Jak Češi přispěli k objevování světa
RNDr. Jiří Martínek, Historický ústav AV ČR, v. v. i.
Cestovatel - definice Cestovatelství, specifický fenomén západní civilizace umožněný zejm. rozvojem dopravních prostředků. Cílem je navštívit místa většině lidí z různých důvodů nedostupná a poznatky zveřejnit. Svým účelem se liší od cest výzkumných, misionářských či vojenských. Vyvíjelo se již od 16. stol., více rozšířeno koncem 18. stol., největší rozmach v 19. a na zač. 20. stol. V současnosti ztratilo svou funkci a je nahrazováno různými formami turistiky.
(www.leccos.com)
Základní literatura
Cestovatel „z běžného pohledu“ - symbol cestovatelství – Emil Holub - v běžném pohledu jsou známi ti, kteří své úspěchy dokázali propagovat - jejich význam pro geografii byl přitom jen malý, nebo (co do vědeckého přínosu) žádný (často ale významní z hlediska dějin literatury – cestopis jako žánr) Nejedna významnější osobnost zůstala naopak zapomenuta (Wünsch, Daneš, Pohl, Laube…)
Typologie cestovatelů (označení jednotlivých typů berte, prosím, jako pracovní záležitost)
1) Cestovatel – objevitel 2) Cestovatel – badatel 3) Cestovatel – úspěšný turista Raději vynechejme různé podvodníky, případně celebrity, které vyjedou k moři a už se prohlašují za cestovatele(lky)
Cestovatel - objevitel - osobnost, která se významným způsobem podílí na zeměpisných objevech - zdaleka ne vždy musela mít odborné vzdělání, často i naopak (třeba conquistadoři) - do této skupiny by patřili i jednotliví účastníci velkých výprav, kteří nebyli veliteli, ale mají (např. pro nás) svou důležitost
Cestovatel - badatel - cestovatel s odborným vzděláním - putuje po již známých místech, ale s cílem je důkladně prozkoumat a poznat - typické pro 19. a 20. století - sem patří i většina cestovatelů z řad geografů
Cestovatel – úspěšný turista (v žádném případě nemyšleno ironicky, nesnažím se je dehonestovat)
- putuje po místech již známých, ale často ne zcela dostupných, či jinak exotických - jeho cílem je poznatky zveřejnit, ať již literární, nebo vědeckou formou - přímý přínos pro vědu obvykle není velký, ale v rámci šířeji pojaté kultury své místo mají - novodobě sem lze zařadit i třeba novináře, profesionální dobrodruhy, automobilisty apod.
pro geografii má význam hlavně první a částečně druhá skupina řada osobností navíc může vykazovat příslušnost ke dvěma i třem kategoriím další text bude zaměřen hlavně na ty objevitele mezi našimi cestovateli
Jak objevovat svět? - představa, že se někdo sebere a pojede objevovat nové končiny, je poměrně naivní - většina „velkých“ výprav byla záležitostí poměrně nákladnou a s rozsáhlým pomocným personálem (nosiči) - šanci na úspěch jednotlivci měli obvykle až od 19. století, a to spíše v rámci menších území (a často právě badatelé) - české země nikdy nepatřily k zemi, budující koloniální říši…
Středověk - první Čech na moři: sv. Vojtěch - poutě do Svaté země - první byl Osel - 1092 (frater noster Ozzel, qui et Asinus, et eum episcopizasse perhibuit, quando de Ungaria secum iter ageret Hierosolimam...) - dalšími cíli poutí byly Cluny, Řím, Chartres, Santiago de Compostela - účastníci vojenských tažení včetně křížových výprav
Renesance - kavalírské cesty (hlavně do Itálie) - diplomatická poselstva (nejznámější Václav Šašek z Bířkova) - opět poutníci do Svaté země: Martin Kabátník, Oldřich Prefát z Vlkanova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - jednotlivci už při dobývání Ameriky (Johann Berger de Hotzenplotz)
Baroko: misionáři - od poloviny 17. stol. cestovali čeští kněží do exotických zemí jako misionáři - především v portugalských (Indie, Japonsko) nebo španělských službách, a to i do hodně exotických zemí (Amazonie, Kalifornie, Marianské ostrovy, Filipíny, Čína, Japonsko) - k nejvýznamnějším patřili S. Fritz, J. V. Richter, M. Dobrizhoffer, K. Přikryl, K. Slavíček, J. Kamel, A. Strobach, P. Klein, V. Link….
