JAK ZALOŽIT SOUKROMOU GALERII UMĚNÍ

JAK ZALOŽIT SOUKROMOU GALERII UMĚNÍ Bakalářská práce Brno 2016

Masarykova univerzita Autor práce: Jakub Nedoma Vedoucí práce: Mgr. Petr Kamenický

Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy

Anotace Teoretická bakalářská práce Jak založit soukromou galerii umění pojednává o procesu založení soukromé instituce Strom Art Gallery. V této práci popisuji průběh založení soukromé galerie, důležité prvky výstavních prostor, galerijního provozu a dále jednotlivé realizované výstavy. Práce se také zabývá personální organizací soukromé galerie umění.

Abstract Theoretic bachelor thesis How to start a private art gallery talks about process of making private institution Strom Art Gallery. This thesis describes process of running private gallery, important elements of exhibition halls, exhibition service itself and realized exhibitions so far. I also deal with personal organization of private art gallery.

Klíčová slova galerie, soukromá, výstava, umění, návod

Keywords gallery, private, exhibition, art, how-to

text má 70312 znaků (39 normostran)

Bibliografický záznam:

NEDOMA, Jakub. Jak založit soukromou galerii umění. Katedra výtvarné výchovy, Brno, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 30. 3. 2016. Vedoucí práce Mgr. Petr Kamenický

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a uvedl jsem veškeré použité zdroje do seznamu literatury. Také souhlasím, aby práce byla zpřístupněna studijním účelům a byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Veškeré obrazové přílohy jsou mé vlastní, pokud není uvedeno jinak.

V Brně dne 30. 3. 2016

Jakub Nedoma

Děkuji Petru Kamenickému za cenné rady, zkušenosti a možnost se od něj učit. Dále děkuji Pavlu Nedomovi, mému otci, za umožnění zpracování této práce. Rovněž chci poděkovat Janě Nedomové za zkušenosti a rady.

Obsah OBSAH 10 1 Úvod 12 2 Soukromé galerie v Brně 14 2.1 Galerie ARS 14 2.2 Galerie Aspekt 14 2.3 Fait Gallery 15 2.4 OFF/FORMAT 15 2.5 Strom Art Gallery 15 3 Galerie Strom Art 16 3.1 Původní stav prostoru 16 3.2 Úpravy pro provoz galerie 18 4 Strom Art Gallery 22 4.1 Kurátorská koncepce 22 4.2 Nastavení směru galerie 22 4.3 Vznik pracovního týmu 24 4.4 Výstavní plán 25 4.5 Režim galerie 26 4.6 Grafická identita 26 4.7 Úprava galerijního prostoru 26 4.8 Seznámení s prostorem galerie 30 5 Výstavní „starter kit“ 38 5.1 Osvětlení 38 5.2 Závěsné systémy 50 5.3 Podlaha 54 5.4 Banner 56

5.5 Popisky 58 5.6 Grafika 60 5.7 Komunikace s veřejností 62 6 Realizované výstavy 66 6.1

Václav Kočí / Dvojitá dna tajné schránky

66

6.2 Pavel Korbička / Between 74 6.3 Samuel Paučo / Potopa 80 7 Příloha

84

8 Závěr 90 9 Zdroje 92

1 Úvod „Pozorujte někdy lidi, kteří se dívají na umělecké výtvory oknem galerie; často váhají, než vejdou, a pak náhle odejdou. Ten náhlý útěk nemá nic společného s vystavenými díly. Je následkem toho, že ke vstupu do elitní značkové galerie musí člověk překročit nejen skutečný, ale i psychický práh.“

(Thomson, 2010)

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak založit soukromou galerii umění? Co všechno je potřeba k tomu, abyste překročili práh nové galerie? Většina z nás projde dveřmi galerie a nad těmito otázkami se vůbec nezamyslí. Odpovědi na tyto otázky budou ústředním tématem mé bakalářské práce, která nese příhodný název: „Jak založit soukromou galerii umění“. Galerie jsou místem rozvoje naší společnosti. Umožňují nám ocitnout se alespoň na pár chvil v obraze našich myšlenek. Ať už jsou jakékoliv, rozpoznáváme v nich sami sebe. Umělecká díla nám přinášejí rozporuplné pocity, které doprovázejí náš umělecký prožitek, a proto mají galerie v naší společnosti nemalý význam. Soukromé galerie umění jsou dnes již běžnou součástí kulturního rozvoje společnosti. Vybírají si umělce, které chtějí prezentovat a sami si tvoří svůj výstavní plán. Sám jsem měl příležitost stát po boku majitele při tvorbě a vzniku soukromé galerie. Společně s kurátory a dalšími členy týmu jsem byl zapojen do jejího budování, a proto primárními prameny pro tuto práci jsou rozhovory se zainteresovanými osobami, mé vlastní zkušenosti a srovnání s jinými soukromými galeriemi. Práce je rozvržena do několika kapitol, které postupně nastiňují tvorbu galerie. V první řadě je galerie zasazena mezi současné galerie umění města Brna. Následně je popsán její prvotní vznik a původní verze této galerie, která byla později přetvořena a dala tak podklad pro zrod galerie současné. Stěžejní částí je tedy popis současné galerie, ve které je čtenář seznámen se samotnou tvorbou galerie, jejím prostorem, kurátorskou koncepcí

12

a výstavním plánem. Současně budou popsány i realizované výstavy, které již v  galerii proběhly. V samotném závěru práce je rozhovor s majitelem a jeho matkou, který uvedl motivaci pro založení soukromé galerie. Cílem této práce je podat ucelený obraz o možnostech založení soukromé galerie umění a na základě toho ji srovnat s ostatními soukromými galeriemi současného umění v Brně. V práci budou zmíněna také úskalí, která tvorbu galerie doprovázely.

13

2 Soukromé galerie v Brně Provoz soukromých galerií v Brně probíhá již dlouhou řadu let. K založení další soukromé galerie je důležité znát jejich parametry. Jinak řečeno jde o zjednodušený průzkum trhu. Na základě dostupných informací jsem provedl srovnání jednotlivých soukromých galerií v Brně, které byly vybrány jako možná konkurence nově založené Strom Art Gallery. Jednalo se o Galerii ARS, Galerii Aspekt, Fait Gallery a galerii OFF/FORMAT.

2.1 Galerie ARS Galerie se nachází v samém centru Brna na ulici Veselá. Galerii vede pan architekt Josef Chloupek, který sám navrhoval rekonstrukci původního prostoru a v roce 2002 otevřel současnou podobu galerie. Galerie navazuje na výstavní program z roku 1987 a nyní se zabývá především současným uměním žijících umělců, jejichž tvorba je z druhé poloviny dvacátého století. Zároveň sleduje současné mladé autory, které začleňuje do svých výstavních plánů. Galerie ARS je zaměřena především na tradiční formy umění jako kresba, obraz a socha (Galerie ARS, online, 2016).

2.2 Galerie Aspekt Další místo nabízející umělecký zážitek je Galerie Aspekt. Tato soukromá galerie umění je umístěna ve vícepodlažním domě v centru Brna na ulici Údolní. Majitelem je pan Jiří Švachula. Není však pouhým majitelem, ale také kurátorem, autorem knih Galerie Aspekt a architektem veškerých výstav, které se v galerii uskutečnily. Galerie Aspekt byla založena v roce 1990. Prezentuje převážně moderní a současné umění. Rozkládá se ve dvou patrech, z nichž spodní slouží k autorským výstavám, a vrchní je zasvěceno autorům, které galerie zastupuje (Galerie Aspekt, online, 2016).

14

2.3 Fait Gallery Původně menší institucí byla galerie pana podnikatele Igora Faita. Její působiště bylo v Králově poli, které již nespadá pod centrální území Brna. Od března roku 2016 byla galerie přesunuta do prostorů bývalé Adam Gallery do Wannieck gallery. Její produkce tak nabrala na měřítku a stala se prozatím největší soukromou galerií umění v Brně. Fait Gallery se snaží budovat kvalitní výstavní program, který podporuje rozvoj současného umění i mimo rámec České republiky. Rozvíjí spolupráci mezi zahraničními galeriemi a snaží se podporovat české umělce v expanzi do zahraničí. Stejně tak umožňuje našemu publiku sledovat výstavy zahraničních umělců (Fait Gallery, online, 2016).

2.4 OFF/FORMAT Jedná se o galerii situovanou v centru Brna na ulici Gorkého. Galerie je zaměřena na prezentaci mladých a to zejména českých autorů. Galerii OFF/FORMAT je blízká široká paleta médií. Dává si za cíl iniciovat nová setkání a podporovat inovativní přístup ve vizuální kultuře. Snaží se vyplnit mezery kulturní mapy Brna, kde se stane důležitým a neopominutelným bodem. Kurátory galerie OFF/FORMAT jsou Ondřej Navrátil a Petr Kovář (OFF/ FORMAT, online, 2016).

2.5 Strom Art Gallery V současné době se jedná o nejmladší soukromou galerii umění v Brně. Vlastníkem je pan inženýr Pavel Nedoma. Je umístěna na ulici třídy Kapitána Jaroše, což je na okraji centra Brna. Galerie je zaměřena na prezentaci současného umění, což jsou tradiční a nová média. V repertoáru galerie jsou umělci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. Kurátory Strom Art Gallery jsou Petr Kamenický a Markéta Žáčková.

15

3 Galerie Strom Art Strom Art Gallery je současnou podobou soukromé galerie, nicméně před jejím založením fungovaly prostory jako Galerie Strom Art. Jedná se o prvotní realizaci vzniku galerie, která započala roku 2014. Její fungování však nemělo dlouhé trvání. Provoz byl otevřen pouhé tři měsíce a díky nedostatečné propagaci se nepodařilo do galerie přilákat návštěvníky.

