Řízená dokumentace Příloha č. 1

Řízená dokumentace

Přílohy připojovacích podmínek PT – verze únor 2016

Příloha č. 1



Příloha č.2



Příloha č.3/a



Příloha č.3/b



Příloha č.3/c



Příloha č.4



Příloha č.5


Příloha č.6

KONZERVACE NĚKTERÝCH VYBRANÝCH ÚSEKŮ POTRUBNÍ SÍTĚ PT 1 . K O N Z E R V AC E P O T R U B N Í C H Ú S E K Ů Konzervace může být navržena jako mokrá, suchá, s opakovaným dodáním inhibitoru i s jednorázovou aplikací inhibitoru pro období pěti let. Cílem řešení je minimalizovat poškození nepoužívaných úseků potrubních rozvodů.. Součástí řešení je nejen návrh řešení, ale i technický popis aplikace inhibitoru. Základem řešení je rozdělení úseků potrubí do typů podle konfigurace, geometrie, délek.Řešení vychází jednak ze suché, jednak z mokré konzervace s použitím vhodného inhibitoru. Z mnoha inhibitorů, které jsou vyráběny většinou velkých chemických koncernů, je doporučen přípravek firmy Cortec (USA), označovaný jako VpCI609, jehož výhody jsou následující:. Účinné látky – tzv. VCI (volatile corrosion inhibitors) jsou chemické sloučeniny s nízkou tenzí par, tzn. látky těkavé při pokojových teplotách. Při vytvoření uzavřeného prostoru nad chráněným povrchem kovu se molekuly VCI odpařují a vytváří uvnitř obalu mikroklima. V atmosféře bohaté na VCI molekuly dochází k jejich kondenzaci a pokrytí povrchu kovu jejich mikroskopickou vrstvičkou, která zabrání přístupu látkám působícím korozi . Bariéra uzavírající chráněný prostor omezuje ztrátu VCI mimo tento prostor a zajistí tím jak dostatečnou počáteční koncentraci účinných látek, tak i požadovanou dobu ochrany. K výhodám tedy patří zvláště:  Těkavé částice pronikají do všech těžko přístupných míst a štěrbin.  Látky VpCI jsou aktivní minimálně po dobu 24 měsíců.  Kvalitním uzavřením lze dosáhnout účinné ochrany až po dobu 5 let. Z vlastností a výhod inhibitoru VpCI je nutno uvést :  třífázová ochrana na molekulární úrovni  univerzální složení produktů umožňuje aplikaci v mokrém i suchém prostředí  neobsahuje nitrity, fosfáty ani silikáty  VpCInepotřebují doplňování  velmi blízko neutrální hodnotě pH  jedna aplikace, trvalá ochrana  jednoduchá aplikace, jednoduché odstranění  bezpečné pro životní prostředí  stálá ochrana proti všem druhům koroze  nezvyšuje alkaličnost prostředí

1.1

Suchá konzervace

Suchá konzervace předpokládá vysušení konzervovaného prostoru zdrojem suchého vzduchu s vlhkostí pod 20% rel. Princip je následující: Potrubí je odvodněno a sušeno suchým vzduchem (vzduch z kompresoru za vymražením) až do stavu, kdy vycházející vzduch bude mít relativní vlhkost pod 20%. Pak se potrubí uzavře. Po několika dnech se potrubí otevře a opět se profukuje suchý vzduch za současného měření vlhkosti. Pokud bylo potrubí suché, relativní vlhkost je dále pod 20%, pokud byla v nejnižších místech hladina vody, dojde ke zvýšení vlhkosti a sušení je nutno opakovat až do stavu, kdy vycházející vzduch bude mít opět relativní vlhkost pod 20%. Počet kroků spojený s otevíráním, opětovným sušením a uzavíráním závisí na kvalitě odvodnění. Po vysušení je nutno potrubí definitivně uzavřít.

1.2

Mokrá konzervace

Mokrá konzervace předpokládá napuštění konzervovaného potrubí vodou s vhodně zvoleným inhibitorem. Inhibitor koroze je chemická látka, která při přidání do kapaliny nebo plynu snižuje korozívní působení na materiál (typicky kov nebo slitinu kovů).



Příloha č.6

2 . AP L I K AC E A D Á V K O V ÁN Í I N H I B I T O R U

2.1

Aplikace inhibitoru

Inhibitor lze aplikovat následujícími postupy A. nástřik B. nátěr C. naplavení rozpuštěného prášku 1. s následným vypuštěním systému 2. s následným ponecháním naplněného systému D. nafoukání prášku Je zřejmé, že první dvě položky (A a B) jsou nepoužitelné. Pro realizaci konzervace lze použít pouze položky C1, C2) a D.

2.2 

Dávkování

Pro aplikaci označené jako C1/ v předchozí kapitole je doporučována dávka

5 kg/m3 v roztoku s následným vypuštěním, cca 10% zůstává v potrubí, zbytek po vypuštění lze dosytit a znovu použít. 

Pro aplikaci označené jako C2/ v předchozí kapitole je doporučována dávka

0,3 – 0,5 kg/m3 v roztoku roztoku s následným ponecháním v systému 

Pro aplikaci označené jako D/ v předchozí kapitole je doporučována dávka 0,5 kg / m3 objemu potrubí

Z přehledu je zřejmé, že tento typ inhibitoru je vhodný jak pro suché potrubí s aplikací ve formě prášku, tak i pro mokré potrubí, a to bez ohledu na to, jestli bylo potrubí před aplikací mokré nebo jestli je možno potrubí zcela naplnit či nikoli. Nabízí se i varianta potrubí napustit médiem s inhibitorem a potrubí nechat naplněné, nebo potrubí po napuštění vypustit a náplň po dosycení inhibitoru opakovaně použít na dalším úseku. Těkavostí inhibitoru je zajištěna jak ochrana potrubí v kontaktu s plynnou fází (vlhký vzduch) i ochrana potrubí, které je smáčené médiem s inhibitorem.

3 . K O N Z E R V AC E T Y P O V Ý C H V AR I A N T P O T R U B N Í C H Ú S E K Ů

3.1

Varianta č. 1 :

Uzavírací armatury jsou na odbočení potrubí z hlavního řadu uzavřeny (přívod i zpátečka), potrubí je v suchém stavu na svém konci zaslepeno klenutým dnem. Potrubí nebylo nikdy napuštěno topným médiem. Současný stav



Příloha č.6

Tato varianta by teoreticky měla být bezproblémová i bez konzervace. Pokud lze předpokládat, že potrubí bylo pokládáno v teplém období roku s vysokou vzdušnou vlhkostí, je situace jiná. Vzdušná vlhkost může zkondenzovat po ochlazení, nelze ani vyloučit déšť v průběhu pokládky potrubí a pokud byly dodány trubky oboustranně uzavřené, nelze předpokládat takovou technologickou kázeň, aby se do potrubí nedostala voda. Za těchto předpokladů je oprávněné o konzervaci uvažovat. Návrh předpokládá aplikaci prášku typu D do dočasně otevřeného potrubí odstraněním klenutých den na konci potrubí. Prášek inhibitoru lze do potrubí nafoukat pískovací pistolí nebo hadicí, zasunutou do konce potrubí a postupně vytahovanou až k odstraněnému dnu, aplikační zařízení se bude lišit podle délky konzervovaného úseku. Po vpravení prášku do potrubí je nutno potrubí opět zaslepit klenutým dnem. Stejně bude proveden výtlačný a vratný kus potrubí. Vliv vedení tepla z hlavního řadu přes armatury do konzervovaného úseku, tj. vliv teploty na inhibitor v konzervovaném potrubí je nulový. Inhibitor se nerozkládá a taje při 196 °C.

3.2

Varianta č. 2 :

Uzavírací armatury jsou na odbočení potrubí z hlavního řadu uzavřeny (přívod i zpátečka), potrubí je na svém konci zaslepeno klenutým dnem. Potrubí bylo napuštěno topným médiem a následně vypuštěno. Spád potrubní trasy neumožňuje absolutní vypuštění topného média (vznik částečně nevypustitelného úseku). Současný stav

Pro variantu č. 2 je navrhována aplikace typu C2 (kap. 2.1), tj. naplavení rozpuštěného prášku s následným ponecháním v systému. Aby bylo toto možné, je navrhována úprava v šachtě, a to doplněním o další odvzdušňovací armaturu na každou větev podle následujícího obrázku : Po úpravě

Současně je nutno výkopem umožnit přístup k odvzdušňovacím armaturám na koncích větví (pokud nejsou rovněž v šachtě). Aplikace bude provedena následujícím postupem. Bude připraven roztok inhibitoru o koncentraci 0,5 kg/m 3 , tj. 0,5 g/l v zásobní nádrži na korbě malého nákladního auta (pick up). Roztok se vpraví čerpadlem hadicí připojenou na odvzdušňovací armaturu na konci větve při otevřeném odvzdušnění v jímce nebo na odvzdušňovací armaturu v jímce při



Příloha č.6

otevřené odvzdušňovací armatuře na konci větve (podle výškového profilu potrubí) – vždy bude vstup konzervačního roztoku na nižším místě. Stejně se naplní i druhá větev. Po naplnění potrubí budou všechny odvzdušňovací armatury uzavřeny. Pokud nebude některá část potrubí zcela pod konzervačním roztokem, část vnitřní stěny obklopená vlhkým vzduchem bude chráněna těkavostí inhibitoru. Pokud se vyskytne případ, že konec potrubí bude v zámrzové hloubce a bude nutnost část tohoto potrubí vypustit až na úroveň nezámrzové hloubky, pak je nutno použít koncentraci 10x vyšší (5g/litr) a vlastní konzervaci provést stejně, jako v případě naplnění a vypuštění inhibičního roztoku, tzn. variantu C1. A to i tehdy, bude-li část potrubí zavodněna a část vypuštěna. Vyšší koncentrace ve vodné fázi není na závadu. Aby byl produkt dostatečně účinný, musí ho být v potrubí dostatečné množství; pokud roztok zůstane, stačí 0,5 kg /m3, pokud je vypuštěn, vyteče i inhibitor a zbytkové koncentrace na stěnách jsou minimální, proto se musí buďto použít cca 10x silnější roztok, aby na stěnách "něco zůstalo" nebo se do vyprázdněného prostoru následně aplikuje suchý prášek v množství 0,5 kg/m3. Druhá alternativa navrhovaná dodavatelem je obtížně proveditelná. Pro přípravu konzervačního roztoku lze s výhodou využít upravenou vodu z teplovodního řadu (s fosfáty i siřičitanem).

