IZS Administrátor. Uživatelská příručka aplikace pro správce GIS ver Základní principy aplikace IZS Administrátor. 1.1 Správa konfigurací

IZS Administrátor Uživatelská příručka aplikace pro správce GIS ver 1.0.8

1​ ​  Základní principy aplikace IZS Administrátor  1.1​ ​  Správa konfigurací  1.2​ ​  Katalog služeb  1.3​ ​  Ovládání oken  2​ ​  Konfigurace IZS Operátor  2.1​ ​  Konfigurace obsahu mapové kompozice  2.1.1​ ​  Vrstvy typu “MapServer”  2.1.2​ ​  Vrstvy typu “Feature layer”  2.1.3​ ​  Vrstvy typu “TileService”  2.1.4​ ​  Vrstvy typu “Image server layer”  2.1.5​ ​  Vrstvy typu “WMS” a “WMTS”  2.1.6​ ​  Vrstvy z databázové tabulky (SQL)  2.2​ ​  Konfigurace obsahu info panelu  2.2.1​ ​  Konfigurace Maptipu  2.3​ ​  Konfigurace informací zobrazených k poloze kurzoru  2.4​ ​  Konfigurace zobrazení směrů (paprsky)  2.4.1​ ​  Konfigurace zobrazení směrů na vrstvy z databáze IS OŘ  2.5​ ​  Konfigurace vyhledávání  2.5.1​ ​  Konfigurace lokátoru NISIZS  2.5.2​ ​  Doplnění dalších informací do výsledku hledání  2.5.3​ ​  Vyhledávání v SQL tabulce  2.6​ ​  Konfigurace Reverzního geokódování  2.7​ ​  Konfigurace spouštění geoprocessingových úloh (analýz)  2.8​ ​  Konfigurace a použití časového posuvníku  2.9​ ​  Konfigurace statistik  2.10​ ​  Konfigurace mapových záložek a kontextů  2.10.1​ ​  Automatizované přepínání kontextů  2.11​ ​  Konfigurace dalších vlastností   

2.11.1​ ​  Konfigurace integrace na IS OŘ  2.11.1.1​ ​  Sirény  2.11.1.2​ ​  SaP  2.11.1.3​ ​  Připojení na tabulky databáze IS OŘ  2.11.1.4​ ​  Povolit (GUI)  2.11.1.5​ ​  Měřítka  2.11.1.6​ ​  Ostatní  2.11.2​ ​  Konfigurace vlastností mapy  2.11.3​ ​  Konfigurace “Základní”  2.11.4​ ​  Konfigurace zobrazení Obrazu společné operační situace “OSOS”  2.11.4.1​ ​  Test podpory OSOS  2.12​ ​  Konfigurace Informací z KN  2.13​ ​  Registrace databázové tabulky do katalogu služeb  2.14​ ​  Kontrola služeb  3​ ​  Tipy a triky  3.1​ ​  Určení souřadnicového systému do mapy  3.2​ ​  Nastavení webové proxy  3.3​ ​  Použití podmínky Where v rámci nastavení záložek  3.4​ ​  Nastavení výchozí záložky a kontextu       

 

1 

     

    Účelem  aplikace  IZS  Administrátor   je  příprava  konfigurace   pro  mapové  okno  IZS  Operátor,  které  je  integrované  do  aplikací  Spojař,  IKIS 2  a stejně tak do konfigurace webové mapové komponenty IzsMap, která se využívá ve webových  aplikacích IKIS.NET, v Portálu JSDH apod.  Tato  konfigurace  popisuje  obsah  mapového  okna,   konfigurace  vyhledávání, ale  např. i obsahy  info  panelů  nastavení  dostupných analytických úloh pro operátora.    Protože  součástí  aplikace  IZS  Administrátor  je  mapové  okno  IZS  Operátor,  má  uživatel   aplikace  (administrátor GIS)  okamžitý přehled, jak se bude nastavení promítat do GIS okna integrovaného do ostatních aplikací IS OŘ.   

 

2 

1​ ​ Základní principy aplikace IZS Administrátor

Následující  snímek  ukazuje, které  oblasti  (panely)  v  okně IZS Operátor  se  nastavují  vytvořením konfigurace v  aplikaci  IZS Administrátor. 

  Obr. 1: Konfigurovatelné panely v okně IZS Operátor. 

Centrem dění v okně IZS Operátor je mapa.  Obsah mapového okna je tvořen dvěma druhy vrstev:  ● ●

Dynamické vrstvy (tyto nejsou součástí konfigurace)  Mapové vrstvy   

Tomuto členění odpovídá i panel umístěný v levé části okna IZS Operátor.   

3 

  Obr. 2: Ovládání vrstev tvořících obsah mapy, tzv. levý panel okna. 

Dynamické  vrstvy se dále dělí do tří skupin. První skupinu tvoří  technika a události. Prvky v těchto vrstvách mohou mít  velmi  dynamický charakter,  což platí  především pro techniku, která se pohybuje (pohyb je zdůrazněn “stopou”). Druhou  skupinou  dynamických  vrstev jsou objekty (obsahují  většinou dokument DZP), termínovaná opatření (např. tzv. pálení)  a  jednotky  JPO.   Tyto  prvky  jsou  reprezentovány  tabulkami  v  databázi  IS OŘ  a jejich  načítání  je řešeno  buď přímým  čtením  z  těchto tabulek nebo napojením  na Feature layer publikovaný  ArcGIS serverem (viz dál v konfiguraci  integrace  na  systém IS OŘ). Poslední skupinu dynamických vrstev  tvoří dopravní info a obraz společné operační situace,  který se  načítá  integrací  na služby  NIS. Dynamické  vrstvy  jsou předem  dané,  což platí  i  pro  jejich pořadí.  Administrátor pouze  nastavuje koncové body pro integraci (adresa služby, případně připojení na databázi).      4 

Mapové vrstvy ​ jsou naopak  plně v  kompetenci administrátora. Administrátor  může tyto vrstvy doplňovat,  uspořádat je  do  složek,  které  umožňují   hromadně  řídit  viditelnost   těchto vrstev v  mapě a pod.  Mapové  vrstvy  samotné, tedy  jejich  obsah  ale  v  aplikaci  IZS  Admin  vytvářet  a  publikovat  nelze.  K  tomu  účelu  jsou  určeny  standardní (COTS)  nástroje ­  ArcGIS for Desktop.  Kromě toho administrátor GIS určuje obsah informačních oken, nastavuje vyhledávání, analytické úlohy atd.  Funkce aplikace  IZS  Admin  jsou  uspořádány  do oken, které je možné přesouvat, dokovat, zavírat a  otevírat.  Při prvním  spuštění  aplikace se  otevře výchozí rozmístění  oken.  Rozmístění oken  se ukládá do uživatelského nastavení. Výchozí  rozmístění  oken  je  možné  obnovit  z  menu  nastavení  volbou  “Základní rozložení”.  Okna  lze  z menu  nastavení  taktéž  zapínat a vypínat. 

  Obr. 3: Menu nastavení. 

1.1​ ​ Správa konfigurací Jak  již  bylo  řečeno, cílem práce  s aplikací IZS  Admin je  vytvořit  konfiguraci  pro okno  IZS Operátor, které je začleněno   do  aplikací   Spojař,  IKIS  2   a  pro   mapovou  část webových aplikací IKIS.NET a  Portál. Konfigurace  je  možné  udržovat  souborově,  tzn.  uložit  a  načíst   konfiguraci  ze  souboru.  Aplikace,  které  konfiguraci  používají  (Spojař,  IKIS…),  si  ale  konfiguraci načítají pomocí  webové  služby  (RcsGisCfg). Proto  je možné konfiguraci  nejen uložit do souboru, ale i přímo  publikovat pomocí této služby.   Konfigurace  uložené  na  serveru  jsou   popsané  pomocí  unikátního  názvu.  Pro  udržení přehledu  je vhodné  vyplňovat  i  popis a případně i autora.  Pro správu konfigurací slouží okno, které se otevře po stlačení tlačítka “Služba” v ribbonu 

5 

   V  tomto  okně  se  zobrazí  seznam  konfigurací  načtených  ze  služby  RcsGisCfg.  Tento  seznam  udržuje  správce  GIS  pomocí aplikace IZS Admin.   

  Obr. 4: Správa konfigurací publikovaných službou RcsGisCfg. 

V tomto seznamu je možné vždy jeden řádek vybrat. Nad vybraným řádkem je možné provádět operace:  ● ● ●

Načíst​  ­ Načte vybranou konfiguraci do Izs Admin.  Uložit​  ­ Uloží (publikuje) konfiguraci, tzn. provede aktualizaci vybrané konfigurace.  Smazat​  ­ Smaže vybranou konfiguraci. 

  Kromě toho je možné   ●

Přidat  novou  ­  Uloží  aktuální  konfiguraci  (tzn.  to,  co  je  právě nastaveno v  IZS  Admin) jako  novou.  Nastavuje  název, popis a autora.  

  Pokud  má  IZS  Admin  umožnit   ukládání  a  správu konfigurací  pomocí  služby RcsGisCfg  aplikačního serveru, je nutné  provést nastavení  endpointu  této služby.  Aplikace  IzsAdmin se  při  prvním spuštění na  tuto  informaci zeptá.  Do okna v   testovém poli se zadává pouze  samotné URL služby.  Další editace je možná z  menu “Nastavení konfigurační služby” ­  případně přímo editací dokumentu, který je uložen v adresáři pro „Dokumenty“. 

 

6 

    V  editoru  se  otevře  textový  dokument,  který  obsahuje  pouze   jediný  řádek  nesoucí   adresu  pro  endpoint  služby  RcsGisCfg, např.  http://appserver.pak.izscr.cz:8080/Isv6server/RcsGisCfg​ , což je server HZS pro Pardubický kraj.    Po editaci je třeba soubor uložit a provést restart aplikace Izs Admin.  POZNÁMKA: Výše popsaná konfigurace služby RcsGisCfg se týká pouze samotné aplikace IZS Admin.    

1.2​ ​ Katalog služeb Při konfiguraci mnoha  funkčností se  využívá  služeb  mapového serveru. Součástí  aplikace  IZS  Admin je okno “Katalog  služeb”,   v  rámci něhož  uživatel  registruje mapové  servery,  prohlíží služby,  které  mapové  servery  publikují,  a metodou  “drag&drop” může tyto služby použít pro konfiguraci různých funkčností. 

  Obr. 5: Okno katalogu služeb. 

