JJMRAMOVSKY ZPRAVODAJ

~ .:
,

JJMRAMOVSKY ZPRAVODAJ

3/2010

~ ,

: .,

'III'

,: J ._.~ ..••.

..

-.

~.t.

Zápis č. 3/2010 z jednání zastupitelstva Městyse Jimramov konaného dne 28.4.2010 na Úřadě městyse Jimramov.

Rozpočtové opatření č. 1/2010 Vzhledem k tomu, že návrh rozpočtového opatření na jednání ZM dne 15.4_2010 nebyl schválen, byl tento návrh upraven a znovu dán na jednání Návrh rozpočtového opatření č. 1/2010 Na straně výdajů: Dotace přívod vody k nové lokalitě v Sytinách výkup komunikace Sytiny (příjezdová cesta k nové zástavbě) stará hasičská zbrojnice (fasáda, střecha, strop) 111.000,úprava cestiček na hřbitovech v Jirnramově koupě stodoly na Baldě doplatek elektrické energie ČOV brána hřbitov Ubušín obecní dům Ubušín - oprava podlahy, oprava střechy Trhonice - zábradlí k požární nádrži, odbahnění požární nádrže Sedliště - dokončení úpravy návsi Celková oprava místních komunikací Režie na provozy Na straně příjmů: - Doplňuje se příjem z prodeje STL plynovodu ..... 192.000,-

Vlastní podíl 50.000,105.000,120.000,50.000,70.000,125.000,5.000,32.000,13.000,40.000,max.150.000,100.000,-

ZM schválilo rozpočtové opatření

Č.

1/2010

11-0-0

Samostatně bylo jednáno o opravě Y2 střechy radnice. Vzhledem k tomu, že původní návrh nebyl schválen (200.000,-Kč dotace, cca 400.000,-Kč vlastní podíl), bylo rozhodnuto požádat ministerstvo kultury o navýšení dotace z rezervního fondu. Současně byl také přepracován rozpočet na tuto akci ( změna klempířských prvků z měděných na titanzinkové). Celková částka opravy Y2 střechy bude činit 569.000,-Kč včetně DPH, z toho dotace v případě navýšení 284.000,-Kč. Výsledek žádosti je očekáván koncem července 2010. V případě navýšení dotace na 284.000,-Kč budou práce provedeny během 8-912010. 10-0-1

žádost ZŠ a MŠ Základní škola a Mateřská škola Jirnramov žádá o vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu od roku 2010 počínaje dnem 1.1.2010. Zastupitelé rozhodli žádosti vyhovět a rozhodli o vedení účetnictví od 1.1.2010 ve zjednodušeném rozsahu 10-0-1 Z jednání se omluvil pan Zdeněk Bureš

Travnaté hřiště Sed liště Přes Mikroregion Novoměstsko a Mikroregion Bystřicko je možnost čerpání finančních prostředků na konkrétní projekty do výše 550.000,-KČ včetně DPH. Podmínkou je zpracovaná projektová dokumentace najeden z těchto tří dotačních titulů: 1. úprava veřejných prostranství 2. oprava pamětihodností 3. volnočasové aktivity (hřiště) Žadatelem bude MAS Zubří země (spojení mikroregionů). Dotace činí 90 %, spoluúčast městyse 10 %. Jelikož investorem bude MAS, je nutná výpůjčka předmětného majetku, který se bude opravovat nebo budovat a převod peněz na MAS (vše bude ošetřeno smluvně, městys nepřijde o majetek, ani peníze, pouze o 10 %, cožje spoluúčast na projektu). V současné době je do těchto dotačních titulů možno zařadit pouze část projektu "Víceúčelové hřiště Sedliště", a to část " Travnaté hřiště". Zastupitelstvo Městyse Jirnramov rozhodlo o podání žádosti na akci "Víceúčelové hřiště Sedliště", část "Travnaté hřiště". Rozpočet na tuto část je 550.000,-KČ včetně DPH. Pokud bude žádost úspěšná, převede Městys výše zmíněnou fin. částku na MAS a provede výpůjčku majetku rovněž na MAS. Po realizaci bude 90 % fin. prostředků a majetek převeden zpět na Městys Jirnramov. 10-0-0 Různé: V pátek 30.4.2010 ve 13 hod. proběhne na úřadě Městyse Jirnramov jednání s radním kraje Vysočina, je možnost se zúčastnit. Podána informace o průběhu spolupráce s Policií ČR, obvodní oddělení Nové Město na Moravě. Informace o obdržení akceptačního dopisu - Kanalizace aglomerace Jirnramov. Starosta požádal zastupitele o zvážení nevyplácení odměn zastupitelům, kteří se nezúčastňují jednání a nepracují. Diskutována otázka možností využívání fotbalového hřiště veřejností. Bude projednáno s majitelem.

VÝSLEDKY VOLEB DO PARLAMENTU ČR, KONANÝCH VE DNECH 28.5. - 29.5.2010 Okrsek 1 Jimramov, Benátky Počet 763 Počet Počet Počet Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana

osob zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a zvláštního seznamu voličů voličů, kterým byly vydány úřední obálky odevzdaných obálek platných hlasů celkem č. 4 č. 6 č. 9 č. 13 č. 15 č. 17 č. 18 č. 20 č. 21 č. 23 č. 24 č. 25 č. 26

Věci veřejné KSČM ČSSD SPO Zemanovci TOP 09 KDU-ČSL Pravý Blok Strana Zelených Suverenita Jany Bobošíkové Česká pirátská strana Dělnická strana sociální spravedlnosti Strana svobodných občanů ODS

515 515 512 46 51 137 27 69 57 8 10 11 3 1 3 89

Okrsek 2 Sed liště, Trhonice, Ubušín Počet 241 Počet Počet Počet Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana Strana

osob zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a zvláštního seznamu voličů voličů, kterým byly vydány úřední obálky odevzdaných obálek platných hlasů celkem č. 1 č.4 č. 6 č. 9 č. 13 č. 15 č. 17 č. 20 č. 21 č. 23 č. 26