3.3

Varianta č. 3 :

Uzavírací armatury jsou na odbočení potrubí z hlavního řadu uzavřeny (přívod i zpátečka), potrubí je na svém konci zaslepeno klenutým dnem. Potrubí bylo napuštěno topným médiem a následně vypuštěno. Spád potrubní trasy umožňuje plné vypuštění topného média. Současný stav

Pro variantu č. 3 je navrhována aplikace typu C1 (kap. 4.1), tj. naplavení rozpuštěného prášku s následným vypuštěním systému. Aby bylo toto možné, je navrhována úprava v šachtě, a to doplněním o další odvzdušňovací armaturu na každou větev podle následujícího obrázku : Po úpravě

Současně je nutno výkopem umožnit přístup k odvzdušňovacím armaturám na koncích větví (pokud nejsou rovněž v šachtě). Aplikace bude provedena následujícím postupem. Bude připraven roztok inhibitoru o koncentraci 5kg/m 3 , tj. 5g/l v zásobní nádrži na korbě malého nákladního auta (pick up). Roztok se vpraví čerpadlem nebo samospádem (podle výškového profilu potrubí) hadicí připojenou na odvzdušňovací armaturu na konci větve při otevřeném odvzdušnění



Příloha č.6

v jímce. Po naplnění potrubí a ponecháním roztoku v potrubí cca ½ hodiny lze roztok stáhnout zpět do zásobní nádrže a po doplnění inhibitoru (cca 0,5 g/l) lze roztok použít opakovaně pro konzervaci druhé větve a na další úseky stejného typu. Pro přípravu konzervačního roztoku lze s výhodou využít upravenou vodu z teplovodního řadu (s fosfáty i siřičitanem).

3.4

Varianta č. 4 :

Potrubí je za uzavíracími armaturami přerušeno a na obou koncích zaslepeno klenutým dnem. Potrubí nebylo nikdy napuštěno topným médiem.

U této varianty platí vše, co bylo řečeno u varianty č.1. Pokud lze předpokládat, že záslepky jsou z šachty dostupné a lze je zcela či částečně odstranit, je možno provést konzervaci a opět zaslepit. Technické provedení práškem by bylo shodné, opět lišící se podle délky konzervovaného úseku (pískovací pistole vs. hadice). Pokud by byl přístup ze šachty nepoužitelný, je nutno konzervovat odstraněním klenutých den na konci potrubí.

3.5

Varianta č. 5 :

Uzavírací armatury jsou na odbočení potrubí z hlavního řadu uzavřeny (přívod i zpátečka), potrubí je na svém konci zaslepeno klenutým dnem. Potrubí bude napuštěno topným médiem po celou dobu odstavení z provozního stavu. Současný stav



Příloha č.6

Pro variantu č. 5 je navrhována aplikace typu C2 (kap. 2.1), tj. naplavení rozpuštěného prášku s následným ponecháním v systému. Aby bylo toto možné, je navrhována úprava v šachtě, a to doplněním o další odvzdušňovací armaturu na každou větev podle následujícího obrázku : Po úpravě

Na rozdíl od varianty 2 je umožněn přístup k odvzdušňovacím armaturám na koncích větví v šachtě. Aplikace bude provedena následujícím postupem. Bude připraven roztok inhibitoru o koncentraci 0,5 kg/m 3 , tj. 0,5 g/l v zásobní nádrži na korbě malého nákladního auta (pick up). Roztok se vpraví čerpadlem hadicí připojenou na odvzdušňovací armaturu na konci větve při otevřeném odvzdušnění v jímce hlavních uzavíracích armatur. nebo na odvzdušňovací armaturu v jímce hlavních uzavíracích armatur při otevřené odvzdušňovací armatuře na konci větve (podle výškového profilu potrubí) – vždy bude vstup konzervačního roztoku na nižším místě. Stejně se naplní i druhá větev. Pokud bude potrubí plněno z jímky odvzdušňovacích armatur (z konce), lze po naplnění jedné větve otevřít bypass a plnit druhou větev z téhož místa. Naopak pokud bude plněno z jímky hlavních uzavíracích armatur, je možné otevřít rovnou bypass a plnit druhou větev z téhož místa. Po naplnění obou potrubí budou všechny odvzdušňovací armatury uzavřeny včetně armatury bypassu. Pro přípravu konzervačního roztoku lze s výhodou využít upravenou vodu z teplovodního řadu (s fosfáty i siřičitanem).

4 . K O N Z E R V AC E P O T R U B Í P Ř I V Ý S T AV B Ě P O T R U B Í Práškový inhibitor umožňuje konzervovat potrubí během montáže, a to tak, že postačí do každého kusu potrubí umístit příslušné množství inhibitoru před přivařením dalšího kusu potrubí. Tak je možno pokračovat i u dalších kusů potrubí. Budeme-li předpokládat např. potrubí v délkách 5 m o průměru 150 mm, pak do každého kusu potrubí je nutno umístit cca 45 g inhibitoru (polovinu tučně vyznačené hodnoty v Tab.1 ve sloupci varianta D), což jsou např. tři polévkové lžíce. Množství inhibitoru pak odpovídá požadované koncentraci inhibitoru 5 kg/m 3. Vnesené množství inhibitoru je nutno umístit v potrubí tak, aby při sváření dalšího úseku potrubí nedošlo ke spálení inhibitoru.

5 . D ÁV K O V ÁN Í A N ÁK L AD Y I N H I B I T O R U V Tab.1 jsou uvedeny běžné průměry potrubí, jejich objem vztažený na 10m délky tohoto potrubí s rezervou 5% na odvzdušnění pro variantu C1 a C2, resp. bez rezervy pro variantu D. U jednotlivých variant jsou uvedeny potřeby inhibitoru v gramech na 10m délky pro běžné průměry. U varianty C1 je počítáno s využitím návratnosti 85%, tzn. 15% roztoku zůstává s inhibitorem na stěnách, popř. nelze jej zdrenážovat. Pak těchto 15% představuje potřebu inhibitoru pro variantu C1 (s vypuštěním roztoku).



Příloha č.6

Tab.1 Průměry, objemy a potřebné množství inhibitoru v 10 metrech délky potrubí různého DN PRŮMĚR OBJEM POTRUBÍ DN 100% 105% mm litr/10m délky litr/10m délky 25 4.9 5.2 50 19.6 20.6 100 78.5 82.4 150 176.6 185.5 200 314.0 329.7 250 490.6 515.2 300 706.5 741.8 350 961.6 1009.7

VARIANTA KONZERVACE C1* C1 C2 D g/10m délky g/10m délky g/10m délky g/10m délky 26 3.9 2.6 2.5 103 15.5 10.3 9.8 412 61.8 41.2 39.3 88.3 927 139.1 92.7 1649 247.3 164.9 157.0 2576 386.4 257.6 245.3 3709 556.4 370.9 353.3 5049 757.3 504.9 480.8

nový roztok pro první úsek opakovaně využitý roztok pro další úsek z varianty C1 - (návratnost 85%+ 15% nového roztoku) = 15% je skutečná potřeba inhibitoru pro konzervaci podle varianty C1. V Tab. 2 jsou uvedeny náklady na inhibitor pro všechny tři varianty konzervace pro inhibitor VpCI 609 za předpokladu ceny 1000,-Kč /kg pro požadované koncentrace a pro různé průměry potrubí s délkou 10m. C1* C1

Tab. 2 Náklady na inhibitor VpCI609 pro různé průměry PRŮMĚR DN mm 25 50 100 150 200 250 300 350

VARIANTA KONZERVACE s VpCI609 C1 C2 D Kč/10m délky Kč/10m délky Kč/10m délky 3.9 2.6 2.5 15.5 10.3 9.8 61.8 41.2 39.3 139.1 92.7 88.3 247.3 164.9 157.0 386.4 257.6 245.3 556.4 370.9 353.3 757.3 504.9 480.8

K celé konzervaci je nutno přičíst kromě výše uvedených nákladů na inhibitor nutné i svářečské práce spojené s instalací odvzdušňovacích armatur, kopáčské práce s obnažením konců potrubí a zasypání výkopů (pokud nejsou konce potrubních úseků v jímce) a vlastní provedení konzervace (doprava, příprava roztoků, napouštění, odvzdušnění, případně vypuštění aj.).