7 

  Pomocí katalogu služeb je možné:   ● ●

●

●

● ●

Registrovat  ArcGIS  for  server  ­  nutno  zadat   platné  URL  pro  ArGIS  services  directory,  nebo  jeho podsložky.  Příkladem platné adresy je např. ​ http://hzs.tmapserver.cz/arcgis/rest/services/KSPHZS  Registrovat WMS server a WMTS server. Příkladem platné adresy WMS serveru je   http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp  Registrovat službu  poskytující mapové dlaždice kompatibilní  se specifikaci ArcGIS REST  API ­  Map tile. Tímto  způsobem  je  možné  registrovat  mapovou  službu  přímo  bez  přístupu  na  katalog  služeb  (services  directory)  ArcGIS serveru. Tento způsob registrace mapových dlaždic není kromě speciálních případů nutné používat.  Registrovat připojení souborově dostupných dlaždic (tile cache). Stačí zadat cestu k adresáři kde se nachází  soubor conf.cdi (compact nebo exploded tile cache) a nebo dlaždice  ve formě tile package (soubor s příponou  .tpk).  Registrovat službu kompatibilní se specifikací ArcGIS REST ­ geocode server, která není dostupná z katalogu  služeb (services directory).  Registrovat tabulky SQL databáze které lze použít jako vrstvy v mapě, pro zobrazení směrů i pro vyhledávání  (viz kapitola 2.13) 

  Nově je možné do katalogu služeb obsah importovat a exportovat. Provádí se to pomocí tlačítka “Obsah katalogu”.  

    Při importu do katalogu je možné stávající katalog buď doplnit, nebo přepsat. 

1.3​ ​ Ovládání oken Aplikace IZS Admin používá systém dokovatelných oken. Hlavní okno je mapové a je zobrazeno vždy. Ostatní okna  mohou být k tomuto hlavnímu oknu dokované po straně a nebo mohou být nad hlavním oknem plovoucí.  Protože se často používá operace “drag&drop” pro přesun vrstvy z okna “Katalogu služeb” do některého konfiguračního  okna, je vhodné mít okno “Katalog služeb” zadokované vedle ostatních oken tak, jak je to ostatně ve výchozí  konfiguraci. Rozmístění je ale možné udělat podle vlastních preferencí a lze přitom využít i více obrazovek, pokud jsou  k dispozici. K výchozímu rozložení oken je možné se vrátit v hlavním menu nastavení ­ viz obr. 3. 

2​ ​ Konfigurace IZS Operátor 2.1​ ​ Konfigurace obsahu mapové kompozice Zřejmě  první  věcí,  kterou  bude  správce  konfigurovat,  je  obsah  mapové   kompozice.  Mapová  kompozice je složena z  mapových  vrstev,   které  jsou  publikovány  mapovým  serverem  (případně  jsou  tvořeny   obsahem  lokální  tile  cache)  a   dynamických  vrstev  (které  se  nastavují  v  rámci  integrace   na  IS  OŘ,  viz  dále). K  účelu  konfigurace mapových  vrstev  slouží okno “Mapové vrstvy”. 

8 

 

  Obr. 6: Okno konfigurace mapových vrstev. 

Dvě  hlavní složky,  “Hlavní mapa”  a “Přehledová mapa”,  jsou  dány  napevno, a  jejich význam  je jasný.  Jejich obsah se  tvoří  tak,  že uživatel  metodou “drag&drop”  přetahuje  vrstvy  z okna “Katalog  služeb”  do složky v okně “Mapové vrstvy”.  Přitom   je možné vrstvy uspořádat  do dalších  složek,  které  se  mohou zanořovat. Vrstvy je možné pomocí  “drag&drop”  přesouvat  a  měnit  tak  pořadí  jejich zobrazení  v  mapě. Obsah mapového okna (případně  přehledové mapy) okamžitě  reflektuje prováděné změny.    

  Obr. 7: Okno konfigurace mapových vrstev, vložení nové vrstvy přetažením z katalogu. 

9 

Podrobné  vlastnosti   jednotlivých  vrstev  je  možné  editovat  v  dialogu  “Nastavení  vrstvy”,  který  se aktivuje tlačítkem se  symbolem  ozubeného  kolečka u jednotlivých vrstev.  Vlastnosti  zobrazení  v  tomto  dialogovém  okně  se liší podle druhu  vrstvy.    POZNÁMKA:   Vrstvy publikované  službou ArcGIS for Server  jsou  identifikované  pomocí  číselného identifikátoru.  Např.  hypotetický  MapServer   s  názvem  “Administrativni  cleneni”  bude  publikovat  vrstvy  Kraj   (ID:0),  Okres  (ID:1)  a  Obec  (ID:2).  Vrstva Obec  bude použita v konfiguraci mapových vrstev. Pokud ale bude služba MapServeru doplněna o vrstvu  “Obce  s rozsirenou  pusobnosti”,  a ta  bude  vložena  za vrstvu Okres, tak se hodnota ID posune, a vrstva Obec bude mít  ID o hodnotě 3. Tímto ale dojde k porušení konfigurace a hodnoty ID se musí ručně upravit ve vlastnosti URL.  ArcGIS for  Server  od verze  10.3 tento problém řeší, protože umožňuje pro  ID  generovat unikátní hodnoty, které se přes  úpravu mapového dokumentu zachovávají.    Ve  spodní  části  okna  pro  konfiguraci   mapových  vrstev  se  nachází  panel,  který  zobrazuje  přesný  čas  měřený  při  překreslení  mapy.  Administrátor  takto  může  vyhodnocovat,  jak se  mění  rychlost  překreslení  s tím,  jak  upravuje  obsah   mapové kompozice.    POZNÁMKA:   vykreslení  mapové  kompozice  bude  rychlejší  při   přepnutí  do  režimu  “Akcelerace”  ­  viz  v  menu  “Nastavení”, záložka “Manager vrstev”.    IzsOperátor podporuje následující typy služeb publikovaných mapovým serverem:  ●

MapServer (včetně kešované služby ­ TileService) 

●

FeatureServer 

●

ImageServer 

●

GeocodeServer 

●

GPServer 

●

WMS a WMTS 

                     

2.1.1​ ​ Vrstvy typu “MapServer” Základní typy vrstev jsou vrstvy typu MapServer (výchozí typ vrstvy publikované pomocí ArcGIS for Server).  10 

  Obr. 8: Nastavení vrstvy typu MapServer. 

Obsah  mapové   kompozice  v  každém okamžiku odpovídá  tomu, co  je  nastaveno  v okně  konfigurace  “Mapové vrstvy”.  Tomu  odpovídá i  levý panel  “mapové  vrstvy”, kde je  mapová kompozice v podobě seznamu vrstev zobrazena i  v okně  IZS  Operátor   (zde  ale  bez  možnosti  měnit obsah  nebo  pořadí  vrstev). Vrstvy tvořící  obsah hlavní  mapy  a  přehledové  mapy je nutno nastavit samostatně.  

  Obr. 9: Seznam vrstev v levém panelu IZS Operátor. 

POZOR: pořadí vrstev v levém panelu okna IZS Operátor je opačné, než v okně konfigurace “Mapové vrstvy”.  Nastavení   vrstvy  nad  službou  typu   MapServer,  FeatureServer  a  WMS  umožňuje  nastavit  i  parametr  “RefreshTime”,   čímž  se  v  sekundách   definuje  časovač,  který   periodicky  vynucuje  obnovu  obsahu  vrstvy.  Takto  je  možné  zajistit  11 

zobrazení  dynamického  děje,  přičemž  samozřejmě  aparát  příjmu  a  zpracování  změn musí být  realizovaný  na  straně  serveru.  Každá  vrstva   má   vlastnost  ID,   které  je   přiřazen  jednoznačný  identifikátor.   Jeho  hodnota  je  v  některých  případech   potřebná pro nastavení integrace na další subsystémy.  Pro  vrstvy  typu Tile cache  a  WMTS  je  možné  nastavit  režim  rychlého  přepínání. Pokud  je vlastnost “Rychlé přepnutí”  zapnuta,  tak  se  vrstva  přidá   do  seznamu  vrstev,  které  se  cyklicky  přepínají  stlačením  tlačítka  “Přepnutí  podkladu”  (dostupné  také  pod  klávesovou  zkratkou).  Toto  je  určené  především  pro   přepínání  podkladové  mapy  (topografické,   ortofotomapy). 

  Obr. 10: Tlačítko pro rychlé přepnutí mapy. 

2.1.2​ ​ Vrstvy typu “Feature layer” Vrstvy  nad  službami  typu  “FeatureService”  nabízejí  možnosti  editace.   Ve  vlastnostech  takové  vrstvy  jsou  proto  vlastnosti:  ● ● ●

EditAttachments​  ­ umožní v okně IZS Operátor editovat přílohy k prvkům v mapě.  EditAttributes​  ­ umožní v okně IZS Operátor editovat atributy prvků v mapě.  EditShape​  ­ umožní v okně IZS Operátor editovat tvar a taktéž umožňuje zobrazení a editaci tabulky atributů. 

12 

  Obr. 11: Vlastnosti mapové vrstvy typu FeatureLayer. 

Nastavení  vlastností  EditAttachments, EditAttributes  a  EditShape se projevuje v seznamu vrstev v okně IZS  Operátor a  umožňuje uživateli aktivovat povolené editační nástroje. 

  Obr. 12: Povolené editační nástroje mapové vrstvy. 

Nastavením vlastnosti  Selectable se určuje, zda bude v této vrstvě možné provádět výběry prvků. Vrstvy, které mají tuto  vlastnost nastavenou, se pak dostanou do seznamu vrstev dostupných pro výběr prvků. 

13 

  Obr. 13: Volba vrstvy aktivní pro výběr prvků. 

2.1.3​ ​ Vrstvy typu “TileService” Pro  rychlé  zobrazení  podkladové  mapy  a   případně  dalších  vrstev  je  záhodno  použít  mapových  služeb  typu   “TileService”,  tzn.  těch  služeb mapového  serveru (ArcGIS server),  pro které je vytvořena dlaždicová  cache. Tyto vrstvy  jsou potom zobrazeny v katalogu služeb a od “MapService” služeb jsou odlišeny ikonou. 

  Obr. 14: Služba “TileService” v katalogu služeb. 

Do obsahu  mapové  kompozice se  přenese  obvyklým  způsobem  “Drag&Drop”. Službu  “TileService”  pochopitelně nelze  použít pro dotazování (Info).    POZNÁMKA:  do  mapové  kompozice  je  možné  přenést i odpovídající MapService  službu, která je dostupná v katalogu  služeb   (viz  obr.  výše).  To  však  nedoporučujeme,  protože   pak   není  využita  dlaždicová  cache.  Zobrazování  bude  podstatně pomalejší a zpracování náročnější na straně ArcGIS serveru.    Dalším  způsobem  jak  do  mapové kompozice dostat  podkladovou  mapu  je registrovat  v katalogu  souborově přístupné  mapové  dlaždice.  Také  je  možné  zadat  TileService přímo pomocí  URL  mapové služby ­ to je určeno pro  případy, kdy  jsou dlaždice zpřístupněny pomocí proxy a není dostupný samotný ArcGIS server. 

