Jak vyu ívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

Jak využívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce

2

3

Podìkování

Pøedmluva

Rádi bychom podìkovali za cenné rady Edvardu Sequensovi, Yvonnì Gailly, Alenì Jiroušové, Vasilu Hutníkovi, Janu Beránkovi a Jiøímu Zemanovi. Za pomoc pøi tvorbì brožury patøí podìkování také Blance Holubáøové a Simonu Majerovi.

Moderní obnovitelné zdroje energie patøí mezi technologie budoucnosti. Nepøispívají k vážnému problému globálních zmìn klimatu. Nevyžadují tìžbu nerostných surovin, která za sebou èasto zanechává významné ekologické škody. Snižují naši závislost na velkých centralizovaných zdrojích. Mohou se pochlubit stále vìtší konkurenceschopností na trhu. Podporují vznik nových pracovních míst a ekonomický rozvoj obcí. Pøedstavují dobrou podnikatelskou pøíležitost pro zemìdìlce i venkovské regiony. Nahrazují dovážené energetické zdroje, jako je ropa a zemní plyn, a tedy vylepšují obchodní bilanci zemì. Nezajímají pøitom pouze podnikatele, kteøí hodlají podnikat na trhu s elektøinou z vìtrných elektráren nebo vyrábìt kotle na biomasu. Výhodou obnovitelných zdrojù je rovnìž, že jich mùže využívat bezmála každá domácnost. Síla tìchto technologií spoèívá v možnosti jejich využití v malém mìøítku. Slunce èi vítr mohou šetøit spotøebu energie ve velkém poètu budov, z nichž každá má své vlastní zaøízení. Uživatelem obnovitelných zdrojù se mùže stát témìø každý. Ostatnì staèí se pouze podívat, jaký úspìch zaznamenávají v sousedním Nìmecku èi Rakousku. Resort životního prostøedí podporuje rozvoj obnovitelných zdrojù nejen slovy a legislativou, ale pøedevším penìzi. Státní fond životního prostøedí každoroènì rozdìluje nìkolik set milionù korun na projekty firem, obcí i jednotlivcù: od stavby vìtrné elektrárny pøes obecní èi školní výtopnu na biomasu až po solární kolektor na støeše rodinného domku. Praktické rady, jak o nì žádat, nalezne také ètenáø této pøíruèky. Naše ministerstvo dlouhodobì spolupracuje s ekologickými organizacemi a má velmi dobré zkušenosti s odbornou kvalitou a seriózností jejich práce. Vítám proto tohoto užiteèného prùvodce, kterého pøipravilo Hnutí DUHA, a vìøím, že bude ètenáøùm prospìšný inspirací i radou. Praktická pøíruèka zájemcùm pøináší návod, jak si opatøit a provozovat sluneèní kolektory k ohøevu vody, malou vìtrnou elektrárnu èi kotel na biomasu. Spoleènì s publikacemi, které popisují význam a funkci obnovitelných zdrojù, jistì napomùže dostat èistou energii do všedního života.

Vychází díky laskavé podpoøe

Nadace Partnerství

Nadace Sluníèko

ISBN 80-902823-6-9

Libor Ambrozek ministr životního prostøedí

4

5

Co najdete v této pøíruèce Pøíruèka, kterou jste právì otevøeli, je urèena každému, kdo uvažuje o možnosti využívat pro své potøeby energii Slunce, vìtru èi biomasy. Pøibližuje ètenáøùm zkušenosti s poøizováním a provozem konkrétních zaøízení. V úvodu najdete souhrn dùvodù, proè je dùležité vìnovat obnovitelným zdrojùm pozornost a proè v blízké budoucnosti poroste jejich význam. První èást manuálu je urèena majitelùm rodinných domù a drobným podnikatelùm. Popisuje funkci a zkušenosti s provozem solárních systémù na ohøev vody, malých vìtrných elektráren a kotlù na spalování døeva. Doètete se, co je tøeba udìlat pro instalaci zmínìných zaøízení a také o možnostech získání státní dotace. Druhá èást se zabývá možnostmi využívání obnovitelných zdrojù v obcích. Hlavní pozornost je vìnována obecním výtopnám na biomasu. Zástupci obcí zde získají informace o financování, výstavbì a zkušenostech s provozováním tìchto zaøízení. K jednotlivým kapitolám jsou pøipojeny pøehledy dodavatelù pøíslušných výrobkù a institucí, které mohou být pro ètenáøe užiteèné.

Obsah Úvod: Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie ....................... I. èást: Co mùžete mít doma

9

....................... 14

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Malé vìtrné elektrárny Vytápìní døevem

....................... 17 ....................... 35 ....................... 47

II. èást: Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce

....................... 58

Jak mohou obnovitelné zdroje využívat obce Obecní výtopna na biomasu Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù

....................... 61 ....................... 55 ....................... 75

Závìr

....................... 77

Pøílohy

....................... 79

Hnutí DUHA, Nadace Sluníèko, Nadace Partnerství

....................... 87

Úvod

Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie Obnovitelné zdroje energie – málo využívaná pøíležitost Energie vody, vìtru a sluneèního záøení bude k dispozici, dokud se Zemì nepøestane otáèet a Slunce svítit. Rovnìž døevo a další biomasa, ze které je možno energii vyrábìt, se obnovuje a bude možno ji v rozumných mezích využívat. Naopak zásoby uhlí, uranu, ropy a zemního plynu vystaèí pøi souèasném tempu spotøeby a zpùsobu využívání jen pro nìkolik pøíštích generací. Obnovitelné zdroje mají také øadu dalších výhod – jsou šetrnìjší k životnímu prostøedí a mají pozitivní dopady na zamìstnanost a rozvoj venkovských regionù. Je pravda, že získávání energie z obnovitelných zdrojù je možné pouze s pomocí technických zaøízení (kolektory pro sluneèní ohøev vody, fotovoltaické èlánky, vìtrné elektrárny atd.), jejichž cena je relativnì vysoká. Kvùli této skuteènosti dosud nemùže èistá energie cenovì konkurovat produkci fosilních a jaderných zdrojù. Prospìšnost rozvoje obnovitelných zdrojù je ovšem natolik zøejmá, že se vyplatí hledat cesty k pøekonání tohoto handicapu.

Úvod Perspektivy rozvoje obnovitelných zdrojù energie

Legislativa a vyhlídky obnovitelných zdrojù – situace v Evropì a Èeské republice Situace v Evropì Úsilí o vyšší využívání obnovitelných zdrojù energie se v posledních letech stalo nepostradatelnou souèástí energetické politiky vyspìlých zemí. Hlavní roli hrají èlenské státy Evropské unie. Evropská komise, tj. orgán, který lze pøirovnat k vládì EU, chápe obnovitelné zdroje jako zásadní nástroj ke snižování emisí skleníkových plynù. Strategické materiály Evropské komise pøisuzují obnovitelné energii významnou úlohu také pøi snaze o zastavení rùstu závislosti na dovozech energetických zdrojù a oznaèují její rozvoj za politickou prioritu EU.1 Z tìchto dùvodù pøijala Komise závazek zvýšení podílu obnovitelných zdrojù na pokrytí evropské energetické spotøeby. Konkrétnì do roku 2010 by mìlo 12 % veškeré energie využívané v prùmyslu, dopravì, domácnostech atd. pocházet z obnovitelných zdrojù.2 V pøípadì pokrývání dodávek elektøiny je závazek podílu obnovitelných zdrojù ještì vyšší – 22 %.2 Protože výroba energie z obnovitelných zdrojù dosud není plnì konkurenceschopná a zároveò panuje shoda na nutnosti jejich vyššího využití, pøistupují evropské zemì k rùzným formám zvýhodòování èisté energie. Používané prostøedky jsou nejèastìji legislativní, dále se jedná o rùzné formy dotaèních programù a nelze zapomenout ani na rozmanité propagaèní aktivity. Soubìžné použití tìchto prostøedkù již pøináší viditelné výsledky (výrazný nárùst výroby energie z obnovitelných zdrojù v Nìmecku, Dánsku a dalších zemích).

1 2

Green Paper: Towards a European strategy for the security of energy supply, Brusel, listopad 2000. White Paper for a Community Strategy and Action Plan: Energy for the future – Renewable sources of energy, Brusel, listopad 1997.

7

8

Úvod

Zákony na podporu obnovitelných zdrojù Na úrovni EU podporuje vyšší využívání obnovitelných zdrojù samostatná direktiva (Smìrnice o podpoøe elektøiny vyrobené z obnovitelných zdrojù na vnitøním trhu s elektøinou è. 2001/77), která byla schválena v roce 2001. Jedná se o pøedpis, který èlenským státùm ukládá, aby do øíjna 2002 pøedložily Evropské komisi vlastní závazky na zvýšení využití obnovitelných zdrojù v pøíštích deseti letech. Tyto závazky musí být v souladu s cílem EU pokrývat touto cestou 12 % celkové spotøeby energie a 22 % elektøiny do roku 2010. Zpùsob podpory obnovitelných zdrojù si mohou èlenské státy zvolit samostatnì. Evropská komise hodlá do roku 2005 vyhodnotit úspìšnost jednotlivých pøístupù a v pøípadì potøeby navrhne jednotný rámec. Dosud nejèastìjší pojetí zákonù k podpoøe obnovitelných zdrojù spoèívá u elektrické energie v zavádìní minimálních cen, za které jsou provozovatelé sítí povinni obnovitelnou elektøinu vykupovat (tento princip úspìšnì využívá Nìmecko a pøistupuje k nìmu i Èeská republika). Další možností je pøedepsat distribuèním spoleènostem, aby zajistily dodávku urèitého množství energie z obnovitelných zdrojù. Ztrátu, která jim kvùli této povinnosti vznikne, pak vyrovná státní dotace (tento princip využívá Velká Británie). Podpora èisté energie není v rozporu ani s další evropskou prioritou – liberalizací energetického trhu. Obnovitelné zdroje mají z hlediska liberalizace ponìkud výluèné postavení. V liberalizaèní smìrnici je uvedena výjimka, která umožòuje èlenským státùm, aby dávaly obnovitelným zdrojùm pøednost. Podpùrné programy (dotaèní a propagaèní) Evropská unie podporuje konkrétní projekty využívání obnovitelných zdrojù pomocí programu ALTENER, na jehož úèely bylo v letech 1998 až 2002 uvolnìno 74 milionù eur. Hlavní propagaèní aktivitou je v souèasné dobì tzv. Take – off Campaign (Startovací kampaò), která informuje o úspìšných projektech a iniciuje jejich opakování. Souèástí této kampanì je rovnìž propagaèní akce „100 lokalit 100% zásobovaných obnovitelnou energií“. Vlastní dotaèní a propagaèní programy mají i jednotlivé státy. Napøíklad nìmecká vláda uvolnila na podporu investic do zaøízení pro využití obnovitelných zdrojù 200 milionù marek na období 2000 až 2003. Pøíklad úspìšné vnitrostátní propagaèní akce mùžeme vidìt rovnìž v Nìmecku. Kampaò s názvem „Solar – na klar“ (Solární energie – no jasnì) pøipravily firmy podnikající v oblasti využívání sluneèní energie spoleènì s neziskovými ekologickými organizacemi a probíhá pod záštitou vlády. Díky ní výraznì stoupla popularita solárních systémù – podle provedených prùzkumù poèítá 94 % lidí, kteøí se chystají stavìt dùm, s využitím sluneèních kolektorù k ohøevu vody. Daòové nástroje Cenové znevýhodnìní obnovitelných zdrojù energie by mohla napravit pøipravovaná ekologická daòová reforma. Uvalení danì na paliva a energie podle závažnosti jejich dopadù na životní prostøedí bude jedním z hlavních dùsledkù této reformy.

Úvod

(Myšlenka reformy spoèívá ve vyšším zdanìní pøírodních zdrojù a nižším zdanìní práce, celkové daòové zatížení se v jejím dùsledku nezmìní.) Zvýšení cen energie z neobnovitelných zdrojù mùže být natolik výrazné, že podstatnì pøispìje ke konkurenceschopnosti energie obnovitelné. Dosud se však na jednotných pravidlech ekologické daòové reformy èlenské státy EU nedokázaly shodnout. V dùsledku dosavadního neúspìchu jednání o spoleèném postupu EU pøistoupily progresivní státy (Velká Británie, Nìmecko, skandinávské státy) k rùzným formám zdanìní paliv a energií samostatnì. Smysluplnost provedených daòových úprav dokládá fakt, že právì v tìchto zemích se obnovitelné zdroje prosazují nejvýraznìji. Pøístup Èeské republiky V Èeské republice jsou dosud obnovitelné zdroje energie využívány málo. Údaje rùzných statistik se liší, ale na jejich základì lze øíci, že ÈR pokrývá obnovitelnou energií 1 až 2 % své spotøeby. I u nás si øada lidí uvìdomuje potøebu rozvoje obnovitelných zdrojù, existuje vládní program na jejich podporu, byly podniknuty první vstøícné legislativní kroky. Zatím ovšem nemá rozvoj obnovitelné energie potøebnou prioritu. Po oèekávaném vstupu do EU se vzhledem k požadavkùm evropských direktiv podmínky pro obnovitelné zdroje výraznì zlepší. Blízká budoucnost pro èistou energii se proto jeví optimisticky. Èeská legislativa a obnovitelné zdroje Zvláštní zákon o obnovitelných zdrojích Èeská republika nemá, jeho pøípravu ovšem pøislíbila souèasná vláda (po volbách v èervnu 2002). Podporu obnovitelné energie zatím upravují obecnìjší právní normy. V energetickém zákonì (458/2000, § 31) je ustanoveno, že provozovatelé zaøízení vyrábìjících elektøinu z obnovitelných zdrojù mají (za pøedpokladu splnìní technických podmínek) právo pøednostního pøipojení k síti. Zároveò jim pøipojení nemùže být odepøeno z dùvodu nestálého výkonu zdroje zpùsobeného pøírodními podmínkami (týká se zejména malých vodních a vìtrných elektráren). Výkupní cena elektøiny z jednotlivých obnovitelných zdrojù je od zaèátku roku 2002 urèena cenovým rozhodnutím Energetického regulaèního úøadu následovnì: Tabulka: Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdrojù Druh obnovitelného zdroje

Minimální výkupní cena za 1 kWh elektøiny dodané do sítì v Kè

Malé vodní elektrárny Vìtrné elektrárny Výroba el. energie spalováním biomasy Výroba el. energie spalováním bioplynu Výroba el. energie využitím geotermální energie Výroba el. energie využitím sluneèního záøení

1,50 3,00 2,50 2,50 3,00 6,00

9

10

Úvod

Další právní normou, která se obnovitelných zdrojù týká, je Zákon o hospodaøení s energií (406/2000). V paragrafu èíslo 4 je uvedeno, že krajské územní energetické koncepce musí obsahovat hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojù pro dané území. Dùsledky a možnostmi, které z tohoto zákona plynou pro obce, se budeme podrobnìji zabývat v  kapitole Pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojù Èeská vláda má vlastní program podpory obnovitelných zdrojù a energeticky efektivních technologií podobný tìm, které probíhají v èlenských státech Evropské unie. Koncepce programu byla schválena v roce 1998 a obsahovala návrh pomìrnì rozsáhlé finanèní podpory investic do konkrétních projektù, slibovala zásadní zmìnu legislativního rámce i znaèné rozšíøení informaèních a osvìtových aktivit. Pøipravený plán bohužel narazil na nedostatek finanèních prostøedkù. Program nebyl zaøazen mezi priority státního rozpoètu a peníze, se kterými poèítala koncepce, mu nikdy nebyly pøidìleny. Z tohoto dùvodu bylo podpoøeno daleko ménì projektù, a výsledky tak zùstávají daleko za oèekáváním. Pøesto je program jednou z mála možností na získání výhodné pùjèky èi doplòkové dotace jak pro jednotlivce, tak i pro obce (o tom, jak je možno dotaze získat, se doètete i v této pøíruèce). Vzhledem k tomu, že program bude v pøíštích letech dùležitým nástrojem ke splnìní evropských požadavkù, lze oèekávat jeho rozvoj. Daòové nástroje Urèitému daòovému zvýhodnìní se èistá energie tìší již dnes: zisk, který plyne z provozování zaøízení vyrábìjícího energii z obnovitelných zdrojù, nepodléhá dani z pøíjmu. Samostatné kroky smìrem k vyššímu zdanìní neobnovitelných paliv a energií však dosud Èeská republika nepodnikla. Zmìnu lze oèekávat až po schválení jednotného pøístupu k ekologické daòové reformì v Evropské unii.