Příloha č. 7

VZOROVÉ PROVEDENÍ VYPOUŠTĚNÍ POTRUBNÍCH SYSTÉMŮ 1. Vypouštění potrubních rozvodů: Při provozování potrubních rozvodů je pro případy poruch a údržbovou činnost nutné tyto rozvody umět vypouštět v co nejkratším časovém intervalu. Pro tyto účely je na potrubní rozvody instalováno technologické zařízení, které umožní bezpečné vypouštění všech potrubních rozvodů. Vypouštění resp. odvod odpadních vod z pracovního prostoru musí být proveden zásadně gravitačně s tím, že musí být odvod odpadních vod napojen na kanalizační řád. Pouze ve výjimečných případech, kdy je průkazně doložena technická či technicko - ekonomická nesplnitelnost této podmínky, je možné zvolit alternativní způsob vypouštění dle tohoto předpisu. Pouze pro kategorii „přípojky tepelných sítí k jednotlivým PS“ je možné realizovat vypouštění potrubního rozvod do objemu 1000 l a níže ve variantě č. 4 (vypouštění v zákopovém provedení) bez zdůvodňování technicko - ekonomické nesplnitelnosti připojení na kanalizační rozvod. Podle kategorizace potrubních rozvodů v PT je navrhováno technologické zařízení vypouštěcího systému. Jsou navrženy čtyři varianty systémů vypouštění, které jsou popsány v kapitole č. 2 a schematicky zobrazeny ve výkresové části. Pro 1. Potrubní kategorii – redistribuční tepelné napaječe je navrhována technologie vypouštěcího systému, která umožňuje topné médium z potrubí nejen vypouštět do kanalizace, ale umožňuje i přepouštění topného média z přívodního potrubí do zpětného potrubí a obráceně (1. Varianta – vypouštěcí a přepouštěcí šachta). Tento přepouštěcí systém je velmi šetrný ke ztrátám upravené vody, která se používá pro rozvod topného média. Na velkých odbočkách (DN 300 a výše) z redistribučních tepelných napaječů, kde na hlavním napaječi je osazen systém přepouštění, bude tato odbočka rovněž připojena k tomuto systému přepouštění. V kategorii „redistribuční tepelný napaječ“ není přípustná varianta vypouštění do sběrné jímky. V případech, kdy bude doložena nevypustitelnost do kanalizace, bude možné vypouštět do sběrné jímky, ale bude pro přečerpávání z jímky do kanalizace trvale osazeno čerpadlo. Toto opatření je z důvodů velkých objemů vypouštěné vody. Čerpadlo nebude napojeno na elektrický rozvod, ale bude napájeno mobilní elektrocentrálou. Pro 2. Potrubní kategorii – „páteřní tepelný napaječ“ je navrhován vypouštěcí systém, který odvádí vypouštěnou vodu do vypouštěcí jímky umístěné v hlavní ovládací šachtě a jímka je napojena na kanalizační rozvod (2. Varianta). V případech, kdy nelze vypouštěcí jímku napojit gravitačně na kanalizační rozvod je pro tuto potrubní kategorii vhodná i 3. Varianta, kdy je vypouštěcí jímka umístěna mimo hlavní ovládací šachtu a jímka je mobilním čerpadlem přečerpávána do nejbližší kanalizační vpusti. Pro 3. Potrubní kategorii – „rozvodné tepelné sítě“ je rovněž navrhována 2. a 3. Varianta vypouštěcího systému. Třetí varianta je opět navrhována v případech, kdy nelze vypouštěcí jímku napojit gravitačně na kanalizační rozvod. Pro 4. Potrubní kategorii – „přípojky tepelných sítí k jednotlivým PS“ je pro vypouštění potrubí navržena 4. Varianta – vypouštění v zákopovém provedení. Tento systém je vhodný pro přípojky do jednotlivých stanic v provedení předizolovaného potrubí. Na potrubních rozvodech 3. A 4. Kategorie, kdy topologie potrubních rozvodů a ostatních inženýrských sítí nedovoluje vybudovat na každém uzavíratelném úseku vypouštěcí systém, popřípadě, že vybudování vypouštěcího systému by bylo příliš nákladné vzhledem k rozsahu vypouštěného úseku, je možné takovouto lokální oblast koncipovat tak, že bude realizováno centrální vypouštění pro celou spádovou oblast. To znamená, že vypouštění nemusí být instalováno na každou přípojku, nicméně podmínka vypustitelnosti každé přípojky musí být dodržena. Takto koncipovaný systém vypouštění bude řešen vždy individuálně pro každý konkrétní případ s ohledem na vypouštěný vodní objem a topologii dané potrubní sítě. Vypouštění topného média do cizích předávacích stanic nebude používáno. V případech, kdy přípojka je spádována do cizí předávací stanice, bude před objektem vybudován vypouštěcí systém. Do předávacích stanic v majetku PT je vypouštění topného média do stanice možné a to za těchto podmínek. V případě, že v předávací stanici není přívod studené vody, je možné do stanice vypouštět přípojku o maximálním vodním objemu jedné trubky do 50 l. V případech, kdy je do stanice přivedena studená voda, kterou lze použít pro zchlazování topného média na 40°C a předávací stanice je gravitačně odkanalizována, bude ve stanici osazena zchlazovací souprava. 2. Popis jednotlivých variant vypouštěcího systému:



Příloha č. 7

1. Varianta – vypouštěcí a přepouštěcí šachta. Jedná se o zařízení, které umožňuje jednak vypouštění topného média do kanalizace a jednak umožňuje přečerpávání topného média z přívodního potrubí do zpětného potrubí a obráceně. Vypouštěcí potrubí je osazeno uzavíracími armaturami na každé části vypouštění a zároveň je osazeno výstupem s přírubovým ukončením pro napojení čerpadla na přečerpávání topného média. Vypouštěcí potrubí je napojeno na zchlazovací soupravu, která je zaústěna do sběrné jímky, ze které je voda gravitačně vypouštěna do kanalizace. Společné potrubí před zaústěním do zchlazovací soupravy bude o jednu dimenzi větší, než jednotlivá vypouštěcí potrubí z přívodu a zpátečky potrubní trasy. Kanalizace je v jímce osazena kanalizačním šoupátkem, které má ovládací vřeteno vytaženo pod poklop na terénu. Vypouštěné médium musí být před vypuštěním do kanalizace zchlazeno na teplotu 40°C. 2. Varianta – vypouštěcí šachta s napojením na kanalizaci. Tento vypouštěcí systém je vybaven vypouštěcím potrubím s uzavíracími armaturami, zchlazovací soupravou a vypouštěcí jímkou, která je umístěna v prostoru hlavní ovládací šachty. Uzavírací armatury jsou osazeny tak, aby bylo možné napouštět přívodní potrubí ze zpětného potrubí a obráceně. Společné potrubí před zaústěním do zchlazovací soupravy bude o jednu dimenzi větší, než jednotlivá vypouštěcí potrubí z přívodu a zpátečky potrubní trasy. Vypouštěcí jímka je napojena na kanalizační soustavu. Kanalizace je v jímce osazena kanalizačním šoupátkem, které má ovládací vřeteno vytaženo pod poklop na terénu. Vypouštěné médium musí být před vypuštěním do kanalizace zchlazeno na teplotu 40°C. 3. Varianta – vypouštěcí jímka mimo hlavní ovládací šachtu. Vypouštěcí systém se skládá z vypouštěcího potrubí s uzavíracími armaturami, zchlazovací soupravy a propojovacího potrubí mezi zchlazovací soupravou a vypouštěcí jímkou. Uzavírací armatury jsou osazeny tak, aby bylo možné napouštět přívodní potrubí ze zpětného potrubí a obráceně. Společné potrubí před zaústěním do zchlazovací soupravy bude o jednu dimenzi větší, než jednotlivá vypouštěcí potrubí z přívodu a zpátečky potrubní trasy. Vypouštěcí jímka je umístěna mimo hlavní ovládací šachtu a je provedena z kanalizačních skruží. Tato jímka sloužit jako sběrná jímka pro přečerpávání do nejbližší kanalizační vpusti. Vypouštěné médium je do jímky zchlazeno na teplotu 40°C a přečerpáno do kanalizace. 4. Varianta – vypouštění v zákopovém provedení. Tento vypouštěcí systém je určen pro potrubní rozvody 4. Kategorie v provedení předizolovaného potrubí. Vypouštění potrubí je provedeno z předizolovaného potrubí, na kterém jsou umístěny zdvojené uzavírací armatury v zákopovém provedení. Vypouštěcí potrubí je zaústěno do vypouštěcí jímky, která je zhotovena z kanalizačních skruží. Vypouštěné médium je v této jímce zchlazeno na teplotu 40°C a přečerpáno do kanalizace. Systém detekce netěsnosti předizolovaného potrubí bude monitorovat i tlakovou část vypouštěcího potrubí. To znamená, že vodič systému detekce netěsnosti bude propojen až za poslední uzavírací armaturou vypouštění. Tlaková část vypouštěcího systému musí být provedena z potrubí se zesílenou stěnou trubky (cca. Dvojnásobné zesílení stěny trubky).