Občané CZ Věci veřejné KSČM ČSSD SPO Zemanovci TOP 09 KDU-ČSL Strana Zelených Suverenita Jany Bobošíkové Česká pirátská strana ODS

157 157 157 2 13 27 46 8 7 9 2 13 1

29

Slovo hejtmana Setkání radních kraje s Martinou Sáblíkovou a jejím trenérem Petrem Novákem mě znovu potěšilo připomenutím skutečnosti, jací skvělí lidé nám na Vysočině vyrůstají. Konečně jsem Martině mohl osobně předat do její sbírky skleněnou medaili kraje Vysočina. Tu jí krajské zastupitelstvo už loni udělilo za zásluhy o popularizaci našeho kraje. Od té doby přidala do své sbírky další medaile i ty nejcennější zlaté olympijské. Přesvědčil jsem se, že ani neutuchající zájem médií a veřejnosti Martinu nezměnily. Přes dnes už celosvětovou slávu je Martina stále stejně prostě sympatická a přirozená. Troufnu si říci, že ty obrovské úspěchy maj í kořeny právě ve skromných podmínkách, jimiž se musela probojovat. Tak tomu nakonec bylo i u dalších hvězd Vysočiny světové rekordmanky Jarmily Kratochvílové, skvělého horolezce Radka Jaroše, mistra světa a čerstvého medailisty z olympiády Martina Koukala a dalších. My starší jsme hrdí na úspěchy lidí z Vysočiny a většinou máme i silný vztah k tomuto kraji. Ale je tak tomu i u mladé generace, vnímají dnešní mladí své kořeny, znají svou rodnou končinu? Nebo je lákají jen cizokrajné dálky a o svůj region se příliš nezajímají? Abychom si ověřili, jak na tom jsou, a zároveň podnítili touhu poznávat svůj kraj, jeho historii, přírodu, kulturu a významné osobnosti, připravili jsme na našem úřadě dvě rozsáhlé soutěže s touto tématikou. Soutěž "S Vysočinou do Evropy" pro studenty středních škol probíhala už od listopadu 2009 a vyvrcholila velkým finále v sídle kraje Vysočina. Toho se zúčastnilo 32 nejúspěšnějších soutěžících z dlouhodobé části. Deset nejlepších v UZSlm finále nevystačilo pouze s vědomostmi, soutěžící museli představit svoji kreativní prezentaci připravenou vangličtině na téma, jak vidí kraj Vysočina. Nejlepších výsledků dosáhli studenti Gymnázia Třebíč, tři nejlepší z nich odjedou díky sponzorům na

14denní jazykový pobyt do Velké Británie. Své znalosti měli možnost prokázat prostřednictvím soutěže "Poznej Vysočinu" i žáci jednatřiceti základních škol. Ve všech koutech Vysočiny absolvovali první nominační kolo soutěže ve svých domovských školách. Zástupci každé školy pak také bojovali o celkové vítězství ve finále v Jihlavě. Na špici se umístili žáci z Havlíčkova Brodu. Čtyřicítka nejlepších z této soutěže se za odměnu koncem dubna podívala na dva dny do Prahy. Navštívili divadelní představení, prohlédli si budovu senátu a poslanecké sněmovny i areál Pražského hradu. Obě soutěže ukázaly zájem mladých lidí o svůj kraj i jejich nemalé vědomosti. Určitě byly i motivací pro mnoho dalších. Budeme v organizování těchto soutěží pokračovat. Doufám, že se stejně pestrými a zajímavými způsoby poznávání svého okolí se budou mladí lidé setkávat i při běžné výuce ve svých školách. Vztah ke kraji a touha sám něco udělat pro jeho další rozvoj se totiž logicky formují už v raném věku. Poznání barev a nuancí různých stránek jeho historie a současnosti jsou tedy logicky předpokladem pro naplnění tohoto vztahu konkrétními činy. Toto pochopitelně neplatí jen pro mladé lidi. Každý z nás má svůj podíl na tom, jak se nám na Vysočině žije a jak to tu bude vypadat v budoucnosti. Jiří Běhounek Hejtman kraje Vysočina

Slovo hejtmana Sešel jsem se začátkem května se specialisty, kteří se v našich městech a obcích zabývají informačními technologiemi čili vším, co souvisí s počítači. Při debatě s nimi jsem si jen potvrdil, co už jsem dříve věděl. V těchto lidech a jejich práci má Vysočina důležité bohatství - jen stejně neviditelné jako ty elektronické sítě.

Měsíc předtím na třináctém ročníku konference "Internet ve státní správě a samosprávě" v Hradci Králové byla Vysočina hodně vidět tradičně v tom nejlepším světle. Jako první samosprávný úřad vůbec zde kraj Vysočina převzal prestižní ocenění české internetové elity cenu s názvem "Český zavináč", která je pravidelně udělována od roku 1999. Ve zdůvodnění jsme slyšeli: "Rozhodli jsme se ocenit dlouholeté úsilí kraje Vysočina o rozvoj informační společnosti na celém území kraje a vzornou spolupráci všech subjektů veřejné správy nehledě na politickou příslušnost." Je totiž známou a uznávanou skutečností, že od roku 2001 všechna politická uskupení ve vedení kraje podporovala informatizaci regionu, kterou vždy považovala za jednu z rozvojových priorit celého kraje. Výsledkem je řada úspěšných projektů jako je krajská páteřní síť ROWANet, datový sklad kraje, kontaktní centrum, účast kraje v mnoha mezinárodních projektech a v poslední době např. řada projektů rozvoje elektronizace zdravotnictví tzv. eHealth. Pro dodržování této kontinuity jsme toto významné ocenění přebírali spolu s mými předchůdci ve funkci hejtmanů Františkem Dohnalem a Milošem Vystrčilem. Myslím, že je velmi dobře, že jsou odvětví důležité pro rozvoj kraje, v nichž jsme ochotni pracovat ve prospěch Vysočiny bez ohledu na svou politickou orientaci. Cenu ovšem chápu především jako poděkování a uznání všem počítačovým nadšencům nejen na našem úřadě, ale v celém regionu. Vzájemná vstřícná spolupráce všech úřadů je základním předpokladem pro naše úspěchy. I v celostátním kole soutěže Zlatý erb se internetové stránky a další elektronické služby našich měst a obcí pravidelně umísťují na předních pozicích. I letos se stránky městyse Okříšky na Třebíčsku umístily v kategorii "Nejlepší webové stránky obce" na vynikajícím druhém místě. Navíc Okříšky zvítězily v soutěži o zvláštní cenu ministra vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky. A je to mimo jiné už léta výraznou mírou