Samuel Fritz (1654 – 1725) rodák z Trutnova, autor první mapy Amazonky a jejích přítoků
Osvícenství - v cizích službách: Tadeáš Haenke – Jižní Amerika, Aljaška, Filipíny, Nový Zéland J. E. Pohl – Brazílie (jako doprovod princezny) F. W. Sieber: první česká cesta kolem světa (1822-24)
Zlatý věk cestování: 19. století - čeští rodáci se dostali prakticky do všech konců světa - někdy z vlastní iniciativy (občas ne zcela dobrovolně) - v některých případech ale šlo i o oficiálně podpořené akce (Payer, Holub)
Cestovatelé v 19. století
Francie: téměř nula
Británie: nejprve v Severní Americe - kartograf Augustin Heřman - v 18. stol. misionáři, mj. z řad Moravských bratří (Zeisberger) - od 19. stol. v Indii, i jako vědci (Helfer, Stolička, Feistmantel) -
jednotlivci i třeba v Austrálii, ve 20. stol. dokonce v Antarktidě
Ferdinand Stolička (1838–1874) - rodák od Kroměříže - absolvent přírodních věd ve Vídni a Tübingen - vstoupil do britských služeb (Indie, Barma, oblast Himálaje a Karakóramu) - zemřel tragicky na poslední cestě (výšková nemoc) - pohřben v severoindickém Léhu
Nizozemsko: lékaři do Indonésie (Durdík, Čurda)
Německo: jazykově nejbližší, ale z různých důvodů méně zajímavé - „opožděná expanze“ - jednotlivci v německých výpravách: Stecker, Laube, Payer - opačný případ: Oskar Lenz 20. stol.: polární výpravy (Běhounek, Vojtěch aj.)
C. a k. výpravy - až ve 2. polovině 19. století - obvykle až státem podpořená iniciativa jednotlivců Payer – objev Země Františka Josefa Holub – druhá cesta do Afriky Foullon de Norbeeck a loď Albatros (český námořník Chaloupka, sežrán domorodci na Guadalcanalu)
Julius Payer (1841–1915) rodák z Teplic-Šanova vstoupil do armády, již v mládí se vyznamenal jako horolezec 1869-70 na německé výpravě do Grónska 1872-74 vedl výpravu na lodi Tegetthoff, při níž byla na severu Evropy objevena Země Františka Josefa na mapu zanesl mnoho českých názvů (Brněnský mys, Teplická zátoka) nejsevernější český hrob (Ota Kříž, † 1874) později se živil jako malíř obrazů s polární tematikou
Payer: Nikdy zpět!
Emil Holub (1847–1902) symbol českého cestovatelství rodák z Holic ve východních Čechách absolvent německého gymnázia a medicíny v Praze dvě cesty do jižní Afriky: 1872-79 (Sedm let v jižní Africe) - soukromě 1883-87 (Druhá cesta do jižní Afriky) – podpořeno sbírkou, přispěl i císař objevy v oblasti dnešní Zambie (pohoří Františka Josefa), hlavní cíl ale nesplněn rozsáhlá přednášková činnost zemřel a je pohřben ve Vídni
Další osobnosti Antonín Stecker (1855–1888) vystudovaný zoolog, spolu s G. Rohlfsem v severní Africe sám bádal především v oblasti Etiopie Josef Wünsch (1842–1907) rodák z Rokycan, středoškolský profesor v Jičíně a Plzni v rámci dlouhé dovolené procestoval Blízký východ, zejména oblast Kurdistánu stanovil přesné prameny Eufratu a zejména Tigridu
Kde bádat? - Rakousko-Uhersko nemělo kolonie - výzkum musel směřovat do dosud nepoznaných zemí - ve slovanském světě: - Rusko ne (Rusové bádali sami) - Slovensko ne (součást Uher) - bádání se proto zaměřilo na Balkán
Bulharsko - od 80. let 19. stol. čeští profesoři Hermenegild Škorpil: - 1886 geologická mapa Bulharska - 1889 první učebnice zeměpisu Bulharska pro střední školy - O krasských zjevech v Bulharsku (1895)
Bulharsko II Konstantin Jireček: - ministr školství Bulharska (1882-84) - po návratu přednášel v Praze a ve Vídni, vypisoval i přednášky o zeměpisu Balkánského poloostrova Jiří Daneš, Karel Droţ, Jiří Král - bulharští studenti v Praze i mezi válkami (Ljubomir Dinev-Kartografov)
Černá Hora Josef Wünsch Bohuslav Horák (disertace 1902) - Edraianthus montenegrinus Horak Viktor Dvorský (1882 – 1960): - horolezec v Julských Alpách - od 1906 opakovaně do Černé Hory - dvě velké práce: Ekonomicko-geografická studie z Černé Hory (disertace, 1907) a Černohorskoturecká hranice od ústí Bojany k Taře (1909) - znovu na Balkáně 1913 - později se zaměřil na politickou geografii (versailleská konference apod.)
