Jak nakládat s odpady 1. stupeň ZŠ

Ekoporadna do škol – Jak nakládat s odpady – manuál pro lektora

Jak nakládat s odpady – 1. stupeň ZŠ Pomůcky: zalaminované kartičky s obrázky odpadů ve 4 sadách, kartičky s otázkami pro 5 skupiny, 5 kartiček s názvy skupin (plastíci, skleničkovi, papírníci, nebezpečný odpad, bioodpad), kartičky s popiskami kontejnerů , vzorky PET flaků, reprezentativní vzorky odpadků, publikace Nápady ne odpady, prac. listy pro žáky, …. Zahájení v kruhu – Víte o čem dnes budeme mluvit? Představení lektorky a činnosti Rezekvítku, (seznámení s tím, co nás dnes čeká – výukový program s názvem „Jak nakládat s odpady“ – nesdělovat žákům 1. a 2. třídy) pořádaný Rezekvítkem v rámci projektu Ekoporadna do škol, který je finančně podpořen MŽP a Norským fondem. Stanovení pravidel chování v průběhu programu. – 4 min. 1. – pro 1. a 2. třídu ZŠ: Lektorka rozdá pracovní listy a řekne: „Jak jsem vám již řekla, Rezekvítek se zabývá ochranou přírody. A abych si udělala představu zda víte co to ta příroda je, poprosím vás, aby jste ji namalovali. Aby to nebylo tak těžké, připravila jsem pro vás na pracovní list rámeček, ve kterém již kousek přírody je. Nyní vás poprosím, aby jste dokreslili obrázek tak, jak si myslíte, že vypadal když byl ještě celý. Máte na to 10 minut, tak se prosím snažte a kdo bude hotový, sedne si s rukama za zády a já se na jeho obrázek přijdu podívat. Až budou všichni hotoví, ukážu vám, jak obrázek vypadal ve skutečnosti.“ Po 8 minutách lektorka žáky upozorní že mají končit, přidá jim ještě cca 2 minuty a chodí po třídě a obrázky chválí, případně napovídá, co všechno do přírody patří – stromy, květiny, zvířata, potoky, řeky, hory, sluníčko,…. Po nejpozději 12 minutách dětem ukáže skutečný obrázek, na kterém je hromada odpadků, což u některých dětí vyvolá smích, u jiných reakci takovou, že takto by se jim tedy příroda nelíbila. A aby takto příroda nevypadala, musíme vymyslet, co teda s tím odpadem budeme dělat když je ho hodně a nechceme ho dávat jen tak do přírody.(Navazuje úvodní diskuse č. 1 starších žáků) - 15 min 1. Úvodní diskuse pro 3. – 5. třídu (motivační část): • Odpad – co je to? Jak vzniká? Proč je to problém? Je to tzv.globální problém – co je to globální? Proč je globální? Jak vznikají globální problémy? • Proč tento problém musíme řešit i my? • Jak jej řešit? Jak jej můžeme řešit i my? (Formou diskuse řízené lektorkou, v rámci diskuse navedeme žáky na možnost třídění odpadů do příslušných kontejnerů a to, jak tyto kontejnery poznáme (barva, další označení)). Z toho vyplývá, že abychom mohli přispět k řešení tohoto globálního problému, kterým odpady jsou, musíme se naučit odpad správně třídit. - 8 min. starší, 10 min. mladší žáci 2. Rozdělení do skupin (1. – 5. třída): Vysypání reálných odpadků do středu kruhu (odpadky si přinese lektorka a jsou čisté a vhodně zvolené dle počtu žáků (reprezentativní odpady snadno tříditelné) – každý žák si vybere 1 odpadek. Jeho úkolem je najít „blízkého příbuzného z rodiny odpadků“ bez mluvení, jen na základě instrukcí předem sdělených lektorkou. Následuje rozdělení žáků do skupin (plasty, sklo, papír, bioodpad a pro starší žáky i nebezpečný odpad)  každá skupina si sedne na místo předem určené lektorkou a označené papírem s názvem skupiny (mladší žáci se vzorkem odpadu z jejich skupiny)- sklo, papír, plasty, bioodpad, (nebezpečný odpad). Je velice důležité přesně stanovit pravidla aktivity a 1 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


říci žákům, kolik jich ve skupince bude. Dříve než si skupinka bude moci sednout na své místo, přijde se lektorce ukázat a řekne jí, jaký odpad znázorňují (sklo, plasty,…) S mladšími žáky si na pracovní list nalepíme ukázku toho, co do příslušného kontejneru patří do sloupečku pod „Patří“ a co do něj nepatří do sloupečku pod sklo si nakreslíme – patří sklenička, nepatří hrnek. - 15 min.