14 

Obr. 15: Vlastnosti vrstvy typu TileService. 

V případě vrstvy tohoto typu  je  možné  nastavit barevné korekce (Brightness, Contrast a  Gamma), ale pouze  v případě,  že je mapa nastavena do akcelerovaného režimu. 

2.1.4​ ​ Vrstvy typu “Image server layer” Technologie ImageServer  umožňuje publikovat  velké  objemy  rastrových  dat.  Klientská aplikace, jako je i IZS Operátor,  umožňuje  takto   publikované  rastrové  služby  zobrazovat,  ale  také  řídit   způsob  zobrazení   pomocí  aplikace  předdefinovaných rastrových funkcí. IZS Operátor nyní podporuje funkce Aspect, Hillshade a Slope.  Služby  typu  “ImageServer” jsou  zobrazeny  v okně  “Katalog  služeb”  a stejně  jako  jiné  typy vrstev je možné je použít do  konfigurace mapy.   

15 

  Obr. 16: Vlastnosti mapové vrstvy typu ImageServiceLayer. 

  Různé  typy  rastrových  funkcí  vyžadují jiné parametry. Výchozí nastavení těchto parametrů se zadává (netypicky) přímo  v   levém  panelu  okna  IZS  Operátor,   tedy  stejným  způsobem,  jak  to  může  provést  i  uživatel  (operátor/technik).  Zakliknutím  tlačítka  se  symbolem   “ozubené  kolečko”  u  příslušné  vrstvy  v  seznamu  vrstev  (viz  obr.17)  se  v  ribbonu  otevře  kontextuální  záložka  (Tab)  “Vykreslování”,  která  umožňuje  zvolit  aktivní   rastrovou  funkci  a  nastavit  její  parametry.  Parametry  pro  vykreslování  se  zadávají  u  dvou   funkcí.  Pro  “Slope”  je  nutné  určit  Z  faktor,  který  znamená násobení  výškových  dat.  Defaultní  hodnotou  je  tedy   1.  U  funkce  “Hillshade”  se zadávají  tři  parametry ­  hodnota  Azimut udává  světovou stranu, odkud svítí slunce  (0° nebo 360° je sever, defaultně se nastavuje  315°, tedy SZ), Altitude  v rozmezí 0  ­  90° udává  úhel dopadu  slunečních paprsků (0° = horizont, 90° = slunce je  nad hlavou) a Z faktor  opět určuje znásobení  výškových dat (defaultně tedy nastavujeme 1).  Podrobnější  informace  o  nastavení  parametrů  Hillshade,  Aspect  a  Slope  lze  najít  v  dokumentaci  firmy  Esri:  http://help.arcgis.com/en/arcgisdesktop/10.0/help/009t/009t0000004z000000.htm  Takto nastavené parametry se ukládají do konfigurace. 

16 

  Obr. 17: Nastavení parametrů efektu Hillshade u vrstvy typu ImageServiceLayer. 

2.1.5​ ​ Vrstvy typu “WMS” a “WMTS” Do mapové kompozice  je  možné  použít  také  vrstvy  publikované  mapovým serverem ve formě standardní služby WMS  nebo WMTS.  V této  formě je dostupná  řada  (prohlížecích) služeb kompatibilních se směrnicí INSPIRE, např. geoportál  ČUZK.  Vrstvu typu WMS je možné do katalogu služeb přidat pomocí tlačítka “Přidat” ­ “WMS” v katalogu služeb.   

17 

  Obr. 18: Přidání WMS služby do katalogu služeb. 

V okamžiku,  kdy  je  služba  dostupná  v katalogu služeb, je  možné  ji pomocí “drag&drop” začlenit do mapové kompozice,  tzn.  “drop”  do  panelu  “Mapové  vrstvy”.   Zde je  pak  možné  nastavit další  vlastnosti,  jako např. to,  které vrstvy jsou ve   výchozím stavu zapnuté. 

  Obr. 19: Nastavení vrstvy (WMS). 

Pokud přístup  na WMS službu vyžaduje ověření (jméno/heslo), zadává se při  registraci do katalogu služeb a přístupové  informace jsou v šifrované podobě uloženy do konfigurace.   

18 

2.1.6​ ​ Vrstvy z databázové tabulky (SQL) Dalším  zdrojem  vrstvy  (bodové)  může  být  databázová  tabulka  obsahující  sloupce  se  souřadnicemi  X,Y  (nebo  šířka a  délka).  Aby  bylo  možné  tabulku  použít jako  zdroj pro  vrstvu, je nejprve  nutné  ji zaregistrovat  v okně “katalog  služeb”.  Více podrobností v kapitole “2.13 Registrace databázové tabulky”.   Z katalogu služeb přidáme vrstvu do mapové kompozice klasicky metodou “drag&drop”.  

  Obr. 20: Nastavení vrstvy z databázové tabulky. 

Nastavení databázové vrstvy je specifické v části “Databáze”.   ●

Maptip  template  ­  šablona  pro   zobrazení  maptipu  (bubliny,  která  se  zobrazuje  při  najetí  myši  nad  prvek  v  mapě). Může obsahovat numerické a textové sloupce tabulky (syntaxe je uvedena jinde v textu). 

●

Maximální počet prvků​  ­ určuje max. počet prvků (řádků tabulky) které se současně v mapě zobrazí. 

● ●

●

Rotace​  ­ sloupec obsahující hodnotu rotace symbolu ve stupních (nepovinný). 

Shape   ­  sloupec  obsahující  geometrii.  Nepovinný,  ale  výrazně  zlepšuje  výkon  zobrazení.  Všechny  tabulky  databáze IS OŘ tento sloupec obsahují pod názvem SHAPE. Pokud není tato hodnota nastavena, tak je načten  celý obsah tabulky najednou a prvky přesahující hodnotu “Maximální počet prvků” nejsou načteny nikdy.  Typ  symbolu  ­  sloupec  (atribut)  pro klasifikaci  symbolů (nepovinný).  Různým  hodnotám lze  pak  přiřadit  různé  značky (viz nastavení symbolu které následuje). 

 

19 

IZSAdmin  v   této  verzi  nenabízí   existující  názvy  sloupců tabulky, takže uživatel musí  strukturu tabulky znát  (musí si  ji  zjistit jiným nástrojem). Stlačením tlačítka [Test] ale může otestovat, zda je nastavení platné z pohledu struktury tabulky.  Symbol  pro  prvky  v  dané  vrstvě  je  možné  nastavit  buď  výběrem   z  přednastavených  tvarů  (”Obecné”  ­  “Symboly”  ­  “Nastavení”  ­  “Typ”)  nebo  svým  vlastním symbolem  nastavením cesty  k obrázku. V tomto případě je typ symbolu nutné  nastavit na hodnotu “Obrázek”. Nastavení parametrů symbolu je patrné na obrázku 21. 

  Obr. 21: Nastavení parametrů zobrazení symbolů databázové vrstvy. 

Parametry nastavení symbolu v části “Obecné”:  ​ ● ● ●

Barva okraje​  ­ určuje barvu okrajové linie symbolu  Barva výplně​  ­ určuje barvu výplně symbolu 

Cesta k  obrázku ­  zde se zadává cesta k obrázku, který bude reprezentovat prvky v mapě dané vrstvy. Aby byl  obrázek přiřazen, je potřeba nastavit parametr “Typ” na hodnotu “Obrázek”. 

●

Hodnota  atributu   ​ ­ pokud  je  v části  nastavení “Databáze”  přiřazen  sloupec  “Typ  symbolu”,  lze  v  této  části pro  různé   hodnoty  tohoto  atributu  nastavit  různé   symboly  pomocí  tlačítka  “Add”.  Tímto  si  pro  každou  z  hodnot  atributu  nastavíme  jeden  symbol. Například  pokud sloupec nastavený jako typ symbolu nese číselné hodnoty 1   až  7,  vytvoříme si  7  různých  symbolů,  jejichž  seznam se  vytvoří v  části “Items”.  Pokud chceme  vytvořit  různé  symboly pouze pro některé z hodnot  atributů (např. hodnoty 1 –  4) a pro ostatní (např. hodnoty 5  – 7) mít pouze  jeden  symbol,   nastavíme   tomuto  symbolu  hodnotu  atributu  “default”.  Příklad  této   situace  je  zobrazen  na  obrázku 21. 

●

Typ  ­ z  rozbalovacího  seznamu  lze vybrat  z několika  tvarů  symbolu.  Pokud  je  vybrána  možnost “Obrázek”,  je  zapotřebí nastavit také “Cestu k obrázku” viz atribut výše.  20 

● ●  

Velikost​  ­ určuje velikost zvoleného symbolu  Velikost okraje​  ­ tloušťka okrajové linie 

2.2​ ​ Konfigurace obsahu info panelu Info panel  zobrazuje informace získané “identifikací” prvků  v mapě. Pro které vrstvy a  jak se informace zobrazují, určuje  konfigurace. Pro vrstvy je možné určit:  1) 2) 3)

zda se účastní zobrazení v info panelu  které atributy se zobrazují  jednu nebo více  šablon,  které  se  vyhodnotí  s využitím získaných  hodnot  atributů  a jsou pak nabídnuty uživateli,  typicky jako  URL  do  webových aplikací,  nebo např. dokumenty zobrazené v asociované aplikaci (např. prohlížeč  Pdf dokumentů) 

  Obr. 22: Identifikační panel. 

Na  předchozím   obrázku  (obr.   20)  je  zachycen  příklad  konfigurace  info  okna,  kdy  jsou  zobrazeny  informace  z vrstev  Okres,  Obec a  Parcela. Vrstva Parcela zobrazuje  záznamy  s atributy “Parcela” a dvěma akcemi (odkaz nahlížení do KN  pro dotyčnou parcelu a odkaz na zobrazení StreetView ).   

21 

  Obr. 23: Konfigurace info panelu (Identifikace prvku). 

