Vašák č.32 Václav Vaněček č. 8 Ant. Sládek č.47 Jos.Novotný č.37 Fr. Bayer č. 34 Jos. Vosátka č.28
neškrtnutých 84 91 115 112 120 96 133 100 122
škrtnutých 64 57 33 36 28 52 15 48 26
Utvoření výboru. Předseda: Jan Novotný Tajemník Frant. Hanibal Předs. zeměděl. komise: Jan Škubal Fin. komise. Jar. Vašák Václav Vaněček Jos. Novotný
kulturní komise: Ant. Sládek Jos. Vosátka Fr. Bayer
MNV byl zvolen a ujal se v obci vedení, ale poměry v JZD jsou stále horší a horší, protože nastal mezi družstevníky třídní boj. Malí zemědělci špatně vládnou a velcí záměrně špatně pracují. Oběma jde jen o to, aby se JZD rozpustilo. Budování obce: 1. Ve spodní části obce u čp. 39 se dělá nová studna s ruční pumpou, neboť tato část obce chodila pro vodu až k č. 7, nebo do potoka. 2. Zřizuje se nové schodiště a zábradlí u kanceláře MNV a fasáda na MNV a Hasičské zbrojnici. Žňové práce: Protože je v JZD špatná pracovní morálka bylo nutné volat brigády. Jako patroni nad zdejším JZD byli zaměstnanci kovoslužby z Prahy. Další brigáda byla z ONV a z nemocnice z Benešova. Veškeré obilí posekala STS Konopiště. Obilí bylo pěkné, ale většinu ho místní občané rozkradli, takže se ho na státní dodávku dodalo jen 300 q žita, 65q pšenice, 56q ječmene a 90 q žita a protože se málo prodávalo, nebyly peníze na výplaty. Toto množství obilí by za soukromého hospodaření mohl dodávat jeden větší zemědělec. V důsledku velkých krádeží a špatné práce dochází 1. 12. 1954 k likvidaci JZD a tu se teprve ukazují charaktery některých lidí, neboť z toho každý kouká urvat, co se dá a na druhého nehledí, takže je úplný chaos. Družstevníci si odnášejí z družstva spoustu dluhů. Toho času se u nás projevuje pokles po stránce hmotného zajištění. Dnes 23. 12 jest přírodní úkaz – velká bouřka a blýskání. Nikdo ze starších občanů toto nepamatuje.
67
Kultura v obci: Každý měsíc přijíždí do obce putovní kino, které promítá 2 filmy za večer. Jiné kulturní podniky, vyjma různých schůzí, kterých bylo během roku celkem 111. Úmrtí v obci: Dne 17. 12. 1957 tragicky zahynul Josef Kahoun, a sice při nalévání benzinu do auta chytil a uhořel. Zanechal po sobě 2 malé děti. Chlapce a děvče. Dne 23. 12. zemřela Antonie Fulínová č. 1 ve věku 97 let. Staré zvyky v obci: Pokaždé, když se některý chlapec, nebo děvče z obce žení nebo vdává, tak večer před svatbou se sejdou všichni chlapci i děvčata ze vsi a jdou se rozloučit, někdy jen zpěvem, někdy i hudbou, a tomu se říká Štandrle. Dvakrát za rok, a to v dubnu na Marka a v červenci na Annu, se pořádají poutě a to ráno jde procesí z Tismi s hudbou na Chvojen, zpívají se svaté písničky a nese se socha pany Marie. Tu nesou čtyři družičky, vpředu se nese korouhev sv. Václava. Dále se slaví konec masopustu, tím, že se chodí od čísla k číslu v maskách s hudbou a vybírá se kdo co dá. Dává se 5 až 25 Kč, jak kdo chce, neboť jest to dobrovolné, někde také zavřou dveře a nedají nic. Posvícení se slaví dva dny a sice slavívalo se 28. září v neděli a pěkná hodinka v pondělí, a to se opět chodí s hudbou po vsi a vybírají se peníze a koláče. Ale v tom je právě nyní změna, místo pondělí se drží sobota. Nakonec dubna se pálejí čarodějnice. Na stráni nad Podolem se zapálí hranice a všechna mladá chasa zpívá a přeskakuje oheň. Zdravotní zařízení: V čísle 14 je zřízena poradna matek, která se v roce 1958 přestěhovala do obecního domku č. 15. Do poradny dojíždí každých 14 dnů lékařka. Děti jsou pod kontrolou do 3 let. Zdravotním střediskem naše obec patří do Neveklova. Možnost výdělku v obci: Vydělat si v obci je především možnost u farmy SPS, v lese a v lomě. Ostatní občané jezdí za prací na různá pracoviště, většinou do Benešova a Týnce.
68
Rok 1955. Dne 28. III. ve 4 hodiny se na MNV rozhodlo, že bude v obci zřízena farma ČSSS (Československé státní statky). Jako první se pro to rozhodli zemědělci z čp. 14., 23., 13., 21., 12., tímto byly převzaty jejich majetky a oni se stávají zaměstnanci farmy. Za pozemky statky nic neplatí, jen za živý inventář a mrtvý inventář. Za hovězí 5-6 Kčs, za vepřový 4-5 Kčs. Obytné budovy se nepočítají. Důvod přebrání: Neplnění státního plánu a dodávek, křik, nadávky a pláč. Vedoucím farmy se stává Jan Fulín čp. 1. Výdělek u farmy je 40 – 20 Kčs, potahy 20 –40 Kč Hospodářská plocha obce: Celkem 124.17 ha, orná 86,22, zahrady a zahrádky 1,65, trvalé louky 5,21 pastviny 6,25, lesy toho času převzaty státem 6.61 ha, rybník 0.15, zastavěné plochy a domy 2.21 ha, neplodná půda 12.87 ha. Výstavba v obci: Jaroslav Hejna č. 55, Jan Havránek č. 56, dokončují stavby rodinných domů. Přístavby a větší adaptace se provádí v čp. 12,10,48,51,20,22,50,15,24.43. Politické složení obce: V obci jsou 4 politické strany a to KSČ, sociální demokracie, národní socialisté a lidová strana. Složky Národní fronty: ČD svaz přátel, Svez mládeže, Požární ochrana, Myslivecká společnost, rodičovské sdružení a Místní akční výbor. Narození a úmrtí: Od roku 1945 – 1955 se v obci narodilo 23 chlapců a 28 děvčat. Zemřelo 11 mužů, 11 žen, 6 dětí – 2 děvčata a 4 chlapci. Viz matrika ¨, kde jsou jména.