3. Práce ve skupinách (3. – 5. třída): Na stolech jsou názvy skupin, pod nimi jsou ukryté další instrukce v podobě kartiček s otázkami, nad kterými se má skupina společně zamyslet a připravit si odpovědi, které bude prezentovat před ostatními skupinami (žáci již mohou mluvit).Po zodpovězení otázek jednotlivými skupinami (co máte společného, k čemu tyto věci byly využívány dříve než se staly odpadem a k čemu ještě může tento odpad být dobrý? Jakou barvu má kontejner, do kterého tento odpad patří? …,) průběh samostatné práce skupin koordinuje lektorka, která chodí ke skupinkám, případně pomáhá a radí žákům. Navede je na správné odpovědi. Když lektorka vidí, že skupinky jsou schopny odpovědět na otázky, rozdá lektorka pracovní listy  každá skupina vypracuje do prac. listu jen část o svém odpadu. Starší žáci , kteří pracují více samostatně, doplní prac. list o informace získané z textu umístěného na vhodném místě ve třídě ( je-li třída malá, dá tyto informace lektorka skupině spolu se zadáním otázek). V případě, že informace budou umístěny v místnosti, lektorka je umístí před zahájením výukového programu – na nenápadné, ale přitom bezpečné místo). Následuje prezentace otázek jednotlivých skupin (každá skupina má pouhou minutu na svou prezentaci). Žáci ostatních skupin si dělají krátké poznámky k odpadkům prezentujících. Následně po prezentaci odpovědí skupin lektorka prezentaci zhodnotí, podstatné informace shrne a případně skupině pomůže informace doplnit. Je velmi důležité jasně stanovit zadání a pravidla chování a práce ve skupinách. Vše je potřeba zopakovat a ještě se pro jistotu namátkově na některé detaily zeptat, aby bylo jasné, že žáci pochopili co mají dělat ještě před zahájením plnění úkolu. - 20 min. 2 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


Přestávka – žáci ji mohou využít k doplnění informací které nestihli během programu, mladší žáci si mohou dokreslit či vylepšit svůj obrázek. Před přestávkou je upozorníme, ať nezapomenou do které skupiny patří. 4. Třídění odpadů: Každá skupina dostane sadu obrázků odpadků označených z rubové strany příslušnou barvou (plast žlutá, papír modrá, sklo zelená (bílá by nebyla viditelná ), biologický odpad hnědá, nebezpečný odpad černá, směsný odpad šedá) a bude mít 4 minuty na to, aby se žáci ve skupině poradili do kterého kontejneru ten, či onen odpadek patří. Následně se přesuneme na koberec na kterém máme položený plakát s kontejnery vyrobený k tomuto výukovému programu. Každá skupina položí roztříděné odpady na příslušný kontejner. Lektorka společně s žáky vyhodnotí výsledky umístění odpadků. Zopakuje co bylo správně a opraví případné chyby. U chybně umístěných odpadků znovu zopakuje proč nepatří tam, kam je žáci umístili a proč patří do kontejneru jiného. Při této aktivitě nejde o to, kolik měla která skupinka chyb, ale o to, abychom příště chyby nedělali. Následuje zdůraznění, že je nutné třídit pečlivě a správně, proto se to dnes učíme. Skupiny samy vědí, kde udělaly chybu. Mladší žáci mohou třídit všechny dohromady spolu s lektorem (i v případě, že má program časový skluz). Nejpodstatnějším cílem této aktivity je zopakování a odůvodnění proč patří příslušné odpadky právě tam, kam patří (příslušný kontejner, směsný komunální odpad, sběrný dvůr). -15 min

Obrázky k aktivitě (vlevo pro mladší a v pravo pro starší žáky) 5. Scénka (prožitková metoda – u žáků 1. třídy je možno vybrat jen několik žáků jakožto herců a ostatní jsou diváci): Dramatizace recyklace PET a papíru (nebo jednoho z nich, dle 3 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


časových možností). Děti ztvárňují cestu PET lahve z kontejneru autem na třídící linku, po přetřídění další zpracování až po výsledný produkt „PET flaky“. Podobně zdramatizují recyklaci papíru. Herci jsou předem vybráni lektorkou (dobrovolníci), vyučující je vypravěč a čte předem vytištěný text, lektorka je moderátorka, která pomáhá a instruuje účinkující žáky. Ostatní jsou diváci, kteří následně pomohou lektorce vytvořit stručný zápis posloupnosti jednotlivých kroků recyklace, který si zapíší žáci do pracovních listů. Na závěr lektorka zdůrazní, že jsme si názorně ukázali, že třídění odpadu není zbytečné, ale užitečné, protože díky recyklaci se z odpadu opět stává surovina (materiál vhodný k dalšímu využití) - 20 min

