JSTE VYČURANÁ MÁMA? Zkuste náš dotazník. 1. Nesnášela jste děti, než se vám nějaké narodilo? 2. Nesnášíte je nyní ještě více (s výjimkou vašich)? 3. Když lidé říkají: „Být mámou je tak vyčerpávající,“ říkáte si v duchu: „Ne když se to dělá po mém.“? 4. Jste ochotná obětovat trochu štěstí vašeho dítěte, abyste si mohla o hodinu přispat? 5. Ignorujete někdy pokyny dětského doktora, pokud s nimi nesouhlasíte? 6. Abyste ho nechala doma, musí mít vaše dítě teplotu přes 37,5 °C? 7. Pokud má vaše dítě teplotu lehce nad 37,5 °C, říkáte si, zda neposunout spodní hranici pro setrvání doma na 38 °C?
11
8. Pokud přistoupíte na názor, že v parku se vyskytují „mámy hrající si s dětmi“ a „mámy esemeskující na lavičce“, patříte do druhé kategorie? 9. Pokud byste si musela vybrat mezi slečnou či paní na hlídání, která: a) si s vašimi dětmi hraje, ale chodí pozdě, b) vaše děti nebere na vědomí, ale chodí včas, zvolila byste variantu „b“? (Odpověď, že byste paní či slečnu „a“ donutila chodit včas, se nepočítá.) 10. Uvědomila jste si díky svému mateřství, že vaše vlastní matka je ještě horší, než jste si myslela?
Pokud jste na tři nebo více otázek odpověděla kladně, jste ta správná vyčuraná máma. Pokud jste odpověděla kladně na všechny, jste absolutní hrdinka.
vycurana mama 3.indd 11
30.8.2013 13:47:31
kapitola 7
KAPITOLA 7
Zaregistrovala jste, že vaše dítě spadá do pouhého průměru
36
Vašemu dítěti jsou tři, možná čtyři roky. Všimla jste si, že když si hraje s ostatními, není intelektuálním vůdcem smečky. Není hloupé, nicméně se skládačkami je pomalejší. V abecedě halt přeskakuje „C“. Napočítá do deseti – když po něm nechcete šestku. Koketujete s myšlenkou, že váš drobeček možná nemá úplně našlápnuto mezi nejtalentovanější. Máte z pekla štěstí. Na základě čistě laického pozorování lze konstatovat, že z průměrných dětí vyrůstají normální bezproblémoví dospělí. Soudě podle nedávných třídních srazů ze střední školy je zřejmé, že ti, kteří skončili špatně, se z naprosté většiny rekrutují z jedné z následujících skupin: dětí ze špatných rodin a dětí, jež bývaly považovány za nadané. Tato kapitola by se správně měla jmenovat „Co když je vaše dítě výjimečné?“, neboť mámy právě těchto dětí by si měly dělat starosti. Když nadanému dítěti řeknete, že může být prezidentem, spočítá si pravděpodobnost takového scénáře ve svém velkém mozku, a vaši tezi odmítne. A brzy přestane věřit všemu, co říkáte. Jste jen další lhářka, která maže dětem med kolem pusy, aniž by pochopila byť jen základy statistiky. Pomalejší dítě vám ale uvěří pokaždé. Ronald Reagan domů nosil trojky. Začala jeho matka panikařit a posílat ho čtyřikrát týdně na doučování? Ne. Smířila se s tím, že její syn je hezoun s pěkným účesem, a pochopila, že to stačí.
vycurana mama 3.indd 36
30.8.2013 13:47:34
ale někdy jsou úžasné
Pokud ale čtete tuhle knížku, pravděpodobně nechcete trojkaře. Chcete jedničkáře. Někoho jako Reaganova viceprezidenta (a prezidenta na jedno volební období) George Bushe staršího. Přesně tak. Samé jedničky vypadají na papíře dobře, ale ne vždy jsou zárukou znovuzvolení. (Anebo chytrých dětí.) Průměrné děti mají vrozenou schopnost pochopit, že na určitou věc nemají. Vytvoří si jiné dovednosti právě kvůli tomu, že nepatří mezi ty, kteří si ke slohovce sednou večer před datem odevzdání a dostanou jedničku s hvězdičkou. Vyrůstají z nich studenti, kteří jsou schopni se učit na zkoušky, a normální dospělí zvládající nalepit v kuchyni omyvatelnou tapetu nad dřez či uvařit něco v papiňáku. Když dostane průměrné dítě z testu9 pro končící středoškoláky 2000 bodů, je v sedmém nebi. Nadané děti jsou z takového výsledku v depresi – vždyť všechen jejich talent a hodiny latiny je předurčovaly k plnému počtu 2400 bodů! Nevyhnutelně se ocitají v situaci, kdy jsou pro své zaměstnání příliš vzdělané a žijí zoufale nezáživný život. Často též pracují ve firmách založených průměrnými dětmi. Jak můžete průměrné děti co nejlépe vybavit do života?