Obnovitelné zdroje energie – pøíležitost pro obce i jednotlivce Získávání energie z obnovitelných zdrojù je ve srovnání s fosilními palivy na první pohled obtížnìjší. Velkou devízou je však jejich územní rozptýlenost. Na rozdíl od fosilních paliv, jejichž zásoby jsou soustøedìny v nìkolika málo regionech a nejvýhodnìji se zpracovávají ve velkokapacitních zaøízeních, je potenciál obnovitelných zdrojù celkem rovnomìrnì rozložen, a proto lze obnovitelnou energii s minimálními nároky na dopravu využívat i v nejodlehlejších oblastech. Tøebaže podmínky pro využití sluneèního záøení jsou nepochybnì pøíznivìjší v severní Africe než ve Skandinávii a vítr fouká silnìji na moøském pobøeží než v èeské kotlinì, lze uvedené zdroje i na tìchto ménì výhodných místech efektivnì využívat. Podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojù jsou ve venkovských regionech dokonce pøíznivìjší než ve mìstech. Velké množství venkovských obcí a majitelù rodinných domkù mùže používat k vytápìní biomasu, k ohøevu vody sluneèní kolektory

Úvod

èi provozovat vlastní vìtrnou elektrárnu. Rozhodnutí investovat do tìchto zaøízení pak znamená podstatné snížení závislosti na dodávkách energetických spoleèností (uhelných skladù, plynárenských a elektroenergetických závodù atd.). Aktivní pøístup k obnovitelným zdrojùm pøináší také obcím výrazná pozitiva. Nejlépe je mùžeme ukázat na pøíkladu obecní kotelny na spalování biomasy. Kotelna jako lokální energetický zdroj pomáhá udržet peníze v obcích, nebo odbìratelé platí za energii místnímu provozovateli (samotná obec, pøípadnì místní podnikatel). Zároveò obec získá kontrolu nad tvorbou ceny tepla. V pøípadì, že výtopna na biomasu nahradí kotle na tuhá paliva, dojde k významnému omezení lokálního zneèištìní ovzduší. Výstavba i provoz zaøízení vytvoøí v obci pracovní pøíležitosti. Další pozitivní dopad na zamìstnanost má pøípadné cílené pìstování paliva – pøedevším rychle rostoucích døevin –, které rovnìž napomáhá øešit problém nevyužívané zemìdìlské pùdy. Solární kolektory na ohøev teplé užitkové vody najdou uplatnìní hlavnì na støechách rodinných domù, lze je ovšem využívat i v objektech provozovaných obcí (školy, školní jídelny). Vedle podstatné úspory energie potøebné k ohøevu vody (pøedevším, ale nejenom, v letních mìsících) pøináší také montហa údržba solárních systémù nové pracovní pøíležitosti. Rovnìž energii vìtru mohou díky malým vìtrným elektrárnám využívat jednotlivci na velkém množství lokalit, výhodné jsou zejména pro podnikatele, kteøí spotøebovávají vìtší množství energie pro svoji výrobu. Pøestože vzhledem k pøipojení na sí nespotøebovává majitel elektrárny pøímo „svoji“ elektøinu, pøínos vìtrné elektrárny pocítí pøi nižších platbách rozvodné spoleènosti.

Vždy s rozmyslem Rozhodnì není tøeba se obávat, že by instalace zaøízení k výrobì energie z obnovitelných zdrojù byla experimentem s nejistými výsledky. Základní technologie jsou již v souèasnosti plnì zvládnuty a opakovanì provìøeny. Pøi dodržení vyzkoušených postupù je riziko špatného fungování zaøízení minimální. Øadì zbyteèných zádrhelù se mùžeme vyhnout, když pøebereme zkušenosti lidí, kteøí stejné zaøízení již nìjakou dobu provozují, nebo si necháme poradit od odborníka. Vedle praktických poznatkù o provozu a údržbì mùžeme získat i reference o jednotlivých dodavatelích nebo montérech. Poradenství o problematice obnovitelných zdrojù je v Èeské republice dobøe rozvinuto. Sí bezplatných poradenských center Èeské energetické agentury (Energetická konzultaèní a informaèní støediska, tzv. EKISy) pokrývá všechny regiony. Jejich seznam vèetnì adres a kontaktù najdete v pøíloze na stranì 81. Je také dobré poradit se nejen o technice a montáži zaøízení využívajícího obnovitelný zdroj energie, ale také o efektivním využívání takto získané energie. Vyrábìt energii z obnovitelných zdrojù a poté s ní plýtvat je stejnì hloupé jako rozemílat drahokamy na štìrk. Proto je zejména v pøípadì využívání obnovitelných zdrojù k vytápìní objektù vždy na místì dopøedu zvážit možnosti úsporných opatøení. Ideálním krokem je v tomto pøípadì provedení energetického auditu objektu. Vèasná konzultace s odborníky zde mùže pøinést podstatné finanèní i energetické úspory.

11

12

I. èást CO MَETE MÍT DOMA Následující kapitoly jsou urèeny pøedevším majitelùm rodinných domkù, kteøí o využití obnovitelných zdrojù energie uvažují. Najdou zde pøehled krokù, které by zájemce mìl podniknout, aby se stal vlastníkem zaøízení fungujícího k jeho plné spokojenosti. Pozornost budeme vìnovat pøedevším tìm zaøízením k využití obnovitelných zdrojù, která se již v praxi osvìdèila, ale zatím nejsou široce rozšíøena. Jedná se o solární systémy pro ohøev vody a malé vìtrné elektrárny. Struènì shrneme rovnìž stávající možnosti vytápìní døevem (a jinou biomasou).

1. kapitola Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody Protože je Slunce jednoznaènì nejvýkonnìjším tepelným zdrojem široko daleko, je zcela pochopitelná snaha využít aspoò èást jeho energie pro sebe. Díky systémùm se sluneèními kolektory nám Slunce obstarává teplou vodu na mytí a praní, pøípadnì pomáhá s vytápìním. Pokud si uživatel nechá odbornì nainstalovat kvalitní systém, stane se Slunce jeho dobrým sluhou. Kutilové mohou po proškolení pøistoupit ke svépomocné instalaci solárního systému. Pøi dodržení všech zásad dosáhnou dobrých výsledkù.

Jak solární systém funguje Sluneèní systémy lze k ohøevu vody úspìšnì využívat ve všech regionech Èeské republiky. Rozdíl mezi pøínosem stejného systému provozovaného v severních Èechách a na jižní Moravì není nijak velký. Vždy je nezbytné umístit kolektory na dobøe oslunìné místo a orientovat je na jih. Základní princip Princip systémù, které využívají sluneèní záøení k ohøevu vody, není nijak složitý. Nejnápadnìjší èástí systému jsou sluneèní kolektory, které mùžeme vidìt na støechách domù. Jejich úkolem je pohltit co nejvìtší množství sluneèní energie pro další využití v domì. V kolektorech se ohøívá pracovní kapalina (nejèastìji nemrznoucí smìs). Ta je odvádìna potrubím a získané teplo pøedává prostøednictvím tepelného výmìníku vodì, kterou chceme ohøát. Její množství záleží na celkové ploše kolektorù, to znamená na jejich poètu. Další klíèovou souèástí systému je zásobník vody. Nejèastìji se jedná o tlakovou nádobu (bojler), v níž se voda ohøátá od pracovní kapaliny skladuje do doby použití (praní, koupání, mytí nádobí). Objem zásobníku se odvozuje od denní spotøeby teplé vody. Z dùvodu pøedzásobení pro nesluneèné období je velikost zásobníku navrhována na jeden a pùl až dvojnásobek této spotøeby. Dále k systému patøí ve vìtšinì pøípadù malé èerpadlo zajišující obìh pracovní kapaliny mezi kolektory a tepelným výmìníkem a nìkolik hydraulických prvkù (ventily, expanzní nádoba), které jsou nezbytné pro bezporuchový provoz. Aby systém fungoval optimálnì a bez obsluhy, bývá standardnì vybaven jednoduchou automatickou regulací. Regulace musí pøedevším zajistit, aby pracovní kapalina necirkulovala ve chvíli, kdy je chladnìjší než voda v zásobníku (napøíklad v noci), a zbyteènì tak ohøátou vodu neochlazovala. Nevýhodou sluneèního ohøevu vody je skuteènost, že systém není schopen dodávat požadované množství teplé vody v prùbìhu celého roku. Z tohoto dùvodu je nezbytné doplòovat systémy s celoroèním provozem o pøídavný zdroj tepla, jehož výkon nezávisí na sluneèním svitu a který pomáhá ohøívat vodu, když energie Slunce nestaèí. Èasto je využíváno elektrické dohøívání vody v zásobníku, rozšíøené jsou rovnìž systémy, které k dohøevu využívají teplo z kotle ústøedního topení.

15

16

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Rùzné zpùsoby zapojení systému

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

2. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a ohøev bazénu

Systém pro pøípravu teplé vody V pøípadì, že systém hodláme využívat pouze k pøípravì teplé vody, mùžeme podle zpùsobu zapojení zvolit solární systém buï jako samostatný s dohøíváním vody v zásobníku, nebo jako pøedehøívací. Druhá varianta je vhodná tehdy, pokud máme fungující klasický (elektrický, plynový) ohøev vody, který ještì není na hranici životnosti. Díky pøedehøátí vody v solárním systému pak spotøebujeme menší množství elektøiny èi plynu na její ohøev. Systém pro pøitápìní Solární systém mùžeme vedle pøípravy teplé vody pro pøímou spotøebu využít také k ohøevu vody pro ústøední vytápìní a k vyhøívání bazénu. Kapalina ohøátá v kolektorech pak mùže pøedat teplo do rùzných podsystémù (vytápìní, ohøev vody, bazén) a uživatel si mùže zvolit, ke kterému úèelu bude získaná energie využívána prioritnì. U systémù pro pøitápìní je vždy tøeba vyøešit, jak ze systému odvádìt teplo bìhem horkých dní, kdy topit pochopitelnì nechceme. Nejèastìji je k tomuto úèelu využíván právì bazén, pøípadnì jiná akumulaèní nádrž.

Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Solar top: www.solartop.cz) 1. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody

3. Zapojení solárního systému pro pøípravu teplé vody a pøitápìní

17

18

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Co systém zvládne Množství vody, které solární systém dokáže ohøát na požadovanou teplotu, závisí na celkové ploše kolektorù a jejich typu. Jeden plochý kolektor o ploše 1,8 m2 ohøeje bìhem sluneèného dne v období kvìten až záøí pøibližnì 100 litrù vody na teplotu 55 °C, která je pro bìžné použití považována za optimální. V zimním období, bìhem jasných, ale mrazivých dní, dokáže stejný kolektor pøedehøát vodu na 30 °C. Speciální (tzv. koncentraèní) kolektory dokáží vodu ohøát na vyšší teplotu. Solární systém „ušitý na míru“ pro konkrétní domácnost dokáže pokrýt její celoroèní spotøebu energie k ohøevu vody zhruba ze 70 % (podle mìøení provádìných na dlouhodobì provozovaných systémech). Bìhem letních mìsícù (za normálních podmínek) pokrývá systém spotøebu této energie kompletnì. Spotøebu energie k vytápìní lze díky využití solárního systému snížit až o 40 %. Podmínkou pro dosažení maximálního efektu je napojení solárního pøitápìní na nízkoteplotní vytápìcí systém (napø. podlahové vytápìní). Významným pøínosem solárního pøitápìní bývá zkrácení topné sezóny v objektech. Další výhodou je zajištìní tepelné pohody pøi náhlých letních ochlazeních. Naopak nevýhodou solárního pøitápìní je nutnost odvádìní tepla ze systému bìhem horkých letních dnù, kdy pro nìj nemáme žádné využití. Tato situace se nejèastìji øeší ohøevem vody v bazénu.

Jak postupovat Pro vìtšinu ètenáøù, kteøí mají vlastní zkušenosti se stavbou èi rekonstrukcí rodinného domku, budou nìkteré informace v následujícím odstavci naprostou samozøejmostí. Jejich uvedení však pomùže pøedejít nepøíjemnostem ménì zkušeným zájemcùm. Formální kroky Instalace solárního systému se neobejde bez drobných stavebních úprav. Proto zájemce musí svùj zámìr ohlásit stavebnímu úøadu. Ve vìtšinì pøípadù není tøeba vyøizovat stavební povolení, úøad to ovšem mùže naøídit. Výbìr dodavatele Firem, které se zabývají instalací solárních systémù, pùsobí v Èeské republice celá øada, jejich seznam (neúplný, aktuální v roce 2002) najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Je pochopitelnì vhodné porovnat nabídky nìkolika místnì dostupných firem. Vedle cenové nabídky posuzujeme rovnìž nabízené záruky a servisní podmínky. Dále je vhodné ovìøit, zda firma montuje systém z kvalitních a provìøených výrobkù. Zejména v pøípadì kolektorù by zákazník mìl požadovat certifikát státní zkušebny èi jiné oprávnìné instituce (výzkumný ústav apod.). Velmi užiteèné informace pak mohou podat uživatelé, kterým systém firma instalovala v minulých letech. V øadì pøípadù mùže informaci o montážní firmì poskytnout výrobce kolektorù, které firma nabízí k instalaci.

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Zadání Dùležitým krokem, kterým uživatel mùže významnì pøispìt k vlastní spokojenosti s výsledkem instalace, je pøesné zadání, podle kterého montážní firma navrhne pøíslušný systém. V pøípadì, kdy má systém sloužit k pøípravì teplé užitkové vody, je základním údajem její denní spotøeba. Ta se mùže i v domech se stejným poètem obyvatel lišit až dvojnásobnì. Podle nárokù na spotøebu se urèuje velikost objemu zásobníku a poèet kolektorù, na kterých závisí výkon i cena systému. Také u systémù využívaných pro pøitápìní je nezbytné, aby uživatel pøesnì definoval svùj požadavek. V tìchto pøípadech je vhodné pøedem se poradit s odborníkem a získat pøedstavu, co mùžeme v našem konkrétním domì od sluneèního pøitápìní oèekávat. Instalace, obsluha a provoz Samotnou instalaci provede montážní firma. Instalace nezasáhne významnì do chodu domácnosti, u systému pro ohøev užitkové vody zabere dva až tøi dny, u systému s pøitápìním záleží na poètu kolektorù. Systém pracuje automaticky, obsluha ze strany uživatele je omezena na nastavování regulace. Tento jednoduchý úkon vysvìtlí uživateli pracovník montážní firmy pøi pøedávání systému. Jediným provozním nákladem je platba za elektøinu spotøebovanou obìhovým èerpadlem. Elektrický pøíkon èerpadla èiní zhruba 60 W, za 10 hodin jeho provozu tedy zaplatíme cca 2,10 Kè v bìžné sazbì. Èerpadlo bìží pouze tehdy, když svítí slunce. Záruky a životnost Montážní firma samozøejmì nemùže ruèit za to, kolik bude bìhem roku sluneèných dní, tedy ani za množství teplé vody, které systém za pøesný èasový úsek dodá. Naopak musí ruèit za správné fungování systému. Ve smlouvì o pøedání systému by se dodavatel mìl zavázat k poskytnutí bezplatného servisu po dobu dostateènì dlouhou k tomu, aby si zákazník jeho fungování prakticky ovìøil. Záruèní doba, po kterou je možno reklamovat poruchu systému, by nemìla být kratší než jeden rok. Záruèní doba jednotlivých souèástí systému je delší – napøíklad pro kolektory se pohybuje od dvou do pìti let (podle výrobce). Životnost systému je urèena dobou, po kterou dokáží trubky a ostatní kovové díly odolávat korozi. Doba životnosti systému je odhadována na 30 let. Po jejím uplynutí je tøeba poèítat s výmìnou nìkterých èástí.

Kolik vás to bude stát Cena solárního systému závisí v první øadì na jeho velikosti, dále pak na typu použitých souèástí. Záleží také na objektu, na který je zaøízení montováno (nároènost montáže). Pro pøípravu teplé užitkové vody v rodinných domech èasto využívané systémy se tøemi kolektor y a zásobníkem na 300 litrù vody lze poøídit za 100 000 až

19

20

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

110 000 Kè. Celková cena menšího systému se dvìma kolektory a zásobníkem na 200 litrù se pohybuje do 90 000 Kè. Cena velkého systému využívaného i pro vytápìní se odhaduje obtížnìji. Pro orientaci lze uvést, že za systém s 12 kolektory zaplatíme kolem 350 tisíc korun. Pøesnìjší cenový odhad získáme po prohlédnutí nabídkových listù jednotlivých firem. Na otázku: „Za jakou dobu se solární systém zaplatí?“ nelze dát jednoduchou univerzální odpovìï. Podstatnì záleží na tom, jakým zpùsobem jsme ohøívali vodu, pøípadnì vytápìli dùm pøed instalací solárního systému, tedy jestli systém šetøí peníze utrácené za uhlí, plyn èi elektøinu atd. Navíc si musíme uvìdomit, že ceny energií se èasto i neoèekávanì mìní. Odhadnout, kolik bude stát plyn za deset let poté, co nahradíme plynový ohøev vody sluneèním, je prakticky nemožné. Pro hrubý odhad lze uvést, že pøi dnešních cenách se investice do solárního systému vrátí pøibližnì po 15 letech.