Recyklace = přeměna odpadu na materiál (PET láhve v PET flaky) 6. Nejlepší odpad = žádný odpad aneb chytré nakupování: Tato aktivita navazuje přímo na recyklaci. Využijeme publikaci Nápady ne odpady a žákům sdělíme, že odpady sice vždy produkujeme, ale je na nás, kolik ho vyprodukujeme. Množství odpadu můžeme ovlivnit již tím, že budeme, např. při nakupování přemýšlet a kupovat ho co nejméně. Chceme přeci koupit výrobek a ne odpadek . Zpětná vazba a závazek každého z žáků, co udělá, aby se globální problém s odpad zmenšil?(zapíší si tento závazek od prac. listu a lektorka se pokusí domluvit po programu s paní učitelkou, zda by byla ochotna s žáky po cca měsíci využít prac. listy a provést s žáky jistou kontrolu toho, zda svůj závazek dodržují či nikoli a proč.). - 10 min.

4 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


Taška a tácek z bramborového škrobu - bioodpad

Příběh jedné PET lahve (vyprávění pro učitele, lektor koordinuje žáky) ROLE: 1 žák plus případní členové rodiny u více početné třídy (1-3), PET Láhve (3-5) plus případně jedna falešná – která do kontejneru na PET nepatří – na příklad plastová láhev od kečupu, nákladní auto (1 řidič), zaměstnanci dotřiďovací linky (2 -6), pračka(2 -6), sušička(2 -6).

Byla jedna rodina a ta pořádala oslavu narozenin, na kterou nakoupila spoustu minerálních vod a limonád. Po této párty zůstala spousta prázdných PET lahví. Protože však oslavenec věděl, co je správné s prázdnými PET lahvemi udělat, pořádně je všechny sešlápl a nachystal si je do tašky ke dveřím. Druhý den, při cestě do školy, tašku s PET lahvemi vzal a vysypal je do žlutého kontejneru tam, kam PET lahve patří. Když byl kontejner na PET lahve plný, přijelo speciální nákladní auto. Auto PET lahve naložilo a zavezlo je na dotřiďovací linku. Na dotřiďovací lince roztřídily dělnice PET lahve podle barev – na barevné a čiré. Roztříděné PET lahve se na pásu přesunuly do obrovské nádoby s vodou, kde se melou. Tím se z PET lahví odstraní etikety a lepidla. PET láhve se také rozdrtí na tak zvané „PET flaky“.



„PET flaky“ putují opět na páse na dosušení. Suché „PET flaky“ se plní do velkých pytlů a nákladním automobilem jsou převáženy do továren, kde se z nich vyrábí nové plastové výrobky. Z odpadu se tedy recyklací stane opět surovina.

Teorie pro lektora:

(Kurzívou jsou informace jen pro lektora pro rozšíření jeho obzorů, běžný text je určen jako sdělení žákům)

