Jak zvyšovat odolnost vůči budoucím katastrofám Ivan Obrusník Český národní výbor pro omezování následků katastrof
Cílem úsilí a vzdělávání v oblasti prevence katastrof by měl být: Bezpečný a odolný národ se schopnostmi požadovanými napříč celou komunitou občanů v oblasti prevence, ochraně před pohromami, rychlé reakci, zotavení a snížení dopadů hrozeb a pohrom s největším rizikem. (FEMA 2011)
Odolnost vůči katastrofám se zvýší pouze tehdy, když široká veřejnost zcela vážně pochopí, že se na tom musí seriózně podílet. Je naprosto jasné, že je třeba širokou veřejnost vzdělávat tak, aby nutnost svého podílu na ochraně před katastrofami pochopila. Občané řady zemí ( a také ČR) příliš spoléhají na to, že příslušné státní, krajské, obecní atd. autority zajistí patřičnou připravenost i reakci na přicházející katastrofy. Veřejnost je obvykle rozhořčena tím, že stát či další autority ji dostatečně neuchránily před katastrofou např. povodní. Avšak prakticky současně mnoho majitelů domů v záplavových oblastech se samo na povodeň nepřipravilo ani nezvýšilo odolnost svých domů vůči zvýšenému riziku zatopení či vůči jiným pohromám. Tímto problémem se zabývala britská vláda po povodních v roce 2007. Podle tzv. Pittovy zprávy, která doporučila vlastníkům domů chránit před povodní vchody do domů protipovodňovými deskami místo pytlů s pískem, to většina těchto vlastníků neudělala a řada z nich uvedla, že žádné úpravy domů dělat nebudou. Obdobná situace se objevila v USA v záplavové oblasti řeky Mississippi.
Pohroma katastrofa Odezva Reakce response
Včasné varování
Připravenost
Zotavení recovery
Rekonstrukce 5
Prevence zmírnění krátkodobější dlouhodobější
Je potřeba věnovat pozornost i připravenosti a zvyšování odolnosti pomocí dlouhodobějších opatření • U katastrofy, ať již je to povodeň či jiný druh, se pozornost obvykle soustřeďuje na krátkodobější opatření těsně po události. • Většinou jde o včasné varování, odezvu (části krizového řízení) a často ještě zotavení. Avšak dalším částem katastrofického cyklu je věnována obvykle menší pozornost i nižší podpora včetně finanční, ale i vzdělávací. • Jedná se zejména o rekonstrukci, různá preventivní opatření a zvyšování připravenosti na budoucí pohromy – sem patří mj. i vzdělávání a také praktická cvičení. • Zatímco u krátkodobých opatření těsně před a po katastrofě jsou činnosti poměrně dobře řízeny a koordinovány (systém krizového řízení a IZS) s jasně určeným vedením a kompetencemi (i mezi resorty), u opatření dlouhodobějšího charakteru tomu tak není.
Jaké je riziko? Nebezpečí
Expozice
Zranitelnost 14
riziko = nebezpečí x zranitelnost x (expozice) Hrozba, nebezpečný jev
Riziko je pravděpodobnost škodlivých následků nebo ztrát (na
životech a majetku, narušení hospodářství či životního prostředí atd.), vzniklých vzájemným působením mezi přírodními či technologickými hrozbami a zranitelnými podmínkami
Zranitelnost jsou podmínky určené fyzikálními, sociálními,
ekonomickými a environmentálními faktory nebo procesy, které zvyšují citlivost či odolnost komunity vůči dopadům nebezpečných jevů (hrozeb). Snížením zranitelnosti snížíme i riziko škodlivých dopadů. Jako příklady zvýšené zranitelnosti lze uvést: • • • •
Špatné navržení a konstrukce budov a infrastruktury Nedostatečná ochrana výrobních prostředků a majetku Nedostatečné včasné varování a informování a uvědomění veřejnosti Omezené pochopení důležitosti rizik a připravenosti ze strany oficiálních orgánů • Zanedbávání moudrého řízení aktivit v životním prostředí
Rekonstrukce infrastruktury a domů • Tuto rekonstrukci je třeba lépe plánovat, koordinovat, řídit a financovat. Často je potřeba tuto odpovědnost sdílet. a) Úroveň státu, krajů a větších měst – vodní díla, opatření v krajině (poldery), údržba koryt řek, výstavba a údržba hlavní silniční a železniční sítě, mostů, hlavních síťových rozvodů (elektřina, plyn, voda , telekomunikace), větších hrázových systémů včetně mobilních, územní plánování. b) Úroveň obcí – lokální hráze, koryta potoků a menších řek, silnic nižších tříd, údržba příkopů, malých mostků a hrází v obcích, dále transformátorů a také polí a staveb na svahu. c) Individuální (resp. firemní) úroveň - výstavba nových a rekonstrukce starých domů tak , aby byly odolnější. Rovněž úpravy uvnitř staveb (elektrická vedení v suterénu dát ke stropu, obdobně cenné spotřebiče nebo být připraveni je urychleně přemístit, odolnější studny, dveře, péče o pozemky).