zásluha Zdeňka Ryšavého, který je dnes naším krajským radním pro informatiku a dlouholetým správcem webových stránek Okříšek. V soutěži Eurocrest o nejlepší internetové stránky měst, obcí a regionů v Evropě se mezi hlavní oceněné projekty roku zařadily oficiální stránky Moravských Budějovic. Loňský vítěz kategorie v národní soutěži Zlatý erb. Máme i další velké ambice. Jsme průkopníky v elektronizaci zdravotnictví. Kraj intenzivně pracuje na projektech elektronických služeb pro pacienty i zdravotníky. Krajský úřad i jednotlivé městské úřady jsou tradičně aktivní v oblasti evropských IT projektů, aktuálně například připravovaná technologická centra ORP a kraje. Náš kraj patří dlouhodobě mezi absolutní republikovou špičku v oblasti zavádění nových informačních technologií. Odborníci o tom vědí a uznávají to. V mnohém jsme inspirací pro jiné kraje, které k nám chodí pro rady. Mým cílem je udržet přímou cestu tohoto zrychlujícího vlaku. Dlouholetý tahoun tohoto rychlíku a vynikající odborník Petr Pavlinec z krajského odboru informatiky a jeho nadšení kolegové z měst a obcí mě ostatně budou stále motivovat. Jak to řekl při našem setkání jeden z nich, Josef Švec z Velkého Meziříčí: "Je třeba mít vizi a také ji podložit pracovitostí." Byl jsem potěšen tím, že on to tak vnímá u našich informatiků. A já vím, že stejné vlastnosti mají i "ajtíci" v celém kraji. Informační technologie jsou oborem, jehož výsledky nejsou tak na první pohled viditelné, ale jenž má přímý vliv na úroveň prakticky všech dalších odvětví. Jsem rád, že to ví i představitelé našich měst a obcí. Věřím, že na Vysočině budeme v této oblasti díky oněm šikovným oceňovaným IT nadšencům a jejich podpoře osvícenými nadřízenými stále špičkou. Jiří Běhounek Hejtman Vysočiny

Ze ZŠ

Otvírání studánek Ahoj všichni, chcete vědět, jak jsme prožili Den Země? Tak tedy čtěte. Dne 22.4.2010 proběhl na naší škole projektový den ke Dni Země pod názvem Otvírání studánek. Cílem tohoto projektu bylo ukázat význam vody v přírodě, poznat různé druhy živočichů a rostlin, pochopit souvislosti mezi těmito vazbami a vyčistit koryto Trhonického potoka od napadených větví a odpadků. Třeťáci začali svůj den ve třídě, kde žáci sepisovali nápady a vše, co už o vodě znali. Vypracovali list plný křížovek, dověděli se odpovědi na otázky jak dlouho vydrží člověk bez vody, proč pít vodu z vodovodu, za jak dlouho vyschne voda v květináči, vyklíčí rostlinka bez vody, jaká je voda a co dělá? Také si zkusili pokus, kterým získali informace o tom, jak probíhá v přírodě koloběh vody. Nakonec vymodelovali živočichy žijící ve vodě a u vody. Některé své nové poznatky šli ověřit k Trhonickému potoku, kde probíhalo jeho čištění. My čtvrťáci jsme si doma za pomocí rodičů nebo dospělých měli za úkol udělat lodičku z přírodního materiálu. Výsledek byl nádherný. Sešlo se spousta krásných loděk a těch nápadů! Byla to doslova umělecká díla. Každá loďka měla své kouzlo. Ve třídě jsme si udělali výstavku a pak jsme vyplňovali pracovní listy s tématikou živočichů a rostlin u vody. Něco jsme věděli, něco jsme našli v knížkách nebo na internetu. Pak jsme začali vyrábět ve skupinách závěsný mobil - potravní řetězec. Každá skupina měla trochu jiný. Vyrazili jsme k Trhonickému potoku, abychom si některé nabyté znalosti mohli ověřit v praxi. Pozorovali jsme zvířátka, určovali rostliny, čistili jsme břehy potoka od napadených větví a také odpadů, které tady nechali nepořádníci. Bylo toho dost. Po návratu do školy jsme dokončili závěsný mobil a zhodnotili průběh celého dopoledne. Měli jsme trochu mokré boty, bylo trochu zima, ale nepršelo a chvílemi se na nás usmálo i

sluníčko. Bylo to fajn a známe zase o trochu víc o přírodě kolem nás. Třeťáci a čtvrťáci