69
Rok 1956. Tento rok až. Do září jest velmi nevlídný, deště, zimy a ještě 18. 4. padá sníh. Od 10. září se počasí zlepšilo a bylo hezky až do 24. 10. Úroda byla ve všech produktech velmi pěkná, i úroda ovoce byla mimořádně velká. V naší obci je ovoce málo proto, že staré stromy pomrzly a jiné se nevysazují. Zájem o ovocná stromy má jen několik občanů, a to hlavně J.Vaněček č. 54 a Fr. Bárta č. 46. Kultura v obci: Kultura v obci se pomalu zvedá, neboť svaz mládeže začíná hrát divadla, dojíždí do obce oblastní divadlo, putovní kino a pořádají se různá divadla. Od roku 1950 byly sehrány tyto hry: Dne: Hra: Vybráno. 28.5.1950 Lucerna 6 450 Kčs 21.10.1950 Marina Havranová 3 720 „ 10.3.1951 Nikdy 4 860 „ 8.6.1951 Muzikantská Liduška 3 200 „ 1.3.1951 Tesaříci 3 300 „ 15.10.1951 Vojnarka 3 800 „ 18.4.1954 Dvě Maryčky nová měna 760 „ 20.2.1957 Podskalák 6 300 „ 8x 3.3.1957 Divadelní karneval 1 200 „ 14.12.1957 Sládci 4 133 „ 5x 4.2.1958 Dětský karneval 1 260 25.12.1958 Pohádka o Honzovi 570 „ Tyto hry řídil J.Novotný, scény V. Kubásek Sociální složení obce v roce 1956 – 1957: Obec je považována za obec zemědělskou, ale statistika dokazuje pravý opak, neboť z naší obce dojíždí do různých zaměstnání 56 mužů a doma pracuje 18 mužů. Žen doma pracuje 43, do různých zaměstnání mimo obec jezdí 21 žen. Mimo obec pracuje celkem +77 občanů, doma pracuje 61 občanů. Důchodci a invalidi: Důchod starobní a invalidní pobírá v naší obci 21 mužů a 24 ženy. Počítáme-li, že berou průměrně 450 Kčs, měsíčně činí to za 1 měsíc jen v naší obci 11 250 Kčs za jeden rok už to dělá 135 000 Kčs., které přijdou do naší obce ze sociální pokladny. Statistika hospodářských zvířat a ovocných stromů: V obci je: 8 koní, 86 ks skotu, 98 ks prasat, 42 ks koz, 840 ks. drůbeže. Celkem je zde 915 ovocných stromů, z toho 444 jabloní, 87 hrušní, 265 švestek, 34 slív, 7 vlašských ořechů, 26 třešní, 17 višní, 35 meruněk, 27 angreštů, 19 rybízů. V roce 1928 bylo v obci celkem 1 700 ovocných stromů. Dopravních prostředků v roce 1928 bylo 6 kočárů a 20 velocipedů. Dnes tj. rok 1956 – 1958 je dopravních prostředků: 3 osobní auta, 1 nákladní auto, 22 motorek, a 5x denně jezdí autobus. V obci je toho času, 59 radiopřijímačů, 4 televize, 17 gramofonů.
70
29. 7. 1956 se dokončila stavba autobusové zastávky, která se stavěla v akci M a ONV nám uvolnil 3 400 Kčs. Dne 1. září na zdejší škole nastoupil nový učitel J. Buřič. Přistěhoval se z Maršovic a Procházka se přestěhoval do Maršovic. Dne 1. října 1956 zahynul tragickou smrtí Josef Kubásek č. 13 a sic tím, že se v serpentýnách při jízdě traktorem a vlečným vozem sjeli s Ant. Pokorným z Maršovic mezi druhou a třetí zatáčkou, když se jede nahoru, po pravé straně, ze stráně do lesa. Pokorný vyskočil a Kubáskovi při převrácení spadnul traktor na hlavu a tu mu úplně rozmáčknul. Takže byl okamžitě mrtev, zanechav po sobě 2 letou dceru. Dne 10. září byl do místní školy přivezen klavír (křídlo), které nám věnovala závodní rada ONV Benešov
Rok 1957 Volby v obci: Dne 19. 5. 1957 se volilo do obcí a okresů. Ve zdejší obci byli zvoleni manifestačně (veřejně) Jan Novotný č. 51, Václav Vitejček, Jaroslav Vašák, Miloslav Franěk, Václav Vaněček 22, Antonín Sládek, Fr. Hanibal, Fr. Bayer, Karel Studnička, Jos. Vaněček 54. Protože se Ant. Sládek oženil a přestěhoval se, byl za něho zvolen do MNV Miloslav Albrecht. Složení rady MNV: Předseda V. Vitejček Tajemník: Fr. Hanibal Pokladník Jar. Vašák Jan Novotný Předs. kulturní komise. Předs. zem. komise. Josef Vaněček 54 Všichni občané volili veřejně až na Vl. Šebka č. 24, který šel za oponu a škrtnul Hanibala, Sládka a Studničku. Dne 3. března byla do místní školy zakoupena televize, jest to první televize v obci. Jest to dar občanů. Občané odpracovali brigádu na úpravě obce a svou mzdu věnovali na tuto televizi. Podobným způsobem byl ženám zakoupen elektrický mandl, jen že se nepracovalo v obci, ale na úpravě zdi kolem hřbitova na Chvojně a na úpravě hřbitova vůbec. Zapojili se všichni občané, až na několik nám již známých, kteří se nezapojili nikdy, když nešlo o osobní prospěch a to čp. 5, 27, 24, 48, 46, 20. Po stránce hospodářské se tento rok v obci nic nezměnilo. Počasí bylo průměrné. Kultura v obci: ČSM sehrálo divadlo Sládci. Rodičovské sdružení uspořádalo dětský karneval. Dále byly uspořádány 2 zájezdy. 1 do Máchova jezera a 1 na Karlštejn. Každých 14 dní přijede putovní kino. Oblastní divadlo v naší obci sehrálo hru „Manželství s Alanem“. Dále se v obci pořádají různé slavnostní a výroční schůze a přednášky. Samozřejmě, že je postaráno i o čtenáře veřejné knihovny, kde najdou literaturu takovou, která jim vyhovuje.
71
Události v obci: Učitel zdejší školy Julius Buřil měl být z rozhodnutí ONV odbor školství odvolán ze zdejší školy a propuštěn ze služby učitele vůbec. A proto, že tak rozhodl ONV bez vědomí MNV a všech ostatních složek v obci, tak se všichni členové a všechny složky proti tomuto rozhodnutí postavili a výpověď musela býti odvolána. Výpověď dostal Buřil proto, že prý se dosud nevyrovnal s náboženskou otázkou a že vodí děti každou neděli do kaple do Tvoršovic na mši svatou a že vyučuje ve škole náboženské bludy.