Ad 1. Odpad je všechno to, co lidé již nepotřebují. Něco, co je zbytečné a neužitečné. Na příklad obal od čokolády ve chvíli, kdy čokoládu sníme. Globální problémy jsou problémy, které jsou tak zvaně celosvětové. To znamená, že trápí celý svět – všechny lidi. Odpady vznikají na celém světě a protože jich lidé vyprodukují hodně, je to, co s nimi dělat globální problém. Globální problémy vznikají tak, že tento problém se vyskytne na některých místech planety (Země) a těch míst přibývá a přibývá, až se zjistí, že ten samý problém nastal na celém světě. Říkáme tedy, že globální problémy vznikají lokálně ( v jistých územích). Proč tento problém musíme řešit my? Právě proto, že každý z nás nějaké ty odpady vytváří. Abychom nenapomáhali růstu tohoto globálního problému, musíme se snažit jej řešit alespoň v místě, kde žijeme. Aby alespoň jedna lokalita (město Brno) v budoucnu tento problém neměla. Jak jej řešit? Jak jej můžeme řešit i my? Asi se nevyhneme tomu, abychom nevytvářeli žádné odpady. Můžeme se však snažit jich vytvářet co nejméně. Na příklad, když vyrostu z oblečení nevyhodím ho, ale dám svému mladšímu kamarádovi či sourozenci, nebo na charitu. Když je oblečení třeba už děravé, dám jej alespoň do kontejneru na textil, aby se z něj vyrobilo něco užitečného. Nebo nekoupím jablíčka zabalená na tácku v igelitu, ale naberu si je do sáčku, který následně využiji na zabalení svačinky či tělocviku. Ad 2. Vzorky odpadků: Plasty: PET láhev malá, PET láhev velká, kelímek od jogurtu, igelitový sáček, plastový květináč,… Lektorka musí následně žáky upozornit, že v Brně máme kontejnery pouze na PET lahve, nikoli na plasty obecně. Zatím co v některých obcích – možná tam, kde bydlí jejich babička, nebo kde mají chatu, mohou mít kontejner na všechny plasty, ba dokonce tam mohou patřit i tetrapaky (tetrapak je na příklad krabice o mléka, džusů, fruka,…) Papír: dopisní obálka, kus popsaného papíru, sáček od mouky či cukru, rolička od toaletního papíru, jízdenka na MHD, obalový sáček z čaje…. Lektorka vysvětlí žákům, že mezi papír nepatří špinavý či mastný papír, ani papír, který má z jedné strany umělohmotnou fólii – názorně ukáže na obalu od balíku papírů či vanilkovém cukru – starším žákům vysvětlí rozdíly v označení obalového materiálu (PAP,…) na obalech, což učiní u všech skupin. Sklo: láhev od tatarky, láhev od vína, zavařovací sklenice, …. Lektorka vysvětlí žákům, že sklo se ještě dále třídí na sklo čiré (to je průhledné, tedy nebarevné) a na barevné( nejčastěji zelené, ale i modré…). Poznáme ho podle nápisu GL, nebo GLU v trojúhelníčku. Barevné sklo zásadně neházíme do kontejneru na sklo bílé (má 6 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


bílou barvu), protože by nám ho zabarvilo. Vhazujeme jej do kontejneru zelené barvy. V žádném případě sem nepatří porcelán a keramika, které nejsou průhledné! Biologický odpad: Tráva, drobné větvičky, sáček od čaje bez šňůrky, ohryzek od jablka, slupka z banánu, skořápka od vajíčka,… Patří na kompost. Biologický odpad se dá přeložit do výrazu přírodní odpad. Tedy takový, který vytvořila příroda. Příroda jej tedy dokáže také sama odstranit – rozložit. Nebezpečný odpad: léky, baterie, obaly od saponátů, barev, ředidel a jiných chemických látek. Patří do sběrného dvoru, nebo baterie můžeme dávat do krabic (boxů), které jsou k tomu určeny a bývají v některých supermarketech či prodejnách. Také je můžeme zanést do prodejny elektro či sběrného dvoru. Je nebezpečný životnímu prostředí – může zabít jak rostliny, tak zvířata a případně i lidi – třeba kdyby se jedovatá látka dostala do vody my se jí napili. Směsný odpad: Patří do šedých běžných popelnic. Dáváme sem všechno to, co nejsme schopni vytřídit do příslušných kontejnerů. Nejčastěji jsou to výrobky z více materiálů. Třeba rozbitá hračka, na které je plast, dřevo i kovy, nebo rozbitý porcelánový hrnek či talíř,… Pro žáky 1. – 2. třídy: Pan Plastík: patří u nás v Brně PET láhve – nalepíme si 1 PET flak. Nepatří kousek igelitového sáčku - Od každého rozdá kousek lektorka. Slečna Skleničková: Patří sklenička a nepatří hrnek – nakreslíme si, protože bychom se jinak mohli pořezat Pan Papírník: Patří kousek papíru, nepatří kousek papíru potaženého fólií. Od každého rozdá kousek lektorka a dohlédne na to, aby si žáci nalepili papír potažený fólií onou fólií nahoru a zkusili si na ni něco napsat fixou či pastelkou. Kompost: Paří kousek suchého listu, nepatří na příklad umělá hmota. - Od každého rozdá kousek lektorka. Ad 3. – probereme jen to, co mají žáci v pracovním listu (tedy s žáky 1. a 2. třídy jen plasty, sklo, papír a kompost. O nebezpečném odpadu si jen řekneme, protože mladší žáci by s ním vůbec neměli přijít do styku. Vše, co neumíme vytřídí patří do směsného komunálního odpadu.) Text zadání pro skupiny:

Ahoj rodino odpadků! Zodpověz, prosím, tyto otázky: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Zpracujte krátkou prezentaci o tom, co patří a co nepatří do vašeho kontejneru. 7 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