Z historie

Výročí P Karla Slavíčka V letošním roce uplyne 285 let od smrti významného j imramovského rodáka Karla Slavíčka. Pocházel ze starého místního rodu. Jimramovské rody lze sledovat teprve od roku 1560, neboť teprve od té doby byly vedeny písemné záznamy v gruntovních knihách. Rod Slavíčků byl v Jimramově zaznamenán již v roce 1584. Vlastnili dům č. 45, později zrušený, a od roku 1676 dům č. 71, který koupil Václav Slavíček jako spálenisko a celý jej znovu postavil. V tomto domě se narodil dne 24. prosince 1678 Karel Slavíček. Jeho otec byl místním radním písařem a od roku 1680 také učitelem v místní škole. Byl také prvním vychovatelem a učitelem svých synů, Jiřího a Karla. Oba byli hudebně nadaní a v pozdějším životě uplatnili své nadání a hudební schopnosti. Starší Jiří působil jako varhaník v brněnském chrámu sv. Jakuba, později byl ředitelem kůru při kapitulním chrámu v Brně na Petrově. Byl nejen výborným varhaníkem, ale i hudebním skladatelem. Svědčí o tom notový záznam jeho jediné dochované skladby ve Státní knihovně v Praze. Mladší Karel měl kromě hudebního talentu zájem i o matematiku, astronomii a studium jazyků, což v pozdějším životě bohatě osvědčil a využil. Jako syn venkovského učitele měl jedinou možnost přístupu ke vzdělání cestou jezuitských škol. Absolvoval gymnázium v Brně. Pak vystudoval filozofii na olomoucké univerzitě a čtyři roky učil na středních školách. Dále studoval teologii na pražské univerzitě, kterou ukončil v roce 1707 vysvěcením na kněze. Po krátkém působení na Gymnáziu v Jičíně a učitelské praxi ve Vratislavi odešel na olomouckou univerzitu, kde působil nejprve jako učitel hebrejštiny, ale brzy se intenzivně věnoval své oblíbené matematice a v roce 1712

získal doktorát filozofie. Zanedlouho však odešel do Brna, kde působil po boku věhlasného matematika Kresy, s nímž připravoval vydání jeho vědecké práce. Slavíčkovým životním ideálem bylo stát se misionářem, a proto požádal vedení jezuitského řádu o vyslání na misii. Slavíčkoyi schopnosti, jeho učenost a náboženské zanícení rozhodly o rychlém vyřízení jeho žádosti a Slavíček byl již v roce 1716 VZ'slánse skupinou misionářů na misii do Cíny. Dobrodružnou plavbu lodí z Lisabonu kolem Afriky a dále Indickým oceánem do portugalské kolonie Macao trvající 170 dní popsal v jednom ze svých prvních obsáhlých dopisů, které zasílal do Evropy. Z Macaa se vypravil k císařskému dvoru do Pekinu. Tak se tento jirnramovský rodák dostal až na druhý konec světa do Číny, kterou až do konce svého života neopustil. Zde se u císařského dvora Slavíček velmi dobře uvedl, hlavně pro své znalosti matematiky a hudební schopnosti. Vynaložil velké úsilí, aby co nejdříve ovládl čínský jazyk. Jak napsal v jednom svém dopisu, čínština mu nečinila velké problémy a postupně také ovládl čínské písmo. Prováděl astronomická pozorování, porovnání starých čínských astronomických záznamů, s nimiž seznámil evropské vědce a která přispěla ke Slavíčkově věhlasu ještě za jeho života. Napsal také studii o čínské hudbě a prováděl geodetická měření císařského paláce. Slavíčkovy dopisy obsahovaly cenné informace o životě, kultuře a možnostech misijní činnosti. Jeho dopisy se uchovaly v jezuitských archivech a byly předmětem odborných studií a pojednání, která umožňují poznání Slavíčkova života a jeho vědeckého působení. O Slavíčkově výlučném postavení u císařského dvora svědčí skutečnost, že když po smrti císaře v roce 1724 jeho nástupce vykázal od dvora většinu misionářů, tak Slavíček mohl jako jeden z mála u dvora dále působit. Přestože se s místním prostředím dokonale sžil, používal čínský oděv i účes a byl oslovován čínským přepisem svého jména, toužil po návratu do své vlasti. Přispěloki tomu i zhoršující se zdraví.

Návratu do vlasti se nedožil . Zemřel v Pekinu 24. srpna 1735 a zde je pochován spolu s ostatními misionáři. Jeho hrob, na němž je mohutný náhrobní kámen, se dochoval do současnosti.

.~.; Náhrobni

kám~1IKarla Slovíčka v Pekingu.

.

••

Slavíček za léta svého působení napsal a odeslal do Evropy mnoho dopisů psaných latinsky, jednak vedení jezuitského řádu, ale i předním vědcům. Jeho korespondence psaná latinsky je dodnes jedinečným historickým pramenem jak o dění na císařském dvoře, tak o čínské kultuře. Slavíčkoyi dopisy byly přeloženy historikem Josefem Vraštilem a vydány tiskem v roce 1935. Nově byly doplněny Dr. Kolmašem a vydány nakladatelstvím Vyšehrad v roce 1995 pod titulem Listy z Číny. Slavíček je dodnes uznáván i v Číně. Svědčí o tom skutečnost, že překlad jeho korespondence do čínštiny byl pod názvem "Dopisy z Číny 1716 - 35" slavnostně vydán v roce 2002 také v Pekinu. Jimramovský rodák P Karel Slavíček byl ve svém rodišti po mnoho let prakticky zapomenut. K trvalému připomínání jeho památky současníkům i budoucím generacím byla na jeho rodném domě v roce 1995 odhalena pamětní deska. Tento významný rodák je připomínán také v Síni rodáků. Slavíček nikdy nezapomněl na svuj český původ. Své dopisy podepisoval Carolus Slavíček. Vysvětlení pravopisu svého příjmení včetně výslovnosti uvádí obsáhle v jednom dopise zaslaném v roce

1733 francouzskému Paříže.

vědci Soucietovi do

:lv.kt~··Na.~!U"'1. Lev a.1733.

( s: 2

..-,J-r./I-' )

j:,Jmtv/ dt4 .;~

c:». eSla VIC~.c":t.

Ut;hlra

j:i!\nll\ Slavfékovn

dopili'. do

I

r. 1733

p.

SOllclelovi

T.

J.