Kromě  nastavení toho,  které atributy budou zobrazeny pro vrstvu v info panelu, je možné nastavit hyperlink/akci  pomocí  šablon.  Každá  šablona  má  popis   a  samotný  výraz.   Výraz  musí  být  interpretovatelný  prohlížečem  a  nebo  jinou  přiřazenou  aplikací.  Ve výrazu je možné využívat substituce typu {atribut}, kde atribut je některý z atributů, který prvky vrstvy obsahují.   Mimo to je možné v šablonách použít následující speciální výrazy (substituce)  {#LAT} {#LON} {#X} {#Y}  kdy se dosazuje aktuální hodnota souřadnice kurzoru v mapě buď v souřadnicích WGS nebo S­JTSK   Pokud  je  potřeba  dosadit  souřadnice   kurzoru  v  mapě  v  souřadnicích  S­JTSK zaokrouhlené  na  celé  metry,  je  možné   použít  {#X_ROUND} {#Y_ROUND}  Existuje také speciální výraz {#NL}, který zajistí přechod na nový řádek.  Pokud je šablona ve tvaru URI, systém provede akci definovanou schématem. Příkladem URI jsou:   http://nahlizenidokn.cuzk.cz/MapaIdentifikace.aspx  22 

mailto://[email protected]  file:///c:/Users/ferda/dokumenty/prace.pdf    Aplikace IZS Administrátor poskytuje některé předem definované šablony, které je možné upravit a využít.  Příkladem je např.:  http://nahlizenidokn.cuzk.cz/MapaIdentifikace.aspx?&x={#X_ROUND}&y={#Y_ROUND​ }  Pořadí vrstev, tak jak se účastní v identifikaci, je možné určit v seznamu, který otevře tlačítko 

. 

Konfigurace Info panelu se týká i WMS vrstev obsažených v mapě.  Zobrazení   informací  z  vrstev  je  možné  nastavit  i  pro  vrstvy,  které  v  mapě  obsaženy nejsou. Takové  vrstvy  (mapové  služby) je možné  pomocí drag&drop přesunout z katalogu služeb do panelu Ostatní. 

  Obr. 24: Nastavení vrstev které nejsou součástí mapové kompozice do info panelu. 

2.2.1​ ​ Konfigurace Maptipu Šablony je možné použít také při nastavení Maptipu ­ bubliny, která se zobrazuje při najetí myši nad prvek v mapě.  Pro  použití   šablon  v  rámci  Maptipu  má  význam  použít  další  speciální  výraz  {#NL},   který  vloží  nový  řádek.  Tímto  je  možné přehledně do Maptipu zobrazit více atributů pod sebe.  Maptip je možné definovat pouze pro vrstvu typu Feature Layer.   

23 

  Obr. 25: Příklad konfigurace Maptipu. 

Maptip  se  definuje  pomocí  šablony,  stejně  jako  pro  “akci”,  Maptip  tedy  může  být  sestaven  z  více  atributů   prvku  současně. 

2.3​ ​ Konfigurace informací zobrazených k poloze kurzoru V levém  postranním  panelu mapového okna IZS  Operátor se  zobrazují územní informace, které  se průběžně aktualizují  s pohybem kurzoru v mapě, viz obr. 20.  

  Obr. 26: Územní informace v okně IZS Operátor. 

Zobrazené informace se získávají dvěma metodami:  1) 2)

pomocí reverzního geokódování   pomocí identifikačního dotazu do mapové vrstvy  24 

  Konfigurace  reverzního geokódování  je  popsána  v následující kapitole .  Konfigurace pomocí  identifikačního  dotazu se  provádí v panelu “Informace o poloze” okna “Konfigurace směrů a informace o poloze”. 

  Obr. 27: Konfigurace informací o poloze. 

Přidání  nové  položky  se  provede  metodou  “drag&drop”  mapové  vrstvy  z  katalogu  služeb.  Pořadí  lze  měnit  přetahováním zobrazených položek. Pro každou položku je možné nastavit tyto vlastnosti  ● ● ●

● ●

Attribut ​ ­ Atribut kterého hodnota se bude zobrazovat (může být nezadané).  NoData​  ­ Hodnota atributu, která reprezentuje hodnotu “NoData” / nedefinováno  (nepovinné).  Text  ­  Popisek,  který  předchází  konkrétní  hodnotu.  Nově  zde  může být  i  výraz  v podobě  template obsahující  jeden nebo více  atributů,  syntaxe  viz maptip. Výhodou je úspora místa (do jednoho řádku je  možné  vypsat více  hodnot současně) i úspora komunikace se serverem (zpracuje se jedním požadavkem).  Typ​  ­ Volba vztažného bodu (kurzor, střed obrazovky).  Url​  ­ Adresa použité služby. 

Úpravy prováděné uživatelem se okamžitě uplatňují v panelu mapového okna.        

25 

2.4​ ​ Konfigurace zobrazení směrů (paprsky) V okně IZS  Operátor  je  možné  zobrazovat směry  (paprsky) směřující ze středu mapového výřezu nebo z místa kurzoru  k  nejbližším  nalezeným  objektům daného  typu.  Zda se  paprsek zobrazuje  ze středu mapy nebo z místa kurzoru, může  operátor přepínat. 

 

  Obr. 28: Zobrazení paprsků v okně IZS Administrátor. 

Pro konfiguraci směrů je určen panel “Směry” v okně “Konfigurace směrů a informace o poloze”.   Přidání  nového směru (paprsku) se  provede  metodou  “drag&drop”.  V okně “Katalog služeb” je potřeba  zvolit podvrstvu   ze služby typu MapServer, nebo vrstvu publikovanou jako FeatureServer.  Aby byl směr nakonfigurován, je potřeba dále zvolit především:  ● ● ● ● ●

Atribut, který bude paprsek popisovat.  Max. počet paprsků, které se budou vykreslovat (tzn. kolik nejbližších objektů bude vyhledáno).  Barvu paprsku.  Počátek paprsku (může být buď střed obrazovky nebo poloha kurzoru).  Měřítko, od jehož velikosti se začne paprsek vyhodnocovat a zobrazovat. 

  Pro  vyhledání prvků,  k nimž  se zobrazují směry, je možno použít  několik přístupů.  Pokud  je  geometrie  vrstvy  uložena   nativním  způsobem  pro  databázový  systém   Oracle  (SDO)  nebo   PostgreSQL  (Postgis) je možno použít  odpovídající  volbu  ve  vlastnosti  “Database  Vendor”.  Toto  bylo  zavedeno  proto,  že  standardní  “query” služba  publikovaná ArcGIS   serverem  nenabízí  efektivní  způsob  pro  dotaz  typu   “nalezni  nejbližší”.  Obavy   z  nedostatečného   výkonu  při  použití   standardní  “query”   služby  se  ale   nepotvrdily  a  proto  postačuje  pro  normální  případy ponechat  výchozí  hodnotu  “Esri  default  ­  circle”.  V  tomto  případě  se  nerozlišuje  v  jaké  databázi  a   jak  je  geometrie  uložena.  Na druhou  stranu  je  ale  nutné  nastavit vhodnou velikost  hodnoty “max. okolí” (v km), neboť systém nejprve vyhledá všechny prvky dané vrstvy v  tomto okolí a teprve následně vyhodnotí daný počet nejbližších ke vztažnému bodu.  26 

POZNÁMKA:   např.  pro  vrstvu  “hydrantů”  není  vhodné  zadat  okolí  např.  50km,  neboť  pak  by první  dotaz  vrátil velké  množství prvků, což může systém nadměrně zatěžovat.   

  Obr. 29: Konfigurace směru. 

2.4.1​ ​ Konfigurace zobrazení směrů na vrstvy z databáze IS OŘ Od verze 1.0.4 je možné směry vykreslovat i k vrstvám, které se dynamicky načítají z databáze IS OŘ.  Pro  zobrazení  směrů  k vrstvám  z databáze  IS OŘ  se používá  přímý dotaz do  databáze Oracle. Těží se přitom z toho,  že  příslušné  tabulky  obsahují  sloupec  s  nativní  geometrii.   Díky   tomu  je   možné   v  rámci  databázového   dotazu  využít  velmi  efektivní nativní  funkci  “nearest neigbour”,  která  vrací  požadovaný  počet  nejbližších objektů a nevyžaduje přitom  specifikovat vzdálenost, kterou má prohledávat.   Podporovaná  je  i  databáze MSSQL  Server.  Zde je ale nutno zadávat maximální vzdálenost, v rámci které se “nejbližší”  prvek vyhledává.  27 

Postup pro nastavení směru je potom následující:  1. 2.

Nastavit databázové  připojení  na  tabulku (pohled) v databázi. K tomu se použije nová funkčnost v okně katalog  služeb ­ “Přidat vrstvy z SQL databáze”, viz kapitola 2.13  Pomocí “drag&drop” použít tabulku pro konfiguraci směru. 

     3.

V Okně konfigurace Směrů má nastavit tyto parametry:  ○ Legenda ­ její viditelnost  ○ ○ ○

Paprsek (Barva, ...)  Měřítko  Obecné ­ Max. Počet hledaných prvků 

Nezbytné  je  doplnit  informace  o  geometrii  a  to  v  části  “Databáze”  ­  “Shape”.  Tato  informace  je  obsažena   v  jednom z atributů (sloupečku) databáze a je nutno tuto informaci znát.  Parametry  v  sekci  “MapServer”  se  pro  nastavení  směru  z  DB  vrstvy neberou  v  úvahu  (což  může být  ještě  v  dalších verzích IZS Admin změněno). 

2.5​ ​ Konfigurace vyhledávání Vyhledávání   je  koncepčně   postaveno   na  využívání  geokódovacích  služeb  ­  lokátorů   (tzn.  služeb  odpovídajících  Esri   specifikaci  REST  geocoding  service).  Lokátory  se  zobrazují  v   okně  „Katalog  služeb“.  Lokátory   je  možné  načíst  z  katalogu  služeb ArcGIS serveru a  nebo  je  možné přidat konkrétní lokátor přímo zadáním jeho URL adresy (to je případ  geokódovací služby kterou poskytuje NISIZS).  

  Obr. 30: Zobrazení geokódovacích služeb (lokátorů) v okně katalogu služeb. 

28 

Z lokátorů dostupných v okně katalogu  služeb se následně  konfiguruje vyhledávání  a reverzní geocoding (který vypisuje  informace  do  panelu  územní  info).  Konfigurace  probíhá  v  okně  “Konfigurace lokátorů”,  které  má dvě části odpovídající  konfiguraci vyhledávání a konfiguraci geokódování, viz obr. 

  Obr. 31: Okno pro konfiguraci lokátoru. 