Jak získat finanèní podporu Dotace Státní Na instalaci solárního systému mùže zákazník získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace na solární systémy poskytovány od roku 2003. V pøípadì systémù sloužících k pøípravì teplé užitkové vody lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však 50 000 Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS, nebo odborníkem v oblasti vytápìní). U systémù využívaných rovnìž pro pøitápìní lze žádat o dotaci ve výši 50 % celkových investièních nákladù, žádost se musí dokládat energetickým auditem budovy. V obou pøípadech je dotace poskytována až po instalaci systému, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho dokonèení. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Místní a regionální Vlastní dotaèní programy na podporu solárních systémù mohou vypsat i mìsta a kraje. Pøíkladem mùže být mìsto Litomìøice, kde takový program funguje od roku 2000. Mìsto zde, za úèelem snížení objemu škodlivin uvolòovaných do ovzduší pøi spalování fosilních paliv, podporuje instalaci solárního systému èástkou 20 000 Kè.

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na instalaci solárních systémù lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy Instalace kolektorù vám mùže pøinést také daòové úlevy – novela zákona o daních è. 315/93 Sb. osvobozuje provozovatele solárního systému na dobu pìti let od uvedení do provozu od danì z nemovitosti v pøípadì, že díky instalaci došlo k náhradì spalování fosilních paliv. O náklady na stavební úpravy vynucené instalací solárního systému lze snížit základ domovní danì (naøízení vlády è.579/1990 Sb.). Snížení povoluje obec, která spravuje domovní daò.

Svépomocná instalace solárních systémù Øadu domácích kutilù jistì napadlo, že by si solární systém na ohøev vody dokázali postavit sami. Kvalitní solární systém si skuteènì mùžete poøídit i svépomocí. Zájemcùm je ovšem tøeba doporuèit, aby využili zkušeností, které získali jejich pøedchùdci (napøíklad v Rakousku mají svépomocné instalace bohatou tradici). I v Èeské republice je možné úèastnit se školení, kde lze potøebné znalosti a dovednosti získat. Kontakty na poøadatele tìchto školení najdete v pøíloze k této kapitole. Hlavní výhodou svépomocných systémù jsou nižší poøizovací náklady – podle zkušenosti Ekologického institutu Veronica lze postavit pomìrnì velký systém (plocha kolektorù 6 m2, objem zásobníku 700 l) za cca 40 000 Kè. Na druhé stranì je tøeba vìnovat zhruba pìt dní práce samotné instalaci a další èas studiu a pøípravì. Ukázka rodinného domu s namontovanými solárními kolektory.

21

22

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

pøíloha 1 Pøehled firem, které instalují solární systémy

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Praha Ace Solar Adresa: Na Krèské stráni 678/13, 140 00 Praha 4 Kontaktní osoba: p. Soukup, p. Novák Telefon: 26 12 61 013, 602 311 556 E-mail: [email protected] Alterm spol. s r.o.s Adresa: U trati 40a, 100 00 Praha 10 Telefon: 274 783 211, 603 418 572 E-mail: [email protected] ASPEKT s.r.o. Adresa: U dejvického rybníèku 6, 160 00 Praha 6 Kontaktní osoba: ing. Jiøí Brda Telefon: 224 319 569, 605 919 923 E-mail: [email protected] Buderus tepelná technika Praha s.r.o. Adresa: Prùmyslová 372/1, 108 00 Praha 10 Štìrboholy Telefon: 272 191 111 E-mail: [email protected] DEWE – tepelná technika s.r.o. Adresa: K cihelnì 425, 190 15 Praha 9 Satalice Telefon: 286 853 990 E-mail: [email protected] EKO/TEP Adresa: Vikova 7/1146, 140 00 Praha 4 Telefon: 312 583 701, 602 238 003 E-mail: [email protected] JOBI s.r.o. Adresa: Modøanská 100, 147 00 Praha 4 Telefon: 244 468 155 E-mail: [email protected] Komextherm Praha s. r. o. Adresa: Augustova 236/1, 160 00 Praha 6 Telefon: 235 313 284 H a I Trading Company s.r.o. Adresa: Karlická 9/37, 153 00 Praha 5 – Radotín Kontaktní osoba: Ing. Václav Prokop Telefon: 257 912 060 E-mail: [email protected] SAUTER AUTOMATION s.r.o. Adresa: Pod èimickým hájem 13 a 15, 180 00 Praha 8 Telefon: 266 012 111 E-mail: [email protected]

Siemens Buildings Technologies s.r.o. Adresa: Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 Kontaktní osoba: Ing. Jan Plašil Telefon: 261 342 338, 602 230 687 E-mail: [email protected] Stehlík – solární systémy Adresa: Nekvasilova 11,186 00 Praha 8 Kontaktní osoba: Ing. Milan Stehlík Telefon: 284 814 087, 602 368 731 E-mail: [email protected] STG s.r.o. Adresa: Beranových 65, 199 02 Praha 9 – Letòany Telefon: 266 113 411 E-mail: [email protected] Stiebel Eltron s.r.o. Readymix Bohemia Adresa: K Hájùm 946, 155 00 Praha 5 Telefon: 251 161 11 E-mail: [email protected] Židlický Jiøí – montហsolárních zaøízení Adresa: Kounická 50, 100 00 Praha 10 Kontaktní osoba: Jiøí Židlický Telefon: 281 924 682, 602 316 479 E-mail: [email protected] EKOSTYL s.r.o. – Ing. Antonín Kutil Adresa: Bìlohorská 198/659, 169 00 Praha 6 Kontaktní osoba: Ing. Antonín Kutil Telefon: 235 300 384 VÚPS-výzkumný ústav pozemních staveb Adresa: Pražská 810/16, 102 21 Praha 10 Telefon: 271 751 148 E-mail: [email protected] TAZUS - Tech. a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Adresa: Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 Prosek Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Studnièka Telefon: 286 881 995 E-mail: [email protected]

Støedoèeský kraj Družstevní závody Dražice-strojírna s.r.o. Adresa: Dražice 69, 294 71 Benátky nad Jizerou Kontaktní osoba: František Vojtìch Telefon: 326 370 962 E-mail: [email protected]

23

24

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Ites s.r.o. Adresa: Petra Bezruèe 1556, Kladno – Stochov Kontaktní osoba: Zdenìk Zítek Telefon: 312 248 787 E-mail: [email protected] INET s.r.o. Adresa: Bosynì 11, 277 24 Vysoká Kontaktní osoba: Ing. Josef Beèka Telefon: 315 697 395 E-mail: [email protected] MTD – Bohumír Švec Adresa: Akátová 327, 273 61, Velká Dobrá – Kladno Kontaktní osoba: Bohumír Švec Telefon: 312 692 222, 603 470 437 SANY s.r.o. Adresa: Rožmitálská 163, 261 01 Pøíbram VI Kontaktní osoba: Pavel Hromádka Telefon: 318 637 480, 603 233642 E-mail: [email protected] Sluneèní kolektory SERVANTES Adresa: Bìleè 33, 273 63 Bìleè Kontaktní osoba: Luboš Patera Telefon: 312 659 157, 603 729 961 E-mail: [email protected] Velvana a. s. Adresa: 273 24, Velvary Telefon: 315 732 263 Viessmann spol. s.r.o. Adresa: Chr᚝any 189, 252 19 Rudná u Prahy Telefon: 257 950 418 E-mail: [email protected] Vilímek Jiøí Adresa: Chr᚝any 46, 256 01, Benešov Telefon: 317 726 741, 606 610 376 Topenáøství Josef Faigl Adresa: Prokopská 132, 273 06 Libušín Telefon: 312 672 026, 603 436 640 Michal Moudrý – HPS Adresa: Praskolesy 5, 267 54, Praskolesy Kontaktní osoba: M. Moudrý, K. Sklenáøová Telefon: 311 516 732 E-mail: [email protected]

Karlovarský kraj Jiøí Köteleš – POHODA Adresa: Obec Hora 4, 362 11 Jenišov u K. Varù Kontaktní osoba: Jiøí Köteleš, Ing. M. Kleteèková Telefon: 353 223 035, 602 415 368 E-mail: [email protected] JŠ – Solar Adresa: Plzeòská 35, 360 01 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Jaroslav Šutorik Telefon: 353 233 688, 602 428 450 E-mail: [email protected] Hubert Èepelák – Rekonstrukce otopných systémù Adresa: Sportovní 573/17, 360 09 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Hubert Èepelák Telefon: 353 560 376, 602 281 095 E-mail: [email protected] Spring Pool v.o.s. Adresa: Moskevská 62, 360 01 Karlovy Vary Kontaktní osoba: TomᚠFrèek Telefon: 353 230 513 E-mail: [email protected]

Ústecký kraj EKOMONT Dc s.r.o. Adresa: Vítìzství 95, 407 22 Dìèín 33 Kontaktní osoba: Evžen Khol Telefon: 412 547 650 E-mail: [email protected] MARTIA a.s. Adresa: Mezní 4, 400 11 Ústí nad Labem Kontaktní osoba:Ing. Vít Klein Telefon: 475 650 111 E-mail: [email protected]

Liberecký kraj ELITRONIC s.r.o. Adresa: U Šamotky 736, 460 30 Liberec 30 Telefon: 483 313 032 E-mail: [email protected] Inženýrská kanceláø Ing. Paøízek Adresa: Gorkého 28, 460 01 Liberec Kontaktní osoba: Ing. Paøízek Telefon: 482 710 721, 603 476 738 E-mail: [email protected]

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Ing. Jaroslav Peterka – SOLAR DYNAMICS Adresa: Polní 367, 460 01 Liberec 12 Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Peterka Telefon: 485 121 480 E-mail: [email protected]

HURT – výroba ohøívaèù vody Adresa: 384 01 Nebahovy Kontaktní osoba: p. Hurt, p. DobiᚠTelefon: 388 311 920 E-mail: [email protected]

TOP-SERVIS plus.s.r.o. Adresa: Pražská 124, 466 01 Jablonec nad Nisou Telefon: 483 711 241 E-mail: [email protected]

Jaroslav Budíèek – zámeènictví Adresa: Na sadech 484, 378 56 Studená Telefon: 384 490 363 E-mail: [email protected]

I.P.O.M. Adresa: Podmìstí 652, 512 51 Lomnice nad Popelkou Kontaktní osoba: Ing. Neumann Telefon: 481 671 810, 601 243 971

Jihoterm 1 s.r.o. Adresa: sídl. U nádraží 795/II, 377 01 J. Hradec Telefon: 384 321 644 E-mail: [email protected]

Plzeòský kraj GREEN – Therm s.r.o. Adresa: Úslavská 33, 301 44 Plzeò Telefon: 377 240 950 E-mail: [email protected] INTERSEKCE s.r.o. Adresa: Harantova 17, 301 32 Plzeò Kontaktní osoba: Ing. Josef Ledvina Telefon: 377 235 235 E-mail: [email protected] PROTEKO Adresa: Kollárova 271, 335 01 Klatovy 3 Telefon: 376 311 317

Jihoèeský kraj ENERGY AGENCY – Pavel Vylíèil Adresa: Norberta Frýda 5, 370 05 È. Budìjovice Telefon: 602 403 267 ELMARO s.r.o. Adresa: Krajíøova 119, 380 01 Daèice Telefon: 384 422 060 E-mail: [email protected] ENVI s.r.o. Adresa: Dukelská 145, 379 82 Tøeboò Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Kuèeravý Telefon: 384 724 346, 602 383 983 E-mail: [email protected]

Jiøí Hrádek – JH SOLAR Adresa: Plavsko 88, 378 02 Strហnad Nežárkou Telefon: 384 390 967, 603 492 038 E-mail: [email protected] KLIMAINTOP s.r.o. Adresa: Stínadla 368, 397 01 Písek Telefon: 382 272 230 Pavel Stolina, Ing. – Technika prostøedí Adresa: Chýnovská 533, 390 02 Tábor Kontaktní osoba: Ing. Pavel Stolina Telefon: 381 253 082, 603 253 082 PRESTO o.s. – obchodní služby Kontaktní osoba: František Švamberg Adresa: Nová 45, 370 01 Èeské Budìjovice Telefon: 387 319 037, 728 015 894 Salva Jiøí Adresa: J. Štursy 40, 370 10 Èeské Budìjovice Telefon: 38 72 20 931, 602 451 745 E-mail: [email protected] SOLAR – Ekologie – Technik Kontaktní osoba: Ing. Milan Rychtaøík Adresa: Sládkùv kopec 915/II, 377 01 J. Hradec Telefon: 606 273 989 Šastný – ET Adresa: Okružní 305, 373 61 Hrdìjovice Telefon: 387 221 058 Zámeènictví Vlastimil Kurš Adresa: Tyršova 264, 378 16 Lomnice nad Lužnicí Telefon: 384 792 537, 0602 106 432

25

26

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Pavel Pešout Adresa: Èechova 544/15, 373 72 Lišov ELES – Elektøina ze Slunce, ohøev TUV a bazénù Adresa: Èeskobudìjovická 371, 382 41 Kaplice Telefon: 380 313 256, 380 314 847 E-mail: [email protected]

Královéhradecký kraj Agentura IRIS Adresa: Bieblova 296, 500 01 Hradec Králové Telefon: 495 406 790 Bohemia Solar – Josef MatyᚠAdresa: Komenského 512, 547 01 Náchod Telefon: 491 420 828, 602 473 212 E-mail: [email protected] ECOREAL CZ s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. arch. Èížek Jan Adresa: Støelecká 437, 500 02 Hradec Králové Telefon: 495 533 203, 603 853 731 E-mail: [email protected] Zdenìk Láf Adresa: Kotíkova 193, 509 01 Nová Paka Telefon: 493 721 121, 602 426 838 E-mail: [email protected] METALCLIMA s.r.o. Adresa: Stìžery 25, 503 21 Stìžery Kontaktní osoba: p. Herbrych Telefon: 495 453 198 E-mail: [email protected] AUTOVIZ Milan Pokorný Adresa: Kuklenská 986, 500 02 Hradec Králové Telefon: 495 532 612, 603 242 391 E-mail: [email protected] MODELA Trutnov s.r.o. Adresa: Pražská 391, 541 01 Trutnov Telefon: 499 812 459

THERMEKO spol. s r.o. Adresa: 17. listopadu 362, 506 01 Jièín Telefon: 493 524 945 E-mail: [email protected]

Pardubický kraj JUMING s.r.o. Adresa: Barákova 426, 538 03 Heømanùv Mìstec Kontaktní osoba: Jiøí Novotný, Libor Louda Telefon: 469 696 085 E-mail: [email protected] Josef Boštík – strojírna Adresa: 569 67 Osík u Litomyšle 221 Telefon: 461 613 590 Oldøich Šlor – ROKOV Adresa: Nám. 9. kvìtna 199, 533 51 Rosice nad Labem Telefon: 466 413 322, 602 483 129 E-mail: [email protected] VA – TOP Adresa: Pod homolí 1615, 565 01 Choceò Kontaktní osoba: Ing. Jan Vašata Telefon: 465 471 953

Kraj Vysoèina SOLAR TOP Adresa: Soškova 1344, 592 31 Nové Mìsto na Moravì Kontaktní osoba: RNDr. Ladislav Švestka Telefon: 566 616 659 E-mail: [email protected] VK TECHNIK v.o.s. Kontaktní osoba: Vladislav Korecký Adresa: Na Pìšince 436, 588 13 Polná Telefon: 567 212 317, 606 936 837 E-mail: [email protected]

SOLAR – Šrámek s.r.o. Adresa: Školní 1391, 543 01 Vrchlabí Telefon: 499 421 531, 603 147 207

EFI SYSTEMS s.r.o. Adresa: Manželù Curierových 657, 674 01 Tøebíè Telefon: 568 822 910 E-mail: [email protected]

Svoboda a spol. v.o.s. Adresa: Chaloupky 204, 503 11 Hradec Králové 2 Kontaktní osoba: Karel Svoboda Telefon: 495 536 837, 601 249 215

Elektro – Bena Lubomír Adresa: Pohledec 121 592 31 Nové Mìsto na Moravì Telefon: 566 615 298

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

ENECOS, s.r.o. Adresa: Dukovany 227, 675 56 Dukovany Telefon: 568 865 040, 602 754 561 E-mail: [email protected]