Řešení: Plasty: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Žlutou 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Jsme všichni z plastu, který se vyrábí z ropy.Dlouho se v přírodě rozkládáme,jsme často nádobami na věci, které do nás lidé dávají. 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Nejčastěji nás člověk používal jako obaly na výrobky. Nyní můžeme být užiteční třeba jako květináček nebo kelímek na vyplachování štětce (kelímek od jogurtu), nebo z nás může člověk zase udělat něco jiného. Papír: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Modrou 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Jsme všichni z papíru,který se vyrábí ze dřeva. Na naši výrobu tedy musely být pokáceny stromy. Dá se na nás psát, kreslit,… 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Nejčastěji nás využíval ke psaní a kreslení, ale také jako obaly na výrobky či výrobu krabic.Nyní nás může použít k rozdělání ohně, některé také ještě na psaní, nebo z nás může vyrobit opět papír – tentokrát tak zvaný recyklovaný papír. Sklo: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Bílou nebo zelenou, podle toho, zda jsme z barevného či čirého skla. 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Jsme všichni ze skla. Sklo je křehké, snadno se rozbije. Ale dá se také umýt vodou a proto se z nás často dělá nádobí, které se dá umýt a použít stále opakovaně. Sklo se vyrábí z křemene, což je kámen. Jsme průhlední. 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Nejčastěji nás využíval jako nádoby na potraviny, ale třeba i jako okenní tabule, protože jsme průhlední. Když se rozbijeme, dá se z nás opět udělat sklo. Biologický odpad: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Nejčastěji hnědou, protože patříme na kompost. Ale někdy jsou nádoby na kompost – tak zvané kompostéry – i šedé či zelené. 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Jsme všichni z kouskem přírody – nejčastěji rostlin. Příroda nás umí rozložit na kompost. 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Nejčastěji nás využíval k jídlu. Nyní můžeme být užiteční jako kompost, který je zdrojem živin pro rostliny. Bude z nás tedy hnojivo. Nebezpečný odpad: 1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Patříme do sběrného dvoru, případně kontejnery na nebezpečný odpad mívají černou barvu. 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Jsme všichni nebezpeční – jedovatí pro rostliny, zvířata i člověka. 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Už asi k ničemu, jedině že by člověk chtěl něco, nebo někoho, otrávit a zničit. Směsný odpad: 8 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Projekt je podpořen z prostředků MŽP


1. Jakou barvu má kontejner do kterého patříte? Šedou. 2. Co vás jako odpad spojuje? Co máte společného? Většina z nás je z více materiálů. 3. K čemu vás člověk dříve využíval a k čemu ještě můžete být užiteční? Nejčastěji nás využíval jako obaly na výrobky. Nyní nás může člověk buď rozebrat na jednotlivé materiály, nebo nás spálit ve speciálních zařízeních – spalovnách – a použít nás na vytápění. Ad 4: Správné řešení: Plasty: kelímek od jogurtu, igelitový sáček, PET láhve Papír: papírový sáček, noviny, kartonové krabice, obal od vajíček Sklo: rozbitá sklinka od tatarky, skleničky od přesnídávky a Bonuduelle, Biologický odpad: slupka od pomeranče, skořápky od vajec, sáčkyod čajů, Nebezpečný odpad: žárovka, obal od sava a Brefu, léky Směsný odpad: porcelánový hrnek, obal od mléka, víčko od pribináčku(hliník), plechovka od Cocacoly (hliník), sáček od vanilkového cukru, CD, mastný papírový ubrousek, obal od džusu, gumička do vlasů, polistiren, zrcadlo, tričko Ad 5: Po zahrání scénky následuje u starších žáků zápis procesu recyklace do pracovního listu ( u mladších si jej zopakujeme jen ústně), spolu s objasněním pojmu recyklace. Proces recyklace jsme si ukázali na PET láhvi proto, že je to jediný zástupce plastů kterého můžeme v Brně dát do kontejneru na PET lahve, který si lidé často pletou s kontejnerem na plasty. Vy už rozdíl znáte. Také jsme si řekli, že PET láhve se vyrábí z ropy, které stále ubývá a jejíž spalování ničí ovzduší a celé životní prostředí. Proto s ní musíme šetřit. Zjednodušená definice (překlad) výrazu recyklace odpadu = znovu využití odpadu. Je to přeměna odpadu v materiál (surovinu). Schématický zápis procesu recyklace: Kontejner na PET láhve – auto – recyklační linka – surovina ( PET flak) – auto – továrna na výrobu nových výrobků ( na příklad fleesových bund či nákupních košíků,..) Další studijní materiály pro lektora: Neseparuj se, separj – Chaloupky, Msrtin Kříž Praktický rádce Brňáka - Veronica; Hliník zbytečný odpad - Veronica


Jak nakládat s odpady 1. stupeň ZŠ

Recommend Documents