ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 11

ISSN 1831-0788

PŘÍMÁ PODPORA NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA, BAHNICE A KOZY V SOUVISLOSTI S ČÁSTEČNÝM PROVÁDĚNÍM OPATŘENÍ V RÁMCI REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY

CS

2012

Zvláštní zpráva č. 11

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR

Zvláštní zpráva č. 11

2012

PŘÍMÁ PODPORA NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA, BAHNICE A KOZY V SOUVISLOSTI S ČÁSTEČNÝM PROVÁDĚNÍM OPATŘENÍ V RÁMCI REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)


EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 Fax +352 4398-46410 E-mail: [email protected] Internet: http://eca.europa.eu

Zvláštní zpráva č.  11

2012

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN 978-92-9237-732-8 doi:10.2865/1708 © Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

3

OBSAH Body

GLOSÁŘ

I–VII

SHRNUTÍ

1–10

ÚVOD

1–2

ODVĚTVÍ HOVĚZÍHO A TELECÍHO MASA A ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO/KOZÍHO MASA V EU

3–9

PŘÍMÁ PODPORA EU PRO ODVĚTVÍ HOVĚZÍHO MASA A ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO/KOZÍHO MASA

10

LEGISLATIVNÍ NÁVRHY TÝKAJÍCÍ SE SZP PO ROCE 2013

11–14

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

11–12

ROZSAH AUDITU

13–14

KONCEPCE AUDITU

15–53

PŘIPOMÍNKY

15–21

ZACÍLENÍ REŽIMŮ NA NEJRELEVANTNĚJŠÍ REGIONY V ČLENSKÝCH STÁTECH

16–17

U VĚTŠINY PROSTŘEDKŮ SE NEUPLATŇUJÍ PŘIMĚŘENÁ OPATŘENÍ PRO ZACÍLENÍ PODPORY

18–21

ZACÍLENÉ SLOŽKY REŽIMŮ PODPORY JSOU OMEZENÉ NEBO POSTUPNĚ MIZÍ

22–41

ČELNOST DANÝCH REŽIMŮ PODPORY PRO ZACHOVÁNÍ URČITÉ PRODUKCE A ZABRÁNĚNÍ NEPŘÍZNIVÝM Ú SOCIÁLNÍM, EKONOMICKÝM A ENVIRONMENTÁLNÍM DOPADŮM

24–28

EEXISTUJÍ ŽÁDNÉ PŘESVĚDČIVÉ DŮKAZY O TOM, ŽE BY KONTROLOVANÉ REŽIMY PODPORY MĚLY NA CELKOVÝ N VÝVOJ V POČTU ZVÍŘAT VÝRAZNĚJŠÍ VLIV

29–30

YTO TRENDY V POČTU ZVÍŘAT JSOU OVLIVNĚNY ZEJMÉNA VNĚJŠÍMI FAKTORY A KONTEXTEM V JEDNOTLIVÝCH T ČLENSKÝCH STÁTECH

31–32

RÉMIE NA ZÁKLADĚ POČTU KUSŮ CHOVANÝCH ZVÍŘAT, PRO NĚŽ NEJSOU STANOVENY ŽÁDNÉ DALŠÍ P PODMÍNKY, NEMOTIVUJÍ KE ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

33–40

OSTATNÍCH TRENDECH NENÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY S ČÁSTEČNÝM A ÚPLNÝM PROVÁDĚNÍM REŽIMU V JEDNOTNÉ PLATBY ŽÁDNÝ VÝRAZNĚJŠÍ ROZDÍL

41

DDĚLENÍ PRÉMIÍ OD PRODUKCE NEPŘÍZNIVĚ OVLIVNILO CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT VE ZRANITELNÝCH O OBLASTECH

Zvláštní zpráva č. 11/2012 – Přímá podpora na krávy bez tržní produkce mléka, bahnice a kozy v souvislosti s částečným prováděním opatření v rámci režimu jednotné platby

4

42–53

SYSTÉMY KOMISE A ČLENSKÝCH STÁTŮ PRO MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

43–49

NEDOSTATEČNÉ MONITOROVÁNÍ VÝKONNOSTI NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ

50–53

POSUZOVÁNÍ DOPADŮ DANÝCH REŽIMŮ ZE STRANY KOMISE ZNESNADŇUJÍ URČITÉ NEDOSTATKY

54–64

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

PŘÍLOHA I — P ŘEHLED VÁZANÝCH PŘÍMÝCH PLATEB NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A OVCE A KOZY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KTERÉ PROVÁDĚJÍ REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

PŘÍLOHA II — ŽIVOČIŠNÁ A MASNÁ VÝROBA V EU (1995–2010)

PŘÍLOHA III — PRŮMĚRNÝ POČET ZVÍŘAT V ZEMĚDĚLSKÉM PODNIKU

ODPOVĚDI KOMISE


5

GLOSÁŘ Euratom: Evropské společenství pro atomovou energii. Eurostat: Statistický úřad Evropské unie, jehož úkolem je poskytovat EU statistické údaje na evropské úrovni, které umožňují provádět srovnání mezi jednotlivými státy a regiony. EZZF: Evropský zemědělský záruční fond. GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova: Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Hovězí a telecí maso: Maso skotu ve stáří do jednoho roku se nazývá telecí, maso staršího skotu se nazývá hovězí. Kráva bez tržní produkce mléka: Kráva masného plemene nebo kráva křížená s masným plemenem, určená k produkci masných telat. Veškeré mléko těchto krav určeno jejich telatům. Přežvýkavci: Zvíře s více než jedním žaludkem, které potravu nejprve spolkne a poté ji zvrátí zpět a znovu sežvýká. SBCS: Skotský režim podpory na telata (Scottish beef calf scheme). SEK: Generální sekretariát: interní dokumenty Komise. SFEU: Smlouva o fungování Evropské unie. Znevýhodněné oblasti: Znevýhodněné oblasti jsou oblasti, v nichž je zemědělská produkce nebo zemědělská činnost obtížnější kvůli přírodním znevýhodněním. Způsobilé ovce a kozy: „Bahnicí“ se rozumí každá samice z druhu ovcí, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku. „Kozou“ se rozumí každá samice z druhu koz, která již alespoň jednou rodila nebo dosáhla věku nejméně jednoho roku. Prémie na bahnice a kozy se proto vyplácejí pouze na samice ovcí a koz.


7

SHRNUTÍ I. Po reformě společné zemědělské politiky z roku 2003 se zemědělská podpora, která se dříve vyplácela formou přímé podpory podmíněné určitou zemědělskou produkcí (tzv. „podpora vázaná na produkci“), po zavedení režimu jednotné platby již nemusí poskytovat na základě produkce (tj. byla od ní oddělena). II. Pro některá odvětví a regiony se však počítalo s určitými výjimk ami z úplného oddělení od produkce s cílem omezit možné nepříznivé dopady okamžitého přechodu na úplné oddělení podpory, a to zachováním zemědělské produkce v určitých zranitelných regionech a pokračováním ve specifické zemědělské produkci s ohledem na její přínosy pro životní prostředí. Členské státy měly možnost pokračovat v již existujících režimech podpory na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy díky možnosti s názvem „částečné provádění režimu jednotné platby“ a v dalších specifických opatřeních vázané podpory (podle článku 69 a 68). Legislativní návrhy Komise o budoucnosti SZP do roku 2020 1 umožňují členským státům udělovat nepovinnou vázanou podporu. III. Účetní dvůr hledal odpověď na tyto otázky: Je přímá podpora na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy v rámci částečného provádění režimu jednotné platby: a) zacílena na nejrelevantnější regiony v členských státech? b) účelná pro zachování specifické produkce, aby bylo možné předejít sociálním, ekonomick ým a environmentálním dopadům? c) dobře monitorována a posuzována Komisí a členskými státy? 1

KOM(2011) 625 v konečném znění/2 ze dne 19. října 2011.


8

SHRNUTÍ IV. Účetní dvůr dospěl k závěru, že kontrolované režimy ve své stávající podobě nejsou zaměřeny na nejrelevantnější regiony a zemědělské oblasti, což oslabuje jejich účinky. V. Účetní dvůr nenašel přesvědčivé důk az y, které by dokládaly, že kontrolované režimy podpory jsou celkově účelnějším nástrojem pro zachování produkce a udržení hospodářské činnosti v regionech, kde je málo hospodářských alternativ, a pro zajištění přínosu pro životní prostředí, než je podpora oddělená od produkce v kombinaci s ostatními opatřeními financovanými EU nebo z vnitrostátních zdrojů. VI. Dále existují nedostatky v monitorování hlavních ukazatelů výkonnosti a v posuzování konečných sociálních a environmentálních dopadů těchto režimů podpory ze strany Komise i členských států a chybí koordinace s ostatními opatřeními, která mají podobné cíle.

VII. Pokud Rada a Evropský parlament přijmou legislativní návrh Komise pokračovat v nepovinné vázané podpoře i po roce 2013, Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby: a) u režimů přímé podpor y vázané na produk ci v těchto odvětvích přidala požadavek zacílení; b) společně s členskými státy vyjasnila nejrelevantnější typy zemědělské činnosti pro zachování produkce, aby tak zohlednila související sociální, ekonomické a environmentální dopady; c) upřesnila požadavky a opatření na monitorování, které se očekávají od členských států, a zavedla rámec stálého monitorování, který by zahrnoval všechny přímé podpor y vyplácené v členských státech v živočišném odvětví; d) společně s členskými státy provedla komplexní hodnocení dopadu různých režimů podpory v těchto odvětvích s cílem podpořit konkurenceschopnost zemědělských podniků.


9

ÚVOD ODVĚTVÍ HOVĚZÍHO A TELECÍHO MASA A ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO/KOZÍHO MASA V EU

1.

Pro zemědělství EU jsou odvětví hovězího, telecího, skopového a kozího masa (dále také jen „odvětví hovězího masa“ a „odvětví skopového/kozího masa“) velmi důležitá. Evropská unie je třetím největším producentem hovězího a telecího masa na světě s téměř 8 miliony tun poraženého skotu, což je téměř 12 % světové produkce hovězího masa 2. Jednu třetinu hovězího masa vyprodukovaného v EU 3 tvoří přímá produkce specializovaných producentů, kteří chovají „krávy bez tržní produkce mléka“, jež rodí a krmí telata. U stád krav bez tržní produkce mléka se většinou využívá extenzivní pastva a jejich telata jsou po odstavení prodána přímo na porážku nebo jiným specializovaným producentům, kteří skot vykrmují před porážkou v rámci systému intenzivnějšího chovu. Podle aktuálních údajů se mezi lety 2000 a 2010 4 velikost populace krav bez tržní produkce mléka v EU ustálila přibližně na 12,4 milionech kusů.

2

Zemědělství v Evropské unii – statistické a hospodářské informace 2010, Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. 3

Přibližně dvě třetiny hovězího masa vyprodukovaného v celé Evropské unii pochází přímo či nepřímo ze stád dojnic (na toto odvětví se audit nevztahoval). 4

Zdroj: Eurostat.

5

2.

Produkce skopového/kozího masa, která se v posledních letech stabilně pohybovala kolem 1 milionu tun, klesla v roce 2009 na 804 000 tun. Populace ovcí v EU činí přibližně 81 milionů kusů, což je pokles oproti 91 milionům v roce 2008, a populace koz 13 milionů kusů.

PŘÍMÁ PODPORA EU PRO ODVĚTVÍ HOVĚZÍHO MASA A ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO/KOZÍHO MASA

3.

EU tradičně poskytuje podporu zemědělcům v odvětví hovězího masa a odvětví skopového/kozího masa formou různých přímých dotací. Hlavním cílem podpory těchto odvětví je zachovat produkci „zejména v oblastech, kde neexistuje žádná jiná možnost“ a „kde je taková produkce důležitá pro místní hospodářství“ 5. Předpokladem způsobilosti zemědělce pro přímou podporu EU bylo získání nároků na prémie (individuální kvóty), které představovaly množstevní limity pro každý členský stát a rozdělovaly se mezi zemědělce na základě žádostí.

4.

Přímá podpora pro zemědělce v těchto odvětvích zahrnuje mimo jiné základní prémii a doplňkové/dodatečné prémie 6 na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy. Tyto prémie vycházejí z počtu kusů chovaných zvířat 7 a jejich cílem je zachovat počet užitkových zvířat rodících potomstvo (telata nebo jehňata), jež pak zajišťuje dodávky pro zpracovatelský průmysl (specializované výkrmny nebo jatka).

Viz např. 12. bod odůvodnění v preambuli nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21), který uvádí, že „[…] je vhodné povolit členským státům spojení citlivých oblastí nebo míst s chovem krav bez tržní produkce mléka, a to s cílem zachovat tento chov zejména v oblastech, kde neexistuje žádná možnost“. V případě skopového/kozího masa se v 11. bodě odůvodnění v preambuli nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 3) uvádí, že „je třeba vytvořit vazbu mezi citlivými oblastmi nebo místy a produkcí ovcí a koz, a zajistit tak zachování této produkce, zejména v regionech, kde je taková produkce důležitá pro místní hospodářství“. 6

Nařízení (ES) č. 1254/1999 stanovilo sazby prémií v odvětví hovězího masa. Nařízení (ES) č. 2529/2001 upravuje přímé platby v odvětví skopového/kozího masa. 7

Počet kusů ve stádě.


10

5.

Reformou společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 bylo v oblasti zemědělských plateb zavedeno oddělení podpory od produkce 8 (tj. zrušení vazby mezi platbou dotace a požadavkem na konkrétní produkci) spolu s novým režimem přímé podpory EU – režimem jednotné platby. Zároveň byla stanovena výjimka: pokud se členské státy domnívaly, že v důsledku přechodu na režim jednotné platby hrozí narušení zemědělských trhů nebo vzdání se produkce, měly možnost ponechat v některých odvětvích 9 část přímých plateb v jejich stávající podobě, tj. uplatnit režim jednotné platby jen částečně 10.

6.

Osm členských států se rozhodlo využít možnosti zachovat přímou podporu při částečném uplatňování režimu jednotné platby pro krávy bez tržní produkce mléka a/nebo bahnice a kozy (viz tabulka 1). U prémií na krávy bez tržní produkce mléka bylo umožněno ponechat 100 % vazbu na produkci, takže tyto dotace mohly být i nadále vypláceny stejným způsobem jako před reformou. V případě prémií na bahnice a kozy byla umožněna 50 % vazba na produkci, kdy z ročních částek vyčleněných v rámci systému z roku 2001 bylo možné polovinu využít pro platby vázané na produkci 11 (s výjimkou nejvzdálenějších regionů 12, kde se uplatňuje 100 % vazba).

TABULKA 1

ČLENSKÉ STÁTY, V NICHŽ JSOU PRÉMIE NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A BAHNICE A KOZY NADÁLE VÁZÁNY NA PRODUKCI 13 Členský stát

Odvětví

Výše prémie

Prémie na krávy bez tržní ο ο 200 EUR na jednu krávu; produkce mléka až 50 EUR doplňkové prémie Dánsko, Finsko, Slovinsko Prémie na bahnice a kozy ο ο 10,50 EUR na jednu bahnici; 3,50 EUR dodatečná Prémie na krávy bez tržní Francie, Portugalsko, prémie a 8,40 EUR na produkce mléka a prémie Španělsko jednu kozu1 na bahnice a kozy Rakousko, Belgie

8

Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1). 9

Mimo jiné včetně odvětví hovězího masa a odvětví skopového/kozího masa. 10

Režim jednotné platby nabyl účinnosti dne 1. ledna 2005. Členské státy měly možnost začít tento režim uplatňovat až po přechodném období (které skončilo 31. prosince 2005 nebo 31. prosince 2006), pokud to bylo odůvodněno zvláštními zemědělskými podmínkami. Právním základem umožňujícím částečné zavedení režimu jednotné platby jsou články 64–68 nařízení (ES) č. 1782/2003. 11

Zbývající průměrné částky vyplacené zemědělcům během referenčního období (zpravidla 2000–2002) byly začleněny do výpočtu jednotné platby podle možnosti výpočtu nároků, kterou si jednotlivé členské státy zvolily. 12

Regiony patřící do příslušného členského státu, které se nacházejí mimo území Evropy, ale jsou plně součástí EU. Těchto regionů je devět – šest francouzských, dva portugalské a jeden španělský. 13

S výjimkou případů, kdy se počet příjemců po oddělení podpory od produkce výrazně snížil, což umožnilo zvýšit míru podpory pro jednotlivé zemědělce. 1

Španělsko, Francie a Slovinsko oddělily prémie na ovce a kozy od produkce v kalendářním roce 2010, Dánsko v roce 2012.