Solar Power, s.r.o. Adresa: Brnìnská 5, 695 01 Hodonín Telefon: 518 321 158, 601 505 817 E-mail: [email protected]

ENVIGEST Adresa: Masarykova 305 592 31 Nové Mìsto na Moravì Telefon: 566 618 949 E-mail: [email protected]

SOLAREX – Milan Slanina Adresa: Smetanova 28, 669 02 Znojmo Telefon: 515 224 619, 515 244 309 E-mail: [email protected]

VacuSol s.r.o. Adresa: Bukov 7, 592 51 Dolní Rožínka 74 Telefon: 566 567 531, 602 551 902 E-mail: [email protected]

Jihomoravský kraj DRAK SERVIS s.r.o. Adresa: Brnìnská 1027, 665 01 Rosice u Brna Kontaktní osoba: p. Merta Telefon: 546 412 255, 608 742 427 E-mail: [email protected] ENBRA Holding, spol. s r.o. Adresa: Durïákova 5, 613 00 Brno Telefon: 545 321 203, 608 125 187 E-mail: [email protected] Milan Zatloukal EZP Adresa: Pavlov 129, 692 01 Pavlov Telefon: 519 511 713 E-mail: [email protected] Jarùšek Antonín, Ing. Adresa: Tyršova 31, 664 34 Kuøim u Brna Telefon: 541 231 150 E-mail: [email protected] Kopøiva Karel Adresa: Horní Bojanovice 75, 693 01 Horní Bojanovice Telefon: 519 414 278 Libor Oulehla Adresa: Nové Bránice 157, 664 64 Dolní Kounice Telefon: 546 421 031 SOLAR – THERM Adresa: Masarykova 68, 691 46 Bøeclav – Ladná Kontaktní osoba: Antonín Struhár Telefon: 608 772 776 E-mail: [email protected]

Solární systémy s.r.o. Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Tauš Adresa: Nábøežní 475, 664 71 Veverská Bítýška Telefon: 549 420 508, 605 769 836 E-mail: [email protected] Solární vakuové kolektory Brno s.r.o. Adresa: Jílkova 203, 615 00 Brno Telefon: 545 213 196 E-mail: [email protected] Svoboda Jiøí, RNDr. Adresa: Øadová 5, 623 00 Brno Telefon: 547 382 700 VARMEXIN – Ing. Antonín Hrabec Adresa: Na baøinì 238, 691 75 Borkovany Telefon: 519 419 384 E-mail: [email protected]

Olomoucký kraj ELZACO spol. s r.o. Adresa: Boženy Nìmcové 10, 787 01 Šumperk Telefon: 583 213 394, 602 576 919 E-mail: [email protected] Metra Blansko, Zweigstelle Šumperk Adresa: Havlíèkova 24, 787 01 Šumperk Kontaktní osoba: p. Sedláèek Telefon: 583 215 231 E-mail: [email protected] SOLAR – PLUS – Ing. Otakar Kocourek Adresa: Prostìjovièky 99, 798 03 Plumlov Telefon: 582 393 299 E-mail: [email protected] Hlavaèka a Èech s.r.o. Adresa: Lobodice 34, 757 01 Tovaèov Telefon: 581 731 368

27

28

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

Systémy se sluneèními kolektory na ohøev vody

UNEGO – užití netradièní energie Adresa: Na nivách 16, 783 51 Samotíšky Telefon: 585 383 301 E-mail: [email protected]

Zlínský kraj EKOSOLARIS, a.s. Kontaktní osoba: Ing. Radek Zahradníèek Adresa: Kotojedská 2381, 767 01 Kromìøíž Telefon: 573 330 344, 608 654 445 E-mail: [email protected] NIVEKO s.r.o. Adresa: Brodská 722, 687 51 Nivnice Telefon: 572 693 246 Jurajda Rudolf – Rolf Adresa: Bacov 396, 756 56 Prostøední Beèva Telefon: 571 643 323, 602 738 219 E-mail: [email protected]

Moravskoslezský kraj ALVIT – STIHL s.r.o. Adresa: Pøíborská 2137, 738 02 Frýdek – Místek Kontaktní osoba: Dr. Horáèek Telefon: 558 646 495 E-mail: [email protected]

pøíloha 2 Organizace poskytující proškolení ke svépomocné montáži systémù

Sdružení Calla Adresa: Poštovní schránka 223, 370 04 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Edvard Sequens Telefon: 387 310 166 E-mail: [email protected] Ekologický Institut Veronica Adresa: Panská 9, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Yvonna Gaillyová Telefon: 542 218 353 E-mail: [email protected]

EKOTOP V-L-K s.r.o. Adresa: Na spojce 6, 747 70 Opava 9 Telefon: 553 626 712, 608 887 589 E-mail: [email protected] IOANNA Kontaktní osoba: Orestes Tzimas Adresa: Provozní 1, 722 00 Ostrava 4 Telefon: 596 964 668 E-mail: [email protected] Kramoliš Adresa: Slavíkova 6143, 708 00 Ostrava-Poruba Telefon: 596 927 121, 603 704 483 E-mail: [email protected] MMM – SOLAR PLUS Adresa: Na Milíøích 84, 725 27 Ostrava Plesná Kontaktní osoba: Ing. H. Mužíková, Ing. M. Mužík Telefon: 596 935 070, 603 329 723 E-mail: [email protected] TIZ v.o.s. Adresa: Za lesem 12, 735 33 Doubrava u Karviné Kontaktní osoba: Jan Holý Telefon: 596 512 871 E-mail: [email protected] Ján Struška Adresa: Podroužkova 1661, 708 00 Ostrava-Poruba Telefon: 596 951 148, 608 881 365

Sdružení Harmonie Adresa: Žižkova 5, 370 01 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Lubomír Klobušník Telefon: 386 355 138 E-mail: [email protected]

29

2. kapitola Malé vìtrné elektrárny

Malé vìtrné elektrárny

Malé vìtrné elektrárny Další pøírodní silou, kterou se èlovìk dlouhodobì snaží využít ke svému prospìchu, je energie vìtru. Z historických pramenù i díky dochovaným stavbám víme o znaèném rozšíøení vìtrných mlýnù na území dnešní Èeské republiky. Poté, co tato zaøízení byla pøi mletí obilí nahrazena parními a elektrickými stroji, došlo k doèasnému útlumu využívání energie vìtru. Tepr ve koncem dvacátého století se díky technickému zdokonalení a znaènému rozmachu v evropských státech zaèaly i u nás stavìt vìtrné elektrárny. Vedle velkých zaøízení s vysokým výkonem vyvinuli technici také malé vìtrné elektrárny, které mohou provozovat i majitelé rodinných domkù èi drobní podnikatelé. Hlavní výhodou malých vìtrných elektráren ve srovnání s velkými je vìtší poèet lokalit, kde mohou být provozovány.

Umístìní malé vìtrné elektrárny Mezi malé vìtrné elektrárny se obvykle øadí zaøízení, jejichž maximální elektrický výkon nepøesahuje 15 kW. Pro lepší pøiblížení fyzické velikosti elektrárny lze uvést, že výška stožáru nepøevyšuje 20 metrù. Oznaèení „malé“ se používá pro velmi rozdílné typy elektráren: od zaøízení s výkonem menším než jeden kilowatt, která slouží výhradnì k dobíjení akumulátorù, až po stroje vìtší, které mohou zásobovat elektrické spotøebièe nebo dodávat elektøinu do sítì. Úspìšnost, s jakou bude malá vìtrná elektrárna provozována, výraznì závisí na jejím umístìní. Prostým úsudkem sice dojdeme k závìru, že vìtrná elektrárna by mìla stát v otevøené krajinì a nejlépe na vyvýšeném místì, ke správnému urèení místa stavby ovšem tato úvaha nepostaèuje. V pøípadì malých vìtrných elektráren neplatí tvrzení, že se jejich stavba vyplatí pouze ve vyšších nadmoøských výškách (pro velké vìtrné farmy je èasto uvádìna hranice vhodnosti 600 metrù nad moøem). Tøebaže i malá vìtrná elektrárna dodá na horském høebenu vìtší množství energie, její provoz se mùže vyplatit i v nižších polohách. Podmínkou je vždy peèlivé vyhodnocení vhodnosti lokalit. Výjimku tvoøí pouze nejmenší zaøízení pro dobíjení akumulátorù, kde volba umístìní „od oka“ nemùže ovlivnit fungování zaøízení. Je-li vámi vybrané území vhodné pro výstavbu malé vìtrné elektrárny, zjistíte promìøením rychlosti vìtru v dostateènì dlouhém èasovém období (vzhledem k rozdílnému charakteru poèasí v jednotlivých roèních dobách nejlépe celý rok). Kontakty na firmy, které provádìjí mìøení vìtru, jsou uvedeny v pøíloze k této kapitole. Jednodušší, rychlejší, levnìjší a dostateènì spolehlivou variantou je vyhledání souøadnic lokality ve „vìtrné mapì“ zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie vìd ÈR, ze které lze vyèíst dlouhodobé vìtrné podmínky na dané lokalitì. Dále by mìl místo posoudit zkušený odborník.

33

34

Malé vìtrné elektrárny

Jak malá vìtrná elektrárna funguje Základní princip Vìtrné elektrárny vyrábìjí elektrickou energii klasickým zpùsobem, pouze místo vodní nebo parní turbíny otáèí høídelí generátoru turbína vìtrná. Hlavní èásti zaøízení tvoøí vedle obìžného kola turbíny v zemi zakotvený stojan, pøevodové soustrojí, generátor a elektrická regulace. Je zøejmé, že vìtrná elektrárna nemùže prùbìžnì dodávat množství elektøiny podle potøeby majitele. Proto se volí taková zapojení, která umožòují maximální a èasovì nepodmínìné využití energie vyrobené ve vìtrné elektrárnì.

Zpùsoby zapojení elektrárny a využití získané energie Bez pøipojení k rozvodné síti Vìtrná elektrárna jako zdroj pro nabíjení akumulátorù Tento zpùsob zapojení se využívá zejména pro vìtrné elektrárny s nejmenším výkonem (cca od 300 W do 5 kW). Lze ho použít na místech, kde není možné se pøipojit k elektrické síti. Vyrobená elektrická energie se ukládá v akumulátoru a kdykoli pozdìji mùže být využita v nízkonapìových spotøebièích (osvìtlení, rozhlasový pøijímaè). Energii z elektrárny lze používat i k napájení spotøebièù s napìtím 220 V (poèítaè, televize, lednièka), je ovšem nutné zapojit mìniè napìtí.

Malé vìtrné elektrárny

vyrobenou elektøinu prodává do sítì a sám ji nespotøebovává. Svoji spotøebu pokrývá odbìrem ze sítì a platí za ni stejnì jako ostatní. Zároveò však dostává zaplaceno za elektøinu, kterou díky vìtrné elektrárnì do sítì dodal. Poznámka: Podle platné legislativy je provozovatel elektrické sítì povinen elektøinu z vìtrných elektráren odkoupit a zaplatit za ni minimálnì 3 Kè za kilowatthodinu.

Schémata zapojení (pøevzato z internetové stránky firmy Windtower – www.windtower.cz) Využití vìtrné elektrárny pro vlastní spotøebu a dodávky do sítì

Využití vìtrné elektrárny pouze pro dodávky do sítì

Vìtrná elektrárna jako zdroj pro akumulaèní kamna a ohøev vody Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 3 kW. Zapojení je ve srovnání s ostatními pøípady jednodušší, ale nelze je použít k napájení bìžných elektrospotøebièù (kvùli nestálosti vìtru). Energie vyrobená vìtrnou elektrárnou se ukládá ve formì tepla ohøíváním vložek akumulaèních kamen nebo vody v bojleru. S pøipojením k síti Vìtrná elektrárna pøipojená k síti a využívaná jako doplòkový zdroj Tento zpùsob zapojení se vìtšinou využívá pro vìtrné elektrárny s výkonem vyšším než 5 kW. Elektøina vyrobená ve vìtrné elektrárnì je pomocí regulaèního zaøízení pøizpùsobena požadavkùm spotøebièù a využívána v domácnosti nebo v dílnì. V dobì, kdy nefouká vítr, odebírá uživatel energii ze sítì. Naopak, když elektrárna vyrábí vìtší množství elektøiny, než mùže její majitel spotøebovat (napø. za vìtrné noci), tak do sítì naopak dodává. Provozovatel pak vedle standardního elektromìru, který mìøí jeho odbìr ze sítì, používá ještì elektromìr druhý, který mìøí jeho dodávku. Rozvodným závodùm pak zaplatí za množství energie urèené jako odbìr pro vlastní spotøebu minus dodávka z vìtrné elektrárny. Vìtrná elektrárna pro odprodej elektøiny do sítì Tento zpùsob zapojení se od pøedchozího liší tím, že majitel vìtrné elektrárny všechnu

Vysvìtlivky k obrázkùm: 1. Øídící a ochranná jednotka elektrárny 2. Elektromìr pro dodávky do rozvodné sítì 3. Elektromìr pro odbìr z rozvodné sítì

Co elektrárna zvládne Množství vyrobené elektøiny je pochopitelnì plnì závislé na poètu vìtrných dní a rychlosti vìtru v jejich prùbìhu. Velmi tedy záleží na vìtrných podmínkách v lokalitì, kde je elektrárna instalována.Výsledky se mohou znaènì lišit i v jednotlivých letech. Zjednodušené výpoèty produkce vìtrných elektráren nedávají spolehlivé výsledky, pøesnìjší je vycházet ze zkušeností s provozem strojù instalovaných v minulosti.

35

36

Malé vìtrné elektrárny

Malé vìtrné elektrárny

Pro pøedstavu o možnostech malých vìtrných elektráren uvádíme orientaèní údaje o roèní produkci jednotlivých typù: Výkon elektrárny

Roèní produkce

0,75 kW 5 kW 7 kW

1 000 až 2 500 kWh 14.000 až 22 000 kWh 17 000 až 28 000 kWh

Poznámka: vyšší hodnoty odpovídají velmi pøíznivým vìtrným podmínkám (prùmìrné roèní rychlosti vìtru cca 7m/s) Pro srovnání: roèní spotøeba elektøiny v bìžné domácnosti se pohybuje kolem 6 000 kWh, v pøípadì, že elektøinu používáme i k vytápìní a ohøevu vody, kolem 30 000 kWh.

Jak postupovat Pøípravné kroky Zámìr stavby je vhodné pøedbìžnì konzultovat se stavebním úøadem. Pokud stavební úøad zájemci nesdìlí, že existují skuteènosti, které by výstavbì bránily, mùže pøistoupit k hodnocení lokality z hlediska vìtrných podmínek. Mìøení vìtru, pøípadnì jiný zpùsob posouzení lokality, zajistí specialisté (viz pøílohu k této kapitole). Pokud odborníci lokalitu pro výstavbu elektrárny doporuèí, lze pøistoupit k dalším krokùm. Formální kroky Pro stavbu malé vìtrné elektrárny je nutné stavební povolení. Stavebnímu úøadu je tøeba pøedložit projektovou dokumentaci (zpracování nabízí vìtšina dodavatelù jako souèást dodávky). K získání stavebního povolení je nezbytný i souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Na území chránìné krajinné oblasti je tímto orgánem její správa, na ostatním území pøíslušný referát životního prostøedí. (Poznámka: Vìtrné elektrárny nelze stavìt v prvních zónách národních parkù a chránìných krajinných oblastí ani na území státních pøírodních rezervací.) Pokud bude vìtrná elektrárna pøipojena k síti, je tøeba podat žádost o udìlení státní autorizace pro podnikání v energetických odvìtvích. Žádost se podává na Energetický regulaèní úøad (adresa: ERÚ, Masarykovo nám. 5, 586 01 Jihlava, tel. 567 580 111). Osoby s technickým vzdìláním získávají autorizaci pøímo, ostatní musí absolvovat jednoduchý kurz. Dále je tøeba od pøíslušných regionálních rozvodných závodù (energetik) získat povolení k pøipojení k síti a uzavøít s nimi smlouvu o odkoupení elektøiny. Za pøedpokladu, že elektrárna splòuje požadované technické parametry (elektrárny nabízené firmami uvedenými v pøíloze), probíhají jednání s rozvodnými závody bez problémù.

