Jaromír Tkadleček
Žgrgle
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Žgrgle … dva valašské kriminální příběhy napsal Jaromír Tkadleček
Vydalo nakladatelství Book and Cards (IČ: 25662023) roku 2015 jako svou 26. publikaci vydání první mimo edice k vydání připravil Petr Šrůta elektronické formáty připravil KOSMAS, www.kosmas.cz © Jaromír Tkadleček, 2015 Copyright © Books and Cards, 2015 ISBN: 978-80-87939-61-1
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS206858
Žgrgle … …na mapě nenajdete. Žgrgle znějí naprosto neuvěřitelně, ale zkuste si je představit asi jako sídlo, … „…v němž žije bezmála 3 000 obyvatel a je situováno v kouzelném údolí podél řeky Bečvy… Střed městečka leží v nadmořské výšce 485 m a nejvýše položeným místem je Malý Javorník (1019,2 m). Katastr zaujímá 42 km a je obklopen ze severu pohořím Vsetínské vrchy a z jihu Javorníky…“ ––– Želary na mapě také nenajdete, a přesto na stejnojmenný film chodila spousta lidí. Želary asi znějí uvěřitelně. Středoškoláci, se kterými jsem se o filmu bavil, děj a události situovali někam k Maďarsku, z Brna udělali Prahu a mám dojem, že i autentičtí moderní filmaři (o hercích ani nemluvě) neměli zcela jasno, jaké jsou skutečné reálie toho, co točí. Možná jsou to příkrá slova, ale jako autor, který vysílá příběh jako své dítě do světa, chci, aby se případným nejasnostem udělala přítrž hned na začátku. A chtěl bych dodat, že po mnoha letech strávených ve Žgrglích dobře vím, o čem píši a že všechny ty neuvěřitelné žgrgelské reálie jsem si hluboce prožil. ––– A ještě a jenom pro úplnost - postavy těchto příběhů jsou (až na osoby již zesnulé a na strašidla zcela smyšlené a jakákoliv podobnost s někým žijícím je čistě náhodná.
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Příběh první:
Kapradí majora Křemenáče
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS206858
Praporčík Ovčár… …znuděně listoval deníkem Právo poněkud staršího data. Po chvíli došel k článku, který ho zaujal alespoň tím, že popisoval událost jeho regionu: Zeman karikoval Unii svobody …o dvě hodiny dříve ve sklárně Žgrgle na Vsetínsku ale premiérův dialog s dělníky úplně ztroskotal. Zeman se založenýma rukama postával na nádvoří závodu před asi třemi desítkami sklářů, kteří mlčeli jak zařezaní. Rozmluvit se je nepodařilo ani vsetínskému soc. dem. poslanci a trojce na kandidátní listině Petru Šulákovi. „Ptejte se, nebo to bude jediný mítink bez dotazů, který bych v politice absolvoval. Že se zrovna Valaši budou stydět…“ kroutil hlavou premiér. Nakonec se přihlásil padesátník, který Zemanovi vysvětlil, že práce ve sklárnách sice je, ale za tak nízkou mzdu, že to ohrožuje lidskou důstojnost. Premiér ale opáčil, že mu bylo řečeno, že průměrný výdělek v závodě je 12 tisíc korun. „Není to zázrak, nemluvil bych o tom, že neumožňuje přežití“, řekl Zeman. Lidé ožili a zasmáli se, až když na závěr prohlásil: „Mimochodem tady máte vynikající slivovici, už jsem ji ochutnal.“ ––– Služební telefon na pracovní desce vytrhl Ovčára od čtení, když rezolutně zadrnčel. Na vsetínské policejní služebně se poslední dobou ozýval telefon stále častěji. Ovčár sahal po sluchátku a děsil se nepříjemného hlasu Marie Podešvové. Pokladní ze vsetínského nádraží dvakrát až třikrát do měsíce hlásila znásilnění. Tento trestný čin chápala poměrně široce a vešly se tam skutky od hlasitého pokřikování v nádražní hale, přes rozbitou pivní láhev až po pozvracené výdejní okénko. Bylo 20 hodin a Ovčár odhadoval, že součet nepodmíněných trestů „cestujících“ na vsetínském nádraží může v tuto dobu dosahovat úctyhodných sto šesti let… „Ovčár, policie Vsetín, příjem!“ Na druhém konci drátu bylo chvíli ticho, než se poněkud zastřeně ozvalo: „Tak Miru kdosi vykradl, hned sem přijeďte, já asi vim, která sviňa to byla!“ „Jméno!“ „Staňa Hrčava.“ „Bydliště…“ „Tož Laděna ho vykopla, tak teď spí u Joži…“ „Kdo?“ „Tož ta sviňa, Staňa.“ „Vaše jméno!!“ „Ja su Bohuš…“
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
„Příjmení, bydliště, charakter a místo trestného činu!“ „Stařica, u Doláka co zasklívá, pobrali, co unesli, Na Kani, co bývá Mira…“ „Co se ztratilo, pane Stařica?“ ptal se Ovčár už klidněji, protože u sklenáře Doláka nechal nedávno zarámovat svatební fotografii – překvapení k výročí svatby pro Milunu. Bohuš pak mluvil poměrně souvisle a Ovčár se ujistil, že klukům z výjezdovky řekne, aby to omrkli ve Žgrglích…
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz, UID: KOS206858