3.1 Původní stav prostoru Stavba, v  níž se galerie nachází, je secesního stylu. V  historii prošla velkou řadou úprav, které jí však neubraly na estetičnosti. Stáří budovy nelze přesně určit, ale vzhledem k okolním stavbám je datováno do roku 1900. Bylo tak zjištěno na základě tržního ocenění z roku 1994, které bylo vypracováno docentem Drochytkou. Toto ocenění popisuje, že budova prošla rekonstrukcemi, které ale nejsou blíže dohledatelné. V roce 2010 byla provedena další velká rekonstrukce. Její součástí byla oprava průčelí do nynější podoby, výstavba nových bytových a administrativních prostor a podzemních garáží, které jsou pod zadním objektem budovy. Stavba se skládá ze čtyř budov (A, B, C, D). Budova, ve které sídlí galerie, je budovou A. Ostatní budovy jsou použity jako bytové prostory. Během poslední rekonstrukce byly její přízemní prostory upraveny pro administrativní činnost, nicméně i tak zůstaly delší dobu neobsazené. Zahrnovaly výměnu podlahy za šedou keramickou dlažbu, snížení stropů a nainstalování podhledů se zářivkovými moduly a v neposlední řadě instalaci zásuvkových modulů včetně rozvodů LAN sítě v takovém počtu, aby uspokojily velký počet počítačů. Okna byla repasována a zůstala v původní podobě, zatímco dveře byly vyměněny za nové z  lepeného skla. Současně byly také vytvořeny sociální prostory a kuchyňka. Součástí přízemních prostor budovy A byl i sklep, ke kterému je přístup ze dvora stavby.

16

původní vzhled zástavby na Třídě Kapitána Jaroše 31, Brno

17

3.2 Úpravy pro provoz galerie Komerční prostory v budově A byly po rekonstrukci zcela vyčištěny a zjednodušeny. Pro provoz galerie však bylo nutné provést ještě další změny. Největší stavební změnou byla úprava sociálních prostor a kuchyňky. Nebylo pro ně již dalšího využití, a jelikož se jednalo o sádrokartonové příčky či příčky z „ytongu“, byla jejich úprava lehce proveditelná. Při stejné obvodové zdi vznikly prostory nové. Místo kuchyňky vznikl depozitář a místo úklidové místnosti záchod a umyvadlo. Dalším prvkem rekonstrukce byla recepce u vchodu do galerijního prostoru. Konstrukce byla provedena z hliníkových profilů a sádrokartonových desek. Z praktického i estetického hlediska ji doplňovala 5mm skleněná deska. Součástí úprav prostorů galerie byla montáž osvětlení. Jednalo se o instalaci LED wallwasherů do sádrokartonových podhledů, instalaci lišt pro bodová světla a kompletní elektroinstalaci. Při instalaci se však objevila nefunkčnost jednoho LED wallwasheru, který byl nainstalován příliš blízko zdi. Na doporučení pana Dědka (pražský soukromý galerista), byly nainstalovány závěsné systémy firmy Nielsen, které jsou v současnosti nevyužité. Jelikož se počítalo s prezentací děl vysokých hodnot, musela být zavedena bezpečnostní opatření. Pojišťovna kladla určité podmínky, na jejichž základě byla před původní dřevěná okna s průhledem do ulice nainstalována další okna plastová. Všechna ostatní byla opatřena bezpečnostní fólií proti rozbití. Dále bylo nutné zavést bezpečnostní systém s čidly pohybu, která byla napojena na bezpečnostní centrálu. Posledními prvky zahrnujícími bezpečnost vystavovaných děl byl kamerový systém a bezpečnostní dveře oddělující prostor galerie od vstupních dveří. Díky slabosti pana Nedomy ke starožitnostem byla vstupní recepce doplněna starožitným stolem dovezeným z Londýna a židlí klasického modelu značky Vitra. Oba kusy byly taktéž prodejní a spolu s nimi i volně umístěný stůl Vitra se čtyřmi židlemi značky Knoll. Samotná výstava, která se v Galerii Strom Art konala, byla stálá a prodejní. Obrazy, které byly nabízeny, pocházely od pana galeristy Dědka z Prahy. Mezi vystavovanými věcmi byly různé formáty, kresby, malby i kombinované techniky od autorů jako jsou Jan Zrzavý,

18

Jindřich Štýrský, Toyen, Josef Čapek, František Kupka, Salvador Dalí a další. Největším problémem tehdejší galerie byla vlhkost. Veškeré zdi jí byly poškozeny a bohatě na nich krystalizoval sanytr.

původní výstava ve staré galerii Strom Art

19

4 Strom Art Gallery Jedná se o současnou podobu soukromé galerie umění nacházející se na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Původní verze Galerie Strom Art, zmíněná v přechozí kapitole, byla výchozím bodem pro realizaci nové, již propagované a navštěvované, galerie. Její proměna byla spojena s návrhem současného kurátora galerie Petra Kamenického. Po několika schůzkách majitele a pana Kamenického bylo vytyčeno další směřování galerie. Cílem bylo zahrnout ji mezi navštěvované soukromé galerie v Brně a propojit její působení s Katedrou výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. Celý tento návrh zahrnoval přestavbu již staré Galerie Strom Art. V první řadě došlo ke změně názvu. Z Galerie Strom Art se stala Strom Art Gallery. Pro celkovou realizaci galerie bylo nutné vytvořit tým, který zahrnoval v první řadě kurátory, kterými se stali Petr Kamenický a Markéta Žáčková.

4.1 Kurátorská koncepce Galerijní koncepce byla sestavena již zmiňovanými kurátory, Petrem Kamenickým a Markétou Žáčkovou, v roce 2015. Galerii ve své koncepci zaměřili na prezentaci současného umění a tomu také přizpůsobili první rok výstavního plánu. Jejich primárním účelem bylo zviditelnit Strom Art Gallery v očích Brna. Prezentace současného umění galerie zahrnuje tvorbu umělců mladší generace, kteří jsou již v uměleckém a galerijním provozu zaběhlí, a jejichž díla lze bez problémů uvést na umělecký trh. Podle požadavků majitele byla do prezentované tvorby zahrnuta malba a objektová tvorba. Do budoucna by byla vítána také zahraniční tvorba, což u soukromých galerií není běžnou praxí.

22

4.2 Nastavení směru galerie Při plánování konceptu galerie bylo předem uvažováno o cílové skupině návštěvníků. Tato myšlenka byla velice podstatným krokem, na jehož základě byla zvolena propagace, výběr umělců a celkové úsilí, které bylo do projektu vloženo. Základním předpokladem byla velká návštěvnost ze strany studentů vysokých uměleckých škol, včetně teoretických oborů se zaměřením na umění. Dalšími očekávanými návštěvníky byli pedagogové, odborná veřejnost a zejména obchodní partneři majitele galerie. Snahou galerie bylo rovněž propojení galerijní činnosti s autory určitých vysokých škol jak v České republice, tak i v zahraničí. Jedná se například o Akademii výtvarných umění v Praze, Masarykovu univerzitu v Brně, Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, Fakultu umění Ostravské univerzity v Ostravě nebo o Vysokou školu výtvarných umění v  Bratislavě. Spolupráce s  těmito institucemi zajišťuje kvalitní výstavní program a dále umožňuje spolupracovat na grantových projektech Ministerstva kultury České republiky, Ministerstva Školství České republiky a dalších.

23

4.3 Vznik pracovního týmu Součástí realizace nové galerie byl i výběr členů pracovního týmu. V tomto směru bylo nutné vybrat zkušené jedince, kteří jsou schopni zajistit provoz galerie tak, aby odpovídal kvalitě plánovaného rozsahu.

Galerijní tým tvoří: Petr Kamenický

kurátor, produkce výstav, instalace

Markéta Žáčková

kurátor, tvorba textů, redakce, korektura ČJ, produkce výstav

Jana Nedomová

grafický design

Jakub Nedoma

webmastering, správa sociálních sítí

Monika Šimková

public relations

Karin Grohmannová

překlady, korektura AJ

Michaela Dvořáková fotodokumentace Další

24

studenti Katedry výtvarné výchovy MU, externisté

4.4 Výstavní plán Kurátorská koncepce stanovila výstavní plán na první rok galerijního působení, jak již bylo zmíněno v kapitole 4.1. V průběhu došlo k malým změnám, přesto však bylo stanoveno pět výstav za rok. První výstava byla naplánovaná na říjen 2015. Výstavní plán: Václav Kočí

Dvojitá dna tajné schránky

1. 10. 2015 – 18. 11. 2015

Pavel Korbička

Between

26. 11. 2015 – 15. 1. 2016

Samuel Paučo

Potopa

21. 1. 2016 – 11. 3. 2016

Daniela Baráčková

Nebezpečné zábradlíčko

31. 3. 2016 – 13. 5. 2016

Ondřej Basjuk

Kolonie B

26. 5. 2016 – 15. 7. 2016

Jan Vičar

21. 9. 2016 – 11. 11. 2016

Laco Teren

Výstavní plán je třeba přizpůsobit tak, aby galerii navštívil co největší počet návštěvníků. Proto je nutné se ohlížet na různé okolní faktory, například události ostatních galerií (soukromých i nesoukromých), státní svátky, prázdniny či jiné události spojené s akademickým rokem. Součástí výstavy je vernisáž, na které je umělec představen. V současné době je u všech galerií v Brně zvykem, že se vernisáž koná o středách. Strom Art Gallery není výjimkou. Může se stát, že se vernisáže sejdou ve stejný den, proto je možné posunout alespoň čas zahájení tak, aby bylo možné navštívit obě výstavy v den zahájení. Je důležité vědět, že jestliže se koná událost ve větší instituci, pojme více lidí a do menší galerie tak nikdo nepřijde. Za předpokladu, že je galerie zaměřená na akademickou sféru, je nutné brát v potaz akademický rok. U studentů vysokých škol se jedná především o zkouškové období a období státních závěrečných zkoušek. V tomto čase je návštěvnost prudce snížena. Stejně tak v době letních prázdnin by aktivita z hlediska návštěvnosti galerie byla nízká. Proto bylo rozhodnuto, že během letních prázdnin bude provoz Strom Art Gallery přerušen.

25

4.5 Režim galerie Návštěvnost galerie je spojena i s její otevírací dobou. V jednání bylo několik variant, avšak po přihlédnutí k okolním galeriím města Brna a možnostem návštěvy potenciálních návštěvníků, byla zvolena doba od úterý do pátku, 13 – 18 hodin. Hlavním účelem bylo maximalizovat dostupnost galerie. Původní myšlenky provozu galerie o víkendu byly zamítnuty, jelikož výsledek by byl neefektivní. Nicméně byla navržena i možnost galerii navštívit po domluvě. Během provozu galerie se ukázalo, že tato varianta nebyla špatnou myšlenkou. Okolní soukromé galerie v Brně mají podobnou otevírací dobu s tím rozdílem, že mají otevřeno i v sobotu nebo v neděli (Galerie Aspekt, Galerie ARS, Fait Gallery). Opačným pólem je galerie OFF/FORMAT, která má otevřeno pouze dva dny v týdnu (Galerie Aspekt 2016, Galerie ARS 2016, Fait Gallery 2016, OFF/FORMAT 2016, online).