Výbìr dodavatele Firem, které nabízejí dodávku malé vìtrné elektrárny, pùsobí v Èeské republice zatím pouze nìkolik, jejich seznam najdete v pøíloze na konci této kapitoly. Protože žádná z firem nenabízí elektrárny všech typù, je nezbytné v první øadì zjistit, která firma dodává zaøízení odpovídající právì našemu zámìru. V pøípadì, že takových dodavatelù najdeme nìkolik, porovnáme jejich cenové nabídky, systém záruk a servisní podmínky. Pøi porovnávání cen je tøeba provìøit, zda firma do dohodnuté èástky zahrnuje kromì samotné vìtrné elektrárny i další zaøízení nezbytná pro fungování systému a další náklady (stavební práce, pøipojení k síti, atd.). Rovnìž v pøípadì vìtrných elektráren mohou zájemcùm o instalaci poskytnout cenné informace uživatelé, kteøí stejné zaøízení již nìkolik let provozují. Kontakty na tyto uživatele si zájemce mùže vyžádat pøímo u firmy. Zadání Jak vyplývá již z pøedchozího textu, zájemce o vìtrnou elektrárnu musí mít jasnou pøedstavu o tom, k jakému úèelu ji hodlá využívat (dobíjení akumulátoru, napájení spotøebièe èi prodej elektøiny do sítì). Instalace, obsluha a provoz U vìtrných elektráren s výkonem vyšším než 1 kW je pøed samotnou instalací nutné vybetonovat základ, do kterého bude elektrárna usazena. Tuto stavební èást vìtšinou dodavatelské firmy nezajišují, uživatel ji mùže provést sám (podle projektu), pøípadnì objednat u stavební firmy. Vlastní instalaci, která trvá jeden den, provede dodavatel vìtrné elektrárny zhruba tøi týdny po vybetonování základu. Dodavatel rovnìž pøi první pøíležitosti (za pøíznivých vìtrných podmínek) provede zkoušku celého zaøízení. Provoz vìtrné elektrárny je bezob- Ukázka instalace malé vìtrné elektrárny. Foto: archiv firmy Windtower. služný, údržbu, která spoèívá ve výmìnì oleje v pøevodovce èi promazání ložisek, provede uživatel podle pokynù dodavatele. Údržba se provádí v intervalu nìkolika let. Záruky a životnost Záruèní doba, bìhem které se dodavatelská firma zavazuje k bezplatné opravì pøípadných závad, musí být stanovena ve smlouvì mezi firmou a zákazníkem. Záruèní doba v délce dvou let, kterou dodavatelské firmy vesmìs nabízejí, je z hlediska zákazníka dostaèující. Životnost malé vìtrné elektrárny je urèena obdobím, za které dojde

37

38

Malé vìtrné elektrárny

k opotøebování pohyblivých èástí (pøevodovka, ložiska). Doba životnosti je odhadována na 20 let. Po jejím uplynutí je tøeba opotøebované díly vymìnit.

Malé vìtrné elektrárny

díky stavbì vìtrné elektrárny došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.).

Kolik vás to bude stát Cena malé vìtrné elektrárny a dalšího vybavení nutného pro její provoz záleží hlavnì na výkonu elektrárny a zpùsobu jejího zapojení. Konkrétní cenové nabídky na požádání pøedloží jednotlivé dodavatelské firmy, níže uvedené ceny jsou èistì orientaèní. Systém s malou vìtrnou elektrárnou o výkonu 1 kW (vèetnì akumulátoru a mìnièe) lze poøídit zhruba za 100 000 Kè. Elektrárna o výkonu 5 kW pøijde zhruba na 300 000 Kè (vèetnì pøípojky), zaøízení s výkonem 15 kW stojí cca 500 000 Kè. Pøesnìjší cenový odhad získáme po konzultaci s dodavatelskými firmami. Návratnost investice se nejsnáze urèí v tom pøípadì, když je veškerá elektøina vyrobená elektrárnou prodávána do sítì. Provozovatel vìtrné elektrárny utrží za každou dodanou kilowatthodinu 3 Kè. Pokud tedy napøíklad elektrárna o výkonu 5 kW s poøizovací cenou 300 000 Kè bude vyrábìt v prùmìru 20 000 kWh roènì, vydìlá investované prostøedky za 5 let (pøi zanedbání inflace). Pøi lepších vìtrných podmínkách bude doba návratnosti kratší a naopak.

Jak získat finanèní podporu Dotace Výstavba malých vìtrných elektráren je podporována Státním fondem životního prostøedí (SFŽP). Podle podmínek navržených pro rok 2003 lze u SFŽP žádat o dotaci ve výši 40 % celkových investièních nákladù. Souèástí žádosti musí být energetický audit. Dotace není nároková, nelze tedy zaruèit, že žádost bude uspokojena. Limitujícím faktorem je poèet žádostí a objem prostøedkù, které SFŽP na podporu obnovitelných zdrojù v pøíslušném roce uvolní. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr na stavbu vìtrné elektrárny lze získat i v dalších bankách, které poskytují stavební a podnikatelské úvìry. Daòové úlevy Také provozovatelé vìtrných elektráren mohou získat daòové úlevy. V pøípadì, že

Malá vìtrná elektrárna na brnìnském výstavišti. Foto: archiv firmy Windtower.

39

40

Malé vìtrné elektrárny

pøíloha 1 Pøehled firem, které dodávají malé vìtrné elektrárny

pøíloha 2 Pøehled firem, které se zabývají mìøením vìtru

Malé vìtrné elektrárny

Windtower s.r.o. Adresa: M. Malinovského 884, 686 01 Uh. Hradištì Telefon: 572 557 763 E-mail: [email protected]

MG Plast (elektrárny do výkonu 1 kW) Adresa: Kladoruby 48, 679 61 Letovice Telefon: 516 474 686 E-mail: [email protected]

TAAWIN, s.r.o. Brno Adresa: Døevaøská 12, 602 00 Brno Telefon: 545 229 948 E-mail: [email protected]

Agroplast a.s. (elektrárny do výkonu 1 kW) Adresa: Køtìnovská 59, 679 74 Olešnice na Moravì Telefon: 516 463 230 E-mail: [email protected]

Moravia Wind System, a.s. Adresa: P.O. BOX 11, 679 61 Letovice Telefon: 516 474 276 E-mail: [email protected]

Strojírny Bohdalice a.s. Adresa: 683 41 Bohdalice Telefon: 517 326 611 E-mail: [email protected]

SAPO Adresa: Nová Ves 16, 588 51 Batelov Kontaktní osoba: Petr Kuøina Telefon: 567 314 384 Kromì mìøení poskytuje i pronájem anemometrù. Èeský hydrometeorologický ústav – poboèka Plzeò Adresa: Malostranská 1, 301 50 Plzeò Telefon: 377 455 521 E-mail: [email protected]

41

3. kapitola Vytápìní døevem

Vytápìní døevem

Vytápìní døevem Tak tradièní zpùsob získávání energie, jako je spalování døeva, je na první pohled všeobecnì známý. Ovšem i v tomto odvìtví se objevila øada technických novinek, které pøinášejí nové možnosti. Také díky nim se vytápìní rodinných domù døevem stále úspìšnì prosazuje. Døevem se topí jak v tradièních kamnech, tak i v moderních kotlích urèených pro ústøední vytápìní.

Kdo mùže zaèít topit døevem Pokud uvažujeme o možnosti zaèít využívat k vytápìní døevo, musíme mít pochopitelnì zajištìn pøísun dostateèného množství tohoto paliva. Kvùli snížení nákladù na dopravu se vyplatí mít dodavatele co nejblíže. Proto je vhodné dopøedu prozkoumat ve svém okolí možnosti nákupu døeva (zeptat se na pile èi v jiném døevozpracujícím podniku, domluvit se s hajným). Další podmínkou je zajištìní dostateèného skladovacího prostoru pro døevo. Protože pøed spálením je tøeba døevo alespoò rok sušit, musíme mít neustále uskladnìnou minimálnì roèní zásobu døeva. Pro vytápìní rodinného domku s ústøedním topením to znamená mít k dispozici skladovací prostor o velikosti cca 40 m3.

V èem topit? V souèasné dobì je na trhu znaèné množství zaøízení urèených pro spalování døeva. Podle svých požadavkù mùže uživatel volit mezi rùznými druhy kamen a kotlù. Kamna jsou vhodná, pokud hodláme vytápìt menší poèet místností a zároveò je využívat k vaøení. Pro celoroèní vytápìní vìtšího poètu místností je lepší využít kotel na døevo jako zdroj pro soustavu ústøedního topení. Také mezi kotli mùžeme najít širokou nabídku výrobkù od klasických kotlù s ruèním ovládáním a pøímým spalováním døeva po moderní zplyòovací kotle s poloautomatickým øízením a vytápìním podle zvoleného programu. V dalším textu se budeme vìnovat pøedevším kotlùm na døevo.

Užiteèné kroky pøed koupí kotle A už hodláme kotel na døevo využít pro vytápìní nového domu nebo s jeho pomocí rekonstruovat dosluhující vytápìcí systém, je podstatné správnì urèit potøebný výkon (velikost) kotle. Ten je dobré konzultovat s odborníkem na vytápìní. Chybu udìláme, když koupíme kotel s vyšším výkonem než odpovídá reálným potøebám domu. Kotel je potom zbyteènì drahý a navíc pøi provozu na nízký výkon spaluje døevo s horší úèinností. Odborník mùže také doporuèit, jaká opatøení ke snížení spotøeby energie (zateplení domu) je vhodné provést zároveò s rekonstrukcí vytápìcího systému.

45

46

Vytápìní døevem

Spotøeba paliva Døevo Roèní spotøeba døeva závisí samozøejmì na velikosti domu, typu stavby a režimu, v jakém jsou vytápìny jednotlivé místnosti. Dalším urèujícím faktorem je stupeò vysušení døeva. Vlhké døevo má menší výhøevnost, proto je jeho spotøeba vyšší. Protože je vlhké døevo ke spalování nevhodné i z dalších dùvodù (jeho spalování podstatnì zkracuje životnost kotle), musíme se jeho spalování vyhnout. Následující údaje o spotøebì vycházejí ze zkušeností se spalováním døeva, které po rozštípání vysychalo aspoò jeden rok (celá polena vysychají déle). Údaje o spotøebì døeva jsou uvádìny v kubických metrech, stejnì jako tomu bývá pøi jeho nákupu. Musíme ještì pøipomenout, že tvrdého døeva (buk, dub) spotøebujeme menší množství než døeva mìkkého (smrk, borovice, topol). Uvádìná spotøeba pøedpokládá spalování tvrdého i mìkkého døeva, zhruba pùl na pùl. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 18 m3 døeva roènì, což odpovídá zhruba 30 m3 skládaných polen. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje 12 m3 døeva (20 m3 skládaných polen) roènì. Døevìné brikety Jako alternativa k vytápìní døevem se stále èastìji používají døevìné brikety (30 cm dlouhé válce o prùmìru 10 cm, vyrábìné lisováním pilin). Brikety lze spalovat v kamnech i v kotlích. Vytápìní briketami je dražší než døevem, ale není tak pracné. Brikety nemusí vysychat (dodávají se suché), proto nevyžadují tak velký úložný prostor. Na ústøední vytápìní jednopatrového rodinného domku s pìti místnostmi pomocí zplyòovacího kotle na døevo spotøebujeme v prùmìru 6,5 tuny briket roènì. Pøízemní domek se dvìma místnostmi a kuchyní, který je vytápìn kachlovými kamny, spotøebuje zhruba 4 tuny briket roènì. Pelety Pelety jsou pomìrnì novým palivem. Jedná se o válcové granule o prùmìru menším než 2 cm vyrobené rovnìž lisováním pilin. K jejich spalování je tøeba použít speciální hoøák. Hlavní výhodou pelet je vysoký stupeò automatizace vytápìní. Roèní spotøeba pelet je srovnatelná s døevìnými briketami.

Instalace, provoz a obsluha Nároky na instalaci kotle je vhodné konzultovat s výrobcem, který zákazníkovi pøípadnì doporuèí montážní firmu. Instalaci kotle a zaškolení uživatele by mìl provést zkušený odborník. Nároènost obsluhy se u jednotlivých zaøízení liší. Do moderních kotlù se i pøi

Vytápìní døevem

plném provozu pøikládá pouze dvakrát až tøikrát dennì, pøi použití pelet dokonce jen jednou za dva dny. Popel je tøeba vybírat zhruba po ètyøech dnech. Pokud kotel používáme jako zdroj pro ústøední topení s nuceným obìhem topné vody, je nezbytné poèítat s pøípadným výpadkem elektrické energie, v jehož dùsledku pøestane fungovat èerpadlo. Pro tento pøípad je nutné mít k dispozici záložní zdroj (baterii).

Kolik vás to bude stát Náklady na palivo (za pøedpokladu, že celou spotøebu paliva kupujeme) Døevo Ceny døeva se v jednotlivých oblastech znaènì liší. Pro orientaci lze uvést, že kubický metr skládaných polen mùžeme po domluvì s hajným koupit zhruba za 300 Kè, pokud jde o tvrdé døevo, pøípadnì za 250 Kè, pokud jde o døevo mìkké. Odpad z pily bývá levnìjší, ale i zde záleží na konkrétním dodavateli. Za døevo k roènímu vytápìní patrového rodinného domku utratíme cca 9 000 Kè. Dále je nutno poèítat s náklady na dopravu. Ty se samozøejmì liší podle vzdálenosti, na kterou je potøeba døevo pøevážet. Døevìné brikety Pøesnou cenu briket musíme zjistit u jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole). Orientaènì je tøeba poèítat s èástkou 3 000 Kè za tunu. Pøi použití døevìných briket tedy v patrovém rodinném domku protopíme zhruba 20 000 Kè za rok. Opìt neuvažujeme náklady na dopravu. Pelety Rovnìž v pøípadì pelet se ceny jednotlivých dodavatelù (viz pøílohu k této kapitole) liší. Dále cena do znaèné míry závisí na velikosti balíkù, ve kterých zákazník pelety odebere. Pro orientaci uvedeme èástku 3 500 Kè za tunu. Pro stejný domek jako v pøedchozích pøípadech to znamená cca 23 000 Kè za rok bez nákladù na dopravu. Ukázka velikosti pelet. Foto: pøevzato z publikace ing. Roman Šubrt: Alternativní zdroje energie, vydané sdružením Energy centre s podporou SFŽP.

47

48

Vytápìní døevem

Nákup kotle Nabídka kotlù je velice široká, èemuž odpovídá i velké rozpìtí cen. Cena kotle pro vytápìní rodinného domku se pohybuje od 16 000 do 60 000 korun. Výše ceny závisí hlavnì na výkonu kotle a stupni automatizace (pohodlnosti obsluhy). Podrobné cenové nabídky obdržíte od jednotlivých dodavatelù, jejichž seznam je uveden v pøíloze k této kapitole. Vìtšina dodavatelù poskytuje na kotel minimální záruèní dobu v délce dvou let. Na nìkteré kotle je poskytována záruka podstatnì delší, což mùže být jedním z kritérií pøi výbìru. Udávaná minimální životnost kotlù je vìtšinou 15 let.

Jak získat finanèní podporu Dotace Na vytápìní døevem mùže uživatel získat nevratný pøíspìvek od státu. Dotace na využívání obnovitelných zdrojù poskytuje fyzickým osobám (tj. i všem vlastníkùm rodinných domù) v Èeské republice Státní fond životního prostøedí (SFŽP). Podmínky pro pøidìlení dotace se èasto mìní, jejich úprava probíhá i v souèasné dobì. Na následujících øádcích uvedeme pøedpoklad pracovníkù fondu, jak budou dotace poskytovány od roku 2003. V pøípadì zaøízení na spalování biomasy lze žádat o dotaci ve výši 30 % celkových investièních nákladù, maximálnì však 50 000 Kè. K žádosti není tøeba pøikládat energetický audit domu, staèí zjednodušený posudek (zpracovaný buï energetickým auditorem, poradenským støediskem EKIS nebo odborníkem v oblasti vytápìní). Interiér kotelny v Jinaèovicích pod Smrkem.

Vytápìní døevem

Dotace je poskytována až po instalaci zaøízení, žádost lze podat do devíti mìsícù po jeho uvedení do provozu. Dotace není nároková, nelze zaruèit, že žádost bude uspokojena. Nicménì snahou SFŽP je podpoøit maximální poèet fungujících instalací. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš SFŽP, kde žadatel dostane rovnìž všechny informace a náležitosti potøebné ke zpracování žádosti. Seznam regionálních pracoviš SFŽP je uveden v pøíloze na stranì 79. Pùjèky Speciální program na podporu využívání obnovitelných zdrojù energie v rodinných domech má Všeobecná stavební spoøitelna Komerèní banky (Modrá pyramida). Její Ekoprogram spolupracuje se Státním fondem životního prostøedí a jeho prostøednictvím lze získat pùjèku s úrokem 6,9 %. Podrobné informace poskytnou pracovníci poboèek této spoøitelny. Úvìr lze získat i v dalších bankách, které poskytují pùjèky na stavby. Daòové úlevy V pøípadì, že díky pøechodu na vytápìní døevem došlo k náhradì spalování fosilních paliv, je provozovatel po dobu pìti let od uvedení do provozu osvobozen od danì z nemovitosti (novela zákona o daních è. 315/93 Sb.).