11

7.

8.

V roce 2008 Komise v návaznosti na přezkum SZP v polovině období (nazývaný „kontrola stavu SZP“) navrhla 14 pokračovat v zacíleném selektivním oddělování podpory od produkce na základě argumentů uvedených v rámečku 1.

Proto jakmile po „kontrole stavu“ vstoupily v platnost právní předpisy z roku 2009 15, bylo zavedeno další oddělování přímých podpor v odvětví masa 16. U prémií na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy však k žádné změně nedošlo, protože členským státům, které se v roce 2003 rozhodly uplatňovat režim jednotné platby v těchto odvětvích jen částečně, bylo opět povoleno v této možnosti pokračovat, a to s důrazem na přidělování prostředků podle regionálních potřeb 17. Možnost poskytovat podporu v uvedených dvou odvětvích byla dále rozšířena o dvě opatření spojená s určitým typem chovu a zemědělské činnosti (viz rámeček 2).

14

KOM(2008) 306 v konečném znění ze dne 20. května 2008. 15

Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16), které nabylo účinnosti v lednu 2009. 16

V odvětví hovězího masa mělo nejpozději 1. ledna 2012 dojít k oddělení porážkové prémie a zvláštní prémie na skot samčího pohlaví.

17

34. bod odůvodnění preambule nařízení (ES) č. 73/2009: „[…] Pokud však jde o odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa, zdá se, že pro zemědělské hospodářství v určitých regionech a zejména tam, kde zemědělci nemohou využít jiné ekonomické alternativy, bude zachování minimální úrovně zemědělské produkce i nadále nezbytné. […]“.

RÁMEČEK 1

ARGUMENTY KOMISE VE PROSPĚCH POKRAČOVÁNÍ V ČÁSTEČNÉM PROVÁDĚNÍ REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY V KONTROLOVANÝCH ODVĚTVÍCH „[...] rozsah posledních reforem a začlenění více odvětví do režimu jednotné platby způsobily, že částečné oddělení podpory od produkce již není tolik relevantní a často zemědělcům brání v dosažení větší konkurenceschopnosti a tržní orientace. Zemědělci v neziskových odvětvích jsou navíc vzhledem k nižší podpoře v horší situaci než zemědělci, kteří zavedli úplné oddělení podpory od produkce 18 . Kromě toho zemědělci, kteří jsou stále příjemci podpory vázané na produkci, se musejí vyrovnat se situací, kdy vedle sebe existují oba systémy, tj. systém vázané i oddělené podpory, což zvyšuje složitost i administrativní náklady, ale z hlediska příjmu nepřináší žádné výhody. Z výše uvedených důvodů by přechod na úplné oddělení podpory od produkce byl žádoucí. Přesto […] je ve specifických případech minimální úroveň zemědělské produkce nezbytná k tomu, aby umožnila udržet hospodářskou aktivitu v regionech, kde je málo hospodářských alternativ. Cílem je zajistit přiměřené dodávky surovin pro zpracovatelská odvětví a také přínos pro životní prostředí.“

18

Tento argument zazněl již při diskusi v Radě, která předcházela reformě z roku 2003. Viz Rada „Reforma SZP: důvodová zpráva DS 222/03“, Lucemburk, 18. června 2003.


12

9.

Současnou tendencí v členských státech, které režim jednotné platby v uvedených odvětvích částečně uplatňují, je prémie do tohoto režimu začleňovat. To znamená, že zemědělci, kteří v minulosti byli příjemci plateb v rámci režimů podpory, jež jsou předmětem tohoto auditu, mají nyní nárok na platby v rámci režimu jednotné platby, aniž by museli chovat zvířata. Prémie na bahnice a kozy již byla ve většině těchto členských států oddělena od produkce, případně se toto oddělení plánuje, a Francie od roku 2010 částečně oddělila prémie na krávy bez tržní produkce mléka. Výsledkem je pokles ročních částek v rámci částečného provádění režimu z 2 miliard EUR v roce 2006 (kdy všechny členské státy musely přejít na režim jednotné platby) na něco málo přes 1 miliardu EUR v roce 2011 (viz tabulka 2).

LEGISLATIVNÍ NÁVRHY TÝKAJÍCÍ SE SZP PO ROCE 2013

10.

19

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky – KOM(2011) 625 v konečném znění ze dne 19. října 2011. Hlava IV, kapitola 1 popisuje možnosti nepovinné podpory vázané na produkci, kterou lze poskytnout v určitých odvětvích, včetně odvětví skopového a kozího masa a hovězího a telecího masa, až do výše 5 % ročních vnitrostátních stropů, příp. více v určitých případech.

Komise přijala legislativní návrhy týkající se SZP po roce 2013, které mimo jiné zavádějí nová pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci SZP 19. Podle čl. 38 odst. 2 tohoto návrhu „podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů“. V odvětví hovězího masa a odvětví skopového/kozího masa by proto nepovinná podpora vázaná na produkci stále byla možná, takže možnost přímých podpor, jaké nabízí například režimy podpory, které byly předmětem auditu, by zůstala zachována.

RÁMEČEK 2

DVĚ OPATŘENÍ ZAVEDENÁ NAŘÍZENÍM Z ROKU 2009 Článek 63 nařízení (ES) č. 73/2009: Členské státy mohou na základě povolené odchylky použít prostředky dříve vyplácené jako podpora vázaná na produkci za účelem stanovení platebních nároků nebo zvýšení hodnoty platebních nároků v případech určitých zemědělských činností, na něž se tyto platby vázané na produkci dříve nevztahovaly. Článek 68 nařízení (ES) č.73/2009 umožňuje vyrovnávací opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího a telecího masa, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech nebo pro ekonomicky citlivé druhy zemědělské činnosti. Členské státy mohou vyčlenit 10 % svého vnitrostátního stropu na poskytnutí zvláštní podpory vázané na produkci pro zemědělce v těchto odvětvích. Tato možnost nahradila a rozšířila možnosti v oblasti poskytování podpory vázané na produkci, které do té doby upravoval článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003.


13

TABULKA 2

VÝVOJ ROZPOČTU NA KONTROLOVANÉ REŽIMY PODPORY

(EUR) Prémie Prémie na krávy bez tržní produkce mléka

Prostředky v roce Prostředky v roce 2011 2010

Plnění v roce 2009

Plnění v roce 2009

952 000 000

1 162 000 000

1 153 141 941

1 257 884 680

51 000 000

52 000 000

51 723 556

62 112 145

1 003 000 000

1 214 000 000

1 204 865 497

1 319 996 825

22 000 000

258 000 000

232 868 953

691 666 492

Doplňková prémie na ovce a kozy

7 000 000

78 000 000

72 391 238

215 169 838

Dodatečné platby v odvětví skopového a kozího masa

/

/

/

/

Mezisoučet (b)

29 000 000

336 000 000

305 260 191

906 836 330

CELKEM [ (a) + (b) ]

1 032 000 000

1 550 000 000

1 510 125 688

2 226 833 155

Dodatečná prémie na krávy bez tržní produkce mléka Mezisoučet (a) Ovce a kozy


14

ROZSAH A KONCEPCE AUDITU ROZSAH AUDITU

11.

12.

Při auditu se prověřovala podpora na krávy bez tržní produkce mléka a na bahnice a kozy. Audit se zaměřil na období začínající bezprostředně před prováděním reformy z roku 2003 (tj. rokem 2005) až do roku 2010 včetně.

Obecná auditní otázka zněla: Je přímá podpora na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy v rámci částečného provádění režimu jednotné platby:

20

Belgie, Španělsko, Francie a Portugalsko. 21

Rakousko a Finsko. Ve Slovinsku, které oddělilo platby od produkce v roce 2010, ani v Dánsku, které se rozhodlo ponechat si prémie na bahnice a kozy jen do roku 2012, žádné zvláštní kontroly neproběhly. 22

a)

zacílena na nejrelevantnější regiony v členských státech?

b)

účelná pro zachování specifické produkce, aby bylo možné předejít sociálním, ekonomickým a environmentálním dopadům?

c)

dobře monitorována a posuzována Komisí a členskými státy?

Irsko a Spojené království (Anglie a Skotsko). 23

Východisko „zachování“ produkce se stanoví podle trendů před a po zavedení režimu jednotné platby.

KONCEPCE AUDITU

13.

Audit se prováděl během kontrolních návštěv v Komisi (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova), dále ve čtyřech 20 členských státech, které uplatňují uvedené režimy podpory, a v dalších dvou členských státech 21 se vývoj v těchto odvětvích kontroloval dokumentární prověrkou. Dále ve dvou členských státech, které prováděly režim jednotné platby v úplnosti 22, proběhly návštěvy s cílem zjistit údaje umožňující srovnání s vývojem odvětví hovězího masa a odvětví skopového/ kozího masa v členských státech, které kontrolované režimy podpory neuplatňují.

14.

Důkazní informace se shromažďovaly na základě: a)

přezkoumání monitorovacích postupů a záznamů Komise týkajících se přípravy legislativních návrhů v daných dvou odvětvích včetně hodnocení a dalších studií;

b)

jednání s příslušnými vnitrostátními správními orgány a pohovorů se zástupci zemědělců z obou odvětví;

c)

prověrky kvality analýzy a podkladů v členských státech týkajících se toho, zda prémie na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy v odpovídající míře umožňují zachovat 23 minimální úroveň zemědělské produkce v zemědělském hospodářství v určitých regionech, a zejména tam, kde nemohou zemědělci využít jiné hospodářské alternativy;


15

d)

návštěv na místě u několika příjemců k projednání situace jejich zemědělského podniku a dopadů režimů podpory na jejich rozhodování o produkci;

e)

analýz minulých trendů v oblasti produkce a také sociálních a environmentálních dopadů v auditovaných členských státech a srovnání s těmi členskými státy, které režim jednotné platby uplatňují v úplnosti vedle zvláštních vnitrostátních nebo evropských opatření zaměřených na tato odvětví;

f )

přezkoumání a analýzy relevantních studií a statistik.


16

PŘIPOMÍNKY ZACÍLENÍ REŽIMŮ NA NEJRELEVANTNĚJŠÍ REGIONY V ČLENSKÝCH STÁTECH

15.

Důvodem pro zachování režimů podpory, které byly předmětem auditu, byla skutečnost, že v regionech potýkajících se s obtížemi a ve zranitelných odvětvích, jako je odvětví hovězího masa a skopového/kozího masa, mohou dostatečně zacílená opatření zmírnit riziko upuštění od produkce a následných nepříznivých sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů. Při auditu se posuzovalo, zda Komise a členské státy provedly potřebnou analýzu a určily nejrelevantnější regiony členských států, tj. zranitelné regiony a zemědělské oblasti na svém území, které by upuštěním od produkce byly poškozeny, a zda koncepce režimů byla z hlediska místních chovatelů hospodářských zvířat vhodná.

24

Tj. prémie na krávy bez tržní produkce mléka a prémie na bahnice podle čl. 111 odst. 1 a čl. 101 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

U VĚTŠINY PROSTŘEDKŮ SE NEUPLATŇUJÍ PŘIMĚŘENÁ OPATŘENÍ PRO ZACÍLENÍ PODPORY

16.

Jistá míra zacílení prostředků vyplývá již z povahy daných režimů podpory i zemědělské činnosti, kterou dotují, tj. zemědělské činnosti spočívající většinou v extenzivní pastvě zvířat na plochách, které nejsou vhodné pro pěstování plodin. Avšak bez výslovného a dostatečného zacílení může dojít k tomu, že se prostřednictvím přímé podpory budou dotovat jiné, intenzivnější metody chovu zvířat.

17.

Do prováděcích nařízení pro tyto režimy podpory Komise nezahrnula regionální požadavek na výslovné zacílení podpory do oblastí, kde bude taková podpora nejúčelnější. Při stávajícím způsobu implementace jsou proto účinky podpory oslabeny, protože jsou rozptýleny po celém členském státě. Podmínky způsobilosti pro získání základních prémií 24 na krávy bez tržní produkce mléka a na bahnice, představujících přes 90 % rozpočtovaných prostředků pro daná dvě kontrolovaná odvětví, nejsou výslovně zacíleny na podporu zranitelných regionů členského státu.


17

ZACÍLENÉ SLOŽKY REŽIMŮ PODPORY JSOU OMEZENÉ NEBO POSTUPNĚ MIZÍ

18.

Stávající režimy podpory obsahují několik složek, které výslovné zacílení mají – jde o základní prémii na kozy, doplňkovou prémii na bahnice a kozy a dodatečnou prémii na krávy bez tržní produkce mléka. Tyto složky však nejsou v odpovídající míře zaměřeny na zemědělské regiony a jejich finanční hodnota je omezená. Navíc jsou nyní začleňovány do režimu jednotné platby.

19.

Podmínky způsobilosti pro získání základní prémie na kozy 25 zaměřují přímou podporu na zemědělce ve specifických oblastech, v nichž produkce splňuje určitá kritéria. Členské státy s relativně velkými stády koz se však rozhodly tuto prémii plně začlenit do režimu jednotné platby, což omezilo možnost konkrétního zacílení této podpory (viz rámeček 3).

20.

„Doplňková prémie na bahnice a kozy“ je zaměřena na specifické regiony a zemědělské postupy 26. Je určena pouze „zemědělcům v oblastech, ve kterých chov ovcí a koz představuje tradiční činnost nebo významně přispívá k hospodářství na venkově“. Tato prémie, která v roce 2006 dosáhla 215 milionů EUR, se však v současnosti postupně přestává poskytovat v důsledku tendence plně ji začlenit do režimu jednotné platby 27. V kalendářním roce 2010 byla vázána na produkci pouze v Portugalsku a Finsku.

25

Upravena čl. 101 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009. 26

Článek 102 nařízení (ES) č. 73/2009. 27

50 % oddělení od produkce požadované nařízením od prvního roku provádění režimu jednotné platby; úplné oddělení podpory v těchto odvětvích ve Francii a Španělsku od roku 2010.

RÁMEČEK 3

ČLENSKÉ STÁTY, KTERÉ UPOUŠTĚJÍ OD ZACÍLENÝCH SLOŽEK V KONTROLOVANÝCH REŽIMECH PODPORY Francie, kde početní stav populace koz dosahuje přes 1,3 milionu kusů (což představuje 10 % populace koz v EU), se rozhodla prémii na kozy plně začlenit do režimu jednotné platby od roku 2006 a prémii na bahnice od roku 2010. Španělsko, na které připadá 22 % počtu koz v EU, tyto prémie také plně oddělilo, a to od roku 2010. Řecko, které je největším chovatelem koz v EU (přibližně 38 % celkové populace koz), se rozhodlo prémii na kozy plně začlenit do režimu jednotné platby při jeho zavedení.


18

21.