Pařilt-o

Letošní rok je nejen 285. výročím od Slavíčkovy smrti, ale uplynulo i patnáct let od odhalení pamětní desky na jeho rodném domě č. 71, která bude navždy připomínat tohoto významného rodáka. Josef Dobiáš

Vzpomínky na pana Václava Pivoňku dle vypravení vnuků Jana a Václava Hýžďalových Narodil se roku 1885 v Červených Pečkách u Kolína. 9.9.1909 se oženil s Antonií Slaninovou a v Jimramově se usídlil natrvalo až do své smrti. Byl člověkem velmi zručným, vše se mu hodilo do ruky. K jeho profesím patřila především oficína holiče, kadeřníka i vlásenkáře. K tomu byl zručný v modelování autíček, vlaků, které si sám v poměru zmenšoval a z dostupných materiálů vytvářel. Měl zálibu v elektrice při zapojování a propojování různých obvodů, okruhů, což později zúročil při stavbě betlému. Sám se spolupodílel na prvním osvětlení

Jimramova, oprav elektrizovaného mlýna na Mrštíkově mostě, kde inženýry poslal pryč, ať se mu nedívají na prsty, a sám závadu spravil. Měl zálibu ve dřevě, kde vyřezával pro své vnuky různé kolotoče, rámy na obrazy, loutky, kulisy na sokolské loutkové divadlo, které bylo jeho další oblíbenou činností. Byla to i jeho chlouba: rád vzpomínám na jeho divadla a utkvěla mi v paměti postava Kašpárka, kterou mluvil pan učitel Tichý svým zvláštním hlasem. Byly to velké chvíle pro dětské duše, kde nám vštěpoval morálku, úctu a všechny dobré vlastnosti, které snad si naše generace ponechala dosud. Byl promítačem a vedoucím kina na Sokolovně s panem Hudcem, zaměstnancem obecního úřadu. Měl také vztah k Sokolu, kde byl náčelníkem, organizoval výlety, sokolská cvičení za sokolovnou a byl i ve vedení Pipichovy Župy. Projevila se v něm i láska k motorům, byl prvním řidičem hasičského auta, vozil pana hraběte Belcrediho, byl osobním šoférem pana stavitele Veselského, vozil Dr. Bohma. Tyto naše vzpomínky určitě pamětníci v Jimramově potvrdí. Jeho další zálibou bylo fotografování. Nejprve krajinky, rodinné fotografie a když začaly průkazy, hned to byly portréty, svatby, oslavy, až z toho vznikl ateliér, který dlouhou dobu byl na místní záložně. Nezapomenutelné JSou však jeho betlémy. Celkem vytvořil tři. Jednoduššího typu v kostele olešnickém a j imramovském, mechanický betlém právě domácí, rodinný a nášjJimramovský, který je umístěn v bývalé škole U sv. Jana. Dělal jej dlouho a s rozmyslem, liturgie byla potlačena vlastenectvím a češstvím. Místní Pemštejn, světový Karlštejn, hutě, mlýn, zvonice, pumpa, kde měla téci voda jako zdroj života. Zvláštní postavy tvořili "Tři králové", Svatý Václav, Jiří z Poděbrad, Jan Žižka, pastýři, ovečky, sedlák vezoucí pytel obilí do mlýna, mladí, staří, to všechno vyjadřovalo sourodý ráz života. Moravu reprezentovali Vlčnovjané v kroji, nesoucí Ježíškovi hrozen vína.

Slavnou chvíli narození zdůraznil točící se září a krásnými anděly, kteří Ježíška kolébají a slavnostně se rozsvítí celá krajina. Betlém byl sestaven k dnešní podobě v roce 1953. Měl ještě mnoho plánů - nad celým betlémem se měl vypínat hrad Trosky. O půlnoci se měly hrát koledy, avšak to již pro nemoc nestačil dokončit. Jsme rádi, že v Jimramově a pro Jimramov tento betlém byl uchován. Rádi se sjíždíme do těchto míst a věříme, že v síni rodáků i když není přímým rodákem, je na pravém místě. Jan a Václav Hýžďalovi

Betlém pana Václava Pivoňky V roce 2008 se vrátil k nám do Jimramova betlém, který zhotovil náš občan pan Václav Pivoňka. Co tomu předcházelo? Velice dlouhé jednání pana starosty Pavla Kaláška, který neúnavně jednal s muzeem v Novém Městě na Moravě, kde betlém byl uskladněn v depozitáři. Nakonec jednání úspěšně skončilo a betlém je v Jimramově. Do Nového Města se dostal poté, kdy v Jimramově o něj nebyl zájem, více méně nebyl kam dát a nikdo si to nechtěl vzít na starost. Proto sestra Václava Pivoňky,

slečna Milada Pivoňková, nabídla tento betlém Horáckému muzeu v Novém Městě na Moravě. To jej od ní odkoupilo. Po úspěšném jednání byl převezen v žalostném stavu do Jimramova do Síně rodáků, kde po restaurování Václavem Flesarem byl v této Síni prozatímně instalován. To proto, aby se naši občané i ostatní návštěvníci mohli potěšit těmito krásnými figurkami. Je nutné také podotknout, že pan Karel Mašík z Jimramova má velkou zásluhu na opravě - předělal a opravil stávající elektrické rozvody, aby alespoň velké množství žároviček oživilo betlém. Víme, že původně v době života pana Pivoňky, byl betlém každoročně instalován v jeho bytě, kam docházelo velké množství dětí a dospělých, aby si připomenuli krásnou atmosféru vánoc. Také proto, že některé figurky a části betlému byly pohyblivé, což příjemně doplňovalo pohled na celý betlém. Poměrně složitý mechanizmus a elektrické rozvody byly natolik složité, že si nikdo netroufal dát toto do chodu. Po loňských vánocích se nabídl pan Milan Kříž, elektrikář z Benátek, že se pokusí dát betlém do chodu. Dále byl osloven pan Václav Hýžďala z Uherského Hradiště, vnuk pana Václava Pivoňky. On si pamatoval, jak asi celý mechanizmus měl pracovat. Po dohodě s panem starostou Pavlem Kaláškem došlo k tomu, že koncem letošního dubna a počátkem května přijel i pan Hýžďala. S p. Milanem Křížem a V. Flesarem se podařilo toto dílo dokončit a betlém dát do chodu. Jak panu Křížovi, tak panu Hýžďalovi patří upřímný dík za velkou ochotu a porozumění pro dobrou věc, takže dílo se podařilo. Nyní se aranžují postupně poslední úpravy, aby mohl sloužit celoročně všem návštěvníkům, kteří se přijdou podívat. Věříme, že potěší každého, kdo má takovéto věci rád. Nově je betlém umístěn v místnosti, která bývala výstavní, v prvním poschodí U sv. Jana , kde bude instalován již natrvalo. Václav Flesar