Příloha č. 7

3. Tabulka nasazení vypouštěcího systému k potrubní kategorii PT:

Nasazení vypouštěcího systému k potrubní kategorii PT 1. varianta

2. varianta

3. varianta

4. varianta

1. kategorie 2. kategorie 3. kategorie 4. kategorie Výkresové přílohy: 1. Varianta – vypouštěcí a přepouštěcí šachty. 2. Varianta - vypouštěcí šachty s napojením na kanalizaci. 3. Varianta - vypouštěcí jímky mimo hlavní ovládací šachtu. 4. Varianta - vypouštění v zákopovém provedení. Tvarovka se zdvojenou uzavírací armaturou




Příloha č.7



Příloha č.7



Příloha č.7



Příloha č.7



Příloha č.8


Příloha č.8

BAREVNÉ ZNAČENÍ POTRUBÍ A KONSTRUKCÍ V PŘEDÁVACÍCH STANICÍCH

1. Okruh primárního potrubí červeň rumělková světlá - 8140 * primární potrubí přívodní od vstupu horkovodní přípojky * rozdělovač primární horké vody * přívodní primární potrubí k jednotlivým ohřívačům * vypouštěcí potrubí na primární přívodní straně * zkrat na vstupu horkovodní přípojky * primární propojovací potrubí u sériově řazených ohřívačů šeď stříbrná – 1010  parní potrubí červenohnědá - 8440 * primární vratné potrubí od výměníků tepla pro ÚT, ohřev TV 1.a 2.stupeň, od výměníků TV * primární sběrač * odkalovací nádoba ve vratném primárním potrubí * primární vratné potrubí od sběrače ke vstupu horkovodní přípojky * vypouštění primárního zpětného potrubí modř světlá - 4400 * odvzdušňovací potrubí

2. Okruh ústředního vytápění oranž návěstní - 7550 * výměníky pro vytápění * sekundární výstupní potrubí z výměníků * rozdělovač výstupní topné vody * sekundární výstupní potrubí od rozdělovače k objektům až k výstupu z předávací stanice * vypouštění výstupního sekundárního potrubí * okr světlý - 6700 * sekundární vratné potrubí od vstupu do PS ke sběrači * sekundární sběrač ÚT * sekundární vratné potrubí od výměníků * vypouštění vratného sekundárního potrubí * sekundární propojovací potrubí u sériově zapojených výměníků * doplňovací potrubí * šeď střední - 1100 * potrubí doplňovací vody z primárního do sekundárního potrubí modř světlá - 4400 * odvzdušňovací potrubí, potrubí stlačeného vzduchu

3. Okruh TV zeleň pastelová tmavá - 5100  přívod studené vody a veškeré rozvody studené vody zeleň pastelová světlá - 5014  výměník 1.stupně ohřevu TV žluť chromová tmavá - 6400  výměník 2.stupně ohřevu TV  veškeré rozvody TV včetně rozdělovačů krémová střední - 6100  cirkulační potrubí TV včetně sběračů modř světlá - 4400  odvzdušňovací potrubí



Příloha č.8

4. Kondenzátní potrubí parních soustav zeleň tmavá - 5400  kondenzátní potrubí parních soustav

5. Kanalizace zeleň na vagóny - 5700  veškeré kanalizační potrubí a příslušenství

6. Ostatní černá - 1999  kovové konstrukce, žebříky, ocelová schodiště, podpěry uložení  všechna hlavní potrubí od rozdělovačů, sběračů, čerpadel, atd. označit ve směru toku šipkou délky 10 až 15 cm



Příloha č.9

SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ZÁKONŮ, VYHLÁŠEK A NOREM Seznam obsahuje pouze základní předpisy a normy související s projektováním, prováděním a uváděním staveb CZT do provozu. zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, v platném znění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění nař. vl. č.272/2011 Sb. - o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací vyhláška č. 193/2007 Sb. MPO- ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie vyhláška č. 194/2007 Sb. MPO- ze dne 17. července 2007, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům vyhláška 148/2007 Sb. MPO o energetické náročnosti budov ČSN EN 13941

Navrhování a instalace bezkanálových sdružených potrubních systémů pro vedení vodních tepelných sítí + národní příloha NA ČSN EN 253 Vedení vodních tepelných sítí - Předizolované sdružené potrubní systémy pro bezkanálové vedení vodních tepelných sítí – Potrubní systém z ocelové teplonosné trubky, polyuretanové tepelné izolace a vnějšího opláštění z polyetylénu ČSN EN 448 Vedení vodních tepelných sítí - Předizolované sdružené potrubní systémy pro bezkanálové vedení vodních tepelných sítí-Tvarovky sestavené z ocelové teplonosné trubky, polyuretanové tepelné izolace a vnějšího opláštění z polyetylénu ČSN EN 489 Vedení vodních tepelných sítí-Bezkanálové sdružené konstrukce (38 3374) předizolovaných potrubí – Spojky pro ocelové teplonosné trubky s polyuretanovou tepelnou izolací a vnějším pláštěm z polyetylénu ČSN EN 14419 Vedení vodních tepelných sítí- Předizolované sdružené potrubní systémy pro bezkanálové vedení vodních tepelných sítí – Systémy kontroly provozu ČSN EN 12 831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu ČSN 06 0310 Tepelné soustavy v budovách – Projektování a montáž ČSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektování ČSN EN 12098-1 Regulace otopných soustav. Část 1: Regulace teplovodních otopných soustav v závislosti na venkovní teplotě ČSN 33 2000-4-41 ed.2 Elektrická zařízení. Část 4: Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN 33 2000-5-51 ed.3 Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy ČSN 38 3350 Zásobování teplem. Všeobecné požadavky. Tepelné sítě. Strojní a stavební část ČSN EN 60730-1+A1+A11+A12 Automatická elektrická řídící zařízení. ČSN 73 0540-1,2, 3, 4 Tepelná ochrana budov ČSN EN 806-1,2,3,4 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů ČSN 07 7401 Voda a pára pro tepelná zařízení s pracovním přetlakem do 8 MPa ČSN 13 0072 Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny Upozornění: Projektanti tepelných zařízení jsou povinni sledovat legislativní změny a tyto aktuálně zapracovávat do projektové dokumentace.



Příloha č. 10

Osazovací místa měřidel tepla v rozvodech PT

A

předávací stanice

B

primár

přípojka

1

vstup

2

3

7 ÚT

CELK

přípojky

sekundár

C

D

objekt

8 ÚT

ÚT

4 TV

rozvody PT

10

5

byt.vodoměry TV - suma

doplňování sekunderu 6

9 měření SV pro příp.TV

patní měřič TV

A, B, C, D - možná předávací místa (přechod média ze zařízení PT na zařízení odběratele)


1/1


Příloha č. 11

osazovací místa měřidel tepla, číslo měřidla v příloze předávací místo (přechod z rozvodů PT na zařízení odběratele)

primár, přechod na primár, vstup primár, PS, vstup do přípojku do PS, vstup do PS, doplňování PS, měřidlo odběratele celk.měření měřidlo TV sekundáru ÚT

předávací místo

na obr. bod:

1

vstup přípojky, viz obr.

A

X

Primár.vstup do cizí PS - přednostní varianta

B

Primár.vstup do cizí PS *)

B

primár.vstup do naší PS

B

výstup z naší PS (sekundár v maj.odběratele)

C

PM v objektu odběratele + řešení podle C **)

D

2

3

4

X

5

PS, měření SV do ohříváku

sekundár, objekt, patní výstup sekundár, objekt, byt. měřidlo TV z PS vstup ÚT vodoměry (vždy jen s (topná do objektu TV, suma vodoměrem) voda)

6

7

X

X****)

9

10

X

X***)

X***)

X X

X****)

X

X

X

X

X

*) při velkém rozdílu mezi ÚT a TV **) není - li připojován pouze jeden objekt na centrální přípravu ***) dohoda pro poměrové rozdělení nákladů na TV a studenou vodu ****) pouze v případech pro měření ¼ hod. maxim, doplněné měřením ÚT Poznámka: uváděné příklady měření jsou standardní, ostatní případy je nutné řešit individuálně s PT měření, a.s. Přílohy připojovacích podmínek PT – verze únor 2016

8


Komponenty pro parní měřidla

komponent

metod a

Qp (m3/h)

DN

průtokoměr MT

a); d)

3,5

25

průtokoměr MT

a); d)

40

80

průtokoměr MT průtokoměr MT průtokoměr MT průtokoměr MT průtokoměr MT

c) c) c) c) c)

3,5 10 15 40 60

25 40 50 80 10 0

snímač tlaku nap.zdroj snímač teploty kalorimetr

a); b) a) a); b); c) c)

kalorimetr

a); b)

Příloha č. 12

stav.délk připojen pozn.: a í mm 260 příruba i pro měření kondenzátu ad b) 300 příruba i pro měření kondenzátu ad b) 260 příruba DN potrubí dle ČSN 300 příruba DN potrubí dle ČSN 270 příruba DN potrubí dle ČSN 300 příruba DN potrubí dle ČSN 360 příruba DN potrubí dle ČSN M20x1,5 konden.smyčka+ kohout 28,100,15 0