Rok 1958. Rok 1958 jest rokem normálním jak po stránce počasí, tak po stránce hospodářské. Až do 12. září, kdy se celá naše obec hospodářsky mění a stává se socialistickou až na čísla 5, 24, 25, 27, u ostatních přebírá veškerou zemědělskou půdu, živý i mrtvý inventář státní statek a majitelé se stávají zaměstnanci. Všechno se oceňuje, ale nevyplácí. Samozřejmě, že se to neobešlo bez různých nedorozumění, křiku nadávek i pláče. Tímto je vyřešena socialisace v naší obci. Práce MNV. Od voleb je MNV v naprosté pasivitě, tj. nic se v obci nedělá. Schůze MNV jsou svolávány velmi málo a MNV ztratil kontakt s občany, což se velmi projevuje na budování obce, občané se zas začínají zajímat jen o soukromé věci a stávají se sobečtější. Členové MNV si dávají různé závazky, ale proto, že se závazky nikým nekontrolují, tak se také neplní. Bude-li tento nezájem ze strany MNV a veřejné věci pokračovat, nastolí se v naší obci patriotismus. To je můj praděd žil tak, tak my tak můžem taky žít. Co bychom potřebovali být pokrokoví, když nám to stačí tak, jak to je. Jen když nemáme žádnou práci a starost a proto obec pomalu, ale jistě pustne jak veřejné komunikace, tak budovy i škola. Úroda v letošním roce byla velmi dobrá jak u jarnin, tak u okopanin a hlavně u ovoce všeho druhu byla taková, že se stromy musely zavazovat a podpírat, aby se nezlámaly. Dne 1. července byl propuštěn a dán do výroby učitel Julius Buřil, takže do zdejší školy jezdí vyučovat učitelka Blažková z Benešova. Je svobodná, takže Buřil zatím bydlí ve škole. Do školy chodí 24 dětí. Statistika obce: V letošním roce tj. 1958 se v naší obci snědlo, vypilo a stopilo: 13,45 q uzenin 86 q mouky – to jen co bylo koupeno v Jednotě 286 q chleba 1 300 hl piva 540 l lihovin 360 l vína 26 000 ks housek 50 q cukru 1650 q uhlí 520 ks elektrických žárovek 27 375 l mléka bylo koupeno v Jednotě 18,25 q másle bylo koupeno v Jednotě 40 150 ks vajec ty se vyrobily doma 30 q soli Některé věci není možno zjistit, jako třeba koření, hořčice, ocet, krmné obilí, drůbež maso atd. 72
Pro zajímavost jedno číslo: Počítáme-li, že v naší republice je asi 10 milionů občanů, koupí 6 dkg uzeniny za den, dělá to 6 000 q. Počítáme-li, že jeden kus dobytka váží průměrně 3 q jest to 2 000 ks denně. Za rok je to 2 190 000 q, tj. 730 000 ks dobytka.
Rok 1959. Tento rok je rokem velkých přeměn v okrese, a sice tím, že se dokončuje socialisace. V naší obci se celkem nic nezměnilo, jen to, že č. 5 Jar. Říha předal svou usedlost státním statkům dne 16. 9. 1959. Úroda je velmi dobrá ve všech produktech, ale sklizeň přesto, že je počasí normální se opozdila o 14 dní a to proto, že Jan Fulín č. 1 byl odvolán z funkce farmáře a na jeho místo nastupuje s. Záhora a ten se v řízení takového podniku nevyznal, takže musel přijít ještě jeden farmář a to s. Suk. Do práce na farmu chodějí všechny ženy a částečně i muži, pokud nechodějí do zaměstnání jinam. Dále u farmy pracuje pan Střelka s rodinou z Čeliva, který k nám byl přistěhován proto, že se nechtěl v Čelivě zapojit do JZD. Dále u statků pracují 2 rodiny cikánů, kteří bydlí v č. 2 a dosud se chovají slušně. Dne 27. 7. naposledy pršelo a dnes tj. 9. 12. padá první sníh, takže 133 dní bylo sucho, a sice takové, že místy se projevil nedostatek vody. Soukromě dosud hospodaří Jan Turek č. 25, Bohumil Bakos č. 27. MNV a jeho činnost. Až do 1.10. 59 se nic nedělalo a občané to kritizují a to proto, že předseda s. V.Vitejček se stará více o své soukromé věci než veřejné, takže mu nezbyde čas, aby svolával členy MNV k místním poradám. Narození v roce 1959: 6 dětí – 2 děvčata a 4 chlapci Úmrtí: František Brejla čp. 40 Antonín Vaněček čp. 8 Františka Havránková čp. 3
89 let 88 let 79 let
V obci je 74 žen, 71 mužů, 26 děvčat, 18 chlapců. Nejstarší občan Jan Vaněček č.9 se dožívá 92 let. Kulturní život v obci. Každých 14 dní putovní kino, ochotnické divadlo, zájezdy, televize. Televizí je v obci celkem 6 a to v čísle 9, 7, 22, 21, 51, 15, rádio je v každém čísle. Na dvou dětských divadelních představení bylo vybráno 1.260 Kč. Dále se pořádaly různé taneční zábavy. Knihovna má 700 ks knih
73
Výstavba v obci.. Miloslav Albrecht rodinný domek čp. 57 Adaptace rodinného domku: V Kubásek 39, Fr.Lhoták , Jaroslav Havlíček,Václav Vitejček a V.Vaněček 22. Obec postavila most u Jednoty u Šebků, vodovod na Chvojen na hřbitov, oplotila se škola a vysázelo se 500 topolů kolem místního potoka Motorismus v obci: 1 nákladní auto, 3 osobní auta, 17 motorek 250 ccm, 11 pionýrů, 22 velocipedů (kol). Farma používá různé traktory se závěsným nářadím, hydraulické nakladače, samovazy, kombajny na obilí, silážní, na brambory a řepu. Statistika zvířat rok 1959. Krávy 116 kusů Telata 38 „ Jalovice 42 „ Žír hovězí 24 „ Býci 1 „ 16 „ Koně tažné Koně jezdecké 1 „ Prasata na dom.porážku 36 ks Prasata farma 80 ks Chovné sviňky 12 ks Kozy 63 „ Kozlík 1 „ Ovce 4 „ Krůty 36 „ Včely 30 úlů