Také dodatečná prémie na krávy bez tržní produkce mléka zahrnuje zacilující ustanovení, neboť souvisí s konvergenčními regiony 28. Tyto regiony však nejsou nutně zemědělskými regiony, v nichž lze chov krav bez tržní produkce mléka výslovně uvést do souvislosti s určitými sociálními a environmentálními dopady. Dodatečná prémie na krávy bez tržní produkce mléka činila v roce 2010 celkem 51 milionů EUR (pokles oproti 62,1 milionu EUR v roce 2006), což představuje 5 % celkové částky na kontrolované režimy podpory. Podrobnější částky na jednotlivá opatření a členské státy jsou uvedeny v příloze I.

28

Tj. regiony, na které se při přidělování prostředků ze strukturálních fondů EU vztahuje cíl „konvergence“, což odpovídá regionům na úrovni II klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), které mají HDP na obyvatele nižší, než je 75 % v zemích EU-25. 29

SEK(2008) 1885 ze dne 20. května 2008, s. 50.

ÚČELNOST DANÝCH REŽIMŮ PODPORY PRO ZACHOVÁNÍ URČITÉ PRODUKCE A ZABRÁNĚNÍ NEPŘÍZNIVÝM SOCIÁLNÍM, EKONOMICKÝM A ENVIRONMENTÁLNÍM DOPADŮM

22.

Účelem těchto režimů bylo udržet určitou míru specifické produkce ve zranitelných regionech na jisté úrovni, a předejít tak nepříznivým sociálním, ekonomickým environmentálním dopadům restrukturalizace v důsledku oddělení podpory od produkce 29. Tyto cíle zůstávají v legislativních návrzích Komise na rámec SZP v období 2014–2020 zachovány 30.

30

S uvedením, že prostřednictvím prováděcího předpisu Komise schválí rozhodnutí členských států (tj. rozhodnutí uvedená v čl. 39 odst. 3 nebo případně čl. 39 odst. 4 písm. a) legislativních návrhů o společné zemědělské politice po roce 2013), pokud se taková potřeba v daném regionu nebo odvětví prokáže. 31

Rakousko, Belgie, Francie, Portugalsko a Španělsko. 32

23.

Irsko a Spojené království.

Audit proto zkoumal, zda se trendy v uvedených dvou odvětvích v kon trolovaných členských státech výrazně liší od trendů v členských státech, které tyto prémie plně začlenily do režimu jednotné platby, a zda případné rozdíly mohou vyplývat z kontrolovaných režimů podpory.

NEEXISTUJÍ ŽÁDNÉ PŘESVĚDČIVÉ DŮKAZY O TOM, ŽE BY KONTROLOVANÉ REŽIMY PODPORY MĚLY NA CELKOVÝ VÝVOJ V POČTU ZVÍŘAT VÝRAZNĚJŠÍ VLIV

24.

Počet krav bez tržní produkce mléka v členských státech, které režim jednotné platby provádějí částečně, se mezi lety 2005 a 2010 celkově mírně zvýšil 31 (+ 2 %), zatímco v členských státech, které tento režim provádějí v úplnosti, se snížil o 6 % 32. Jaký vliv mají prémie na krávy bez tržní produkce mléka, však není z celkového vývoje v tomto odvětví v jednotlivých členských státech patrné.


19

25.

Například ve Francii, která uplatňuje režim jednotné platby částečně a ze všech členských států na ni připadá přibližně 32 % celkového počtu krav bez tržní produkce mléka, se populace těchto krav od roku 2001 do roku 2004 snižovala. Od roku 2004 však jejich počet začal stoupat a od roku 2008 je poměrně stabilní (viz graf 1). Ke snížení v období 2001–2004 došlo bez ohledu na existenci prémie na krávy bez tržní produkce mléka a dalších přímých podpor v odvětví hovězího masa.

26.

Naopak v Německu, které kontrolované režimy podpor y plně oddě lilo od produkce a na které ze všech členských států připadá přibližně 6 % celkové populace krav bez tržní produkce mléka, byl mezi lety 2000 a 2004, kdy prémie na krávy bez tržní produkce mléka byly stále k dispozici, zaznamenán klesající trend. Počet těchto krav se od té doby stabilizoval/snižoval pomalejším tempem i po úplném zavedení režimu jednotné platby.

GRAF 1

VÝVOJ V POČTU KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA VE FRANCII A NĚMECKU V OBDOBÍ 2000–2010 Vývoj v počtu krav bez tržní produkce mléka – Francie (2000–2010)

Vývoj v počtu krav bez tržní produkce mléka – Německo (2000–2010)

4 250 4 200 4 100

1 000 kusů

1 000 kusů

4 150 4 050 4 000 3 950 3 900 3 850

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

840 820 800 780 760 740 720 700 680 660 640

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: Na základě údajů Eurostatu.


20

27.

Dlouhodobý pokles v počtu ovcí nevykazuje v členských státech, které částečně či úplně uplatňují režim jednotné platby, žádné větší změny od roku 2005. Tento pokles je natolik výrazný, že prémie v rámci kon trolovaných režimů podpory, které jsou k dispozici od devadesátých let, jej nebyly s to změnit (viz graf 2). Počet koz je v členských státech s částečným nebo úplným uplatňováním režimu jednotné platby stabilní.

28.

Navíc skutečnost, že čtyři 33 ze šesti členských států, které si původně u prémií na bahnice a kozy ponechaly možnost 50 % vazby na produkci, se rozhodly plně tyto prémie začlenit do režimu jednotné platby a poskytovat v těchto odvětvích podporu podle článku 68, svědčí o tom, že tyto prémie nebyly považovány za zcela účelné (viz rámeček 4).

33

Dánsko, Španělsko, Francie a Slovinsko.

TYTO TRENDY V POČTU ZVÍŘAT JSOU OVLIVNĚNY ZEJMÉNA VNĚJŠÍMI FAKTORY A KONTEXTEM V JEDNOTLIVÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

29.

Skutečnost, že chybí pevná vazba mezi prémiemi na zvířata a počtem chovaných zvířat, svědčí o tom, že hlavní vliv na vývoj v počtu zvířat mají vnější faktory a kontext v jednotlivých členských státech. Patří mezi ně vhodnost půdy, tržní situace, míra konkurence ze třetích zemí a chování spotřebitelů.

GRAF 2

VÝVOJ V POČTU OVCÍ A KOZ V ČLENSKÝCH STÁTECH S ČÁSTEČNÝM A ÚPLNÝM UPLATŇOVÁNÍM REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY V LETECH 2000–2010 Vývoj ukazatelů v odvětví skopového a kozího masa (2000=100)

120

110

100

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

90

80

70 Členské státy s vázanou podporou

Členské státy bez vázané podpory

EU-15

Zdroj: Na základě údajů Eurostatu.


21

30.

Celkový dopad těchto vnějších faktorů a kontextu je natolik silný, že kontrolované režimy podpory buď přestávají působit (v případě pozitivních faktorů), nebo nemohou situaci nijak změnit (v případě negativních faktorů). To potvrzuje jak analýza Účetního dvora ohledně dlouhodobého vývoje v počtu zvířat v jednotlivých členských státech (viz rámeček 5), tak hodnocení Komise a další studie 34.

34

Hodnotící zpráva Komise (2010): „Posouzení důsledků částečného oddělení plateb pro trhy“, s. 147–150. Španělské ministerstvo zemědělství: „Analýza možného oddělení prémií na skot od produkce (prémie na krávy bez tržní produkce mléka a porážková prémie)“.

RÁMEČEK 4

PŘÍKLAD ZAČLENĚNÍ PODPOR V ODVĚTVÍ BAHNIC A KOZ DO REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY A POSKYTOVÁNÍ DODATEČNÉ ZVLÁŠTNÍ PODPORY V ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO A KOZÍHO MASA Francie od roku 2010 plně oddělila od produkce prémie na ovce a zavedla více zaměřený a zacílený režim zvláštní podpory na základě technických a ekonomických výběrových kritérií jako náhradu za režim podpory pro bahnice a kozy v rámci částečného provádění režimu jednotné platby. Stalo se tak v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. b) a v kombinaci s podporou v rámci režimu jednotné platby (tj. celkové platby navíc k podpoře v rámci režimu jednotné platby ve výši přibližně 135 milionů EUR v roce 2010). Vliv této změny politiky na příjemce ilustruje následující příklad: zemědělec v regionu Auvergne, který choval ovce na farmě v oblasti s nadmořskou výškou přes 1 000 metrů, kde jsou ostatní hospodářské alternativy omezené, získal mezi lety 2006 (částečné oddělení podpory od produkce: 50 % prémie na bahnice) a 2010 (úplné oddělení prémií a zvláštní podpora podle článků 63 a 68) podporu v celkové výši 15 000 EUR. Jeho chov se však v tomto období nezměnil a pohyboval se mezi 612 až 653 kusy ovcí.

RÁMEČEK 5

PŘÍKLAD SILNÉHO DOPADU VNĚJŠÍCH FAKTORŮ NA CHOV ZVÍŘAT Portugalsko, které uplatňuje režim jednotné platby částečně, zaznamenalo pozitivní vývoj počtu krav bez tržní produkce mléka díky programu z roku 1994 na přeměnu orné půdy na pastviny, jehož cílem bylo upřednostnit živočišnou výrobu, a přiznání dalších 90 000 nároků v oblasti chovu zvířat, které zvýšily vnitrostátní kvóty na krávy bez tržní produkce mléka.


22

PRÉMIE NA ZÁKLADĚ POČTU KUSŮ CHOVANÝCH ZVÍŘAT, PRO NĚŽ NEJSOU STANOVENY ŽÁDNÉ DALŠÍ PODMÍNKY, NEMOTIVUJÍ KE ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

31.

Zachování podpory vázané na produkci je přechodným opatřením na podporu zemědělců v citlivých oblastech, nicméně jak Komise upozorňuje, jeho cílem nebylo ohrozit celkové směřování reformy k oddělení podpory od produkce a větší tržní orientaci producentů. Režim podpory, z něhož se vyplácejí prémie na základě počtu kusů chovaných zvířat, aniž by byly stanoveny jakékoliv další zvláštní podmínky, však nedává zemědělcům bezprostřední motivaci pro zlepšení konkurenceschopnosti.

32.

Naopak podmínění plateb na základě počtu kusů zvířat zlepšením kvality, jak to učinily některé členské státy (např. Irsko a Spojené království – Skotsko), může účelněji podpořit jak zachování produkce, tak žádoucí zvýšení tržní orientace. Takový přístup by také vyřešil základní problém, na který upozornilo posouzení dopadu provedené v kontextu „kontroly stavu SZP“, že totiž částečné oddělení podpory „často zemědělcům brání v dosažení větší konkurenceschopnosti a tržní orientace. Zemědělci v neziskových odvětvích jsou navíc vzhledem k nižší podpoře v horší situaci než zemědělci, kteří zavedli úplné oddělení podpory od produkce“ 35.

35

Kontrola stavu SZP, zpráva o posouzení dopadu č. 3, s. 3.

V OSTATNÍCH TRENDECH NENÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY S ČÁSTEČNÝM A ÚPLNÝM PROVÁDĚNÍM REŽIMU JEDNOTNÉ PLATBY ŽÁDNÝ VÝRAZNĚJŠÍ ROZDÍL

33.

Pokračování kontrolovaných režimů podpory mělo rovněž zmírnit nepříznivé sociální, ekonomické a environmentální důsledky restrukturalizace související s oddělením podpory od produkce, tj. s úplným prováděním režimu jednotné platby v těchto odvětvích. Při auditu se srovnával vývoj relevantních nepřímých ukazatelů (produkce masa, počet příjemců a počet zvířat na jeden zemědělský podnik, plocha stálých pastvin) členských států, které podporu úplně oddělily od produkce, a členských států, které tak učinily částečně, aby bylo možné stanovit rozsah těchto nepříznivých důsledků oddělení podpory od p rodukce.


23

VE VÝVOJI PRODUKCE MASA NEBYLY MEZI ČLENSKÝMI STÁTY, KTERÉ KONTROLOVANÉ REŽIMY PODPORY UPLATŇOVALY, A TĚMI, KTERÉ JE NEUPLATŇOVALY, ŽÁDNÉ VĚTŠÍ ROZDÍLY

34.

Při auditu se zjistilo, že ve vývoji produkce masa nejsou mezi členskými státy, které u kontrolovaných podpor ponechaly vazbu na produkci (tj. stejně jako před reformou), a členskými státy, které tyto podpory plně začlenily do režimu jednotné platby, žádné patrnější rozdíly (vývoj produkce masa viz příloha II). Sice pouze jedna třetina produkce hovězího masa v EU přímo souvisí s krávami bez tržní produkce mléka, nicméně uvedený vývoj přesto svědčí o tom, že oddělení kontrolovaných režimů podpory od produkce nemělo na produkci masa výraznější dopad.

35.

Tyto trendy jsou opět silně ovlivněny vnějšími faktory a kontextem, včetně restrukturalizace, která v současnosti probíhá jak na úrovni zemědělských podniků (např. ukončení činnosti neudržitelných zemědělských podniků, vyšší koncentrace zvířat v chovu na jeden zemědělský podnik), tak na odvětvové úrovni (např. obchodní řetězce vstupující na trh přímo jako zákazníci, slučování jatek apod.).

36.

Vliv kontextu dokládalo například zjištění, že organizace zemědělsko-potravinářského výrobního řetězce silně ovlivňuje zpracovatelský průmysl. Například v Portugalsku, kde je 75 % zemědělských podniků klasifikováno jako „velmi malé“, vnitrostátní orgány zjistily, že produktivitu v daném odvětví omezuje slabá vyjednávací pozice malých a nesjednocených chovatelů vůči dodavatelům a zákazníkům. Situaci zhoršovala i skutečnost, že jatka v Portugalsku provádějí pouze porážku zvířat a v prodeji masa nehrají výraznější roli. Naopak ve Spojeném království po úplném zavedení režimu jednotné platby vnitrostátní orgány zaznamenaly posun směrem ke zlepšení produktivity stád a konkurenceschopnosti zemědělských podniků a také úsilí o rozšíření tržního podílu a produkce chovatelů prostřednictvím družstev.


24

GRAF 3

PRODUKCE MASA – SROVNÁNÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ VYPLÁCEJÍCÍCH PRÉMIE S ČLENSKÝMI STÁTY, KTERÉ JE NEVYPLÁCEJÍ

Sp

oje

né

krá lov

st v

í

Rozdíly v produkci hovězího masa (2009 ve srovnání s průměrem v období 2003–2005) 20 %

ug Po rt

lie Itá

Fra n

cie

ko ěls an Šp

Irs

Ně m

ko

e lgi Be

5%

eck o

10 %

als ko

Niz oze ms ko Ra ko usk o

15 %

0% -5% -10 % -15 % -20 % Vazba na produkci

Oddělení od produkce

ko

Sp

als Po rtu g

ko usk o Ra

Fra n

cie

ko ěls Šp an

cko Ře

Irs

ko

e Be

lgi

10 %

oje né krá lov st

ví

Rozdíly v produkci skopového a kozího masa (2009 ve srovnání s průměrem v období 2003–2005)

0% -10 % -20 % -30 % -40 % -50 %

Vazba na produkci

Oddělení od produkce

Zdroj: údaje vycházejí ze statistické ročenky Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) za rok 2010, tabulka B.10.


25

NĚKTERÉ SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ TRENDY JSOU VE VŠECH ČLENSKÝCH STÁTECH PODOBNÉ

37.

