Řízení oběžného majetku a řízení zásob
1) Technické dokonalosti 2) Vyspělosti a vzdělanosti 3) Obchodní zdatnosti: a) cenovou politiku b) průzkum trhu c) ochranu proti rizikům podnikání d) majetkově finanční stabilitu: - poměr mezi jednotlivými složkami majetku - poměr mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu - vzájemný vztah mezi jednotlivými složkami majetku a mezi jednotlivými druhy používaného kapitálu
1) Rozsah podnikových výkonů, výrobků a služeb 2) Stupeň využití celkového majetku - lepší využití snižuje potřebu majetku - menší využití zvyšuje potřebu majetku (např. tržby : Ø stav majetku) 3) Cena majetku: - SA - Zásob - Pohledávek
1) Technická náročnost výroby 2) Konkrétní ekonomická situace podniku a orientaci jeho hospodářské politiky 3) Na variantě odpisů 4) Na stupni rozvinutosti peněžního a kapitálového trhu
Oběžný majetek a jeho řízení Oběžný majetek: - tvoří významnou součást majetku - setkáváme se s ním u všech podniků bez ohledu na jejich právní formu, velikost, druh činnosti apod. Oběžný majetek se vymezuje z hlediska: - časového - funkcí, které má v podniku - normativního vymezení
Vymezení oběžného majetku z hlediska časového
1) OM zabezpečuje potřebnou platební schopnost podniku - likvidní funkci 2) OM slouží jako záruka závazků - úvěrů podniků záruční funkce 3) Část majetku slouží jako rezerva pro krytí nejrůznějších rizik -rezervní funkce - výkyvy v dodávkách materiálů apod.
Funkce oběžného majetku 4) Zajišťuje hladký, bezporuchový koloběh majetku a kapitálu podniků a tím činnost podniků - vnitřní funkce 5) Ovlivňuje hospodářské výsledky podniků, jelikož s jeho velikostí a strukturou jsou spojeny náklady – finanční funkce 6) Prostřednictvím OM realizují podniky ekonomické a finanční vztahy ke svému okolí: dodavatelům, odběratelům, zaměstnancům, zahraničí, věřitelům, vlastníkům, státu - vnější funkce
Jde o tzv. reziduální vymezení OM: OM zahrnuje různorodé složky majetku a není považována za nějakou ekonomicky stejnorodou kategorii.
1) Podle skladby: viz majetková struktura 2) Podle vázanosti: - vázaný v hmotných složkách - vázaný v peněžních prostředcích 3) Podle stupně likvidnosti: - finanční majetek - pohledávky - zásoby
1) 2) 3) 4)
Jednorázově se spotřebovává Svoji hodnotu předává jednorázově Rychle se obrací Nejlikvidnější část majetku podniku
Další specifika oběžného majetku Některé složky OM: - mají delší dobu použitelnosti než 1 rok - se spotřebovávají postupně - z různých důvodů jsou méně likvidní - část OM je v podniku z různých důvodů přítomna trvale
Definice oběžného majetku Oběžným majetkem se rozumí ta část majetku podniku, která funguje a používá se krátkodobě, zpravidla v rámci jednoho roku.
Řízení oběžného majetku Jedná se o vědomou činnost podniku, která zahrnuje: - analýzu majetku - stanovení a udržení optimální výše - udržení struktury a míry využívání OM odpovídající potřebám, možnostem a cílům podniku
Řízení oběžného majetku Řízení OM vychází ze záměrů podnikatelské činnosti podniku a respektuje: - situaci podniku - podmínky na trhu práce, kapitálu a zboží ovlivňujících potřebu OM - využívání technických a ekonomických faktorů ovlivňujících potřebu OM, - navazuje na řízení ostatních činností podniku a musí s nimi být koordinováno
1) Řízení celkové potřeby OM 2) Řízení zásob 3) Řízení peněžních prostředků 4) Řízení pohledávek
Celkovou potřebou OM se rozumí výše OM, potřebná pro zajištění předpokládaného rozsahu výkonů podniku. Zároveň určuje potřebnou výši finančních zdrojů pro její krytí, označuje se jako kapitálová potřeba OM
- Celkovou průměrnou potřebu v průběhu určitého období - Nebo jako sezónní průměrnou potřebu (k určité části roku) - Okamžikovou potřebu k určitému datu
Kapitálová potřeba OM Kapitálová potřeba OM vzniká okamžikem placení výdajů podniku na OM (nákup materiálu, surovin, placením mezd, nákup zboží pro další prodej), trvá po dobu skladování výrobních zásob, pohledávek… až do okamžiku, kdy se vynaložené prostředky (peníze) opět vrátí.