  Pro  přidání  nového  lokátoru  se   opět  používá  metoda  “drag&drop”,  přičemž  zdrojem   je  okno katalogu služeb.  Pořadí  lokátorů je možné měnit (opět drag&drop).   V tomto seznamu je možné editovat název lokátoru (tak se pak zobrazuje v nabídce a v tooltipu výsledků hledání)    Konfigurace vyhledávání (geokódování) spočívá pak v nastavení následujících vlastností  ● ● ● ● ● ●

Atribut ­ atribut pro vyhledávání (musí se zvolit z nabídky, obvykle “text” nebo “singleLine”  Maximální počet ­ počet kandidátů  Popis (převezme se z "Service Description") ­ zobrazuje se v podobě tooltipu  Barva ­ barva markeru, tímto lze v mapě odlišit výsledy hledání  URL ­ adresa použitého geocoding service  Profil ­ zde je možné zvolit z možností “Standard, NISIZS a T­MAPY” 

  Nastavení konfigurace se okamžitě projevuje v panelu “Hledat” v okně IZS Operátor, viz obr. 

29 

  Obr.  32:  Panel  “Hledat”  umožňuje  vyhledávání  pomocí  nakonfigurovaných  lokátorů,  hledání  v  NISIZS  je  možné  parametrizovat  kategoriemi. 

2.5.1​ ​ Konfigurace lokátoru NISIZS Podpora  geokódovací služby poskytované službami NISIZS je rozšířena proto, aby bylo možné lépe zpřístupnit vyspělé  schopnosti tohoto systému.  Geokódovací   služba  NISIZS  se  musí  do  katalogu   služeb  přidat  pomocí  tlačítka  [GeocodeServer].  Důvodem  je  to,  že  služba   není  realizována  v  technologii  ArcGIS  server,  ale  v  rámci  aplikačního  serveru  IPL služby NISIZS jako  služba  kompatibilní se specifikací Esri GeocodeServer. Jako hodnota URL se proto nastaví adresa REST služby serveru IPL   http://ipl.xxx.xxx:8080/nisizs­gis­search­rest/rest­services/GeocodeServer 

  Obr. 33: Konfigurace lokátoru NISIZS, územní omezení je nastaveno na hodnotu 94 ­ Pardubický kraj. 

30 

Hodnotu vlastnosti “Profil” je nutno nastavit na “NISIZS”, hodnotu property “Attribut” je nutno nastavit na “text”.  V  lokátoru  NISIZS  lze  nastavit  omezení  vyhledávání  na  jeden  kraj  (VÚSC).  Potom  je  hledání  v  okně  “Hledat”  omezováno  na  takto  předdefinovaný  kraj  a  omezí  se  počet  nerelevantních  výsledků.  Toto  omezení  neplatí,  pokud  uživatel (operátor) zapne volbu "Vyhledávat v celé ČR".   Kód Vašeho kraje dle RUIAN zjistíte např. zde ​ http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/vusc/vyhledej​ .  Aby  mohly  být  výsledky hledání správně zobrazeny do  výřezu (ten se nastaví podle velikosti prvku ­ např. ulice, obce)  a  pro  potřeby  zobrazení  geometrie  výsledku  (polotransparentní  barvou)  je  nutno  nastavit  adresu  mapové služby,  která  obsahově odpovídá geokódovací službě NISIZS. Touto službou je:  http://cgis.xxx.xxx:6080/arcgis/rest/services/nisizs_fulltext/MapServer  (adresu je potřeba upravit podle skutečnosti).  Příslušné nastavení se provede v hlavním menu nastavení pomocí “Nastavení” ­ “Informace o poloze”. 

2.5.2​ ​ Doplnění dalších informací do výsledku hledání Atributy  jednotlivých záznamů ve výsledku hledání jsou  v případě lokátoru NISIZS pevně dané (ačkoliv v budoucnosti je  může dodavatel  rozšířit  nebo  upravit).  Hlavně  však  tyto  atributy nikdy  nemohou  obsahovat  krajskou složku geodat. To  je  ostatně důvodem, proč  vznikají  krajské vyhledávací  služby  (lokátory). Na  druhou  stranu  tvorba  lokátorů  je pracná  a  nevyhovují přesně požadavkům  pro vyhledávání v rámci systémů pro OŘ (alespoň se to tak  pro standardním  způsobem   vytvářené lokátory zatím jeví).    Principem pokusu o řešení tohoto problému je následující úvaha:  ●

● ●

Pomocí  konfigurace  Identifikace  (Info)  je   možné  z  dostupných  mapových služeb  získat  informace  o  prvcích  v  daném  místě   (určeno   souřadnicemi  bodu  podle  toho,   kam  uživatel  v  mapě  klikne)  v  rámci  nějaké  tolerance  (zadané v pixelech obrazovky). Rozšířením je možnost generování odkazů na dokumenty a www stránky.  Výsledky  vyhledávání  jsou  primárně  lokalizovány  bodem  (teprve  sekundárně  se  k nim načítá  grafický – liniový  nebo plošný tvar).  Pokud  uživatel  vhodným  způsobem  nastaví   Identifikaci  (i­čko)  a  klikne   přesně  do  místa   výsledku  hledání  (označené v mapě značkou – “pin­em”), tak získá další informace, které doplní výsledek hledání. 

  V  rámci  konfigurace  lokátoru  je  nyní   možné  vybrat  to “dodatečné info”, které se  bude  automaticky aplikovat  na  body  vracené  výsledek  hledání.  Tzn.  systém   provede   identifikaci  automaticky   na  bod vrácený  hledáním a to vždy  pro  ten,  který je v seznamu výsledků vybrán. 

31 

 

 

Obr. 34: V konfiguraci lokátoru je možné zvolit dodatečné info (identifikační dotaz). 

V konfiguraci  lokátoru je tedy  možné vybrat které “identifikační” dotazy se budou aplikovat. V nabídce jsou momentálně   pouze ty, které jsou v konfiguraci Identifikace umístěny na záložce ostatní. 

  Obr.  35:  Nastavení  identifikace  na  záložce  “ostatní”.  Pomocí  metody   “drag&drop”   se  přetahují  služby  z  katalogu  služeb.  Tyto  služby mohou ale nemusí být zobrazeny v mapě.   

32 

Aby  byla  orientace uživatele  zjednodušena,  tak se výsledky  zapisují  nově do dolní části výsledkového panelu hledání a  ne do “Info” panelu, kam by normálně patřily. 

  Obr. 36: Ukázka, jak se vybraný řádek (reprezentující bod) z výsledků hledání rozšiřuje o další informace.   

2.5.3​ ​ Vyhledávání v SQL tabulce Pro vyhledávání je možné kromě služby lokátoru (geokódovací služby) využít i fulltextově indexované tabulky.  Postup  je   snadný:  pomocí  “drag&drop”  přenést  tabulku  z  katalogu  služeb  do  seznamu  lokátorů  (stejně  jako  geokódovací službu) a nastavit následující vlastnosti v sekci “Databáze” (nověji nazvané SQL tabulka):  ● ● ●

Adresa ­ sloupec tabulky který se bude vypisovat jako výsledek hledání  Hledání ­ sloupec tabulky který obsahuje fulltextově indexovaný výraz  Podmínka ­ nepovinná doplňková podmínka pro hledání (doplní se do klauzule where tak jak je) 

  POZNÁMKA:  tuto možnost používat  jen v opodstatněných případech,  z pohledu architektury  systému není takové  přímé  využívání databázových tabulek příliš systémové. Správné řešení by mělo být vytvořit geokódovací službu.    

2.6​ ​ Konfigurace Reverzního geokódování Informace získané pomocí reverzního geokódování se zobrazují v panelu “Územní info” v okně IZS Operátor.  Zobrazené  informace  se  vztahují  k  místu  v   mapě  kde  se  nachází  kurzor.  Informace  se   získávají  buď   prostorovým  dotazem do vrstvy (identify) a nebo lokátorem pomocí reverzního geokódování.    Položky  pro  reverzní  geokódování se  nastavují na příslušné záložce okna “Konfigurace lokátorů”. Stejně jako  v případě  konfigurace vyhledávání se i zde pomocí “drag&drop” přenášejí lokátory z okna Katalogu služeb.     33 

  Obr.  37:  Konfigurace  reverzního  geocodingu,  v  tomto  případě  se  pro zobrazení  hodnot používá šablona obsahující dva atributy ­  krajNazev a okresNazev  (šablony viz kapitola: 2.2 Kofigurace obsahu Info panelu). 

V  panelu  “Územní  info”  se  pak  informace  zobrazují  ve  stejném  pořadí,  v  jakém   jsou  lokátory  uspořádané   v  konfiguračním okně.    Konfigurace  “Reverzního geokódování” spočívá v nastavení následujících vlastností:  ● ● ●

●

Atribut   ­  hodnota,   která  se  vypisuje.  Může   být  prázdný  ­  to  má  smysl  v  případě, že  se  pro zobrazení  hodnot  získaných reverzním geocodingem použije šablona zapsaná do vlastnosti text.  Distance   ­  vzdálenost  v   metrech,  která  se  používá  pro  dohledání.  Je  nutno  nastavit pro bodové  prvky, např.   adresy (typicky 100m).  Text  ­ popisek  předcházející konkrétní hodnotu. Nově zde může být i výraz v podobě template obsahující jeden  nebo  více  atributů,  syntaxe   viz  maptip.  Výhodou  je  úspora  místa  (do  jednoho  řádku   je  možné  vypsat  více  hodnot současně) i úspora komunikace se serverem (zpracuje se jedním požadavkem).  Url ­ adresa použitého geocoding service. 

   

2.7​ ​ Konfigurace spouštění geoprocessingových úloh (analýz) IZS  Operátor   umožňuje  spouštět  geoprocessingové   úlohy,  publikované  technologií   ArcGIS  for   Server,  nebo  službou  kompatibilní se specifikací ArcGIS REST API (GPServer).  Zpracování  úlohy  probíhá  na serveru, klientská  aplikace poskytne potřebné vstupní parametry a zobrazí  výsledek poté,  co je zpracování dokončeno. 

34 

V  aplikaci  IZS  Admin  se  geoprocessingové  úlohy  nepřipravují,  ale  pouze  vyhledávají a nastavují  pro použití  běžným  uživatelem. Katalog služeb zobrazí dostupné geoprocessing servery a úlohy, které jsou jimi publikovány. 

  Obr. 38: Ukázka zobrazení geoprocessingové úlohy v okně Katalogu služeb. 

Geoprocessingové  (GP)  úlohy  se  vkládají  do  konfigurace  pomocí  “drag&drop”  z  okna  Katalogu  služeb  do  panelu  “Geoprocessing”. Následně je možné zvolit popis, který se bude uživateli zobrazovat, způsob upozornění (notifikace) na  dokončení  zpracování   a  důležité  je  nastavení  TaskProfile.  V  případě   použití  GPServeru  NIS  IZS,  je  třeba  v  rozbalovacím  seznamu  vybrat hodnotu NISIZS, v případě  použití služeb ČÚZK, je  třeba nastavit TaskFrofile na hodnotu  ČÚZK. Stisknutím symbolu malé černé tužky u geoprocessingové analýzy lze úlohu přejmenovat. 