V auditovaných členských státech bylo zaznamenáno celkové snížení počtu příjemců prémií na krávy bez tržní produkce mléka a ovce a kozy, což odpovídá celkovému trendu v zemědělství, kdy méně konkurenceschopní zemědělci z toho odvětví odcházejí. Takové snížení může mít nepříznivé dopady, např. méně pracovních míst v zemědělském podniku, ekonomické důsledky pro venkovské oblasti a negativní vliv na životní prostředí. Tyto potenciální dopady jsou však do značné míry vyrovnávány obecnou tendencí v celé EU zvyšovat počet chovaných zvířat v jednotlivých zemědělských podnicích (viz příloha III), kdy konkurenceschopnější zemědělci přebírají část produkčních faktorů zemědělců, kteří odvětví opustili, ve snaze zvýšit svou konkurenceschopnost a ziskovost díky většímu objemu produkce.

38.

Zachování požadavku na minimální zemědělskou produkci, což podporují i kontrolované režimy podpory, může hrát svou roli také z hlediska přínosů pro životní prostředí, jakým je například snížení rizika požáru nebo vyšší biodiverzita. Komise již například určila některé typy zemědělské činnosti, které jsou spojeny se sociálními a environmentálními dopady, např. systém extenzivní pastvy, pastevectví a sezónní přesun zvířat na jiné pastviny 36.

39.

Podobnou a doplňkovou roli hrají však i jiné nástroje politiky EU, jako jsou agroenvironmentální opatření nebo opatření pro znevýhodněné oblasti či dokonce regulatorní požadavky EU 37 . Tato opatření rovněž souvisejí s očekávanými přínosy kontrolovaných režimů pro životní prostředí. Není proto jasné, do jaké míry kontrolované režimy podpory uplatňované na celém území členských států pomáhají vyhnout se negativním environmentálním dopadům. Dokládá to i skutečnost, že v navštívených státech, které oddělily podporu od produkce, nic nenasvědčovalo tomu, že by opuštění půdy po oddělení podpory od produkce způsobilo plošné problémy životního prostředí.

40.

Plocha „stálých pastvin“ využívaných pro pastvu přežvýkavců (viz tabulka 3), která může sloužit jako environmentální ukazatel, byla v členských státech EU buď stabilní, nebo se nijak výrazně nezmenšila, a to bez ohledu na to, zda kontrolované režimy podpory byly odděleny od produkce či nikoliv.

36

Sezónní přesun stád do jiných lokalit. 37

Např. čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, podle něhož by členské státy měly zajistit, aby půda využívaná jako stálé pastviny v roce 2003 zůstala vyčleněna pro toto využití.


26

TABULKA 3

CELKOVÁ PLOCHA VYKÁZANÁ JAKO STÁLÉ PASTVINY

VYKÁZANÁ PLOCHA STÁLÝCH PASTVIN (1 000 hektarů) EU-15

Procentuální změna (2009 vs. 2006)

2009

Belgie1

459

458

–0,2 %

Dánsko

225

215

–4,4 %

Španělsko1

5 695

6 001

5,4 %

Francie

8 103

8 106

0 %

1 437

1 397

–2,8 %

1 037

1 124

8,4 %

22

19

–15,1 %

16 978

17 320

2,0 %

Německo

4 925

4 798

–2,6 %

Irsko

4 264

4 233

–0,7 %

Řecko

2 740

2 719

–0,8 %

Itálie

2 303

2 325

1 %

Lucembursko

66

65

–1,7 %

Nizozemsko

813

832

2,4 %

Švédsko

800

713

–11 %

9 919

9 796

–1,2 %

25 830

25 481

–1,4 %

1

Rakousko Portugalsko

1

Finsko A) M ezisoučty (částečné provádění režimu jednotné platby v členských státech)

Spojené království B) M ezisoučty (úplné provádění režimu jednotné platby v členských státech) 1

2006

= členské státy navštívené na místě.

Belgie, Španělsko, Francie, Rakousko a Portugalsko – prémie na krávy bez tržní produkce mléka, Dánsko a Finsko – pouze prémie na bahnice a kozy. Portugalsko: důvody zvýšení viz rámeček 5.

Zdroj: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova.


27

ODDĚLENÍ PRÉMIÍ OD PRODUKCE NEPŘÍZNIVĚ OVLIVNILO CHOV HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT VE ZRANITELNÝCH OBLASTECH

41.

Přestože v některých případech se zdá, že pro uplatnění předmětných režimů podpory existují dobré důvody, zkušenosti s oddělováním podpory od produkce ukazují, že struktura produkce na úrovni EU se tím většinou nijak dramaticky nemění. Této skutečnosti si povšimla i Komise 38. Účetní dvůr při auditu zjistil, že v některých regionech členských států, jako jsou horské oblasti nebo regiony, kde neexistuje příliš mnoho schůdných zemědělských alternativ, reálně hrozí 39 upuštění od chovu hospodářských zvířat, a v některých členských státech k tomu skutečně došlo, jak ukazuje rámeček 6. Skutečnost, že na produkci v těchto oblastech nejsou stanoveny žádné zvláštní požadavky, způsobuje vzhledem k obtížným půdním nebo klimatickým podmínkám a nižší výnosnosti snižování chovu přežvýkavců, což má pak sociální a hospodářské důsledky.

38

KOM(2008) 306 v konečném znění. 39

Podrobná analýza environmentálních rizik, která lze vyřešit prostřednictvím chovu ovcí a koz, je uvedena v hodnotící zprávě Komise (2007) „Studie o důsledcích chovu ovcí a koz a systému prémií na ovce a kozy pro životní prostředí“, s. 48–64.


28

RÁMEČEK 6

UPUŠTĚNÍ OD PRODUKCE V CITLIVÝCH REGIONECH V DŮSLEDKU ODDĚLENÍ PODPORY OD PRODUKCE Skotsko, které má velký podíl půdy s nízkou úrodností 40 a jehož alternativy pro produkci jsou proto omezeny na chov přežvýkavců při extenzivním systému pastvy, zaznamenalo po zavedení režimu jednotné platby značný pokles v počtu příjemců. Skotské orgány to částečně vysvětlují tím, že starší nebo méně efektivní zemědělci sami s chovatelskou činností skončili a svou půdu pronajímají. Skutečnost, že počet chovaných zvířat se po zavedení režimu jednotné platby rychle snižuje, má důsledky pro životní prostředí, a to zejména ve znevýhodněných kopcovitých a ostrovních oblastech nebo ve zranitelném severozápadním regionu Skotska. Podle informací skotských orgánů „od zavedení režimu jednotné platby došlo k rychlému poklesu v počtu ovcí, jenž se za posledních pět let zmenšil o 14,4 %. Mezi lety 2005 a 2009 klesl také počet dobytka o 7,5 %, i když v minulém roce došlo k mírnému nárůstu o 0,8 %“. Dalším příkladem rizika upuštění od produkce ve zranitelných regionech je Portugalsko, které má vysoký podíl zemědělské půdy ve znevýhodněných oblastech. Chov ovcí v Portugalsku je většinou soustředěn v regionech s přírodními omezeními nebo okrajových oblastech bez jiných ekonomicky udržitelných zemědělských alternativ. V roce 2009 byla velká část (53 %) celkového objemu prémií na bahnice vyplacena příjemcům v regionu Alentejo, který spadá do kategorie znevýhodněné oblasti. Analýza trendů po 50 % oddělení prémií na bahnice a kozy od produkce ukázala, že v daném regionu došlo k prudšímu snížení v počtu příjemců těchto prémií než v jiných regionech. To poukazuje na to, že riziko upuštění od produkce v důsledku oddělení podpory je výraznější ve znevýhodněných oblastech, kde jsou možnosti zemědělské činnosti omezené.

40

Podle zprávy organizace Quality Meat Scotland „Význam chovu hospodářských zvířat pro ekonomiku Skotska“ je pouze 6 % půdy ve Skotsku podle klasifikace možností využití půdy pro zemědělství stanovené výzkumným ústavem Macaulay Land Use Research Institute „nadprůměrné kvality“, a tedy vhodné pro pěstování plodin na orné půdě. Je zde proto vysoká závislost na chovu přežvýkavců, což souvisí s možnostmi půdy ve Skotsku a omezenými alternativami pro produkci na této půdě. Podle klasifikačního systému Evropské komise na stanovení znevýhodněných oblastí spadá téměř 85 % zemědělské půdy ve Skotsku do kategorie znevýhodněné oblasti a chov přežvýkavců je zde dominující zemědělskou činností, přičemž přes 90 % chovu v těchto oblastech připadá na chov bahnic a 82 % na chov masných krav.


29

SYSTÉMY KOMISE A ČLENSKÝCH STÁTŮ PRO MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

42.

Komise a členské státy by měly mít zavedeny náležité řídicí nástroje, jako je dobře fungující rámec řízení výkonnosti, aby mohly pravidelně monitorovat předem definované ukazatele výkonnosti a posuzovat sociální, ekonomické a environmentální dopady režimů podpory 41 . Předmětné dva režimy by navíc měly být náležitě koordinovány s ostatními režimy podpory, jež jsou k dispozici v daných odvětvích.

NEDOSTATEČNÉ MONITOROVÁNÍ VÝKONNOSTI NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ

43.

Obecně platí, že každý auditovaný členský stát má k dispozici podrobné informace týkající se živočišného odvětví a zemědělské situace různých zemědělských regionů na svém území. Tyto informace jsou však rozptýleny v orgánech na různých úrovních nebo v různých subjektech, které je shromažďují pro vlastní účely.

41

Článek 27 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1) stanoví: „Použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, to jest se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.“ Dále toto finanční nařízení uvádí: „Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí výkonnostních ukazatelů […]“. 42

44.

Jelikož neexistuje žádný právní požadavek týkající se opatření monitorování, většina navštívených členských států nezavedla žádný monitorovací systém, který by propojoval výstupy z kontrolovaných režimů podpory v živočišném odvětví s konkrétními konečnými výsledky, a ani pro režimy podpory nestanovily zvláštní ukazatele výkonnosti.

45.

Nehledě na důvody ve prospěch zachování částečného provádění režimu jednotné platby u kontrolovaných režimů podpory 42 Komise nevyjasnila, co se rozumí pod pojmem „produkce“ (např. počet zemědělských podniků, příjemců, chovaných zvířat apod.) či „dodávky pro zpracovatelský průmysl“ (např. telata nebo jehňata, živá hmotnost/hmotnost jatečně upraveného těla, tuny masa apod.), a jak by tyto dvě složky ovlivnily předpokládané socioekonomické a environmentální dopady.

Viz bod 7, rámeček 1: „minimální úroveň zemědělské produkce […]. Cílem je zajistit přiměřené dodávky surovin pro zpracovatelská odvětví […]“.


30

46.

V důsledku toho nejsou tyto termíny v členských státech uplatňujících kontrolované režimy podpory definovány jednotně a nejsou provázány s potřebami, které na podporu zachování těchto režimů stanovily rozpočtové orgány a Komise. Místo toho mají členské státy velmi odlišné výklady možných cílů režimů podpory i různých substitučních (tj. provozních) cílů, které by mohly být použity k monitorování účelnosti (viz rámeček 7). Tyto výklady však ne vždy představují náležité 43 ukazatele výkonnosti pro splnění stanovených úkolů, které mají předmětné dva režimy řešit a které by Komise mohla monitorovat na úrovni EU.

43

Ukazatele výkonnosti musí být relevantní, akceptované, důvěryhodné, snadné a robustní (RACER). 44

Pilíř I obsahuje opatření na podporu trhu a přímé podpory, včetně režimu jednotné platby, pro producenty v EU. Pilíř II se vztahuje na opatření rozvoje venkova, jejichž cílem je podpořit rozvoj a diverzifikaci venkovských společenství.

NEEXISTUJE SOUHRNNÝ POHLED NA RŮZNÁ OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ PODOBNÝ OČEKÁVANÝ DOPAD NA REŽIMY PODPORY, JEŽ BYLY PŘEDMĚTEM TOHOTO AUDITU

47.

Monitorování prováděné Komisí je omezeno také tím, že neexistuje monitorovací nástroj umožňující získat souhrnný/ucelený pohled na jednotlivé druhy podpory, které se poskytují v živočišném odvětví z různých zdrojů a které se vzájemně doplňují. Prostředky jsou k dispozici jak v rámci pilíře I a pilíře II SZP 44, tak z vnitrostátních zdrojů. Přestože informace o podporách existují na různých úrovních v rámci Komise, nejsou nijak systematicky shromažďovány a komplexně monitorovány.

RÁMEČEK 7

RŮZNÉ VÝKLADY UKAZATELŮ VÝKONNOSTI V ČLENSKÝCH STÁTECH Francie: Podle zúčastněných stran by „produkce“ mohla být monitorována podle počtu telat nebo tun exportovaného telecího masa, nikoliv jen podle počtu chovaných krav bez tržní produkce mléka. „Dodávkami pro zpracovatelský průmysl“ by se mohla rozumět hmotnost (v kilogramech) jatečně upravených těl skotu, telat a jehňat. V odvětví skopového masa bylo podle výkladu zúčastněných stran měřítkem dodávky pro zpracovatelský průmysl kozí mléko dodané producentům sýrů. Belgie: „Produkcí“ se rozumí počet krav plemene „Blanc-Bleu Belge“. Produkce hovězího masa byla definována pojmem „production indigene brute (PIB)“ (hrubá domácí produkce), což je počet tun hmotnostního ekvivalentu jatečně upraveného těla. Ten se počítá podle počtu poražených zvířat v Belgii a exportovaných živých zvířat, po odečtení importu živých zvířat. Španělsko: vnitrostátní orgány definovaly „produkci“ jako kombinaci celkového počtu zvířat, počtu zemědělských podniků a množství vyprodukovaného masa. „Dodávkami pro zpracovatelský průmysl“ se rozumí zvířata v domácích chovech a importovaná zvířata na výkrm.


31

48.

Například odvětví chovu hospodářských zvířat získává výrazné částky z fondů na rozvoj venkova v rámci pilíře II, především prostřednictvím agroenvironmentálních opatření 45 . Zúčastněné strany, s nimiž byly vedeny pohovory (vnitrostátní orgány a zemědělská sdružení), se shodly na tom, že tato pomoc je doplňková. Na rozhodnutí chovatelů krav bez tržní produkce mléka a ovcí a koz o produkci mají výrazný vliv také další nástroje politiky v rámci pilíře I (např. podmínky podmíněnosti v rámci SZP 46, opatření podle článku 68 apod.) nebo opatření financovaná z vnitrostátních zdrojů (příklady viz rámeček 8).

45

Viz také zpráva Evropské komise z roku 2010 Hodnocení opatření SZP v odvětvích, v nichž se v minulosti nebo nyní poskytovala přímá podpora – skupina 1: horizontální otázky, „hodnocení tržních dopadů částečného oddělení podpory od produkce“, s. 66. 46

49.

Navštívení příjemci nijak nerozlišují mezi různými složkami pomoci, kterou dostávají. Při rozhodování o produkci je pro ně směrodatná celková výše pomoci, nikoliv režim podpory jako takový (viz rámeček 9). Tím, že existují různé režimy podpory s podobnými cíli, může docházet k dvojímu financování 47. Tomu by bylo možné předejít, pokud by Komise měla souhrnný přehled o všech poskytovaných režimech podpory a o jejich dopadech.

Mezi podmínky podmíněnosti patří udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a dodržování povinných požadavků na hospodaření. 47

Komise používá pojem „dvojí financování“ pro částky vyplacené v rámci dvou či více režimů podpory zaměřené na stejné cíle.