G ½“

snímač teploty bateriové nebo síť.napájení vždy síť.napájení


Příprava pro dálkovou komunikaci s MT

Příloha č. 13

Příprava pro dálkovou komunikaci s MT při rekonstrukcích a zřizování nových odběrných míst a předávacích stanic. a) V případech, kdy je PTM určen pro osazení v předávací stanici/měřícím místě alespoň 1 ks měřidla typu UH50 nebo UC50, je příprava pro dálkovou komunikaci pouze v rozsahu uvedeném v bodech 1.1.1; 1.1.2; 1.1.4. Jedná-li se o předávací stanici/měřící místo s dálkovou komunikací prostřednictvím metalických sdělovacích kabelů i bod 1.1.3 odstavce 1.1. Volba komponent musí být provedena dle jednotlivých bodů odstavce 1.2 – viz níže. b) V ostatních případech (tj. u předávacích stanic /měřících míst osazenými jinými typy měřidel spotřeby tepla než jsou typy měřidel uvedené v bodě 1.1) je provedení přípravy pro dálkovou komunikaci v plném rozsahu tohoto textu. 1.1. Instalace (rekonstrukce) sběrnice měřidel spotřeby tepla „M-Bus“ předávací stanice/měřícího místa: (sběrnice měřidel spotřeby tepla, viz EN1434-3; specifikace požadovaných komponent, viz odstavec 1.2 tohoto textu) 1.1.1.instalace krabic určených pro připojení měřidel spotřeby tepla ve vzdálenosti max. do 1,5 m od měřidel (krabice musejí být označeny štítkem s tištěným popisem „sběrnice M-Bus“) 1.1.2.propojení instalačních krabic u měřidel spotřeby tepla se svorkovnicí komunikační jednotky, (popř. s prostorem pro její umístění s ponecháním dostatečné rezervy pro připojení), nebo svorkovnicí páteřní krabicové rozvodky ukončující metalické sdělovací kabely páteřní kabelové sítě. Propojení musí být bezpečné, přehledně uspořádané, spolehlivé, odpovídající souboru elektro norem ČSN 33 2000 a ČSN 33 2130, včetně zamezení nepříznivých vlivů. 1.1.3.případná výměna již nevyhovujících stávajících kabelových uzávěrů (páteřních krabicových rozvodek) dle pokynů Oddělení informačních technologií PT 1.1.4.instalace přepěťové ochrany pro ochranu obecně „aktivních zařízení“ na sběrnici M-Bus: 1.1.4.1. v případě dálkové komunikace s měřidly spotřeby tepla po metalických meziobjektových kabelových sítích – instalace 1 ks přepěťové ochrany pro oddělení sběrnice měřidel spotřeby tepla jedné předávací stanice/měřícího místa; chráněným zařízením bude v tomto případě sběrnice měřidel spotřeby tepla předávací stanice/měřícího místa 1.1.4.2. v případech, kdy se v jediném objektu nachází více předávacích stanic nebo měřících míst umístěných v samostatných místnostech navzájem propojených metalickými sdělovacími kabely: instalace vždy 1 ks přepěťové ochrany pro oddělení každé jedné sběrnice měřidel spotřeby tepla předávací stanice/měřícího místa; chráněným zařízením budou jednotlivé sběrnice měřidel spotřeby tepla předávacích stanic/měřících míst. 1.1.4.3. v případech, kdy je určen pro osazení v předávací stanici/měřícím místě alespoň 1 ks měřidla typu UH50, nebo UC50 a celková délka vlastní metalické sběrnice měřidel spotřeby tepla v této předávací stanici je delší než 30 m: instalace 1 ks přepěťové ochrany pro ochranu „řídícího prvku“ sběrnice ( bude instalován v měřidle UH50, popř. UC50); přepěťovou ochranu umístěte proto ve vzdálenosti max . 2 m od elektroniky měřidla. 1.2. Typy komponent pro stanic/měřících míst:

sběrnice měřidel spotřeby tepla „M-Bus“ předávacích

1.2.1. Instalační krabice: 1.2.1.1. pro připojení měřidel spotřeby tepla použít instalační krabice ABOX025 nebo ABOX025AB dle potřeby 1.2.1.2. pro rozbočení většího počtu kabelů instalační krabice ABOX060 s vývodkami dle použitých typů kabelů. ABOX060 lze, pokud bude dodržena její vzdálenost od měřidel spotřeby tepla max. do 1,5 m, současně použít i pro připojení měřidel spotřeby tepla. V takových případech musí být vybavena volnými vývodkami pro kabely J-Y(St)Y Lg BRANDMELDEKABEL 2x0,8, kterými jsou připojována měřidla spotřeby tepla.




Příloha č. 13

1.2.1.3. pro propojení vodičů musejí být tyto krabice vybaveny bezšroubovými svorkami WAGO CAGE CLAMP® s ovládacími páčkam 0,2 – 2,5 mm2. 1.2.2.Přepěťová ochrana pro oddělení sběrnice měřidel spotřeby tepla „M-Bus“ předávací stanice/měřícího místa: 1.2.2.1. typ přepěťové ochrany : ELSACO Kolín OVPM - 22/48/60/1 EI5352.70 s vloženou indukčností pro montáž na DIN lištu (prodej: www.elsaco.cz) 1.2.2.2. umístění přepěťové ochrany vždy na DIN lištu: 1.2.2.2.1. v předávacích stanicích/měřících místech s rozvaděčem MaR v majetku PT do tohoto rozváděče MaR 1.2.2.2.2. v případě meziobjektové metalické sběrnice, lze přepěťovou ochranu umístit na DIN lištu i do páteřní krabicové rozvodky (kabelového uzávěru) 1.2.2.2.3. v ostatních případech na DIN lištu do krabice ABOX060 1.2.2.3. zapojení a uzemnění přepěťové ochrany dle doporučení výrobce ( pro uzemnění použít co možná nejkratší vedení Cu vodičem o průřezu minimálně 4 mm 2 (přepěťovou ochranu doplnit o pomocnou svorku vodiče 4 mm 2 ). 1.2.3.Kabely pro instalaci vnitro-objektových sběrnic měřidel spotřeby tepla „M-Bus“ propojujících více předávacích stanic nebo měřících míst umístěných v samostatných místnostech v rámci jediného objektu: 1.2.3.1. JYTY4x1 (dvě žíly sběrnice měřidel spotřeby tepla „„M-Bus““; zbývající žíly rezerva).

1.3. Příprava pro instalaci komunikačních jednotek : 1.3.1.Komunikační jednotky pro komunikaci přenosových technologií (GPRS, EDGE apod.):

prostřednictvím

bezdrátových

1.3.1.1. standardní řešení : 1.3.1.1.1. přenosová technika instalovaná ve formě komunikační jednotky v samostatném plastovém rozvaděči uzpůsobeném pro montáž na stěnu; kabelové vývodky jsou umístěny na spodní straně skříně; anténa je standardně interní. 1.3.1.1.1.1. Pro instalaci tohoto typu komunikační jednotky jsou tyto podmínky: 1.3.1.1.1.1.1. vymezení a rezervace prostoru pro umístění KJ: 1.3.1.1.1.1.2. zděná stěna PS/OM 1.3.1.1.1.1.3. výška spodní hrany plastového rozvaděče od podlahy v rozmezí 1300 ÷ 1500 mm 1.3.1.1.1.1.4. prostor pro instalaci plastového rozvaděče (IP 65 o min. rozměrech 360x290x125 mm (v, š, h) s vývodkami na spodní straně budou umístěny na spodní straně plastového rozvaděče 1.3.1.1.1.1.5. příprava samostatně jištěného napájecího obvodu ( kabel ukončit v prostoru pro umístění komunikační jednotky s dostatečnou rezervou pro připojení ) 1.3.1.1.1.1.6. revize elektro. 1.3.1.1.2. variantní řešení (pouze ve výjimečných případech a vždy po předchozí dohodě) - instalace jednotlivých komponent komunikační jednotky na DIN lištu do rozváděče MaR 1.3.1.1.2.1. Pro instalaci tohoto typu KJ jsou tyto podmínky: 1.3.1.1.2.1.1. vymezení a rezervace prostoru pro instalaci komponent KJ ucelený prostor v rozvaděči MaR (IP 65) na DIN liště 35 mm o min. rozměrech ( š, v, h ) 250x160x140 mm 1.3.1.1.2.1.2. v rozváděči MaR rezervace 2 ks volných kabelových vývodek; 1 ks kabelové vývodky vyhovující pro kabely typu JYTY 2x1 a JYTY4x1; 1 ks kabelové vývodky pro kabely o průměru od 5 do 10 mm ( určeno pro externí anténu ) 1.3.1.1.2.1.3. jedna volná ochranná svorka PE / PEN v rozvaděči MaR pro slaněný Cu vodič o průřezu 4 mm 2




Příloha č. 13

1.3.1.1.2.1.4. příprava samostatně jištěného napájecího obvodu ukončeného zásuvkou 230 V umístěnou ve vzdálenosti max. 500 mm od prostoru vymezeného pro instalaci komponent KJ 1.3.1.1.2.1.5. revize elektro. 1.3.2.Komunikační jednotky ethernet/M-Bus : 1.3.2.1. standardní řešení - instalace jednotlivých komponent komunikační jednotky na DIN lištu do rozvaděče MaR 1.3.2.1.1. Pro instalaci tohoto typu KJ je požadováno : 1.3.2.1.1.1. vymezení a rezervace prostoru pro instalaci komponent KJ - ucelený prostor v rozvaděči MaR na DIN liště 35 mm o celkových rozměrech (š, v, h) 250x160x140 mm 1.3.2.1.1.2. v rozvaděči MaR rezervace 1 ks volné kabelové vývodky vyhovující pro kabely typu JYTY 2x1 a JYTY 4x1 1.3.2.1.1.3. jedna volná ochranná svorka PE/PEN v rozváděči MaR pro slaněný Cu vodič o průřezu 4 mm 2 1.3.2.1.1.4. příprava samostatně jištěného napájecího obvodu ukončeného zásuvkou 230 V umístěnou ve vzdálenosti max. 500 mm od prostoru vymezeného pro instalaci komponent KJ 1.3.2.1.1.5. revize elektro.