Vážení občané Všichni občané našeho městyse Jimramova i okolí a cizí návštěvníci ví, že je u nás pěkná Síň rodáků. Protože každým rokem je o tyto vystavené exponáty stále větší a větší zájem, bylo rozhodnuto, že stávaj ící prostory budou rozšířeny o jednu další místnost. Chceme ukázat, jak žili naši dávní předkové, co potřebovali ke svému každodennímu těžkému životu v dávné minulosti. Obracíme se na všechny, kteří mohou darovat něco z toho, co níže uvádíme a takto rozšíříme novou expozici. Předměty mohou být i mírně poškozené a nebo i neúplné. Je velká škoda toto vyhazovat do sběru, či popelnic a nebo pálit. Každý obdrží potvrzení o daru a darovaný předmět bude zapsán do inventárního seznamu v Síni rodáků. Jakékoli informace poskytne kdykoliv pracovník Síně rodáků Václav Flesar, který také převezme darované předměty a vystaví potvrzení. Děkujeme, že s Vaší pomocí se nám podaří uspokojit další návštěvníky a jejich zájem.

o co bychom

měli zájem?

Staré kuchyňské židle vyřezávané, dřevěná kolébka, dřevěné vaničky, škopky, putny na vodu, dřevěné bečky, díže na chléb a kopisto na mísení chlebového těsta, dřevěné vaničky na mouku či těsto, míry na obilí zvané čtvrtky, hrabičné kosy na obilí, zvané plácačky i s hroty, cepy, obilní síta na obilí, dřevěné nádoby na máslo, zvané pantovnice, proutěné koše na šatstvo, kolovrat, jednoduché mechanismy na tření lnu, které se používali doma, stará struhadla, ruční mlýnky na obilí malé, máselnice na tlouk nebo kliku, odstředivky na mléko, dřevěné lopaty na obilí, dřevěné lžíce a naběračky, dřevěné, plechové, porcelánové slánky na stůl nebo k zavěšení na stěnu, podobné nádobky na mouku či cukr, kořenky porcelánové, z plechu, kameniny nebo skla, staré krbky na brousky při kosení, dřevěné,

z kravských rohů nebo plechu, kropeničky na svěceno u vodu, jakékoliv staré skleněné sklenice na pití, také půllitry na pivo s víčkem, lahve s uzávěrem z drátu, jakékoliv kameninové nebo hliněné nádobí, kameninové láhve na olej, na ocet, amoletníky atd., jakékoliv litinové nádobí, jako jsou hrnce, železňáky, kastroly, pekáče na pečení (husáky), plechové staré nádobí, hrnce, konvičky na mléko, hrníčky, kastroly, barva modrá, červená, zelená, mramorová, bílá, fialová. Naběračky smaltované jakékoliv barvy, cedníky, příbory, staré mlýnky na mák, na kávu, staré kuchyňské váhy, hmoždíře železné a jiné, jakékoliv drátěné věšáky na nádobí, věšáky na poklice, na hrnce, petrolejové lampy stojaté nebo na zavěšení či vozové, ruční staré pračky dřevěné kyvadlové nebo zvonové, ruční ždímačka na kliku, necky, valchy dřevěné nebo rnramorové, pilky ruční s dřevěným obloukem. Ševcovské nářadí, verpánek, kopyta, truhlářském nářadí, krejčovské nářadí, lihové vařiče, jakékoliv staré žehličky, staré vojenské fotografiezs 1. a II. světové války, staré vojenské dopisy z první války, jakékoliv vojenské předměty dané doby, staré náboženské evangelické a katolické knihy, staré náboženské obrazy s jakoukoliv tématikou i barvotisky, např. Jan Hus, Lešetinský kovář, Jan Žižka, Jan Amos Komenský, Odchod Českých bratří do exilu po Bílé Hoře a podobně, staré rámy na obrazy, jakékoliv staré osobní průkazy, vkladní knížky, knížky čelední, staré bankovky, dřevěné, porcelánové, železné a kamenné sošky, staré hračky ze dřeva do roku 1950. Václav Flesar

Příspěvek čtenáře Válečná kobylka Válka konečně skončila. Všude se válelo neuvěřitelné množství nábojů, většinou přeražených pušek, bajonetů a plynových masek. Ve sklepě jsme už nespávali, i když se ještě ozývala střelba. Chvílemi jsem