RÁMEČEK 8

PŘÍKLAD REŽIMŮ PODPORY V KONTROLOVANÝCH ODVĚTVÍCH, KTERÉ MĚLY PODOBNÉ CÍLE Irsko: Režim podpory na zaznamenávání dobrých životních podmínek zvířat a na chov pro stáda bez tržní produkce mléka (vázaná podpora nazývaná také jako režim podpory pro krávy bez tržní produkce mléka). Vnitrostátní dotační režim v souladu s ustanoveními Komise 48 , z něhož se nyní vyplácí prémie ve výši 40 EUR na kus (přibližně 92,5 milionu EUR) na zlepšení podmínek zvířat a kvality stáda krav bez tržní produkce mléka. Podpora na ovce pasené na travních porostech (odděleno od produkce na základě ustanovení článku 68). Tento režim podpory se financuje z nevyužitých prostředků na režim jednotné platby a podpora se vyplácí na základě plochy a intenzity chovu ovcí, přičemž je stanovena jiná míra podpory pro zemědělce v nížinných oblastech a pro zemědělce v hornatých oblastech, odpovídající částce 10 EUR na bahnici (přibližně 54 milionů EUR během jeho tříletého trvání). Spojené království (Skotsko): skotský režim podpory na telata (SBCS) (vázaná podpora financovaná v souladu s ustanoveními článku 69 a následně 68). Poskytuje přímou podporu specializovaným chovatelům telat samčího a samičího pohlaví, která jsou alespoň ze 75 % masného plemene a minimálně 30 dní stará (119 200 000 EUR z období 2010–2013 nebo alespoň 18–19 milionů GBP ročních plateb). 48

Tj. v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES a pokyny Komise ke státní pomoci v zemědělství.


32

RÁMEČEK 9

PŘÍKLAD KOMBINACE RŮZNÝCH REŽIMŮ PODPORY, KTERÉ DOSAHUJÍ PODOBNÝCH CÍLŮ Příjemce, u něhož auditoři provedli návštěvu na místě, se nacházel ve znevýhodněné oblasti daného členského státu. Jeho hlavní zemědělskou činností byl chov jehňat, která prodával na výkrm dalším zemědělcům nebo přímo na porážku. Pro účely této produkce choval 400 bahnic, spásajících přibližně 250 ha plochy na oploceném pozemku ve vlastnictví zemědělce. Bílkovinné plodiny a obiloviny pěstované na této farmě byly podle příjemce využívány především jako krmivo pro jeho hospodářská zvířata. V roce 2009 zemědělec převedl polovinu svého podniku (a 200 ovcí) na syna. Analýza relativního příspěvku z různých režimů ukázala, že na rozhodování daného zemědělce o produkci měly prémie na ovce jen malý finanční vliv. Pokud jde o regionální zacílení a environmentální efekt, opatření pro znevýhodněné oblasti a agroenvironmentální opatření mají naopak podobné cíle jako kontrolované režimy podpory a na celkovém objemu dotací daného zemědělce se podílejí mnohem více. Navíc nejefektivnějším způsobem splnění podmínek podmíněnosti stanovených pro prémie v rámci režimu jednotné platby by na této farmě byla pastva hospodářských zvířat, např. ovcí, takže zemědělec by pastvu zvířat zachoval, i kdyby režim podpory pro bahnice žádný požadavek na konkrétní produkci neobsahoval.

Vývoj ročních zemědělských dotací zemědělce X 23 576 EUR

12 %

25 281 EUR

5%

15 129 EUR

18 949 EUR

25 992 EUR

12 574 EUR

9%

7%

5%

6%

15 %

15 % 21 %

10 %

27 %

19 %

1%

35 % 13 %

1%

22 %

42 %

19 % 75 %

33 % 63 % 50 % 38 %

37 %

20 %

2004

2005

Prémie oddělená od produkce (režim jednotné platby) Výjimečná finanční podpora v případě katarální horečky ovcí

2006

2007

2008

2009

Agroenvironmentální opatření (pilíř II)

Opatření ve znevýhodněných oblastech (pilíř II)

Základní prémie na ovce a kozy

Doplňková prémie na ovce a kozy


33

POSUZOVÁNÍ DOPADŮ DANÝCH REŽIMŮ ZE STRANY KOMISE ZNESNADŇUJÍ URČITÉ NEDOSTATKY

STÁVAJÍCÍ REFORMA KOMISE NEVYCHÁZÍ Z HODNOCENÍ KONTROLY STAVU SZP Z ROKU 2008

50.

51.

52.

Komise si pro daná dvě odvětví nechala vypracovat několik hodnotících studií zabývajících se mimo jiné kontrolovanými režimy podpory a dopady různých podpůrných opatření v daných dvou odvětvích. Hodnocení jsou spolu s posouzením dopadu pro Komisi nezbytnými nástroji k tomu, aby mohla studovat dopady určité politiky a vypracovat informované stanovisko při přípravě příslušných legislativních návrhů 49.

Avšak v prostředí rychlých reforem, k jakým nyní dochází (reforma SZP z roku 2003, po níž následovala „kontrola stavu SZP“ v roce 2008 a pak reforma SZP po roce 2013), se hodnocení musí spoléhat na analýzy z minulosti, které již nemusí být úplně relevantní a/nebo které vznikly příliš pozdě na to, aby samy o sobě byly Komisi dostatečně nápomocné.

Například pokud jde o daná dvě kontrolovaná odvětví a režimy podpory, hodnocení, která měla Komise k dispozici 50 , když vypracovávala návrhy na SZP po roce 2013, se vztahovala pouze k situaci související s reformou z roku 2003 51, ale již ne reformou po roce 2008. Členské státy však již prováděly ustanovení, která vyplynula z „kontroly stavu SZP“ a zlepšovala a zaváděla nové nástroje pro členské státy 52 s cílem umožnit jim vyrovnat se s možnými problémy v kontrolovaných odvětvích spojenými s oddělením podpory od produkce. Totéž platí pro hodnocení opatření SZP v odvětví skopového a kozího masa, které bylo zveřejněno v listopadu 2011 53.

49

Legislativní návrhy reformy SZP po roce 2013. 50

Hodnocení přímých podpor v odvětví hovězího a telecího masa, říjen 2010, a hodnocení tržních dopadů částečného oddělení podpory od produkce, říjen 2010. 51

Tj. zahrnující opatření podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003. 52

Viz například nový článek 68 nařízení (ES) č. 73/2009, nahrazující starý článek 69 nařízení (ES) č. 1782/2003, a nové možnosti upravené v článku 63 téhož nařízení. 53

Hodnocení opatření SZP v odvětví skopového a kozího masa – listopad 2011.


34

53.

Výsledkem je situace, kdy Rada a Parlament v současné době mají přijmout rozhodnutí o nové reformě, aniž by plně absorbovaly dopady reforem SZP z roku 2008, které zavedly důležité změny týkající se možností poskytování zvláštní podpory 54.

54

Například zpráva z roku 2010 „Hodnocení tržních dopadů částečného oddělení podpory od produkce“ (Hodnocení opatření SZP v odvětvích, v nichž se v minulosti nebo nyní poskytovala přímá podpora – skupina 1: horizontální otázky, s. 2) uvádí, že jejím cílem je analyzovat dopady podpory, která je částečně či úplně oddělena od produkce, tak jak ji upravuje nařízení (ES) č. 1782/2003, na trh v rámci obecného kontextu celkového oddělení od produkce. Podobně i zpráva zveřejněná v roce 2010 s názvem „Hodnocení přímé podpory v odvětví hovězího a telecího masa“ je zaměřena na období 2005–2007 a nezahrnuje dopady právních ustanovení nařízení (ES) č. 73/2009.


35

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 54.

Účetní dvůr nenašel přesvědčivé důkazy, které by dokládaly, že režimy podpory na krávy bez tržní produkce mléka a bahnice a kozy v rámci částečného provádění režimu jednotné platby jsou celkově účelnějším nástrojem pro zachování produkce a udržení hospodářské činnosti v regionech, kde je málo hospodářských alternativ, a pro zajištění přínosu pro životní prostředí, než je podpora oddělená od produkce v kombinaci s ostatními opatřeními financovanými EU a z vnitrostátních zdrojů.

55.

Některé členské státy dospěly k závěru, že plánovaných dopadů režimů podpory se lépe dosáhne úplným oddělením prémií od produkce spojeným s koordinovaným postupem při využívání prostředků z pilíře I a pilíře II s cílem podpořit daná odvětví ve zranitelných oblastech nebo podpořit konkrétní účely. Roste proto tendence začleňovat kontrolované režimy podpory do režimu jednotné platby a při ochraně zranitelných odvětví spoléhat na alternativní nástroje.

56.

Komise navrhla, aby nepovinná podpora vázaná na produkci byla v některých odvětvích včetně těch, která byla předmětem auditu, umožněna i po roce 2013. Rada ani Evropský parlament na její návrh zatím formálně nereagovaly. Následující doporučení uvádějí podrobné změny, které by legislativní orgán mohl případně do revidovaného režimu zahrnout, pokud bude návrh Komise přijat.

JSOU REŽIMY PODPORY NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A BAHNICE A KOZY ZACÍLENY NA NEJRELEVANTNĚJŠÍ REGIONY V ČLENSKÝCH STÁTECH?

57.

Členským státům bylo s ohledem na rizika pro produkci v určitých odvětvích a regionech povoleno zachovat si režimy podpory na krávy bez tržní produkce mléka a na bahnice a kozy. Při auditu se dospělo k závěru, že většina prostředků z kontrolovaných režimů podpory se poskytuje na celém území členských států. A tak i přes důraz legislativního orgánu na zranitelné regiony se tyto režimy ve své stávající podobě nezaměřují na regiony a oblasti, pro jejichž ekonomiku a životní prostředí je místní produkce nepostradatelná a kde neexistují žádné jiné alternativy. Účinky daných režimů podpory jsou tak v důsledku nedostatečného zacílení oslabeny (body 15–17).

58.

Jediným zacíleným opatřením, se kterým se u podpor pro obě odvětví počítá, jsou v určitých případech dodatečné prémie, které lze vyplatit pouze zemědělcům v určitých oblastech. Tyto prémie jsou však z finančního hlediska jen málo významné a/nebo postupně dochází k jejich oddělování od produkce (body 18–21).


36

DOPORUČENÍ 1 Komise by měla u režimů přímé podpory vázané na produkci přidat požadavek zacílení. V prováděcích pravidlech Komise by se především mělo požadovat, aby členské státy na základě náležitých podkladů určily zemědělské oblasti, v nichž by prémie vázané na produkci prokazatelně mohly mít příznivý dopad a v nichž neexistují jiné schůdné alternativy, a toto zdůvodnily.

JSOU REŽIMY PODPORY NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A BAHNICE A KOZY ÚČELNÉ PRO ZACHOVÁNÍ SPECIFICKÉ PRODUKCE, ABY SE TAK PŘEDEŠLO NEPŘÍZNIVÝM SOCIÁLNÍM, EKONOMICKÝM ENVIRONMENTÁLNÍM DOPADŮM?

59.

Porovnání mezi členskými státy, které úplně oddělily podporu od produkce, a členskými státy, které si ponechaly kontrolované režimy podpory, nepřineslo žádné jednoznačné důkazy o celkové účelnosti těchto režimů podpory pro zachování produkce (body 22–28).

60.

Rozhodující vliv v těchto odvětvích má dopad vnějších faktorů a kontextu, nikoliv dopad režimů podpory jako takových (body 29–30). Existovaly však důkazy o tom, že ve zranitelných regionech vedlo oddělení podpory od produkce ke snížení chovu hospodářských zvířat (bod 41).

DOPORUČENÍ 2 Komise by společně s členskými státy měla vyjasnit, které typy zemědělské činnosti (např. systém extenzivní pastvy, pastevectví atd.) jsou nejrelevantnější pro zachování zemědělské produkce a udržení hospodářské činnosti v regionech, kde je málo hospodářských alternativ, a pro vytváření přínosů pro životní prostředí. Aby byla účelnost podpory, kterou EU v kontrolovaných odvětvích poskytuje, co největší, měla by být tato podpora zaměřena na zemědělce a specifické zemědělské činnosti ve znevýhodněných oblastech, které se potýkají s environmentálními, sociálními a ekonomickými riziky.


37

61.

Rozhodnutí zemědělců o produkci v odvětví krav bez tržní produkce mléka a ovcí a koz jsou ovlivněna celou škálou různých opatření podpory, která mají k dispozici z různých zdrojů. V rozsahu, v jakém se režimy vázané podpory považují za nezbytné, budou mít tyto režimy pravděpodobně větší dopad, pokud budou zaměřeny a lépe orientovány na konkurenceschopnost zemědělského podniku (body 31–32).

62.

Mezi členskými státy, které uplatňovaly režim jednotné platby v úplnosti, a těmi, které jej uplatňovaly částečně, nebyl žádný patrnější rozdíl v trendech týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních hledisek, jako je produkce masa, počet příjemců a hospodářských zvířat a plocha stálých pastvin (body 24–28 a 33–40).

JSOU REŽIMY PODPORY NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A BAHNICE A KOZY DOBŘE MONITOROVÁNY A POSUZOVÁNY KOMISÍ A ČLENSKÝMI STÁTY?

63.

Ve většině navštívených členských států bylo monitorování ukazatelů výkonnosti nedostatečné, protože chyběl vhodný monitorovací systém výkonnosti pro měření výsledků a efektů kontrolovaných režimů podpory a protože jednotlivé členské státy vykládají pojem „produkce“ a „dodávky pro zpracovatelský průmysl“ různým způsobem (body 43–46). Další překážkou v monitorování byla pro Komisi skutečnost, že chyběl náležitý nástroj, který by poskytoval ucelený přehled o podporách, které jsou dispozici z různých zdrojů (body 47–49).

64.

Rychlý vývoj reforem SZP v posledních letech ne vždy umožňuje včas provést přesná kvantitativní posouzení. Systém Komise pro posuzování dopadů kontrolovaných režimů podpory je proto omezován tím, že chybí hodnocení kontroly stavu reformy SZP z roku 2008 (body 42 a 50–53).


38

DOPORUČENÍ 3 Komise by měla upřesnit požadavky a opatření na monitorování očekávané od členských států v souvislosti s režimy podpory v živočišném odvětví a zahrnout je do legislativní úpravy, např. prováděcího aktu, v němž by se od členských států v yžadovalo uplatňování náležitých ukazatelů výkonnosti a aktuálních údajů, které mají náležitou vazbu na očekávaný výsledek režimů podpory v živočišném odvětví. Komise by měla zavést rámec stálého monitorování, který by zahrnoval všechny přímé podpory vyplácené v členských státech v živočišném odvětví, včetně vnitrostátních podpor a podpory v rámci pilíře II, formou komplexního shromažďování a monitorování informací v celé EU. Tímto způsobem by Komise mohla zohlednit celkové dopady různých typů režimů podpory v živočišném odvětví a určit potenciální synergie mezi nimi s cílem vyhnout se dvojímu financování z nástrojů podpory, které mají podobné cíle.

DOPORUČENÍ 4 Komise by společně s členskými státy měla provést komplexní hodnocení dopadu různých režimů podpory a tam, kde je to potřeba, posoudit dopady alternativních opatření na zlepšení kvality produkce a konkurenceschopnosti, např. podporu zlepšení stád.


39

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá pan Ioannis SARMAS, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 20. června 2012.