37
Kolektivní sporty. Zapojte je do kolektivních sportů – o tom to je. Hokej, nikoli krasobruslení. Vodní pólo, nikoli potápění. Basket, nikoli atletika. Sportovní tým je laboratoř, kde se vaše průměrné dítě může naučit, jak sekýrovat budoucí zaměstnance. (Poznámka: Této radě bude naprosto protiřečit kapitola 12 nazvaná „Organizované sporty mohou být skvělé pro děti, ale vám budou pít krev“.) Hodiny kytary. Někdo v kapele přeci na tu basu hrát musí, no ne? Pojďme si to přiblížit na kapele Van Halen – vaše průměrné dítko nikdy nebude Eddie, ale skoro určitě by mohlo být Michael Anthony. 9 Známý pod označením SAT (pozn. překl.)
vycurana mama 3.indd 37
30.8.2013 13:47:34
kapitola 7
Spousty nadaných dětí jsou samozřejmě šťastné, mají skvělá zaměstnání a vydělávají hodně peněz. Ale přece to nebudeme kazit – vždyť tahle kapitola je o tom, jak povzbudit mámy dětí průměrných. Pamatujte si: Jestli bychom si o někoho měli dělat opravdovou starost, pak to jsou hloupé děti s vel kým majetkem.
38
vycurana mama 3.indd 38
30.8.2013 13:47:34
ale někdy jsou úžasné
Je vaše dítě „pomalé“, nebo je to kluk? Když mámy kluků narazí na holčičky, které jsou stejně staré jako jejich synové, může je obvykle trefit šlak. Čtyřletá děvčátka mluví. A nejde o hrdelní jazykem vytvářené pazvuky či něco připomínající prdění, nýbrž o lidskou řeč. Dívky používají slova, tvoří věty a chápou metafory. Když si svého syna poslechnete poté, co jste byla v přítomnosti nějaké holčičky, začne vám vrtat hlavou, kdy že se to z něj vlastně stala Nell ze stejnojmenného filmu10. Nepanikařte. Váš syn může být docela nadaný – jen ho nesmíte porovnávat s průměrnou dívkou. Co se týče jazyka, chlapci obvykle dívky dohoní tak v pětačtyřiceti (či dříve, pokud podstoupili příslušnou terapii).
39
10 Nell je asi třicetiletá žena (hraje ji Jodie Fosterová), která vyrostla v opuštěné lesní chatrči. Používá jazyk, kterému nikdo nerozumí. (pozn. překl.)
vycurana mama 3.indd 39
30.8.2013 13:47:34
ostatní lidé jsou příšerní
KAPITOLA 18
Naprosté zlo: Soukromá narozeninová oslava – se skákacím hradem – ve veřejném parku Pro rodiče, kteří pořádají oslavu narozenin svých dětí ve veřejném parku a pronajmou si skákací hrad, je v pekle vyhrazeno zvláštní místo. (Probíhá tam nekonečná oslava dětských narozenin se dvěma skákacími hrady.) Nic netušící mámy a tátové se vydají do parku, aby strávili odpočinkové odpoledne esemeskováním a pokukováním po ostatních. Namísto toho musejí poslouchat, jak jejich dítě neustále žadoní: „Já si chci hrát ve skákacím hradu!“ S uslzeným obličejem přitisknutým k obrovské umělohmotné bublině, do níž nemůže. Jak má pak máma jako třebas vy dítěti zabránit, aby se k probíhající oslavě snažilo připojit?