4.6 Grafická identita Propagace grafické identity je podstatnou součástí úspěchu galerie. Pro zahájení provozu bylo nutné modernizovat již stávající logo, jehož jsem byl autorem, a které patřilo staré Galerii Strom Art. Logo neslo symbol stromu s integrovaným názvem. Jeho využití na různých místech však nebylo příliš promyšleno, a nebylo tak možné jej použít například ve vertikálním tvaru. Vylepšení loga inicioval Václav Kočí v počátečních fázích jednání o galerii. Hlavní úkol však dostala Jana Nedomová, která pozměnila logo tak, aby bylo použitelné v horizontálním tvaru. Původní symbol stromu zůstal zachován, obdržel však novou transparentní korunu zasahující i do nápisu, který byl přeformulován na název Strom Art Gallery.

4.7 Úprava galerijního prostoru Po několika návštěvách Petra Kamenického ve staré Galerii Strom Art byly naplánovány nutné úpravy v prostorách budoucí Strom Art Gallery. Především se jednalo o problém s vlhkostí, novou výmalbu, výběr vhodného nábytku nebo instalace informační tabule.

26

4.7.1 Potíže s vlhkostí Nejzásadnějším problémem byla vlhkost v  prostoru, která způsobovala degradaci omítky. Majitel galerie, pan Nedoma, měl zkušenost se stejným problém menšího rozsahu v budově C, a věděl tak, jak se dá problém vyřešit. Firma Prins pana inženýra Koláře provedla průzkum prostor a stanovila dvě možnosti řešení. Jednou z nich byla chemická injektáž zdiva a druhou elektroosmóza. Jelikož je metoda elektroosmózy podstatně dražší, byla zvolena metoda injektáže (Prins, online, 2010). Osobně jsem s firmou o odstranění problému jednal a byl jsem tak seznámen s celým postupem práce. Jednalo se o velice prašnou a špinavou práci, kvůli které bylo nutné z galerie vše odstranit. Práce začaly v březnu 2015. Po vyřešení problému se dodatečně doplnila sádrokartonová příčka do zadní místnosti, ve které byl stále vysoký přísun vlhkosti.

4.7.2 Úprava omítky a výmalba Další logicky navazující činností byla oprava zdí zasažených vlhkostí a výmalba. Části omítek, které byly z dřívějška zasaženy vlhkostí, bylo nutné vyměnit. Byla tedy povolána již dříve využitá stavební firma, která odbourala sanytrem „porostlé“ zdivo a nahradila ho sanační omítkou, která lépe pracuje s vlhkostí. Součástí jejich prací bylo i zahlazení stop po vrtání firmy Prins. V tuto chvíli již bylo možné povolat malíře. Petr Kamenický doporučil pana Miloše Vížďu, který velmi pohotově zareagoval a ihned byl domluven termín. Předchozí výmalba měla určitou charakteristiku, která zahrnovala tři velké plochy zdí vymalované šedou a menší plochy kolem pilířů barvou modrošedou. Na základě domluvy s Petrem Kamenických bylo dohodnuto, že šedé plochy budou přebarveny zpět na bílé, aby byl zachován jednoduchý ráz prostoru. Bílá barva použitá na výmalbu byla standardní bílá Primalex Plus. S největší pravděpodobností se jednalo o stejnou barvu, která byla použita i v předchozí výmalbě, proto se nátěry vzájemně doplnily i v místech, kde se čerstvě nemalovalo.

4.7.3 Úprava recepčního prostoru Prostor recepce bylo nutné přizpůsobit novému, jednoduššímu vzhledu galerie. Pů-

27

vodní starožitný stůl byl přepraven do Muzea Blanenska a byl nahrazen jednodušším a neutrálnějším nábytkem. Po dlouhém hledání a tvorbě modelů jsem došel k  výběru psacího stolu „MICKE“ od firmy IKEA. Psací stůl je vyroben z ne příliš kvalitního materiálu a jeho základní provedení nesplňovalo mé požadavky, proto jsem jej následně upravil podle vlastních představ. Jeho vrchní deska byla opatřena vrstvou papírové dýhy, která nebyla příliš odolná. Mojí představou bylo stůl přimontovat k recepčnímu stolku a použít ho jako oporu tak, aby stůl nemusel mít druhou nohu. Provedl jsem tedy jednoduchou úpravu, při které byla noha vyrobená z MDF sendviče zkrácena pilou. Další úpravou bylo polepení vrchní desky stolu bílou samolepící fólií a položení na míru uříznutého 5mm skla s matnou spodní úpravou. Součástí úprav recepčního prostoru byl i nátěr dveří směřujících do režijního prostoru. Tyto dveře byly původně dýhované světlým dřevem. Na jejich úpravu byl použit syntetický základ s bílým lakem. Nad recepční stůl byla nainstalována nová informační tabule. Jedná se o skleněnou desku z  lepeného tvrzeného skla o rozměrech 85 x 60 cm. Tabule je připevněná skrz nerezové sloupky, které jsou na zdi přidělané vrutem v hmoždince. Podobným způsobem jsou tabule umístěny například i na Katedře výtvarné výchovy Masarykovy univerzity.

4.7.4 Úprava vstupního prostoru Vstupní prostor galerie zahrnuje vnější prostor z ulice, schody a zejména prosklené dveře, které slouží jako vstup. Galerie byla již během svého starého provozu u vstupního prostoru obohacena o plexisklový panel nesoucí logo galerie. Logo se zde však nacházelo v původní verzi, proto bylo nutné plexisklovou tabuli aktualizovat. Panel byl tedy demontován a původní řezaná grafika byla odstraněna. Úpravy panelu měla na starost Jana Nedomová, která jej opatřila předem vyřezanou grafikou s novým logem Strom Art Gallery. Podobnou úpravou prošly i prosklené vstupní dveře, kde došlo především k  nahrazení původních provozních informací za aktuální. Bylo dbáno na to, aby informační nápisy byly co nejméně rušivou složkou. Ze dveří byly odstraněny informační značky týkající se zákazu focení a kamerového systému.

28

reklamní tabule Strom Art Gallery

29

4.8 Seznámení s prostorem galerie Po zmíněných úpravách, které byly ve Strom Art Gallery provedeny, je možné již čtenáře seznámit s výsledným prostorem galerie. Jedná se o přízemní stavbu. Podlaží galerie je tedy situováno asi 1 m nad úrovní terénu ulice. Galerie je z ulice přístupná prostřednictvím několika schodů, přes něž se dostáváme ke vstupním dveřím. Za vstupními dveřmi se nachází malý prostor použitelný jako čistící zóna, který je spojením k  hlavnímu vstupu do galerie. Tato malá vstupní místnost nabízí volnou stěnu, na kterou je možné zavěsit výstavní obraz. Na první pohled se před námi otevírá jednoduše řešený prostor. Skládá se ze tří místností, přičemž mezi druhou a třetí místností je výškový skok. První místnost zahrnuje recepční prostor a místnost se sociálním zázemím a depozitářem, které se nacházejí po pravé straně. Po levé straně se nacházejí dvě okna s průčelím do ulice, pod kterými je umístěn radiátor. Všechny tři místnosti galerijního prostoru jsou propojené. Jedinou výjimkou je vstup do režijního prostoru, který je oddělen dveřmi. Druhá místnost je větší a prostornější. Oddělena je dvěma průchody, které tvoří rovná klenba. Jsou v ní dvoje dřevěné balkonové dveře, které směřují do dvora, jež spojuje jednotlivé budovy secesní stavby. Obě okna jsou doplněny roletami sahajícími k podlažní dlažbě. Po pravé straně místnosti se nachází radiátor. Tato místnost nabízí největší nástěnnou zeď galerie. Poslední místnost je propojená jednou samonosnou obloukovou klenbou. Přímo naproti ní jsou umístěny balkonové dveře rovněž opatřeny roletou a poskytující největší přísun světla do této místnosti. Po jejich pravém boku se nachází malý radiátor. Pravá strana místnosti je tvořena třemi dřevěnými okny s bílými parapety. Součástí těchto oken jsou okenní rolety.

30

VÝŠKA STROPU VÝŠKA MONTÁŽNÍ LIŠTY

2640

2530

2960

A 3300

B 2480

2480

3100 2480

3300

31

4.8.1 Výhody Strom Art Gallery se stejně jako jiné prostory (ať už galerijní, bytové či administrativní) potýká s řadou výhod a nevýhod. Hlavní výhodou Strom Art Gallery je její nedávná rekonstrukce, která tak prostorům přidala na novosti a neopotřebovanosti. Celý prostor tedy působí čistě a nově. Zdi jsou ve velmi dobrém stavu, který umožňuje instalaci objektů bez jakýchkoli problémů. Další výhodou je členění prostoru, který umožňuje charakteristické rozdělení výstavy. Je dobré, aby galerie měla alespoň jednu největší výstavní plochu. V případě Strom Art Gallery je každá ze tří místností opatřena jednou větší prostornou zdí, přičemž prostřední místnost má tu největší. Výhodou galerie jsou režijní prostory, které jsou čistě odděleny od výstavního prostoru dveřmi. Režijní prostory zahrnují depozitář, toaletu a jedno umyvadlo. Jsou doplněny také lednicí a kávovarem, které jsou vhodné pro občerstvení obchodních partnerů, umělců či obsluhy galerie.

4.8.2 Nevýhody Obecnou nevýhodou Strom Art Gallery je komplikovanost prostoru. Bez ohledu na zachování původní architektury je nutné podotknout, že kombinace rovné a obloukové klenby nedodává galerii jednotný vzhled. Taktéž různé výklenky či zaoblené rohy činí instalaci výstav složitější. Největším problém je patrně zeď v zadní místnosti galerie. V případě, že by nebyla zhruba ve třetině rozdělena sádrokartonovou instalací, nabízela by tak mnohem větší plochu. Mezi další nevýhody patří jistě radiátory. V každé místnosti je umístěn jeden. Jejich přítomnost je však považována za rušivý element. Umístění je částečně přijatelné, jelikož nepoškozují svou přítomností největší plochy. Nicméně v případě druhé místnosti upoutává radiátor pozornost již z průhledu klenbou ze vstupních prostor. Radiátory vytvářejí podklad pro další nevýhody galerie, a těmi je zima. Galerie poskytuje konstantní teplotu 18 °C a i v  případě plného zapojení topných těles, je situace neměnná. Běžný návštěvník si tohoto faktu zajisté nevšimne, jelikož stráví v  galerii jen

32

malou chvíli. Oproti tomu kustod, který v galerii tráví několik hodin, už tuto nízkou teplotu registruje. Z toho důvodu byl alespoň pod recepční stůl nainstalován topný panel, který zabezpečí vyšší teplotu v recepčním prostoru. Další nevýhodou je průběžné vyvýšení prostoru galerie. Pro instalaci výstavy, která využívá celého prostoru galerie a potřebuje rovnou plochu, je to potenciální komplikace. Již dříve zmíněné lišty firmy Nielsen zůstaly na požadavek majitele zachovány, ale jejich využití se nenašlo. Jelikož jsou umístěny na všech zdech, jejich přítomnost tak narušuje instalaci výstav, při které se tyto lišty jeví jako rušivé. Stejný problém je spojen se zásuvkovými lištami. Jelikož byly prostory původně zamýšleny k administrativním činnostem, zásuvek bylo nainstalováno příliš mnoho. Z estetického hlediska jde tudíž o další problém, který se jeví jako rušivý element.