K A P I T Á L O V Á P O T Ř E B A
O B Ě Ž N É H O M A J E T K U
PKPOM = PDPOM x PDVOM kde: 1) PKPOM = Průměrná kapitálová potřeba OM v Kč 2) PDPOM = Průměrná denní potřeba (výdaj) celkového OM v Kč 3) PDVOM = Průměrná doba vázanosti (obratu) celkového OM ve věcných formách ve dnech
a) PDPOM = Celková potřeba OM : počet dní za příslušné období b) PDPOM = Průměrný stav OM : doba obratu OM
PDVOM lze vypočítat následovně: a) PDVOM = Počet dní příslušného období : počet obrátek OM b) PDVOM = Vážený průměr dob vázanosti jednotlivých složek OM, kde vahami je obrat (tržby, výdej) příslušné složky OM za dané období
Řízením zásob se rozumí soubor relativně samostatných činností, jejichž účelem je: - zajistit plynulý a bezporuchový chod výroby - zajistit potřebné množství zásob včetně pojistných - zajistit zásoby v odpovídající struktuře a kvalitě - zajistit zásoby ve správně době na potřebném místě - při minimálních nákladech spojených se zásobami
Řízení zásob Řízení zásob zahrnuje: 1) Řízení výrobních zásob 2) Řízení nedokončené výroby 3) Řízení hotových výrobků 4) Řízení zboží 5) Analýzu minulého vývoje zásob 6) Analýzu současného vývoje zásob 7) Určování budoucího- předpokládaného vývoje zásob a jeho hodnocení
Řízení zásob Řízní zásob se zejména orientuje na: a) usměrňování objemu zásob b) strukturu zásob c) míru využívání zásob
Faktory ovlivňující objem zásob Faktory: a) Technicko-ekonomické: - objem výkonů - délka dodávkových, výrobních a odbytových cyklů - organizace zásobování, výroby a odbytu - úroveň cen nakupovaných zásob - úroveň skladovacích a dalších nákladů
Faktory ovlivňující objem zásob Faktory: b) Společensko-ekonomické (tržní): - kapacita a struktura trhu - rovnováha či nerovnováha nabídky a poptávky - regulační opatření státu
Řízení zásob – výpočty a modely I) Průměrná výše výrobních zásob II) Okamžik objednávky nové dodávky III) Zásobovací rovnice IV) Baumolův model V) Výpočet optimální velikosti dodávky zásob
Řídí hladiny zásob Řídící hladiny představují různě charakterizované úrovně zásob: Zásoba maximální přestavuje maximální velikost zásoby, které je dosaženo v okamžiku dodávky. Zásoba minimální představuje minimální velikost zásoby, pod kterou je zásobovací tok přerušen. Teoreticky lze předpokládat, že se jedná o zásobu rovnou nule. V praxi ji lze také stanovit na úrovni pojistné zásoby. Zásoba pojistná se vytváří proto, aby bylo možné snížit riziko nepříznivých vlivů, např. nepravidelnost dodávek.
Řídí hladiny zásob Objednací zásoba představuje takovou výši zásob, při níž se musí vystavit objednávka, aby dodávka přišla nejpozději v okamžiku dosažení minimální velikosti zásob. Pořizovací lhůta je doba, která uplyne mezi rozhodnutím vystavit objednávku a realizací dodávky. Dodávkový cyklus je doba mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami.