49

50

Vytápìní døevem

pøíloha 1 Dodavatelé kotlù na døevo pro rodinné domy

Vytápìní døevem

Èechy

Morava

VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, 549 41 Èervený Kostelec Telefon: 491 465 024, 491 462 135 E-mail: [email protected]

ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, 735 93 Bohumín Telefon: 800 133 133, 596 083 050 E-mail: [email protected]

ATMOS Adresa: Velenského 487, 294 21 Bìlá p. Bezdìzem Telefon: 326 701 404 E-mail: [email protected]

PONAST, s. r. o. Adresa: Na Potùèkách 163, 757 01 Val. Meziøíèí Telefon: 571 688 111 E-mail: [email protected]

TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, 280 00 Kolín Telefon: 321 720 538 E-mail: [email protected]

OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, 757 01 Valašské Meziøíèí Telefon: 571 675 589 E-mail: [email protected]

Agromechanika, v.o.s. Adresa: Netolická ul., 384 02 Lhenice Telefon: 388 321 280 E-mail: [email protected]

DAKON, s. r. o. Adresa: Ve Vrbinì 588/3, 794 01 Krnov – Pod Cvilínem Telefon: 554 694 111 E-mail: [email protected]

CIMPL, mìøení a regulace Adresa: Bolešiny 27, 339 01 Klatovy Telefon: 376 310 409, 376 310 412 E-mail: [email protected] Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 1 Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: [email protected] PILA EKOPAL s. r. o. Adresa: Chotìvice 350, 543 76 Chotìvice Telefon: 499 447 347 E-mail: [email protected] Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, 384 27 Prachatice Telefon: 388 328 710

BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, 738 01 Frýdek Místek Telefon: 558 437 353 E-mail: [email protected] HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, 739 36 Sedlištì Telefon: 558 658 119 BENEKOVterm s. r. o. Adresa: Masarykova 402, 793 12 Horní Benešov Telefon: 554 748 008 E-mail: [email protected]

51

52

Vytápìní døevem

pøíloha 2 Dodavatelé kamen na spalování døeva

Vytápìní døevem

Èechy

Morava

EISENHAMMER & SYNOVÉ Adresa: Touchovice 55, Opoèno u Loun, 439 64 Telefon: 415 696 135 E-mail: [email protected]

Romotop Adresa: 742 01 Suchdol nad Odrou Telefon: 556 770 999 E-mail: [email protected]

Kovodružstvo Plzeò Adresa: Rokycanská 58, 312 60 Plzeò Telefon: 377 260 034 E-mail: [email protected]

JIØÍ CHYTIL Adresa: Cakov 29, 783 22 Cakov Telefon: 585 349 266, 777 174 545 E-mail: [email protected]

PRAGONOR s.r.o. Adresa: nám. Na Lužinách 157, 155 00 Praha 5 Telefon: 235 516 277 E-mail: [email protected] RETAP Adresa: Hajništì, 463 65 N. Mìsto pod Smrkem Telefon: 482 325 537 E-mail: [email protected] FERKA Adresa: Lipová 650, 407 21 Èeská Kamenice MK Profi, s.r.o. Adresa: Plešivec 255, 381 01 Èeský Krumlov Telefon: 380 728 751 E-mail: [email protected] OPOP, s. r. o. Adresa: Zašovská 750, 757 01 Valašské Meziøíèí Telefon: 571 675 589 E-mail: [email protected] Pavel Hostomský Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 1 Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: [email protected]

53

54

Vytápìní døevem

pøíloha 3 Dodavatelé døevìných briket

Vytápìní døevem

Èechy

Morava

Iromez, s.r.o. Adresa: Pod náspem 2005, 393 01 Pelhøimov Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Langr Telefon: 565 327 057 E-mail: [email protected]

EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, 679 01 Kyjov Telefon: 518 625 054 E-mail: [email protected]

Pavel HOSTOMSKÝ Adresa: Zápská 300, 250 01 Brandýs nad Labem Telefon: 326 906 959, 602 418 541 E-mail: [email protected]

pøíloha 4 Dodavatelé pelet

Biomac Trade, s. r. o. Adresa: Šumperská 941, 783 91 Unièov Telefon: 585 053 534 E-mail: [email protected]

Èechy

Morava

Pelletia, s.r.o. Adresa: Srdínkova 338, Hradec Králové Telefon: 495 216 073 E-mail: [email protected]

EKOBRIKETY, s. r. o. Adresa: Žižkova 635, 679 01 Kyjov Telefon: 518 625 054 E-mail: [email protected]

Pila EKOPAL, s.r.o. Adresa: Chotìvice 350, 543 76 Chotìvice Telefon: 499 447 347 E-mail: [email protected]

Jánošík Jiøí, s.r.o. Adresa: Valašské Pøíkazy 26, 756 12 Horní Lideè Telefon: 657 423 080 E-mail: [email protected]

BIOTHERM, s.r.o. Adresa: Nádražní 70, 370 04 Èeské Budìjovice  E-mail: [email protected] Verner Ecostar, s.r.o. Adresa: Zbytiny 3, 384 41 Zbytiny Telefon: 608 819 235 E-mail: [email protected]

55

56

II. èást JAK MOHOU OBNOVITELNÉ ZDROJE VYUŽÍVAT OBCE Následující text je urèen pøedevším pøedstavitelùm obcí, kteøí zvažují využití obnovitelných zdrojù pøi pokrývání energetických potøeb budov a jiných zaøízení spadajících pod správu obce. Obnovitelným zdrojem nejèastìji využívaným v èeských obcích je bezesporu biomasa. V textu jsou shrnuty zkušenosti s projekty obecních výtopen na spalování biomasy, ke kterým v posledních letech pøistoupilo nìkolik obcí v Èeské republice. Obecních výtopen stále pøibývá a jsou úspìšnì provozovány, možnosti vytápìní biomasou ovšem zdaleka nejsou vyèerpány. Noví zájemci najdou v textu øadu užiteèných informací. Také struènì shrneme další možnosti využívání obnovitelných zdrojù v obcích a uvedeme pøíklady úspìšných projektù ze zahranièí.

1. kapitola Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích

Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích

Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích V rámci rozvojových plánù Problematika zabezpeèení energetických potøeb by mìla být souèástí všech rozvojových plánù obcí a mikroregionù. Jako nejlepší první krok pro øešení této problematiky se jeví zpracování odborného posudku. Tento posudek, který je oznaèován jako energetický generel, územní energetický koncept èi studie energetické sobìstaènosti, zpracovávají specializované firmy (viz pøílohu k této kapitole). Souèástí posudku je vedle odhadu množství energie, kterou bude nutno pro region v pøíštích letech zajistit, i návrh variant zabezpeèení zdrojù. Dále v posudku naleznete hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù a potenciálu úspor energie. Zpracování odborného posudku je finanènì nároèné, je tøeba poèítat s cenou kolem pùl milionu korun pro okresní mìsto èi mikroregion. Dotaci k pokrytí èásti nákladù (do 50 %) na jeho vypracování lze získat prostøednictvím Èeské energetické agentury (podrobnosti na www.ceacr.cz). Pro øadu obcí je zpracování tohoto dokumentu finanènì nedostupné. V tìchto pøípadech je tøeba pøi plánování energetických projektù vycházet ze zkušeností s poptávkou. Dále je užiteèné jako podklad využít krajskou energetickou koncepci, která je v souèasné dobì ve všech krajích zpracovávána. Zámìry pøípadných projektù je vhodné konzultovat s odborníkem nezávislým na dodavatelských firmách. Pøi nutné výmìnì systémù vytápìní Ve chvíli, kdy se v obci objeví nutnost zmìny systému vytápìní (náhrady dožívajícího zaøízení, napø. kotelny na uhlí, snaha o snížení zneèištìní ovzduší z domovních kotlù na tuhá paliva), je pøechod k centrálním dodávkám tepla z výtopny na biomasu patrnì nejúèinnìjším øešením. V rámci plnìní zákonných požadavkù Obce, které ve svých zaøízeních spotøebují více energie než 1500 GJ roènì, jsou podle zákona o hospodaøení s energií (406/2000) povinny nechat si zpracovat energetický audit. V zadání si obce mohou vyžádat hodnocení možností využití obnovitelných zdrojù ve svých budovách.

59

60

Kde se objevují pøíležitosti pro obnovitelné zdroje v obcích

pøíloha Zpracovatelé energetických generelù SEVEn, o.p.s. Adresa: Slezská 7, 120 56 Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Tintìra Telefon: 224 247 552 E-mail: [email protected], [email protected] EkoWATT Adresa: Bubenská 6, 170 00 Praha 7 Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Beranovský Telefon: 266 710 247 E-mail: [email protected] DEA Energetická agentura, s.r.o. Adresa: Lozíbky 17, 614 00 Brno Kontaktní osoba: Ing. Hana Kuklínková Telefon: 545 222 602 E-mail: [email protected] City Plan s.r.o. Adresa: Spálená 5, 110 00 Praha 1 Telefon: 224 913 059 E-mail: [email protected] March Consulting Adresa: Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 Telefon: 284 003 128 E-mail: [email protected]

Výtopna ve Starém Mìstì pod Landštejnem.

2. kapitola Obecní výtopna na biomasu

Obecní výtopna na biomasu

Obecní výtopna na biomasu Kde lze o výtopnì uvažovat Výtopna na biomasu se uplatní všude tam, kde je dlouhodobì k dispozici dostateèný pøísun paliva. V úvahu tedy pøipadají pøedevším oblasti, kde vzniká vìtší množství odpadu z lesního hospodaøení, zemìdìlské èinnosti nebo døevozpracujícího prùmyslu. O využití biomasy by mìly uvažovat obce, které nejsou plynofikovány.

Typy zaøízení V kotlích o vyšších výkonech, které jsou v obecních výtopnách používány, lze spalovat døevní štìpku a piliny, po technologické úpravì, kterou výrobce na požádání provede, rovnìž slámu a zemìdìlský odpad. Bìžnì jsou používány kotle o výkonu od 100 kW až do 5 MW. Z dùvodu snadnìjší regulace bývají v jedné výtopnì aspoò dva kotle. Výtopny jsou plnì automatizovány.

Zdroje paliva Èastým zdrojem paliva je blízký døevozpracující závod. Výhodou je v tomto pøípadì stálý pøísun hotového paliva. Naopak nevýhodou je obtížnì odhadnutelná cena štìpky, která podle jednotlivých oblastí znaènì kolísá – jedna tuna mùže stát 600 Kè ale i 1 200 Kè. Další možností je zásobování výtopny døevem získaným z obecního lesa a kolem silnic. V tomto pøípadì je nutné investovat do vlastního štìpkovaèe. Pokud ve výtopnì hodláme spalovat slámu nebo jiný zemìdìlský odpad, oslovíme zemìdìlské podniky v blízkém okolí. Pro nìkteré zemìdìlce se mùže pìstování energetické biomasy stát náhradním programem po omezení potravináøské produkce. Palivo je totiž možno cílenì pìstovat. V úvahu pøipadají zejména rychlerostoucí døeviny, kterými lze osazovat nevyužívanou zemìdìlskou pùdu (topol, vrba). Založení plantáže je nutné dopøedu konzultovat s orgánem ochrany pøírody a krajiny (správa chránìné krajinné oblasti, referát životního prostøedí) z dùvodu možných dopadù na místní ekosystém. Investice do nákupu vhodných sazenic je asi 50 000 Kè, s první sklizní mùžeme poèítat 5 let po výsadbì. Pokud bychom chtìli zásobovat výtopnu o výkonu 3 MW výhradnì døevem, které sami vypìstujeme, musíme mít k dispozici zhruba 1 000 hektarù, aby døeviny staèily prùbìžnì dorùstat. Další možností pìstování paliva je osazování jinak obtížnì využitelných mokøadù vhodnými døevinami (vrba, olše). Také zde je nutný souhlas orgánu ochrany pøírody a krajiny. Zmínìné zpùsoby získávání paliva lze podle potøeby kombinovat.

63

64

Obecní výtopna na biomasu

Jak postupovat O výstavbì výtopny rozhoduje obecní zastupitelstvo (na návrh svého èlena èi jiného obyvatele obce). V pøípadì, že výtopna má sloužit kromì vytápìní obecních budov (škola, mateøská školka, domov dùchodcù atd.) také k dodávkám tepla domácnostem, tj. individuálním vlastníkùm, je nutné pøedem zjistit, kolik obyvatel se bude chtít pøipojit. Velmi vhodné je rovnìž vysvìtlit obèanùm (na speciálním setkání, pøípadnì distribucí jednoduchého letáku) výhody tohoto zpùsobu vytápìní, a tím získat vìtší poèet zájemcù.

Formální kroky Prvním praktickým krokem je vypsání výbìrového øízení na zpracování projektu. Pøedložené nabídky zastupitelstvo vyhodnotí a vybere projektanta. V prùbìhu zpracování projektu jsou nutné konzultace pøesných požadavkù obce s projektantem. V návaznosti na technické øešení je nezbytné pøipravit návrh zajištìní financování celé investice. Obec mùže podat žádost o dotaci (viz dále). Také mùže požádat o úvìr u banky. Všechny kroky spojené s financováním projektu podléhají schválení zastupitelstva. V pøípadì, že se prostøedky podaøí zajistit, vypíše obec výbìrové øízení na dodavatele technologie. Pøi výbìru dodavatele je vhodné vedle ceny zvažovat rovnìž nabízené záruèní podmínky.

Instalace, provoz a obsluha Instalace kotelny trvá 3 až 4 mìsíce, lze ji tedy provést mezi dvìma topnými sezónami. Soubìžnì èasto probíhá rekonstrukce rozvodù (pokud kotelna na biomasu nahrazuje jiný zdroj centrálního vytápìní), pøípadnì pøipojování nových odbìrných míst. Provoz kotelen je pøi využití souèasných technologií plnì automatizován, na samotnou obsluhu staèí jeden až dva proškolení pracovníci (nepoèítáme pracovní síly nutné k obstarávání paliva). Pokud kotelna vlastnìná obcí prodává teplo soukromým osobám, musí si obec zažádat o licenci na výrobu a rozvod tepla. Žádost se podává u Energetického regulaèního úøadu (adresa: ERÚ, Masar ykovo nám. 5, 586 01 Jihlava, tel. 567 580 111). Žádost musí splòovat náležitosti dané energetickým zákonem (458/2000).

Spotøeba paliva Pokud spalujeme døevní štìpku nebo slámu, tak množství spotøebovaného paliva výraznì závisí na jeho vlhkosti. Uvedené hodnoty jsou proto pouze orientaèní. Pøi roèní produkci kolem 10 000 GJ se ve výtopnì s kotli o celkovém tepelném výkonu 3 MW spálí zhruba 1 500 tun štìpky. Množství slámy je pøibližnì srovnatelné.

Obecní výtopna na biomasu

Cena døevní štìpky se znaènì liší jak podle kvality, tak podle dodavatele a nákladù na dopravu. Pro hrubou orientaci lze uvést èástku 1 000 Kè za tunu. Ani u slámy nelze uvést pøesnou cenu, orientaènì 600 Kè za tunu. V pøípadì zachování souèasného trendu rostoucí poptávky po døevní hmotì i rùzných druzích slámy mùžeme oèekávat bìhem nìkolika let vznik trhu s biomasou. Ten povede ke sjednocení cen, nelze však dopøedu øíci na jaké úrovni.

Finanèní stránka Náklady na výstavbu závisí zejména na výkonu kotlù. Investice do výtopny s celkovým výkonem kotlù 400 kW, která slouží pouze k vytápìní obecních budov, se pohybují kolem dvou milionù korun. Cena výtopny o celkovém výkonu 3 MW, která dodává teplo také pro domácnosti, se pohybuje kolem dvaceti milionù korun. Cena rozvodù se pohybuje kolem 3 000 Kè za metr. Celkovou cenu systému ovlivní rovnìž poèet pøedávacích stanic – cena pøedávací stanice závisí na její velikosti a použitém typu, pohybuje se od 60 000 Kè do 200 000 Kè.

Záruky a životnost Záruèní doba na kotelnu je minimálnì dva roky. Celková životnost zaøízení je dána životností kotlù. Ta by mìla být delší než 15 let. Po uplynutí této doby je tøeba poèítat s výmìnou kotle, pøípadnì jeho èásti.

Kotelna na spalování døevních odpadù v Netvoøicích.