Za Účetní dvůr

předseda Vítor Manuel da SILVA CALDEIRA


40

PŘÍLOHA I

PŘEHLED VÁZANÝCH PŘÍMÝCH PLATEB NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A OVCE A KOZY V ČLENSKÝCH STÁTECH, KTERÉ PROVÁDĚJÍ REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY

Strop EU 2005 Členský stát

Ovce a kozy

Rok zahájení

Krávy bez tržní produkce mléka

Rok zahájení


Ovce a kozy Základní prémie

Doplňkové prémie

Základní prémie

Dodatečné prémie

Belgie

oddělení od produkce

2005

vazba na produkci

/

–

–

77 565 000

19 389 000

Dánsko

2012

/


2005

855 000

–

–

–

Německo


2005


2005

–

–

–

–

Irsko


2005


2005

–

–

–

–

Řecko


2006


2006

180 300 000

63 200 000

25 700 000

3 100 000

Španělsko

2010

/

vazba na produkci

/

366 997 000

111 589 000

279 830 000

28 937 000

Francie

2010

/

25% oddělení od produkce v roce 2010

/

133 716 000

40 208 000

734 908 000

1 137 000


41

PŘÍLOHA I

Strop EU 2010 Krávy bez tržní produkce mléka


Doplňkové prémie

Základní prémie

Dodatečné prémie

Rozpočet vyčleněný na článek 68 v období 2010–2013 1

–

–

77 565 000

19 389 000

29 978 880

855 000

–

–

–

111 820 000

–

–

–

–

4 000 000

–

–

–

–

143 800 000

–

–

–

–

323 600 000

–

–

261 153 000

26 000 000

992 653 540

–

–

525 622 000

–

1 874 400 000

Popis specifické podpory podle čl. 68 1

οο Zvýšení kvality (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Prémie na chov na travních porostech (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Zvláštní podpora na zelený pokryv οο Zachování plemene Piétrain v odvětví vepřového masa οο Agroenvironmentální opatření (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod v)) οο Trvalé energetické plodiny (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Trvalé ekologické ovocné stromy a bobulovité keře (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Pěstování trvale energetických plodin (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Zvláštní podpora na produkci masa (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Prémie na travní porosty – odvětví mléka a mléčných výrobků (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Režim podpory pro ovce na zelených pastvinách (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Efektivnost odvětví mléka – travnaté plochy (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Zachování chovu dobytka v oblasti Burren (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Podpora EU na dobré životní podmínky krav bez tržní produkce mléka (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod iv)) οο Zlepšení kvality olivového oleje, pšenice tvrdé (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Producenti masa (jalovice, krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy) ve znevýhodněných oblastech (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Restrukturalizační programy v horských regionech znevýhodněných oblastí (čl. 68 odst. 1 písm. c)) οο Národní program – kvalitní luštěniny οο Program kvality – tabák οο Střídání plodin – nezavlažované oblasti οο Podpora pro chovatele ovcí a koz v rámci programů na zvýšení kvality οο Podpora pro kvalitní mléčné výrobky οο Podpora producentům skopového a kozího masa οο Podpora producentům mléka ve znevýhodněných oblastech οο Produkce hovězího masa v systému oficiálně uznávané kvality οο Zranitelnost odvětví krav bez tržní produkce mléka οο Podpora na zvýšení kvality cukrové řepy οο Podpora na zvýšení kvality bavlny οο Odvětví pěstování ořechů οο Podpora na zvýšení kvality mléka a mléčných výrobků οο Podpora odvětví mléka a mléčných výrobků ve zranitelných/citlivých oblastech οο Podpora pro odvětví kozího masa ve znevýhodněných oblastech οο Podpora odvětví skopového masa ve zranitelných oblastech οο Opatření podle bývalého článku 69 (hovězí maso, bavlna, cukr, mléko) οο Dodatečná podpora na bílkovinné plodiny (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Podpora na kvalitu pšenice tvrdé (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Podpora na zachování ekologického zemědělství (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod v)) οο Podpora na přechod na ekologické zemědělství (článek 68) οο Diversifikace střídání plodin (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod v)) οο Podpora na telata krav bez tržní produkce mléka a na telata v ekologickém chovu; podpora producentů skopového a kozího masa; podpora producentů mléka v horských oblastech (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Pojištění úrody (čl. 68 odst. 1 písm. d))


42

PŘÍLOHA I

Strop EU 2005 Členský stát

Itálie Lucembursko Malta

Ovce a kozy

oddělení od produkce oddělení od produkce oddělení od produkce

Rok zahájení

2005 2005 2007


Rok zahájení

oddělení od produkce oddělení od produkce oddělení od produkce



Doplňkové prémie

Základní prémie

Dodatečné prémie

2005

–

–

–

–

2005

–

–

–

–

2007

53 000

18 000

26 000

3 000

Nizozemsko


2006


2006

13 800 000

300 000

10 900 000

–

Rakousko


2005

vazba na produkci

/

–

–

70 578 000

99 000

vazba na produkci

/

vazba na produkci

/

21 892 000

7 184 000

79 031 000

9 503 000

2010

/


2007

520 000

178 000

5 183 000

626 000

Finsko

vazba na produkci

/


2006

1 200 000

400 000

9 300 000

600 000

Švédsko


2005


2005

–

–

–

–

Spojené království


2005


2005

–

–

–

–

Portugalsko

Slovinsko

CELKEM 719 333 000 223 077 000 1 293 021 000 63 394 000

Zdroj: Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova, oddělení D1 Provádění specifické podpory (článek 68 nařízení (ES) č. 73/2009). Předběžné údaje oznámené členskými státy jsou stále předmětem změn. DS/2010/03 aktualizováno 5.9.2011. 1


43

PŘÍLOHA I

Strop EU 2010 Krávy bez tržní produkce mléka


Doplňkové prémie

Základní prémie

Dodatečné prémie

Rozpočet vyčleněný na článek 68 v období 2010–2013 1

Popis specifické podpory podle čl. 68 1

οο Zvýšení kvality (hovězí a telecí maso; skopové a kozí maso; olivový olej; mléčné výrobky; tabák; cukr; květinářské produkty) (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Střídání plodin (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod v)) οο Pojistné pro pojištění úrody, zvířat a rostlin (čl. 68 odst. 1 písm. d))

–

–

–

–

1 277 100 000

–

–

–

–

–

οο –

–

–

–

–

–

οο –

–

–

–

–

120 585 000

οο Podpora na vodní přepravu (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Podpora na dobré životní podmínky zvířat (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod iv)) οο Elektronická identifikace a evidence ovcí (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Pojištění proti nepříznivým meteorologickým podmínkám (čl. 68 odst. 1 písm. d))

–

–

70 578 000

99 000

51 600 000

οο Prémie na dojnice (čl. 68 odst. 1 písm. b))

21 892 000

7 184 000

78 695 000

9 462 000

133 044 000

–

–

–

–

49 514 200

600 000

200 000

–

–

194 804 200

–

–

–

–

13 868 000

–

–

–

–

119 200 000

23 347 000

οο Extenzivní způsob chovu autochtonních plemen (skotu, ovcí, koz) (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod i)) οο Zvýšení kvality zemědělské produkce (plodiny a zvířata) (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Agroenvironmentální opatření na ochranu pěstování oliv jako národního dědictví a podpora pro extenzivní pastvu (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod v)) οο Ekonomicky zranitelné typy zemědělství v odvětví mléka a skopového masa (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Extenzivní chov krav a platby v odvětví mléka pro zemědělce v horských oblastech a na strmých kopcích (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Zachování chovu v zemědělských podnicích se stálými pastvinami (čl. 68 odst. 1 písm. c)) οο Podpora produkce hovězího a telecího masa a prémie na dojnice (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Opatření podle bývalého článku 69 (plodiny na orné půdě) (čl. 72 odst. 3)) οο Zvýšení kvality (všechna odvětví) (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod ii)) οο Lepší marketing (všechna odvětví) (čl. 68 odst. 1 písm. a) bod iii)) οο Opatření podle bývalého článku 69 (kvalita/marketing, všechna odvětví) οο Skotský režim podpory telata (čl. 68 odst. 1 písm. b)) οο Opatření podle bývalého článku 69 (odvětví hovězího masa ve Skotsku)

7 384 000 1 013 613 000 54 950 000 5 439 967 820


44

PŘÍLOHA II

ŽIVOČIŠNÁ A MASNÁ VÝROBA V EU (1995–2010)

Počet hospodářských zvířat v EU-27, 1995–2010 (1 000 000 kusů)

Počet hospodářských zvířat v EU-27, 1995–2010 (1 000 000 kusů) 13

11 22

4 20

Ovce


1 200

1 200

1 000

1 000

800

7 000

600

6 800 6 600

400

6 400 200

6 200 6 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Dospělý skot

Teleta a mladý skot

100 90 80 70

800

60

Ovce

Dospělý skot

7 200

Teleta a mladý skot

7 400

Kozy

Produkce skopového a kozího masa v EU, 1995–2010 (1 000 hmotn. ekv.1)

Produkce hovězího masa v EU, 1995–2010 (1 000 hmotn. ekv.1) 7 600

2

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Dojnice

8 6

40

10

20

10

60

Kozy

24

12 80

600

50 40

400

30 20

200

10

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Ovce

Kozy

Hmotn. ekv. = hmotnostní ekvivalent jatečně upraveného těla v tunách.

1

Zdroj: Eurostat. Pozn.: Údaje o produkci masa do roku 2004 se týkají EU-15.


Kozy

Dojnice

12

14

100

Ovce

26

16

120


28

45

PŘÍLOHA III

PRŮMĚRNÝ POČET ZVÍŘAT V ZEMĚDĚLSKÉM PODNIKU

180


160

Ovce

Kozy

140 120 EU-15

100

EU-12

80

EU-27

60 40 20 0

2000

2003

2005

2007

2000

2003

2005

2007

2000

2003

2005

2007

Zdroj: Eurostat (FSS).


46

ODPOVĚDI KOMISE SHRNUTÍ IV.

VI.

Navzdor y tomu, že se platby poskytují na celém území členského státu, jsou ve skutečnosti soustředěny v regionech, kde dané druhy zemědělské činnosti převládají, a nepřímo se zaměřují na regiony bez rentabilní ekonomické alternativy.

Komise pravidelně provádí obecné posouzení dopadů podpor y SZP a posouzení dopadů režimů pro odvětví hovězího, skopového a kozího masa. Pokud jde o příjmy a zaměstnanost (sociální dopad), z výše uvedených hodnocení a analýz jasně vyplývá, že příjmy těchto hospodářských odvětví jsou silně závislé na vázané produkci a že z hlediska životního prostředí by oddělení vázané podpory jistě vedlo buď k intenzifikaci stád, nebo k upuštění od chovné činnosti, což by mělo v citlivých regionech za následek ztrátu pracovních míst a dokonce upuštění od zemědělské produkce. Výše uvedená hodnocení a analýzy se sice zaměřují na posouzení dopadů přímých podpor, ale ostatní opatření (například agroenvironmentální platby nebo platby pro znevýhodněné oblasti) jsou v těchto hodnoceních zohledněna rovněž.

V. Několik analýz a hodnocení uk azuje význam vázaných plateb a potřebu zachovat je v odvětví krav bez tržní produkce mléka a ovcí a koz. Konkrétně: —— Nedávná posouzení dopadů1 uvádějí hospodářskou potřebu zachovat vázanou podporu v určitých odvětvích a pro některé regiony Evropy. Pro účely posouzení dopadů analýzy srovnávají zejména rozpětí provozních nákladů s vázanými platbami a bez nich a zabývají se konkrétními členskými státy, typy sy stémů produkce a druhy oblastí (znevýhodněné oblasti, horské znevýhodněné oblasti, oblasti, které nejsou znevýhodněné). —— Ze shrnutí hodnocení analyzujících dopady opatření SZP uplatňovaných v různých odvětvích na životní prostředí2 vyplývá pozitivní účinek některých vázaných opatření vázaných v této oblasti. Platí to zejména pro prémie na krávy bez tržní produkce mléka, které kromě jiných pozitivních dopadů v některých regionech pomohly udržet extenzivní zemědělství a zabránit intenzifikaci. —— Hodnocení přímých podpor v odvětví hovězího a telecího masa3 doporučilo zachování určitého druhu podpory vázané na produkci v citlivých regionech, konkrétně v případě krav bez tržní produkce mléka, neboť tato podpora pomáhá zachovat stáda krav bez tržní produkce mléka a mohla by v citlivých regionech zpomalit pokles zaměstnanosti v chovné činnosti.

Kromě toho je cílem příslušných ustanovení platných právních předpisů zajistit buď dodržování rozpočtových stropů stanovených Komisí pro prověřované režimy 5 v návaznosti na provedení režimů v členských státech 6 , nebo sledování kontrol prováděných členskými státy podle pravidel integrovaného administrativního a kontrolního systému 7.

VII. a) V rámci reformy SZP do roku 2020 Komise navrhla 8 , aby členské státy mohly vázanou podporu odvětvím nebo regionům poskytovat za určitých zvláštních podmínek. Komise bude specifikovat, jak má být tento požadavek proveden. 5

Čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

6

Oznámení uvedená v článku 76 nařízení (ES) č. 796/2004.

7

Viz sdělení podle článku 3 nařízení (ES) č. 795/2004.

8

—— Podobně z hodnocení opatření SZP pro odvětví ovcí a koz vyplývá doporučení poskytovat v zájmu zachování zemědělské činnosti ve konkrétních zranitelných regionech zvláštní podporu vázanou na produkci pro odvětví skopového a kozího masa4.

Článek 38 návrhu týkajícího se přímých plateb (KOM (2011) 625 v konečném znění/2 ze dne 19. října 2011).

1

Viz poznámka 3 přílohy C Kontroly stavu reformy SZP – hodnocení dopadů (SEK (2008) 1885 ze dne 20. května 2008) a příloha 3E posouzení dopadů SZP po roce 2013 (SEK (2011) 1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011). 2

Viz http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/environment-summary/ index_fr.htm 3

Viz http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/directaidbeef/ exec_sum_en.pdf 4

Viz http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/sheep-goat/ executive_summary_en.pdf


47

ODPOVĚDI KOMISE VII. b)

VII. d)

Zákonodárný orgán má za to, že tyto koncepty by mohly být lépe definovány na vnitrostátní úrovni. Identifikace druhů zemědělské činnosti, na které je třeba se zaměřit, je úkolem členských států, neboť jsou schopny zohlednit skutečnou situaci dotčeného odvětví nebo regionu na svém území.

Komise pravidelně provádí hodnocení všech režimů podpory v rámci SZP. Bylo tomu tak také v případě přímých plateb uplatňovaných pro odvětví hovězího a telecího masa a v odvětví skopového a kozího masa. Pr vky, kte rými se zabývala zpětná hodnocení, závisejí na politických cílech stanovených zákonodárným orgánem.

V rámci reformy SZP do roku 2020 9 bude však mít Komise pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro poskytování dobrovolné podpory vázané na produkci, jakož i o pravidla týk ající se soudržnosti s ostatními opatřeními Unie a kumulace podpory.

Návrh Komise na SZP do roku 2020 také předpok ládá rámec pro monitorování a hodnocení ve spolupráci s členskými státy.

VII. c) Komise má celkový přehled o situaci v celé EU, pokud jde o různá opatření vázané podpory uplatňovaná v odvětvích živočišné výroby. Na členské státy se vztahuje povinnost pravidelně oznamovat Komisi počet z vířat a částky vyplacené jak v rámci vázaných plateb na krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy 10 , tak v rámci vázaných plateb podle článku 68 11 , a také v rámci doplňkových vnitrostátních přímých plateb prováděných v členských státech, které vstoupily do EU v roce 2004 a 2007. Pokud jde o sociální, ekonomické a environmentální dopady režimů, Komise se domnívá, že jsou spíše záležitostí pro hodnocení než pro monitorování. Pokud jde o rozhodovací proces pro nadcházející reformu, opírá Komise své návrhy o posouzení dopadů, které vychází z celé řady informačních zdrojů, kvantitativních analýz, kvalitativních a kvantitativních informací z literatury a veřejných konzultací 12 . Hodnotící zprávy jsou jedním z těchto informačních zdrojů.

ÚVOD 4. V případě krav bez tržní produkce mléka je „základní“ prémie ze 100 % financovaná z prostředků EU a dodatečná vnitrostátní prémie je financována členským státem nebo za určitých podmínek spolufinancována z EZZF. Základní i dodatečné prémie na ovce a kozy jsou ze 100 % financovány EU.

