JARNÍK
2011 čtvrtletní časopis Domova pro seniory Vrbno Vrbno pod Pradědem 1
Než zaťukalo jaro Zima byla dlouhá, ven jsme se nemohli příliš vydávat, ale…
tanec je skvělý pohyb
…dětský taneční soubor
,,Zuzanky,, nás potěšil i rozhýbal
společně jsme také tvořili:
dílka jsme nestihli dokončit, těšíme se na pokračování... 2
Začátkem března jsme se jara už nemohli dočkat a tak jsme některé podoby jeho krásy ztvárnili výtvarně…
3
Jarní rozjímání Když jarní vánek čechrá stráně a první kvítí zavoní, ptačí zpěv, zazní znenadání, rozkvetou větve jabloní, pak přišlo jaro. To je jisté. Čas sněženek a fialek. Nebe je rázem krásně čisté a z jara, se nám tají dech.
4
Říkají, že v měsíci březnu přicházívá jaro. Tvrdí to děti ve slohových úlohách a novináři v jarních podčárnících. Říkají, ale tak docela jim nevěřte. Počkejte si na kuličku. Dokud podpatky nevyhloubí v zemi první obstojný důlek, dokud se okolo dolíčku nerozeběhnou kuličky modré, červené, zelené, žluté, jaro nepřišlo. Ptáci se mohou zmýlit a přiletět do zasněžených hnízd. Kulička se nemýlí nikdy. Kulička je kulatá a kutálí se. Cosi se kutálí. Cosi se rozkutálelo mezi doubím, po lesních vozovkách, poskakuje to dolů ze strání, přes kamínky, přes kořeny, přes pařezy a suché roští. Je to neviditelné, jako je neviditelná tma, jako je neviditelné světlo. Objevuje se to všude, kde si lidé vyšli v neděli do lesa, objevuje se to, odskakuje, válí se to od lidí pryč a nikdo za tím neutíká, nikdo to nepronásleduje. Všechno, co nás přes zimu trápilo mezi čtyřmi stěnami, co se nashromáždilo v hlavách, těžkota, vážné myšlenky, smutky, smutečky, 5
bolesti a trápení, tohle všechno nás opouští, odpadává, odskakuje, kutálí se po zemi pryč, opravdu, kolikrát jsem to zahlédl mezi borovicemi, bralo to roha jako chlupatí čertíci. Do toho pak, co zůstane po lidech na jaře v lesích a po polích, do toho, čeho se tam zbavili, co tam nechali, opře se před západem slunce vítr a to je prvním jarem a vlhkem cuchaný větříček, rosa to rozmáčí, rezaví mravenci to roztahají. Jan Skácel – Druhá recenze na jaro
Oficiálně začíná jaro v den jarní rovnodennosti 21.března. 6
Blahopřejeme našim jubilantům Duben Mikulášková Eliška Pattermanová Terezie Janíková Anna Fotopulu Olga Lukeš Jiří Stojaníková Anna Vacula Ladislav
2.4. 5.4. 6.4. 8.4. 20.4. 25.4. 25.4.
Květen Kavalík František Kolárová Rozálie Meralaiová Kateřina Carbol Václav
7.5. 7.5. 22.5. 23.5.
Červen Harbijová Helena Javorský Robert Kuliková Marie Pešková Hedvika Nikidis Dimitris Černá Zdenka Sobasová Jiřina Bešta Karel Gajdošová Petronila Mácha Vítězslav
2.6. 7.6. 8.6. 8.6. 9.6. 12.6. 22.6. 25.6. 28.6. 30.6. 7
Slavíme VELIKONOCE
Velikonoce jsou svým původem svátky jara. Před cca 3500 lety dali kananejskému svátku jara zcela nový význam Židé svým svátkem Paschy: oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví. Před dvěma tisíci lety pak Velikonoce dostaly současný význam Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním.
8
Postní doba předvelikonoční Předvelikonoční půst trvá 40 dní. Půst začíná Popeleční středou a trvá do Božího hodu velikonočního - do Velikonoční neděle. Popeleční středa
Již od 11. století v první postní den dělával kněz věřícím na čelo křížek z popela (tzv. popelec). Byla přitom připomínána pomíjovost pozemského života a potřeba pokory. Popel se získaval spálením posvěcených kočiček, schovaných z loňského roku. V postním období pak mají význam především neděle: První neděle - Černá (Pučálka, Liščí) Ženy odkládaly pestré součásti oděvu a oblékaly se do tmavých šatů a zástěr - na hlavu si vázaly černé šátky. Někde se neděle nazývala Pučálka podle typického postního jídla - Pučálky. Pro děti byl zajímavý zvyk – pečení preclíků s mákem a solí. Matky preclíky v noci upekly, navlékly na proutky a poschovávaly 9
v zahradě. Ráno je děti hledaly. K tomu se vyprávěla legenda, že je poztrácela liška. Liška byla symbolem prosperity.