Obnova infrastruktury a území po katastrofě by měla být dělána už s výhledem na zamezení či snížení následků budoucích katastrof a tudíž chápána jako investice do budoucna
BBB - Building Back Better Nejde tedy jen o prosté obnovení původního stavu se stejnou zranitelností (rizikem) !! Měli bychom to obnovit tak, aby infrastruktura a území byly odolnější
Most v Ústí n/L
Praha 2002
Přívalová povodeň Javorník 2009
zatopené elektrické zdroje reaktoru 6
F u k u š i m a Zálezlice 2013 - trafo
Zatopený suterén
Frýdlant
Hrádek centrum
Reduce your Future Risk
Lidské činnosti v území obcí, které negativním způsobem ovlivňují průběh povodní a přívalových dešťů meliorace ● rušení mokřadů ● narovnávání meandrujících vodních toků ● rozorávání mezí ● nevhodná volba výsevu zemědělských plodin ● nevhodné obhospodařování zemědělské půdy ● nevhodné uskladnění sena a slámy v blízkosti vodních toků ●
(Starosta Strunkovic ing. K. Matějka)
Praktické zkušenosti ze záplav a povodní ve Strunkovicích od roku 2002, včetně zrealizovaných
studie odtokových poměrů a návrhy protipovodňových opatření koordinace a nácvik činností zlepšení využití zem. půdy zemědělci terénní úpravy v ohrožených lokalitách obtokový kanál u Pártlů jezu protipovodňová opatření v rámci KPÚ protipovodňová opatření v územním plánu vyčištění koryta řeky Blanice
Pozn. starosty Strunkovic: - systémová chyba - peníze na odstranění škod a ne na novou výstavbu (ty jsou obvykle na jiném místě)
Voda ze záplav – zdroj znečištění ●
Povrchová voda během povodně je silně kontaminována: –
vyplavené ČOV
–
nečištěné OV
–
vyplavené provozy
–
uhynulá zvířata
–
…
Vyplavené nádoby a chemikálie z chemičky Mníšek (2010)
Zb. Vencelides, Ochrana podzemních vod, s.r.o.
Preventivní opatření pro zásobování pitnou vodou Scénář jiného způsobu zásobování při zaplavení zdroje (či nepoužitelné kvalitě surové vody) – využití záložního zdroje; odběr vody ze sousední distribuce (propojení ?); náhradní zásobování cisternami apod. Ochrana klíčových objektů před zaplavením (dobrý stavební stav, vodotěsné dveře, „suchá lokalizace“ skladu chemických látek, uzavíratelný drenážní systém – - prevence zpětného toku, dokonalá izolace elektrického vedení v místě možného zaplavení; plán aktuální fyzické bariéry – pytle s pískem, atd.) Státní zdravotní ústav
MUDr. F. Kožíšek, SZÚ Praha
Zvednutí zhlaví studny po povodni 2002
Ing. T. Zunt, Vodohospodářské služby, s.r.o., Davle
Poznatky ze 3. Světové konference o DRR v Sendai 14 – 18.3. 2015 • Cílem Rámcové úmluvy ze Sendai je vyhnout se či snížit existující rizika katastrof pomocí zavedení opatření integrujících ekonomické, strukturální legislativní, sociální, zdravotní, kulturní vzdělávací a další aspekty tak, aby došlo ke snížení doby vystavení pohromám a také ke snížení zranitelnosti, zvýšení připravenosti pro efektivní odezvu a obnovu a tak zvýšit odolnost vůči katastrofám.
Využití principu BBB „Building Back Better“ • Poučit se z minulosti a při obnově a rekonstrukci neopakovat dřívější chyby. • Lidé sami musí vědět jak nejlépe provádět rekonstrukci, je třeba přihlížet i k sociálním aspektům. • V prvé řadě je nutné obnovit živobytí a hospodářskou činnost v zasažené oblasti. • Při obnově je třeba přihlédnout k potřebám různých skupin obyvatel. • Občané a komunity by měly při obnově co nejvíce využívat lokální zdroje • Obnova a rekonstrukce musí vzít v úvahu budoucí hrozby a rizika, není možné dávat vše pouze do stavu před katastrofou.