8. a rámeček 2 – společná odpověď Obě opatření zmiňovaná Účetním dvorem jsou rozdílné povahy. Článek 63 nařízení (ES) č. 73/2009 skutečně není trvalým přímým opatřením jako článek 68 stejného nařízení, neboť jde o jednorázové rozhodnutí, které přijímá členský stát, když začleňuje příslušné částky do režimu jednotné platby s cílem převést některé částky z jednoho odvětví do jiného. Kromě toho jsou podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 členské státy v rámci 10% limitu, který Účetní dvůr uvádí ve svých připomínkách, oprávněny využívat vnitrostátních stropů pouze do 3,5 % k financování vázané podpory zejména v těchto dvou odvětvích.

Pokud jde o budoucnost, předpokládá návrh Komise na SZP do roku 2020 vytvoření společného rámce pro monitorování a hodnocení za účelem měření výkonnosti společné zemědělské politiky, včetně opatření prvního a druhého pilíře. 9

Článek 38 návrhu týkajícího se přímých plateb (KOM (2011) 625 v konečném znění/2 ze dne 19. října 2011). 10

Nařízení Komise (ES) č. 1121/2009, článek 4.

11

Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009, čl. 51 odst. 3 písm. c).

12

Viz bod 1.3 posouzení dopadů společné zemědělské politiky do 2020, SEK (2011) 1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011.


48

ODPOVĚDI KOMISE 10.

16.

Po širok é veřejné k onzultaci a důk ladném posouzení dopadů Komise přijala návrhy na SZP do roku 2020 13, které v hlavě IV kapitole 1 počítají s možností poskytovat dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Konečné rozhodnutí poskytnout vázanou podporu, jakou jsou prověřované režimy, závisí na rozhodnutí členských států, které ze způsobilých odvětví / způsobilé produkce svobodně zvolí jedno nebo několik konkrétních odvětví a koncipují režimy, jež chtějí provádět. Podle návrhu 14 je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci ohledně podmínek pro udělování této dobrovolné podpory vázané na produkci, jakož i pravidel týkajících se soudržnosti s ostatními opatřeními Unie a kumulace podpory.

Komise souhlasí s tím, že zaměření je přirozeným aspektem režimů.

PŘIPOMÍNKY 15. a 16. – společná odpověď Chov krav bez tržní produkce mléka a ovcí a koz obecně převažuje v regionech bez životaschopných zemědělských ekonomických alternativ. V důsledku toho patří zaměření, včetně regionálního, k druhu podpory vázané na produkci. 34. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 73/2009 uvádí, že zachování minimální úrovně zemědělské produkce bude i nadále nezbytné pro zemědělské hospodářství v určitých regionech a zejména tam, kde zemědělci nemohou využít jiné ekonomické alternativy. Platby jsou tedy i přes to, že se poskytují na celém území členského státu, ve skutečnosti soustředěny v regionech, kde převládají tyto druhy zemědělské činnosti.

Hlavním cílem vázané podpory na krávy bez tržní produkce mléka a prémie na ovce a kozy je zachovat minimální úroveň produkce v těchto odvětvích a/nebo regionech, které čelí obtížím. Prémie jsou tedy zaměřeny na tyto druhy chovatelů a je možné, že hospodářství s intenzivnějším chovem je podporováno jednou z těchto vázaných podpor, což není v rozporu s cílem dané prémie. Vzhledem k tradičnímu rozmístění této produkce je toto riziko minimální.

17. Platby jsou tedy i přes to, že se poskytují na celém území členského státu, ve skutečnosti soustředěny v regionech, kde převládají tyto druhy zemědělské činnosti, a nepřímo se zaměřují na regiony bez životaschopné ekonomické alternativy.

18.–21. – společná odpověď V rámci obecnějšího trendu oddělování podpory od produk ce byla částečně vázaná podpora považována za nutnou v některých případech, kde je minimální úroveň zemědělské produkce důležitá pro zachování hospodářské činnosti, např. v regionech, jejichž ekonomické alternativy jsou omezené. Zachování těchto vázaných plateb však s sebou nese administrativní náklady pro orgány členských států. V důsledku toho některé členské státy přijaly rozhodnutí začlenit tyto vázané režimy do režimu jednotné platby, neboť se domnívaly, že úroveň vázaných plateb (50 %) nezdůvodňuje dostatečně zachování dvou souběžných systémů řízení a kontroly.

13

KOM(2011) 625 v konečném znění 2 ze dne 19. října 2011.

14

Viz poznámka pod čarou Účetního dvora č. 30.


49

ODPOVĚDI KOMISE Rámeček 3 Prémie na kozy byla začleněna do režimu jednotné platby, neboť se Francie, Španělsko a Řecko domnívají, že omezená úroveň povolené vázané platby (50 %) není dostatečnou pobídkou pro zachování dvou souběžných systémů správního řízení a kontroly na úrovni členského státu.

Čtyři členské státy, které Účetní dvůr uvádí, mimoto začlenily prémie na ovce a koz y do režimu jednotné platby, neboť měly za to, že úroveň povolené vázané platby (50 %) není dostačující pro zachování dvou souběžných systémů řízení a kontroly.

Stejné odůvodnění platí pro prémie na bahnice, jelikož maximální úroveň podpory vázané na produkci je v obou případech stejná, tj. do 50 % podle článku 67 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Rámeček 4

24. Viz společná odpověď na body 18 až 21. Z hodnocení přímých podpor v odvětví hovězího a telecího masa 15 vyplývá doporučení zachovat určitý druh podpory vázané na produkci v citlivých regionech, zejména v případě krav bez tržní produkce mléka, neboť taková podpora pomáhá zachovat stáda krav bez tržní produkce mléka a mohla by zpomalit pokles zaměstnanosti v chovné činnosti v citlivých regionech.

25.–27. – společná odpověď Ačkoli v EU obecně panuje tendence ke snižování velikosti stád, situace je složitější. Stáda ovcí/koz se zmenšila ve většině členských států, ale v Řecku, Rumunsku, Finsku a Dánsku nikoliv. V případě chovu skotu je situace vyváženější a míra poklesu menší než u stád dojnic. Pokud jde o stáda krav bez tržní produkce mlék a, byla situace během sledovaného období poměrně stabilní ve Španělsku, Francii a Por tugalsku. Naproti tomu řada člensk ých států s malou produkcí, zejména ve střední a východní Evropě, vykazuje pokles čisté produkce hovězího masa.

28.

Viz odpověď na bod 28. Komise se domnívá, že cílů prověřovaných systémů bylo dosaženo. Pokud jde o uvedený příklad: skutečnost, že stáda zůstala téměř konstantní, je v souladu s cílem zachovat produkci v této oblasti.

29.–30. – společná odpověď Komise uznává, že vnější faktory a širší faktory produkci skutečně ovlivňují. Některé analýzy 17 však ukázaly, že uvedené prémie přispěly k udržení živočišné výroby v některých zranitelných regionech a zmírnily účinky těchto vnějších faktorů. Ačkoli dynamika odvětví hovězího masa je ovlivňována vnějšími faktory, v případě krav bez tržní produkce mléka vázaná prémie toto odvětví podpořila 18 . Pokud jde o chov koz, zachování vázané podpory zpomalilo pokles v tomto odvětví, jež je ovlivněno snížením spotřeby a cen na trhu. Cílem částečného oddělení není stanovit přesnou úroveň produkce, jíž má být dosaženo, ale spíše udržet minimální úroveň zemědělské produkce k zachování hospodářské činnosti v regionech, kde je jen málo ekonomických alternativ. 17

Viz zpráva o vyhodnocení tržních účinků částečného oddělení plateb od produkce – říjen 2010. 18

Z hodnocení opatření SZP pro odvětví ovcí a koz vyplývá doporučení poskytovat v zájmu zachování zemědělské činnosti v konkrétních zranitelných regionech specifickou podporu vázanou na produkci pro chov ovcí a koz. 16

Viz zpráva o vyhodnocení tržních účinků částečného oddělení plateb od produkce – říjen 2010.

15




50


34.

Komise potvrzuje, že celková orientace směrem k oddělení plateb od produkce zachováním některých vázaných podpor neutrpěla: oddělená část přímé podpory představovala 85,3 % celkových přímých podpor v kalendářním roce 2009 ve srovnání s předpokládanou mírou oddělování plateb odpovídající zhruba 93,6 % v kalendářním roce 2013.

Viz rovněž společnou odpověď na body 29 a 30.

Komise by rovněž chtěla zdůraznit, že zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců, kteří dostávají prověřované vázané podpory, nebylo hlavním cílem těchto režimů a že zlepšování konkurenceschopnosti lépe zajišťují jiné nástroje SZP (např. investiční opatření pro rozvoj venkova). Cílem vázané podpory je zachování minimální výrobní činnosti v regionech, kde by oddělení plateb od produkce mohlo vést k upuštění od produkce a k nepříznivým dopadům pro zaměstnanost, životní prostředí (minimální zemědělská činnost je citlivých oblastech důležitá například z hlediska biologické rozmanitosti či krajiny). Viz rovněž odpověď k bodu 17.

32. Viz odpověď na bod 31. K omise poznamenává, že ve stejném odstavci, kter ý Účetní dvůr cituje, kontrola stavu SZP – zpráva o posouzení dopadu rovněž zdůrazňuje, že: „V některých zvláštních případech je minimální úroveň zemědělské produkce důležitá pro udržení ekonomické aktivity v regionech, kde je jen málo ekonomických alternativ, neboť zajišťuje odpovídající dodávky surovin do zpracovatelských odvětví a má přínos pro životní prostředí.“ Kromě toho závěry oddílu věnovaného „částečně vázané podpoře“ (strana 44), jasně poukazují na to, že: „Důkaz y z analýzy naznačují, že cílené selektivní oddělování podpory od produkce, kdy je vázaná podpora zachována v odvětvích extenzivní živočišné výroby masa (skotu a ovcí), by maximalizovalo výhody plynoucí z úplného oddělení plateb od produkce v rostlinné výrobě, a současně zachovalo celkový pozitivní sociální a environmentální dopad vázané podpory v nestabilních oblastech s vysokou environmentální hodnotou.“

35. Trend k oncentrace, kter ý Účetní dvůr zaznamenal, je výsledkem dlouhodobého strukturálního přizpůsobování v odvětví zemědělství. Podle údajů Eurostatu lze trend ke koncentraci, pokud jde o počet krav bez tržní produkce mléka, ovcí a koz na výrobce, potvrdit v případě většiny členských států i v případě EU-27 jako celku.

37. Sociální dopady částečného provádění režimu jednotné platby, např. na zaměstnanost nebo životaschopnost venkovských oblastí, se projeví až v dlouhodobém horizontu. Zda však tento pokles souvisí s volbou režimu podpory (vázané či oddělené), je obtížné posoudit. Posouzení dopadů kontroly stavu SZP a reforem SZP do roku 2020 ukázala, že v případě úplného oddělení plateb od produkce dojde k velkému snížení počtu zemědělských podniků s chovem zvířat, byť v rozdílné míře v závislosti na členském státě.

39. Protože cílů společné zemědělsk é politik y je mnoho a nástroje SZP a jejich kombinace přispívají k dosažení těchto cílů různým způsobem, je někdy skutečně obtížné odlišit u jednotlivých cílů účinek jednoho nástroje od účinku jiného nástroje. To je úkolem analýzy a hodnocení nástrojů SZP prováděných Komisí. Například syntéza hodnocení analyzujících environmentální dopady opatření SZP uplatňovaných v různých odvětvích 19 ukazuje, že některá vázaná opatření mají jednoznačně kladný vliv na životní prostředí, zejména pak prémie na krávy bez tržní produkce mléka, která mimo jiné pomohla zachovat extenzivní produkci. Různé nástroje SZP, o nichž se Účetní dvůr zmiňuje, nejsou nutně používané ve stejných regionech a členské státy mají možnost se rozhodnout, které nástroje jsou pro splnění stanovených cílů nejvhodnější. 19

Viz http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/environment-summary/ index_fr.htm


51


45.

Několik analýz a hodnocení prokázalo vhodnost těchto režimů. (viz bod V ).

Viz odpověď k bodu VII b).

Rámeček 6

Viz odpověď k bodu VII b).

O pokračování v provádění vázané podpory pro přežvýk avce v rámci částečného provádění režimu jednotné platby rozhoduje členský stát.

46. Rámeček 7 Viz odpověď k bodu VII b).

Rozhodnutí Spojeného království a Skotska pokračovat v udělování vázané podpory v odvětví hovězího masa nejprve podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 a pak podle článku 68 nařízení (ES) č. 73/2009 se částečně vztahuje k souvislostem uvedeným v připomínce Účetního dvora.

47.

42.

49.

Viz odpověď k bodu VII d).

Komise se domnívá, že riziko dvojího financování je zmírněno, jelikož členské státy zajišťují, aby zemědělec mohl získat podporu pro danou operaci pouze v rámci jednoho opatření podpory (čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1120/2009). Oznámení členského státu proto musí obsahovat zejména popis jak ýchk oliv stávajících opatření uplatňovaných v rámci jiných režimů podpory Společenství nebo v rámci opatření financovaných státními podporami v téže oblasti či v tomtéž odvětví jako opatření zvláštní podpory a popřípadě jejich oddělení (část A písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 1120/2009). Tyto informace přezkoumává Komise při posuzování oznámení bez ohledu na případné schválení oznámených opatření. Tento postup k předejití dvojímu financování téže operace však nebrání použití různých nástrojů (tj. režimů podpory) v zájmu dosažení podobného cíle.

43.–44. – společná odpověď Komise obecně provádí posouzení dopadů režimů podpory SZP a pravidelně posuzuje zejména dopady režimů podpory pro odvětví hovězího, skopového a kozího masa (citovaná analýza a hodnocení jsou obsaženy ve výše uvedené odpovědi k bodu V ). Pokud jde o příjmy a zaměstnanost (sociální dopad), z výše uvedených hodnocení a analýz jasně vyplývá, že příjmy těchto hospodářských odvětví jsou silně závislé na vázaných podporách a že z hlediska životního prostředí by oddělení vázané podpory jistě vedlo k upuštění od chovné činnosti, což by mělo v citlivých regionech za následek ztrátu pracovních míst a dokonce upuštění od zemědělské produkce. Přestože se výše uvedená hodnocení a analýzy zaměřují na posouzení dopadů přímých podpor, zohledňují ostatní opatření (například agroenvironmentální platby nebo platby pro znevýhodněné oblasti). Kromě toho je monitorování režimů zajištěno odpovídajícími ustanoveními v platných právních předpisech, které mají např. zajistit dodržování rozpočtových stropů, které pro prověřované režimy stanovila Komise 20, sledování provádění režimů v členských státech 21 či monitorování kon trol prováděných členskými státy podle pravidel integrovaného administrativního a kontrolního systému 22.

Návrh Komise na SZP do roku 2020 stanoví vytvoření společného rámce pro monitorování a hodnocení za účelem měření výkonnosti společné zemědělské politiky, včetně opatření prvního a druhého pilíře.

Rámeček 9 Viz odpověď na odstavec 39. Členské státy disponují určitou flexibilitou mezi dobrovolnými režimy, pokud rozhodují, který režim nebo kombinace režimů bude vzhledem k problematice konkrétního odvětví či regionu nejvhodnější. Skutečnost, že existují různé nástroje, které v kombinaci přispívají k dosahování různých cílů SZP, považuje Komise za pozitivní a pomáhá lépe zhodnotit vynaložené prostředky.

20

Čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

21

Viz sdělení podle článku 3 nařízení (ES) č. 795/2004.