vyběhl z chalupy na silnici, abych zjistil, co se děje. Když jsem vyběhl navečer ven, nernohl jsem věřit vlastním očím. Na silnici na konci evangelického hřbitova, hřbetem ke zdi, hlavou k chalupě ležela kobylka. Byla hnědá, docela malá. Asi taková, jaké tahaly oplachtované cikánské vozy. Přiblížil jsem se k ní. Viditelné zranění neměla. Bedlivě mě pozorovala. Vzpomněl jsem si, jak jsem někdy někde - snad při mobilizaci, viděl, jak voják na natažené dlani podává svému koni kostku cukru. Koník ji radostně sežral. "Vždyť doma ještě nějaký cukr máme, udělám to také tak", rozhodl j sem se. V hrníčku jsem vzal kostku cukru a šel za kobylkou. "Co když mi v bolesti ukousne prst nebo celou ruku?" Charizrna bylo silnější než obavy. Kobylka mne stále napjatě pozorovala. Opatrně, pomalu, připravený couvnout jsem se přibližoval k její hlavě. S tlukoucím srdcem, skoro pokakaný strachy jsem se přiblížil kjejím nozdrám. Třesoucí se dlaň s cukrem se zdála ještě dost daleko. Stalo se něco nečekaného. Kobylka téměř neotevřela hubu, hbitě dosud vlhkým a teplým jazykem kostku cukru slízla. Lekl jsem se, ale jen mne to trochu zaširnralo. Byl jsem radostí bez sebe. Už jsem se kobylky nebál. Vyhledal jsem namodralou plechovou misku a nosil v ní kobylce vodu. Pila dychtivě, s rozkoší. Zotavovala se. Ráno jsem se probudil dost pozdě. Vzal jsem zase kostku cukru a šel za kobylkou. Bohužel už tam nebyla. Bláhově jsem se těšil, že se pase na mezi nebo na sokolské cestě. Hledal jsem marně. Od sokolovny jsem slyšel hlasy. Vydal jsem se za nimi. Na okraji velké jámy stál sovětský voják se samo palem vedle pana Drábka. V jámě bylo několik Němců s lopatami a krumpáči. "Co tam dělají?" zeptal jsem se pan Drábka. .Zakopávají koně. Běž domů!" odsekl pan Drábek. Neblahé tušení mne pohltilo jak kalná voda. Neodvážil jsem se neposlechnout. Odcházel jsem nerad, váhavě, loudavě, jak nejpomaleji jsem uměl. Zavřel jsem se na záchodě, kde mne asi nikdo neviděl a neslyšel. Bezmocně jsem brečel. Nevím, jestli válečnou kobylku zastřelili a snědli vojáci nebo ji u sokolovny zakopali

Němci. Vím, že na mou kobylku, její tmavé smutné vděčné oči nikdy nezapomenu. Cyril Koudela

Inzerce

Vydává

Obecní

úřad

Jimramov,

registračním číslem MK 1292

pod

"~-:"':'.':'"

Rozt'lodujídpro výměnu řidičského průkazu je datum jeho vydánVnlkorlVtyp řidičského průkazu (viz§ 134 zákona Č. 361/2(0) Sb.)

'. .. Jste držitelem některého ze zde uvedenýóh ři-dič'skýc,h průkazů? led' je nejlepší čes pro podón'Í žádosti o v'ým'ě:nu! Dalšíinformace získátena internetových str6nk6ch

http://www.vymenteslrldicak.cz Co musím mít s sebou?

Kde sl mohu vyměnit svůj ŘP?

hffp://www,mdcr,CI

na příslušném procovtšf obecního úřadu obce s rozšířenou působností (podle místa trvalého pobytu držitele řidičského průkazu)

platný doklad totožnosti (občanský průkaz. pas) jednu fotografii o rozměrech 3,5 x 4,5 cm řidičský průkaz, kterému končí platnost

Kdy mně bude vydán nový ŘP?

Kolik mě to bude stát?

nejpozději do 20 dnů ode dne pod6ní žádosti (popř. do S pracovních dnů po úhradě správního poplatku 500 Kč)

povinná výměno řidičského průkazu je osvobozeno od správního poplatku ~

Ministorstvo

dopravy

Seznam výstav U sv. Jana 19.6. - 2.7. výstava CHKO Žďárské vrchy 4.7. -16.7. Jiří Švec z Poličky 18.7.- 30.7. prof. Čermák z Nedvědice 1.8. - 20.8. Alena Ciková z Poličky 22.8. - 4.9. výstava k festivalu Otevřeno

Kulturní akce pořádané Kulturní komisí v Jimramově 19.6.2010 oslavy výročí CHKO Žďárské vrchy - ve výstavní síni U sv. Jana - křest známky s motivem Prosičky, výšlap na Prosičku 21.8.2010 Sousedské posezení na prostranství u sokolovny (popř. v sokolovně) Vánoční výstava ve výstavní síni U sv. Jana - termín bude upřesněn Vánoční merenda pro děti v sokolovně - termín bude upřesněn