Slepice Husy Kachny Králíci Holubi
986 Ks 326 „ 118 „ 368 „ 115 „
Lesní zvěř z výměry 268 ha. Koroptev Bažant Králík Zajíc Srnčí Šedivka Tchoř Lasice Ondatra Hýl Hřivnáč Hrdlička Sysel
80 ks 90 „ 30 „ 87 „ 6 „ 5 „ 6 „ 35 „ 12 „ 16 „ 15 „ 12 „ 3 „
Sojka Straka Poštolka Liška Káně lesní Veverka Křeček Křepelka Holub Kachna Kuna Vydra
30 ks 2 „ 6 „ 1 „ 2 „ 20 „ 5 „ 12 „ 8 „ 4 „ 2 „ 2 „
74
Střelená zvěř za roky 1937 – 1958. Rok:
Koroptví
Zajíců
1937 175 1938 126 1939 106 1940 109 1941 91 1942 111 1945 nestřílelo se 1946 83 1947 88 1948 63 1949 60 1950 67 1951 62 1952 nestřílelo se 1953 srnců-1 „ 1954 1 1955 1 1956 3 1957 1 1958 2
51 60 49 53 64 62 7 31 41 25 38 43 45 66 65 48 56 45 48 30
Bažantů
Králíků
87 54 63 51 77 117 17 39 60 36 50 60 43 89 113 65 55 61 54 40
23 19 17 9 27 18 6 11 12 13 9 11 2 3 4 6 7 3 8 8
Příhoda mariášová. 17. 8. se v místní Jednotě u Šebků hrál 20 haléřový mariáš, a proto, že karta byla dobře složena, tak se hráči Novotný Fr., Škubal Jan, Vaněček V. a Říha Jar dvanáctkrát flekovali na sedmu a když to spočítali, tak Říha a Škubal měli platit 819.20 Kčs. Nezaplatili a byla hádka. Psáno proto, že se to v Tismi ještě nestalo. V roce 1955 se předávaly veškeré soukromé lesy státu. V obci byly dva lomy a to obecní a Kovářů. V obecním lomě se lámal kámen na státní silnici Benešov – Neveklov. Kámen se lámal ručně a šutr se tloukl paličkami. Tímtéž způsobem se těžil kámen na státní silnici z lomu Kovářového. V roce 1940 Němci potřebovali kámen na stavbu bunkrů v Tvoršovicích, tak chtěli lom zmechanizovat, ale už na to nestačili. V roce 1946 převzali lom Státní silnice a začali těžbu mechanizovat. Dělníci si v lomě vydělají 1 200 až 1 800 Kčs a je v něm zaměstnáno 12 lidí. Kultura v obci. 2 pouťové taneční zábavy 2 posvícenské taneční zábavy 3 bály 24 x kino 2x dětská besídka 3x zájezd do Prahy na divadlo 135 různých schůzí a přednášek
účast osob
650 700 1 200 4 000 60 110 4 500 75
Vyprávění nejstaršího občana Jana Vaněčka čp. 9. Narodil jsem se roku 1870. Ve 12 letech jsem musel chodit do práce ke dvoru na Chvojen, kde jsem dostával za 12 hodin denně práce 18 krejcarů. Z toho jsem si mohl koupit za 1 krejcar 1 litr kyselého mléka neb podmáslí a kus chleba. To byl oběd dělníka. Toho času bylo v obci 27 čísel. Většinou dřevěných srubů. František Vašák z nynějšího čísla 32 si první svou dřevěnou boudu obezdil, později byl slepý a chodil s flašinetem, aby se uživil. Domácí prážku si toho času mohlo dovolit jen 5 těch nejbohatších občanů z čísel 1,4,14,22,6. Komunikační spojení s Benešovem byl dvorem č. 12, úvozíčkem přes Janovický potok, co je nynější most, takže, když se potok rozvodnil, do Benešova se nemohlo. Až v roce 1905 se postavila okresní silnice, na stavbě silnice jsme obyčejně obědvali kus chleba a čtvrťák kořalky za čtyrák. Většina mužů a v zimě i ženy chodily do zaměstnání na pilu, do cukrovaru neb pivovaru do Konopiště, kde si muži vydělali 80 krejcarů za 12 hodin a ženy 40 až 50 krejcarů. Do práce se chodilo i v noci a to v dřevěných pantoflích a při lucerně, ve které se svítilo petrolejí neb svíčkou. Naturální výhody nebyly žádné, jen co si kdo ukradl. Muži i ženy si nosili z domova hořkou kávu ze žita neb ječmene doma praženého. Káva ze zrnek byla jen o vánocích a v lepších rodinách každou neděli Prvním pastýřem v obci byl Josef Šešina, který si z toho zaměstnání koupil v Nesvačilech větší usedlost. Po něm pásl Josef Brejla, který si koupil č. 25. Pásl nejen prasata i ovce, které choval každý větší zemědělec. Nejdéle se obce udrželi v čísle 41 a 45. Chovalo se v obci 120 až 150 kusů. Odměna za prasata byla jeden mandel snopů. Pastýř si sám choval kance a za to od každého hospodáře dostal jedno podsvinče, které na trhu prodával za 60 krejcarů a jednu zlatku. Mimoto obhospodařoval 2 – 3 korce obecních pozemků. Pozemky byly v místě, co nyní stojí škola a obecní domek č. 15. Na podzim byl pastýř povinen také pást krávy. Když se drobní zemědělci v obecním zastupitelstvu proti tomu, aby se platilo za pastvu obecními pozemky, tak jim velcí sedláci nadávali, že jsou socialisté. Toho času v obci byly 4 politické strany a to agrární, lidovci, národní socialisté a sociální demokraté. Tyto strany se utvořily až v roce 1918. Předtím v obci politické strany nebyl, to si vládli tak zvaní svobodníci
Dále byla změna na farmě, vedoucího za Suka opět dělá Jan Fulín č. 1. Přesto, že situace v krmení byla na farmě kritická, tak se živočišná výroba zvedla na přírůstkách u telat a jalovic o 36 dkg na kus a den. Plánované a skutečné stavy jsou. Soukromě dosud hospodaří B. Bakos čp. 27 a Turek Jan čp.25.