33

4.8.3 Přístup zvenčí Strom Art Gallery se nachází na třídě Kapitána Jaroše, na okraji centra Brna. Toto místo je centrem uměleckého dění, jelikož ve stejné ulici se nachází konzervatoř a z  opačné strany bloku městské divadlo. Směrem na severní stranu Brna se nachází Lužánecký park a na straně jižní je situováno Janáčkovo divadlo. Galerie se tudíž nachází na pomyslném středu tamního kulturního dění. Ulice třída Kapitána Jaroše je v běžný den velmi vytížená. Poskytuje velké množství parkovacích míst, která jsou však věčně obsazená. Jestliže se tedy návštěvník rozhodne dopravit do galerie mobilně, je nutné mít dostatek trpělivosti než se nějaké místo uvolní, nebo využít nově postavených podzemních garáží u Janáčkova divadla. Do galerie je možné se dopravit i městskou dopravou. Nabízí se tramvaje, které projíždějí zastávkami Antonínská, Náměstí 28. října nebo Moravské náměstí. Konkrétně se jedná o linky 1, 3, 5, 6 nebo 9. V případě nouze je možné využít dvě parkovací místa, která jsou v podzemních garážích samotné stavby na ulici Kapitána Jaroše. Galerie má vstup přímo z ulice. Po několika schodech projdeme vstupními dveřmi, za kterými se ocitáme již ve výstavním prostoru. Ve srovnání s jinými galeriemi je příchod do Strom Art Gallery jednoduše řešený. Například Galerie Aspekt je umístěna ve vícepodlažním domě a její vchod je tak umístěn uvnitř domu. Do galerie se dostaneme po malém schodišti, skrz vchodové a následně vstupní dveře galerie, které jsou od vchodových odděleny chodbou. Podobně je tomu v  Galerii ARS, která má ve svém vstupním prostoru dlouhou chodbu, která je společná pro galerii i sousedící firmu. Výjimkou není ani galerie OFF/FORMAT, která má své působiště ve dvorním traktu, do kterého je nutné se dostat přes zvonek. Složitost týkající se přístupu by mohla být jistým odrazením pro návštěvu galerie. Ve Strom Art Gallery jsou možným vstupem do galerie i balkonové dveře vedoucí ze dvora budovy. Tento vstup se využívá pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné. V případě, že instalované objekty přesahují svým rozsahem velikost vstupních dveří, tento balkonový vchod je jim k dispozici. Během instalace výstavy Václava Kočího v září 2015 bylo uvažová-

34

vchodové dveře ve Strom Art Gallery

35

no nad tím, že by se dvorní prostor dal využít k rozšíření plochy při konání vernisáže. Tato Václavova myšlenka by však musela být doplněna schválením vlastníků v okolních bytech. Ze dvora budovy je možné se dostat také do sklepa galerie. Mnohokrát byl využit na uskladnění nábytku či materiálu pro instalaci vernisáže.

36

37

5 Výstavní „starter kit“ 5.1 Osvětlení Osvětlení je neodmyslitelnou součástí každé galerie, a proto je nutné dbát na to, aby bylo přinejmenším dokonalé. Osvětlení v Strom Art Gallery je řešeno modulárním systémem montovaným firmou Lumidee. Podstatnou součástí osvětlení je však i světlo přirozené přicházející z oken. Dalšími zdroji světla vyskytujícími se v galerii jsou úsporné žárovky v  režijním prostoru, zářivka nad recepčním prostorem a světlo ve vstupním prostoru za vchodovými dveřmi. Provoz galerie v  zimních měsících obnáší neustálý přísun světla. Otevírací doba je totiž limitovaná venkovním světlem, kdy otevíráme za světla a zavíráme za tmy. Nicméně i tak je důležité, aby venkovní světlo hrálo do noty vnitřnímu osvětlení. Podmínky, které jsou v galerii nastaveny, by neměly být nikterak ovlivněny vnějšími vlivy. Osvětlení v Strom Art Gallery bylo instalováno jako celek. Světla jsou rozdělena do šesti okruhů, přičemž se jedná vždy o dvojice wallwasherů a bodová světla. Celý tento modulární systém je ovládán dvěma rádiovými ovladači, které pomocí tlačítek regulují jednotlivá osvětlení v galerii. Dálkové ovladače nesou jisté výhody jak při provozu galerie, tak při instalaci výstav.

Wallwashery ERCO Jedná se o osvětlení firmy ERCO, které je založeno na technologii LED. Wallwashery mají čip o výkonu 24 W a svítivost 840 lm. Svítidla poskytují výhradně rozptýlené světlo v teplé bílé barvě a je možné regulovat jejich sytost. Jejich instalace byla rozmístěna do skupin tak, aby se vyzařovací úhly svítidel dostatečně překrývaly a nevytvářely tak na zdi viditelné okraje kuželů záření. Velkoplošná zeď je proto osvícena třemi wallwashery (Socías y Rosselló, online, 2010). Samotná instalace byla provedena do vyříznutých děr v  sádrokartonových podhledech tak, aby nenarušila čistotu stropu.

38

LED wallwasher ERCO

39

výstavní plocha osvícená pouze wallwashery, Strom Art Gallery

Bodové zdroje Další typem osvětlení galerie jsou bodové zdroje. Do galerijních prostor byly nainstalovány dva typy žárovek s odlišnými vlastnostmi: - halogenové žárovky se širokým úhlem vyzařování s výkonem 30 W - halogenové žárovky s úzkým úhlem vyzařování s výkonem 30 W. Obě tyto žárovky disponují stejným výkonem, podobným reflektorem, ale hlavní rozdíl je v úhlu záření a barvě světla. Užší varianta má vyšší teplotu bílé (až po neutrální bílou) a širší varianta má nižší teplotu bílé. Výhodou těchto svítidel je jejich žárovková patice GU10, díky které je možné vyměnit vadnou žárovkou za jinou s vhodnější charakteristikou pro konkrétní výstavní podmínky. V galerii se nachází celkem 25 bodových světel. Polovina z nich je s úzkým vyzařovacím úhlem a druhá polovina s širokým. Bodová světla byla montována firmou Havells-Sylvania na montážní lištu „Nanotrack“. Lišta umožňuje volně nasadit libovolné množství bodových světel, polohovat je a ovládat dálkovým spínačem. Lišta je bílé barvy a vystupuje z povrchu stropu asi o 4 cm (Havells-Sylvania, online, 2016).

42

moduly bodových světel na vodící liště ERCO

43

úzký reflektor

44

široký reflektor

45

Ostatní světelné podmínky Galerie je umístěna svým vchodem na východ, proto v době návštěvních hodin do ní neproniká přímé sluneční světlo. Nicméně množství světla, které přichází z ulice, tím pádem příliš nenarušuje vnitřní podmínky galerie. V případě, kdy je nutné vytvořit úplnou tmu, jsou okna vybavena roletami. Vstupní prostor je vybaven dvěma úspornými CFL žárovkami o výkonu 24 W. Tento přísun světla, který je nutný především v zimních měsících, kdy je brzy tma, je zapojen na časovací hodiny. Časomíra je nastavená na provozní dobu galerie. Světlo tudíž signalizuje otevřenou galerii. V  případě, že je ve vstupním prostoru umístěná malba, je nutné, aby svítidlo svítilo pořád. Jiným odlišným zdrojem světla je zářivka, která je umístěná nad recepčním stolem. Jedná se o zářivkový modul s jednou CFL trubicí, jež je zavěšena do podhledu pomocí ocelových lanek. Světlo nabízí široký úhel vyzařování a díky tomu je osvětlená i informační tabule v recepčním prostoru.

46

textilní roleta, Strom Art Gallery

47

Osvětlení výstavy Pro úspěšnou prezentaci vystavovaných děl je nutné i kvalitní nasvícení. Během instalace výstavy se umisťují objekty na definovaná místa a v poslední fázi dochází k jejich nasvícení. Někdy se tak děje na základě pokynů umělce, někdy na základě pokynů kurátora. Samotné nasvícení je proces úprav svítidel umístěných na stropě. V této fázi jsou vhodné dálkové ovladače, které práci mnohdy zjednoduší. Strom Art Gallery používá k nasvícení svých objektů kombinaci wallwasherů a bodových světel. Při osvětlování velkoformátové malby je nutné zprvu nastavit wallwashery, které rozsvítí celou stěnu. Abychom obraz na zdi zdůraznili, použijeme světla bodová. Jedno světlo zpravidla nestačí, a proto jich raději používáme více. Existuje více variant jak daná světla zapojit, např.:

- 2 široká světla paralelně - 4 široká světla paralelně nebo zkříženě z větší vzdálenosti - kombinace předchozího

Srovnatelné osvětlovací vybavení má Galerie Aspekt. Jejich stropní světla jsou však citlivěji rozvrženy. Výše zmíněné wallwashery firmy ERCO a modulární systém pro bodová světla jsou v Galerii Aspekt také. Galerie ARS má osvětlení řešené jinak. Jsou použité pouze CFL zářivky bez přísunu denního světla.