Příloha č.14

1. ZÁSADY PRO USPOŘÁDÁNÍ MĚŘICÍ TRATĚ PRO MONTÁŽ MĚŘIDEL TEPLA V HORKOVODNÍCH A TEPLOVODNÍCH SÍTÍCH 1.1 Obecné zásady Dodávku a montáž měřicí soupravy zajišťuje vždy PTM na základě požadavku. Požadavek pro nová odběrná místa vzniklá v rámci investiční akce PT zajišťuje odpovědná osoba dodavatele. Montáž (demontáž) může provést montážní organizace pouze s příslušným oprávněním ČMI a se souhlasem PTM. V případech nového napojení bez investice PT, či při rekonstrukci zařízení v majetku odběratele vyzve odběratel TS k odebrání měřicího přístroje a předloží projektovou dokumentaci k prováděným změnám na tepelném zařízení. Na základě PD bude s odběratelem dohodnut termín osazení nového měřiče, jeho umístění a dimenze, zároveň mu bude zapůjčen stavební doměrek, teploměrné jímky a předán postup pro montáž nové měřicí tratě. V případě nedodržení požadavků na montáž měř. trati a umístění měřidla nesmí být měřidlo osazeno. Zahájení dodávky tepelné energie je podmíněno předchozím osazením měřiče. V soustavě jsou používána měřidla tepla s ultrazvukovým průtokoměrem Landis & Gyr UH 50, kalorimetry UC 50. Výběhové typy měřidel PT jsou používány kalorimetry F4, Lotos a indukční průtokoměry EESA. V některých jednotlivých speciálních případech jsou použity měřiče tepla i jiných principů a výrobců. Je vytvořena síť dálkové komunikace pro přenos hodnot naměřeného tepla s protokolem M-Bus.

1.2 Požadavky pro osazení měřiče PTM osadí měřící soupravu na vyzvání: 1.2.1. do potrubně připravené měřicí tratě (tj. s mezikusem pro montáž průtokoměru a s osazenými jímkami v návarcích pro snímače teploty) 1.2.2. s přivedeným komunikačním kabelem k měřicímu místu, viz Příloha č. 4 1.2.3. s instalovaným přívodem napájecího napětí 230 V~ a samostatným v poloze zapnuto plombovatelným jističem, velikosti 2-6 A, umístěným v příslušném rozváděči, označený „Měření tepla“ a s přívodem vyvedeným do vhodné svorkovnice (např. krabice ACIDUR) k místu umístění muzikusu 1.2.4. přívod musí mít platnou revizi elektro, kopii revizní zprávy obdrží pracovníci TS při montáži měřidla 1.2.5. podmínkou osazení měřidla jsou dokončené potrubní práce, včetně proplachu potrubí. Pro uvedení měřidla do provozu musí být zajištěn oběh topného média k provedení metrologické zkoušky.

1.3 Požadavky na prostředí pro umístění měřidla Prostory pro umístění měření tepla: 1.3.1. místnost musí být suchá, větraná, dostatečně osvětlená bez venkovních vlivů s teplotou 14 až 26°C (viz Nařízení vlády 361/2007 Sb.) 1.3.2. mít bezpečnou výšku a odpovídající vstup (přístup po žebříku je nepřípustný) 1.3.3. splňovat všechny předpisy BOZP (zejména Vyhl. 48/1982 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a PO (zákona 133/1985 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a Vyhl. ČR MV 246/2001 Sb. 1.3.4. v ní být prováděna v případě potřeby dezinfekce, dezinsekce a deratizace podle § 57 zákona 258/2000 Sb. 1.3.5. být vybavena tak, aby umožňovala bezpečné vypuštění topného média nebo vody pro případ výměny měřidla či odstranění poruchy zařízení

1.4

Měřicí místo

1.4.1

Veškeré komponenty měřiče tepla včetně armatur pro uzavření měřicí trati musí být umístěny v jedné místnosti, nerozdělené patrem, bez stavebních přepážek.


Řízená dokumentace 1.4.2 1.4.3 1.4.4 1.4.5

1.4.6

1.5.

Příloha č.14

Měřící místo musí být uzamykatelné, případně zajištěno uzamykatelnou klecí nebo opatřeno jinou zábranou zamezující přístup neoprávněných osob. Přístup k měřicímu místu musí být průchozí a trvale volně přístupný s výškou alespoň 1,8 m a šířkou minimálně 0,7 m. Měřicí místo musí být co možná nejblíže místa plnění uvedeného ve smlouvě o dodávce tepelné energie (SoDTE). Průtokoměrná část MT se v horkovodních rozvodech (nad 110 °C a 20 bar) umísťuje do vratného potrubí. Pro napojení odběrného zařízení, které není v majetku PT se umisťuje do přívodního potrubí. V teplovodních rozvodech (do 110°C a 16 bar – ÚT, topná voda pro VZT, TV apod.) vždy do přívodního potrubí. Pro napájení měřící sestavy 230 V/50 Hz je nutno vždy zajistit samostatný jistič plombovatelný v poloze zapnuto a přivést napájení do např. krabice ACIDUR k místu osazení síťově napájené komponenty MT.

Umístění kompaktního MT, průtokoměru a jeho komponent

umístění měřiče a jeho komponent musí být v minimální výšce 0,5 m od podlahy, maximálně 1,6 m a minimálně 0,3 m od zdi. 1.5.2. jímky pro teploměrná čidla musejí být od maximálně 1,7 m od vyhodnocovače (v případě „kompaktu“ je maximální vzdálenost elektronické části (vyhodnocovače) od průtokoměru nanejvýše 1,5 m) Kabely nesmějí být nataženy příčně přes průchozí prostor! 1.5.3. Samostatné armatury pro uzavření měřicí trati smějí být od průtokoměru vzdáleny maximálně 2 m, přičemž do uzavíratelné části (měřicí trati) nesmí být zaústěno žádné další potrubí. Vypouštěcí ventil je umístěn vždy za průtokoměr ve směru proudění topné vody s výjimkou měřiče umístěného ve stoupajícím potrubí. Maximální výška pro umístění uzavíracích armatur je 2,1 m na střed armatury. Na začátku tepelné přípojky a za vstupem do objektu budou zpravidla osazeny uzávěry, pokud nebude písemně sjednáno jinak. 1.5.4. kolem měřiče a jeho komponent spadajících do pravidelných výměn musí být zachován dostatečný pracovní prostor pro montáž a manipulaci. 1.5.1.

1.6.

Požadavky na umístění měřicí tratě a jejích součástí

1.6.1. Průtokoměr nebo kompaktní MT musí být umístěn na snadno a bezpečně přístupném místě. 1.6.2. Součástí tratě jsou podpěry potrubí, zamezující přenášení pnutí na těleso měřidla. MT nebude osazen tam, kde sevřené potrubí neumožní jeho montáž nebo kde se potrubí po vyjmutí mezikusu rozskočí. 1.6.3. V místě osazení MT musí být zajištěno stálé zaplavení průtokoměrné části, její snadné uzavření z obou stran při výměnách průtokoměru i dalších komponentů (snímačů teploty, jímek apod.), přednostně kulovými armaturami, resp. uz. klapkami, které musí být také snadno přístupné a jejich vzdálenost od průtokoměru nesmí být větší jak 2 m. 1.6.4. Pro bezpečnou montáž vodoměrné části MT je současně nutné měřicí trať opatřit vhodným výpustným ventilem, osazeným „za vodoměr“ ve směru toku média s výjimkou umístění měřidla ve stoupajícím potrubí. 1.6.5. Všechny komponenty měřicí tratě musejí splňovat místní požadavky na provoz. tlak a teplotu nosného média. 1.6.6. Zklidňující zóna před a za průtokoměrem DN 25 až 100 musí být minimální délky 6 průměrů dimenze vodoměru (pro DN 150 platí minimální délky dle podmínek výrobce). V případě, že před průtokoměrnou částí měřidla jsou zaústěna potrubí s různou teplotou nosného media, je nutné takový souběh potrubí instalovat min. deset průměrů před průtokoměrem. 1.6.7. Ve svislé ose nad průtokoměrem nebo kompaktním MT nesmí být žádná uzavírací, vypouštěcí, odkalovací armatura, filtr a ani další MT. Vzdálenost průtokoměru MT od souběžného potrubí (nad sebou, vedle sebe) nebo od zdi musí být min. 30 cm. (tzv. montážní prostor). Pozn.: - v regulačních stanicích se směšováním nebo přepouštěním média musí být průtokoměr i snímače teploty osazeny vždy ve shodném okruhu. Přílohy připojovacích podmínek PT – verze únor 2016


Příloha č.14

Příklady uspořádání měřící tratě: 230V~ M-Bus 08 101 108 DN ptx 6 6 6 , 0 G j

6×Ø DN MT

6×Ø DN MT

max. 2m od MT

max. 2m od MT

délka kabelu od čidel k průtokoměru max. 1,7 m min. 0,6 m – max. 1,6 m od podlahy zpátečka

přívod

max. 2,1m

08 101 108 DN ptx

200109 ptx nakreslil a upravil Dezort

6 6 6 , 0

6 6 6 , 0

G j

G j

6×Ø MT +4× Ø DN

V případě souběhu dvou teplot musí být uklidňující délka min. o 4Ø potrubí delší !

a ko krabice 230 V, M-Bus 0,5 m od průtokoměru



Příloha č.14

Sortiment průtokoměrů užívaných v PT: výrobce typ DN

Landis+Gyr

dle návrhu

1.7.