  Obr. 39: Konfigurace geoprocessingové úlohy (GP Task). 

  Okno  s  geoprocessingovými  analýzami  se  zobrazí po  stisknutí  tlačítka  “Analýzy”, které je součástí  ribbonu “Nastavení”  v záložce “Ostatní”.  GP  úlohy  mohou   být  velmi  různorodé.  Formulář  pro  zadání  vstupních  parametrů  je  vytvořen  automaticky z  metadat,  které  služba  publikující  GP  úlohu poskytuje.  Vstupní  parametry  znázorněné tučným písmem  jsou povinné,  tudíž  musí  být  nastaveny.  Ostatní  parametry jsou  volitelné, tzn. pokud  nejsou  nastaveny,  analýza bez problémů proběhne. Název  vstupních  parametrů  napovídá,  jaký  grafický  prvek  je  potřeba  nakreslit  či  vybrat  (linie,  bod).  Správnost  nastavení  parametrů  je  vizualizována  zeleným  symbole  check  (“fajfka”)   u  jednotlivých  vstupních  hodnot.  Následující  obrázek  znázorňuje analýzu “Profil ­ NISIZS” s vybranou linií reprezentující lesní cestu. 

35 

  Obr. 40: Vstupní parametry geoprocessingové analýzy. 

Po  stisknutí   tlačitka  “Start”  jsou  vstupní  parametry  odeslány  na  server,  který  je  zpracuje  a  vrátí  výsledek  analýzy. V   případě  analýzy  “Profil  ­  NISIZS”  je  výsledkem  graf   profilu  terénu,  viz  obrázek  níže.  Výsledky  geoprocessingových  analýz mohou mít různé podoby, například rastrová vrstva, u níž se dá měnit také opacita.  Pro  nastavení   GP  analýz  je  třeba  pamatovat  na  povolení  GP  úloh  v  hlavním  menu nastavení  ­ “Nastavení” ­  “GP”  ­  “Povolit geoprocesy”. 

  Obr. 41: Výstup geoprocessingové analýzy “Profil ­ NISIZS”. 

36 

2.8​ ​ Konfigurace a použití časového posuvníku Některé  služby  publikované ArcGIS Serverem mohou podporovat zobrazení v časovém okně. Potom je možné nastavit  přesný  časový  okamžik  a  nebo  interval  (časové  okno),  pro  který  je  v  mapě  zobrazen  platný  stav  vrstvy.   Nastavení  časového  okamžiku,  případně  intervalu,  uživatel  provádí  pomocí  “Časového  posuvníku”.  Aby  bylo  možné  časový  posuvník  používat, musí administrátor  nastavit a  v konfiguraci uložit krok (inkrement) posuvníku a počáteční a koncový  časový okamžik.  Časový  posuvník  v aplikaci  IzsOperátor  je  připraven  pro  použití  při zobrazení  snímků meteorologického  radaru a nebo  modelu Aladin. Obojí je publikované službou ArcGIS serveru. Proto se nastavuje:  ● ● ●

Počáteční hodnota ­ počet dní od aktuálního data (tzn. do minulosti).  Koncová hodnota ­ počet dní od aktuálního data (tzn. do budoucnosti).  Krok časového posuvníku. 

  Obr. 42: Panel časového posuvníku ve výchozím nastavení (2dny dozadu, 2dny dopředu). 

2.9​ ​ Konfigurace statistik Administrátor  má možnost předdefinovat  skupiny/množiny statistik,  které  je možné v  okně  IzsOperátor používat. Takto   je  možné  například zjišťovat počty obyvatel  v území  a  podobně. Příprava se  provádí v panelu “Statistiky” a využívat se  bude opět katalog služeb.    Postup je následující:  ● ● ●

● ●

Nejprve  je  potřeba  stiskem  tlačítka  “Vytvořit  novou  množinu  statistik”  vytvořit  a   pojmenovat  novou  skupinu,   např. “Počet obyvatel”.   Poté se  pomocí  “drag&drop”  z okna  katalogu  služeb přetáhnou mapové vrstvy (Feature Layer), které se budou  využívat. Tyto vrstvy se řadí postupně jako řádky do seznamu “Statistiky”.   Pro  každý  řádek je potřeba nastavit typ  výpočtu “Type”  (Sum,  Min, Max, Count, Average…) a atribut, pro který  se  výpočet   provede.  V  našem  případě  tedy  několikrát  pomocí  “drag&drop”  přetáhneme  vrstvu  reprezentující  územní  jednotku  (obec,  ZSJ),  která  obsahuje  potřebné  atributy   a  postupně  nastavíme  atribut  a  operaci  pro  každý  řádek.  Nic  nebrání  tomu,  využít  různé mapové  vrstvy  (služby),  takže  v jedné skupině  může  být  součet  obyvatel (například věková skupina 0­14) a zároveň například i počet letních dětských táborů (z vrstvy tábory).  Každý řádek je potřeba pojmenovat. Stlačením ikony “tužka” se zobrazí okno pro zadání názvu.  Řádky uspořádat (drag&drop), protože v tomto pořadí se budou zobrazovat i výsledky. 

 

37 

  Obr. 43: Konfigurace skupiny statistik. 

POZNÁMKA: Pokud atribut není numerického typu, je možné použít pouze operace Min, Max a Count.    Takto vytvořené skupiny statistik jsou v okně IzsOperátor k dispozici v panelu “Uložené statistiky” 

  Výpočet statistik vždy probíhá pro území vymezené vybraným grafickým prvkem (polygonem, linií nebo bodem). 

38 

  Obr. 44: Výpočet skupiny statistik ­ prostorové omezení grafickým prvkem. 

2.10​ ​ Konfigurace mapových záložek a kontextů Konfiguraci  mapových  záložek  (bookmarků)  provádí  administrátor  tak,  že   nastaví  požadovaný   výřez   v  mapě,  otevře  nastavení  záložek  a  novou  záložku  vytvoří.  Záložky  je  možné  editovat   (přepisovat)  a  mazat.  K  tomu  slouží  drobné  tlačítka v rohu záložky (tužka, křížek). 

  Obr. 45: Tvorba a editace záložek. 

Při  editaci  (vytváření)  záložky  se  vyplňuje  název  (podle  něhož  je  pak  možné  i  záložku  vyhledávat)  a  barva  záložky   (odlišení pro rychlejší orientaci uživatele).  Součástí  definice  záložky může  být nepovinně i stav  vrstev  ­  tzn.  viditelnost ale i  Where podmínka pro jednotlivé vrstvy  v mapě.  Jednu  ze  záložek  je možné nastavit jako výchozí. Při  načtení konfigurace se poté automaticky aplikuje výchozí záložka,  tzn.  mapové  okno  se  nastaví  na  výřez   uložený  v  záložce,   stejně  jako  stav  mapových  vrstev  (pokud   byl  součástí  nastavení záložky). 

39 

  Obr. 46: Založení nové záložky s nastavením výchozí. 

Konfigurace  kontextů   je podobná  konfiguraci  záložek  s tím,  že  kontext  je  tvořen  stavem  mapových  vrstev  (viditelnost,  opacity). Tedy postup je takový, že v  nějakém výřezu, který je pro to  vhodný obsahem,  se provede nastavení viditelnosti  vrstev (skupin  vrstev)  a případně i opacity vrstev tak, aby obsah mapy v  tomto stavu odpovídal požadovanému kontextu   (například “dopravní nehoda”).   Kontext  uchovává  i  nastavení  dynamických  vrstev.  Je  tedy  možné  např.  vypnout  zobrazení  polohy  techniky  v  rámci  kontextu.  Jeden  kontext  je  možné  nastavit  jako  výchozí  (tlačítko  výchozí).  Pokud   konfigurace  obsahuje   nastavený  výchozí  kontext, potom se tento při načtení konfigurace automaticky aplikuje.  Takto definované záložky a kontexty se ukládají jako součást konfigurace.   POZNÁMKA: záložku, ale i kontext, může vytvořit i uživatel (operátor/technik), ale pouze dočasně (neukládá se). 

2.10.1​ ​ Automatizované přepínání kontextů Kontext je možné přiřadit k typu události. Aktuálně systém pracuje s následujícím číselníkem:  3100  3200  3400  3500  3550  3600  3700  3800  3900   

POŽÁR  DOPRAVNÍ NEHODA  ÚNIK NEBEZPEČNÝCH LÁTEK  TECHNICKÁ POMOC  ZÁCHRANA OSOB A ZVÍŘAT  FORMÁLNĚ ZALOŽENÁ UDÁLOST  OSTATNÍ MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST  PLANÝ POPLACH  JINÉ, ZATÍM NEURČENO 

Typ události pro kontext se nastavuje výběrem v comboboxu 

40 

  Pokud je aktivní  režim “Automatický kontext”, tak se systém  při výběru události v mapě pokusí najít kontext odpovídající  typu události a pokud je nalezen, tak se na tento kontext automaticky mapa přepne. 

  Výchozí  hodnotu  přepínače  “Automatický  kontext”  je   možné   změnit  v  nastavení  v  části  “Záložky”.  Tamtéž  je  možné  určit, zda je tlačítko v ribbonu viditelné. 

2.11​ ​ Konfigurace dalších vlastností Úzké integrace  na  IS OŘ  jsou  klíčovou charakteristikou řešení. GIS, tzn. okno IZS Operátor tvoří  s IS OŘ jeden celek.  Na začátku  této  příručky  byly  zmíněny  dynamické vrstvy.  Ty tvoří hlavní obsah  propojení na IS OŘ, protože  prezentují  “živá” data.   Pro konfigurace integrace na IS OŘ je nutné otevřít okno nastavení vlastností (hlavní menu nastavení ­ “Nastavení”).  Otevře  se okno,  v  němž je množství dalších nastavení. Protože funkčnost  aplikace IZS  Operátor / IZS Admin je  tvořena  z jednotlivých modulů, je nastavení těchto modulů členěno do jednotlivých záložek, které s těmito moduly korespondují.  Většina  z  těchto  záložek  poskytuje  jen  jednoduché  volby  ­   skrýt nebo povolit  nějakou  konkrétní  funkčnost. Například  záložka “Statistiky” umožňuje nastavení těchto vlastností:  ● ●

Povolit statistiku atributu  Povolit uložené statistiky 

To, co je zde nastaveno, pak v ribbonu okna IZS Operátor určuje, zda je příslušné tlačítko zobrazené nebo nikoliv.  Tímto  je  možné  konfiguračně  omezit  uživatelské  rozhraní  aplikace,  podle  potřeb  konkrétní   aplikace,  nebo  omezit  případně i uživatelské role. Jinou možností je odstranit (smazat) příslušný plugin.   