48

LED wallwashery ERCO, Aspekt

49

5.2 Závěsné systémy Galerijní prostor je po celém obvodu vybaven závěsnými lištami firmy Nielsen, které umožňují zavěsit díla různého charakteru. Jedná se o extrudované hliníkové profily s dutinami, do kterých se zasazují jezdci. Z jezdců je poté taženo lanko nebo perlon. Perlon je určen pro nižší váhy než ocelové lanko. Další modifikací jsou zámky, které se navlékají na lanka nebo perlony. Výhodami těchto systémů je jejich opakované použití bez zásahu do zdi. Avšak na druhou stranu jsou lišty trvale připevněny ke zdi, takže v případě, že se do instalace nehodí, nedá se s tím nic dělat. Strom Art Gallery vlastní lišty opatřené bílou práškovou barvou. Lišta je ve výsledku lesklá. Jelikož je zeď natřena matnou barvou, lišty jsou na ní vidět. Instalace závěsných systémů firmy Nielsen vyžadovala mnoho trpělivosti. Na základě zkušeností ze staré Galerie Strom Art jsem zjistil, že je výhodné použít dva závěsné body. Příklad zavěšení plátna 100 x 100 cm pomocí závěsného systému Nielsen:

1. za pomoci žebříku umístíme na vhodně vybrané místo na zdi dvě lanka do lišt, 2. lanka opatříme standardními háčky a posuneme je od sebe tak, aby měly správnou rozteč pro zavěšení rámu 100 x 100 cm, 3. za předpokladu, že máme vyměřeno místo pro umístění obrazu, pokusíme se napnout lanka tahem dolů a háčky posunout do vyměřené výšky, 4. zavěsíme obraz na háčky a v tu chvíli dojde k protažení lanek vahou obrazu, 5. za pomocí vodováhy zkontrolujeme instalaci a opakujeme krok 3 a 4 tak dlouho dokud nebude obraz tam, kde je to žádoucí.

Přestože je Strom Art Gallery opatřena těmito lištami, nebyly nikdy použity. Ve všech dosavadních výstavách byly použity tradiční techniky. Ne nadarmo se říká „každý obraz si zaslouží svůj hřebík“. V případě běžných cihlových zdí s omítkou se použijí hřebíky patřičné délky a v případě sádrokartonu se musíme pozastavit nad váhou věšeného obra-

50

závěsná lišta Nielsen

51

zu. S ohledem na tuto skutečnost se použijí vruty do sádrokartonu nebo hmoždinka do sádrokartonu s běžným vrutem. Výhodami tradiční instalace obrazů je zejména efektivita a rychlost instalace. Cena spotřebovaného materiálu je nízká a všude dostupná. Jedinými nevýhodami jsou stopy, které zanechají hřebíky a hmoždinky. Na jejich opravu je nutné použít tmel a případně novou výmalbu. Příklad zavěšení plátna 100 x 100 cm pomocí tradičního systému:

1. pro instalaci obrazu si přichystáme laserovou vodováhu a stativ, 2. naměříme si místo pro zavěšení obrazu a na zdi si jej vyznačíme, 3. vezmeme dva hřebíky a kladivo a s patřičnou roztečí je zatlučeme na vyznačená místa, 4. pověsíme obraz.

52

kalený hřebík

53

5.3 Podlaha Stěžejní dojem při vstupu do galerie vytváří právě podlaha. Ovlivňuje charakter prostoru. Ve Strom Art Gallery byla zanechána původní keramická dlažba již z dob pro administrativní účely. Má šedou barvu, matnou povrchovou úpravu a nemá žádný vzor. Dlažba je spárovaná světlou hmotou. Obvod celého interiéru je obložen soklem o výšce 8 cm ze stejných dlažeb. Obvodní rám z keramických dlažeb je spíše praktickým prvkem, jelikož zabraňuje vstupu nečistot na bílé zdi. Subjektivně však může budit dojem, že je místnost nižší. Charakteristický vzor podlahy je také směrodatný pro instalaci výstavy. Je nutné se poté řídit jeho pravidly a instalace již není spontánní k prostoru. Z tohoto hlediska jsou výhodnější čisté bílé podlahy, které nepřivádějí žádné rušivé prvky. Tato bílá podlaha se nachází v Galerii Aspekt. Pyšní se betonovou podlahou se stěrkou. Ostatní galerie (Galerie ARS, OFF/FORMAT) jsou opatřeny betonovou podlahou, přičemž jedna je se zeleno-šedým nátěrem a druhá jeví pozůstatky odstraněných parket. Dodatečným příkladem je Dům umění města Brna. Současná výstava Milana Housera Barvometrie (březen-květen 2016) s sebou přinesla i novou podlahu. Původní podlaha byla z  klasických parket, nicméně v  rámci výstavy došlo k  překryvu syntetickou podlahovou krytinou. Současným trendem moderních galerií jsou podlahy s tzv. stěrkou. Její vznik je podložen různými médii. V současní nabídce se vyskytuje ve variantě na polyuretanové nebo pryskyřicové bázi. Stěrka se aplikuje na podklad, například na betonovou podlahu (Pokorný, online, 2016). Stěrka s  bílým podkladem je velkou výhodou vlastností galerie. Celkový interiér je poté absolutně nenarušen a umožňuje tak velmi rozsáhlé instalace. Praktickou nevýhodou tohoto povrchu je jeho vysoká údržba. Je nutné ji tak umývat minimálně jednou týdně v  běžném provozu. Při vernisáži však podlahu postihne ještě mnohem větší znečištění (paní kustodka, Galerie Aspekt, 2016).

54

podlaha ve Strom Art Gallery

55

5.4 Banner Banner je dnes již běžným prvkem všech možných institucí a firem. Galerie je jejich součástí. Strom Art Gallery umístila svůj banner po levé straně vstupního prostoru budovy do galerie. Tabule s logem galerie byla tudíž doplněna bannerem s aktuální výstavou. Jelikož secesní stavba, ve které se nachází galerie, je památkově chráněná, byly brány ohledy na minimální poškození omítky. Na budovu byl připevněn banner o rozměrech 200 x 60 cm, který je přilehlý ke zdi. Banner je zhotoven z tkaniny vyztužené plastovým materiálem a instalačními tunely po stranách. Pro připevnění k omítce bylo vymyšleno co nejjednodušší řešení za použití závitových tyčí a běžných ok s vrutem. Banner však není v maximálním napětí a objevuje se na něm lehké zvlnění. Výměna banneru je díky této technologii velice jednoduchá a je možné ji provést v jedné osobě. Alternativním způsobem instalace je již zhotovený banner opatřený lisovanými očky po krajích formátu. Tato varianta je běžně využívána, avšak ocelová kolečka po stranách plachty mohou být rušivým prvkem samotného designu. Pro montáž bannerů s očky je možné použít dvě metody. První metoda počítá s použitím sloupků montovaných na zeď. Sloupky mají jako vrchní část šroubovací čepičku. Při instalaci banneru touto metodou postupujeme tak, že vymontujeme čepičky ze sloupků, poté banner očky umístíme nad sloupky a čepičky se protáhnou skrze očka zpět na sloupky. Druhá metoda používá napnuté lanko připevněné do čtyř oček ve zdi. Banner je zhruba od 10 cm menší než obdélník vytvořený z lanka. Za použití dalšího syntetického lanka se očka banneru provléknou a dojde k napnutí banneru. Tato varianta se používá u velkých formátů. Jinou alternativou je banner opatřený tunýlky kolem plachty. Často používaná metoda je natažení lanek mezi očka na zdi, lanka se opatří vhodnými díly tak, aby se daly rozpojit. Lanka se provléknou tunýlky a spojí se v kotevních bodech na zdi. Napínacími díly se lanka vypnou, a dosáhne se tak rovného banneru. Vhodné je tunýlky opatřit ochranou bužírkou nebo trubičkou, aby nedošlo k protržení materiálu banneru (O bannerech, online, 2016).

56

montáž pro banner, Strom Art Gallery

57

5.5 Popisky Další podstatnou součástí výstavy jsou textové informace k instalovaným dílům. Strom Art Gallery používá popisky z řezaných fólií. Produkci a instalaci těchto informačních prvků má na starost Jana Nedomová. Prvotně je však důležité se domluvit s  autorem. Ten vydá seznam popisných informací k jednotlivým dílům a grafik je poté zpracuje do formátu a vizuálu výstavy. Pomocí přenosové fólie, tzv. přenosky, se informační popisky dopraví do galerie, kde později probíhá jejich instalace. Tyto popisky jsou umisťovány k jednotlivým dílům a na informační tabuli nad recepčním stolem. Běžným způsobem jiných galerií (např. Galerie ARS) jsou popisky jako legenda u půdorysu galerie. Tato varianta je jistě nejlevnější a nejjednodušší na realizaci. Dalšími způsoby jak prezentovat informace k jednotlivým dílům v galerii jsou tisk na fragmenty kapadesky nebo tisk štítů do trvale montovaných držáků.

58

popiska z řezané fólie

59

5.6 Grafika Strom Art Gallery používá řadu propagačních materiálů, které tvoří Jana Nedomová. Zpravidla všechny materiály použité k určité výstavě vycházejí z motivů autorů.

5.6.1 Fotografie Michaela Dvořáková, již dlouho spolupracuje např. s Petrem Kamenickým a je zkušená ve fotografování umění. Veškerá grafika Strom Art Gallery vychází z fotografií děl vystavujících autorů. V případě že výstava není dosud instalovaná a nelze nafotit podklady, potom fotografie dodává autor. Fotografka fotí vernisáž a hotovou instalaci v galerii. Fotografie z vernisáže co nejdříve po dodání putují na Facebook a webové stránky, fotografie z instalace se nahrávají jen na webové stránky. Je důležité se nenechat pomýlit a myslet si, že nafotit výstavu zvládne kdokoli, kdo má fotoaparát. (Petr Kamenický, 2015)

5.6.2 Produkty tisku Pozvánky jsou největší pýchou tiskovin, grafického zpracování a propagace Strom Art Gallery. Nejmenovaní lidé z významných uměleckých institucí vyjádřili obdiv nad kvalitou zpracování pozvánek. To je důkazem, že pozvánky plní svůj účel. Jedním z předpokladů bylo, aby pozvánky nešlo jen tak vyhodit (Kamenický, 2016). Pozvánky jsou tisknuty jako tzv. skládačka na osm stran, obsahující český a anglický text k výstavě a fotodokumentací. Pozvánka má ve složené podobě formát A5. Obvykle se tiskne v nákladu 1000 ks, gramáž papíru 200 gm2. Plakáty se tisknou latexem v nákladu 30 ks ve formátu A2. Používají se k propagaci akcí pořádaných ve Strom Art Gallery. Například na Katedru výtvarné výchovy je plakát ohledně událost ve Strom Art Gallery vždy dodán spolu s pozvánkami. VIP pozvánky se doposud tiskly jen jednou za dočasný provoz Strom Art Gallery. Byly spojeny s VIP akcí, která se konala při otevírání galerie. Pozvánky byly tištěny na bílý, částečně transparentní papír s texturou, a byly rozeslány spolu s běžnými pozvánkami lidem,

60

pozvánka s textem k výstavě

61

kteří byli na VIP akci pozváni. Pro výstavy, které jsou prodejní, je nutné vyhotovit ceník děl. Je vhodné, aby byl ceník z papíru vyšší gramáže, a nepůsobil lacině. I taková maličkost by mohla odradit kupce. Ceník ve Strom Art Gallery obsahuje fotodokumentaci všech nabízených děl, jejich parametry a samozřejmě ceny.