Češka Koča pod horou Grintavec
Jiří Viktor Daneš (1880 – 1928) - poprvé na Balkáně 1899, celkem 10x - učitel: Jovan Cvijić - cestoval po Bosně (opakovaně), Bulharsku (1902 s Cvijićem a Iširkovem), Kosovu a Makedonii (1913) - disertační i habilitační práce o Bosně - jeden z největších znalců světového krasu vůbec
nejvýznamnější výzkumy: - hercegovinský kras 1904-05 - region Ljuma 1913 - „Sarajevo bylo Danešovi druhou Prahou“ - za první světové války důstojník v Bosně (výzkum jeskyní) - zasloužil se o předání Sarajeva 1918 nově vznikající Kraljevině SHS
Někteří další Adolf Schmidl (1802–1863) – jeskyně ve Slovinsku Karel Absolon (1877–1960) – řeky Trebinjšnica a Ombla František Vitásek (1890–1973) – výzkum čtvrtohorního zalednění badatelé v Makedonii (Niederle, Fait aj.)
20. století - univerzitně graduovaní vědci Alois Musil (1868–1944) – orientalista, zabýval se islámským uměním a studiem života beduínů Jiří Daneš (1880–1928) – profesor zeměpisu na UK, bádal v krasových oblastech (Balkán, USA, Jamajka, Austrálie) Karel Domin (1882–1953) – botanik, rektor UK Václav Vojtěch (1901–1932) – vystudovaný historik a geograf, účastnil se jako topič a psovod jedné z Byrdových výprav do antarktidy František Běhounek (1898–1973) – fyzik, účastník Nobileho výpravy na severní pól (1928)
Alois Musil (1868–1944) - rodák z Rychtářova na jižní Moravě - vystudovaný katolický kněz - zájem o biblická studia ho přivedl k orientalistice - jeden z největších znalců severozápadní Arábie, zvláště beduínských kmenů - později profesor ve Vídni a v Praze
Jiří Viktor Daneš (1880-1928) - profesor geografie v Praze - dvakrát v Austrálii - poprvé vědecky spolu s Karlem Dominem (1909-10) - podíl na geologickém průzkumu - podruhé 1920-22 v diplomatických službách - generální konzul v Sydney Tři léta při Tichém oceáně (1925-26)
Dobrodruzi a motoristé někteří cestovali z touhy po dobrodružství (Otakar Batlička, Josef Ladislav Erben) objevují se i motoristické cesty (F. A. Elstner) někdy se spojilo více cílů – Jiří Baum a F. V. Foit
Ţelezná opona - světové války a vznik komunistického bloku uzavřely hranice - do zahraničí jen jednotlivci (Jiří Hanzelka + Miroslav Zikmund)
- někteří další „v cizích službách“ (Josef Sedláček, Zdeněk „Frank“ Souček aj.) - od 60. let řada expertů v různých zemích
Dnes slovo „cestovatel“ prošlo devalvací obrovský rozmach cestovních kanceláří a „dobrodružné“ turistiky i do dříve nemyslitelných destinací svět je zcela otevřen (kde je nějaký problém, peníze pomohou… jen vzácně jsou některé země uzavřeny)
…a šťastnou cestu…
© RNDr. Jiří Martínek 2013