41 

2.11.1​ ​ Konfigurace integrace na IS OŘ Konfigurace integrace na IS OŘ (Spojař, IKIS…)  je skryta v záložce “IS OŘ” a je tvořena z několika částí 

 

2.11.1.1​ ​ Sirény Umožňuje   nastavit  mapovou  vrstvu  sirén,  která  umožňuje   ovládat  sirény  prostřednictvím  integrace  na  Spojař   (a  následně do  externího systému JSVV). Ovládá se pomocí kontextového menu nad prvkem v mapě (hromadné ovládání  výběrem prvků z mapy není zatím umožněno ­ nyní je systém omezen pouze na sirény požárního poplachu). 

 

2.11.1.2​ ​ SaP Zobrazení SaP (síly a prostředky) ostatních složek za celou ČR pomocí přímé integrace na NIS IZS.  

  42 

● ●

●

Cesta na IPL REST službu ​ getSap ​ (ideálně na balancovaný přístup)  REST služba getSap je autorizovaná, jméno a heslo by Vám mělo být předané z ČPOZ.   Heslo  se  do  konfiguračního  souboru  ukládá  v  šifrované  podobě,  není   proto  možné  ho zadat  editací přímo v  konfiguračním souboru (JSON).   Refesh  je  v sekundách pro  automatický dotaz na IPL pro zjištění nového  stavu  (lze  okamžitě  vyvolat stlačením  tlačítka "refresh" v ribbonu) 

2.11.1.3​ ​ Připojení na tabulky databáze IS OŘ

  Připojení  na  databázi  IS  OŘ  je  nutné  pro  zobrazení  objektů,  termínovaných  opatření  a  JPO.  Připojení  může  být  nastaveno dvěma způsoby:  1)

Přímým připojení na Oracle databázi systému IS OŘ. Vyžaduje vyplnit Připojovací řetězec do databáze.  Vnitřně aplikace využívá tyto tabulky (pohledy)  "ISV_MAIN.TMAP_O_PTS"              "ISV_MAIN.TMAP_JPO"              "ISV_MAIN.TMAP_TMI"              "ISV_MAIN.TMAP_DOJEZD”  Názvy  těchto   tabulek  jsou  předem  dané,  proto   se  v  konfiguraci  nenastavují.  Je  nutno  ověřit,  že  uživatel  nastavený v připojovacím řetězci má k těmto tabulkám přístup (readonly).  Správnost  zadání  připojovacích  řetězců a  dostupnost potřebných tabulek je možné ověřit funkcí “Test připojení  do DB” v hlavní menu nastavení ­ “Nastavení” (ikona ozubené kolečko). 

43 

  Obr. 47: Okno testování připojovacího řetězce. 

Připojovací řetězec z okna “Test připojení do DB” se propisuje do nastavení na záložce “IS OŘ” a naopak.    2)

Připojením na službu ArcGIS serveru, který potřebné tabulky publikuje formou mapové služby.  Vyžaduje vyplnit:  a) URL pro Feature layer JPO  b) URL pro Feature layer PTS  c) URL pro Feature layer TMI  d) URL pro Feature layer událostí (používá pouze webový klient)    Tyto služby je potřeba na ArcGIS Serveru vytvořit publikací event layers nad výše zmíněnými tabulkami.  Podrobný popis konfigurace služeb ArcGIS serveru bude doplněn. 

  Způsob připojení (databáze nebo služby mapového serveru) se nastavuje výběrem v položce “Druh připojení”.  POZNÁMKA:   Potřebné  prostředky  pro  připojení  na  databázi  Oracle   (Oracle  client)  jsou  součástí  aplikace  Izs  Operátor/Izs   Administrátor  ­  není  nutné  nic  dalšího  instalovat.  Přesto  by  preferovanou  cestou   mělo  být  propojení  pomocí mapových služeb publikovaných krajským ArcGIS serverem…           

44 

2.11.1.4​ ​ Povolit (GUI) Umožňuje  řídit, které ovládací  prvky  jsou  v  GUI zobrazeny. Např. pro konfiguraci pro GarMon je  žádoucí vypnout vše a  ribbon skrýt (na záložce “Základní”) 

 

2.11.1.5​ ​ Měřítka Zde se nastavují měřítka pro nastavení výřezu na zobrazení události, objektů, TMI atd. 

 

2.11.1.6​ ​ Ostatní

 

45 

2.11.2​ ​ Konfigurace vlastností mapy

  Obr. 48: Vlastnosti mapy. 

Význam těchto vlastností je následující:   

Mapa  ● ●

● ● ●

Animace Pan/Zoom​  ­ čas trvání animace pohybu (efekt) v [ms]. Hodnota 0 znamená vypnuto.  Maximální  měřítko   mapy  ­  určuje  maximální  měřítko,  do  něhož  je  možné  mapu  nastavit  (např.   1:100).  Toto  nastavení  přepíše výchozí hodnotu,  kterou  systém odvodí sám  podle  měřítek  podkladových mapových  vrstev,  které jsou v konfiguraci obsažené.   ○ Zde  má  smysl  nastavit  např.  hodnotu  1:500,  pokud  se  v  tomto  měřítku má zobrazovat  např.  technická  mapa města.   ○ Pokud  je  žádoucí,  aby  se  v  tomto  měřítku  zobrazila  i  podkladová   mapa,  tak  je  potřeba  upravit  její  měřítkový  rozsah  ve  vlastnostech  vrstvy. Podkladová mapa  se  ale  bude  pod  svým měřítkovým  rozsahem  zobrazovat se sníženou kvalitou ­ “rasterizovaně”.  Minimální měřítko mapy​  ­ určuje min. měřítko. Pokud se nastaví, tak za tohle měřítko už mapa “nejde”.  Povolená  měřítka  ­ seznam měřítek, který  se zobrazí v nabídce měřítek (v mapě vlevo dole). Ale jen pro případ,   že není zapnutý režim Snap to Scale.  Snap  to  scale  (Uzamknout na povolená měřítka)  ­ pokud je zapnuto, tak se dostupná měřítka v mapě řídí podle  měřítek  služby  poskytující  dlaždice  základní mapy  ­ nedochází pak k  rasterizaci  dlaždic a  zobrazení  je  věrné.   46 

●

Nabídka v seznamu měřítek (vlevo dole v mapě) se v tomto režimu nastaví na měřítka dlaždic. Nebere se  ohled  na nastavení měřítek v předchozí vlastnosti.  Počáteční extent  mapy  ­  výchozí  rozsah  mapového okna v SJTSK. Celá čísla oddělena čárkou ve tvaru  x1, y1,  x2,  y2  (extent mapy  v požadovaném tvaru je možné získat zkopírováním do schránky v kontextovém menu nad  levým panelem v oblasti zobrazených souřadnic). 

 

Přehledová mapa  ● ● ● ●

Faktor měřítka​  ­ určuje, o kolik menší je měřítko v přehledové mapě, než v hlavní mapě.  Statická​  ­ přepne do režimu kdy je měřítko pevně dané následujícím parametrem.    Limit měřítka ​ ­ měřítko pevné pro režim “Statická” a jinak minimální.  Středový bod ​ ­ jen pro režim “Statická”. 

 

Nástroje  ● ●

Měření​  ­ určuje, zda jsou v ribbonu dostupné nástroje pro měření.  Zobrazení   levého  panelu  ​ ­  určuje,  jak  bude  zobrazen  levý  panel  (Normální,  Kompaktní,   Žádný).  Např.  v  konfiguraci pro Garmon bude vhodné nastavit “Kompaktní” případně úplně vypnout ­ “Žádný”. 

  POZNÁMKA:   Režim  “Snap  to  scale”   /  “Uzamknout  na povolená  měřítka”  je  možné  měnit  i  v  mapovém  okně,  pomocí  tlačítka ve tvaru “zámku” 

 

2.11.3​ ​ Konfigurace “Základní” Zde je několik vlastností, které se nevešly nikam jinam... 

  ● ●

Animace​  ­ zapíná animační efekt ovládacích prvků GUI.  Viditelnost  ribbonu  ​ ­  výchozí  stav   ribbonu  (pro  konfiguraci  GarMon  doporučujeme  vypnout,  tzn.  je   ve  stavu  skrytý / collapsed). 

47 

2.11.4​ ​ Konfigurace zobrazení Obrazu společné operační situace “OSOS”

  ● ● ● ●

Časovač (refresh) ­ perioda v sec. pro automatické zjištění nového stavu na IPL  (lze okamžitě vyvolat stlačením tlačítka "refresh" v ribbonu)  Url  služby  ­ getList  a  getZakres  ­  IPL REST služby  pro  načtení obrazu a seznamu verzí (ideálně balancovaný  přístup na IPL)  Url SOAP služby ­ služba IPL DatovaVeta, pro odesílání editace obrazu  Odesílatel Id, kod ­ UUID OŘ a Kód OŘ dle číselníku ČP OZ 

POZNÁMKA:  Obraz společné  operační  situace se  službou  IPL zjišťuje a  zobrazuje vždy jen  k vybrané události v  rámci  okna IZS Operátor v aplikaci Spojař. 

2.11.4.1​ ​ Test podpory OSOS Pro  testování podpory obrazu společné operační situace  slouží tlačítko v Hlavním menu “Test OSOS  (IPL)”. Pokud  jsou  Url   služby  (endpointy)  nastaveny  správně  a  připojení  funguje,  v okně  testu  se zobrazí  text  viz  následující  obrázek.  V  opačném případě se vypisuje příčina chyby a test skončí neúspěchem. 

  Obr. 49: Okno testování podpory OSOS. 

 

48 

2.12​ ​ Konfigurace Informací z KN Pomocí modulu Informace z KN lze k parcele nebo budově zobrazit výpis z KN.  

  Využívá  se  přitom  “​ Webové  služby dálkového  přístupu  k údajům  katastru  nemovitostí  České republiky​ ”  (WSDP).  Tyto  služby mohou využít pouze registrovaní uživatelé. 

  Obr. 50: Konfigurace KN. 