5.6.3 Online média Webové stránky nesmí chybět v prezentaci žádné galerie. Vznik galerijních webových stránek byl svázaný společně s první výstavou. Bylo nutné, aby webové stránky fungovaly dříve, než bude spuštěn provoz. Záměrem bylo, aby se návštěvníci mohli dostatečně dopředu informovat. Při tvorbě webových stránek probíhala spolupráce Petra Kamenického, Jany Nedomové a mě, Jakuba Nedomy. V první řadě byla učiněna analýza webových stránek ostatních galerií v Brně. Důležité bylo stanovit, které informace budou na web umístěny. Po analýze vznikl tzv. sitemap, tzn. mapa stránek. Dále bylo nutné stanovit celkový webdesign. Tento krok provedla Jana Nedomová. Webdesign byl vytvořen s ohledem na jednoduchost, čistotu a funkčnost. Nebyly použity žádné animace s výjimkou pohybujících se lomítek. Po dokončení webdesignu bylo třeba stránky naprogramovat a nahrát je na doménu. K naprogramování webu byl použit relativně nový program od firmy Adobe, Adobe Muse. Jedná se o program k tvorbě webu, s rozhraním odpovídajícím Adobe Indesignu (obdobný program od firmy Adobe). Webové stránky byly v provozu od 15. 9. 2015 (Adobe, online, 2016).

5.7 Komunikace s veřejností Zviditelnění galerie je jedním z nejdůležitějších úkolů vůbec. Proto je nezbytně nutné, aby byla galerie propagována v  co nejširším měřítku. Jedná se o finanční zdroje, které umožňují zkvalitnění provozu. Jestliže je galerie svázána s akademickou sférou, její existence může být podpořena i finančními granty. Pro přilákání návštěvníků jsou nutné také programy pro veřejnost. Svou atraktivitou mohou přilákat potenciální zájemce o umění.

62

5.7.1 Galerijní interakce Strom Art Gallery pořádá galerijní interakce ve spolupráci s Katedrou výtvarné výchovy Masarykovy univerzity. Vždy se konají dva termíny interakcí. Galerijní interakce ukrývá galerijní animaci pod jiným názvem. Co je to galerijní animace popisuje profesor Radek Horáček: „Jak český význam slova napovídá, jedná se o určité oživující činnosti, při nichž se cesta k nehybným exponátům na výstavě proměňuje v dobrodružnou praktickou práci. Animace v galeriích jsou „oživující“ činnosti, při nichž návštěvníci pomocí různých materiálů či předmětu vytvářejí dílčí výtvarné etudy, které svým principem, technologií nebo obsahovým zaměřením navazují na sledované výtvarné dílo.“ (Horáček, 1998, s. 71).

Galerijní interakci ve Strom Art Gallery vede doktorandka Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Susan Maly. Interakce probíhají se studenty Vizuální tvorby a Galerijní pedagogiky se zaměřením na vzdělávání. Susan Maly popsala, že studenti měli tvorbu aktivit jak náplň předmětů Zprostředkování umění a Zprostředkování výtvarné tvorby. Vždy se účastnilo asi 12 studentů, přičemž událost byla veřejně přístupná (Maly, 2016).

5.7.2 Vernisáže Pokud je něco neodmyslitelnou součástí galerie, tak jsou to vernisáže. Vernisáž může být pro laickou veřejnost mylně vnímána jako hromadné nebo individuální prožití umění. Reálně jde však o představení umělce a zahájení výstavy. K umění má daleko. Vernisáž je sama o sobě pouhou společenskou událostí, kdy není umění vnímáno, tak jak by mělo být. Tato událost by se dala srovnat se slavnostním otevřením nového obchodního centra, ale s tím rozdílem, že místo zboží je nabízeno umění. Lidé přicházející na vernisáž jsou různého charakteru a z různých společenských vrstev. Jde o odbornou veřejnost, studenty, akademiky, umělce, lidi, jež se snaží zapadnout či jedince využívající vernisáž jen jako místo k ohřátí. V tomto případě se jedná o tzv. „holubí letku“. „Holubí letka“ se dostane všude, jak řekl Václav Kočí (2015). Petr Kamenický popsal

63

situaci po vernisáži Františka Kowolovského jako stav již absurdní. Členové si již stěžovali na nabízené potraviny: „olivy nežeru a ten sejr byl taky ňákej divnej“ (člen holubí letky).

5.7.3 Komentované prohlídky Komentovaná prohlídka je svým způsobem vernisáž bez lidí a hluku. Autor výstavy vede prohlídku galerií a přednáší o svých dílech. Současně tak návštěvníci mohou klást autorovi své vlastní otázky. Umožňuje tak osobitější přístup ke každému zájemci, jelikož už není přítomno tolik lidí jako na vernisáži. Komentované prohlídky ve Strom Art Gallery probíhají zpravidla jedenkrát během doby výstavy. Určujícím faktorem je zejména autor, jeho časový fond a možnost se dostavit. Například Václav Kočí během své výstavy poskytl dvě komentované prohlídky.

5.7.4 VIP akce Jedná se o společenskou událost, která je určená k upevňování vztahů úzkého kruhu přátel galerie a podpoře obchodní činnosti. VIP akce se koná v uzavřeném kolektivu. VIP akce by bylo vhodné dělat častěji, aby byl rozšiřován kruh přátel galerie. V historii Strom Art Gallery proběhla VIP akce pouze jednou, a to při otevírání galerie.

5.7.5 Zastupování autorů galerií Běžnou praxí soukromých galerií je, že zastupují určitého autora. Tento autor je smluvně dohodnut s galerií a prodej jeho děl probíhá přes galerii. Prakticky to vypadá tak, že pokud přijde zákazník k autorovi, že chce koupit jeho dílo, autor by ho měl odkázat na galerii.

5.7.6 Pozvánky Nutnou součástí propagace konané výstavy jsou pozvánky. Strom Art Gallery kombinuje pozvánky s  doprovodným textem k  výstavě i obrazovým materiálem. Zpracováním pozvánek se zabývá Jana Nedomová. Většinou jsou hotové týden před zahájením výstavy. Pozvánky se tisknou v nákladu 1000 kusů, z čehož asi 400 odchází ve fyzické podobě poštou. Zbylé pozvánky jsou rozneseny do dalších institucí v Brně k propagaci a také je jich dostatek na místě konání.

64

Mimo fyzickou formu pozvánek se rozesílají i pozvánky elektronické. Obsahují pouze jednoduchou verzi s grafikou a základními informacemi. Pozvánky se rozesílají na emailové adresy z databáze autorů dosavadních výstav, kteří poskytují své kontakty.

5.7.7 Komunikace s tiskem Ve Strom Art Gallery je osobou komunikující s  tiskem Monika Šimková. Zabývá se veškerou činností spojenou s PR. Tisk je informován o nadcházejících událostech vždy na začátku nové výstavy. Posílá se tisková zpráva a balíček fotografií, které tisk použije v případě zveřejnění článku. Během výstavy dále Monika Šimková informuje tisk o doprovodných programech, jako jsou galerijní interakce nebo komentované prohlídky.

5.7.8 Facebook a sociální média V dnešní době je elektronická forma propagace nezbytně nutná. Mladší generace lidí žije z elektronických odkazů na společenské události. Proto byla založena facebooková stránka, která před každou výstavou upozorňuje potenciální návštěvníky na novou vernisáž. V případě, že tuto událost šíří veřejně známá osoba, dostane se tak do širšího okruhu lidí. Informace v události jsou strohé, jednoduše podané a doprovozené odkazem na webové stránky, kde jsou k dispozici kompletní informace k výstavě. Facebookové události dnes používá řada galerií v Brně, například galerie Fait (Facebook, online, 2016).

65

6 Realizované výstavy 6.1 Václav Kočí / Dvojitá dna tajné schránky Provoz galerie byl zahájen spolu s výstavou Václava Kočího. Václav byl zvolen jako atraktivní umělec, jehož díla jsou dobře prodejná. V neposlední řadě je to přítel kurátorů galerie. Měl jsem možnost se s Václavem seznámit během tvorby konceptu galerie a poté i během instalace a provozu jeho výstavy. Díky jeho nápaditému a „otcovskému“ přístupu se podařilo dotáhnout řadu věcí k dokonalosti. Autor osobně zajistil a odřídil dopravu svých děl do galerie včetně nabourání podhledu při vjezdu do podzemních garáží a demolice zapůjčené dodávky. Tyto chvíle při samotném dovozu děl byly nenahraditelnou zkušeností, kdy jsem mohl být svědkem změny nálad od radosti k zuřivosti. Vzpomínka na uvízlou dodávku v průjezdu do podzemních garáží, zoufalost a vztek autora, ve mě stále vzbuzuje radost z autentického prožitku dne s Václavem Kočím. Všechny tyto komplikace spojené s dopravou jsem pojal konstruktivně a nyní je ovladač od vjezdu do galerie stále po ruce. Výstava byla složená z velkoformátových maleb, jedné nástěnné instalace a autentického útržku textu z knihy. Jednalo se o malby akrylovými barvami a to celkem tří formátů – 150 x 200 cm, 110 x 150 cm a 50 x 70 cm. K instalaci obrazů byly použity kalené hřebíky a vruty vhodné pro sádrokarton. Úryvek z knihy, respektive stránka z této knihy, byl zarámován a instalován do výstavy jako vodítko nebo kontext k pochopení zašifrovaných obrazů. Samostatnou částí byla tvorba nástěnné instalace, kterou Václav Kočí realizoval v zadní místnosti galerie. Pohyboval se v černobílém schématu, stejně jako byl obraz v zadní místnosti galerie. Václav pro tuto instalaci zvolil text a pomocí stejného klíče, který použil u dalších obrazů, ho zašifroval. Plochou instalace byla samotná zeď, která byla nově natřená na bílo, a linky, jež byly tvořeny krepovou malířskou páskou natřenou černou akrylovou barvou. Postup tvorby byl předem jasný

66

malba od Václava Kočího, foto: archiv autora

67

a prvním krokem bylo předkreslení schématu tužkou na zeď. V procesu rozvržení instalace se objevil problém, kdy po náčrtu struktury část scházela, jelikož prostor pro ni chyběl. Později jsme zjistili, že došlo k misinterpretaci půdorysu galerie, který jsem dodal. Shodou okolností ale chyba nezpůsobila ztrátu informací v textu, a proto bylo možné pokračovat. Václav měl vždy při ruce pomocníka, který pomáhal s realizací. Po rozvržení instalace začal Václavův pomocník černou akrylovou barvou natírat pruhy žluté malířské pásky. Na žádost Václava Kočího byly odstraněny rolety z oken tak, aby bylo vidět do prostoru ven, protože výstava s venkovním prostorem spolupracovala.