65

66

Obecní výtopna na biomasu

Financování Investici vìtšinou nelze pokrýt z rozpoètu obce. Obec tedy musí pøedem provìøit možnosti získání úvìru. Finanèní nároènost projektu je možno snížit v pøípadì získání dotace. Možnosti získání dotace jsou uvedeny v dalším textu. Státní fond životního prostøedí – SFŽP O dotaci na výstavbu výtopny lze žádat u Státního fondu životního prostøedí. Dotace mùže èinit maximálnì 50 % investièních nákladù. Podmínkou je pøedložení energetického auditu, v pøípadì podpoøení žádosti uhradí SFŽP 50 % nákladù na jeho zpracování. Podrobnosti o pøedkládání žádostí lze zjistit na internetové adrese www.sfzp.cz, pøípadnì na regionálních pracovištích fondu (pøíloha na stranì 79). Èeská energetická agentura – ÈEA Prostøednictvím Èeské energetické agentury lze žádat o podporu investice na výstavbu výtopny ve výši 15 % celkových nákladù, maximálnì 3 miliony korun. ÈEA podporuje rovnìž zpracování energetických auditù (30 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè) a územních energetických koncepcí (50 % nákladù, maximálnì 500 tisíc Kè). Bližší informace lze získat na internetové stránce www.ceacr.cz, pøípadnì v kanceláøi ÈEA (Èeská energetická agentura, U Sovových mlýnù 9, 118 00 Praha 1, tel.: 257 099 011). Program obnovy venkova Náklady na zpracování projektu výtopny lze hradit z dotaèního titulu „Integrované projekty venkovských mikroregionù“ v rámci Programu obnovy venkova. Dotace mùže pokrýt až 70 % rozpoètových nákladù. Bližší informace podá odbor realizace rozvojových programù na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR, Staromìstské námìstí 6, 110 00 Praha 1, tel. 224 861 294). Fondy Evropské unie O podporu výstavby je možno požádat v rámci programu SAPARD. Zde lze v pøípadì neziskových projektù získat až 75 % nákladù. Žádosti se podávají prostøednictvím regionálních pracoviš agentury SAPARD, kde lze získat i potøebné informace. Pøehled regionálních pracoviš je uveden v pøíloze.

Další pøínosy Významným pozitivem provozování obecní výtopny na biomasu je posílení ekonomiky obce. Na rozdíl od plynu, uhlí nebo elektøiny neplatí zákazník vzdálené energetické spoleènosti èi uhelným skladùm, ale vlastní obci. Peníze tedy zùstanou v regionu. V pøípadì samostatného zajišování paliva pøispìje výtopna i ke zvyšování zamìstnanosti v regionu. Obstarání paliva pro výtopnu o výkonu 1MW zamìstná 10 nekvalifikovaných pracovníkù (možnost využít veøejnì prospìšnou práci èi civilní službu).

Obecní výtopna na biomasu

Možné problémy Èastým problémem je obtížné získávání dostateèného poètu obèanù pro pøipojení k centrálnímu vytápìní. Pøes znaèné pøínosy (komfort, èistota ovzduší), upøednostòují mnozí obèané vytápìní levným uhlím. Tomuto problému mùžeme èelit zejména osvìtou. Dalším možným, by nepopulárním krokem je schválení vyhlášky, která zavede obecní poplatek za zneèišování ovzduší spalováním uhlí.

67

68

Obecní výtopna na biomasu

pøíloha 1 Dodavatelé kotlù a dalšího vybavení pro obecní výtopny

Obecní výtopna na biomasu

Èechy Fiedler Prachatice Adresa: Nerudova 472, 384 22 Vlachovo Bøezí Telefon: 388 320 006 E-mail: [email protected] Jan Šamata Adresa: Vítìjovice 87, 384 27 Prachatice Telefon: 388 328 710 TRACTANT FABRI, Josef Novák Adresa: Královská cesta 292, 280 00 Kolín Telefon: 321 720 538 E-mail: [email protected] ELBH, spol. s r. o. Adresa: Havlíèkova 35, 375 01 Týn nad Vltavou  Telefon: 385 721 245 E-mail: [email protected] PKD, s.r.o. Adresa: Dìlnická 413/V, 380 01 Daèice Telefon: 384 401 311 E-mail: [email protected] Strojírna Sedlice, a.s. Adresa: Kostelní 401, 387 32 Sedlice u Blatné Telefon: 383 493 437 E-mail: [email protected]

pøíloha 2 Pøehled regionálních pracoviš agentury SAPARD

Step TRUTNOV a. s. Adresa: Horská 289, 541 02 Trutnov Telefon: 499 811 892, 499 733 018 E-mail: [email protected] VERNER a. s. Adresa: Sokolská 321, 549 41 Èervený Kostelec Telefon: 491 465 024, 491 462 135 E-mail: [email protected]

Morava ŽDB a. s., Závod topenáøské techniky VIADRUS Adresa: Bezruèova 300, 735 93 Bohumín Telefon: 800 133 133, 596 083 050 E-mail: [email protected] BIOPAL Technologie, spol. s r. o. Adresa: Zátiší 3249, 738 01 Frýdek Místek Telefon: 558 437 353 E-mail: [email protected] VYNCKE, s. r. o. Adresa: Míru 3267, 783 01 Frýdek Místek Telefon: 558 423 066 HAMONT Contracting and Trading, spol. s r. o. Adresa: Sedlištì 227, 739 36 Sedlištì Telefon: 558 658 119

POLYCOMP, a. s. Adresa: Kluk è. 22, 290 01 Podìbrady Telefon: 325 604 111 E-mail: [email protected]

Clauhan, s.r.o. Adresa: Štefánikova 5, 602 00 Brno Telefon: 541 214 092

Støední Èechy a Praha Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Vyklická Telefon: 227 010 319 E-mail: [email protected]

Severozápad (Hradec Králové) Kontaktní osoba: Ing. Anna Stránská Telefon: 495 868 801 E-mail: [email protected]

Jihovýchod (Brno) Kontaktní osoba: Ing. Dagmar Flášarová Telefon: 541 242 518 E-mail: [email protected]

Støední Morava (Olomouc) Kontaktní osoba: Ing. Zdenìk Betlach Telefon: 585 244 511 E-mail: [email protected]

Jihozápad (Èeské Budìjovice) Kontaktní osoba: Ing. Iva Klementová Telefon: 387 693 204 E-mail: [email protected]

Ostravsko (Opava) Kontaktní osoba: Ing. Jaromír Hudeèek Telefon: 553 696 333 E-mail: [email protected]

Severovýchod (Ústí nad Labem) Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Láska Telefon: 475 651 141 E-mail: [email protected]

69

3. kapitola Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù

Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù

Možnosti využití dalších obnovitelných zdrojù Kromì vytápìní biomasou se pro obce nabízejí i další možnosti využívání obnovitelných zdrojù. Na obecních budovách lze využívat sluneèní kolektory stejnì jako na rodinných domech. V pøíznivých lokalitách mùže obec uvažovat o výstavbì a provozování velké vìtrné elektrárny (v Èeské republice provozuje vìtrnou elektrárnu obec Velká Kraš, další projekty se pøipravují). Podobnì mùže obec na vhodných místech investovat do výstavby malé vodní elektrárny. V návaznosti na provoz èistièky odpadních vod nebo zemìdìlského podniku se zamìøením na chov hospodáøských zvíøat se nabízí využití bioplynu pro plynové kotle a kogeneraèní jednotky.

Inspirace ze zahranièí Evropská komise pøišla v rámci programu ALTENER s návrhem projektu, v jehož dùsledku získá stovka lokalit nezávislost na neobnovitelných zdrojích energie. Projekt se zamìøuje na zemìdìlské oblasti, mìsta a izolovaná místa (ostrovy). Na vybraných lokalitách jsou podnikány rozsáhlé aktivity soustøedìné na co nejefektivnìjší využití energie a maximální využití obnovitelných zdrojù. Jednou ze zemìdìlských oblastí, kde je projekt naplòován, se stal okres Luchow – Danneberg v Dolním Sasku (sever Nìmecka). Na území okresu budou postaveny vìtrné elektrárny o celkovém výkonu 60 MW a hustá sí zaøízení na spalování bioplynu i tuhé biomasy. Dosažení energetické sobìstaènosti je plánováno na rok 2015. Aktivity jsou vedle programu ALTENER finanènì podporovány spolkovou i zemskou vládou, pøevážnou èást prostøedkù ovšem pøedstavují investice ze soukromého sektoru.

73

Závìr

Závìr Doufáme, že jste v této pøíruèce našli právì ty informace, které jste potøebovali. Rádi bychom vás na závìr požádali o porovnání vašich vlastních zkušeností s údaji uvedenými v textu pøíruèky, pøípadnì o podnìty k doplnìní a opravám. Kontaktní adresa je uvedena v tiráži. Je zøejmé, že øada uvedených údajù bude rychle zastarávat. Dojde ke zmìnám legislativy, stejná nezùstane ani cenová úroveò. Èasem se budou samozøejmì mìnit i kontakty na dodavatele technologií. Firmy se stìhují, mìní názvy, vznikají nové. Všechny databáze se budeme snažit prùbìžnì aktualizovat a najdete je na našich internetových stránkách www.hnutiduha.cz.

75

76

Pøílohy

pøíloha 1 Pøehled regionálních pracoviš SFŽP

Pøílohy

Praha a Støedoèeský kraj

Královéhradecký kraj

Adresa: Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 Chodov Kontaktní osoba: Ilona Baková Telefon: 267 994 300 E-mail: [email protected]

Adresa: Tøída ÈSA 408, 502 06 Hradec Králové Kontaktní osoba: Iva Šedivá Telefon: 495 853 201 E-mail: [email protected]

Karlovarský kraj

Pardubický kraj

Adresa: Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary Kontaktní osoba: Vìra Ježková Telefon: 353 502 498 E-mail: [email protected]

Adresa: Štrossova 44, 530 03 Pardubice Kontaktní osoba: Drahomír Rychecký Telefon: 466 859 156 E-mail: [email protected]

Ústecký kraj

Kraj Vysoèina

Adresa: Velká Hradební 8, 400 01 Ústí nad Labem Kontaktní osoba: Radim Šmídek Telefon: 475 241 432 E-mail: [email protected]

Adresa: Fritzova 4, 586 01 Jihlava Kontaktní osoba: Jan Pavlas Telefon: 567 308 723 E-mail: [email protected]

Liberecký kraj

Brno a Jihomoravský kraj

Adresa: U Nisy 6a, 460 57 Liberec Kontaktní osoba: Miloslava Wedlichová Telefon: 485 110 388 E-mail: [email protected]

Adresa: Kolištì17, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Monika Špaèková Telefon: 542 164 586 E-mail: [email protected]

Plzeò a Plzeòský kraj

Olomoucký kraj

Adresa: Kopeckého sady 11, 306 32 Plzeò Kontaktní osoba: Ivo Slováèek Telefon: 377 033 910 E-mail: [email protected]

Adresa: Blanická 1, 772 00 Olomouc Kontaktní osoba: Petr Žerníèek Telefon: 585 244 616 E-mail: [email protected]

Adresa: Slovanská alej 26, 305 76 Plzeò Kontaktní osoba: Karel Šamberger Telefon: 377 614 115 E-mail: [email protected]

Zlínský kraj Adresa: Zarámí 88, 760 01 Zlín Kontaktní osoba: Radka Machová Telefon: 577 222 762 E-mail: [email protected]

Jihoèeský kraj Adresa: Mánesova 3, 371 03 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Blanka Veltrubská Telefon: 386 351 995 E-mail: [email protected]

Ostrava a Moravskoslezský kraj Adresa: Prokešovo nám. 8, 702 00 Ostrava Kontaktní osoba: Martina Petrilová Telefon: 596 282 056 E-mail: [email protected]

77

78

Pøílohy

pøíloha 2 Energetická konzultaèní a informaèní støediska Èeské energetické agentury (EKIS)

Pøílohy

Praha STÚ – E, a.s. Adresa: Washingtonova 25, 110 00 Praha 1 Kontaktní osoba: Ing. Karel Mrázek, CSc. Telefon: 224 211 088, 221 674 607 E-mail: [email protected] Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha Adresa: Pražská 16, 102 21 Praha 10 Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Telefon: 271 751 122, 602 455 938 E-mail: e-mail: [email protected] SEVEn, o.p.s. Adresa: Slezská 7, 120 56 Praha 2 Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Tintìra Telefon: 224 247 552 E-mail: [email protected], [email protected] ENVIROS, spol. s r.o. Adresa: Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Vích Telefon: 284 861 245, 284 007 499 E-mail: [email protected] Svaz podnikatelù pro využití energ. zdrojù Agentura pro hospodaøení s teplem Adresa: Na Mlejnku 2/781, 147 00 Praha 4 Kontaktní osoba: Ing. Jan Bouška, Martin Štìpán Telefon: 244 467 062, 602 855263, E-mail: [email protected], [email protected] RAEN, spol. s r.o. Adresa: Buzulucká 4, 160 00 Praha 6 Kontaktní osoba: Ing. Václav Šrámek Telefon: 224 313 088, 224 313 055 E-mail: [email protected] EkoWATT Adresa: Bubenská 6, 170 00 Praha 7 Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Beranovský Telefon: 266 710 247 E-mail: [email protected] Ing. LADISLAV BUKOVSKÝ-SPS Adresa: Švábky 2, 180 00 Praha 8 Kontaktní osoba: Ing. Ladislav Bukovský Telefon: 266 310 973 E-mail: [email protected] Tebodin Czech Republic, s.r.o. Adresa: Prvního pluku 20, 186 59 Praha 8 Karlín Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Mareš Telefon: 251 038 216, 251 038 257 E-mail: [email protected]

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. Adresa: Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 Kontaktní osoba: Ing. Jana Kántorová Telefon: 286 019 428 E-mail: [email protected]

Støedoèeský kraj Regionální energetická agentura, s.r.o. Adresa: Ocelárenská 1777, 272 01 Kladno Kontaktní osoba: Ing. Luboš Veverka Telefon: 312 246 245, 603 179 970 E-mail: [email protected] Zkušebnictví, a.s. Adresa: Královská Cesta 292, 280 00 Kolín Kontaktní osoba: Ing. Václav Jelínek Telefon: 267063029 E-mail: [email protected] ATON CENTRUM s.r.o. Adresa: Staré Mìsto 8, 293 01 Mladá Bolelsav Kontaktní osoba: Antonín Krùta Telefon: 602 316 479, 603 417 114 E-mail: [email protected]

Karlovarský kraj BIO PLAN CONSULT, s.r.o. Adresa: Hlavní 27, 362 63 Dalovice Kontaktní osoba: Bc. Martin Frous Telefon: 353 237 162 E-mail: [email protected]

Ústecký kraj Sdružení pro úspory energie, o.p.s. Adresa: Moskevská 508, 434 01 Most Kontaktní osoba: Ing. Pavel Novák Telefon: 476 104 189 E-mail: [email protected] EM Consult s.r.o. Adresa: B. Nìmcové 1345, 413 01 Roudnice n. L. Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Vlk Telefon: 416 837 675 E-mail: [email protected] MARTIA a.s. Adresa: Mezní 4, 400 11 Ústí nad Labem Kontaktní osoba: Ing. Vít Klein Telefon: 475 650 111 E-mail: [email protected]

79

80

Pøílohy

Liberecký kraj REPOS plus, a.s. Adresa: Rùžová 13, 466 01 Jablonec n.N. Kontaktní osoba: Mir. Vybíral Telefon: 483 312 385, 602 438 658 E-mail: [email protected] Doc. Ing. Karel Adámek, CSc. Adresa: VÚTS, U Jezu 4, 46119 Liberec Telefon: 485 302 270, 776 682 923 E-mail: [email protected]

Plzeòský kraj ELIS-THERM Plzeò s.r.o. Adresa: Farského 15, 318 02 Plzeò Kontaktní osoba: Štìpán Troján Telefon: 377 240 414 E-mail: [email protected] Systherm, s.r.o. Adresa: Lobezská E 981, 326 00 Plzeò Kontaktní osoba: Jan Kazda Telefon: 377 241 177 E-mail: [email protected] SEAP Rokycany s.r.o. Adresa: ul. Na Pátku 122/II., 337 01 Rokycany Kontaktní osoba: Ing. Vlastimil Brada, CSc. Telefon: 371 722 239, 371 725 996 E-mail: [email protected] EGF, spol. s r.o. Adresa: Na Tržišti 862, 342 01 Sušice Kontaktní osoba: Ing. Josef Farták Telefon: 376 524 211 E-mail: [email protected]