76
Rok 1960. Tento rok je bohatý na změny ve státě a tím i v obci, sice tím, že v tomto roce se mění celá struktura hospodářství, tj. tvoří se velké hospodářské celky, u nás farmy a sice dává se dohromady obec Tisem, Přibyšice, Neštětice s osadou Chvojínek a Doloplazy. Sídlo MNV má být v Tismi. Další změna je v tom, že do každé obce nastoupil jeden stálý politický pracovník, pro naši obec Novotný Jan č. 51 Tento pracovník má řídit veškerou činnost jak politickou, tak hospodářskou. V tomto roce se také konají volby do všech stupňů MNV, ONV, KNV i do parlamentu. Dále se bude konat oblastní i celostátní spartakiáda a sčítání obyvatelstva, takže bude dost práce na MNV. Kultura. 2. ledna 1960 se pořádal požární ples. Návštěva 180 lidí 9. ledna 1960 ples myslivecké společnosti, návštěva 260 lidí 21. února 1960 dětský karneval, návštěva 240 lidí 28. února- maškarní ples s odpolední scénkou „ Švejk u odvodu“ v r. 1914- 350 lidí 1. března dal MNV do Jednoty u Šebků jedno gramoradio. Požární sbor věnoval 100 Kčs na zakoupení gramofonových desek. Požární sbor je v poslední době v aktivitě. 10. dubna 1960 se dovezla na hřbitov Chvojen kamenná stírka na vodu, která se umístila pod vodovodní kohout u vchodu. Stírku daroval p. Fulín č. 1. 14. dubna se vysázelo na Milovníku tj. na stráni nad Vaněčkem č. 10 80 ks vlašských ořechů, stromky dodal Státní statek 14. a 15. dubna se stavěla kolnička na uhlí a veranda nad schodištěm do MNV, dále se stavěla knihovna s poradnou pro matky. Od 17. května se začala kopat jáma pro váhu. Váha je z Benešova, co je hasičská zbrojnice. Byla to váha městská a statky ji koupily od MNV Benešov za 1 900 Kč. Dne 10. června se stavěl nový místní rozhlas. Stavbu prováděl Remos Kutná Hora. Celkový náklad byl 14.700 Kčs, po obci je 6 reproduktorů. 19. června mezi 1 a 2. hodinou přišla bouře, prudký déšť a kroupy. Úrodu ve zdejší obci zničily málo, ale u Doloplaz zničily všechno obilí i okopaniny na 100%. Dne 16. července Výbor žen z Tismi v počtu 36 žen a 6 mužů dával do pořádku hřbitov na Chvojně. Tuto práci dělali ve svém volném čase a zadarmo. Dne 19. srpna 1960 zemřel František Novotný č. 50 ve věku 64 let, při cestě z hostince ve 21 hodin dostal u zastávky záchvat, z kterého se už neprobral. 1. září v 8 hodin bylo zahájení školního roku. Na zdejší školu nastupuje nový učitel s. Kaprálek, který školu zahajuje a rozdává dětem nové učebnice a školní pomůcky, které dává stát zdarma. Školní zahrada i budova je ve špatném stavu, protože učitel Táborský, Kudrna, Vánovský, Procházka Buřil a Blažková se o školu nestarali. V letošním roce do školy nastupuje 19 dětí, 9 chlapců a 10 děvčat. Děti i rodiče měli z učebnic i pomůcek radost, starší ročník dostal i plnicí pera. Letošní úroda na zdejší farmě je pěkná, zvláště se urodila kukuřice, takže se na ni jezdili dívat delegace z celého okresu i odborníci z Prahy. Zasetá plocha kukuřice čtvercově na siláž je 19 ha. Některé je až 3 m vysoká a výnos je 760 q po 1 ha. Sklizeň všeho se provádí mechanizačně. Obilí se sklidilo 2. září, takže 3. září jsou slavné dožínky s hudbou a programem a velkou hostinou, na kterou ředitelství Státních statků věnovalo proto, že se farma umístila v soutěži na 5. místě 400 Kčs., 10 slepic a 60 kg pšenice., místní myslivecká 77
společnost 2 srnce , a dozorčí výbor Jednoty 5 králíků, a 10 kg. vepřového bůčku. Pozvaní jsou všichni občané, protože všichni pomáhali při sklizni. Všechno se odbývá v Jednotě u Šebků. Program zajišťuje Jan Novotný se Svazem mládeže. Místní farma obhospodařuje 363 ha zemědělské půdy, má 3 traktory, 7 párů koní, vypomáhá 1 pásový traktor a nakladač chlévské mrvy. Úroda všeho ovoce je dobrá. Hospodářské zvířectvo v obci u soukromého sektoru: Skot celkem 10 ks, kuřat 354 ks, slepic 501 ks, kohoutů 12 ks,prasnic 1 ks, prasata a selata 16 ks, krůty 6 ks, husy 122 ks,kachny 17 ks a kozy 45 ks. U farmy: Krav 105 ks, jalovic 250 ks, 90 ks karanteních prasat od 20 kg do 100 kg. Stálých zaměstnanců 24 a sezonních 29. Volby do MNV. Volby se konaly 12. 6. 1960. Předcházelo mnoho schůzí MNV,KSČ i ostatních složek a 2 veřejné, na kterých byla účast 65% obyvatelstva. Za poslance MNV bylo navrženo celkem 11 členů: Hanibal Fr. 38 Vaněček Jos. 54 Vašák Jar. 32 Vaněček Václav 22 Kubásek Václav 39 Havlíčková Růžena 48 Lhoták Fr. 33 Hejna Jar. 55 7 Novotný Jiří 50 Fraňková V. Novotný Jan 51 Volilo se manifestačně, takže všichni obdrželi 100 % hlasů Složení rady MNV a komisí: č. 38 předseda Hanibal Fr. Novotný Jan 51 tajemník Vaněček Jos. 54 předseda zemědělské komise Vašák Jar. 32 finanční komise 22 technické Vaněček V. Zemědělská komise. Vaněček Josef Havlíčková Růžena Vaněček Václav Vaněček Václav
54 48 12 8
předseda člen člen člen
Kulturně osvětová a školská: Hejna Jaroslav 55 Fraˇvková V. 7 Šebek Vladimír 24 Lhoták František 33
Předseda člen člen člen
Finanční komise. Vašák Jaroslav Novotný Jiří Novotná Jar. Fulínová Marie
předseda člen člen člen
32 50 51 1
78
Komise pro zvelebování obce a technická: 22 předseda Vaněček Václav Kubásek Václav 39 člen Vitejček Václav 20 člen Studnička Karel 47 člen Dne 23.10 1960 byla dokončena přístavba v č. 15 poradny pro matky. Poradna byla zřízena ze starého chléva. Pracovali na ní zdarma Václav Kubásek, Jiří Novotný, Josef Vaněček 54, František Hanibal, Jan Novotný, jar. Hejna. MNV zaplatil jen materiál. Různá statistika obce. Ke dni 31. 12. 1960 je v obci: 13 televizorů, 4 osobní auta, 1 nákladní auto (hasičské, 36 motorek, o obsahu od 100 do 350 ccm, 47 elektrických praček, 61 radií, 1 zvětšovací aparát pro fotokroužek s příslušenstvím, který byl zakoupen MNV 27. 12. 1960 za 1373 Kčs. 14 gramofonů. Domácí pece na chléb byly v 31 domech. Tyto pece se dosud zachovaly v č. 2, 4, 8, 11, 13, ale už se nepoužívají, neboť se chléb i houska dovážejí z Neveklova a toto zboží není dobré kvality, neboť si občané stěžují. Soukromě dosud hospodaří: Bakos Bohumil čp. 27 na výměře 1,54 ha, má 3 krávy, 1 prase, 1 kozu, 30 slepic, a 14 kachen. Pozemky obdělává ručním pluhem, i ostatní nářadí je za kravský potah. Turek Jan čp. 25 na výměře 1,25 ha má 1 krávu, 1 kozu, 1prase, 32 slepic, 9 kachen, 10 husí. Pozemek rovněž obdělává postaru. Oba pobírají státní důchod. K 31. 12. 1960 podle soupisu je v soukromém držení 59 slepic, 17 kohoutů, 35 husí,27 kachen,a 49 koz, 350 domácích králíků. Všechny rodiny jsou zaměstnány u místní farmy a mají povoleno si držet na 1 rodinu 12 ks drůbeže, 2 kotce králíků a ročně 1 prase. Průměrný výdělek zaměstnance farmy je u muže 1 100 Kčs u ženy 600 Kčs. Statistika mrtvého i živého inventáře u místní farmy: Býci plemení 1 ks, krávy 79 ks, mladý dobytek a žír 133 ks, koně 14 ks, prasata výkrm 96 ks. Pohrabáče potahové 6 ks, obraceče 4 ks, sekačky luční potahové 4 a 1 traktorová, silážní kombajn (SSSR) 1 ks, sečky potahové 4 a 1 traktorová, mlátičky 3 ks, řezačky 5 ks, traktory kolové 4 ks, 1 pásový traktor, valníky potahové 6 ks, traktorové 4 ks, diesel motor 1 ks, senomety 4 ks, zrnomety 2 ks, ventilátor na dosušení 1 ks, 1 váha mostní, 1 dobytčí, sběrací lis na slámu 1 ks, sazeč brambor 1 ks, vyorávač brambor 1 ks, obraceč a shrnovač 1 ks,1 nakladač chlévské mrvy, 2 transportéry, 8 vozů za koňské potahy.