68

Vernisáž výstavy Václava Kočího, foto: Misad

69

6.1.1 Galerijní interakce Galerijní interakce probíhala pod vedením Susan Maly a realizovali ji studenti Vizuální tvorby se zaměřením na vzdělávání z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jak jsem již dříve nastínil, studenti se účastnili galerijní interakce pod záštitou předmětu Zprostředkování umění a Zprostředkování výtvarné tvorby. Na začátku semestru si polovina studentů v předmětu vylosovala výstavu Václava Kočího a vymysleli aktivity reflektující jeho tvorbu. Animace byla veřejně přístupná, ale bohužel se jí běžní návštěvníci neúčastnili.

Pozice Jednalo se o aktivit galerijní interakce, která využila kachličkového rastru podlahy galerie a náhodného pohybu studentů při prohlídce výstavy. Studenti, vybaveni barevnou „elektrikářskou“ páskou, byli vysláni k prohlídce výstavy a po jejich rozprchnutí byl vydán pokyn k zastavení. Každý student zaznamenal svoji pozici na kachli, kde právě stál. Výsledek aktivity by byl lepší, kdyby se jí účastnilo více osob. Množství studentů, které se interakce účastnilo, nebylo dostačující pro to, aby se prostor v galerii zaplnil.

Průhled oknem Další aktivitou byl průhled oknem. Na základě původní tvorby Václava Kočího, kdy ve své tvorbě reflektoval krajinu, vznikla aktivita, která pomocí soudobé techniky linek spojila ztvárnění krajiny. V tomto případě se jednalo o dvůr galerie. Studenti v zadní místnosti navázali na nástěnnou instalaci a přemostili okno pomocí černé pásky tak, aby kopírovala výrazné rysy objektů ve dvoře.

70

dílo studenta, který se účastnil interakce k výstavě Václava Kočího

71

Půdorys Při aktivitě Půdorys bylo využito náhodné souvislosti mezi malbou na rámu, která jedné studentce připomněla půdorys domu. Připravila tak tuto interakci. Byla tedy vytvořena kopie obrazu a vytištěno několik černobílých verzí. Studenti poté do předtištěné mapy dokreslovali půdorys jimi zvolené architektury.

Tajná schránka V souvislosti s názvem výstavy „Dvojitá dna tajné schránky“ byla použita jako aktivita krabice s tajným obsahem, kdy studenti pomocí hmatu identifikovali objekty uvnitř. Susan Maly tuto aktivitu označila za „příliš tradiční“ a sám jsem se s ní už v jiných souvislostech setkal.

Klíčování Studenti dostali přidělený náhodný text, který pomocí daného klíče upravili tak, že určitá slova zůstala zakrytá černým fixem a zbylá nezakrytá jen zvýrazněná oranžovým fixem. Zvýrazněná slova představovala zprávu.

72

73

6.2 Pavel Korbička / Between Další již proběhlá výstava patřila Pavlu Korbičkovi. Spolupráce s tímto autorem byla nadmíru příjemná a velmi poučná, jelikož nic nebylo tajemstvím. Bylo možné se dozvědět zvláštnosti a detaily jeho práce s  materiálem použitým na instalační objekt. Jednalo se o neonové trubice, světlo a polykarbonát. Pavel Korbička si před zahájením instalace vyžádal kopie půdorysu galerie, do kterých zakreslil několik variant umístění jeho objektu. Při následující schůzce s kurátory byla vybrána jedna z nabízených variant. Výstava obsahovala jeden objekt, který byl v galerii smontován z dovezených dílů. Hlavními komponenty byly polykarbonátové dutinové plotny s rozměrem 210 x 400 cm. Instalovaly se neonové a argonové trubice, kabely a předřadníky. Výsledný objekt směřoval od předního rohu galerie k zadnímu, a to v celkové délce 12 m. Samotná montáž trvala kolem 12 hodin čistého času a byla nutná pomoc mnoha dalších osob. Montážní den byl efektivně uzpůsoben tak, že dopravní firma přivezla materiál Pavla Korbičky do Strom Art Gallery a naložila obrazy Václava Kočího z právě ukončené výstavy. Polykarbonátové plotny jsou velmi odolné, lehké a pružné. Prvním krokem bylo sestavení všech polykarbonátových dílů do tvaru „šneka“ v jedné z místností a poté jeho rozmotání za pomoci dalších lidí. Specifickým prvkem v galerii je výškový skok mezi prostřední a zadní místností galerie. Jedná se asi o 10 cm postupného stoupání. Pavel Korbička s tímto problémem nepočítal, nicméně řekl, že materiál se „přizpůsobí“ a on se přizpůsobil. Poté se sestavený objekt kotvil do rohů pilířů, které objekt ve své délce míjí. Na jednotlivých koncích byl objekt připevněn do zdí pomocí ocelového lanka. Důvodem bylo, aby se deska nekácela. Posledním krokem byla montáž svítivých trubic na polykarbonátové desky. Pavel Korbička měl pro montáž trubic originální příslušenství v podobě plastových odpružených objímek, do kterých se trubice jednoduše zacvakla.

74

náčrt instalace od Pavla Korbičky

75

Na žádost autora byl vyklizen set stolu s židlemi a „Ballchair“ bylo přemístěno do střední místnosti galerie. Autor chtěl co nejčistší možný prostor bez potenciálního rozptýlení diváka. Vzhledem k tomu, že galerie otevírá ve 13 hodin, bylo nutné odstínit venkovní světlo, aby nerušilo samotný světelný objekt. Na základě toho byly instalovány rolety.

76

instalace Pavla Korbičky ve Strom Art Gallery, foto: Misad

77

6.2.1 Galerijní interakce Druhá část studentů, kteří si vylosovali v Zprostředkování umění či Zprostředkování výtvarné tvorby výstavu Pavla Korbičky, si nachystali aktivity jí příbuzné. Důležitá byla práce se světlem a prožitkem.

Prožitek První aktivita byla založená na prožitku. Objekt rozdělený do tří barevných úseků byl v každém z nich vybaven hlasovacím stanovištěm, kde účastníci aktivity hlasovali, co v nich určitý úsek vzbuzuje. Hlasovalo se pro tyto oblasti: písmeno, číslo, den v týdnu a pocit. Po ukončení hlasování se analyzoval výsledek jednotlivých hlasů.

Ztvárnění světla Tato činnost byla založená na ztvárnění prožitku ze světelného objektu. Byly použity černé výkresy a pastely. Tvorba byla obtížná, jelikož se tvořilo pod světlem světelných trubic, což způsobovalo, že barvy byly čitelné až při zpětném pozorování na přirozeném světle.

Zachycení pohybu Účastníci aktivity byli vybaveni baterkami a byli vysláni k prozkoumávání výstavy. V nejširším místě galerie byl instalován fotoaparát, který měl nastavenou dlouhou dobu expozice. Studenti nebyli upozorněni na to, že se bude zaznamenávat jejich pohyb a až později zjistili, že produktem této aktivity byly fotografie, které zaznamenaly jejich cestu při pochopení vystavovaného objektu.

Vlastní svítidla Poslední aktivita galerijní interakce byla zaměřena na práci se světelným zdrojem a jeho úpravou pomocí průsvitných fólií. K dispozici byly objímky pro žárovky se stojanem a barevné fólie.

78

dílo studenta, který se účastnil interakce k výstavě Pavla Korbičky

79

6.3 Samuel Paučo / Potopa Výstava Samuela Pauča byla po Pavlu Korbičkovi návratem k typickému současnému umění. Jednalo se o malby. Jeho vize světa v obrazech mi byla velice blízká, přestože sám se zaměřuji na jiný charakter maleb. Tato výstava byla ze všech již proběhlých nejrychlejší na instalaci. Vystavovaly se velkoformátové malby 250 x 200 cm 3ks, střední formáty 120 x 150 cm 2ks a malé formáty 45 x 38 cm 5ks. Jednalo se o kombinovanou techniku, což byla směs akrylu a oleje. Specifikem této výstavy bylo umístění jednoho ze středních formátů obrazů do vstupního prostoru galerie. To přineslo některé změny v provozu galerie. Autor měl obavy z možného zkroucení rámu vlivem nízké teploty ve vchodovém prostoru, nicméně tento problém byl vyřešen dodatečným topením. Dalším problémem bylo, že obraz nebyl v dohledu hlídajících. Bylo nutné nechat dělící dveře stále otevřené a instruovat personál, aby byl stále v pozoru.

80

malba Samuela Pauča, foto: archiv autora

81

6.3.1 Galerijní interakce Galerijní interakce byla opět pod vedením lektorky Susan Maly. Tentokrát již ale s jinými studenty a to z magisterského studia Galerijní pedagogiky se zaměřením na vzdělávání a se studenty bakalářského studia Vizuální tvorby se zaměřením na vzdělávání. Rozdílné v této interakci bylo to, že někteří studenti se s galerijní animací setkávají ve svém studiu poprvé, a proto produktem dvou setkání bylo jen úvodní seznámení a jedna animace vedená lektorkou Susan Maly.

Vzkaz v láhvi Tato aktivita byla založená na prožitku z výstavy, na působení maleb na naše smysly a jejich prostředí. Studenti byli vysláni k prozkoumání výstavy a dostali s sebou papír formátu A6 a psací nástroj. Po prohlédnutí si výstavy se studenti měli do tohoto prostředí vžít a napsat odtud dopis. Poté co všichni dopis napsali, vzájemně ho přečetli a proběhla krátká reflexe. Nakonec všechny dopisy skončily v lahvi - pro odeslání.

82

vzkaz v lahvi

83

7 Příloha Na závěr mojí bakalářské práce jsem přiložil dva rozhovory, které mi poskytl majitel galerie (můj otec) a jeho matka.