Adaptace na změny klimatu • • • • • • •
• • • • • •
Včasné varování - (častější extrémy počasí, povodně, sucha, horké a mrazivé vlny, vichřice apod.) Proto – zpřesnění a prodloužení časového intervalu předpovědí a výstrah, uvádět co mají a nemají lidé dělat Stavebnictví
- zvýšení odolnosti staveb vůči povodním, ale i horkým vlnám, lepší izolace, územní plánování s ohledem na rizika Vodní hospodářství - přehrady, poldery, demontovatelné hráze, opatření v krajině šetření vodou (sucho) Zemědělství - jiné plodiny, jiný režim pěstování, biopaliva, využívání zavlažování Lesnictví - jiná skladba lesů a způsob hospodaření Zdravotnictví - horké vlny, posun některých chorob, eliminace vlivu prudkých výkyvů počasí, klimatizace Zemědělství - jiné plodiny, jiný režim pěstování, biopaliva, využívání zavlažování Doprava - problémy s lodní dopravou (sucho), silniční povrch, klimatizace v dopravních prostředcích, zimní extrémy počasí, zimní pneumatiky Energetika - zvýšené nároky, jaderné, obnovitelné zdroje, vysoká spotřeba i v létě Sociální opatření - péče o seniory, handicapované lidi atd.
Opatření pro zvýšení odolnosti měst My City is Getting Ready •
1. Zajistit organizačně porozumění a snížení rizika pohrom, základem je účast skupin občanů a dalších částí společnosti. Vytvářet spolupráce lokálních skupin. Je třeba se ujistit, zda všechny odbory rozumějí jejich roli ve snižování katastrof a připravenosti na ně.
•
2. Zajistit rozpočet pro snižování pohrom a dávat podněty vlastníkům domů, nízkopříjmovým rodinám, organizacím, výrobcům a veřejnému sektoru k investování na snížení potenciálních rizik.
•
3. Udržovat aktuální data o pohromách a zranitelnosti, připravit hodnocení rizik a užití těchto dat pro rozvojové plány měst. Zajistit, že tyto informace o odolnosti Vašeho města jsou snadno dostupné veřejnosti a řádně prodiskutovány a vysvětleny.
•
4. Investovat do kritické infrastruktury a udržovat ji tak, aby se snížila rizika – např. dostatečnost kapacity kanalizace při povodních i v souvislosti s nárůstem povodní v důsledku klimatických změn.
•
5. Zhodnotit bezpečnost škol a zdravotnických zařízení a pravidelně ji zvyšovat a kontrolovat.
•
6. Používat a prosazovat realistické stavební regulace a územní plány zohledňující rizika. Nalézat bezpečná území pro nízkopříjmové občany a vyvinout vylepšení neformálních ubytovacích kapacit, kdekoliv je to možné.
•
7. Zajistit vzdělávací programy a cvičení ve snižování rizika dopadů pohrom ve školách a místních komunitách.
•
8. Chránit ekosystémy a přírodní podmínky pro snižování možností vzniku povodní a dalších pohrom, na něž může být Vaše město zranitelné. Adaptovat se na dopady klimatických změn zaváděním dobrých praktik na snižování jejich dopadů.
•
9. Instalovat systémy včasného varování a krizové řízení ve vašem městě o provádět pravidelná cvičení obyvatelstva ke zlepšení připravenosti na pohromy.
•
10. Po každé katastrofě zajišťovat potřeby přeživších jsou zohledněny při rekonstrukcích, podporovat je a komunální skupiny při navrhování a pomáhat při jejich realizaci včetně znovupostavení domů a okolní infrastruktury.
Japonsko 2011 Hurikán Katrina
Zemětřesení ve Wenchuanu Zemětřesení v Kobe
3 0 8
Snížit ekonomické dopady katastrof je velmi obtížné (3. WCDRR Sendai) Byl prezentován dvacetiletý výzkum ukazující, že ekonomické ztráty dosahují v průměru hodnoty cca 240 miliard $ za rok. Je téměř nemožné tyto ztráty snižovat. Je to způsobeno tím, že nyní uznávaný další vývoj lidstva preferuje takové ekonomické nástroje, které zvyšují rizika více než samotné hrozby katastrof. Pro snížení ekonomických ztrát v budoucnu je nutné zlepšit plánování měst a udělat ekonomický růst odolnější vůči katastrofám. Vzdělávání k tomu může významně přispět.
Vzdělávání v připravenosti na katastrofy a jejich prevenci musí tvořit dobře propojený systém • Školy (základní, střední atd.) • Vysoké školy • HZS • Státní správa (MŠMT, MV, MŽP, MZe, MZ, MD a další) • Samospráva (kraje, města, ORP, obce) • Nevládní organizace (Záchranný kruh …) • Firmy • Občané
Pro vzdělávání je nutné využívat všechny druhy prostředků • Výuka • Školení • Brožury • Webové stránky • Sdělovací prostředky, filmy • Praktické ukázky • Cvičení Vše by mělo dohromady tvořit ucelený navzájem propojený systém vzdělávání