79
Rok 1961. Rok 1961 byl rokem několika změn, které se udály v naší obci, po stránce socialisace se nezměnilo nic, neboť farma stále hospodaří na výměře 362 ha, ale s tím rozdílem, že se podstatně zvýšila jak výroba rostlinná, tak živočišná, a sice hektarové výnosy průměrně v roce 1960 byly 16q v roce 1961 19q až 21 q. Přírůstky u skotu a telat průměrně v roce 1960 byly 20-40 dkg a v roce 1961 65 – 70 dkg. Dojivost v roce 1960 2-4 litry, v roce 1961 6-7 litrů. Skot je dosud ustájen vč. 2, 4, 21, 13, 12, 23 celkem 251 ks. Prasata se na místní farmě nepěstují, jen v č. 1 je karantení stáj, kde je 80 ks. Docílené přírůstky u těchto prasat je 60-80 dkg. Správce farmy je Jan Fulín č. 1, vedoucí rostlinné výroby je M. Chobotský č. 51 a vedoucí živočišné výroby je Jindřich Járka, rodák ze Stranného. Jsou to odborníci na svém oboru a dobří organisátoři a proto se dociluje na farmě takových výsledků Pracovní morálka je u všech zaměstnanců celkem dobrá až na nějaké výjimky. Průměrný výdělek je u mužů 1 000 až 1 200 Kčs, za měsíc a u žen 600 – 800 Kčs za měsíc. Většina zaměstnanců hlavně ženy mají dosud sklony k odcizování různých zemědělských výrobků na farmě. Každý zaměstnanec farmy si může držet 12 ks drůbeže, 1 prase a dosud drželi kozy, které musí být do konce dubna 1962 zlikvidovány. Strojní vybavení farmy je špatné a nedostačující. Farma dosud drží 3 páry koní, které jsou ustájeny v č. 4. Kancelář farmy je v č. 45 u č. 1, bývalá sušárna. Účetní evidenci na farmě vede s.Dragounová, která dojíždí z Neveklova. Soukromě v obci dosud hospodaří Jan Turek č. 25 na výměře 1,15 ha, drží 1 krávu, 1 jalovici, 1 prase, 25 ks drůbeže oba mají důchod. Bohumil Bakos hospodaří na 1,35 ha, drží 2 krávy, 1 tele, 2 kozy, 50 ks drůbeže, pobírá invalidní důchod. Oba soukromníci obdělávají půdu kravským potahem. Budování obce. Dne 24. 2. se začal vyvážet místní rybník,bahno se nakládalo nakladačem farmy a farma si ho vyvážela na kompost, byl vyvezeno 80 m3. Dne 20. 5. se začala opravovat hráz kolem rybníka a hloubil se rybník buldozerem, který byl vypůjčen z místního lomu. V současné době byla zrušena sádka, do které buldozer nahrne materiál z rybníka. Na opravě hráze pomáhalo 27 občanů. 19. 7. 61 se začala generální oprava školy, na opravě se provedly tyto práce: výměna oken, okapových žlabů, nová fasáda, oprava střechy a zřízení koupelny. Oprava stála celkem 80 000 Kčs a práce prováděl OSP Benešov. V listopadu 1961 byla provedena oprava 100 ks sklápěcích židlí, které jsou majetkem MNV-OB. Dále byla provedena oprava silnice za Havránkovi, koupil se nový promítač za 7 200 Kčs a elektrická vrtačka za 750 Kčs. A nové prapory za 1 220 Kčs, dvě ruční pumpy pro veřejné studny, výzbroj a výstroj pro požární sbor za 7 000 Kč. Soukromě byly v obci postaveny 2 bytové jednotky, které postavil M. Albrecht a Josef Vaněček. Přístavbu provedli: Vaněček Václav 22, Lhoták František 33, Novotný Jan 51 a Vaněček Josef 54. Adaptace byla provedena v čp. 1, 4, 5, 10, 11, 14, 15, 20, 22, 23, 26, 38, 39, 40, 46, 48. Změny a události v obci. Dne 8. 7. 1961 začala do obce dojíždět pojízdná prodejna s masem a to každý pátek večer, takže občané nemusí pro maso dojíždět do města. Dne 2. 1. 1961 nastupuje do místního hostince (Jednoty), nový vedoucí, Jaromír Žeravý z Čerčan. Dosavadní vedoucí Šebek ani jeho syn to nechce dělat a hlavně jejich manželky se staví proti tomu, že musí v Jednotě také vyvařovat. Hostinec byl majetkem Šebka, ale byl Jednotou vyvlastněn pro veřejné účely. 80
12. 12. 1961 žáci místní školy Brdek a Hejna si dělali oheň v blízkosti stohu slámy, který byl majetkem místní farmy, stoh od ohně chytil a shořel. Shořelo celkem 60q slámy v ceně 600 Kčs. Osvětová činnost v obci: Dne 15. 4. 1961 osvětová beseda sehrála divadlo „Jen na lékařský předpis“. Vybráno 900 Kčs. Toto představení bylo sehráno v Oušticích a Drachkově. 10. a 11. června uspořádal výbor žen dvoudenní zájezd, kterého se zúčastnilo 54 občanů, převážně ženy, jelo se Praha, K.Vary, M.Lázně Cheb,a zpět Spalo se v K.Varech. 25. 6. 61 pořádal požární sbor slavnost na školním hřišti k 60 výročí trvání sboru v obci. Slavnost je dobře připravena, ale je poměrně malá návštěva. Na hřišti jsou tyto atrakce. Houpačky pro děti, stánky s různým občerstvením, kolem hřiště břízky z dekorací, hudba, na podium školní děti tančí a zpívají, nacvičoval je ředitel místní školy Kaprálek. Dospělejší mládež pod vedením Jana Novotného zpívá, recituje a soutěží. Požárníci předvádějí ukázku nové a staré požární techniky. Pomoc poskytli téměř všichni občané a armáda z Jírovic, která nám také dělala propagaci po obcích s rozhlasovým vozem. Dále bylo v obci pořádáno 6 tanečních zábav a maškarní průvod. MNV konal 56 schůzí rady a pléna, 4 veřejné schůze. Složky v obci: MNV, vesnická organizace KSČ, Výbor žen, Závodní výbor ROH na farmě, myslivecká společnost,požární sbor, rodičovské sdružení, a různé komise při MNV: zemědělská, finanční, stavební, pro veřejný pořádek,pro místní hospodářství, pro bezpečnost při práci, osvětová beseda a kulturní, štáb civilní obrany. Statistika v obci: K prvnímu březnu 1961 byl proveden soupis obyvatel a domů, k tomuto dni je v obci 57 čísel, 82 mužů, 71 žen, 45 dětí, celkem 198 obyvatel. Vybavení bytů: 55 rádií, 15 televizorů, 42 elektrických praček, 4 ledničky, 680 m podlahové plochy, 2 elektrické sporáky, 9x elektrické trouby, motorových vozidlel včetně Pionýrů 31 ks, 5 osobních aut a 1 nákladní auto. Ovocná stromy - k 1. 9. je v obci: 1127 ovocných stromů, z toho 91 vlašských ořechů, 496 jabloní, zákrsků 49, třešní 34, višně 20, hrušně 92, švestky 332, slívy 35, angrešt 31 a různé keře jako rybíz, šeřík, jasmín, střemcha růže. Některé staré druhy ovoce v obci už úplně vymizely a sice: hruška máslovka, ovesnice, vladyka, václavka, světelka, lahvice a kabaně. Jablka panenské, alexandr, reneta kožená a zlatá a šípková. Z divokých keřů se v obci dosud drží hloh, jeřabinka, trnka, šípek, kněžská čepička, zlatý déšť, psí víno, divoký chmel a břečťan. Hospodářské zvířectvo: Soupis ke dni 1. 1. 1962. Hospodářské zvířectvo v soukromém držení: 382 kuřat, 180 slepic, 13 kohoutů, 31 husí, 5 kusů skotu, 22 koz, 28 prasat a 17 kachen. V obci je 39 občanů, kteří pobírají důchod sociální, invalidní, starobní, vdovský. Pro tyti lidi přijde každý měsíc do obce 17 425 Kč. Někteří si ještě přivydělávají na různých pracovištích. Nejnižší důchod v obci je 98 Kčs a nejvyšší 1060 Kč.