79
1. Nesnažte se o to. Schopnost vnutit se někam, kde není člověk vítán, je pro přežití důležitá a váš rodičovský úkol číslo jedna je své dítě naučit, jak přežít. Země spěje ke katastrofě. Jednou na ni dopadne meteorit anebo někde nedaleko vybuchne atomovka. Takže se do toho nepleťte a nechte svou ratolest, ať si poradí sama. Ze čtyřletého dítěte, které se umí dostat do soukromého skákacího hradu, vyroste člověk schopný díky své vyřídilce otevřít vrata zamčeného atomového krytu. Nebo alespoň získat místo v restauraci, kam se pouští jen po předcházející rezervaci. Mluvíme tu o větším kalibru, než jste vy nebo narozeninová oslava cizího dítěte.
vycurana mama 3.indd 79
30.8.2013 13:47:37
kapitola 18
2. Hrajte blbou. Dokud se to neprovalí, držte se opodál. Nikdo nemusí vědět, že v tom své dítě podporujete. Svalte vinu na druhou stranu. Když uslyšíte, jak rozzlobená máma od skákacího hradu křičí: „Čí je to, prosím vás, dítě?“, vyskočte z lavičky a zařvěte: „Haló, co to sakra děláte mému dítěti?!“ 3. Odejděte z parku. Vaše dítě zřejmě bude rozčílené, ale kdo by se mu divil? Tohle opravdu není fér. Přivítejte ho, jako v Mafiánech přivítal Paulie před budovou soudu mladého Henryho Hilla. Obejměte ho a řekněte mu, že jste na něj hrdá. Pak ho vezměte na zmrzlinu. 80
Pamatujte si: Nikdy není příliš brzo začít opovr‑ hovat dětmi, co si myslí, že mají nárok na víc než ostatní.
vycurana mama 3.indd 80
30.8.2013 13:47:37
a občas jste mrcha vy
KAPITOLA 24
Jak dítě neslyšet v noci Když vám nějaká máma řekne, že její dítě celou noc prospí, chce tím ve skutečnosti říct, že ji prospí ona. Všechny děti v noci pláčou. Jsou sebestředné, nevychované a je jim fuk, že vás budí. A ještě horší je, že matky jsou naprogramované, aby na pláč svých ratolestí reagovaly. Z tohoto začarovaného kruhu se lze dostat – zařiďte to tak, abyste dítko v noci neslyšela. 1. Dítě by mělo spát ve vlastní místnosti. Je nemožné nebrat na vědomí dítě plačící v postýlce vedle vaší postele (nebo ještě hůř – ve vaší posteli). Neopustilo vaše tělo bezdůvodně a je připraveno na další etapu. Nechte ho.
97
2. Pokoj s dítětem by neměl sousedit s vaším. Proboha ať není hned za zdí. Nic nevede zvuk dětského nářku lépe než sádrokarton. Pokud bydlíte v bytě, dejte postýlku k co nejvzdálenější zdi – pokud možno k té, za kterou jsou sousedi. 3. Přístroje vydávající uklidňující zvuky nefungují. Poté co jste dítko uklidila co možná nejdál, je čas přistoupit k audioneutralizaci. Přístroje vydávající různé zvuky jsou neúčinné. Děti se stejně jako zvířata neustále vyvíjejí. Jejich hlasivky se přizpůsobily moderní době a je jen otázkou vteřin, kdy uklidňující zvuk falešného cvrčka, falešných ptáků, falešných velryb, falešných zurčících potůčků a další bílé šumy protne jejich pláč. Mějte vždy na zřeteli: Děti jsou mazané a jdou po vás.
vycurana mama 3.indd 97
30.8.2013 13:47:39
kapitola 24
4. Kupte si větrák a nechte ho zapnutý, dokud dítěti nebudou tři. Máme pro vás dobrou zprávu. Děti mají nepřítele, jímž je větrák. Ne ten elegantní otáčející se větrák z padesátých let, ani vymakaný nehlučný model z budoucnosti. Nikoli. Děti neumí vyzrát na hranatý větrák ze sedmdesátých let. Na ten ošklivý levný větrák se špinavou mřížkou a trojí možností nastavení: „pomalu“, „středně“ a „právě jsem si osm hodin pospala a cítím se skvěle“.
98
Nevypínejte ho. Větrák vám umožňuje žít ve vysněném světě, kde je vaše dítko přeborníkem ve spaní. Ale jen pokud je větrák zapnutý. A kdybyste dostala roupy a přepnula ho na „pomalu“? No tak to tedy věřte, že je to chvíle, na kterou vaše mrně čeká. Ví, že jste geneticky naprogramovaná, abyste k němu přišla, takže otevře svou malou pusinku a vypálí směrem k vašemu srdci salvu, která iluzi o přeborníkovi ve spaní rozmetá na cimprcampr. Pamatujte si: Jako rodič se dopustíte mnohem za‑ vrženíhodnějších věcí, než je spaní, když vaše malé pláče. Tohle je jen začátek.