Druhá neděle - Pražná Pražmo byl primitivní pokrm připravovaný od dob starých Slovanů. Základem bylo nedozrálé obilí upražené na pánvi (podle dnešních měřítek se jednalo o neobyčejně zdravé jídlo :-). Třetí neděle - Kýchavná Věřilo se, že kolikrát kdo kýchne, tak dlouho bude žít. Interpretace počtu kýchnutí byla různá. Někde se říkalo, že kýchne-li člověk 3x, bude celý rok zdravý. Kýchaní se přisuzoval v minulosti jiný význam než dneska. Kýchaní se lidé báli jako prvního příznaku morových ran, na druhé straně věřili, že pročišťuje tělo. Proto se při kýchnutí přálo: "Pozdrav Pan Bůh". Snad aby se nebezpečí zažehnalo. Čtvrtá neděle - Družbadlná (Družbadlnice) V tuto neděli bylo možné porušit přísný půst. Uvolnila se kázeň - mládež se mohla sejít a poveselit se na návsi.
10
Pátá neděle - Smrtná Název je odvozen od velmi starého zvyku rozšířeného v celém slovanském světě - vynášení Smrti.
Šestá neděle - Květná Květná neděle je prvním křesťanským svátkem Velikonoc, který otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Tento den je spojený s procesím kolem kostela, který má věřícím lidem připomenout Kristův vjezd do Jeruzaléma. Příbytky a hroby se zdobí svěcenými kočičkami.
Pašijový týden Zelený čtvrtek Zelený čtvrtek je den milosrdenství a obdarovávání. Věřící lidé tento den označují za nejdelší a zároveň nejpřísnější den čtyřicetidenního půstu, který vyvrcholí na Velký pátek. V kostele se vede vzpomínková bohoslužba na poslední večeři Páně. 11
Velký pátek Velký pátek je nejtišším dnem v roce. Zpěvem pašijových písní a modliteb a pozastavením běžného vnějšího běhu světa křesťané vzpomínají na ukřižování Ježíše Krista. Podle lidové víry je Velký pátek dnem osudovým, objevují se nadpřirozené síly dobrých i zlých čarodějnic a nepřejících. Bílá sobota Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu. V kostele se místo tmy a ticha objevuje světlo svítící, zvonění a varhany, které mají přivolat Ježíšovo zmrtvýchvstání. Bílá sobota ukončuje půst a začínají se péct velikonoční beránci a mazance. Hod boží velikonoční (v letošním roce 24.4.) Hod boží velikonoční je hlavním velikonočním svátkem, při kterém se nepracuje a po bohoslužbě se začíná hodovat. Na svátečním stole nesměly chybět vejce, pečivo, ani již zmíněný beránek nebo 12
mazanec. V bohatších rodinách se podávalo jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso. Velikonoční pondělí Velikonoční pondělí je spojené především s koledou. Chlapci tak dávali najevo svou náklonnost k dívce. Mezi klasické symboly Velikonočního pondělí patřila ručně vyrobená pomlázka určena ke šlehání dívek a žen. Dále polévání vodou nebo házení do vody. A velikonoční malované vejce jako odměna koledníkům.
13
Hurá !!! Polovina kůřáků našeho domova už,, šla do sebe“ a nekouří ☺ Tak tohle není skutečnost, to je apríl. Škoda, ale nekuřáci nezoufejte, své může ještě vykonat Zaříkávadlo proti kuřákům: Komu je cigareta dobrá, ať mu huba zmodrá, tváře znachoří, zuby zšediví. Z toho prsa povolená bude mít až po kolena, kolena zborcené. A když toho nenechá z hlavy vyroste mu řeřicha … to bude úroda ☺ Noc z 30. dubna na 1. května je noc magická. Během Valpuržiny noci nebo také Beltainu rejdívaly čarodějnice ve sněhu po nejvyšších vrcholech Jeseníků a vyháněly zlé a nadpřirozené síly. Od zlých sil očistily domorodce a jejich příbytky i náhodné poutníky a svými zaříkávadly přivolávaly bohy Slunce. Čarodějná noc byla o půlnoci završena spálením čarodějnice jako ,,symbolu zla“, a postavením májky jako ,,symbolu dobra“. Nadvládu nad Jeseníky převzali bohové Slunce, zima skončila…
14
Romantický a láskyplný KVĚTEN Máje - tradice lásky Stavění máje - v předvečer 1. května se ještě dnes vypravují chlapci do lesa, aby tu usekli co nejvyšší stromek (myslivci a ochránci přírody to asi nevidí rádi) a udělali z něj do rána staročeskou májku, tradiční symbol jara. Smrček, jedličku nebo borovici oklestí a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Celou noc májku bedlivě hlídají, protože by jim ji mohli přespolní podříznout a ukrást. Takovou ostudu by nikdo nepřenesl přes srdce. Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky - vyzdobené břízky - před domy svých dívek. 1. května nad ránem bylo také v některých krajích zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z písku, vápna, pilin, otrub nebo kukuřičného šustí spojily domy zamilovaných dvojic. Mnohdy tak vyšlo najevo, co mělo některým očím zůstat utajeno a bylo “veselo”.