81
Spotřeba v Jednotě (hostinci): V roce 1961 se snědlo a vypilo jen v hospodě u Šebků 380 hl piva, 4 hl lihovin, 5 hl vína, 1980 limonád, 1369 sodovek a snědlo se 12 q uzenin. Několik občanů hraje dosud karty a to mariáš a ferbla. V hostinci je pingpongový stůl a kulečník. Rok 1961 zakončil MNV veřejnou schůzí, která se konala v Jednotě u Šebků dne 29. 12. za přítomnosti všech složek NF v obci a 68 občanů. Na této schůzi byl vytýčen plán práce MNV na rok 1962.
Rok 1962. Rok 1962 byl celkem rokem průměrným jako roky předešlé, až na to, že v jarním období hodně pršelo a byla velká zima až do konce května a pak už nezapršelo až do 25 října takže úroda všeho byla poměrně malá, hlavně se to projevilo na krmné základně. Veškerá sklizeň obilovin se prováděla sovětským kombajnem SK 3 a sláma se sbírala vysokotlakým lisem výroby NDR. Protože byla snaha, tak byla sklizena za 16 dní bez velké dřiny, S kombajnem jezdil Jan Fulín č. 4 a Fr. Hašek z farmy Přibyšice. Rovněž brambory se sklidily bez dřiny a to kombajnem německé výroby. Tento rok nebyly v naší obci vidět vůbec obilní panáky na poli a brambory se do košíku sbíraly jen po uvláčení. Farmu řídí Jan Fulín z č. 1 jako správce, vedoucí rostlinné výroby je Miroslav Chobotský a Jindřich Járka jako vedoucí živočišné výroby. Řízení bylo od všech třech dobré, neboť farma po celý rok se v soutěžích řadila mezi nejlepší na celém statku i v okrese tj. na 1., 2., 3. místo. Statistika obce: Místní farma obhospodařuje celkem 379,91 ha zemědělské půdy, z toho 287,50 ha orné. Oseto bylo 44 ha ozimé pšenice, 39 ha žita, 5 ha jarní pšenice, 27 ha ječmene, 21ha ovsa, 12 ha řepky, 4 ha len, 7 ha směsky. Obilovin celkem oseto 143 ha. Okopaniny, cukrovka 11 ha, brambory 29 ha, krmná řepa 4 ha, kukuřice na siláž i na krmení 32 ha, mrkev 3 ha. Jetele 8 ha, jetel červený 49 ha, směsky ozimé 22 ha víceleté pícniny 64 ha, louky 33 ha pastviny 25 ha. Skot: 250 ks hovězího, z toho krav 75, jalovic 46, býčků na žír 69. Prasat 100 kusů, jen karantení stáj v č. 1, 8 ks koní. Jiné zvířectvo farma nemá. Soukromý sektor: Bakos Bohumil č.27- 1,86 ha půdy, 2 krávy, 1 jalovice, 50 ks drůbeže Turek Jan č. 25 – 1,36 ha půdy, 2 krávy, 30 ks drůbeže Soukromého zvířectva v obci celkem: 318 kuřat, 315 slepic, 14 kohoutů, 49 husí, 21 kachen, 12 krůt, 30 prasat a 32 koz.