vycurana mama 3.indd 98
30.8.2013 13:47:39
nemámy
KAPITOLA 31
Jak zůstat kamarádkou mámy, se kterou jste kdysi pařila Pamatujete si na tu mámu, se kterou jste kamarádila, když vám bylo lehce po dvacítce? Na tu vyčerpanou, roztěkanou kamarádku, která mluvila a zároveň prováděla všelijaké rodičovské úkony? Zavolala jste jí, abyste s ní probrala svého kluka, a ona na to: „Prosím tě, promiň – ASHLEY, OKAMŽITĚ TO POLOŽ! NENUŤ MĚ, ABYCH TAM MUSELA JÍT. Promiň, takže – ASHLEY, MŮŽEŠ TOHO NECHAT!?“ Taková jste dnes vy. Caparti zabírají místo. Každé dítě, které máte, z vašeho života vykopne asi šest lidí. A nemůžete si ani vybrat které. Přijdete o dobrou kamarádku a všimnete si toho až poté, co nedostanete pozvánku na její svatbu. Jste jako Otcové poutníci. Opustila jste Starý svět, abyste začala nový život v Americe. Přestaňte se ohlížet a dumat, jak se mají vaše bezdětné kamarádky ve staré dobré Anglii. Mají se skvěle a spaním s urozenými princi si koledují o syfilis. Přestaňte se pokoušet zorganizovat dámskou jízdu. Nechte je na pokoji. Ony vás už neznají. Přijala jste způsoby domorodců. Co to pojídáte za v Evropě neznámou plodinu? Samozřejmě jsou též přátelství, o která nechcete přijít. Máte několik možností:
119
Zapojte sociální sítě. Facebook vám umožní být součástí něčího života, aniž byste s ním mluvila nebo si třeba i nandala podprsenku.
vycurana mama 3.indd 119
30.8.2013 13:47:40
kapitola 31
Jako kdybyste na přátelstvích pracovala z domova. Telepřátelství. Když stará kamarádka aktualizuje svůj status, označte to komentářem „To se mi líbí“. To je vše. Je jedno, co jste se dočetla. „Už mě nebaví Star Dance.“ TO SE MI LÍBÍ. „Měla jsem lívance, budu zvracet.“ TO SE MI LÍBÍ. „Řeknu vám jednu věc o Hitlerovi – uměl postavit dálnici.“ TO SE MI LÍBÍ. Z vašeho „To se mi líbí“ poznají, že jste na ně myslela – alespoň čtyři vteřiny. Možná nebudete mít čas na zavolání, na kafe nebo vyrazit si večer někam ven, ale na „To se mi líbí“ najdete čas vždycky.
120
Počkejte si. Otcové poutníci se nikdy neohlíželi, ale ostatní přistěhovalce připluvší ke svým břehům vítali. Mnohá z vašich bezdětných kamarádek jednoho dne přistane na vašem prahu – s dítětem v závěsu. Pamatujte si: Kdyby na vás kamarádkám jenom trochu záleželo, otěhotněly by také.
vycurana mama 3.indd 120
30.8.2013 13:47:40
nemámy
Ano, kdysi jste byla až tak otravná Jednoho dne si uvědomíte, že všechny ty hlouposti, co jste ještě coby nemáma řekla mámám, teď sama slýcháte: Nemáma: „Kolik jí je, dva?“ Vy: „Ne, jsou jí čtyři.“ Nemáma: „No tohle. Já a děti, to nejde vůbec dohromady. Já ani nerozeznám mimino od dítěte, co chodí do školky.“ Ha ha ha. Vy ale máte štěstí, že jste v situaci, kdy vy „a děti, to nejde vůbec dohromady“. Vyčuraná máma cítí v kostech, že jednoho dne budete rozdíl mezi dvouletým a čtyřletým dítětem schopná poznat zcela bezpečně. Jen počkejte. Nemáma: „Kdybych opravdu měla děti, tak bych [x].“ Ono x odpovídá nějaké rodičovské praxi, která zní skvěle, ale je obtížně proveditelná či rovnou šílená. Příklady x: • „na ně mluvila jen francouzsky“ • „vyhodila televizi“ • „používala látkové plínky“ • „kojila, dokud by se dítě samo neodstavilo“ • „nechala práci a zůstala doma“
vycurana mama 3.indd 121
121
30.8.2013 13:47:40
kapitola 31
• „pokračovala, dokud by se nenarodila holčička“ Nemáma: „Já děti nechci.“ No jo, už je to tu zas. Tato věta bývá obvykle s jistotou vyřčena dva roky před početím. Upozorněte svou bezdětnou kamarádku, že nechtít děti neznamená děti nemít.
122
vycurana mama 3.indd 122
30.8.2013 13:47:40