22

Podpora uvedená v článku 76 nařízení (ES) č. 796/2004.


52

ODPOVĚDI KOMISE ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 52.

54.

Hodnocení odvětví masa vyžaduje čas, aby byl dopad politiky viditelný, protože mezi rozhodnutím zemědělců o produkci a jejich dopadem bývá prodleva (obvykle několik let). Účetní dvůr uvádí dobrý příklad: provádění opatření podle článku 68 23 v členských státech začala až v roce 2010. Hodnocení v této fázi by proto bylo předčasné.

Několik analýz a hodnocení ukazuje význam vázaných plateb a potřebu zachovat je v odvětví krav bez tržní produkce mléka a v odvětví skopového a kozího masa. Konkrétně:

V reakci na toto logické omezení zahrnovalo hodnocení účinků, které má částečné oddělení plateb od produkce na trh 24 (uzavřené v roce 2010), také simulaci situace úplného oddělení přímé podpory od produkce jak v odvětví hovězího a telecího masa, tak v odvětví ovcí a koz. Tato simulace poskytla představu o možných účincích úplného oddělení plateb od produkce v těchto sektorech. Posouzení dopadů SZP do rok u 2020 navíc zahr nuje z vláštní analýzu založenou na nejnovějších dostupných údajích o omezování podpor y vázané na produkci pro odvětví hovězího, skopového a kozího masa 25.

53. Pokud jde o rozhodovací proces pro nadcházející reformu, opírá Komise své návrhy o posouzení dopadů založeném na celé řadě informačních zdrojů, kvantitativních analýzách, kvalitativních a kvantitativních informacích z literatury a veřejných konzultacích 26. Hodnotící zprávy jsou jedním z těchto informačních zdrojů.

—— nedávná posouzení dopadů27 uvádějí hospodářskou potřebu zachovat vázanou podporu v určitých odvětvích a pro některé regiony Evropy. Pro účely posouzení dopadů analýzy konkrétně srovnávají rozpětí provozních nákladů s platbami vázanými na produkci a bez nich a zabývají se konkrétními členskými státy, typy systémů produkce a druhy oblastí (znevýhodněné oblasti, horské znevýhodněné oblasti, oblasti, které nejsou znevýhodněné), —— ze shrnutí hodnocení analyzujících dopady na životní prostředí u opatření SZP uplatňovaných v různých odvětvích28 vyplývá pozitivní účinek na životní prostředí u některých opatření vázaných na produkci, zejména u prémie na krávy bez tržní produkce mléka, která kromě jiných pozitivních dopadů pomohla v některých regionech udržet extenzivní zemědělství a zabránit intenzifikaci, —— hodnocení přímých podpor v odvětví hovězího a telecího masa29 obsahuje doporučení zachovat určitý druh podpory vázané na produkci v citlivých regionech, zvláště v případě krav bez tržní produkce mléka, neboť taková podpora pomáhá zachovat stáda krav bez tržní produkce mléka a mohla by zpomalit pokles zaměstnanosti v chovné činnosti v citlivých regionech,

23

Viz článek 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (který nahrazuje článek 69 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003). 24


Viz dílčí příloha 3E zprávy o posouzení dopadů. (SEK (2011) 1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011). 26

Viz bod 1.3 posouzení dopadů společné zemědělské politiky do roku 2020, SEK (2011) 1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011.

—— podobně hodnocení opatření SZP pro odvětví ovcí a koz30 obsahuje doporučení zvláštní podpory spojené s produkcí pro chov ovcí a koz, která pomůže zachovat zemědělskou činnost ve konkrétních zranitelných regionech. 27

Viz poznámka 3 přílohy C posouzení dopadů kontroly stavu SZP a 3E SZP posouzení dopadů SZP po roce 2013 (SEK (2011).1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011). 28

Viz http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/environment-summary/ index_fr.htm 29




53


57.

Rozhodnutí provádět částečně režim jednotné platby 31 bylo ponecháno na členských státech s cílem usnadnit jim přechod mezi platebními režimy platnými v předchozím období a novým režimem jednotné platby v odvětvích, kde by tento přechod by mohl ovlivnit některé typy chovů. Rozhodnutí poskytnout podporu vázanou na produkci bylo přijato členskými státy na základě analýzy potenciálního nepříznivého vlivu, který by mělo okamžité provádění režimu jednotné platby v uvedených odvětvích, provedené na vnitrostátní úrovni. „Rostoucí trend“ uváděný Účetním dvorem je výsledkem možnosti „oddělení od produkce“, kterou předpisy dovolují, buď na počátku režimu jednotné platby, nebo později v rámci rozhodování v rámci kontroly stavu.

Platby jsou tedy i přes to, že se poskytují na celém území členského státu, ve skutečnosti soustředěny v regionech, kde převládají tyto druhy zemědělské činnosti, a nepřímo se zaměřují na regiony bez životaschopné ekonomické alternativy.

V rámci SZP existuje několik nástrojů, které umožňují podporovat nestabilní odvětví a regiony, a členské státy se mohou rozhodnout, které nástroje jsou vzhledem ke konkrétním potřebám těchto odvětví a regionů nejvhodnější. Vázané podpory v rámci pilíře 1 na ovce a kozy a na krávy bez tržní produkce mléka v některých regionech jsou pro zachování stád zásadně důležité. Produkce v těchto odvětvích totiž nemusí vždy pokrýt provozní náklady a v případě plného oddělení plateb od produkce existuje vysoké riziko, že by zemědělci produkci ukončili.

56. V rámci reformy SZP do roku 2020 a po důkladném posouzení dopadů, jež má dosažení cílů společné zemědělské politiky, Komise navrhla 32, aby členské státy měly možnost poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům v omezeném počtu odvětví nebo produkce a aby mohly financovat tuto podporu využitím určitého procenta svého ročního vnitrostátního stropu. Vázaná podpora může být poskytována odvětvím a regionům, kde jsou obtížím vystaveny určité druhy zemědělské činnosti nebo určitá zemědělská odvětví, která jsou důležitá z hospodářských či sociálních důvodů nebo z důvodu ochrany životního prostředí. Podpora je poskytována v míře nezbytné pro vytvoření motivace k zachování současné úrovně produkce v rámci stanovených množstevních limitů.

Několik analýz a hodnocení prokázalo vhodnost těchto režimů (viz body V, 18 až 21 a 54).

58. Jelikož byly dodatečné prémie, na které odkazuje Účetní dvůr, vyplaceny navíc k „základním“ prémiím, bylo rozhodnutí členských států o začlenění těchto podpor do režimu jednotné platby použitelné jak na „základní“, tak dodatečné prémie, a bylo proto přijato bez ohledu na příslušné zaměření.

Doporučení 1 V rámci reformy SZP do roku 2020 Komise navrhla 33 , aby členské státy měly možnost poskytovat vázanou podporu odvětvím nebo regionům za určitých z vláštních podmínek. Komise bude specifikovat, jak má být tento požadavek proveden.

60. Komise uznává, že vnější faktory a širší faktory produkci skutečně ovlivňují. Některé analýzy 34 však ukázaly, že tyto prémie přispěly k udržení živočišné výroby v někter ých zranitelných regionech a zmírnily účinky těchto vnějších faktorů. Ačkoli dynamika odvětví hovězího masa je ovlivněna vnějšími faktory, v případě krav bez tržní produkce mléka prémie vázané na produkci toto odvětví podpořila 35. Pokud jde o chov koz, zachování podpory vázané na produkci zpomalilo pokles v tomto odvětví, jež je ovlivněno poklesem spotřeby a snížením tržních cen. Cílem částečného oddělení není stanovit přesnou úroveň produkce, jíž má být dosaženo, ale spíše udržet minimální úroveň zemědělské produkce k zachování hospodářské činnosti v regionech, kde je jen málo ekonomických alternativ.

31

Článek 64 nařízení (ES) č. 1782/2003.

32

Článek 38 legislativního návrhu týkajícího se přímých plateb, KOM (2011) 625/3 ze dne 12. října 2011.

33

Článek 38 návrhu týkajícího se přímých plateb (KOM (2011) 625 v konečném znění/2 ze dne 19. října 2011). 34


Viz zpráva o vyhodnocení tržních účinků částečného oddělení plateb od produkce – říjen 2010.


54

ODPOVĚDI KOMISE Doporučení 2

63.–64. – společná odpověď

Zákonodárný orgán má za to, že by tyto koncepty mohly být lépe definovány na vnitrostátní úrovni. Identifikace druhů zemědělské činnosti, na které je třeba se zaměřit, je úkolem členských států, neboť jsou schopny zohlednit skutečnou situaci dotčeného odvětví nebo regionu na svém území.

Zákonodárce má za to, že tyto koncepty by mohly být lépe definovány na vnitrostátní úrovni (viz odpověď na doporučení 2).

V rámci reformy SZP do roku 2020 36 bude mít Komise nicméně pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro poskytování dobrovolné podpory vázané na produkci, jakož i o pravidla týkající se soudržnosti s ostatními opatřeními Unie a kumulace podpory.

61. Jak je uvedeno v odpovědi k bodům 29 a 30, ačkoli podpory vázané na produkci skutečně rozhodování zemědělců ovlivňují, působí na něj i další faktory. Hlavním cílem vázaných podpor je zachovat určitý typ produkce a žádný jiný dostupný režim EU nemá tak silný vliv.

62. Mezi členskými státy, které jsou hlavními producenty hovězího masa se objevily smíšené trendy. Například v porovnání s Belgií, Německem, Francií, Itálií a Španělskem vypovídají informace z Irska, Spojeného království a Portugalska spíše o nerovnoměrných trendech v dodávkách hovězího masa. Obecné snížení počtu stád dojnic je více zřejmé v zemích s vyšším podílem dojnic, jako jsou Německo, Itálie atd. Výjimky z tohoto trendu lze nalézt v Polsku, Spojeném království a Irsku.

Komise má celkový přehled o situaci v celé EU, pokud jde o různá opatření podpory vázané na produkci uplatňovaná v odvětvích živočišné výroby. Na členské státy se vztahuje povinnost pravidelně oznamovat Komisi počet zvířat a částky vyplacené jak v rámci vázaných plateb na krávy bez tržní produkce mléka a na skopové a kozí maso, tak v rámci vázaných plateb podle článku 68, a také v rámci doplňk ových vnitrostátních přímých plateb provádě ných v členských státech, které vstoupily do EU v roce 2004 a 2007. Pokud jde o sociální, ekonomické a environmentální dopady režimů, Komise se domnívá, že jsou spíše záležitostí pro hodnocení než pro monitorování. Pokud jde o rozhodovací proces pro nadcházející reformu, opírá Komise své návrhy o posouzení dopadů založeném na celé řadě informačních zdrojů, kvantitativních analýzách, kvalitativních a kvantitativních informacích z literatury a veřejných konzultacích 37. Hodnotící zprávy jsou jedním z těchto informačních zdrojů. Pokud jde o budoucnost, předpokládá návrh Komise na SZP do roku 2020 vytvoření společného rámce pro monitorování a hodnocení za účelem měření výkonnosti společné zemědělské politiky, včetně opatření prvního a druhého pilíře. 37

Viz bod 1.3 posouzení dopadů společné zemědělské politiky do roku 2020, SEK (2011) 1153 v konečném znění/2 ze dne 20. října 2011.

Kromě toho je v případě krav bez tržní produkce mléka zřejmé, že toto odvětví je podporováno vázanými prémiemi. Pokud jde o odvětví koz, zachování podpor y vázané na produkci zpomalilo pok les v tomto odvětví, k němuž dochází v důsledku snižování spotřeby a tržních cen (viz „hodnocení účinků částečného oddělení plateb od produkce na trh“, říjen 2010). Viz rovněž společnou odpověď na body 29 a 30. 36

Článek 38 návrhu na přímé platby (KOM (2011) 625 v konečném znění/2 ze dne 19. října 2011).


55

ODPOVĚDI KOMISE Doporučení 3 Návrh Komise na SZP do roku 2020 stanoví vytvoření společného rámce pro monitorování a hodnocení za účelem měření výkonnosti společné zemědělské politiky, včetně opatření prvního a druhého pilíře. Komise se domnívá, že riziko dvojího financování je zmírněno, jelikož členské státy zajišťují, aby zemědělec mohl získat podporu pro danou operaci pouze v rámci jednoho opatření podpory (čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1120/2009). Oznámení členského státu proto musí obsahovat zejména popis jak ýchk oliv stávajících opatření uplatňovaných v rámci jiných režimů podpory Společenství nebo v rámci opatření financovaných státními podporami v téže oblasti či odvětví jako opatření z vláštní podpor y a popřípadě jejich oddělení (část A písm. c) přílohy IV nařízení (ES) č. 1120/2009). Tato informace je přezkoumávána Komisí při posuzování oznámení bez ohledu na případné schválení oznámených opatření. Tento postup k předejití dvojímu financování téže operace však nebrání použití různých nástrojů (tj. režimů podpor y) v zájmu dosažení podobného cíle.

Doporučení 4 Komise pravidelně provádí hodnocení všech režimů podpory v rámci SZP. Bylo tomu tak také v případě přímých plateb uplatňovaných pro odvětví hovězího a telecího masa a v odvětví skopového a kozího masa. Pr vky, kte rými se zabývala zpětná hodnocení, závisejí na politických cílech stanovených zákonodárným orgánem. Návrh Komise na SZP do roku 2020 také předpok ládá rámec pro monitorování a hodnocení ve spolupráci s členskými státy.


Evropský účetní dvůr Zvláštní zpráva č. 11/2012 Přímá podpora na krávy bez tržní produkce mléka, bahnice a kozy v souvislosti s částečným prováděním opatření v rámci režimu jednotné platby Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2012 – 55 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-9237-732-8 doi:10.2865/1708

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);

•

v zastoupeních a delegacích Evropské unie. Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa.eu nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758.

Placené publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).

Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie): •

u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).

PLATBOU DOTACE A POŽADAVKEM NA KONKRÉTNÍ ZEMĚDĚLSKOU PRODUKCI A ZAVEDENA NOVÁ, „ODDĚLENÁ“ PŘÍMÁ PODPORA EU – REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY. ZÁROVEŇ BYLA STANOVENA VÝJIMKA, KDY POKUD SE ČLENSKÉ STÁTY DOMNÍVALY, ŽE V DŮSLEDKU PŘECHODU NA REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY HROZÍ NARUŠENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH TRHŮ NEBO VZDÁNÍ SE PRODUKCE, MĚLY MOŽNOST PONECHAT V NĚKTERÝCH ODVĚTVÍCH ČÁST PŘÍMÝCH PLATEB V JEJICH STÁVAJÍCÍ PODOBĚ. TÝKALO SE TO PŘEDEVŠÍM PRÉMIÍ NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A/NEBO BAHNICE A KOZY. ÚČETNÍ DVŮR V TÉTO ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVĚ PŘEDKLÁDÁ VÝSLEDKY SVÉHO AUDITU TĚCHTO PRÉMIÍ, JEHOŽ CÍLEM BYLO ZJISTIT, DO JAKÉ MÍRY JE PŘÍMÁ PODPORA NA KRÁVY BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA A BAHNICE A KOZY ZACÍLENA NA NEJRELEVANTNĚJŠÍ REGIONY V ČLENSKÝCH STÁTECH A NAKOLIK ÚČELNĚ POMÁHÁ ZACHOVAT PRODUKCI, A PŘEDEJÍT TAK NEGATIVNÍM SOCIÁLNÍM, EKONOMICKÝM A ENVIRONMENTÁLNÍM DOPADŮM.


QJ-AB-12-010-CS-C

REFORMOU SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITIKY Z ROKU 2003 BYLA ZRUŠENA VAZBA MEZI

ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 11

Recommend Documents