Ce

• .,'Wyn_cV' aj

a

Důchodové pojištění a nárok na důchod Aby lidé měli přehled o získaných dobách pojištění a mohli případně chybějící doby dohledat, a tak pozitivně ovlivnit výši svého důchodu, mohou požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Informativní osobní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob a od roku 1986 i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Je to důležité zejména v současné době, kdy se mnoho firem dostává do ekonomických problémů a končí svoji činnost. Přitom získání zákonem požadované potřebné doby pojištění je jedním z předpokladů pro nárok na všechny dávky důchodového pojištění (starobní důchod, invalidní důchod, důchody pozůstalostní). Proti rozhodnutí o důchodu lze nově podat námitky Od 1. ledna 2010 mohou žadatelé o důchod podat proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení námitky. Až dosud bylo rozhodnutí ČSSZ konečné a jedinou možnost obrany představovala soudní cesta. Podání námitek však není zcela bez úskalí. Pokud žadatel námitky neuplatní, nemůže se později obrátit na soud a žádat soudní přezkum rozhodnutí ČSSZ. Soud by takovou žádost odmítl s odůvodněním, že žadatel nevyčerpal všechny možnosti obrany. Lhůta pro podání námitek také není příliš dlouhá - námitka musí být uplatněna do 30ti dnů od doručení rozhodnutí o důchodu a žadatel ji musí zaslat přímo ČSSZ. Pokud ji omylem zašle soudu, nikoli ČSSZ, riskuje, že 30ti denní lhůta uplyne marně. Soud totiž nemá povinnost postoupit omylem doručenou námitku správnému adresátovi. Po uplynutí lhůty už není šance na jakoukoli změnu. Novinkou je i doručování posudku o zdravotním stavu žadateli o invalidní důchod. Tuto změnu se podařilo ochránci prosadit k posílení postavení žadatele. Až dosud byl posudek lékaře odeslán orgánu sociálního zabezpečení a praktickému lékaři žadatele a pojištěnec pak dostal rozhodnutí o přiznání či nepřiznání důchodu, aniž by věděl, co bylo v posudku a na základě čeho orgán sociálního zabezpečení rozhodoval. Od 1. ledna 2010 musí být posudek pojištěnci předán okamžitě, případně zaslán nejpozději do sedmi dnů prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení. Ochránce současně prosadil změnu vyhlášky, která stanovuje náležitosti posudku. Mezi jiným musí být v posudku uveden výčet podkladů o zdravotním stavu a pracovní schopnosti, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel, musí zde být další zjištění a především odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu. Pojištěnec se tak dozví, na základě čeho a proč orgán sociálního zabezpečení dospěl k rozhodnutí, a může se tak účinně bránit ... Významné zlepšení postavení invalidních osob může přinést alternativní podmínka rozšíření rozhodného období pro zjišťování doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod. Až dosud platilo, že nárok na invalidní důchod vznikl tehdy, pokud byla invalidní osoba pojištěna slet v období 10 let před vznikem invalidity. Vzhledem k tomu, že vzniku invalidity obvykle předchází dlouhodobý pokles pracovní schopnosti, často v období výrazně delším než 10 let, řadě invalidních osob nemohl být invalidní důchod přiznán pro nesplnění zákonné podmínky. Rozhodné období bylo nově rozšířeno, takže v případě, že žadatel o důchod nesplní S let pojištění z posledních 10 let, alternativně se uplatní podmínka 10 let pojištění z posledních 20. Invalidé, kteří dosud neměli nárok na invalidní důchod tak o něj mohou znovu požádat. Tato nová pravidla však platí pouze pro pojištěnce starší 38 let.

Poskytneme Vám tyto služby: Základní a odborné sociální poradenství

Jsae la proV".:"18. h,'1

Centrum pro zdravotně postižené kraje Vysočina Vrchlického 57, Jihlava

racoviltě: Žtfár nad

~ změna invalidních důchodů 2010, možnost

."OU

Jsme poradna pro zdravotně postižené občany, jejich příbuzné, osoby bez ohledu na věk, druh a rozsah zdravotního postižení ~

podání námitky proti rozhodnutí

informace z oblasti sociálního zabezpečení (příspěvek na pořízení kompenzační pomůcky aj., dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče pro zdravotně postižené občany, mimořádné výhody ZTP a další)

~ změna v důchodovém pojištění 2010

Pomoc při výběru vhodné kompenzační pomůcky a informace o postupu k jejímu získání

~

Informace o slevách pro osoby se zdravotním postižením - slevy na telefon, plyn, příspěvek na benzín, pojištění. ..

~ doporučování

slev na telefon pro zdravotně

postižené občany dle zákona 336/2006 Sb. všeobecné informace poskytování individuálních

rad, cílené pomoci

nejrůznějšího charakteru),

vyjednávání

v zájmu klienta ~

informace o dalších občanských sdruženích

Individuální

pomoc - např. se sepisováním různých písemností (žádostí, odvolání atd.

B o' • v,'

Posláním Centra je prostřednictvím poskytovaných služeb zvyšovat informovanost osob se zdravotním Terénní práce - kontaktování a pomoc osobám se postižením, podporovat zdravotním postižením v místě jejich bydliště, popř. jejich nezávislost a samostatnost a napomáhat jim v místě poskytovatele sociálních služeb ke zvýšení či udržení kvality života. Každý rok pořádáme ~ Zprostředkujeme pomoc občanům při řešení REHABILlTAČN Ě ...•...•...••. - .•.. ~- ... , obtížné sociální situace a zajišťování životních .~.,' ••:>" OZDRAVNÝ POBYT K MOŘI, -: ~~r ., '''';;>;;PJ. . I~ " ,., potřeb '>., • Do Bibione, v Itálii

h

v

,

L.

~;ltt~;~~t\{!"~: ~~~@tl;~;e:rn~~;,a.~eJ1:I;~n

L. '" .",.~ L. o' I, o k aF "'iljl!~~.II! jl~aie~mil}eml P;0ltmllWl€:e ~ p\(!)Jt11:U,Ce v

,

Na CZP lze na přechodnou dobu zapůjčlt následující kompenzační pomůcky. Půjčovné

se dle ceníku pohybuje

ve výši od 3 - S Kč za 1 den .

~

Prosazujeme práva a zájmy ZP

Poradíme v oblasti : sociálně právní ~ mimořádné výhody pro těžce zdravotně

Najdete nás: Žd'ár n/Sázavou Komenského 1, PSČ591 01, ~: 566 625 703

postižené občany plynoucí z vyhlášky

e-mail: [email protected] vedoucí: Róžičková Květoslava

182/1991 Sb.

PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK

730 730 730 730 -

730

-

1200 1200 1200 1200 1100

1300 1230 1300 1230 objednani

1700 1400 1700 1400 klienti

Všechny poradenské služby jsou poskytovány zdarma

Mechanické invalidní vozíky

./ Toaletní křesla ./ Toaletní křeslo kolečkové ./

Chodítka - pevné, skládací, podpažní, bytová

příspěvek na péči, jeho využití, jak žádat,

i vycházková ./ Nástavce na WC

zákon 108/2006 Sb.

./

Sedačky do vany, sprchy

~ sociální služby v regionu, jejich výběr,

./

Schodolezy

smlouva o poskytování soc.služby ~ hodnocení a posuzování úkonů péče

./

Stolek do postele

./

Berle, hole, slepecké

~

PORADENSKÉDNY

č,

./

hole

~ životní a existenční minimum, které je zakotveno v zákoně Č. 110/2006 Sb.

./

Sluchadla

JJMRAMOVSKY ZPRAVODAJ

Recommend Documents