84

Rozhovor s matkou majitele Jaký je tvůj vztah k umění? No to jde vidět podle toho, co u mě doma vidíš. Mě obrazy odjakživa fascinovaly. Máme jich doma dost. Tady tyto dva obrazy jsou originály od Hanycha a Rusňáka. Rusňákův obraz se vždy líbil tatínkovi. Toho mu jednou dám. Když jsem jako mladá začínala pracovat ve Svitavách v nemocnici, tak k nám jezdili umělci nabízet svoje díla. Tehdy jsem koupila toho Hanycha a Rusňáka. Musela jsem to vzít na splátky, protože jsem teprve začínala pracovat, a peněz moc nebylo. To jsem splácela dlouho, protože to bylo tenkrát poměrně dost peněz, ale bylo to celkem rozumné. Před nedávnem, když jsem se zajímala, kolik by obrazy stály v dnešní době, tak jsem zjistila, že by to bylo 10 a 7 tisíc. Ale to je tak pět, šest let nazpět. Obrazy jsou z roku 1956. Peníze jsem tehdy splácela fondu výtvarných umění národní třídy Starého města Praha. Tenkrát jsem za Rusňáka zaplatila asi 1500 korun a za Hanycha 800. Spali jsme na vypůjčených postelích, ale obrazy jsme měli nové. To jsem se tenkrát rozhodla sama, protože dědeček jezdil pracovat do Blanska a nebyl k mání. Tak jsem se tedy rozhodla já. Od té doby jsem se ráda dívala na obrazy a bavilo mě to.

Tvořila si sama někdy něco? Pamatuji si tvoje kresby květů. Kreslila jsem jenom takový různý malůvky, ornamenty, a ty kytičky, jablíčka. Jinak zvlášť ne. Například obrazy ne, na to nebyl čas!

Kdy si se dozvěděla, že má Pavel galerii? To jsem se dozvěděla ve chvíli, když jsme byli na pohřbu a Pavel mi řekl, že bude mít vernisáž. Ale to jsem netušila, že to bude vernisáž v jeho galerii. To mi neřekl. Vzpomínám si ale, že dříve jsme se jednou o něčem bavili a on k tomu dodal, že prvně musí opravit tu galerii. Tak to jsem měla v hlavě, že říkal něco s galerií, ale že je to jeho, to sám takhle otevřeně neřekl. To jsem se dovtípila, až když jsem galerii sama navštívila.

85

Zajímal se o umění a tvořil, když byl mladý? Ano, zajímal se. Když jako malý začal hrát na housle, tak mu to příliš zpevnilo prsty, takže musel přestat a začal se věnovat kytaře. Zároveň měl zálibu v hezkých věcech a rád se na ně díval. Vyráběl dřevěné věci. Spoustu z nich tady mám vystavených. Všechny tyto výřezky jsou dělané od Pavla, když byl mladý. Hodně vyřezával z lipového dřeva. Jako mladý také dělal na brigádě v jeskyních a tam provázel návštěvníky na lodičkách.

Jak se ti líbilo na výstavě Samuela Pauča? Na výstavě se mi líbilo, ale pochopila jsem, že to bylo abstraktní moderní umění. Nebylo to takové, jako když jsem zvyklá, že obraz jednoduše něco říká, někoho připomíná a dává najevo z jaké je doby. Ale při této vernisáži to bylo dobré právě v tom, že z obrazů jsem pochopila, že jde o starodávné chatrče, co dříve bývaly na vesnicích. Připomínaly různé zbořeniska a boudy. Toto bylo v pořádku a znatelné, ale co mi vadilo, byla ta pestrost. Příliš velká směs barev. To mi na tom vadilo a přišlo mi to přehnané. Hlavně ty velké obrazy. Ty menší potom působily jemněji, to se mi líbilo více.

Přijdeš na další výstavu? Ale ano přijdu ráda, musím se domluvit s Pavlem, jestli mě zase vezme (smích).

(Jakub Nedoma a Marie Nedomová, Blansko, 16. 3. 2016)

86

87

Rozhovor s majitelem Jaký je tvůj vztah k umění? Určitě umění dostatečně dobře nerozumím, ale fascinuje mě, co všechno lze v dnešní době označit za umění. 

Kdy ses začal o umění zajímat? Na škole jsem nijak zvlášť ve výtvarné výchově nevynikal. O to více jsem obdivoval spolužáky a pak malíře, kteří uměli vyjádřit kresbou to, co já jsem dokázal popsat pouze slovy. Galerie jsem začal navštěvovat asi před 15 lety, první větší výstava byla pro mě výstava B. Matala v Galerii ARS Brno.

Kdy jsi započal svou sbírkovou činnost? Právě v galerii ARS jsem koupil v roce 2006 první hodnotnější obrazy – tehdy B. Matala.

Spolupracoval jsi s prodejci umění (Dědek, Kalina,…)? S galeristy a znalci umění jsem se seznámil až někdy po roce 2010, kdy jsem se začal o umění, zejména výtvarné, více zajímat.

V jakém druhu umění se pan Dědek pohyboval? Galerie Historic Praha se zaměřuje zejména na české předválečné umění a díla předních českých malířů.

Jak probíhala spolupráce?  Spolupráce s galeristy je založena na vzájemné důvěře a na znalosti potřeb, eventuálně zájmů každého sběratele. Úspěšný galerista si vede databázi svých zákazníků – kupců, a databázi majitelů obrazů – prodejců, a dokáže v pravou chvíli cíleně nabídnout to

88

správné dílo. Dál už je to pouze o vyjednávání o ceně.

Jaký byl účel zřízení galerie Stromart? Galerii Stromart jsem založil v prostorách na tř. K. Jaroše, dříve určených pro kanceláře nebo sídlo firmy. To místo mi připadalo vhodné pro zřízení galerie, i když jsem tehdy ještě neměl jasnou představu o zaměření a náplni galerie. Teprve po první neúspěšné výstavě obrazů české moderny poskytnutých z Galerie Historic Praha jsem se rozhodl pokračovat s výstavami současných mladých umělců. 

Jaký je tvůj nejoblíbenější obraz ve tvé sbírce? Ve sbírce mám několik oblíbených obrazů, které neustále obdivuji.

Máš v úmyslu svou sbírku rozšiřovat? Ano, v rámci finančních možností bych rád svoji malou sbírku obohatil o díla současných malířů. (Pavel Nedoma a Jakub Nedoma, Blansko, 20. 3. 2016)

89

8 Závěr Založit soukromou galerii umění není práce na jedno odpoledne. V případě Strom Art Gallery se jednalo o dlouhý proces, který od prvního setkání majitele a kurátora až po zahajovací výstavu trval jeden rok. Rozsah výzkumu dalšího chování galerie je vhodný spíše pro diplomovou práci. Proces tvorby galerie, kterého jsem se účastnil, ve mně budil dojem, že se příliš věcí neudálo. Během psaní této práce jsem však zpětně zjistil, že se toho událo až příliš mnoho. Při rozhodování jakým směrem se bude galerie orientovat, bylo důležité se dívat okolo. Není to jen trend, ale i konkurence, která je směrodatným podnětem. Jestliže chceme mít galerii vystavující kvalitní umění a chceme toto umění prodat, musí galerie podle toho vypadat. Galerie musí být hezká, čistá a minimálně odpovídat kvalitě umění. Ve Strom Art Gallery tudíž došlo k adekvátním úpravám. Nejen výmalba a odstranění vlhkosti, ale i vkusný nábytek, drobné stavební úpravy, nová grafika a řezané fólie sehrály nemalou roli. Větší pozornost jsem věnoval osvětlení, závěsným systémům a podlaze, protože se jedná o zpětnou vazbu pro pana majitele a zároveň se jedná o podstatnou část při tvorbě soukromé galerie. V současné době má Strom Art Gallery za sebou čtyři výstavy, z toho jednu dosud nezahájenou. Už se těším na vernisáž!

90

91

9 Zdroje 9.1 Publikace • DROCHYTKA, R., Oliver POSPÍŠIL a Roman Kepák. Tržní ocenění. č. 20 / 94. Brno: STAVEXIS s.r.o., 1994. • HORÁČEK, R. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnosti a podoby seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících programů na výstavách, Brno Cerm, 1998, ISBN 80-7204-084-7 • KAMENICKÝ, Petr a Markéta ŽÁČKOVÁ. Strom Art Gallery - strategie pro rok 2015 a 2016. Brno, 2015. • THOMPSON, Don. Jak prodat vycpaného žraloka za 12 milionů dolarů: prapodivné zákony ekonomiky současného umění a aukčních domů. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlin, 2010. Tema (Kniha Zlín). ISBN 978-80-87162-58-3.

9.2 Rozhovory • Rozhovor s Václavem KOČÍM, autor výstavy, BRNO 2015 • Rozhovor se Susan MALY, doktorandka Pdf MU a lektorka, BRNO 10. 3. 2016 • Rozhovor s Petrem KAMENICKÝM, kurátor Strom Art Gallery, BRNO 2015-2016 • Rozhovor s Marií NEDOMOVOU, matka majitele, 16. 3. 2016 • Rozhovor s Pavlem NEDOMOU, majitel Strom Art Gallery, BLANSKO 2015 - 2016 • Rozhovor s paní kustodkou v Galerii Aspekt, BRNO, 29. 3. 2016

92

9.3 Internetové zdroje • O nás. Galerie ARS [online]. Brno: Galerie ARS, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.galerie-ars.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1&Itemid=7 • O nás. Galerie ASPEKT [online]. Brno: dwgd.cz, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.galerieaspekt.com/onas.php • O nás. OFF-FORMAT [online]. Brno, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: www.offformat.cz/o-nas/ • FAIT Gallery. Facebook [online]. USA: Facebook, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: www.facebook.com/FAIT-Gallery-198731196900551 • Wallwasher ERCO. In: Socías y Rosselló [online]. Mallorca, 2010 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.sociasyrossello.es/upload/944pdf_file02_10_24.pdf • Nanotrack 1. HavellsSylvania [online]. Londýn: FeiloSylvaniaEurope Ltd, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: www.havells-sylvania.com/product/en-int/category/interior-lighting/tracks/families/nanotrack-1 • Adobe [online]. USA: Adobe systems in corporated, 2015 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://muse.adobe.com/ • Levnebannery [online]. Seven design s.r.o., 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http:// levnebannery.cz/co-je-banner • SikaFloor brožura. In: Michal Pokorný - stavební chemie [online]. Nová Včelice: Chytka.net, 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://sika-diamondfloor.cz/files/cz-con-bro-podlahy.pdf • Chemická injektáž. PRINS izolace a sanace zdiva [online]. Přerov, 2010 [cit. 2016-0328]. Dostupné z: www.sanace-zdiva.cz/chemicka-injektaz.html

93