I) Průměrná výše výrobních zásob Vyjadřuje průměrný stav zásob za zvolené období, a v tomto smyslu stav trvalý, kolem něhož zásoby kolísají. PVZ = PDSZ x PDVZ kde: PVZ = průměrná výše zásob v Kč
PDSZ = denní spotřeba zásob v Kč PDVZ = doba vázanosti zásob ve dnech
Řízení zásob a) Výpočet PVZ (průměrné výše zásob v Kč) Při rovnoměrné spotřebě zásob se PVZ vypočte: Maximální zásoba + minimální zásoba PVZ = 2
Řízení zásob
b) PDVZ = doba vázanosti zásob ve dnech PDVZ = (DC : 2) + PZ + TZ DC = dodávkový cyklus ve dnech (je to vážený průměr z dob jednotlivých dodávkových cyklu a vahami jsou objemy příslušných dodávek) PZ = pojistná zásoba ve dnech TZ = technologická zásoba ve dnech
Průběh zásobování a spotřeby PZ průměrná zásoba při rovnoměrné spotřebě PZA průměrná zásoba při rychlejší spotřebě na počátku dodávkového cyklu PZB průměrná zásoba při pomalejší spotřebě ba počátku dodávkového cyklu Výše zásob maximální B
VZ
VZ
PZ
průměrná
PZB
PZA
A
minimální pojistná dodávkový cyklus (dny)
C
čas
Používá se u konkrétních druhů zásob, které jsou obtížně obstaratelné nebo nedostatkové
OOND = (PZ x DSZ) + (DVO x DSZ) kde: OOND = okamžik objednávky nové dodávky (Kč, popř. naturální jednotky) PZ = pojistná zásoba ve dnech DSZ = denní zásoba ( Kč, popř. naturálních jednotkách) DVO = doba pro vyřízení objednávky ve dnech
KSZ = PSZ + NZ – SZ kde: KSZ = konečný stav zásob (na konci období) PSZ = počáteční stav zásob (na začátku období) NZ = nákup zásob během období SZ spotřeba zásob během období
Předpoklady Baumolova modelu: - spotřeba zásob je přesně predikovatelná - spotřeba zásob je rovnoměrná - objednávky jsou vyřízeny okamžitě a také hned doručeny
Baumolův model při lineární spotřebě zásob
Vývoj spotřeby zásob 40 Vý še zá 30 so b 20
Průměrná výše zásob
10
10
20
30
Čas - dny
Baumolův model při lineární spotřebě s udržováním pojistné zásoby
V ýš e zá so b
90
Maximální výše zásob
50
Průměrná výše zásob
10
Pojistná výše zásob
0 10
20
30
Čas - dny
Slouží k zabezpečení plynulého chodu podniku při nejrůznějších výkyvech způsobených: - výkyvy ve spotřebě zásob - výkyvy v délce dodávkových cyklů - výkyvy ve výši (velikosti) dodávky - ostatní příčiny (živelné události, chyby v řízení zásob)
- vážou část finančních zdrojů - vyvolávají náklady spojené s udržováním zásob - nepřinášejí bezprostředně žádné výnosy - jejich nedostatečná úroveň (popř. nulová) vede ke ztrátám z nedostatku zásob - ovlivňují celkovou finanční stabilitu a rovnováhu podniku
Celkové náklady spojené s hospodařením se zásobami Se skládají: I) Pořizovací náklady II) Skladovací náklady III) Náklady nedostatku zásob
I. Pořizovací náklady se skládají: a) cena zásob (cena x množství) b) náklady na objednávku: - objednací náklady - administrativní náklady - jednání s dodavatelem a přepravcem - ostatní
II. Skladovací náklady se skládají: - vlastní náklady na sklady (odpisy) - údržba a provoz skladů (osvětlení, otop, chlazení, úklid, údržba, opravy) - úroky z úvěru na skladovací zásoby - ostatní náklady (např. pojištění zásob, budov …)
III. Náklady nedostatku zásob
- ušlý zisk - cenová diferenciace při použití dražšího materiálu - pokuty za opožděné dodání či nedodání zboží
Vývoj nákladů spojených s hospodařením se zásobami v závislosti na počtu objednávek
Výše nákladů celkové
pořizovací
skladovací
QOPT
počet objednávek
Vývoj nákladů spojených s hospodařením se zásobami v závislosti na velikosti objednávky Výše nákladů celkové
skladovací
pořizovací
QOPT
velikost objednávky
V) Celkové náklady spojené s pořízením a hospodařením se zásobami Np * S N=
Ns * Q +
Q
+C*S 2
Kde: N = celkové náklady spojené s pořízením a hospodařením se zásobami Np = náklady pořizovací na jednu dodávku (objednávku)
S = plánovaná spotřeba v technických jednotkách za příslušné období Ns = průměrné náklady na skladování jedné jednotky (hmotné) za určité období Q = velikost dodávky (objednávky) v hmotných jednotkách C = cena za jednotku materiálu
S:Q = počet dodávek (objednávek) za příslušné období Q:2 = průměrná zásoba (běžná, pojistná zásoba se zde neuvažuje)
VI) Výpočet optimální velikosti dodávky zásob 2 * Np * S
Qopt = Ns
kde: Qopt = optimální velikost dodávky Np = náklady pořizovací na jednu dodávku (objednávku) Ns = průměrné náklady na skladování jedné jednotky (hmotné) za určité období
Další možnosti řízení zásob Využití dalších způsobů řízení zásob: a) Metoda ABC b) Just- in - Time c) Outsourcing ve skladování d) Konsignační sklady
Metoda ABC - Využívá se pro řízení kdy počet skladovaných položek , které lze považovat za homogenní, se pohybuje ve vyšších řádech. - Podstatou této metody je, že rozčleňuje položky do tří skupin podle významu a v jednotlivých skupinách aplikuje diferencovaný přístup k řízení zásob. - Skupiny A, B, C.