15
Na rozloučení, mé potěšení, postavím pod okny máj! Aby věděli falešní lidi, že jsem já chodíval k vám. K. J. Erben, Z. Klatovská
Historie stavění májů Nejstarší známý doklad o stavění máje je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch odměnu a to ruku děvčete. Na základě postavení máje a vzájemného slibu bylo manželství uznáno církevním soudem na pražském hradě a dne 23. června 1422 byla slavena svatba.
16
Kytka a Věneček V první květnovou neděli obcházeli chlapci s májkou jednotlivá stavení a děvčata jim dávala dárečky. Pak se všichni sešli na návsi nebo v hostinci a májová veselice, které se kdysi říkalo Kytka, mohla začít. Organizace taneční zábavy se ale mohla ujmout i děvčata. Obešla domy s májíčkem - stromečkem na dřevěném talíři -, na který jim sousedé dávali peníze, aby bylo čím zaplatit muzikantům, za pronájem sálu i za občerstvení. Této oslavě se říkalo Věneček podle zeleného věnce, který daly dívky před hospodou přicházejícím chlapcům. Pak je požádaly, aby věnec zavěsili nad dveře. Prvomájový zvyk políbit ženu pod rozkvetlou třešní má krátkou tradici. Ještě v 19. století bylo nemyslitelné, aby muž políbil ženu na veřejnosti. Políbení má ženě zajistit přitažlivost a krásu po celý další rok.
17
Druhou květnovou neděli slavíme Svátek matek. U nás byl poprvé slaven v roce 1923. V roce 1924 zvaly noviny České slovo na jednu z prvních oslav Svátku matek takto: "Maminku máme každý jen jednu a je jediná, která nás nesobecky milovala. Dětmi se cítíme ve dvou stejně jako ve čtyřiceti letech...." Kytička, třeba jen skromná, maminky potěší nejen v tento den.
18
Dobré věci Z těch dobrých věcí miluji oheň a černé stříbro hvězd za opaskem noci. Černé stříbro a stará slova, kterými pasovali na rytíře: Snes tyto tři údery a žádný víc. Z těch dobrých věcí miluji den, kdy jaro klade uzdy na dobré koně, modré uzdy a růžová sedla. Každého roku se vrací, jaro je dobrý úmysl. Z těch dobrých věcí miluji naši lásku, tu starou, která nerezaví, a říkám Ti znova a znova: Je včera, bude dnes a byla zítra. Snes tyto tři údery a žádný víc.
Jan Skácel 19
Zakousněte se do jara Pojďte si pročistit unavené chuťové buňky a dopřejte jim zelené a prosluněné jitro! Všechny plody jara mají tu zvláštní vlastnost, že jejich chutě jsou nesmírně svěží, stimulující a pronikají až ke kořínkům vašich smyslů. Neváhejte a nechte se okouzlit… Stačí se jen procházet po venku a trhat všechno co vám přijde pod ruku. Pak to baštit a nedělat si z toho žádnou hlavu ☺. Jedlá jarní kytice No, spíše taková malá kytička. Můžete ji nakombinovat z kupných nebo nasbíraných úlovků. Vůbec se nebojte pestrosti – chceme ta nervová zakončení probudit, ne uspat! Složení : - polníček (jemná a zvláštní chuť) - arugola (svůdně hořká) - mladé listy ještě nekvetoucí pampelišky (skoro jako rukola, ale jemnější, šťavnatější) - spařený výhonek kopřivy (jemný, záhadný, stačí zalít vařící vodou) - květy sedmikrásky (strhující!!!) - obyčejný salát (na svázání) - plátek ředkvičky s ďírkou (aby se kytička nerozpadla) 20
Nemusíte z toho nic vyrábět klidně jen ochutnávejte. Květy sedmikrásky, pampeliška i spařené listy kopřivy jsou naprosto bezpečné, nebojte se. Postup je jednoduchý: ze všeho udělejte malý svazeček – kytičku, konce stonků zabalte do utrženého proužku salátu natěsno, fikaně přes to navlečete plátek z ředkvičky s dírkou (vykrojíte nožíkem snadno) - ten to pěkně pojistí Kytičky můžete sníst jen tak – v tom případě máte zaručeno, že si vás najdou veškeré pronikavé složky (hořčiny, třísloviny, kyseliny) a váš požitek bude maximální. Pokud je smočíte v trošce olivového oleje, vše se zjemní a uklidní (to je verze pro sralbotky). A věřte, že když si troufáte na první, je to, jako byste chtěli sníst samotné jaro. Potom chcete další, další a ještě další!
21
V srdci být stále malým dítětem v hlavě mít moudrost starců. Nenechát si vzít žádné přání, ani naději a v duši? Láska, mír a pohoda.
22