  Význam vlastností v konfigurace je tento: 

Vrstvy  ● ● ● ● ●

Atribut Id budovy​  ­ atribut (běžně BUD_ID), který nese identifikátor budovy dle ISKN.  Atribut Id parcely​  ­ atribut (běžně PAR_ID), který nese identifikátor parcely dle ISKN.  Tolerance​  ­ tolerance (v pixelech) pro identifikaci prvku v mapě (zadat malé číslo 0 nebo 1).   Vrstva  budov  ­   URL   ArcGIS  map  server  služby  končící  podvrstvou   reprezentující  budovy  a  obsahující  výše  zadaný atribut “Id budovy”.  Vrstva  parcel  ­   URL   ArcGIS  map  server  služby  končící  podvrstvou   reprezentující  parcely  a  obsahující  výše  zadaný atribut “Id parcely”. 

 

49 

WSDP  ● ● ●

Důvod​  ­ přednastavený důvod reportu (obvykle číslo jednací).  Uživatelské jméno​  ­ jméno uživatele pro přístup na WSDP.   Uživatelské heslo​  ­ heslo uživatele pro přístup na WSDP. 

2.13​ ​ Registrace databázové tabulky do katalogu služeb Postup pro registraci databázové tabulky je následující.  1. Pomocí tlačítka “Přidat” s volbou “SQL” 

  2. Zobrazí se okno pro nastavení parametrů pro připojení databázové tabulky 

  3. Vyplnit parametry (je nutno znát názvy sloupců předem, protože v současné verzi IzsAdmin je systém nenabízí)  4. Tlačítkem [Test] ověřit platnost nastavení 

50 

5.  Tlačítkem  [Ok]  tabulku  uložit  do  katalogu  služeb  pro  další  využití   (tabulky  SQL  databáze   lze  použít  jako  vrstvy  v  mapě, pro zobrazení směrů i pro vyhledávání)    

Význam parametrů:  ● ●

Název ­ název připojení v rámci katalogu služeb (nemá aplikační význam)  Connection string ­ připojovací řetezec pro připojení k datovému zdroji platný v systému MS Windows.   Obsah připojovacího řetezce se pro různé databáze liší.   ○ Pro Oracle (např.)  DATA SOURCE=(DESCRIPTION =(ADDRESS_LIST = (ADDRESS = (PROTOCOL = TCP)(HOST  =121.22.11.11)(PORT=1521)))(CONNECT_DATA=(SID=alfa)));USER ID=hero;PASSWORD=123 

○

Pro MS SQL (např.)  Server=sadoc.tmapy.cz;Database=GIS;User Id=sde; Password=123; 

POZNÁMKA: dobrou pomůckou je otevřít okno “Test připojení do DB” (přes hlavní menu nastavení), protože  zde je platný připojovací řetězec a zobrazeny jsou i tabulky pro jednotlivé dynamické vrstvy v rámci Oracle  databáze IS OŘ. Např. tabulka (pohled) ISV_MAIN.TMAP_JPO reprezentuje v databázi JPO.  Pro případ tabulek v databázi IS OŘ je X­souřadnice je vždy JTSK_X, Y­souřadnice je JTSK_Y a sloupec pro  položka Shape má název SHAPE.  ● ●

Typ DB ­ možné hodoty jsou Oracle, MSSQL a PostgreSQL  Souřadnicový systém ­ volba souřadnicového systému v němž jsou uložené souřadnice prvků  ○ EPSG 2065 – SJTSK v kladných x,y  (používá většina tabulek v rámci databáze IS OŘ)  ○ EPSG 5514 – SJTSK v záporných souřadnicích (ESRI​ :102067)   ○ EPSG 4326 ­ WGS84 

2.14​ ​ Kontrola služeb V podezření,  že se  mapové vrstvy nezobrazují nebo ostatní funkce založené na mapových službách nechovají správně,  lze  otestovat  dostupnost  těchto  služeb  přes  tlačítko  “Kontrola  služeb”  v   ribbonu  “Konfigurace”.  Po   stisknutí  tohoto  tlačítka  se  v  pravém  dolním  rohu  aplikace  zobrazí  okno  hlášení  s  výsledky   testu.  V  tomto   okně  se  zobrazí  počet  testovaných služeb a v případě chyby připojení  se vypíše,  které služby nejsou  dostupné. Příklady výsledků kontroly jsou   zobrazeny na následujících obrázcích.  Při  spuštění  aplikace  se  tato  kontrola  provádí  automaticky  (tzn.  i  v aplikaci  Spojař a IKIS  ­ od  verze  GIS  komponent  1.0.8) 

  Obr. 51: Výsledek kontroly služeb, kdy jsou všechna připojení v pořádku. 

51 

  Obr.  52:  Výsledek  kontroly,  kdy  došlo  k  chybě  připojení  (červené  okno  vlevo).  První  řádek  v  okně  hlásí  počet  zpráv  ­  šipkami  u  tohoto čísla se posunujeme mezi jednotlivými hlášeními (žluté okno vpravo). 

Poznámka:  Pro  zjištění  podrobností  o  případné  chybě  slouží   soubory  s  příponou  *.log.  K  těmto  souborům  se  dostaneme  přes   hlavní  menu  nastavení  ­   “Otevřít  složku  s  logy”.  V  tomto  případě  je  užitečný  soubor  “gis.log”,  kde  najdeme podrobnosti popisující selhání připojení. V případě aplikace Spojař a IKIS jsou logy v adresáři logs. 

3​ ​ Tipy a triky 3.1​ ​ Určení souřadnicového systému do mapy Souřadnicový  systém  mapy  se  v  aplikaci  nastavuje  podle  první  mapové  vrstvy,  která  se  načte.   Do  té  doby  není  definovaný. Souřadnicový systém, který je právě nastavený, je vidět v dolní části okna  “Mapové vrstvy”. 

  To,  že   je  pro  mapu  nastaven  S­JTSK  (kód  Esri  102067),  ale  neznamená,  že  nelze  použít  jiné mapové  služby než v  tomto   souřadnicovém  systému.  Mapový  server  provádí  transformaci  “on  the  fly”  a  vrací  výsledek  transformovaný do  požadovaného  souřadnicového  systému  mapy.  Neplatí  to  však  pro  “kešované  služby”  ­ mapové  dlaždice ­  zde  musí  SRID odpovídat mapě.    Ačkoliv  je  možné  použít i jiné souřadnicové  systémy než S­JTSK  (102067),  nejsou  aplikací plně podporované. Je tedy  možné  pracovat s  mapou  např. ve  WGS84  nebo WebMercator,  ale nebudou  se  správně  zobrazovat dynamické vrstvy  (události, technika…). Mapa tedy musí být pro praktické použití v rámci IS OŘ nastavena na S­JTSK.  Z důvodu technologického omezení není možné jednou nastavený SRID změnit bez restartu aplikace. 

3.2​ ​ Nastavení webové proxy Technologie,  která  je  pro  vytvoření  aplikace  IZS  Admin  /  IZS   Operátor  použita,  je   shodná  s  technologií,  na  které  je  postavený Spojař 6. Je to .NET framework firmy Microsoft (nativní platforma a běhové prostředí OS Windows).  Prostředí .NET přebírá (sdílí) nastavení proxy provedené ve Windows, obvykle v prohlížeči IE.  52 

Je ale  možné  konfigurovat proxy nezávisle na  tom, a to na úrovni  systémového konfiguračního souboru App.config  (to  může být IzsAdmin.exe.config nebo Spojar.exe.config).  Tam lze doplnit sekci <system.net> a v ní nastavit proxy.   Například takto lze nastavit výjimky pro adresy  cgissrv1 a ipl1.     <system.net>        <defaultProxy          enabled="true"          useDefaultCredentials="true">                                                      <proxy            usesystemdefault="true"            bypassonlocal="true"/>                  Více informací v ​ dokumentaci network settings ​  .NET framework.   

3.3​ ​ Použití podmínky Where v rámci nastavení záložek Záložky  si  mohou  ukládat  stav  vrstev  ­  tzn.  jejich  viditelnost  nebo  opacitu  ­  ale   také  některé   části  nastavení,  např.  podmínku WHERE u vrstev typu FeatureServer. Pro tuto podmínku se používá některý z atributů vrstvy.  Pro  příklad  si  vezměme  vrstvu  ZSJ  (Základní  sídelní  jednotky).  Pokud  chceme,  aby   se  nám   v  záložce  zobrazovala  pouze  jedna  určitá  ZSJ,  musíme  v  nastavení  vrstvy  (v  panelu  konfigurace  mapových  vrstev)  této  vrstvě  přiřadit  podmínku  ​ ATRIBUT   =  hodnota​ ,   př.  ​ KOD_ZSJ  =  '002577'​ .  Poté  vytvoříme  novou  záložku  se  zaškrtnutím  možnosti  “Uložit stav vrstev” a uložíme ji např. pod názvem “Věstoňovice”.  Pokud  potom  zrušíme  podmínku  Where   u  vrstvy  ZSJ,  přesuneme   se  na jiné území  a  klikneme na  uloženou  záložku  “Věstoňovice”,  zobrazí se  nám uložený  výřez  mapy a pouze jedna jediná  jednotka ZSJ. Příklad této  situace je zobrazen  na následujícím obrázku.  POZNÁMKA:   Hodnotu  atributu  vrstvy  lze zjistit  například  použitím  šablony pro maptip v  okně  konfigurace Identifikace  (př.: ZSJ: {KOD_ZSJ}, {NAZZSJ} ­ v okně maptipu se zobrazí kód a název ZSJ).  POZNÁMKA:  Praktické  využití této  funkčnosti je u specifických  témat. Například pokud máme data o chovech skládající  se  z  několika  překrývajících  se  vrstev   (například  ochranná   pásma).  Pokud  potřebujeme  zobrazit  data  pro  jednotlivé  chovy zvlášť,  je  vhodné vyřešit  tuto  situaci použitím  podmínky  where u  každé z  vrstev a  vyfiltrovat  tak  data pouze pro  daný chov. 

53 

  Obr. 53: Příklad zobrazení vrstvy ZSJ s nastavenou Where podmínkou uloženou v nastavení záložky. 

3.4​ ​ Nastavení výchozí záložky a kontextu Pro  usnadnění  práce  operátora  je  vhodné  nastavit  pro  konfiguraci  výchozí  záložku  a kontext.Takováto záložka nebo  kontext může být pouze jeden a nastavení “výchozí” znamená, že se automaticky načte při spuštění konfigurace.  Výchozí  záložka  je  užitečná  v  tom,  že  při  spuštění  konfigurace  se  mapové  okno  zazoomuje  automaticky  na  uložený  výřez.  V  rámci  výchozího  kontextu  jde  především  o  nastavení  viditelnosti  mapových  a  dynamických  vrstev.  Více  o  tvorbě a editaci kontextů je popsáno v kapitole 2.10 Konfigurace mapových záložek a kontextů. 

  Obr. 54: Nastavení výchozího kontextu. 

54