Pøílohy

COOP THERM spol. s r.o. Adresa: Vajgar 675/III, 377 01 Jindøichùv Hradec Kontaktní osoba: Ing. Štìpán Gargoš Telefon: 384 321 043 E-mail: [email protected] Ing. Brejcha – STE Adresa: Na pøíkopech 747, Blatná Kontaktní osoba: Ing. Jan Brejcha Telefon: 383 420 490 E-mail: [email protected] Mìstské poradenské støedisko Adresa: Žižkovo nám. è. 6, 390 01 Tábor Kontaktní osoba: Ing. Petr Lapaèka Telefon: 381 252 601, 381 282 698 E-mail: [email protected] Energy Centre Adresa: Pražská 99, 370 04 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Mgr. I. Hlinková, Ing. R. Šubrt Telefon: 387 312 580 E-mail: [email protected]

Ing. Vìra Sytaøová – PROJEKT VERA Adresa: br. Veverkových 2717, 530 02 Pardubice Kontaktní osoba: Ing. Vìra Sytaøová Telefon: 466 616 308 E-mail: [email protected] Economic & Energy Consulting Adresa: Havlíèkova 841, 530 02 Pardubice Kontaktní osoba: Ing. Jan Juøica Telefon: 466 535 113 E-mail: [email protected] Mìstské poradenské støedisko Adresa: Budova Mìstského úøadu 25, T. G. Masaryka 25, 568 11 Svitavy Kontaktní osoba: L. Prouza Telefon: 461 550 285 E-mail: [email protected], [email protected]

Kraj Vysoèina

Statutární mìsto Èeské Budìjovice Adresa: Knìžská 19, 370 00 Èeské Budìjovice Kontaktní osoba: Ing. K. Srdeèný, Mgr. K. Murtinger, Ing. J. Neuwirth Telefon: 386 802 505, 602 227 011 E-mail: [email protected]

Energetická agentura Vysoèiny, z.s.p.o. Adresa: Jiráskova 65, 586 01 Jihlava Kontaktní osoba: Ing. Zbynìk Bouda Telefon: 567 303 325 E-mail: [email protected]

MaRS s.r.o. Adresa: Tovární 118, 381 01 Èeský Krumlov Kontaktní osoba: Ing. Karel Kotyza Telefon: 380 711 656 E-mail: [email protected]

Alternativa pro venkov, o.s. Adresa: Mìstský úøad, nám. Trèkù z Lípy 18, 582 91 Svìtlá n. S. Kontaktní osoba: DiS Radim Hrùza Telefon: 569 458 264, 604 859 936 E-mail: [email protected]

Královéhradecký kraj

Ing. Karel Hinz, poradenství v úsporách energií Adresa: Družstevní 544, 330 12 Horní Bøíza Telefon: 377 955 127, 604 714 438 E-mail: [email protected]

Ing. Miroslav Mizera – JSM Hradec Králové Adresa: Hoøická 283, 500 02 Hradec Králové Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Mizera Telefon: 495 211 180 E-mail: [email protected]

Jihoèeský kraj

G-TEAM Progres spol. s r.o. Adresa: Petøíkovská 472, 541 01 Trutnov Kontaktní osoba: Pavel Marek Telefon: 499 841 216 E-mail: [email protected]

MEPS EUPRI n.o.s. Adresa: Kulturní dùm, Sídlištì 5. kvìtna, 378 06 Suchdol n. Lužnicí Kontaktní osoba: Marie Valentová Telefon: 267 311 185, 384 781 299 E-mail: [email protected]

Pardubický kraj

MEPS Adresa: Mìstský úøad, nám. Republiky 2, 591 31 Žïár nad Sázavou Kontaktní osoba: Milan Šorf Telefon: 566 688 179 E-mail: [email protected]

Jihomoravský kraj Elektroprojekt Adresa: Brnìnská 23, 678 01 Blansko Kontaktní osoba: Zdenìk Hasoò Telefon: 516 416 711 E-mail: [email protected]

Mìstské poradenské støedisko Adresa: Sukova 6, 678 24 Blansko Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Pokorný Telefon: 516 426 130 E-mail: [email protected] Cech topenáøù a instalaterù ÈR Adresa: Pøíkop 12, 639 00 Brno Kontaktní osoba: Hana Londinová Telefon: 545 211 674, 543 234 746 E-mail: [email protected], [email protected] ENERG, spol. s r.o. Adresa: Vranovská 102, 614 00 Brno Kontaktní osoba: Mgr. Martina Novotná Telefon: 545 575 751 E-mail: [email protected] MEPS – Stavoprojekta spol. s r.o. Adresa: Kounicova 67, 602 00 Brno Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Èermák, CSc. Telefon: 541 211 419 E-mail: [email protected] MEPS, Mìstský úøad Vyškov Adresa: Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Kontaktní osoba: Ing. arch. Zdenìk Pospíšil Telefon: 517 301 272 E-mail: z.pospí[email protected]

Olomoucký kraj VAE Energo s.r.o. Adresa: Wolkerova 24b, 779 00 Olomouc Kontaktní osoba: Ing. Milan Tovaèovský Telefon: 585 426 623 E-mail: [email protected], [email protected] Richard Pospíšil, POR Adresa: Jateèní 13, 750 00 Pøerov Kontaktní osoba: Richard Pospíšil Telefon: 581 217 268 E-mail: [email protected] Mgr. Radovan Šejvl Adresa: Riegrovo nám. 122 767 00 Kromìøíž Telefon: 517381018, 603 184 488 E-mail: [email protected] SATEZA a.s. Adresa: 8. kvìtna 41, 787 01 Šumperk Kontaktní osoba: Vladimír Mátl Telefon: 583 215 383, 602 833 374 E-mail: [email protected], [email protected]

81

82

Pøílohy

Zlínský kraj Ing. Jaromír Kazík Adresa: Na drahách 814, 686 04 Uherské Hradištì – Kunovice Telefon: 572 548 500, 608 179 009 E-mail: [email protected] Regionální energetické centrum REC Adresa: Hvìzdárna, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziøíèí Kontaktní osoba: Ing. Ivana Tesaøíková Telefon: 571 672 111 E-mail: [email protected] Mìstské poradenské støedisko Adresa: Svárov 1080, 755 24 Vsetín Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Kovaøíèek Telefon: 571 419 689 E-mail: meps_vsetí[email protected] MEPS Teplo Zlín, a.s. Adresa: Družstevní 4651, 760 05 Zlín Kontaktní osoba: Josef Morys Telefon: 577 242 586 E-mail: [email protected] March Consulting – ENVIROS Adresa: Budova ANTA, Osvoboditelù 91, 760 01 Zlín Kontaktní osoba: Ing. Martin Zálešák, CSc. Telefon: 577 224 171 E-mail: [email protected] Milan Mach Adresa: Havlíèkova 933, 763 02 Zlín 4 Telefon: 577 105 925, 777 650 560 E-mail: [email protected]

Moravskoslezský kraj Mìstské poradenské støedisko Adresa: Štefánikova 7, 747 01 Nový Jièín Kontaktní osoba: Marie Kubešová Telefon: 556 701 005, 603 373 295 E-mail: [email protected] Bytprùm, v.d. Adresa: Výškovická 38, 700 30 Ostrava-Zábøeh Kontaktní osoba: Meèislav Krysta Telefon: 596 752 374, 602 720 831 E-mail: [email protected]

Pøílohy

DHV CR, spol. s r.o Adresa: Sokolská 99, 702 00 Moravská Ostrava Kontaktní osoba: Ing. Jiøí Køupka Telefon: 597 310 229, 603 415 166 E-mail: [email protected] Ing. Miroslav Škarpa – THERM-CONSULT Adresa: Slavíkova 6143, 708 00 Ostrava-Poruba Kontaktní osoba: Ing. Miroslav Škarpa Telefon: 596 927 122, 608 963 931 E-mail: [email protected] Komplexní automatizace – ARC, s.r.o. Adresa: Pohranièní 104, 703 00 Ostrava-Moravská Kontaktní osoba: Ing. Lubomír Gebauer Telefon: 596 616 387, 777 199 444 E-mail: [email protected] TCHAS, spol. s r.o. Adresa: U dvoru 21, 700 00 Ostrava-Mariánské Hory Kontaktní osoba: Ing. Svìtlana Kravèenková Telefon: 595 691 563, 723 489 353 E-mail: [email protected] VŠB Technická univerzita, fa strojní Adresa: tø. 17. listopadu, 708 33 Ostrava-Poruba Kontaktní osoba: Doc. Ing. Kamil Kolarèík, CSc. Telefon: 596 994 483, 604 122 124 E-mail: [email protected] Centrum energetických a informaèních služeb s.r.o. Adresa: Kosmonautù 12, 736 01 Havíøov Kontaktní osoba: Ing. Vladimír Baginský Telefon: 596 412 890, 602 778 713 E-mail: [email protected], [email protected]

Použité zdroje informací Sborník Solární energie – teplo pro vᚠživot, Sdružení Calla, È. Budìjovice, záøí 2001 Sborník Jak se ohøát biomasou, Liga energetických alternativ, Praha, 2000 Vybraná èísla èasopisu Alternativní energie Internetové stránky energetického konzultaèního støediska Ekowatt: www.ekowatt.cz Energetický informaèní server spoleènosti Energ s.r.o.: www.energ.cz Informaèní server spoleènosti Topinfo, s.r.o.: www.tzb-info.cz Internetové stránky Èeské energetické agentury: www.ceacr.cz Inetrnetové stránky Státního fondu životního prostøedí: www.sfzp.cz Internetové stránky øady dodavatelských firem

83

85

Hnutí DUHA Èeská veøejnost potøebuje zdravìjší a èistìjší prostøedí, stejnì jako naši evropští sousedé. Hnutí DUHA proto navrhuje øešení ekologických problémù, jež pøinesou konkrétní prospìch každému. Úspìšnì prosazuje praktická opatøení, která omezí zneèištìní, zvýší recyklaci odpadù, umožní bránit globálním zmìnám klimatu, zachovat pestrou krajinu a pøírodní bohatství i snížit kontaminaci potravin a vody toxickými látkami. Dùraz klade též na ekonomickou a sociální stránku. Naše práce zahrnuje jednání s úøady a politiky, pøípravu zákonù, kontrolu prùmyslových firem, rady zákazníkùm a domácnostem, výzkum, vzdìlávání, právní kroky èi spolupráci s obcemi. Pùsobíme na celostátní, místní i mezinárodní úrovni, jsme èeským zástupcem nejvìtšího svìtového sdružen ekologických organizací – Friends of the Earth International. Kontakt Hnutí DUHA Bratislavská 31, 602 00 Brno telefon: 545 214 431 fax: 545 214 429 e-mail: [email protected] www.hnutiduha.cz Pomozte prosím práci Hnutí DUHA Pokud se domníváte, že práce, kterou Hnutí DUHA pøi podpoøe èistých zdrojù energie dìlá, je užiteèná, zvažte prosím, zda nás mùžete podpoøit: více informací na www.hnutiduha.cz/podpora.html nebo pøímo èíslo úètu 1348492389/0800.

86

87

Nadace Sluníèko Již pøes 10 let pomáháme chránit naše životní prostøedí! Motto: Mysli globálnì, jednej lokálnì.

Cíl Nadace Sluníèko Cílem nadace je podpora aktivit smìøujících k ochranì životního prostøedí a rozvoji trvale udržitelného životního stylu. Nadace podporuje projekty zamìøené zejména: • na omezování negativních vlivù dopravy, tìžby surovin, likvidace odpadù; • na snižování spotøeby energie z fosilních èi jaderných paliv, využití obnovitelných zdrojù energie; • na snižování emisí škodlivých látek; • na vzdìlávací programy, pøednášky, výstavy a další akce propagující ochranu životního prostøedí a životnímu prostøedí pøátelský životní styl.

Základní informace Nadace Sluníèko byla založena v roce 1991 na podporu èinnosti tehdy vznikajících nevládních organizací zabývajících se problémy zneèištìní ovzduší, ochranou pøírody, úsporami energie, využitím obnovitelných zdrojù energie a problematikou dopravy. Od doby svého založení vyhlašuje každým rokem veøejné výbìrové øízení, do kterého se mùže pøihlásit jakákoliv nevládní nezisková organizace. Finanènì je podporována švédskou nevládní organizací The Swedish NGO Secretariat on Acid Rain. Nadace Sluníèko poskytuje každoroènì granty v celkové výši cca 250-300 tisíc Kè ve veøejném výbìrovém øízení. Nadace Sluníèko dává pøednost menším a konkrétním projektùm s jasným výstupem. O vyhlášení, podmínkách a výsledcích výbìrového øízení se doètete na webových stránkách Nadace Sluníèko. Další a aktuální informace o nadaci získáte na jejích webových stránkách www.slunicko.ecn.cz.

Program Energetické alternativy Nadace Partnerství v letech 1997-2002 Program Energetické alternativy je realizován Nadací Partnerství od roku 1997. Finanènì byl program podporován rakouským Ministerstvem pro rodinu, mládež a životní prostøedí, lucemburským Ministerstvem životního prostøedí a nadací firmy Honeywell. Finanèní prostøedky z Rakouska jsou vázány na projekty zabývající se jadernou energetikou. Tomuto tématu se vìnuje v ÈR omezené množství nevládních organizací, vìtšina projektù byla realizována Hnutím Duha, Callou a Jihoèeskými matkami. Vzhledem k administrativnì složitému procesu schvalování a vyúètování grantù zváží nadace pokraèování tohoto programu v roce 2003. Program je realizován soubìžnì také partnerskými nadacemi na Slovensku a v Maïarsku. Ze zdrojù lucemburského ministerstva jsou podporovány projekty zamìøené na úspory energie a prosazování obnovitelných zdrojù energie. Podpoøeny byly napøíklad projekty na využití biomasy, sluneèní, vìtrné a vodní energie, kogeneraèní jednotka, tepelné èerpadlo nebo úsporná opatøení budov a vypracování energetických auditù. Kromì toho byla zpracována øada studií, informaèních letákù a probìhlo nìkolik semináøù a veøejných pøedstavení ekologických projektù. Nadace Partnerství uspìla v daném období se dvìma žádostmi o grant u nadace firmy Honeywell, kde byly finanèní prostøedky urèeny na konkrétní projekty. První získal podporu na popularizaci a modelové instalace silikonového tìsnìní a realizaci programu Úspory energií na školách. Ve druhém projektu získalo pìt organizací podporu na realizaci projektu Úspory energie na školách. V rámci programu zpracovávaly dìti na tøiceti školách energetické audity na budovy svých škol. Deset škol získalo výhru ve formì profesionálního energetického auditu a finanèní èástku na realizaci vybraných úsporných opatøení. Projekt probíhal soubìžnì i v dalších tøech zemích (Slovensko, Maïarsko, Polsko). V roce 2002 bylo podpoøeno pokraèování projektu Úspory energií na školách z prostøedkù lucemburského MŽP a nadace se snaží získat finanèní prostøedky na pokraèování u Honeywell Foundation.

Nadace Partnerství je spoleènì se ètyømi sesterskými nadacemi v Maïarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku souèástí støedoevropského konsorcia Environmental Partnership for

89

88

Central Europe. Byla založena v roce 1991 skupinou pøevážnì amerických nadaèních dárcù zastoupených German Marshall Fund of the United States. Nadace Partnerství se postupnì vypracovala v nejvìtší soukromý zdroj finanèní podpory ekologických projektù obcí a nevládních neziskových organizací v ÈR. Každoroènì financuje okolo 200 projektù v úhrnné výši pøes 10 milionù korun. Cílem Nadace Partnerství je napomáhat zlepšování životního prostøedí, trvale udržitelnému rozvoji a vytváøení obèanské spoleènosti za systematického posilování lokálních osobností, komunit a iniciativ. Nadace Partnerství dosahuje svých cílù udìlováním grantù, organizováním stáží, školení, semináøù a jiných vzdìlávacích modulù, vydáváním publikací, aktivním propojováním obdobných projektù doma i v zahranièí, zprostøedkováváním informací a kontaktù z oblasti životního prostøedí a tr vale udržitelného rozvoje i vlastními programy.

Programy Nadace Partnerství K naplòování svého poslání Nadace Partnerství vytváøí a realizuje vlastní specifické programy, z nichž vìtšina obsahuje jak grantovou, tak asistenèní složku. Dùležitým rysem je pøitom synergie – programy se navzájem obsahovì doplòují, sdílejí své kapacity a zkušenosti. Další a aktuální informace o nadaci získáte na jejích internetových stránkách www.nadacepartnerstvi.cz.

Jak využívat obnovitelné zdroje energie Praktický rádce pro domácnosti a obce V roce 2002 vydalo Hnutí DUHA – Pøátelé Zemì ÈR Bratislavská 31, 602 00 Brno tel.: 545 214 431 fax: 545 214 429 e-mail: [email protected] www.hnutiduha.cz Text: Karel Polanecký, Jiøí Bursa Odpovìdná redaktorka: Eva Navrátilová Jazyková korektura: Martina Bartošová Návrh obálky a sazba: Leoš Knotek