Metoda ABC Skupina A zahrnuje položky: - které tvoří relativně vysoký podíl na hodnotově vyjádřené spotřebě zásob (60-80%) - při relativně malém podílu na celkovém počtu položek (5-20%) Podnik zde může uplatňovat preciznější režim řízení zásob. Lze zde aplikovat permanentní kontrolu zásob a to individuálně pro každou položku
Metoda ABC Skupinu B zahrnuje položky: - aby jejich podíl na hodnotově vyjádřené spotřebě zásob odpovídal podílu na celkovém počtu položek (10-20%) Podnik stav zásob těchto položek sleduje méně často. Kontrolní režim bývá periodický.
Metoda ABC Skupinu C: - tvoří ostatní položky, které tvoří velmi malý podíl na hodnotové spotřebě zásob (5-20%) - při majoritním podílu na celkovém počtu skladovaných položek (60-80%) Podnik kontrole těchto položek věnuje nejmenší pozornost.
Just –in-Time - Je paradoxní mluvit o JIT jako o metodě řízení zásob, jelikož její důsledná aplikace by vedla k “nulové“ úrovni zásob. - Pokud bude fin. manažer pracovat ve společnosti a v podnikatelském prostředí, kde je možné aplikovat JIT, odpadá mu velká starost – jak a při jakých nákladech na kapitál financovat zásoby.
Just –in-Time Podstatou je, že dva sousedící články zásobovacího řetězce si časově a prostorově vyhovují. Odběratel dostává materiál, výrobek, zboží v okamžiku právě kdy jej potřebuje. Pokud dodavatel plní požadavky právě včas, není nutné vytvářet zásoby. Při správné aplikaci této metody by nemělo docházet k vynucení tvorby zásob ani na straně poptávající ani na straně dodávající.
Just –in-Time Problémy znesnadňující úspěšné fungování JIT: - Spolehlivost dodavatele, který dodá 100% svých výrobků nejen včas, ale i v potřebné kvalitě, - Dostupnost dopravních služeb, které jsou schopny dodat s danou přesností frekvencí zboží či materiál na určené místo, - Rychlá reakce všech článků logistického řetězce na vzniklé poruchy tak, aby prodleva v jedné části automaticky nevyvolala zpoždění ostatních prvků systému.
Just –in-Time Závěr: - Jen obtížně lze předpokládat, že JIT bude v masovém měřítku fungovat ve městech, kde jsou na denním pořádku dopravní kolapsy. - Rozvoj expresních distribučních služeb (DHL apod.) je naopak faktorem, který tento přístup činí alespoň u některých subjektů reálným a z hlediska financování velmi příznivým.
Outsourcing ve skladování Další formou optimalizace zásobovacího procesu je využití tzv. ukladatelských skladů, které jsou většinou distribučního charakteru. Nezávislá společnost, která není spojena s žádným podnikem, provozuje sklad, který využívá velké množství nájemců. Nájemci pomocí IS řídí vyskladňování, ale fyzicky se na skladovacích operacích nepodílejí. Nájemci odesílají požadavky do systému elektronickou poštou.
Outsourcing ve skladování Zboží ve skladech je ve vlastnictví firem a jsou v něm vázány finanční prostředky. Skladovací náklady tvoří určitá smluvní částka placená za poskytování skladovacích služeb. Touto formou lze snížit celkové náklady související se zásobováním.
Konsignační sklady Dodavatel si zřídí sklad u svého odběratele a v okamžiku vzniku potřeby si odběratel může kdykoliv požadované položky odebrat. Při odběru zboží většinou odběratel nemá povinnost okamžité platby. Odběratel tak získává bonus v předem dohodnuté době splatnosti.
Konsignační sklady Výsledek: Nutnost zásob zde není zrušena, zásoby existují. O zásoby se stará dodavatel.