Ultraheat Qp 1,5 Ultraheat Qp 3,5 Ultraheat Qp 10 Ultraheat Qp 15 Ultraheat Qp 40 Ultraheat Qp 60 Ultraheat Qp 150 dle návrhu

15 25 40 50 80 100 150 150

PN

l

25 25 25 25 25 16/25 16/25 16/25

110 260 300 270 300 360 500 350/500

min. délka pozn. a b a,b - uklidňující délky ----závitové připojení G 3/4“ 6D 6D přírubové připojení. 6D 6D 6D 6D 6D 6D 6D 6D 6D 6D dodávky od 10/2013 10D 5D přírubové provedení

Osazení návarků pro snímače teploty:

Snímače teploty mohou být v max. vzdálenosti 150 cm od průtokoměrné části kompaktního MT – přívodní kabely snímačů nelze prodlužovat - viz ČSN EN 1434.1-6 Měřiče tepla. V PT používaný sortiment snímačů teploty a jímek, je jednotně stanoven v provedení pro osazení do návarků s vnitřním závitem G ½. Návarky se osazují:  pro potrubí DN 15 (výjimečně DN25), délka jímky 28 mm: do kolen - proti směru proudění, ev. kolmo do potrubí nebo speciálního kulového ventilu, o DN 3/4“ ev. 1“ (v sortimentu TS).  pro potrubí DN 25 - DN 50, délka jímky 100 mm: do kolen nebo šikmo pod úhlem 45 o proti směru proudění  pro potrubí DN 80 - DN 100, délka jímky 150 mm: do kolen nebo šikmo pod úhlem 45o proti směru proudění  pro potrubí DN 150, délka jímky 150 mm: kolmo do potrubí nebo do kolen. Důležité!: Měřiče dimenze DN 15 jsou osazeny přímo ponorným čidlem teploty (TP13, délka 27,5mm) pro které musí být v potrubí vsazena vhodná uzavírací armatura (odpovídající teplotě a tlaku) s jímkou se závitem M10×1 mm. Příklady: kolmá montáž pro DN 150 a více

montáž do kolena

šikmá montáž

45 o



Příloha č.14

2. ZÁSADY PRO USPOŘÁDÁNÍ MĚŘICÍ TRATĚ PRO MONTÁŽ PARNÍCH MĚŘIDEL TEPLA – PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ METODA MĚŘENÍ TEPLA 2.1 Obecné zásady: Dodávku a montáž měřicí soupravy zajišťuje vždy PTM na základě požadavku. Požadavek pro nová odběrná místa vzniklá v rámci investiční akce PT zajišťuje odpovědná osoba dodavatele. Montáž (demontáž) může provést montážní organizace pouze s příslušným oprávněním ČMI a se souhlasem TS. V případech nového napojení bez investice PT, či při rekonstrukci zařízení v majetku odběratele vyzve odběratel TS k odebrání měřicího přístroje a předloží projektovou dokumentaci k prováděným změnám na tepelném zařízení. Na základě PD je s odběratelem dohodnut termín osazení nového měřiče (dále jen MT), jeho umístění a dimenze, zároveň mu je zapůjčen stavební doměrek, teploměrné jímky a předán postup pro montáž nové měřicí tratě. V případě nedodržení požadavků na montáž měř. tratě a umístění měřidla nesmí být měřidlo osazeno. Zahájení dodávky tepelné energie je podmíněno předchozím osazením měřiče.

2.2 Požadavky pro osazení měřiče 2.2.1 2.2.2 2.2.3

2.2.4 2.2.5

PTM osadí měřicí soupravu na vyzvání: do potrubně připravené měřící tratě (tj. s mezikusem pro montáž průtokoměru a s osazenými jímkami v návarcích pro snímače teploty) s přivedeným komunikačním kabelem k měřícímu místu viz Příloha č. 4 s instalovaným přívodem napájecího napětí 230V~ a samostatným v poloze zapnuto plombovatelným jističem, velikosti 2-6 A, umístěným v příslušném rozváděči, označený „Měření tepla“ a s přívodem vyvedeným do vhodné svorkovnice (např. krabice ACIDUR) k místu umístění muzikusu přívod musí mít platnou revizi elektro, kopii revizní zprávy obdrží pracovníci PTM při montáži měřidla podmínkou osazení měřidla jsou dokončené potrubní práce, včetně proplachu potrubí. Pro uvedení měřidla do provozu musí být zajištěn oběh topného média k provedení metrologické zkoušky.

2.3 Požadavky na prostředí pro umístění měřidla Místnost měření tepla musí: 2.3.1

být suchá, větraná, dostatečně osvětlená bez venkovních vlivů s teplotou 14 až 26°C (viz Nařízení vlády 361/2007 Sb.)

2.3.2 2.3.3

mít bezpečnou výšku a odpovídající vstup (přístup po žebříku je nepřípustný), splňovat všechny předpisy BOZP (zejména Vyhl. 48/1982 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a PO (zákona 133/1985 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a Vyhl. ČR MV 246/2001 Sb., v ní být prováděna v případě potřeby dezinfekce, dezinsekce a deratizace dle § 57 zákona 258/2000 Sb. být vybavena tak, aby umožňovala bezpečné vypuštění topného média nebo vody pro případ výměny měřidla či odstranění poruchy zařízení

2.3.4 2.3.5

2.4. 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5

2.4.6

Měřicí místo Veškeré komponenty měřidla tepla musí být umístěny v jedné místnosti, nikoli ve vedlejší nebo v podlaží. Místo musí být uzamykatelné resp. zajištěno uzamykatelnou klecí. Měřicí místo se buduje technicky co možná nejblíže místa plnění uvedeného v SoDTE. Průtokoměrná část MT se v primárních rozvodech umísťuje do vratného potrubí, v sekundárních rozvodech přednostně do přívodního potrubí. Pro napájení měřící sestavy 230 V/50 Hz je nutno vždy zajistit samostatný jistič plombovatelný v poloze zapnuto a přivést napájení do např. krabice Acidur v místě osazení síťově napájeného komponentu, napájení musí mít revizi elektro, jejíž kopii obdrží pracovníci PT při instalaci měřidla. Je doporučeno tato parní měřící místa předem konzultovat s PTM.



2.5.

Příloha č.14

Osazení průtokoměru:

Množství topného media je měřeno na straně kondenzátu. Potrubní uspořádání musí zabránit možnosti vniku páry do průtokoměru a respektovat zásadu, že průtokoměr je vždy zaplněn kondenzátem. Průtokoměr je osazen na společném úseku potrubí, kam je svedeno všechno kondenzátní vedení, s výjimkou odvodnění zařízení a parní přípojky v majetku dodavatele tepla. Pouze u stanic v majetku odběratele, je odvodnění vlastního zařízení, případně přípojky odběratele, součástí měřeného množství dodaného média. Příklad osazení pro VS s volným výtokem kondenzátu do sběrné nádrže:

Zaústit do odplynění kond.nádrže Slučovač kondenzátu Zaústit do kond. nádrže celkový kondenzát

6D L

Kondenzátní teploměr

6DN

Příklad osazení pro zaplavované VS: Snímač tlaku

Parní teploměr

Přívod páry Zaústění do vratného kond. potrubí Výměník pára/voda

6DN L 6DN

Kondenzátní teploměr



Příloha č.14

Pro zaplavované výměníky je průtokoměr řazen do kondenzátního potrubí tak, aby byly dodrženy požadavky na sběr kondenzátu a trvalé zavodnění měřidla. Pro průtokoměry Siemens je vhodné připravit mezikus do svislé polohy.

výrobce Landis+Gyr Landis+Gyr

typy průtokoměrů kondenzátu Qp 3,5 Qp 40

DN 25 80

L (mm) 260 300

příruby PN25 ČSN příruby PN 25 ČSN

výrobce Endress+Hauser Endress+Hauser Endress+Hauser

typy průtokoměrů páry Prowirl Prowirl Prowirl

DN 40 80 100

L (mm) 200 200 250

příruby PN40 DIN příruby PN40 DIN příruby PN40 DIN

2.6. Odběr stavových veličin tlaku a teploty páry a teploty kondenzátu Snímače stavových veličin páry se zásadně umísťují za redukční ventil, pokud není osazen, za regulační armaturu. Snímač teploty kondenzátu se umístí tak, aby byla měřena teplota, s jakou je kondenzát vrácen dodavateli, např. do sběrné nádrže kondenzátu. Snímač teploty páry se osadí v místě, kde je zaručen průtok páry za všech provozních režimů.