82
Zařízení v obci: Rádia 63 ks, ledničky 5 ks, 3 plynové vařiče, 22 televizorů, 33 motorek, 5 osobních aut, 1 nákladní auto, 38 elektrických praček, 4 elektrické sporáky a jiné drobné zařízení. Bytová kultura je celkem dobrá. Kultura v obci: Výbor žen uspořádal 4. března maškaru s průvodem po obci Tismi a Přibyšice. Průvod se skládal z hudby a 30 krojovaných žen i mužů. Kroje byly vypůjčeny z Kolína a večer byla taneční zábava. 4. dubna Zemědělská škola Benešov zde sehrála divadlo „Babička“. 12. dubna místní požárníci sehráli hru A. Jiráska „Kolébka“. Tuto hru opakovali v Drachkově, Oušticích a Jablonné. Kroje měli vypůjčené z Kolína. 30. června Výbor žen uspořádal 2 denní zájezd do Hřenska, platilo se 100 Kčs za osobu. Jelo 43 občanů a spalo se v Děčíně. Budování v obci: Upravovaly se veřejné komunikace a zřizoval se přítok do rybníka z betonových desek. Které zaplatila Státní pojišťovna Benešov 7 000 Kčs. Desky se vozily autem Požárního sboru Tisem z Davle. Celkem 1 500 ks, jedna vážila 33 kg. Současně se zřídilo dětské koupaliště, které nám vyhloubil buldozer z místního lomu. Úmrtí: Dne 22. února zemřel nejstarší občan Jan Vaněček č.9 ve věku 92 let a v březnu Kristýna Škubalova rovněž ve věku 92 let a na půdě se oběsil Jan Škubal. Změny v obci: Dne 1. července se měla uzavřít místní škola a děti měly dojíždět do Benešova a ředitel školy měl už dekret do Neveklova, ale po různých intervencích na KNV v Praze i ONV v Benešově zůstala škola v obci dál. Další změna nastala v Jednotě (hostinci), u Šebků, kde bal vedoucím Jaromír Žeravý, byl ústředím Jednoty odvolán a na jeho místo nastoupila Vlasta Lhotáková, která současně vede Jednotu v č. 22. V hostinci je nyní pořádek a slušné jednání, takže občané jsou spokojeni. V únoru až červenci byla provedena velkým nákladem meliorace luk v Zálukách. K výstavbě kravína a příslušenství v částce 18 000 000 Kčs nedošlo pro velkou rozestavěnost v okrese. V letošním roce se objevil veliký úbytek zvěře, takže myslivecká společnost mohla uspořádat pouze jeden hon. Rovněž se v obci postrádají některé druhy ptactva a neb se objevují pouze ojediněle. Neobydlené domy v obci jsou č. 9, 16, 4, zrušené jsou č. 44, 45, 52, 53. Od 1. 1. 1963 končí Jan Novotný v obci funkci uvolněného celodenního tajemníka a nadále zůstává ve funkci úvazkového tajemníka. Od 1. 9. 1962 se znovu předepisuje dodávka sádla z domácích porážek, a to u zaměstnanců JZD, neb státních statků 5 kg, u soukromě hospodařících zemědělců 7 kg. Toto rozhodnutí vyvolává u občanů značnou nespokojenost. Výstavba a adaptace v obci: Výstavbu nových domků provádí Josef Vaněček č. 19. Nový domek bude mít číslo 59 o 6 místnostech a příslušenství. Dále Anna Neradová 2 místnosti a chodba číslo 58. Adaptace a přístavba byla provedena v č. 20, 28, 4, 1, 5, 51, 54, 57. 83
Rok 1963. Rok 1963 byl rokem normálním až na jarní dlouhodobé deště, takže práce na polích byla o 3 týdny opožděna, což se hlavně projevilo na zimu při sklizni okopanin, které se sklízely ještě 15 listopadu. Výnosy u obilovin byly normální, tj. 18 – 30 q po hektaru. U brambor 180 – 230 q a cukrovka 200 – 300 q. Obiloviny se sklízely kombajnem a sláma se lisovala do 20 – 30 kg balíků. Rovněž u brambor se prováděla kombajnová sklizeň a to kombajnem, který vyrobili západní Němci. Obilní kombajn SK3 výroby sovětské. Brambory pro konsum se třídily na třídičce a lidé, kteří za ně zaplatili 82 Kčs za 1 q, si stěžovali, že jsou poškozené a že budou hnít. Jinak po stránce hospodářské byl letošní rok normální až na to, že byla dlouhá zima, která začala 15 11 1962 a 22. března ještě napadne sníh, takže zima skončila kolem 15. dubna. Mrazy dosahovaly až 42 stupňů a proto, že byl velký nedostatek uhlí, tak se mezi občanstvem projevovala nespokojenost. Dne 16. března byl vytvořen jeden velký hospodářský celek, a to sloučením farem Tisem, Přibyšice, Černíkovice a do konce roku se mají sloučit i obce. Rovněž se sloučily honitby. Dne 1. září se v naší obci pro nedostatek dětí uzavřela místní škola, takže děti dojíždějí do školy do Benešova. MNV a všechny složky v obci se včetně rodičů stavěli proti uzavření, ale zbytečně, protože 13 dětí bylo málo. Bylo jednáno s Přibyšicemi, aby posílaly děti do školy do Tismi, ale ty odmítly. Dále MNV intervenoval na KNV v Praze na školském odboru, ale ani to nepomohlo, neboť nám bylo sděleno, že toto vyučování nevyhovuje jak po stránce učební osnovy, tak po stránce finanční. Dne 5. 11. 1963 si okresní školní výbor přebírá školní inventář za přítomnosti zástupce MNV. Ve školním bytě zatím zůstává bydlet bývalý ředitel školy s. Kaprálek a ze třídy se zřizuje kulturní místnost, kde se bude promítat pravidelně kino, nacvičovat divadla, konat veřejné schůze, přednášky a zasedání pléna MNV. Z kabinetu bude zřízena kancelář MNV. Ze dvou místností nynějšího MNV tj. v čísle 15 bude zřízena dětská poradna a do dosavadní poradny si ženy dají elektrický mandl na prádlo. Dále bude škola sloužit pro veřejnou knihovnu. V obci dosud hospodaří soukromě Jan Turek č. 25 (důchodce), na výměře 1,46 ha a Bohumil Bakos (důchodce), na výměře 1,86 ha, který dne 15.10 1963 zemřel v Havlíčkově Brodě na psychiatrické klinice. Manželka jmenovaného zatím hospodaří dál, ale už svou půdu nabízí místní farmě Státního statku. Dne 8. května 1963 sehrál místní ochotnický kroužek při MOB divadelní hru Pavla Pavlíčka „Nikdy“. Tato hra se hrála ještě v Oušticích a Drachkově a to s velkým úspěchem. Hráli Kaprálek, Havlíčková, Fulínová, Karla, Fulínová Marie, Kubásek Škvor Jan, Škvor Josef, Havránková Jana. Bárta Fr.Šebek Vl., Jan Vaněček. Režii vedl Novotný Jan, napovídal Vaněček V. č. 22, scénu stavěl Kubásek Václav. Dne 21. července 1963 se konala velká tradiční pouť s pořadem. Ráno v 8.00 hodin šli chlapci a děvčata v národních krojích průvodem s hudbou na Chvojen ke kostelíku, kde Jednota zařídila občerstvení a lunaparky- zábava pro děti. V 10 hodin začal hlavní program a to: scénka „Vojna a mír“, dětský zpěv a tanečky, tanec v národních krojích, Česká beseda. Různé výstupy a zpěvy, po programu, se moc líbil odchod s hudbou do Tismi, kde se tančilo od 14 hodin do 5 hodin do rána. Besedu nacvičil s. Kaprálek, režii měl Novotný Jan. Příjem z této pouti byl 3 060 Kčs, vydání 2 740 Kčs. Pořádaly tuto pouť všechny složky v obci. 84
Výbor žen ve dnech 7. a 8. července 1963 uspořádal zájezd do Jindřichova Hradce, Třeboně, Macochu, Telče a zpět. Spalo se v Brně. Statistika k 1. červenci 1963 (jen soukromé drobné zvířectvo.) Kuřata Slepice Husy Kachny Krůty Kozy
508 kusů 487 kusů 124 kusů 30 kusů 14 kusů 31 kusů
Zde končí zápisy první knihy kroniky obce Tisem. Poté až do roku 1968 nebyla kronika psána. Proč není známo. Pokračováno bude v knize druhé od roku 1968.
Kronika byla přepsána kronikářem do digitální podoby v roce 2011
85