V PT používaný sortiment:  snímače tlaku JSP s.r.o. DMP331 - napojení přes kondenzační smyčku + ventil pro montáž snímače. Snímač má vnější závit M20x1,5.  snímače teploty párované Sensit nebo ZPA – napojení přes návarky s vnitřním závitem G1/2 pro délku stonku 98 mm

Délku návarku nutno upravit tak, aby jímka teploměru zasahovala do profilu potrubí min. pod jeho podélnou osu, ale nedotýkala se vnitřní stěny potrubí! Nutno před osazováním vyměřit! Hrozí ohnutí a tedy úplné znehodnocení ponorného pouzdra (jímky). Příklady: kolmá montáž

montáž do kolena

šikmá montáž

45o



Příloha č.14

3. ZÁSADY PRO USPOŘÁDÁNÍ MĚŘICÍ TRATĚ PRO MONTÁŽ VODOMĚRŮ TEPLÉ A STUDENÉ VODY V ZAŘÍZENÍ PT Obecné zásady

3.1

Veškeré úpravy, montáže nebo zásahy do měřicí trati či manipulace s fakturačním měřidlem mohou být provedeny pouze na základě projektové dokumentace odsouhlasené PTM. Měřicí zařízení pro měření teplé vody lze namontovat pouze v místech, kde jeho tlaková ztráta neomezí dodávku TV v objektech. Kvalita dodávky v místě centrální přípravy TV je přímo závislá na parametrech SV dodávané vodárenskou společností a na stavu vnitřních rozvodů objektu zásobovaného TV. Dodávku a montáž vodoměrů zajišťuje PTM na základě požadavku. Požadavek pro nová odběrná místa vzniklá v rámci investiční akce PT zajišťuje odpovědná osoba dodavatele. V případech nového napojení bez investice PT, či při rekonstrukci zařízení v majetku odběratele vyzve odběratel PTM k odebrání měřicího přístroje a předloží projektovou dokumentaci k prováděným změnám na tepelném zařízení. Na základě PD je s odběratelem dohodnut termín osazení nového vodoměru, jeho umístění a dimenze, zároveň mu je předán postup pro montáž nové měřicí trati. Vodoměr nesmí být osazen, pokud nejsou dodrženy požadavky na uspořádání měřicí trati nebo v případě, že před vodoměrem je neměřená odbočka (za neměřenou odbočku je považována i vypouštěcí armatura bez možnosti zaplombování v poloze zavřeno).

3.2

Požadavky na osazení vodoměru

3.2.1 3.2.2 3.2.3

3.2.4

PTM osadí vodoměr na vyzvání do potrubně připravené měřicí tratě (tj. s mezikusem pro montáž průtokoměru) s přivedeným komunikačním kabelem k měřícímu místu viz Příloha č. 4 s instalovaným přívodem napájecího napětí 230V~ a samostatným v poloze zapnuto plombovatelným jističem, velikosti 2-6 A, umístěným v příslušném rozváděči, označený „Měření průtoku“ a s přívodem vyvedeným do vhodné svorkovnice (/IP 65/ např. krabice ACIDUR) k místu umístění muzikusu podmínkou osazení měřidla jsou dokončené potrubní práce, včetně proplachu potrubí. Pro uvedení měřidla do provozu musí být zajištěn oběh topného média k provedení metrologické zkoušky.

Požadavky na prostředí pro umístění vodoměru

3.3

Místnost měření TV/SV musí 3.3.1 místnost musí být suchá, větraná, dostatečně osvětlená bez venkovních vlivů s teplotou 14 až 26°C (viz Nařízení vlády 361/2007 Sb.) 3.3.2 mít bezpečnou výšku a odpovídající vstup (přístup po žebříku je nepřípustný) 3.3.3 splňovat všechny předpisy BOZP (zejména Vyhl. 48/1982 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a PO (zákona 133/1985 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků) a Vyhl. ČR MV 246/2001 Sb. 3.3.4 v ní být prováděna v případě potřeby dezinfekce, dezinsekce a deratizace dle § 57 zákona 258/2000 Sb. 3.3.5 být vybavena tak, aby umožňovala bezpečné vypuštění topného média nebo vody pro případ výměny měřidla či odstranění poruchy zařízení

3.4

Měřicí místo

3.4.1

vodoměr, zařízení pro dálkové odečety a armatury pro uzavření měřicí trati musí být umístěny v jedné místnosti, nerozdělené patrem, bez stavebních přepážek měřicí místo musí být uzamykatelné, případně zajištěno uzamykatelnou klecí nebo opatřeno jinou zábranou zamezující přístup neoprávněných osob měřící místo musí být co možná nejblíže místa plnění uvedeného ve Smlouvě o dodávce tepelné energie (SoDTE) pro napájení měřící sestavy (komunikačního modulu) 230V/50Hz je nutno vždy zajistit samostatný jistič plombovatelný v poloze zapnuto a přivést napájení např. do krabice ACIDUR

3.4.2 3.4.3 3.4.4



Příloha č.14

instalované v místě osazení síťově napájeného komponentu, napájení musí mít revizi elektro, jejíž kopii obdrží pracovníci PT při instalaci měřidla.

3.5

Umístění průtokoměru nebo kompaktního MT a jeho komponent

3.5.1

umístění průtokoměru musí být v minimální výšce 0,5 m od podlahy, maximálně 1,6 m a minimálně 0,3 m od zdi. armatury pro uzavření měřicí trati smějí být od průtokoměru vzdáleny maximálně 2 m, přičemž do uzavíratelné části (měřicí trati) nesmí být zaústěno žádné další potrubí. Vypouštěcí ventil je umístěn vždy za průtokoměrem ve směru proudění topné vody s výjimkou měřiče umístěného ve stoupajícím potrubí. Maximální výška pro umístění uzavíracích armatur je 2,1 m na střed armatury kolem průtokoměru a jeho komponent spadajících do pravidelných výměn musí být zachován dostatečný pracovní prostor pro montáž a manipulaci.

3.5.2

3.5.3

3.6

Požadavky na umístění měřicí trati a jejích součástí

Průtokoměr nebo kompaktní MT musí být umístěn na snadno a bezpečně přístupném místě. Součástí tratě jsou podpěry potrubí, zamezující přenášení pnutí na těleso měřidla. MT nesmí osazen tam, kde sevřené potrubí neumožní jeho montáž nebo kde se potrubí po vyjmutí mezikusu rozskočí. V místě osazení MT musí být zajištěno stálé zaplavení průtokoměrné části, její snadné uzavření z obou stran při výměnách průtokoměru i dalších komponentů (snímačů teploty, jímek apod.), přednostně kulovými armaturami, resp. uzav. klapkami, které musí být také snadno přístupné a jejich vzdálenost od průtokoměru nesmí být větší jak 2 m. Pro bezpečnou montáž vodoměrné části MT je současně nutné měřící trať opatřit vhodným výpustným ventilem, osazeným „za vodoměr“ ve směru toku media s výjimkou umístění měřidla ve stoupajícím potrubí. Všechny komponenty měřicí tratě musí splňovat místní požadavky na provozní tlak a teplotu nosného media. Zklidňující zóna před a za průtokoměrem musí být velikosti 6 průměrů dimenze vodoměru. V případě, že před průtokoměrnou částí měřidla jsou zaústěna potrubí s různou teplotou nosného media, je nutné takový souběh potrubí instalovat min. 10D před průtokoměrem. Upozornění se týká hlavně kompaktních předávacích stanic (KPS), kde je z principu nedostatek místa. Ve svislé ose nad průtokoměrem nebo kompaktním MT nesmí být žádná uzavírací, vypouštěcí nebo odkalovací armatura, či filtr a ani další MT. Vzdálenost průtokoměru MT od souběžného potrubí (nad sebou, vedle sebe) nebo od zdi musí být min. 30 cm. (tzv. montážní prostor).



Příloha č.14

Příklad uspořádání měřící trati pro SV a TV (bez cirkulace): M-Bus

230V~

délka komunikačního kabelu od průtokoměru k rozbočné krabici cca 0,5 m

6×Ø (DN) vodoměru

6×Ø (DN) vodoměru

min. 0,6 m – max. 1,6 m od podlahy

Příklad patního měření TV s oddělenou cirkulací

hrana objektu (obvodová zeď)

metoda „A“

Rozvodné tepelné zařízení M-Bus 230V~

Vodoměr v majetku PT

pojišťovací ventil vodoměr zpětná TV (m³) klapka cirkulační čerpadlo

TV výstup TV

filtr

cirkulace TV regulační ventil kalník výměník tepla předávací místo

měřící zařízení odběratele



Příloha č.14

Příklady zařízení instalovaných v letech 2009- 2011, která se již nepoužívají! zařízení s oddělenou cirkulací používané v letech 2009 – 2011 hrana objektu (obvodová zeď)

metoda „A“

Rozvodné tepelné zařízení M-Bus 230V~ pojišťovací ventil vodoměr zpětná TV (m³) klapka cirkulační čerpadlo

TV výstup TV

filtr

cirkulace TV regulační ventil kalník výměník tepla předávací místo

měřící zařízení

zařízení se společnou cirkulací „B“

metoda

hrana objektu (obvodová zeď)

Rozvodné tepelné zařízení

Vyhodnocovač 200109 ptx nakreslil a upravil Dezort

M-Bus 230V~

6 6 6 , 0

filtr klapka

Přívod TV

G j

průtokoměry reg. ventil Cirkulace


Řízená dokumentace Příloha č. 1

Recommend Documents